Soutěžní ekonomie Úvod a vymezení relevantní trhu (tržní síly) Milan Brouček* Daniel Donath* ESF MU, Brno, 21. února 2014 * Tato prezentace vyjadřuje výhradně názory autorů, které se nemusejí nutně shodovat s postoji Evropské Komise ani Skupiny ČEZ. ‹#› Přehled §Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže § §Úvod §Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy §Tržní struktury § §Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly §SSNIP test §Teorie §Praxe §Tržní síla a tržní podíly § §Shrnutí § ‹#› Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže §Vymezení relevantní trhu (tržní síly) § §Fúze (horizontální a vertikální) – §Zneužití dominantního postavení • §Dohody (horizontální a vertikální) a kartely § §Veřejná podpora ‹#› Přehled §Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže § §Úvod §Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy §Tržní struktury § §Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly §SSNIP test §Teorie §Praxe §Tržní síla a tržní podíly § §Shrnutí § ‹#› Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy (1/2) §Soutěžní právo vychází z ekonomického názoru, že fungující hospodářská soutěž je pro společnost prospěšná § §Cílem spotřebitelů je získat výrobky (služby) za co nejnižší ceny, v co nejvyšší kvalitě, a v co největším výběru §Dokonalá konkurence vs. Oligopol vs. Monopol – §Jak tohoto cíle dosáhneme? Jen konkurenceschopné podniky by měly být součástí trhu => ochrana soutěžitelů není cílem soutěžního práva § §Klíčová otázka: Jaký je dopad chování (záměru) daného podniku (podniků) na soutěž a spotřebitele? ‹#› Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy (2/2) Vymezení relevantních trhů => určení tržní síly Posouzení daného chování (záměru) Jaký je dopad chování (záměru) daného podniku (podniků) na spotřebitele? Žádný resp. nepodstatný Nějaký resp. podstatný Pozitivní (Pozitiva > Negativa) Negativní (Negativa > Pozitiva) ‹#› Přehled §Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže § §Úvod §Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy §Tržní struktury § §Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly §SSNIP test §Teorie §Praxe §Tržní síla a tržní podíly § §Shrnutí § ‹#› Tržní struktury - Úvod §Dokonalá konkurence § § §Monopolistická konkurence §Oligopol §Monopol Počet společností Schopnost ovlivnit cenu ‹#› Dokonalá konkurence §Velké množství společností, které prodávají homogenní produkt za cenu danou trhem, kterou nemohou ovlivnit §Produkční efektivnost: cena je stlačena na úroveň produkčních nákladů a náklady jsou minimalizovány §Alokační efektivnost: každý, kdo je ochoten zaplatit náklady na dodatečnou jednotku produkce (MC) je uspokojen => dosaženo maximálního společenského přebytku (SP) ‹#› Monopol §Jediná společnost, která je tvůrcem ceny, která závisí na (i) cenové elasticitě poptávky a (ii) bariérách vstupu §Produkční neefektivnost: méně tlaku na minimalizaci nákladů (a inovace) §Alokační neefektivnost: cena je nad MC, což vede k sub-optimální produkci (z pohledu společnosti) a není dosažen maximální SP §Tržní selhání (monopol, kartely), ale jednostranné získání tržní (monopolní) síly není samo o sobě nic špatného!!! §Spotřebitelský přebytek (SP) §Přebytek výrobce (PV) §Náklady mrtvé váhy §Celkový přebytek = SP + PV ‹#› Oligopol §Vzájemná závislost společností při stanovování cen, která může vést ke spektru výsledků od konkurence po monopol (koluzi) §Konflikt mezi individuálními a společnými zájmy (jednorázová vs opakovaná hra: nakolik záleží na budoucnosti?) § § – – §Cornout Model – společnosti optimalizují objem produkce §V ekvilibriu existuje vztah mezi měřítkem koncentrace a lernerovým indexem: HHI = Σi(mi)2, kde m je tržní podíl a i je firma i §HHI = O (dokonalá konkurence), HHI = 1 (monopol) §Bertandův model – společnosti optimalizují cenu produkce §Nekooperativní statický (P=Pc) vs. Kooperativní dynamický (P=PM) výhled Konkurence: nízká cena Koluze: vysoká cena ‹#› Přehled §Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže § §Úvod §Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy §Tržní struktury § §Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly §SSNIP test §Teorie §Praxe §Tržní síla a tržní podíly § §Shrnutí § § ‹#› Úvod §K posouzení dopadu jednání podniku (podniků) na soutěž a spotřebitele je nejprve potřeba popsat jaké soutěži podnik (podniky) na trhu čelí => musíme vymezit relevantní trh (a tržní sílu) § §Odst. 2 § 2 zákona č. 143/2001 Sb. (ZOHS): „Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.“ § §Cílem je systematicky identifikovat konkurenci daného podniku (z produktového i geografického hlediska): čím větší je konkurence na trhu, tím má podnik menší tržní sílu § §Je tedy potřeba zjistit, kdo a za jakých podmínek konkuruje danému podniku => objektivně empirický (SSNIP) test § ‹#› Klíčová literatura §Směrnice Komise o definici relevantního trhu - http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:08:01:31997Y1209(01):CS:PDF § §Směrnice o horizontálním spojování v USA (1992 a 2010) §1992: http://www.justice.gov/atr/public/guidelines/hmg.pdf §2010: http://www.ftc.gov/sites/default/files/attachments/merger-review/100819hmg.pdf § §Ineos/Kerling (EK, 2008) - http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m4734_20080130_20682_en.pdf § §Arjowiggins/Zanders včetně Annexu (EK, 2010) - http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m4513_20080604_20600_en.pdf ‹#› Přehled §Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže § §Úvod §Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy §Tržní struktury § §Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly §SSNIP test §Teorie §Praxe §Tržní síla a tržní podíly § §Shrnutí § § ‹#› SSNIP test a jeho logika §Klíčová otázka: Bylo by pro hypotetického monopolistu ziskové permanentně zvýšit cenu výrobku o 5 až 10%? § §Iterativní test: začíná se s malým trhem a přidávají!!! se substituty, pokud zvyšování cen není ziskové § §Reakce (marginálních) zákazníků a konkurentů: jsou dostatečně velké na to, aby zvýšení cen nebylo ziskové? § §Trh z pohledu hospodářské soutěže a trh z obchodního (marketingového) pohledu není jedno a to samé!!! ‹#› SSNIP test a grafické znázornění §Bylo by ziskové zvýšit cenu a 5 až 10% na kandidátském trhu? Ne: relevantní trh je širší než kandidátský trh Ano: relevantní trh je širší než kandidátský trh ‹#› SSNIP test a přidávání substitutů §Kandidátský trh A, potenciální substituty B, C, D A B C D C B D A správně chybně ‹#› SSNIP test a výchozí kandidátský trh §Kandidátský trh A, potenciální substituty B, C, D § § § § §Kandidátský trh B, potenciální substituty A, C, D § § § §Neplatí automatická obousměrná substituce A B C D A B C D B C B C ‹#› SSNIP test a zvýšení ceny §Kandidátský trh A, potenciální substituty B, C, D A B C D užší relevantní trh A B C D širší relevantní trh ‹#› Nejčastější chyby při aplikaci SSNIP testu §Vymezování trhů, které jsou již monopolizovány §cellophane fallacy („celofánový klamný závěr“) § §Tendence soustřeďovat se na to, zda pro každého zákazníka je daný výrobek nahraditelný jiným výrobkem §„bezzubý klamný závěr“ § §Tendence soustřeďovat se na absolutní ceny místo relativních cen § §Přílišný důraz na vlastnosti produktů § §Nezohlednění cenové diskriminace § §Předpoklad o vývoji mezních nákladů § ‹#› Cellophane fallacy – Případ DuPont v USA (1956) §US DOJ: DuPont má dominantní postavení, protože relevantním trhem je trh celofánu (tržní podíl spol. DuPont byl 75 % v letech 1923 až 1947) § §DuPont: nejsme dominantní, protože trh je širší kvůli