2-‹#› McGraw-Hill/Irwin Copyright © 2013 by The McGraw-Hill Companies, Inc. All rights reserved. Kapitola 2 “It’s true hard work never hurt anybody, but I figure, why take the chance?” -Ronald Reagan Nabídka práce 2-‹#› 2-‹#› Co se dnes dozvíte •Stylizovaná fakta o nabídce práce •Neoklasický model volby mezi prací a volným časem ostatický model toho, jak se lidé rozhodují na trhu práce •Odvození individuální nabídky práce opomocí modelu volby mezi prací a volným časem •Odvození tržní nabídky práce •Elasticita nabídky práce a problematika jejího odhadu • • 2-‹#› 2-‹#› Co se dozvíte příště •Nabídka práce žen •Dopad různých vládních programů na nabídku práce •Nabídka práce během životního cyklu •Nabídka práce během hospodářského cyklu •Rozhodování o odchodu do důchodu onení zahrnuto v 5. a 6. vydání učebnice •Domácí práce a rozhodování v domácnosti ov 5. vydání kapitola 9.12, v 6. vydání není zahrnuto •Rozhodování o počtu dětí onení zahrnuto v 6. vydání • 2-‹#› 2-‹#› •Pracovní síla = zaměstnaní + nezaměstnaní oLF = E + U ovelikost LF nám neříká nic o “intenzitě” práce o •Míra pracovní participace oLFPR = LF/P oP = dospělá populace starší 15 let (resp. 16 let) (resp. 15-64 let) o •Míra zaměstnanosti oER = E/P o •Míra nezaměstnanosti oUR = U/LF Základní pojmy 2-‹#› 2-‹#› •Měření pracovní síly (LF) je trochu subjektivní a pravděpodobně vede k optickému snižování dopadů recese • •Skrytá nezaměstnanost: osoby, které opustily pracovní sílu a vzdali hledání práce (odrazení pracovníci) oobvykle se v recesi zvyšuje a vede k optickému snižování oficiální míry nezaměstnanosti • •Míra zaměstnanosti (ER) je proto lepším ukazatelem výkyvů ekonomické aktivity než míra nezaměstnanosti (UR) Problémy měření pracovní síly 2-‹#› 2-‹#› Stylizovaná fakta o nabídce práce •Muži: míra pracovní participace poklesla z 80 % v roce 1900 na 72 % v roce 2009 • •Největší pokles u mužů nad 65 let: z 63 % v roce 1900 na méně než 22 % v roce 2009. • •Ženy: míra pracovní participace vzrostla z 21 % v roce 1900 na 59 % v roce 2009 • •Průměrný počet odpracovaných hodin za týden klesl z 55 na 34 ve zmiňovaném období 2-‹#› 2-‹#› Stylizovaná fakta o nabídce práce •Ženy častěji pracují na částečný úvazek než muži o •Svobodné ženy mají vyšší míru pracovní participace než vdané, rozvedené nebo ovdovělé ženy o •Míra pracovní participace s věkem nejdříve roste a poté klesá o •vyšší vzdělání = vyšší míra pracovní participace = více odpracovaných hodin o •Běloši mají vyšší míru pracovní participace a více odpracovaných hodin než černoši a hispánci (USA) • • • • 2-‹#› 2-‹#› Průměrný počet odpracovaných hodin za týden, USA 1900-2010 2-‹#› 2-‹#› Neoklasický model volby mezi prací a volným časem •Užitková funkce opopisuje preference pracovníků oměří spokojenost, kterou jednotlivci obdrží při spotřebě statků (C) a volného času (L) o •U = f(C, L) oU je index. oVyšší U znamená vyšší užitek 2-‹#› 2-‹#› Indiferenční křivky •Kombinace spotřeby (C) a volného času (L), které jednotlivci přináší stejnou úroveň užitku o •Jsou klesající ospotřeba i volný čas jsou žádoucí statky o •Vyšší křivka = vyšší užitek oaxiom nenasycenosti o •Neprotínají se oaxiom tranzitivity o •Konvexní směrem k počátku oaxiom rozmanitosti 2-‹#› 2-‹#› Indiferenční křivky se neprotínají U0 U1 Y Z 0 Volný čas Spotřeba ($) X 2-‹#› 2-‹#› Mezní míra substituce •Sklon indiferenční křivky vyjadřuje Mezní míru substituce (MRS) mezi spotřebou a volným časem. o •MRS = ΔC/ΔL = - MUL/MUC okde MUL (MUC) je mezní užitek z dodatečné jednotky volného času (spotřeby) o •MRS je množství spotřeby, které se musíme vzdát, pokud chceme další jednotku volného času, aniž by se změnil náš užitek. o •Pokud platí axiom rozmanitosti, indiferenční křivky jsou konvexní a MRS při pohybu po indiferenční