7. Teorie byrokracie
Shrnutí tématu
Pokud dochází k oddělení vlastnictví a řízení, vzniká problém agentury: manažeři mohou jednat ve svém vlastním zájmu spíše než v zájmu principála. Tento problém se netýká pouze tržních firem, ale i státních úřadů. V případě státních úřadů je problém ještě výraznější, protože státní úřady nemají jasně definovaný cíl, není možné snadno určit peněžní hodnotu tohoto cíle a příspěvek jednotlivých úředníků k jeho naplnění. Navíc je "vlastnictví" úřadu výrazně diferencováno, takže téměř nikdo nemá motiv monitorovat jeho výkonnost. Zároveň neexistují tržní mechanismy omezující manažerskou diskreci.
Za těchto okolností mohou manažeři státních úřadů usilovat spíše o své vlastní cíle než o naplnění oficiálního poslání úřadu. Typicky se jedná o snahu maximalizovat rozpočet úřadu, maximalizovat prestiž úřadu, zachovat existenci a autonomii úřadu. Proto se úřady obvykle vyhýbají konfliktu se skupinami, které mohou ovlivnit přežití úřadu a sociální status jeho úředníků, i když to může znamenat sociálně nežádoucí chování úřadu.
Pokyny ke studiu
Téma odpovídá 7. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.
Literatura a poslech k diskuzi:
- Mises, L.: Byrokracie, Liberální institut, 2002, kapitola 2.
- Weber, M.: "Byrokracie" in Škoda, J. (ed.): Autorita, etika a společnost (pohled sociologa do dějin), 1997.
- Parkinson: "Parkinsonův první zákon aneb narůstající pyramida", Mladá fronta, 1984, s. 7--14.
Originální literatura:
- Niskanen, W. A.: "The Peculiar Economics of Bureaucracy" in The American Economic Review, 2/1968, s. 293--305.
- Mises, L.: Byrokracie, Liberální institut, 2002, zbytek textu.
- Weber, M.: "Byrokracie" in Škoda, J. (ed.): Autorita, etika a společnost (pohled sociologa do dějin), 1997.
Otázky k zamyšlení
- Jaké jsou cíle byrokratického úřadu? Jak se cíle jeho manažerů liší od cílů manažerů komerčních firem?
- Jak se liší omezení manažerské diskrece mezi státními úředníky a manažery komerčních firem?
- Komu vycházejí úředníci nejvíce vstříc? Najděte takové skupiny u ednotlivých významných úřadů. Je takové chování vždy společensky žádoucí? Uveďte konkrétní příklady.
- Je žádoucí, aby státní úřad byl nezávislý na vládě? Jaké to má výhody? Jaké nevýhody?
- Je formální nezávislost státního úřadu zárukou jeho skutečné nezávislosti?