Věcná práva (iura in rem) nSoučást majetkových práv n nAbsolutní právo nPůsobí proti všem (erga omnes) nPovinnost ostatních nezasahovat do jeho výkonu nPředmětem je individuálně určená věc Věcná práva n nÚprava n nVšeobecná deklarace lidských práv, LZPS n nObčanský zákoník n nDalší právní předpisy Věcná práva numerus clausus nDržba (§§ 987 - 1010) nVlastnictví (§§ 1011 - 1114) nSpoluvlastnictví (§§ 1115 - 1157) nBytové spoluvlastnictví (§§ 1158 - 1222) nPřídatné spoluvlastnictví (§§ 1223 - 1235) nSpolečenství jmění (§ 1236 – 1239) nManželské majetkové právo (společné jmění manželů) (§ 708 – 753) ndalší nVěcná práva k cizím věcem nPrávo stavby (§§ 1240 - 1256) nVěcná břemena (§§ 1257 - 1308) nSlužebnosti nReálná břemena nZástavní právo (§§ 1309 - 1394) nZadržovací právo (§§ 1395 - 1399) nSpráva cizího majetku (§§ 1400 - 1474) nSvěřenský fond (§§ 1448 - 1474) nPředkupní právo (§§ 2140 a násl.) Vlastnické právo n ØVšeobecné přímé právní panství nad věcí n nPrávem zakotvená možnost vlastníka s věcí nakládat (§ 1012 OZ) nvlastnická triáda – právo věc držet, užívat ji a nakládat s ní nDalší práva (právo věc zničit, požívat, opustit atd.) n nOprávnění domáhat se, aby se všichni ostatní zdrželi všeho, co by vlastníka v jeho právu rušilo n(a contrario § 1012 OZ) Omezení vlastnického práva n nPojmová omezení (i § 1012 OZ) n nNa základě zákona nDle občanského zákoníku – regulace sousedských vztahů § 1013-1023 nDle dalších veřejnoprávních přepisů nSe souhlasem vlastníka nBez souhlasu vl- k údržbě sousedova pozemku § 1021 OZ n - nezbytná cesta (§ 1029-§ 1036 OZ) n - ve stavu nouze či naléhavém veřejném zájmu § 1037 OZ nVyvlastnění § 1038-1040 OZ + zákon o vyvlastnění (č. 184/2006 Sb.) n ØElasticita – odpadne-li určité omezení, vlastníkova oprávnění „obživnou“ automaticky v plném rozsahu n Vyvlastnění n v naléhavém veřejném zájmu nPokud nelze účelu dosáhnout jinak nNa základě zákona nDalší podmínky zákona (snaha o předchozí dohodu atd) nZa plnou náhradu nRelutárně (v penězích), nedohodnou-li se jinak n= nejen tržní cena (starý OZ), ale i cenu za to, že bylo dotčena vl právo a zásah do osobnostního práva n Sousedská práva ngenerální klauzule ( § 1012) nPreventivní klauzule (§ 1017) nZákaz imisí – přímé x nepřímé (§ 1013 s násl.) nRozhrady = oplocení (§ 1024 – 1038) nvstup na pozemek za účelem údržby sousedního pozemku (§ 1021) nužití věci, vyvlastnění (§ 1037; § 1038-1040) n nNOZ - § 1013 a násl. nrozlišuje mezi imisemi přímými (např. svádění vody na cizí pozemek), které jsou zakázány vždy, a imisemi nepřímými, které jsou zakázány jen tehdy, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Nepřímou imisí je jakákoli ne/činnost způsobující např. vnikání kouře, prachu či hluku na cizí pozemek, která však nebyla původcem přímo zamýšlena, ale je jen vedlejším účinkem jeho jednání (může se jednat i o vnikání zvířat na cizí pozemek). Nezbytná cesta nmnohem podrobnější úprava nezbytné cesty (§1029 - 1036). Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat proto, že není spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (§1029). Nezbytnou cestu zřizuje soud, který také vymezí její rozsah. nZa nezbytnou cestu vlastníkovi pozemku náleží úplata a odčinění újmy, jež mu vznikla. Pokud byla nezbytná cesta zřízena uměle, je povinen ji udržovat ten, v jehož prospěch byla zřízena. Vlastník pozemku může také požadovat, aby žadatel převzal pozemek potřebný pro nezbytnou cestu do svého vlastnictví (§1036). Pokud pominul důvod pro zřízení nezbytné cesty, může se vlastník pozemku domáhat u soudu jejího zrušení (§1034). Nabývání vlastnického práva n nNa základě právní skutečnosti n (= právní důvod = právní titul) n nOriginární X Derivativní n vydržení, ex lege, nález smlouvou (úplatnou i bezúplatnou), dědění nPřevod X Přechod nSingulární X univerzální sukcese (právní nástupnictví) n nVěci movité X Věci nemovité n n Nabývací tituly n nSmlouvou – konsenzuální princip - § 1099 OZ n„nikdo nemůže převést více práv, než sám má“ (x § 1109-1113) ntranslační účinky n (převod vlastnictví samotnou smlouvou x 40/1964) nGenericky určené (individualizované), neevidované věci nX nvěci zapisované do rejstříku (převod až vkladem) nMovité věci nNemovité věci zapisované do