EKVZ 13. 3. 2014 Vzdělávací systém v ČR Struktura, poskytovatelé a správa 1.Základní principy a legislativa —Listina základních práv a svobod – čl. 33: 1.Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. 2.Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. 3.Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. 4.Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.“ — —Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) —Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách — —Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů —Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů —Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením —Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání Mezinárodní klasifikace ISCED Úroveň ISCED 2011 Typ vzdělávání V ČR se realizuje Původní úroveň ISCED 97 0 Vzdělávání v raném dětství Mateřské školy – úroveň 02 (preprimární vzdělávání) 0 1 Primární První stupeň základní školy 1 2 Nižší sekundární Druhý stupeň základní školy 2 3 Vyšší sekundární Střední školy, konzervatoře 3 4 Postsekundární nezahrnuté do terciárního Nástavbové studium, zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou (realizuje se na středních školách) 4 5 Terciární - krátký cyklus Vyšší odborné vzdělávání na vyšších odborných školách 5 6 Bakalářský nebo ekvivalentní stupeň Bakalářské studium na vysoké škole 7 Magisterský nebo ekvivalentní stupeň Magisterské studium na vysoké škole 8 Doktorský nebo ekvivalentní stupeň Doktorské studium na vysoké škole 6 Zdroj: Berná (2014) - READER Obecné trendy – OECD EaG 2013 —ve všech zemích OECD i G20 univerzální přístup ke vzdělávání pro osoby ve věku 5-14 let —v r. 2011: —počet osob účastnících vzdělávání ve věku 15-19 let více než 75 % v 31/39 OECD a G20 zemích —ve všech OECD zemích (vyj. Mexiko, UK) se vzdělávání účastnilo více než 20 % osob ve věku 20-29 let —pětiletí mohli očekávat více než 17 let vzdělávání do dovršení 40 let —minimálně 90 % populace se účastnilo formálního vzdělávání po dobu 13 let Předškolní vzdělávání —ISCED 02 (dříve ISCED 0) —nespadá do povinné školní docházky —realizuje se v MŠ, zpravidla děti 3-6 let (poslední rok bezplatný) —cíl: vytváření předpokladů pro další studium + vyrovnání rozdílů —legislativní úprava: školský zákon + vyhláška MŠMT o předškolním vzdělávání (počet přijatých dětí, úplata…) —Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (hlavní požadavky, podmínky a pravidla) —EaG 2013: —rané vzdělávání spojováno s lepším výkonem v následujících stupních vzdělávání (lepší výsledky v PISA) —ve většině OECD zemí začíná vzdělávání před 5. rokem, více než — 82 % 4-letých dětí se již účastní vzdělávání (86 % v případě EU) — Zdroj: Education at a Glance, 2013 —v 19 / 33 OECD zemí plné zapojení do vzdělávání (tzn. ve více než 90 %) začíná v 3-4 letech; ve 14 zbývajících ve věku 5-6 let —v téměř 2/3 OECD zemí, alespoň 75 % 3-4 letých bylo zapojeno do vzdělávání (EU 78 %) — — — Věk 3 4 5 6 ČR 60 85 91 96 OECD 67 84 94 99 EU 21 77 90 94 97 Předškolní vzdělávání (II) Tab. Podíl dětí účastnících se pre-primárního nebo primárního vzdělávání (v %, 2011) Zdroj: Education at a Glance, 2013 Předškolní vzdělávání (III) —zřizovatelem nejčastěji obec (dále mohou být kraje, církve, soukromé a jiné PO) – podmínkou zápis do školského rejstříku —problém: nedostatečná kapacita MŠ —k 09/2012 celkem 5011 MŠ (354340 zapsaných dětí), zřizovatelem v 94 % obec —(4 % soukromé PO, 1,5 % kraje, necelé 1 % církve a zbývající MŠMT) —řešení? – zřizování soukromých a firemních MŠ —kam s dvouletými