vysokým křížovým elasticitám s jinými výrobky (hliníkové folie, voskový papír, polyetylen) § §Soud uznal argumentace společnosti DuPont => širší trh § §Cena určená monopolistou je nicméně „blízko“ elastické poptávkové křivky, což vzbuzuje dojem existence substitutů, ale ve skutečnosti tyto produkty neomezují monopolistu § §Komise (bod 19): Obecně, a zejména u analýzy případů spojování, cena, kterou je třeba vzít v úvahu, bude obvyklá tržní cena. To nemusí platit v případě, kdy se obvyklá cena stanoví při neexistenci dostatečné soutěže. Především při vyšetřování zneužívání dominantního postavení se vezme v úvahu skutečnost, že obvyklá cena již mohla být značně zvýšena. § ‹#› „Bezzubý klamný závěr“ – United Brands vs EK (1978) §Banány - samostatný relevantní trh nebo součást širšího relevantního trhu (čerstvé ovoce)? § §EK, ECJ - banány jsou samostatný relevantní trh (argument: mladí a staří spotřebitelé a měkkost banánů) § §Avšak z logiky SSNIP testu je podstatné, aby nikoliv všichni spotřebitelé, ale jen jejich dostatečně velký počet, byl ochotný nahradit daný produkt jiným tak, aby zvýšení ceny nebylo ziskové § §Je podstatný rozdíl v následujícím: §argumenty rozdílných fyzických charakteristik produktů §argumenty důsledků rozdílných fyzických charakteristik produktů § ‹#› SSNIP test a geografický relevantní trh §Stejný princip SSNIP testu jako u vymezování produktového relevantního trhu § §Specifické faktory § §Transportní náklady § §Exporty a Importy - klíčové jsou importy § §Isochrones (Catchment areas) § §Trvanlivost produkce § §Přetížení (obchodních) sítí § ‹#› Přehled §Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže § §Úvod §Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy §Tržní struktury § §Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly §SSNIP test §Teorie §Praxe §Tržní síla a tržní podíly § §Shrnutí ‹#› SSNIP test a aplikace – 2 základní přístupy §Analýza kritické ztráty (critical loss analyses) §Výhoda: dává přímou odpověď na otázku SSNIP testu §Nevýhoda: obvykle značné požadavky na data – §Cenová analýza (pricing analysis) §Výhoda: relativně jednoduše proveditelná §Nevýhoda: nedává přímou odpověď na otázku SSNIP testu • §Nástroje: §Kvantitativní techniky §Kvalitativní informace § §Je velmi důležité provést analýzu sensitivity!!! § ‹#› Analýza kritické ztráty – Úvod §Klíčová otázka: Jaká by mohla být největší procentuální ztráta prodejů, aby byl SSNIP pro hypotetického monopolistu ziskový? § §Zvýšení ceny má 2 efekty §Negativní efekt - snížení zisku z důvodu úbytku prodejů, neboť někteří spotřebitelé v reakci na zvýšení omezí své nákupy §Pozitivní efekt - spočívá ve zvýšení zisku, neboť hypotetický monopolista dosahuje po zvýšení ceny vyšších marží na ostatních prodejích § §Potřebná data: (i) marže, (ii) SSNIP (zvýšení ceny o X procent) a (iii) funkční formu poptávkové křivky (lineární, isoelastická) § §Je potřeba porovnat kritickou ztrátu se skutečnou ztrátou prodejů §Kritická ztráta > skutečná ztráta => kandidátský trh je relevantním trhem §Kritická ztráta < skutečná ztráta => relevantní trh je širší § § ‹#› Analýza kritické ztráty – Hypotetický příklad §Procentuální marže (M) společností X a Y je 50 %, zvýšení cen (ZC) o 5% § §Za předpokladu lineární křivky poptávky je kritická ztráta prodejů vypočítána jako (ZC/ZC+M) => 0,05/(0,05+0,50)=0,091 §pokud firmy X a Y ztratí více než 9,1 % prodejů, tak zvýšení cen o 5 % není ziskové a další výrobky by měly být součástí relevantního trhu §Můžeme také vyjádřit v hodnotách elasticity poptávky jako (1/ZC+M) => pokud je elasticita poptávky větší než 1/(0,05+0,5)=1,82, tak zvýšení ceny o 5 % není ziskové § §Jakým způsobem provedeme porovnání? §pomocí spotřebitelského průzkumu odhadneme skutečný úbytek prodejů a porovnáme s kritickou ztrátou