katastru nemovitostí nCenné papíry nVěci druhově určené až oddělením od celku Nabývací tituly nDěděním (okamžikem smrti zůstavitele=delační princip) nRozhodnutím státního orgánu nKe dni rozhodnutí orgánu OZ nNapř. (stavba na cizím pozemku) nRozdělení společné věci apod. nNa základě jiných skutečností stanovených zákonem (např. vydržením) nPřivlastněním (§ 1045-§ 1050), věc opuštěná, nález (nahlásit obci, stává se držitel vlastníkem-lhůty; nálezné) nPřisvojení věci (jen sběr lesních plodů a lov zvěře a ryb; ztracenou věc obci) nPřírůstek věci (akrescence) nZpracováním věci (v dobré víře zpracovatele - § 1078-1081 OZ npřestavek nVydržením (oprávněná držba, uplynutím lhůty – 3/10 let, nepřetržitost držby po celou dobu – i právní předchůdce) Přivlastnění (§ 1045 a násl.) nobecné pravidlo, že věc je spíše nálezem, než res nullius (§ 1051) nmožné okupací nabýt VP k movité věci, která nikomu nepatří (res nullius) nopuštěné nemovité věci připadají do vlastnictví státu n§ 1050 - vyvratitelné domněnky opuštění věci (nastanou teprve po 3/10 letech nevykonávání VP) – nejde o dobu nutnou k nabytí VP (!) – teprve po této době počne plynout vydržecí doba a vlastník může pořád domněnku vyvrátit nmovitá věc nepatrné hodnoty na místě přístupném veřejnosti – fikce opuštění bez dalšího (ochrana třetích osob) n Nabývání VP od neoprávněného § 1109-1113 nnikoli od „nevlastníka“ – i nevlastník může být oprávněn věc převést (např. insolvenční správce) npouze věci nezapsané do veřejného seznamu nna věci zapsané se uplatní zvláštní pravidla (§ 984, 985) nZpůsoby nabytí VP od neoprávněného n§ 1109 - privilegovaná SP (§ 7 - presumpce dobré víry) ndobrá víra nabyvatele, že převodce je oprávněn převést VP (má řádný titul) na) ve veřejné dražbě, nb) od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, → X § 1110 nc) za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, nd) od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno (bezúplatně), ne) při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele, nebo nf) při obchodu na komoditní burze n§ 1110 – výjimka z ustanovení § 1109 písm. b) nnabytí použité movité věci v dobré víře za úplatu od podnikatele, který s takovými věcmi obchoduje v rámci své podnikatelské činnosti (zastavárny, autobazary) nk nabytí nedojde, když vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou, svémocí nprekluzivní lhůta 3 roky n§ 1111 – „sběrné“ ustanovení nzejména bezúplatné převody mimo případ § 1109 písm. d) nnutné prokázat dobrou víru (!) nskutečný vlastník se však může ubránit, pokud prokáže pozbytí ztrátou nebo činem povahy úmyslného TČ nPb.: čin povahy úmyslného TČ – hodnota 5000,- Kč? nPb.: nezapsané nemovité věci? (př. studna) - analogie n n§ 1112 – „Vlastnického práva ani dobré víry svého předchůdce se nemůže k svému prospěchu dovolat ten, kdo získal movitou věc s vědomím, že vlastnické právo bylo nabyto od neoprávněného“ nA pronajme věc B, B převede tuto věc na C, který nabyde VP od neoprávněného, B si následně nechá převést zpětně VP → B se nemůže stát vlastníkem n§ 1113 – absolutní přednost ninvestiční nástroj, cenný papír nebo listina vystavená na doručitele nebo věci nabyté ve veřejné dražbě, v dražbě při výkonu rozhodnutí nebo při provádění exekuce prodejem movitých věcí nebo o věci nabyté při obchodu na komoditní burze nneuplatní se výjimky v § 1110-1112 n Zánik vlastnického práva nAbsolutní X Relativní nSmlouvou nOpuštěním věci nSpotřebováním nZničením věci nZtrátou nSmrtí vlastníka nVydržením nRozhodnutím státního orgánu n Veřejný seznam npojem „veřejný seznam“ v NOZ npředmět evidence v tomto seznamu jsou věci nevidence je veřejně přístupná nevidence je vedena na základě zákona orgánem VM nebo zákonem pověřenou osobou nkatastr nemovitostí rejstřík průmyslových vzorů nletecký rejstřík rejstřík užitných vzorů nplavební rejstřík patentový rejstřík nnámořní rejstřík rejstřík polovodičových topografií nrejstřík OZ rejstřík označení původu a zem. označení n X rejstřík zástav nPb.: evidence manželských smluv (§ 721) Zásady fungování VS •obecná subsidiární úprava aplikovatelná na evidenci nemovitých věcí, ochranných známek, patentů apod. (§ 980-986) •stanovení systému domněnek spojených se zápisy ve veřejném