6. 3. 2014 Vzdělávání a trh práce —přínosy jednotlivce ze vzdělávání: vyšší očekávané příjmy, nižší riziko ztráty zaměstnání a lepší prac. místo —pozice na trhu práce - primární a sekundární trh —lidé s nižší kvalifikací více ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností —společ. důsledky: nevyužití LK, nižší výnos na daních, vyšší sociální dávky, zhoršení zdraví, kriminality… —indiv. důsledky: snížení životní úrovně, změnu vnímání času, ztrátu statusu, zhoršení rodinných vztahů, zdraví... —specifická míra nezaměstnanosti – jeden z hl. ukazatelů TP (Ne)zaměstnanost a dosažené vzdělání —Obr. Nezaměstnanost podle dosaženého vzdělání za 3. čtvrtletí 2013 (v %) Vzdělání Celkem Muži Ženy Základní a bez vzdělání 23,9 24,9 22,9 Střední bez maturity 8,0 6,0 11,8 Střední s maturitou 5,7 4,7 6,6 Vyšší a vysokoškolské 3,2 2,8 3,6 Obecná míra nezaměstnanosti 6,9 5,8 8,4 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=200513+-+V%C5%A0PS+a&&kapitola_id=15 Ohodnocení zaměstnanců dle dosaženého vzdělání —Obr. Výše hrubé měsíční mzdy podle vzdělání — VZDĚLÁNÍ ZAMĚSTNANCE Průměrná mzda Mzdy v důležitých kvantilech P5 P10 P25 P50 P75 P90 P95 5. percentil 1. decil 1. kvartil Medián 3. kvartil 9. decil 95. percentil Základní a nedokončené 16 909 8 988 9 955 12 047 15 658 20 343 25 353 29 017 Střední bez maturity 19 949 9 745 10 922 14 189 18 789 24 033 29 900 34 136 Střední s maturitou 25 941 10 942 13 286 17 918 23 311 30 081 39 249 47 600 Vyšší odborné a bakalářské 30 517 13 139 16 408 21 135 26 523 34 293 45 174 57 876 Vysokoškolské 43 410 15 812 20 373 25 420 32 912 47 896 72 482 98 245 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3109-13 Vzdělání a složitost práce —Obr. Distribuce mezd podle klasifikace zaměstnání (dle CZ-ISCO), 2012 (v Kč) — Klasifikace zaměstnání Průměrná mzda 1. decil 1. kvartil medián 3. kvartil 9. decil Zaměstnanci v ozbrojených silách 25290 15286 18160 23644 29159 37207 Řídící pracovníci 58343 19410 28293 40395 62820 108118 Specialisté 36592 20968 24343 29479 41535 59725 Techničtí a odborní pracovníci 28780 16017 20729 25933 33174 43211 Úředníci 22578 12768 16757 20967 26527 33400 Pracovníci ve službách a prodeji 16445 9685 11295 14617 18968 25507 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 18812 12979 14994 18034 21759 25449 Řemeslníci a opraváři 21730 12559 16245 20743 25980 31877 Obsluha strojů a zařízení, montéři 21112 12602 16142 20417 24977 30312 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 14627 9067 10880 13334 17366 21760 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRA0021UU&&kapitola_id=15 Vzdělávací politika a politika zaměstnanosti —Podmínky efektivního využití LK (opak.): —flexibilní trh práce —flexibilní školství —celoživotní vzdělávání —úzká propojenost obou politik — —(ne)flexibilita školství —míra nezaměstnanosti absolventů škol —délka hledání prvního zaměstnání —podíl absolventů na rekvalif. kurzech —profese absolventa neodpovídající jeho vzdělání — Jak vzdělávání ovlivňuje pozici na pracovním trhu? (OECD, Indicator A5) —Hlavní zjištění Education at a Glance 2013 —Lidé s terciárním vzděláním (=VŠ/VOŠ): vyšší míra zaměstnanosti + vyšší pravděpodobnost zaměstnání na plný úvazek („FT“) —Míra nezaměstnanosti téměř 3 krát vyšší v případě jedinců bez vyššího sekundárního vzdělání (=SŠ; prům. OECD 13 %) v porovnání s VŠ/VOŠ (5 %) —Jedinci s ukončeným SŠ vzděláním větší šance na zaměstnání než jedinci bez —Nejmenší rozdíly M/Ž v případě VŠ/VOŠ (nejvyšší u jedinců bez SŠ) —Pravděpodobnost zaměstnání na FT roste s úrovní vzdělání (méně než SŠ - 64 %, SŠ - 71 %, VŠ/VOŠ - 75 %) —U žen nižší pravděpodobnost FT (60 %) než u mužů (80 %), roste ale s úrovní vzdělání —Jedinci s odborným SŠ vzděláním vyšší pravděpodobnost zaměstnání (76 %) než jedinci se všeobecným SŠ vzděláním (70 %) Jaké mzdové výhody přináší vzdělávání? OECD Indicator A6 —Hlavní zjištění Education at a Glance 2013 —Ve všech OECD zemích pro mzdy dospělých platí: — VŠ/VOŠ > SŠ/nástavba > ZŠ —Rozdíly v příjmech mladších a starších zaměstnanců rostou s vyšším vzděláním —Ve všech stupních vzdělávání rozdíly v příjmech M/Ž, nejvíce ve VŠ/VOŠ —Ve většině zemí více než ½ studentů (15-24 let) příjmy ze zaměstnání —67 % studentů (25-29 let) příjmy ze zaměstnání —Lidé s nižším než SŠ vzděláním čelí během života velkým mzdovým znevýhodněním Vzdělávání jako veřejně poskytovaný statek —Veřejné statky (opáčko z mikra a VEEK J ) —PGs jako jeden z případů selhávání trhu …-> vláda by měla vytvořit optimální podmínky pro produkci a zabezpečování PGs —institucionální kritérium dělení statků - Jak jsou produkovány a financovány? —statky tržní a netržní / polotržní —ekonomické kritérium – podle charakteru spotřeby —statky veřejné – smíšené – soukromé —Čisté veřejné statky (PPGs) —nerivalita & nevylučitelnost —+ nedělitelnost Vzdělávání jako veřejně poskytovaný statek —Veřejné vs. veřejně poskytované statky –způsob alokace vs. objektivní vlastnosti statku —veřejně poskytované statky – nenulové MC spojené se zvýšeným počtem spotřebitelů —vzdělávání nemá podstatu PPG (snadnost vyloučení + MC poskytování ≠ 0) —základní vzdělávání = „statek pod ochranou“ (=PPG) —VŠ vzdělávání – vyloučení možné (na základě úrovně znalostí) — —à Proč by vzdělávání mělo být financováno a poskytováno veřejně? Proč nelze zavést čistý trh ve vzdělávání? — —nedokonalost kapitálového trhu — —asymetrické informace — —externality — —možnost vzniku monopolu — —+ právo na vzdělání (LZPS) Efektivnost poskytování vzdělávání vs. rovnost při jeho poskytování —efektivnost - snaha určit optimální množství vzdělávání -> maximalizace společ. užitku —potřeba specifikovat C&B vzdělávání —rovnost (spravedlivost) – LZPS, čl. 33: “ 1.Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. 2.Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. 3.Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. 4.Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.“ —…LZPS definuje vzdělávání jako PG – nutnost zpřístupnit všem občanům bez ohledu na soc. problémy Efektivnost poskytování vzdělávání vs. rovnost při jeho poskytování Zdroj: Benčo (2002), s. 68 Rovné příležitosti a vzdělávání —ČR se v r. 2001 zavázala k zajištění větší spravedlivosti vzdělávací soustavy (Národní program rozvoje vzdělávání – „Bílá kniha“) —za nespravedlivé považujeme (vzdělanostní) nerovnosti, které nejsou způsobeny schopnostmi či úsilím jedince —rovnost šancí v právním (1), ekonomickém(2) a sociologickém (3) smyslu 1)neexistence zákonných bariér znevýhodňujících urč. sociální skupinu 2)eliminace finančních bariér přístupu k urč. statkům 3)rodina původu nelimituje životní možnosti jedince —viditelnost nerovných šancí ve vzdělávacím systému – složení vzdělanostních stupňů podle třídní nebo etnické příslušnosti —problém reprodukce třídních nerovností mezi generacemi —empir. data – výzkum PISA – reader (Fónadová, Katrňák, 2013) — Obr. Podíl přijatých do středního vzdělávání bez maturity a s maturitou podle vzdělání rodičů v letech 2000 a 2009 Zdroj: PISA, 2000, 2009 Zdroje —Páleníková, M. (2013). Vzdělávání a trh práce. —Fónadová, L. – Katrňák, T. (2013). Rovné příležitosti a vzdělávání. —(Základní studijní text) — —BENČO, J. (2002). Ekonómia vzdelávania. Bratislava: IRIS, 2002. 185 s. ISBN 80-89018-41-6. (knihovna ESF) — —OECD (2013), Education at a Glance 2013: OECD Indicators, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/eag-2013-en. Dostupné z http://www.oecd.org/edu/eag2013%20%28eng%29--FINAL%2020%20June%202013.pdf. — — —Děkuji za pozornost!