křivce směrem doprava klesá. • 2-‹#› 2-‹#› Indiferenční křivky Spotřeba ($) 500 450 400 40,000 Utilů 25,000 Utilů Hodiny volného času 150 125 100 2-‹#› 2-‹#› Rozdíly v preferencích mezi pracovníky •Pracovníci se strmějšími indiferenčními křivkami si cení volného času relativně více než pracovníci s ploššími indiferenčními křivkami. U0 U0 U1 U1 Spotřeba ($) Spotřeba ($) Hodiny volného času Hodiny volného času 2-‹#› 2-‹#› Rozpočtové omezení •Rozpočtové omezení ohraničuje množinu spotřebních košů (kombinace C a L), které si pracovník může dovolit. o •C = wh + V oSpotřeba se rovná pracovnímu příjmu (mzda × odpracované hodiny) plus nepracovní příjem (V) • •Můžeme to přepsat do tvaru oC = w(T – L) + V oC = (wT + V) – wL okde T je celkový počet hodin, L jsou hodiny volného času a h = T – L značí odpracované hodiny 2-‹#› 2-‹#› Rozpočtové omezení graficky T E V wT+V 0 Hodiny volného času Spotřeba ($) Rozpočtová linie se sklonem -w 2-‹#› 2-‹#› Rozhodování o počtu hodin práce •Jednotlivec si vybírá kombinaci spotřeby a volného času, která maximalizuje jeho užitek o •Optimální spotřební koš (kombinace C a L) je dán bodem, kde se rozpočtová linie dotýká nejvyšší indiferenční křivky o •Pokud se jedná o vnitřní bod rozpočtové linie, pak v tomto bodě se mezní míra substituce mezi spotřebou a volným časem rovná mzdové sazbě o •Každá jiná dostupná kombinace spotřeby a volného času by jednotlivci přinášela menší užitek 2-‹#› 2-‹#› Optimální kombinace spotřeby a volného času $1100 $1200 A Y $500 P U1 $100 U0 U* E 110 110 40 70 0 0 Hodiny práce Hodiny volného času Spotřeba 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení nepracovního příjmu na odpracované hodiny •Zvýšení nepracovního příjmu posouvá rozpočtovou linii paralelně vzhůru •Umožňuje to pracovníkovi “přeskočit” na vyšší indiferenční křivku •Dopad zvýšení nepracovního příjmu na odpracované hodiny nazýváme Důchodovým efektem •Směr důchodového efektu závisí na tom, jestli považujeme volný čas za normální nebo podřadný statek • 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení nepracovního příjmu na odpracované hodiny - graficky F1 P1 $200 U1 U0 E1 E0 P0 70 80 110 F0 $100 Volný čas Spotřeba ($) F1 P1 $200 U1 U0 E1 E0 P0 70 60 110 F0 $100 Spotřeba ($) Zvýšení nepracovního příjmu vede k posunu rozpočtové linie paralelně vzhůru a posouvá pracovníka z bodu P0 do bodu P1. Pokud je volný čas normálním statkem, počet odpracovaných hodin se snižuje. Pokud je volný čas podřadným statkem, počet odpracovaných hodin se zvyšuje. 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení mzdové sazby na odpracované hodiny •Zvýšení mzdové sazby mění rozpočtové omezení - rozpočtová linie se otáčí okolo bodu E (počátečního vybavení) a stává se strmější • •Důchodový efekt: Pokud člověk pracuje, stává se bohatším a může si dovolit více normálních statků (C i L) omotivace snížit počet odpracovaných hodin o •Substituční efekt: Volný čas se stává relativně dražší (vyšší náklad příležitosti) a spotřeba relativně levnější. Člověk je motivován snižovat množství volného času a zvyšovat spotřebu omotivace zvýšit počet odpracovaných hodin o •Proto je mezi mzdovou sazbou a odpracovanými hodinami nejednoznačný vztah • 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení mzdové sazby na odpracované hodiny - graficky Pokud je důchodový efekt větší než substituční, pak se zvýšením mzdové sazby počet odpracovaných hodin klesá. Pokud je substituční efekt větší než důchodový, pak se zvýšením mzdové sazby počet odpracovaných hodin roste. 