seznamu (§ 980) –domněnka existence zapsaného práva –domněnka neexistence vymazaného práva –nikoho neomlouvá neznalost zapsaného (avšak ani vymazaného) údaje •princip priority (§ 981 a § 982 odst. 1) •Zapsaných před nezapsanými •Zásada časové priority n •výhrada lepšího pořadí zápisu (§ 982 odst. 2, § 983) •princip materiální publicity (veřejné víry) (§ 984) n •předpoklady uplatnění principu materiální publicity –dobrá víra –úplatnost nabytí práva (sporné příklady – např. zástavní právo) n •výjimky z principu mat. publicity (§ 984 odst. 2) –nezbytná cesta –výměnek –práva vznikající ze zákona Rozpor skutečného stavu a evidence nProstředky k odstranění rozporu mezi skutečností a evidovaným stavem n•„poznámka rozepře“ (§ 985) npřípady dodatečného odpadnutí právního důvodu vzniku práva = zápis v seznamu byl původně v souladu se skutečným právním stavem, ale posléze se dostal do rozporu v důsledku mimoknihovních skutečností (odstoupení, uplatnění relativní neplatnosti) nmimoknihovní vznik či zánik práv (př. vydržení, okupace) nzápis poznámky rozepře do VS – nutné prokázat uplatnění práva n•poznámka spornosti (§ 986) nzápis do VS byl proveden bez právního důvodu (př. absolutně neplatná či zdánlivá smlouva) ndoplnění materiální publicity – zejména ochrana skutečného vlastníka nzapsání poznámky spornosti do VS – nutné doložit uplatnění práva u soudu do 2 měsíců núčinky poznámky – i do minulosti, je-li podána do 1 měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, jinak jen vůči tomu, kdo nebyl v dobré víře Zánik vlastnického práva nAbsolutní X Relativní nSmlouvou nOpuštěním věci nSpotřebováním nZničením věci nZtrátou nSmrtí vlastníka nVydržením nRozhodnutím státního orgánu n n Ochrana vlastnického práva nLZPS (čl 11,12 a 36), OZ, další předpisy (TZ, PZ,…) nObecné nOchrana všech subjektivních práv nSvépomoc (§ 14 OZ) nBezprostřednost zásahu do práv nNelze-li vyčkat zásahu veřejné moci nPřiměřenost odvrácení zásahu nSoudní ochrana (čl. 36 LZPS, § 12 OZ) nOchrana orgány veřejné moci nOchrana držby = ochrana faktického stavu (dříve pokojného stavu), § 1003-1005 nUchování držby (§ 1006), vypuzení z držby (§ 1007) nSubjektivní a objektivní prekluzivní lhůty žaloby na ochr. Či uchování držby (6 týdnů a 1 rok - § 1008 oz) a OSŘ n Soudní ochrana vlastnictví nAktivní legitimace (žalobce) nVlastníkovi věci (§ 1042 OZ) nOsobě, na kterou se hledí jako na vlastníka (§1043) nKvalifikovanému držiteli (§ 1044) n lhůty nVlastnické právo se nepromlčuje!!! n X právo na plnění či domáhání se držby žaloby nNa vydání věci = Reivindikační (§ 1040 OZ) nNaléhavý právní zájem nkonkr. věc, druhově určenou, movitou, petit = žalovaný je povinen vydat nZápůrčí (negatorní) žaloba § 1042 nRušení jiným způsobem než odnětím nPetit = Přestal rušit nebo navrátil do původního stavu nŽaloba na obnovení původního stavu (§ 1043 OZ) nŽalobu z domnělého vlastnictví nPrávo má každý poctivý, řádný, pravý držitel proti tomu, kdo má právo slabší (detentor) či žádné nDetentor (má věc u sebe, ale ví, že mu nepatří) se musí bránit vlastním jménem § 1044 OZ!!!! nV osř - pouze žaloba na vydání věci (§ 80 osř) a ochranu držby Žaloby nNa vydání věci = Reivindikační (§ 1040 OZ) nNaléhavý právní zájem nkonkr. věc, druhově určenou, movitou, petit = žalovaný je povinen vydat nZápůrčí (negatorní) žaloba § 1042 nRušení jiným způsobem než odnětím nPetit = Přestal rušit nebo navrátil do původního stavu nŽaloba na obnovení původního stavu (§ 1043 OZ) nŽalobu z domnělého vlastnictví nPrávo má každý poctivý, řádný, pravý držitel proti tomu, kdo má právo slabší (detentor) či žádné nDetentor (má věc u sebe, ale ví, že mu nepatří) se musí bránit vlastním jménem § 1044 OZ!!!! nV osř - pouze žaloba na vydání věci (§ 80 osř) a ochranu držby n Držba nCorpus possesionis- faktické ovládání věci nAnimus possidendi- dobrá víra s ní nakládat jako s vlastní věcí (= oprávněný držitel) nX DETENCE nřádná (§ 991 OZ) nPoctivá (§ 992 OZ) npravá (§ 993 OZ) n- Vyvratitelná domněnka řádné, pravé a poctivé držby (§ 994 OZ) nOchrana držby - § 1003 - 1007 OZ (sám nesmí překročit meze nutné obrany § 2905-ne zjevně nepřiměřeně) n - osř nOchrana detence - § 1044 odst. 2 OZ nVypořádání držitele a vlastníka věci (poctivý x