prodejů 9,1 % §pomocí regresní analýzy vymodelujeme křivku poptávky na trhu a porovnáme výsledný koeficient elasticity s elasticitou 1,82 § § ‹#› Lufthansa/SN Airholding (EK, 2009) §Brusel/Frankfurt: je vlaková přeprava součástí stejného relevantního trhu jako letecká přeprava? §Skutečná ztráta: spotřebitelský průzkum na letišti v Bruselu §Zvolili by cestující v případě realizace zdražení letenek o SSNIP vlakovou přepravu? §Kritická ztráta: mnoho obtíží §Cenová diskriminace a různé skupiny zákazníků §Určení hrubé marže §Rozdíly dle skupin zákazníků (byznys cestující vs dovolenkář – je možné očekávat průměrné zvýšení ceny hypotetickým monopolistů) §Co jsou variabilní a fixní náklady? Co je správný časový horizont? §Použití analýzy kritické ztráty nebylo v tomto odvětví shledáno za vhodné kvůli cenové diskriminaci a obtížnosti kalkulace vyhnutelných nákladů § § ‹#› Aelia/UG Air (ÚOHS, 2009) - Úvod §Je letiště Praha relevantním trhem pro „Travel Retail“ (Parfémy, kosmetika, oblečení, módní doplňky, potraviny, lihoviny, tabák)? §Tržní podíly: 60-80% (Letiště Ruzyně), 10-15% (EEA) – §Nakupování na letišti je rozdílné oproti „běžnému“ nakupování §Omezený čas a výběr (většinou luxusní zboží) §Obtížná návratnost do místa nákupu (specifické – „suvenýry“, lokální měna) § §Byl proveden spotřebitelský průzkum §Klíčový je sampling design, abychom měli reprezentativní vzorek populace §Zjištění popisných skutečností (nakupuje respondent na letišti, kolik utrácí, co nakupuje, motiv nákupu) §Jak se respondent chová při nákupu (multiple choice) §Navození situace posledního nákupu => SSNIP otázka (% + absolutní hodnota ΔP) § ‹#› Aelia/UG Air (ÚOHS, 2009) - Výsledky §Skutečná ztráta je větší než kritická ztráta=> SSNIP by nebyl profitabilní, což naznačuje, že geografický relevantní trh je širší než Letiště Praha §Tento výsledek je konzistentní s dalšími kvalitativními argumenty §Provozovatelé obchodů provádějí srovnávání svých cen s cenami hlavních evropských letišť §Marketingové a propagační aktivity jsou prováděny centrálně pro Evropu (s přihlédnutím k národním specifikům) §90 % nájmu UG Air končí v 2012-2013, následně tendry (LP si hlídá kvalitu služeb, oslovuje provozovatele i napřímo) § ‹#› Cenová analýza – Úvod §Pohybují se ceny výrobků (geografických trhů) a jejich úroveň společně v čase? § §Pokud jsou výrobky vzájemně nahraditelné, tak jakákoli nevyrovnanost v jejich cenách bude jen dočasná (v důsledku reakce zákazníků a výrobců) §Produkty, které jsou blízké substituty však nezbytně nemusí mít vysoce korelované ceny §Samotné cenové rozdíly jsou nesprávné kritérium pro definici trhu § §Cenová analýza neposkytuje důkaz o dostatečném konkurenčním tlaku a má tedy nižší vypovídací hodnotu než analýza kritické ztráty, ale na druhou stranu je obvykle jednoduché tento typ analýzy provést §Nutnost doplnění analýzy dalšími informacemi (o konkurenčním tlaku na hypotetického monopolistu) § § ‹#› Cenově-korelační analýza – Úvod §Korelace měří, do jaké míry existuje vztah mezi „vysokými“, „středními“ a „nízkými“ cenami jednoho produktu a „vysokými“, „středními“ a „nízkými“ cenami druhého produktu § § § § § § § §Korelační koeficient nabývá hodnot od -1 do +1. Jak moc velká má být hodnota koeficientu, aby produkty byly součástí stejného trhu? §Orientační bod („benchmark value“) §„pravidlo“ 0,9 – § ‹#› Cenově-korelační analýza – Poznámky §Časové řady musí být dostatečně dlouhé (5 až 6 let na měsíční bázi) § §Častou kritikou je, že cenové řady mohou být vysoce korelovány, i když produkty nejsou substituty §Existence společných nákladů, podobných změn v nákladech či společné změny v cenové úrovni (sezónní trend, inflace) § §Mnohdy dochází k reakčnímu zpoždění, takže ceny mohou vypadat, že nejsou korelovány • §Je tedy klíčové identifikovat