8. Optimální měnové zóny (OCA) 2 Teorie OCA (Optimum Currency Areas) lJe ekonomicky optimální, aby každý stát měl svou měnu? lJe ekonomicky optimální, aby existovala jen jedna měna na světě? lJaká je optimální oblast pro existenci jednotné měny? 3 Pozitiva jednotné měny lpeníze, díky tomu, že jsou všeobecně přijímány, ulehčují transakce lčím více lidí měnu akceptuje, tím je měna užitečnější lčím větší měnová oblast, tím nižší náklady obchodu velikost oblasti užitečnost mezní příjmy a náklady 4 Negativa jednotné měny lčím větší oblast, tím větší pravděpodobnost heterogenity podmínek lheterogenita podmínek vyžaduje heterogenitu v monetární politice lčím větší měnová oblast, tím nutnější diverzifikace měny velikost oblasti využitelnost mezní příjmy a náklady 5 Optimální velikost měnové oblasti velikost oblasti využitelnost mezní příjmy a náklady užitečnost optimální velikost loptimální velikost měnové zóny nastává, když se MR z eliminace obchodních nákladů rovná MC existence jednotné měnové politiky 6 Šoky lpozitivní šok –země je producentem kávy a vzroste světová poptávka po kávě –země je exportérem ropy a vzroste světová cena ropy – lnegativní šok –země je producentem aut, v jiné zemi se objeví nová technologie, díky níž se vyrábí auta bezpečnější se stejnými náklady 7 Negativní šok v nezávislé zemi l¯ světové poptávky po Ex země –změna preferencí –vznik alternativního produktu v jiné zemi nutnost konkurenceschopnost země flexibilní kurz Þ depreciace fixní kurz (EMU) Þ jinak, např. ¯ mezd 8 Graf vlivu kurzu na výkon GDP D S lrostoucí nabídka –posílení kurzu vede k poklesu nákladů – lklesající poptávka –posílení kurzu vede k zlevnění zahraničního zboží E – nominální směnný kurz P, P* – domácí, zahraniční cenová hladina W, W* – domácí, zahraniční výrobní náklady EP/P* = EW/W* – reálný směnný kurz 9 Negativní šok graficky - floating GDP D S D' ● ● A B l¯D na D' l l1 l0 lpředpoklady –floating –(a)nebo pružné P, W GDP1 GDP0 lA → B (¯E → ¯l0 na l1) lrovnováha 10 Negativní šok graficky - fix GDP D S D' ● ● A B l¯D na D' l l1 l0 lpředpoklady –fix –málo pružné P, W GDP2 GDP0 lA → C (zásob, l0) lnerovnováha ÞU ● C GDP1 zásoby l¯W, ¯P (v LR) lC → B (¯W → ¯l0 na l1 ) lrovnováha 11 Negativní šok - závěr lnegativní šok způsobí pokles produktu bez ohledu na režim směnného kurzu l lpři floatingu (a)nebo pružných cenách a mzdách se ekonomika rychleji ustálí v nové rovnováze → průběh šoku je méně bolestivý l lpři fixu a málo pružných cenách a mzdách se ekonomika do své nové rovnováhy dostává pomaleji → průběh šoku je bolestivější 12 Asymetrický šok v monetární unii lšok zasáhne pouze jednu (nebo několik) zemi monetární unie –země je producentem hovězího a Evropu postihne BSE – lšok postihne symetricky všechny země unie, ale důsledky jsou asymetrické –růst ceny ropy postihne pozitivně exportéry ropy a negativně importéry 13 Negativní šok v monetární unii všechny země vzájemný kurz se nemění, depreciace kurzu vůči světu depreciace kurzu vůči světu, nutnost změny vzájemného kurzu lnegativní šok jedna země analogie fixu u nezávislé země analogie floatingu u nezávislé země 14 Asymetrický šok v monetární unii - předpoklady GDPA GDPB S S D D D' l0 ● A ● A l„A“, „B“ tvoří MU l l„A“ postihne negativní šok l lvůči třetímu světu floating l lmálo pružné P, W l ll0 = E0PA/P* = E0PB/P* –PA, PB – domácí cenové hl. –P* – světová cenová hl. –E – nominální směnný kurz –l – reálný směnný kurz země „A“ země „B“ 15 Asymetrický šok v monetární unii – CB zasahuje ve prospěch A GDP S S D D D' l1 l0 EPA/P* EPB/P* ● B ● A ● A B' ● l„A“ ¯D na D' l„B“ beze změn B'' ● GDP lintervence na l1 l„A“ v rovnováze l„B“ v nerovnováze D > S Þ inflace země „A“ země „B“ převis D > S 16 Asymetrický šok v monetární unii – CB zasahuje ve prospěch B GDP S S D D D' l0 EPA/P* EPB/P* ● A ● A l„A“ ¯D na D' l„B“ beze změn GDP lintervence pro l0 l„B“ v rovnováze l„A“ v nerovnováze S > D' Þ recese země „A“ země „B“ převis S > D A' ● 17 Asymetrický šok v monetární unii – CB nezasahuje GDP GDP S S D D D' l0 EPA/P* EPB/P* D l2 C ● A ● A ● ● ● ● D' C' země „A“ země „B“ l„A“ ¯D na D' l„B“ beze změn lCB neintervenuje l„A“ v nerovnováze S > D' Þ recese l„B“ v nerovnováze D > S Þ inflace ldepreciace na l2 S > D D > S 18 Asymetrický šok v monetární unii – obnovení rovnováhy (LR) GDP GDP S S D D D' l0 EPA/P* EPB/P* D l2 C ● A ● A ● ● ● ● D' C' země „A“ země „B“ l„A“ v nerovnováze S > D' Þ recese l„B“ v nerovnováze D > S Þ inflace S > D D > S l1 l„A“ ¯PA Þ ¯l2 na l1 l„B“ PB Þ l2 na l0 l„A“ v rovnováze l„B“ v rovnováze 19 Asymetrický šok - závěr lasymetrický negativní šok v monetární unii způsobí recesi v zasažené zemi a inflaci v zemi nezasažené l lpokud monetární politika zasáhne ve prospěch šokem postižené země, poškodí zemi šokem nezasaženou a naopak lčím jsou ceny a mzdy více nepružné, tím déle setrvávají ekonomiky v nerovnováze 20 Kritéria optimální měnové zóny lměnová unie je optimální měnovou zónou, pokud splňuje co nejvíce kritérií definovaných teorií OCA 21 Kritéria optimální měnové zóny lekonomická kritéria 1)mobilita práce (Mundell) 2)diverzifikace výroby a stejnorodost produkce (Kenen) 3)otevřenost (McKinnon) 4) 4) lpolitická kritéria 4)fiskální transfery 5)homogenita preferencí 6)solidarita Další kritéria OCA lpružnost cen a mezd lobchodní a finanční integrace měnových partnerů. lpolitické integrace, zejména nadnárodní měnovou a fiskální politiku. lpodobnost v mírách inflace. l 22 23 1) Mobilita práce (Mundell) GDP GDP S S D D D' l0 EPA/P* EPB/P* l2 země „A“ země „B“ S > D D > S l„A“ recese (¯W) l„B“ inflace (W) lpředpoklad –kapitál je mobilní l„A“ ¯L, ¯K (do „B“) l„B“ L, K (z „A“) l„A“ rovnováha l„B“ rovnováha S' S' l„A“ ¯S na S' l„B“ S na S' 24 lpokud dojde při asymetrickém šoku k rychlému přesunu výrobních faktorů ze země postižené recesí do inflační země, je průběh šoku pro obě země méně bolestivý l ÞOCA je oblast, kde se lidé přesouvají za prací jednoduše bez překážek 25 2) Diverzifikace výroby (Kenen) lpříčiny asymetrického poptávkového šoku –změna preferencí •lidé vymění pití piva za pití vína –nové technologie •internet vytlačil faxy • • lpříčiny asymetrického nabídkového šoku –růst cen importované suroviny •země je producentem nábytku, dřevo importuje a jeho cena stoupne 26 lšok je obvykle způsoben jen jednou komoditou (produktem) Þ při diverzifikované výrobě nejsou šoky intenzivní lpři obdobné struktuře výroby všech zemí unie šoky postihnou všechny země analogicky Þ nejedná se pak o asymetrický šok l ÞOCA je oblast se státy s diverzifikovanou produkcí a obdobnou strukturou výroby 27 3) Otevřenost (McKinnon) lzemě „A“ a země „B“ netvoří monetární unii –EA, EB – nomin. směnné kurzy „A“ a „B“ –PA, PB – cenová hladina „A“ a „B“ –EAPA, EBPB – cenové hl. v cizích měnách – l„A“ a „B“ silně obchodují Þ působí zákon jedné ceny EAPA = EBPB l lpři změně EA, EB dojde ke změně PA, PB tak, že EAPA = EBPB Þ nomin. kurz není účinným nástrojem HoPo 28 lzákon jedné ceny způsobí mezi otevřenými a vzájemně obchodujícími zeměmi, že směnný kurz není účinným nástrojem MP, vytvoření monetární unie neznamená ztrátu nástroje HoPo l ÞOCA je oblast velmi otevřených zemí se silným vzájemným obchodem 29 4) Fiskální transfery lasymetrický negativní šok způsobí recesi v zasažené zemi a inflaci v zemi nezasažené Þ pošle-li země „B“ finanční transfer zemi „A“ (daňové přerozdělení), sníží inflační tlaky doma a zmírní recesi partnera l ÞOCA je oblast, kde jsou zúčastněné země ochotny si navzájem kompenzovat důsledky asymetrických šoků 30 5) Homogenita preferencí lsymetrické šoky nebudou mít asymetrické dopady, pokud všechny zasažené země budou reagovat stejně (např. všechny upřednostní cenovou stabilitu před zaměstnaností) l ÞOCA je oblast, kde jsou zúčastněné země schopny podstoupit široký konsensus v přístupu k řešení šoků 31 6) Solidarita lšoky v monetární unii vyžadují, aby se státy vzdaly svého zájmu ve prospěch zájmu unie, voliči toto umožní, pouze pokud jsou solidární k obyvatelům jiných států unie l ÞOCA je oblast ,kde v případě konfliktu národního zájmu a zájmu unie jsou ztráty vlastních cílů akceptovány ve jménu společně sdíleného osudu 32 Je Evropa OCA? lNaplňuje Evropa kritéria teorie OCA? lMělo ekonomický smysl zřízení monetární unie v Evropě, nepřevyšují náklady přínosy? 33 Asymetrie v Evropě lvyšší OCA index znamená více asymetrických šoků řešených změnou kurzu [1997] 13_5 lněkteré země Evropy byly zasaženy asymetrickými šoky častěji než jiné a využívaly k řešení směnný kurz Asymetrie v Evropě (OCA index) 34 lněkteré země Evropy byly zasaženy asymetrickými šoky častěji než jiné a využívaly k řešení směnný kurz Vyšší OCA index znamená více asymetrických šoků řešených změnou kurzu [%,2005] 35 laspektem asymetrie jsou možné asymetrické efekty monetární politiky lvýzkum hodnotil vliv změny úrokové míry na HDP a cenovou hladinu v jednotlivých zemích, vlivy se mezi zeměmi zřetelně lišily l Þzemě eurozóny byly v minulosti postiženy jak asymetrickými šoky, tak asymetrickou monetární politikou 36 1) Mobilita práce lEvropané jsou oproti USA méně mobilní –odlišnost jazyka –státy blahobytu (obtížná záměna systémů) – lEvropané se nestěhují ani v rámci své země –stěhování je v Evropě relativně dražší –zvyky, tradice – lEvropané se stěhují z osobních důvodů, nikoliv za prací 37 img072 lnízkou mobilitu Evropanů by mohly nahradit přílivy imigrantů za prací lv Evropě je relativně málo imigrantů (velmi malá část je z jiné země EU) [%,1998] Menší mobilita v rámci Evropy 38 lnízkou mobilitu Evropanů by mohly nahradit přílivy imigrantů za prací lv Evropě je relativně málo imigrantů (velmi malá část je z jiné země EU) [%, 2005] (Ne)mobilita Evropanů v rámci své země 39 [%, 2003] 40 ldíky imobilitě Evropanů se asymetrický šok projeví v nárůstu nezaměstnanosti l ÞEvropa nenaplňuje Mundellovo kritérium pracovní mobility l 41 2) Diverzifikace a stejnorodost img069 lvyšší index znamená různorodější strukturu produkce oproti Německu [1995] lstruktura produktu zemí je obdobná (výjimka Norsko) 2) Diverzifikace a stejnorodost 42 l lstruktura produktu zemí je obdobná (výjimka Norsko) • vyšší index znamená různorodější strukturu produkce proti Německu nebo zemím Eurozóny (nové členské země) [2005]. 