Lidský kapitál —Co rozumíme pod pojmem lidský kapitál? —„znalosti, schopnosti, dovednosti (včetně zdravotních a fyzických schopností) získané prostřednictvím školního a dalšího vzdělávání, sportovních a podobných aktivit, rodinnou výchovou apod., kterými disponují jednotliví členové společnosti.“ (G. Becker) —OECD: „znalosti, dovednosti, schopnosti a vlastnosti jedince usnadňující vytváření osobního, sociálního a ekonomického blaha“ —…souhrn znalostí a dovedností člověka, které získal studiem (v rámci vzdělávacího procesu), dalším vzděláváním a praxí —význam LK – již v 18. stol. (A. Smith) —Teorie LK rozpracována ve 2. pol. 20. stol —investice do vzdělávání à vyšší budoucí příjem & produktivita —odložení spotřeby (příjmu) ve prospěch studia à zvýšení celoživotního příjmu Společenské a individuální výnosy z LK —jedinec rozhodující se o dalším studiu provádí CBA variant pokračovat ve studiu / zapojit se do prac. procesu àindividuální míra návratnosti investic do vzdělávání •výpočet pomocí NPV a IRR (s pomocí diskontní míry porovnáváme náklady a výnosy v čase) – tzv. investiční přístup —druhou možností tzv. ekonometrický přístup (ekonometrie pracovního trhu, Mincer) —„CBA“ společnosti: investovat do vzdělání svých členů / nechat náklady na jednotlivcích —obě míry návratnosti předmětem analýz OECD – Education at a Glance —vyšší úroveň vzdělání à benefity pro jedince i společnost (rovněž náklady / úsilí na obou stranách) Individuální a společenské náklady a výnosy ze vzdělání Individuální Společenské Náklady Přímé Výdaje do vzdělávání přímé (výdaje za učebnice, studijní materiály, apod.) Přímé Výdaje do vzdělávacího systému Nepřímé Ušlá mzda, čas strávený výukou Nepřímé Ušlé příjmy na daních Výnosy Přímé Vyšší příjem Přímé Vyšší daňové příjmy Nepřímé Vyšší statut, nižší riziko nezaměstnanosti Nepřímé Nižší výdaje na sociální dávky Lepší zdravotní stav, nižší kriminalita, ekonomický růst Zdroj: Páleníková (2013) - READER Výpočet individuální a společenské míry návratnosti investic do vzdělávání —Dvojí chápání pojmu společenská návratnost investic – úzké a široké pojetí (+ externality) – pozor na záměnu! — Individuální míra návratnosti Individuální míra návratnosti (IMN) —Př) pro univerzitní vzdělání platí: — — W… příjmy (u,s), — C… přímé náklady studia — — —obdobně pro všechny stupně studia (výj. ZŠ) — —IMN kritériem poptávky po vzdělávání v určitém stupni — Společenská míra návratnosti (SMN) „narrow reading“ —+ výdaje společnosti na vzdělávání (pronájem budov, platy učitelům – součást Cu) —zápočet hrubých příjmů + nepeněžních —mzdy jako proxy pro mezní produkt práce —ideálně nepeněžní dopady + externality, ALE nedostatek dat -> odhady pouze na zákl. peněžních přínosů a nákladů — à SMN obvykle < IMN — —…reflektuje stupeň veřejného dotování vzdělávání — Výpočet individuální a společenské míry návratnosti investic do vzdělávání —nejlepší metoda odhadu MN: diskontování aktuálních čistých prům./medián. příjmů pracujících (viz graf prům./medián. příjmů v čase) —ALE třeba dostatku pozorování —zjednodušená metoda (short-cut) -> výpočet přibližné míry návratnosti —aproximace křivek příjmů přímkami (obr.) — — — Cu… roční přímý náklad VŠ vzdělávání Ad. Short-cut method Výpočet individuální a společenské míry návratnosti investic do vzdělávání (pokr.) —obrácená Cost-Benefit metoda —(založeno na short-cut m.) — —otázka: Při daných nákladech, jaké roční přínosy by vyprodukovaly danou míru návratnosti (Př. 10 %)? — —roční přínos VŠ vzdělávání = 0.1 * náklad vzdělávání — —metoda příjmové funkce (Mincer) —základní příjmová fce: — — — S… délka vzdělávání, EX… zkušenost na trhu práce — β… prům. IMN z 1 roku vzdělávání — —omezení: jediný náklad = ušlé příjmy, nekonečný časový horizont, nerozlišuje jednotl. úrovně vzděl. Výpočet individuální a společenské míry návratnosti investic do vzdělávání (pokr.) —rozšířená příjmová funkce (Mincer) —dummy variable D (0,1) – pro různé stupně vzdělávání — — —výpočet jednotlivých IMN: — — — —omezení: vyžaduje řadu indiv. pozorování, rovněž předpoklad plochých křivek příjmů —potřeba úprav – rozšíření o další proměnné: předp. růst mezd, úmrtnost, nezaměstnanost, daně, vrozené schopnosti Výpočet individuální a společenské míry návratnosti investic do vzdělávání (pokr.) Měření úrovně LK a)dle nejvyššího dokončeného vzdělání —množství osob ve věku 25 – 64 let s vyšším sekundárním nebo terciárním vzděláním / celk. ekonomicky aktivních —ČR příznivé výsledky v počtu osob se středním vzděláním (cca ¾ populace), v případě VŠ vzdělání „slabší“ b)přímé testování dovedností (např. OECD) —PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies), 2008-13 (ČR), 2012-16, 2014-18 —ČR nadprům. výsledek v numerické gramotnosti, prům. výsledek ve čtenářeské gramotnosti a IT —IALS (International Adult Literacy Survey), v ČR v r. 1998 c)odhad tržní hodnoty LK —pomocí mzdy d)náklad na vytvoření LK —pomocí výdajů na daný typ vzdělávání (ČR přes 4 % HDP) Efektivní využití LK —nestačí jen vysoký podíl VŠ - třeba nastavit podmínky pro ef. využití LK: a)flexibilní fungování trhu práce (rychlá adaptace prac. síly) —Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 2007–2011 2007 2008 2009 2010 2011 Česká republika 2,8 2,2 2,0 3,0 2,7 EU (27) 3,1 2,6 3,0 3,9 4,1 Zdroj: Páleníková (2013) - READER Efektivní využití LK (II) a)flexibilní školství (vzděl. soustava reagující na potřeby TP) —např. specifická míra nezaměstnanosti absolventů / mladistvých (zjednodušený ukazatel) 15 – 24 let —04/2012: ČR 19,7 %; EU 27 22,6 % b)rozvoj celoživotního vzdělávání —Podíl dospělé populace ve věku 25–64 let, která se účastní nějaké formy vzdělávání (v %) — 2007 2008 2009 2010 2011 Česká republika 5,7 7,8 6,8 7,5 11,4 EU (27) 9,3 8,4 9,3 9,1 8,9 Zdroj: Páleníková (2013) - READER Ekonomické a sociální výstupy vzdělávání Soukromé Veřejné Peněžní Výdělek, příjem, bohatství Produktivita Daňové výnosy Náklady na sociální transfery Náklady na zdravotní péči Ekonomické Nepeněžní Zdravotní stav Životní spokojenost Sociální soudržnost Důvěra Fungující demokracie Politická stabilita Sociální Zdroj: Řezáčová (2013) - READER Jak vzdělávání ovlivňuje „mimoekonomicky“? —faktory ovlivnitelné vzděláváním a mající potenciál ovlivnit jednotlivé domény našeho života: —vlastní sebehodnocení, orientaci na budoucnost, schopnost vypořádávat se s problémy, postoje a hodnoty, komunikační schopnosti, pracovní trh, příjem a bohatství (Schuller et al., 2000) — —lidský kapitál a sociální kapitál —= síť vazeb s druhými lidmi, hodnoty a normy — Společenská angažovanost —politická participace —volební účast —občanská participace (neusiluje o změnu ve veřejné politice; např. dobrovolnické aktivity) —sociální soudržnost a důvěra ve společnost — —význam obsahu vzdělávání (kurikula) – např. silný vztah občanských znalostí žáků a plánované účasti ve volbách —význam pedagogických metod – důležitost otevřenosti diskuzí o politických tématech Zdraví jako přínos vzdělávání —zdraví = „stav úplné tělesné, psychické a sociální pohody a nikoli pouze nepřítomnost nemoci či slabosti“ (WHO, 1946) —Obr. Základní prvky, které