zdroj variace změn!!! § §Obvykle je cenově-korelační analýza doplněna stacionární analýzou a „zlatým pravidlem“ je provádět oba typy analýz společně ‹#› Analýza stacionarity cen §Zkoumá, zda se mají relativní ceny dvou produktů tendenci vracet se v čase ke konstantní hodnotě (tedy, zda jsou relativní ceny stacionární) §Je-li řada relativní ceny dvou produktů stacionární, pak se ceny odchylují jen po omezenou dobu a produkty jsou pravděpodobně součástí stejného relevantního trhu § § § § § • § §Není vystavena problému falešné korelace, není ovlivněna výběrem měny a nevyžaduje orientační bod ‹#› PanFish/Marine Harvest (UK, 2006) §Fúze mezi producenty lososů ve Skotsku a Norsku §Tržní podíly - cca 30% atlantský losos (skotský+norský), cca 45% jen skotský §Je norský losos součástí stejného relevantního trhu jako skotský losos? § § § § § § §Korelace mezi cenami norského a skotského lososa: 0,89 (UK, Francie) §Relativní cena norského a skotského lososa je stacionární •=> Je pravděpodobné, že norský a skotský losos je součástí stejného trhu § § ‹#› Ineos/Kerling (EK, 2008) §Fúze mezi producenty S-PVC (okenní rámy, trubky, výlisky) §Tržní podíly – 60-70% UK, 20-30% EU15 §Je relevantní geografický trh širší než UK (např. EU15)? § § § § § § §V 2 pol. roku 2003 (15 %) došlo k depreciaci £ a postupná apreciaci => pokud je UK součástí širšího relevantního trhu, pak by významná depreciace libry neměla mít dopad na relativní ceny §Výsledky analýzy stacionarity: relativní řady cen jsou stacionární § § ‹#› Arjowiggins/M-real Zanders Reflex (EK, 2010) §Producenti samopropisovacího papíru - 3 úrovně/typy (CB top sheet, CFB middle sheet, CF bottom sheet) §Prodáváno v kotoučích nebo listech §Klíčové otázky §Jsou separátní relevantní trhy papíru v kotoučích a papíru v listech? §Je relevantní trh národní nebo širší? §Korelační koeficient mezi cenami kotoučů a cenami listů v 6 zemích (GER, FRA, ITA, POL, SPA and UK) byl v rozmezí -0,32 až 0,50 §Ceny kotoučů a listů nejsou vzájemně závislé §Orientační bod - Korelační koeficient mezi cenami 3 typů papíru byl v rozmezí 0,80 až 0,98 §Kotouče a listy tedy velmi pravděpodobně nejsou součástí stejného relevantního trhu (stejný závěr potvrdila analýza stacionarity) §Vymezení geografického trhu se opíralo o analýzu stacionarity § § ‹#› Přehled §Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže § §Úvod §Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy §Tržní struktury § §Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly §SSNIP test §Teorie §Praxe §Tržní síla a tržní podíly § §Shrnutí § § ‹#› Tržní síla §Tržní síla je schopnost soutěžitele ovlivnit cenu výrobků nad úroveň, která existuje na dokonale konkurenčním trhu §Dokonale konkurenční trh: PC=MC, nulové ekonomické zisky, maximální spotřebitelský přebytek § §Bez tržní síly nemůže dojít k negativním dopadům na hospodářskou soutěž (protože je na trhu dostatečná konkurence) §Opak není automaticky pravdou: podniky s významnou tržní silou se obvykle chovají pro-soutěžně (a proto jsou dominantní) § §Cílem soutěžního práva tedy je, aby záměry soutěžitelů (kartelové dohody, jejich chování či fúze) nezvýšily jejich tržní sílu § §Tržní síla sama o sobě není nic špatného: Je rozdíl mezi získáním tržní síly a jejím zneužitím!!! ‹#› Určení tržní síly v kontextu hospodářské soutěže §Vymezení relevantního trhu vede k tržním podílům a ukazatelům tržní koncentrace (HHI), které mohou pomoci s vyhodnocením tržní síly § §Klíčový předpoklad: existuje pozitivní vztah mezi tržními podíly (koncentrací trhu) a tržní silou, což nemusí být pravda!!! §trhy s nízkými bariérami vstupu, nadbytečnými kapacitami nebo vyrovnávací kupní silou §tendry - nízká vypovídací hodnota tržních podílů § §„Pravidlo“ 40 %, ale tržní podíl je jen začátkem pro určení tržní síly a tedy i dominantního postavení!!! § § ‹#› Student Agency (ÚOHS, 2010 a 2012) §Na základě podnětu společnosti Asiana došel Úřad došel k závěru, že společnost (i) Student Agency měla dominantní postavení od 2. 