43 lv Evropě má většina zemí diverzifikovaný produkt lzemě, které mají nejvíce nestejnorodý produkt se neúčastní EMU l ÞEvropa naplňuje Kenenovo kritérium diverzifikace a stejnorodosti 44 3) Otevřenost lpodíl průměru z exportu a importu na HDP [%, 2002] 13_1_A 13_1_B levropské země jsou otevřené ekonomiky lnejvíce otevřené jsou nejmenší ekonomiky 3) Otevřenost 45 l levropské země jsou otevřené ekonomiky lnejvíce otevřené jsou nejmenší ekonomiky • podíl průměru z exportu a importu na HDP [%, 2005] 46 lve většině evropských zemí platí, že změna nominálního kurzu se odrazí ve změně cen, nikoliv konkurenceschopnosti (směnný kurz není účinným nástrojem HoPo) l ÞEvropa naplňuje McKinnonovo kritérium otevřenosti 47 4) Fiskální transfery lrozpočet EU je malý (méně než 2 % HDP), z největší části je používán na CAP a strukturální fondy lfondy podporují chudé regiony nezávisle na tom, zda jsou zasaženy negativním šokem či nikoliv a stejně tak CAP l ÞEvropa nenaplňuje kritérium fiskálních transferů 48 5) Homogenita preferencí lpreference byly velmi odlišné (cenově stabilní Německo versus inflační Řecko, Itálie) lpřipojení se k EMU je doprovázeno závazkem podřídit se společným makroekonomickým preferencím (Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu) l lEvropa sice nenaplňuje kritérium homogenity preferencí, ale přijetí společných institucí k nim významně přispívá 49 6) Solidarita lnárodním vládám důvěřovalo 39 % obyvatel, institucím EU pak 46 % obyvatel [2002], jednotlivé státy se velmi liší (viz následující graf) l lnelze říci, že by Evropa nesplňovala kritérium solidarity, nelze ani jednoznačně říci, že by ho bezezbytku naplňovala Preference států ohledně rozhodování na úrovni národních vlád / EU 50 51 Je Evropa OCA? kritérium naplnění mobilita práce NE diverzifikace a stejnorodost ANO otevřenost ANO fiskální transfery NE homogenita preferencí SNAD solidarita ? 52 Interpretace závěrů lpouze částečné naplnění kritérií OCA znamená, že rozhodnutí pro společnou měnu, přinese určité náklady l lOCA teorie ukázala, že nejvýznamnější příčiny nákladů v EMU jsou nepružný pracovní trh a absence fiskálních transferů 53 lani obhájci ani oponenti společné měny nezískali teorií OCA přesvědčivý důkaz Þ EMU je kontroverzní projekt l lani přínosy ani náklady nelze přesně změřit Þ ekonomické aspekty nelze přesně zhodnotit a vytvoření měnové unie je nakonec stejně politickým rozhodnutím 54 Změní se Evropa na OCA? lzemě, které vstoupily do EMU začaly vzájemně více obchodovat (otevřenosti) l ls větší obchodní integrací rostla diverzifikace, velké firmy zakládají pobočky v mnoha zemích (diverzifikace a stejnorodosti) 55 lvůle vytvořit systém fiskálních transferů (např. přerozdělování daní ve prospěch sociálních dávek) se založením EMU nevzrostla l lEU přinesla požadavky na minimální sociální standardy, není jisté, zda dojde ke snížení standardů u těch zemí, které je převyšují ( pracovní mobility) nebo dojde pouze ke zvýšení u těch zemí, které je nenaplňují (¯ pracovní mobility) 56 57 58 59 60 61 Politika více než kritéria - zastánci lvytvoření EMU sice přináší náklady a není zcela ekonomicky opodstatněné, ale znamená posílení míru na kontinentu a je zcela politicky opodstatněné a to je důležitější Vládní dluh zemí EZ (% HDP) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet let plnění MK Belgie 117,1 113,6 107,8 106,5 103,5 98,7 94,4 92,2 87,9 84 89,6 96,2 96,8 0 Německo 60,3 60,9 59,7 58,8 60,3 63,8 65,6 67,8 67,6 65,1 65,9 73,5 83,2 2 Irsko 53,6 48,5 37,8 35,5 32,1 30,9 29,6 27,4 24,8 25,0 44,4 65,6 96,2 11 Řecko 94,5 94,0 103 104 102 97,4 98,6 100 106 105 111 127 142 0 Španělsko 64,1 62,3 59,3 55,5 52,5 48,7 46,2 43,0 39,6 36,1 39,8 53,3 60,1 10 Francie 59,4 58,9 57,3 56,9 58,8 62,9 64,9 66,4 63,7 63,9 67,7 78,3 81,7 5 Itálie 115 114 109 109 106 104 104 106 107 104 106 116 119 0 Kypr 58,6 58,9 58,8 60,7 64,6 68,9 70,2 69,1 64,6 58,3 48,3 58,0 60,8 2 Lucembur. 7,1 6,4 6,2 6,3 6,3 6,1 6,3 6,1 6,7 6,7 13,6 14,6 18,4 12 Malta 53,4 57,1 55,9 62,1 60,1 69,3 72,4 69,6 64,2 62,0 61,5 67,6 68,0 0 Nizozemí 65,7 61,1 53,8 50,7 50,5 52,0 52,4 51,8 47,4 45,3 58,2 60,8 62,7 9 Rakousko 64,8 67,3 66,5 67,3 66,7 65,8 65,2 64,6 62,8 60,7 63,8 69,6 72,3 1 Portugalsko 50,4 49,6 48,5 51,2 53,8 55,9 57,6 62,8 63,9 68,3 71,6 83,0 93,0 7 Slovinsko 26,7 27,9 27,3 27,4 26,7 26,4 23,1 21,9 35,2 38,0 4 Slovensko 34,5 47,9 50,3 48,9 43,4 42,4 41,5 34,2 30,5 29,6 27,8 35,4 41,0 2 Finsko 48,4 45,7 43,8 42,5 41,5 44,5 44,4 41,7 39,7 35,2 34,1 43,8 48,4 12 62 Vládní dluh zemí EZ (% HDP) Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Poznámka: Tučně jsou označeny hodnoty v roce vstupu země do EZ. Rozpočtový deficit zemí EZ 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet let plnění MK Belgie -0,9 -0,6 0 0,4 -0,1 -0,1 -0,3 -2,7 0,1 -0,3 -1,3 -5,9 -4,1 11 Německo -2,2 -1,5 1,3 -2,8 -3,7 -4 -3,8 -3,3 -1,6 0,3 0,1 -3,0 -3,3 8 Irsko 2,4 2,7 4,7 0,9 -0,4 0,4 1,4 1,6 2,9 0,1 -7,3 -14,3 -32,4 10 Řecko -3,7 -4,5 -4,8 -5,6 -7,5 -5,2 -5,7 -6,4 -9,8 -15,4 -10,5 0 Španělsko -3,2 -1,4 -1 -0,6 -0,5 -0,2 -0,3 1 2 1,9 -4,2 -11,1 -9,2 9 Francie -2,6 -1,8 -1,5 -1,5 -3,1 -4,1 -3,6 -2,9 -2,3 -2,7 -3,3 -7,5 -7,0 7 Itálie -2,8 -1,7 -0,8 -3,1 -2,9 -3,5 -3,5 -4,3 -3,3 -1,5 -2,7 -5,6 -4,6 6 Kypr 0,9 -6,0 -5,3 1 Lucembursko 3,4 3,4 6 6,1 2,1 0,5 -1,1 0 1,4 3,7 3,0 -0,9 -0,7 13 Malta -4,5 -3,7 -3,6 0 Nizozemí -0,9 0,4 2 -0,2 -2,1 -3,1 -1,7 -0,3 0,5 0,2 0,6 -5,5 -5,4 10 Rakousko -2,4 -2,3 -1,7 0 -0,7 -1,4 -4,4 -1,6 -1,6 -0,9 -0,9 -4,1 -4,6 10 Portugalsko -3,4 -2,8 -2,9 -4,3 -2,8 -2,9 -3,4 -5,9 -4,1 -3,1 -3,5 -10,1 -9,1 6 Slovinsko -0,1 -1,9 -6,0 -5,6 2 Slovensko -8,0 -7,9 0 Finsko 1,6 1,6 6,9 5 4,1 2,6 2,4 2,8 4 5,2 4,2 -2,6 -2,5 13 63 Saldo rozpočtu zemí EZ (% HDP) Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Inflační kritérium po vstupu do EZ země počet měsíců plnění kritéria počet měsíců s dostupnými daty % doby plnění kritéria Belgie 127 151 84,11 Německo 151 151 100,00 Dánsko 136 151 90,07 Irsko 69 151 45,7 Řecko 11 127 8,66 Španělsko 53 151 35,1 Francie 144 151 95,36 Italie 130 151 86,09 Lucembursko 87 151 57,62 Nizozemí 118 151 78,15 Rakousko 149 151 98,68 Portugalsko 74 151 49,01 Finsko 130 151 86,09 Švédsko 137 151 90,73 Velká Británie 125 151 82,12 64 : Plnění inflačního kritéria zeměmi EU15 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Poznámka: Začátek analyzované časové řady se liší dle dostupnosti dat, řada končí 07/2011. 65 Politika více než kritéria - odpůrci lEMU je politickým krokem k federální Evropě, jehož náklady nesou členské státy, dojde k tomu, že stále více lidí bude k ní sdílet negativní postoj a bude požadovat návrat k národním státům, ekonomická nestabilita vyústí v nestabilitu politickou