dětmi po skončení dvouleté varianty RD? —pro děti do 3 let jesle (nepatří mezi školy) – v minulosti zdravotnická zařízení — Povinná školní docházka —zahrnuje vždy primární a nižší sekundární vzdělávání, ve většině OECD zemí i vyšší sekundární programy (EaG 2013) —v ČR po dobu 9 let / do max. 17 let —1. stupeň (úroveň 1 v ISCED 2011) a 2. stupeň (úroveň 2) —povinnost zákonného zástupce přihlásit dítě k PŠD —Individuální vzdělávání („domácí škola“) —zatím umožněno žákům 1. stupně —2. stupeň od 2014/15? —základní vzdělání vs. základy vzdělání —školský zákon + vyhlášky MŠMT —o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, —o organizaci školního roku, —o základním uměleckém vzdělávání —Rámcový vzdělávací program pro ZŠ —ZŠ vzdělání bezplatné s výjimkou církevních & soukr. ZŠ —nejčastěji zřizovatelem obec (89 %) —kraje (7 %), soukromé PO (2 %), MŠMT (1 %), církev (1 %) —(z celkového počtu 3634 ZŠ k 09/2012) — Povinná školní docházka (II) Věk zahájení PŠD Věk ukončení PŠD Počet let s univerzálním přístupem ke vzdělávání Věk s univerzálním přístupem ke vzdělávání % účastnících se vzdělávání ve věku 3-4 % účastnících se vzdělávání ve věku 5-14 ČR 6 15 13 5 – 17 72 98 OECD 6 16 13 4 – 16 74 99 EU 21 6 16 14 4 – 16 81 98 Maďarsko 5 18 13 5 - 17 84 98 Povinná školní docházka (III) Zdroj: Education at a Glance, 2013 Střední vzdělávání —úroveň 3 v klasifikaci ISCED 2011 (všeob. 34, odborné 35) —střední vzdělání —střední vzdělání s výučním listem —střední vzdělání s maturitní zkouškou (poskytuje 75 % SŠ, z toho 369 gymnázií) —SŠ mohou posyktovat rovněž postsekundární neterciární vzdělávání - nástavbové + zkrácené studium (úr. 4) —školský zákon + vyhlášky MŠMT; RVP —bezplatné (výj. církevní soukromé SŠ) —nejčastěji zřizovatelem kraj (68 %) —soukromé PO (26 %), církev (2,5 %), MŠMT (2 %), obec (1%), jiné ministerstvo (pod 1%) —1337 škol v denní formě, 404 v jiné formě (k 09/2012) — —EaG 2013: —rostoucí zájem o odborně zaměřené obory —ukončeny většinou vyšší sekundární nebo post-sekundární kvalifikací —přibližně v 1/3 OECD zemí více než 50 % studentů ve vyšším sekundárním stupni vzdělávání má odborně zaměřené studium (v ČR přes 70 %) —ve zbýv. 2/3 více než 50 % studentů ve všeobecném sekundárním vzdělávání —ČR nejvíce studentů zapsaných v odborném vyšším sekundárním vzdělávání (přes 50 %) Střední vzdělávání (II) Vyšší odborné vzdělávání —úroveň 5 —VOŠ od š.r. 1995/96 —3 – 3,5 roku, DiS. —terciární stupeň, ale upravuje školský zákon + vyhláška MŠMT o vyšším odborném vzděl. —akreditace MŠMT (Mzdrav, MV) —vzdělávání poskytováno za úplatu —veřejné, státní, soukromé a církevní —k 09/2012 v ČR 178 VOŠ (20 407 studentů) Počty škol (MŠ – VOŠ) v ČR 2012/2013 celkem soukromé církevní Mateřské školy 5011 194 39 Základní školy 4095 84 33 Střední školy 1347 313 37 Konzervatoře 18 3 2 Vyšší odborné školy 178 47 12 10649 641 123 Zdroj: Kitzberger (2013) - READER Vysoké školství —Bc. studium (úr. 6 v ISCED 2011), Mgr. studium (úr. 7), Ph.D. studium (úr. 8) —upravuje zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách —VŠ právnické osoby – ak. práva a svobody —VŠ univerzitní a neuniverzitní —vlastní vnitřní předpisy & samosprávné orgány —státní správu vykonává pouze MŠMT, studijní programy akreditovány MŠMT (stanovisko Akreditační komise) —veřejné VŠ (26 VVŠ k 09/2012, 333 618 studentů) - samosprávné působnosti a orgány —soukromé (45 SoVŠ, 408 404 st.) —státní (vojenské a policejní) - organizační složky MŠMT a MV —EaG 2013: 60 % mladých lidí vstupuje do terciárního vzdělávání (většinou před 