10. 2007 do 1. 3. 2008 v autobusové přepravě na trase Praha – Brno, a (ii) zneužila své dominantní postavení účtováním si nepřiměřeně nízkých cen, které vedlo k vytlačení společnosti Asiana z trhu § §Krajský soud v Brně toto rozhodnutí zrušil na základě následující argumentace: „Ze shora uvedeného zdejší soud uzavírá, že žalobcovo [společnost Student Agency] jednání naplňovalo znaky agresivní cenové politiky, která by musela být pokládána za zneužití dominantního postavení […] pokud by se žalobce v dominantním postavením skutečně nacházel. Pokud by se v takovém postavení nenacházel, nemohl by svým jednáním svého postavení zneužít […]“ §Je autobusová a železniční přeprava součástí toho samého relevantního trhu? § §Dominance je schopnost využít svojí tržní sílu k proti-soutěžnímu chování, tzn. k chování, které bude k neprospěchu ostatních účastníků na trhu (zákazníků) § §Chování společnosti Student Agency mělo znaky agresivní cenové politiky => chování společnosti Student Agency mělo proti-soutěžní znaky => Student Agency měla schopnost se chovat proti-soutěžně => Student Agency byla dominantní § §Je irelevantní, zda vlaková a autobusová doprava jsou součástí toho samého relevantního trhu, respektive NENÍ MOŽNÉ ODDĚLIT OTÁZKU DEFINICE RELEVANTNÍHO TRHU OD VYHODNOCENÍ DOPADŮ CHOVÁNÍ SPOLEČNOSTI ‹#› ČEZ/Energotrans (ÚOHS, 2012) §Podíl skupiny ČEZ na trhu výroby a velkoobchodu s elektrickou energií činil v roce 2010 [65-75]% českého trhu, zatímco podíl Energotransu byl [0-5]% §Úřad řešil, zda může být trh širší, na základě kvalitativních argumentů – liberalizace trhu, kontinuální obchodování na PXE, navýšení technických možností přeshraniční kapacity §Celková instalovaná kapacita a výroba v ČR (18 GW, 82 TWh) a DE (153 GW, 580 TWh) § §Pokud existuje více než jedna odůvodnitelná definice relevantního trhu, je lepší se přímo zaobírat dopady na trh – Jaký vliv by mělo dlouhodobé vypnutí Energotransu na trh? §„Plexos“ - vysoce sofistikovaný interní nástroj ČEZu pro modelování budoucích cen silové elektřiny, který obsahuje informace o každé důležité elektrárně v EU §Simulace dopadu uzavření Energotransu na cenu elektřiny v ČR => ZANEDBATELNÝ – §Proč je dopad uzavření Energotransu zanedbatelný? Kvůli vysokému propojení ČR s okolními státy a hlavně Německem, od kterého se stanovuje cena elektřiny v ČR §Nejedná se o cellophane fallacy – např. i při nulových cenách hnědého uhlí by se vyšplhala cena silové elektřiny v ČR na nynější hodnoty (exporty z ČR do DE) § §Co zbývá? Vysoký tržní podíl. Proč nekupovat elektřinu v ČR, když jsou ceny podobné jako jinde? ‹#› Přehled §Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže § §Úvod §Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy §Tržní struktury § §Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly §SSNIP test §Teorie §Praxe §Tržní síla a tržní podíly § §Shrnutí § § ‹#› Shrnutí §K posouzení dopadu jednání podniku (podniků) na soutěž a spotřebitele je nejprve potřeba popsat jaké soutěži podnik (podniky) na trhu čelí => musíme vymezit relevantní trh (a tržní sílu) § §Cílem je systematicky identifikovat konkurenci daného podniku (z produktového i geografického hlediska): čím větší je konkurence na trhu, tím má podnik menší tržní sílu § §Je tedy potřeba zjistit, kdo a za jakých podmínek konkuruje danému podniku => objektivně empirický (SSNIP) test § §Bylo by pro hypotetického monopolistu ziskové permanentně zvýšit cenu výrobku o 5 až 10%? § §Tržní síla je schopnost soutěžitele ovlivnit cenu výrobků nad úroveň, která existuje na dokonale konkurenčním trhu §