nepoctivý držitel) n Spoluvlastnictví nVíce osob vlastní 1 věc nReálné X podílové X kombinované nJeden právní vztah, v němž na straně vlastníků existuje pluralita subjektů nPrávní postavení spoluvlastníka je vyjádřeno ideálním podílem (podílové spoluvlastnictví) nPodíl – vyjadřuje míru, kterou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících z vlastnického práva k věci - § 1122 OZ nVelikost – závisí na – dohodě spoluvlastníků n - právním předpisu (na základě nabývacího titulu) n - rozhodnutí soudu n - je rozhodující ve vzájemném vztahu spoluvlastníků (princip majorizace) Spoluvlastnictví nVztahy nNavzájem mezi spoluvlastníky npři hospodaření se společnou věcí je rozhodující většina počítaná podle výše podílů (princip majorizace) nTýká-li se rozhodnutí důležité změny spol. věci, mohou se přehlasovaní spoluvlastníci obrátit na soud nVztahy všech spoluvlastníků ke třetím osobám nZ právních úkonů jsou oprávněni a povinni všichni společně a nerozdílně (princip solidarity) nVztah mezi spoluvlastníky při převodu podílu nNa osoby blízké – žádné omezující podmínky nNa jiné osoby –spoluvl. mají předkupní právo jen, pokud nemohli od počátku svá práva ovlivnit (§ 1124 OZ) nZávěť (6 měsíců) nDar nPřechodové období (1 rok – § 3062) nX zemědělský závod (§ 1125 OZ) Zánik a vypořádání spoluvlastnictví n nObvyklými způsoby (jako „výlučné“ vlastnictví) n nDohodou n nRozhodnutím soudu na návrh některého spoluvlastníka n nReálným rozdělením věci podle výše podílu n nPřikázáním věci jednomu nebo více spoluvlastníkům n nNařízení prodeje věci a rozdělení výtěžku podle podílu Přídatné spoluvlastnictví (§ 1223- 1235 OZ) nSlouží k regulaci tzv. osadnických vztahů v chatových či zahrádkářských koloniích nKombinované spoluvlastnictví nakcesorita podílu nVlastnictví samostatné věci a podílové spoluvlastnictví společně užívané věci nPřevod podílu je možný jen s převodem vlastnictví samostatné věci (a naopak) nSpráva společné věci – poměrně, podle podílu Společenství jmění (§ 1236-1239 OZ) nNabude-li více osob do vlastnictví věc – na základě nSmlouvy nZákona nJiné skutečnosti nOsoby nManželé (SJM) nJiné osoby (rodinné závody, společenství dědiců atd) n každý má právo k celé věci nTřeba jednomyslného souhlasu k nakládání věci (§1238) n Společné jmění manželů nVlastnický vztah s pluralitou specifických subjektů (manželů) bez vyjádření podílů n nZákladní úprava majetkových vztahů mezi manžely n nMožnost odchylné úpravy Manželské majetkové právo = Společné jmění manželů Ø jmění zahrnuje aktiva i pasiva n nMajetek nabytý za trvání manželství jedním nebo oběma manžely §Věci §Pohledávky (=práva na plnění ze závazkového vztahu) §Jiná práva a majetkové hodnoty n výjimky – darování, dědictví, transformace, věci osobní povahy, náhrada nemajetkové újmy, náhrada za škodu na výlučném majetku n nZávazky vzniklé za trvání manželství jednomu nebo obou manželů §Dluhy n výjimky – závazky vážící se k výlučnému majetku manželu n - závazky nad mírů přiměřenou majetkovým poměrům převzaté bez vědomí n ØV případě sporu je třeba nejen tvrdit, ale i prokázat, co je či není součástí SJM n SJM vznik n nUzavřením manželství n nKe dni zániku manželství (§ 717 OZ) nSmlouvou ve formě veřejné listiny Společné jmění manželů režim n nzákonný n nSmluvený n nsoudní n Společné jmění manželů rozsah nZákonný – vše co manželé za trvání manželství nabyli mimo výjimek - § 709OZ n n darování, dědictví, transformace, věci osobní potřeby, výlučného vlastnictví a závazků k němu, závazků přesahující přiměřenou míru převzaté bez vědomí 2, náhrada nemajetkové újmy, náhrada za škodu na výlučném majetku. n nModifiakace nSmluvní - § 716 – not. zápisem (snoubenci či manželé) nKe dni zániku manželství nZúžení či rozšíření SJM nO správě SJM (§ 722 OZ) n nZrušení nebo zúžení rozhodnutím soudu nNa návrh jednoho z manželů ze závažných důvodů - § 724 odst. 1 OZ nDůvody - § 724 OZ Společné jmění manželů obsah - správa nObecně – princip solidarity - § 713 OZ n - k obvyklé správě je oprávněn každý z manželů,jinak souhlas obou n - z právních úkonů jsou společně oprávnění i zavázání n - za závazky odpovídají solidárně (každý do výše celého dluhu) n - ke správě „neběžné“ povinni společně (soudně nahradit souhlas 2.) n - ne-li – možnost dovolání se neplatnosti (§ 714/2 OZ) nModifikace nPředběžným souhlasem – generální i neformální n - k užití majetku pro podnikání (§ 715) nDohodou - § 722 OZ nMezi manželi X mezi mužem a ženou vstupujícími do manželství nSmlouvou uzavřenou formou veřejné listiny (notářského zápisu) nO tom, co je součástí, kdo je bude spravovat, jakým způsobem (722) nRozhodnutím soudu – je-li závažný důvod ndluhy přesahující výlučné vlastnictví/marnotratnictví (§724) n Společné jmění manželů zánik Bytové vlastnictví nKombinace reálného a ideálního spoluvlastnictví n nCharakteristické pluralitou objektů a subjektů n §Akcesorická práva n (právo k bytu, právo ke společným částem domu, právo k pozemku) n nUpraveno v § 1158-1222 OZ nDříve zvláštním zákonem o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. Vznik vlastnictví jednotky nJednotka = byt nebo nebytový prostor vymezený v domě n ØDERIVATIVNĚ - §smlouvou o převodu jednotky Ø ØX ORIGINÁRNĚ – Ø nVkladem prohlášení vlastníka budovy do KN n nVýstavbou jednotky na základě smlouvy o výstavbě n nDohodou spoluvlastníků budovy / n rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví / n na základě dohody nebo rozhodnutí soudu o vypořádání SJM n ØS vlastnickým právem k jednotce je nerozlučně spjato spoluvlastnictví společných částí domu a spoluvlastnictví nebo jiné právo k pozemku ØVelikost spoluvlastnického podílu na společných částech domu (příp. pozemku) se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě n n Vznik vlastnictví jednotky nProhlášení vlastníka budovy n nJednostranný právní úkon n nVymezuje jednotky n nVlastnictví k jednotce není reálně určené n n nSmlouva o převodu jednotky n nVlastnictví vzniká k reálně určené jednotce n nVzniká spoluvlastnictví společných částí domu (pluralita subjektů, dovršení BV) n nNáležitosti 1. převodu X 2. a dalšího převodu n n Vznik vlastnictví jednotky nVýstavba domu n nNa zelené louce n nVznik nové jednotky n nVlastnictví k jednotce není reálně určené n n nUpravuje vztahy n nMezi stavebníky n nK nabytí vlastnického práva k jednotce n nMezi vlastníky jednotek n n Obsah bytového vlastnictví n nPrávo držby n nPrávo užívací n nDispoziční oprávnění n nPrávo a povinnosti účasti na správě domu nVlastníci se podílejí poměrně dle velikosti svých podílů nPovinný vznik společenství vlastníků jednotek n n n n Věcná práva k věci cizí nOdlišná od práv vlastnických nK věci cizí = jen k věci, která nepatří oprávněnému nVýjimka – § 1257/2 OZ (zřízení služebnosti před prodejem – praktické) nČást III. OZ nTaxativní vymezení nUmožňují užívání cizích věcí stanoveným způsobem Věcná práva k věci cizí nPro lepší hospodářské využití věci nPrávo stavby nVěcná břemena nPro plnění zajišťovací funkce nPrávo zástavní nPrávo podzástavní nPrávo zadržovací nDalší věcná práva nPředkupní právo nVýhrada zpětné koupě, výhrada zpětného prodeje nZákaz zastavení (zřízení či zatížení) § 1309/2 OZ nZákaz zcizení (§ 1761 OZ) Věcná břemena nZa účelem dokonalejšího využití věci nvěcná břemena nslužebnosti (§ 1257 an.) nreálná břemena (§ 1303 an.) n npojem věcná břemena zaveden do našeho práva až středním občanským zákoníkem (tento pojem nově sjednotil a nahradil dosavadní služebnosti i reálná břemena) n nNOZ: opětovný návrat k dělení na služebnosti a reálná břemena pod společným označením „věcná břemena“ služebnost nužívací věcné právo k věci cizí (ale zároveň věc nehmotná – § 496 odst. 2) zajišťující oprávněnému subjektu hospodářské využití cizí věci nomezuje vlastníka věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět či se něčeho zdržet – pasivní povinnost na rozdíl od reálného břemene (jsou však i výjimky – např. povinnost přispívat na úhradu nákladů spojených s užíváním služebné věci) nvěcné právo sleduje právní osud zatížené věci (spočívá na zatížené věci lpí bez ohledu na to, kdo je jejím vlastníkem) – tím zaručuje oprávněnému subjektu silnější oprávnění k cizí věci než právo obligační (účinky erga omnes) nnutná existence cizí věci (vlastní a cizí) a alespoň dvou subjektů, z nichž jeden je oprávněný ze služebnosti, druhý povinný (výjimka: § 1257 odst. 2) n nslužebnosti omezují vlastníka věci za účelem nprospěšnějšího využívání jiné věci jiným vlastníkem (služebnost