25. rokem), 3 % do doktorského — Zdroj: Education at a Glance, 2013 Programy B Prům. věk Programy A Prům. věk Ph.D. Prům. věk ČR 9 24 60 23 3,7 28 OECD 19 24 60 22 2,7 32 EU 21 15 24 59 22 3,1 31 Austrálie - - 96 23 3,4 33 Francie - - 39 20 2,5 30 Zdroj: Education at a Glance, 2013 Tab. Podíl studentů zapsaných do terciárního vzdělávání (v %, 2011) Humanities, arts and education Health and welfare Social sciences, business and law Services Engineering, manufacturing and construction Sciences Agriculture ČR 18 13 31 7 15 13 4 OECD 20 14 32 6 15 10 2 EU 21 19 14 31 6 15 11 2 Poměr zapsaných v terciárním vzdělávání dle specializace (v %, 2011) Zdroj: Education at a Glance, 2013 Školy mimo ISCED a školská zařízení —ZUŠ —Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky — —Školská zařízení —pro další vzdělávání pedag. pracovníků —poradenská zařízení —výchovná a ubytovací —… — —vše upravuje školský zákon Neformální vzdělávání —„Neformální vzdělávání se uskutečňuje mimo formální vzdělávací systém (formální vzdělávání vede k dosažení určitého stupně vzdělání doloženého certifikátem, např. vysvědčením, diplomem) a nevede k ucelenému školskému vzdělání. Jedná se o organizované výchovně vzdělávací aktivity mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému , které zájemcům nabízí záměrný rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů, založených na uceleném systému hodnot. Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. Organizátory jsou sdružení dětí a mládeže a další nestátní neziskové organizace (NNO), školská zařízení pro zájmové vzdělávání – především střediska volného času, vzdělávací agentury, kluby, kulturní zařízení a další.“ — —(MŠMT, online, dostupné z http://www.msmt.cz/mladez/neformalni-vzdelavani-1 ) Zřizovatelé - právní formy škol —EaG 2013: —ve většině zemí většina vzdělávání poskytována veřejně —89 % primární, 86 % nižší sekundární, 81 % vyšší sekundární —nižší sekundární studenti v 97 % ve veřejných nebo government-dependent institucích, vyšší sek. 95 % — —v ČR – (1) školy dle školského zákona —nejčastěji příspěvkové organizace - spravují majetek svěřený zřizovatelem, zpravidla neziskový charakter —školská právnická osoba - činnost omezena na oblast vzdělávání —organizační složka státu —s.r.o., a.s., o.p.s. — primární nižší sekundární vyšší sekundární veřejní soukromí GD soukromí nez. veřejní soukro-mí GD soukro-mí nez. veřejní soukromí GD soukromí nez. ČR 98 2 - 97 3 - 86 14 - OECD 89 8 3 86 11 3 81 14 5 EU 21 90 7 3 86 11 3 83 13 4 Tab. Podíl studentů podle zřizovatele škol (v %, 2011) Zdroj: Education at a Glance, 2013 —(2) dle zákona o VŠ —veřejné VŠ se zřizují a ruší zákonem —jako soukromé vysoké školy mohou se státním souhlasem ministerstva působit PO splňující podmínky vymezené zákonem —statut a.s., s.r.o. a o.p.s. —vojenské a policejní vysoké školy jsou organizačními složkami státu — Zřizovatelé - právní formy škol (II) terciární B terciární A veřejní soukromí GD soukromí nezávislí veřejní soukromí GD soukromí nezávislí ČR 71 28 1 86 - 14 OECD 59 21 20 71 14 15 EU 21 68 21 12 75 16 8 Tab. Podíl studentů v terciárním vzdělávání podle zřizovatele škol (v %, 2011) Zdroj: Education at a Glance, 2013 Zdroje —Berná, Z. (2014). Organizační uspořádání vzdělávacího systému. — (Základní studijní text) — —OECD (2013), Education at a Glance 2013: OECD Indicators, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/eag-2013-en. Dostupné z http://www.oecd.org/edu/eag2013%20%28eng%29--FINAL%2020%20June%202013.pdf. — —www.msmt.cz — — —Děkuji za pozornost!