spojují učení se zdravím — Zdroj: Řezáčová (2013) - READER Oblasti zdraví, na které má vzdělávání vliv —přímé efekty —úmrtnost, tělesné zdraví, psychické zdraví a subjektivní pocit životní pohody (well-being), vlastní hodnocení zdraví a mezigenerační efekty vzdělání —chování související se zdravím —kouření, konzumace alkoholu, obezita, fyzická aktivita, konzumace ovoce a zeleniny, využívání zdravotnických služeb.. —nepřímé efekty (role okolí) —rodinné prostředí, životní prostředí, pracovní… Vzdělání a kriminalita —Obr. Srovnání vzdělanostní struktury obyvatelstva a vězňů v ČR — Vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatelstva ČR (v %) Vzdělanostní struktura vězňů v ČR (v %) bez vzdělání 0,5 0,2 základní (vč. neukončeného) 18,5 46,2 střední bez maturity 34,9 40,3 střední s maturitou (vč. nástavbového a VOŠ) 32,9 11,9 vysokoškolské 13,2 1,4 Zdroj: Řezáčová (2013) - READER Vzdělávání a trh práce —ekonomické přínosy jednotlivce ze vzdělávání: vyšší očekávané příjmy, nižší riziko ztráty zaměstnání a lepší prac. místo —primární a sekundární trh práce —lidé s nižší kvalifikací více ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností —společ. důsledky: nevyužití LK, nižší výnos na daních, vyšší sociální dávky, zhoršení zdraví, kriminality… —indiv. důsledky: snížení životní úrovně, změnu vnímání času, ztrátu statusu, zhoršení rodinných vztahů, zdraví... —specifická míra nezaměstnanosti – jeden z hl. ukazatelů TP (Ne)zaměstnanost a dosažené vzdělání —Obr. Nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání za 3. čtvrtletí 2013 (v %) Vzdělání Celkem Muži Ženy Základní a bez vzdělání 23,9 24,9 22,9 Střední bez maturity 8,0 6,0 11,8 Střední s maturitou 5,7 4,7 6,6 Vyšší a vysokoškolské 3,2 2,8 3,6 Obecná míra nezaměstnanosti 6,9 5,8 8,4 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=200513+-+V%C5%A0PS+a&&kapitola_id=15 Ohodnocení zaměstnanců dle dosaženého vzdělání —Obr. Výše hrubé měsíční mzdy podle vzdělání — VZDĚLÁNÍ ZAMĚSTNANCE Průměrná mzda Mzdy v důležitých kvantilech P5 P10 P25 P50 P75 P90 P95 5. percentil 1. decil 1. kvartil Medián 3. kvartil 9. decil 95. percentil Základní a nedokončené 16 909 8 988 9 955 12 047 15 658 20 343 25 353 29 017 Střední bez maturity 19 949 9 745 10 922 14 189 18 789 24 033 29 900 34 136 Střední s maturitou 25 941 10 942 13 286 17 918 23 311 30 081 39 249 47 600 Vyšší odborné a bakalářské 30 517 13 139 16 408 21 135 26 523 34 293 45 174 57 876 Vysokoškolské 43 410 15 812 20 373 25 420 32 912 47 896 72 482 98 245 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3109-13 Vzdělání a složitost práce —Obr. Distribuce mezd podle klasifikace zaměstnání (dle CZ-ISCO), 2012 (v Kč) — Klasifikace zaměstnání Průměrná mzda 1. decil 1. kvartil medián 3. kvartil 9. decil Zaměstnanci v ozbrojených silách 25290 15286 18160 23644 29159 37207 Řídící pracovníci 58343 19410 28293 40395 62820 108118 Specialisté 36592 20968 24343 29479 41535 59725 Techničtí a odborní pracovníci 28780 16017 20729 25933 33174 43211 Úředníci 22578 12768 16757 20967 26527 33400 Pracovníci ve službách a prodeji 16445 9685 11295 14617 18968 25507 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 18812 12979 14994 18034 21759 25449 Řemeslníci a opraváři 21730 12559 16245 20743 25980 31877 Obsluha strojů a zařízení, montéři 21112 12602 16142 20417 24977 30312 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 14627 9067 10880 13334 17366 21760 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA0021UU&&kapitola_id=15 — —Děkuji za pozornost J — — —