in rem, tzv. pozemková služebnost) – např. přecházení přes jeden pozemek (zatížený, povinný) za účelem dosažení pozemku jiného (panujícího, oprávněného) njiného prospěchu určité fyzické nebo právnické osoby z takové věci bez ohledu na případné vlastnictví jiné věci (služebnost in personam, tzv. osobní služebnost) – např. užívání bytu určitou osobou nobsah služebnosti nstrpění (pati) – např. strpění přecházení přes pozemek vlastníka, strpění čerpání vody ze studny nzdržení se něčeho (omittere) – např. zdržení se stavby na vlastním pozemku ninterpretační pravidlo k obsahu a rozsahu služebnosti (§ 1258) nnení-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší nzatížená věc nmovitá či nemovitá (dle OZ 1964 jen nemovitá věc) nzapsaná či nezapsaná ve veřejném seznamu ntradiční principy služebností nnikomu nemůže sloužit jeho vlastní věc, resp. nikdo nemůže mít služebnost ke své vlastní věci (nemini res sua servit) – výjimka: § 1257 odst. 2 – tzv. vlastnická (vlastníkova) služebnost (pouze k pozemku!) nslužebnost nemůže spočívat v konání (servitus in faciendo consistere nequit) nke služebnosti nelze zřídit služebnost (servitus servitutis esse non potest) nochrana služebností n§ 1259 (obdobná aplikace ustanovení o ochraně vlastnického práva, tj. § 1040-1043) dělení služebností dle OZ npozemková služebnost (spojená s vlastnictvím určité věci) noprávněný subjekt má vždy vlastnické právo k věci nuspokojí zájmy, které má každý vlastník nemovitosti npři změně vlastníka zatížené věci přechází s věcí na nového vlastníka a nezaniká (to platí i pro změnu vlastníka panující věci) npozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem (§ 1265 odst. 1) n nosobní služebnost (spojená výlučně s určitou osobou FOiPO) nUspokojuje zájmy konkrétní osoby (oprávněného) npři smrti nebo zániku oprávněného služebnost zaniká nosobní služebnost nelze převést na jinou osobu (§ 1265 odst. 2) n •hospodářský význam zásadně stejný jako u práv obligačních n (např. úplatná služebnost bytu a nájem bytu) n •právo odpovídající služebnosti musí mít opakující se, resp. dlouhodobý, popř. trvalý charakter n (není možný jednorázový výkon) n npovinnost ze služebnosti může být ntrvalá (není možný opakující se výkon) – opora sousední stavby, povinnost nezastavět vyhlídku (obligatio non altius tollendi) nopakovaná – právo čerpání vody ze sousedovy studny, právo jízdy přes cizí pozemek n nna dobu určitou či neurčitou, úplatná či bezúplatná služebnost apod. Vznik služebnosti nsmlouvou npořízením pro případ smrti (zejm. závěť) nvydržením (na základě držby po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena nze zákona (ex lege) nrozhodnutím orgánu veřejné moci n n§ 1261: pozemek určený k plnění funkcí lesa lze zatížit pozemkovou služebností, služebností pastvy nebo služebností braní lesních plodů jen smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Taková služebnost může být zřízena jen jako vykupitelná a podmínky výkupu musí být již při zřízení služebnosti předem určené smlouva npro formu smlouvy je důležitá povaha zatížené věci (srov. § 560) nzřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu (konstitutivní zápis) nvzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti než smlouvy, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě (deklaratorní zápis) nzřizuje-li se služebnost k věci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká účinností smlouvy nje-li služebností zatížena jen část nemovité věci (např. pozemku při zřízení cesty), je obligatorní přílohou smlouvy geometrický plán s vyznačením rozsahu zatížení nemovité věci (pro zápis do KN) noprávněný ze služebnosti musí být jasně specifikován (vlastnictvím jiné věci nebo osobně); nelze zřizovat služebnost pro neurčité osoby nebo neurčitý okruh osob vydržení nza obdobných podmínek, za nichž dochází k vydržení vlastnického práva k věci (§ 1089 an.) ndošlo-li k vydržení služebnosti na věci evidované v KN, zapíše se po uplynutí vydržecí doby služebnost do KN (deklaratorní zápis práva, které vzniklo mimoknihovně) n nRozhodnutím orgánu veřejné moci nsoud, správní orgán (např. stavební úřad) njen tehdy, je-li k tomu orgán veř. moci výslovně zmocněn zákonem (princip legality) nPříklady - soud – § 1029 odst. 2 (následuje deklaratorní zápis do veřejného seznamu) či § 1145 n - správní orgán (stavební úřad) – § 170 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon n zákon (ex lege) nslužebnost vzniká nepodmíněně, již samotnou účinností právního předpisu (není třeba splnění jiné právní skutečnosti) nlegální služebnosti nejsou soukromoprávním institutem, ale spíše druhem veřejnoprávního omezení vlastníka věci ve veřejném zájmu npříklady: § 28d zák. č. 72/1994 Sb. nlegální služebnosti se zásadně nezapisují do katastru nemovitostí! právní poměry ze služebnosti nprimárně závisí na právním důvodu vzniku služebnosti (zejm. smlouva) nslužebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu (má-li např. někdo právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup) noprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet nnení-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku nslužebnost se nemění změnou v rozsahu služebné nebo panující věci, ani změnou hospodaření na panujícím pozemku n n npozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem nosobní služebnost nelze převést na jinou osobu nk prostoru pod povrchem (pozemku) lze zřídit užívací věcná práva jako zcizitelná a dědičná nk věci lze zřídit i několik služebností, pokud není novější právo na újmu právům starším (kolize služebnosti a nájmu?) nzvláštní úprava ochrany subjektu oprávněného ze služebnosti při rozdělení věci ve spoluvlastnictví (§ 1151 an.) n nzákaz rozšiřování výkonu služebnosti: je-li právo chůze, nelze rozšiřovat na právo jízdy; je-li osobní služebnost zřízena pro jednu osobu, nelze rozšiřovat na další osoby – výjimky (např. manželé, děti – použitelná dosavadní judikatura NS) nněkteré pozemkové služebnosti (demonstr. výčet) ns. inženýrské sítě nopora cizí stavby ns. okapu nprávo na svod dešťové vody nprávo na vodu ns. rozlivu ns. stezky, průhonu a cesty nprávo pastvy n nněkteré osobní služebnosti nužívací právo npožívací právo n Zánik služebnosti nobecné důvody zániku n(jako u zániku závazků – např. smlouva, výpověď, uplynutí doby určité, zánik služebné věci atd.) nzvláštní důvody zániku nslužebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě (v zásadě nemožnost plnění – zhoršení kvality služebného pozemku, trvalé zatopení služebného pozemku, vyschnutí studny) npři trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu (trvalé snížení vodní hladiny ve studni, když oprávněný ze služebnosti má jinou možnost přístupu k vodě – např. vlastní vodovod) ndohodnou-li se strany o zrušení služebnosti zapsané ve veřejném seznamu, zanikne služebnost výmazem z veřejného seznamu – extabulace (jinak služebnost zaniká již účinností smlouvy) ndobu, na kterou byla někomu zřízena služebnost, lze ujednat i tak, že služebnost zanikne, dosáhne-li nějaká jiná osoba určitého věku; v takovém případě se má za to, že dřívější smrt této osoby nemá na trvání služebnosti vliv n nzvláštní úprava splynutí nspojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká (u věcí evidovaných ve veřejném seznamu zaniká služebnost až výmazem) nnejasný dosah pravidla (jen u věcí evidovaných?) nzánik osobní služebnosti nosobní služebnost zaniká smrtí oprávněné osoby; při rozšíření služebnosti i na dědice se má za to, že jimi jsou zákonní dědicové první třídy nnabyla-li osobní služebnost právnická osoba, trvá služebnost potud, pokud trvá tato osoba nslouží-li služebnost provozu závodu, nezaniká převodem nebo přechodem závodu nebo takové jeho části, která bude provozována jako samostatný závod n npromlčení služebnosti nslužebnost: majetkové právo podléhající promlčení n npráva evidovaná ve veřejném seznamu n§ 618: promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem n npromlčení věcných břemen n§ 632 a 633 n n n§ 632: bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí n n§ 633: brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let n Reálná břemena (§ 1303 an.) nje-li věc zapsána do veřejného seznamu (zejm. nemovitá), může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat (pozitivní povinnost) n npro RB je typická jejich ndočasnost nvykupitelnost npovinnost k pozitivnímu jednání (něco dát – dare, něco konat – facere) n •RB zakládá vlastníku věci dočasnou