2-‹#› 2-‹#› Pracovat nebo nepracovat? •Jsou “směnné relace” dostatečně atraktivní, aby přesvědčili pracovníka ke vstupu na trh práce? o •Rezervační mzda: mzdová sazba při které je osoba indiferentní mezi tím jít pracovat a nepracovat. • •Pokud je tržní mzda nižší než rezervační mzda, osoba nebude pracovat, a vice versa • •Rezervační mzda se zvyšuje s tím, jak roste nepracovní příjem 2-‹#› 2-‹#› Rezervační mzda H Y G X UH E U0 Hodiny volného času T 0 sklon -whigh sklon -w~ Spotřeba ($) sklon -wlow 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce •Vztah mezi odpracovanými hodinami a mzdovou sazbou • •Individuální nabídka je odvozena z modelu volby mezi prací a volným časem • •Tržní nabídka práce je potom horizontálním součtem individuálních nabídek práce 2-‹#› 2-‹#› Odvození individuální nabídky práce 2-‹#› 2-‹#› Odvození tržní nabídky práce z individuálních nabídek práce 2-‹#› 2-‹#› Elasticita nabídky práce 2-‹#› 2-‹#› Odhady elasticity nabídky práce •Empirické studie typicky vycházejí z regresního modelu • hi = βwi + γVi + ostatní proměnné •hi je počet hodin práce pracovníka i, wi jeho mzdová sazba a Vi jeho nepracovní příjem. •koeficient β měří elasticitu nabídky práce opokud β < 0, pak převažuje důchodový efekt nad substitučním opokud β > 0, pak převažuje substituční efekt nad důchodovým •koeficient γ vysvětluje vliv zvýšení nepracovního příjmu na počet odpracovaných hodin opokud γ < 0, pak volný čas je normální statek • 2-‹#› 2-‹#› Odhady elasticity nabídky práce •velká variabilita v odhadech •“konsenzuální” odhad: - 0.1 (muži - prime age) odominuje důchodový efekt ovysvětluje to pokles odpracovaných hodin mezi roky 1900 a 2000 onabídka práce bývá neelastická •Jak se prodlužuje zkoumané časové období, nabídka práce se stává elastičtější •Chyby měření vedou k nadhodnocování důležitosti důchodového efektu • 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce u žen •míra pracovní participace u žen ovelké rozdíly mezi zeměmi ov čase roste • •Proč míra participace žen v čase roste? oklesá míra porodnosti ozlepšuje se vzdělanost žen oje větší počet pracovních příležitostí vhodných pro ženy otechnologický pokrok v oblasti domácích prací omění se společenské postoje 2-‹#› 2-‹#› Vývoj míry participace u žen (15-64) 2-‹#› 2-‹#› •Source: Jacob Mincer, “Intercountry Comparisons of Labor Force Trends and of Related Developments: An Overview,” Journal of Labor Economics 3 (January 1985, Part 2): S2, S6. bor23208_0213.eps Vztah mezi růstem pracovní participace a mezd u žen, 1960-1980 2-‹#› 2-‹#› Aplikace: sociální dávky a motivace k práci •Peněžní sociální dávka oslabuje pracovní příjmovou motivaci • •Sociální programy vytváří motivaci nepracovat • •Sociální programy snižují nabídku práce tím, že zaručují nepracovní příjem, který zvyšuje rezervační mzdu 2-‹#› 2-‹#› Aplikace: Dopad peněžní dávky na motivaci k práci •Peněžní dávka typu “ber nebo nech” ve výši $500 za týden posunuje pracovníka z bodu P do bodu G, a tím ho motivuje opustit pracovní sílu P F Spotřeba ($) 500 Volný čas 0 110 70 G U1 U0 2-‹#› 2-‹#› Aplikace: Dopad sociálního programu na motivaci k práci Volný čas $500 U0 U1 G E P F R Q H D D 0 110 100 70 sklon = -$5 sklon = -$10 Spotřeba ($) 2-‹#› 2-‹#› Aplikace: Dopad EITC na motivaci k práci •EITC – Earned Income Tax Credit •Při absenci daňového kreditu je rozpočtová linie dána linií FE. •EITC dává pracovníkovi příspěvek ve výši 40 % jeho výdělku, pokud vydělává méně než $10,350. •Příspěvek je zastropován na $4,140. Pracovník obdrží tuto maximální sumu pokud vydělává v rozmezí $10,350 a $13,520. •Při vyšším příjmu se příspěvek postupně snižuje o 21.06 % z každého dodatečně vydělaného dolaru. •Pro příjem vyšší než $33,178 je příspěvek nulový. • 2-‹#› 2-‹#› EITC a rozpočtová linie Volný čas Spotřeba ($) 110 10,350 13,520 14,490 17,660 33,178 E J H G F Čistá mzda je o 40 % nad aktuální mzdou Čistá mzda se rovná aktuální mzdě Čistá mzda je 21.06 % pod aktuální mzdou 2-‹#› 2-‹#› Dopad EITC na nabídku práce •EITC posunuje rozpočtovou linii a motivuje nové pracovníky ke vstupu na pracovní trh. ozvyšuje čistou mzdu pracovníkům, kteří vstupují na trh práce • •Dopad EITC na nabídku práce lidí, kteří již pracují je nejistý – nabídka práce může jak vzrůst tak klesnout • •EITC oproti předchozím případům sociálních dávek má pozitivní (resp. méně negativní) dopady na nabídku práce • 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce během životního cyklu •Mzdová sazba se systematicky mění během životní cyklu pracovníka oV mládí je mzda nízká oJak člověk stárne, jeho mzda roste a kulminuje kolem věku 50 let oPo padesátce mzda klesá nebo zůstává stabilní o •Taková změna mzdy je očekávaná a nazývá se evoluční o •Jelikož je tato změna mzdy očekávaná, nemá žádný dopad na náš očekávaný celoživotní důchod, mění jen cenu volného času, a proto vyvolává pouze substituční efekt. 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce během životního cyklu •Jak lidé reagují na tento evoluční vývoj mzdy? ov mládí je cena volného času relativně nižší (nižší mzdy), poté se začne zvyšovat (mzdy rostou) => mladí lidé “směňují” více volného času v současnosti za více práce v budoucnosti. o •Z teorie tedy vyplývá, že u daného pracovníka bychom měli očekávat pozitivní korelaci mezi vývojem mzdy a počtem odpracovaných hodin v čase. o •Profil odpracovaných hodin během životního cyklu by tedy měl mít podobný tvar jako mzdový profil během životního cyklu • •. 2-‹#› 2-‹#› Profil odpracovaných hodin a mzdy během životního cyklu typického pracovníka Věk Mzdová sazba 50 Věk Odpracované hodiny 50 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce během životního cyklu •V čase zvyšující se mzda také s vyšší pravděpodobností převýší rezervační mzdu a daný jednotlivec bude s vyšší pravděpodobností pracovat o •Podobný konkávní profil by tedy měla mít i míra pracovní participace o •Hypotéza mezičasové substituce: lidé substituují svůj čas během životního cyklu způsobem, že při svém rozhodování zohledňují změny v ceně (nákladech příležitosti) volného času • 2-‹#› 2-‹#› Odpracované hodiny během životního cyklu, 2010 2-‹#› 2-‹#› Míra pracovní participace během životního cyklu, 2010 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce během hospodářského cyklu •Jak recese ovlivní míru pracovní participace? • •Efekt dodatečného pracovníka oživitel rodiny pobírá nižší mzdu nebo je propuštěn. oNa trh práce vstupují tzv. sekundární pracovníci (např. ženy v domácnosti), aby nahradili část ztracených příjmů. oMíra pracovní participace by díky tomu měla být proticyklická – v recesi by se měla zvyšovat. 2-‹#› 2-‹#› •Efekt odrazeného pracovníka oněkteří nezaměstnaní nemohou dlouho najít vhodnou práci a odcházejí z pracovního trhu. oDůsledkem je skrytá nezaměstnanost. oMíra pracovní participace by díky tomu měla být procyklická - v recesi by se měla snižovat. • •Empirie - korelace mezi mírou pracovní participace a mírou nezaměstnanosti je negativní odominuje efekt odrazených pracovníků, zvláště v recesi. Nabídka práce během hospodářského cyklu 2-‹#› 2-‹#› Rozhodování o odchodu do důchodu 20 P U0 U1 V60 V80 F 10 0 E Spotřeba ($) Roky v důchodu Celoživotní příjem je tím vyšší, čím déle pracovník odkládá odchod do důchodu. Bod E reprezentuje kombinaci volného času a spotřeby pokud odejde do důchodu v 60 letech. Bod F reprezentuje kombinaci volného času a spotřeby pokud nikdy neodejde do důchodu (a umře v 80 letech). Pracovník, který maximalizuje užitek si zvolí bod P a je v důchodu 10 let. 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení mzdy na rozhodování o odchodu do důchodu R P 20 10 5 U1 U0 G F E Spotřeba ($) Roky v důchodu Zvýšení mzdy otáčí rozpočtovou linii okolo bodu E Proti sobě působí důchodový a substituční efekt. Pracovník se posunuje z bodu P do bodu R. Obrázek předpokládá, že substituční efekt dominuje a pracovník odloží svůj odchod do důchodu. 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení penzí na rozhodování o odchodu do důchodu 20 10 15 R U1 U0 F Spotřeba ($) Roky v důchodu Zvýšení penzí otáčí rozpočtovou linii okolo bodu F. Pracovník se posunuje z bodu P do bodu R. Také to vytváří důchodový a substituční efekt, oba efekty jdou ovšem stejným směrem a motivují pracovníka odejít do důchodu dříve. P 2-‹#› 2-‹#› Produkce v domácnosti •Volný čas zahrnuje celou řadu netržních aktivit, včetně domácích prací • •Proč se někteří členové domácnosti věnují tržním aktivitám a jiní členové zase aktivitám v domácnosti? • 2-‹#› 2-‹#› Alokace hodin v týdnu mezi různé aktivity, rozdělení podle pohlaví a rodinného stavu Market Work Household Work Personal Care Passive Leisure Other 2-‹#› 2-‹#› Produkční funkce v domácnosti •uvažujme Aničku a Pepíka, manželský pár •existují dva typy statků otržní statky odomácí statky • •Jejich společná rozpočtová množina je větší než v případě, kdyby byli jenom kamarádi, jelikož se mohou specializovat na to, v čem jsou relativně produktivnější. • 2-‹#› 2-‹#› Anička a Pepík – individuální rozpočtové množiny 200 100 Domácí statky ($) 150 250 Domácí statky ($) Tržní statky ($) Tržní statky ($) (a) Pepíkova rozpočtová linie (b) Aniččina rozpočtová linie 2-‹#› 2-‹#› Společná rozpočtová linie G 350 F 200 Pepík Anička E¢ E 250 100 350 340 Domácí statky ($) 150 Tržní statky ($) V bodě E oba věnují svůj čas práci v domácnosti. Pokud si chtějí koupit tržní statky, práci si jako první sežene Pepík, protože je relativně produktivnější na trhu práce, což vytváří část FE jejich společné rozpočtové linie. Pokud chtějí ještě více tržních statků a Pepík již věnuje celý svůj čas pracovnímu trhu (bod F), sežene si práci i Anička, což vytváří část GF jejich společné rozpočtové linie. 2-‹#› 2-‹#› Kdo pracuje kde? Tržní statky ($) Tržní statky ($) Domácí statky ($) Domácí statky ($) Tržní statky ($) Domácí statky ($) P U U P U P (a) Anička se specializuje na domácí práce a Pepík rozděluje svůj čas mezi trh práce a domácnost. (b) Pepík se specializuje na trh práce a Anička rozděluje svůj čas mezi trh práce a domácnost. (c) Pepík se specializuje na trh práce a Anička se specializuje na domácí práce. 2-‹#› 2-‹#› Zvýšení Pepíkovy mzdy vede ke specializaci Domácí statky ($) Tržní statky ($) P¢ U¢ U P Před zvýšením své mzdy dělil Pepík svůj čas mezi domácnost a trh práce. Zvýšení Pepíkovy mzdy posunulo domácnost z bodu P do bodu P¢ a Pepík se plně specializuje na trh práce. 2-‹#› 2-‹#› Zvýšení Aniččiny produktivity v domácnosti vede ke specializaci Domácí statky ($) Tržní statky ($) U¢ P¢ P U Před zvýšením své produktivity v domácnosti dělila Anička svůj čas mezi domácnost a trh práce. Zvýšení Aniččiny produktivity v domácnosti posunulo domácnost z bodu P do bodu P¢ a Anička se plně specializuje na domácí práce. 2-‹#› 2-‹#› Porodnost •Malthusova teorie porodnosti: s růstem příjmu chtějí rodiny více dětí ozdůrazňuje pouze důchodový efekt • •Růst příjmu ovšem také pro člověka zvyšuje hodnotu jeho času a tím pádem také zvyšuje náklady příležitosti výchovy dětí, kvůli které musí člověk opustit trh práce. • 2-‹#› 2-‹#› Rozhodování o počtu dětí Spotřeba statků I/pX Počet dětí P Indiferenční křivka 3 I/pN Užitek domácnosti závisí na počtu dětí a spotřebě statků. Domácnost, která maximalizuje užitek, si vybere bod P a bude mít tři děti. 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení příjmu a nákladů na výchovu dětí na rozhodování o počtu dětí U0 U0 U1 U1 P P R 4 3 Počet dětí Spotřeba statků Spotřeba statků D R 2 1 3 Počet dětí Q I/PX (a) Zvýšení příjmu (b) Zvýšení nákladů výchovy dětí