povinnost k plnění s tím, že nebude-li plněno, transformuje se právo z RB v substituční oprávnění na peněžitou náhradu, pro niž je možné vést výkon rozhodnutí nebo exekuci na zatíženou věc obdobně jako při zástavním právu (hodnota věci tak zajišťuje plnění z RB) n •pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcí (tzv. vespolné reálné břemeno) n nčasově neomezené RB může být zřízeno jen jako vykupitelné a podmínky výkupu musí být předem určeny již při zřízení reálného břemene (právo na vykoupení RB se nepromlčuje – § 614) vznik RB nsmlouva (nutný zápis do veřejného seznamu) nvydržení? n nzáleží-li reálné břemeno v opakovaném plnění, může být zadržená dávka nebo její náhrada požadována jak po osobě, za jejíhož vlastnického práva dávka dospěla, tak od přítomného vlastníka, avšak jen z věci reálným břemenem zatížené n nvlastník zatížené věci se zdrží všeho, čím by se věc zhoršila k újmě osoby oprávněné z reálného břemene n zánik RB nplatí obdobně ustanovení o zániku služebnosti • •promlčení RB n§ 633 odst. 2: právo na jednotlivé plnění z reálného břemene se promlčuje jako pohledávka n Právo stavby •užívací věcné právo k věci cizí (§ 1240 an.) –doplnění principu superficies solo cedit, resp. jedna z výjimek z principu –sporná povaha práva – institut na rozhraní vlastnického práva a věcného práva k věci cizí n •historické důvody vzniku PS –původně sociální důvody pro doktrinální vytvoření PS – snaha o zajištění předpokladů pro levné bydlení sociálně slabého obyvatelstva (dnes již ne) –Německo (Erbbaurecht), Rakousko (Baurecht), Polsko (użytkowanie wieczyste) n •dřívější úpravy –zákon č. 86/1912 ř. z., o stavebním právu –§ 241-259 vládního návrhu OZ 1937 –zákon č. 88/1947 Sb., o právu stavby –§ 160-165 OZ 1950 nvymezení PS nvěcněprávní vada pozemku zapsaná ve veřejném seznamu (pozemková kniha, KN), tj. věcné právo k věci cizí (avšak zároveň věc nemovitá) npozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu nPS nemůže být zřízeno na pozemku ve prospěch vlastníka tohoto pozemku nnezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou (např. za účelem rekonstrukce) či dosud nezřízenou nmůže být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání (příjezdová cesta, manipulační plocha) nnelze zřídit k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavby (např. služebnost cesty) nje-li pozemek zatížen zástavním právem, lze jej zatížit právem stavby jen se souhlasem zástavního věřitele (důvod: ochrana věřitele před znehodnocením zástavy) –PS je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech (např. vindikační žaloba) –zcizitelné, děditelné, zatížitelné právo n •vztah PS k jiným výjimkám z principu superficies solo cedit –problematické je zejména pojetí tzv. dočasné stavby dle § 506 odst. 1 •subjekty PS –stavebník (oprávněný z PS) – kdokoli –vlastník pozemku (povinný) – kdokoli (neexistuje žádné omezení známé dřívějším či některým zahraničním úpravám) n •vznik PS –smlouva + konstitutivní zápis do veřejného seznamu (intabulace) –vydržení (dobrá víra, vydržecí doba 10 let) –rozhodnutí orgánu veřejné moci (deklaratorní zápis do veřejného seznamu) – např. § 1145 n •dočasnost –PS nesmí být zřízeno na více než 99 let, min. doba není stanovena –poslední den doby, na kterou je PS zřízeno, musí být patrný z veřejného seznamu n –nabyl-li stavebník PS vydržením, nabývá je na dobu 40 let. Jsou-li pro to spravedlivé důvody, může soud dobu, na kterou je PS zřízeno, k návrhu dotčené strany zkrátit nebo prodloužit –trvání PS lze prodloužit se souhlasem osob, pro které jsou na pozemku zapsána zatížení v pořadí za PS –PS nelze omezit rozvazovací podmínkou; byla-li rozvazovací podmínka ujednána, nepřihlíží se k ní núplatnost PS nPS může být zřízeno jako úplatné či bezúplatné núplata jako jednorázové plnění či opětující se dávky nbylo-li PS zřízeno za úplatu a ujednala-li se úplata v opětujících se dávkách jako stavební plat (dříve „stavební činže“ či „stavebné“), zatěžuje PS jako reálné břemeno (zatěžuje tedy PS i po jeho převodu či přechodu na nového vlastníka) nnepřihlíží se k ujednání, podle kterého změny výše stavebního platu závisí na nejisté budoucí události; to neplatí, ujedná-li se závislost výše stavebního platu na míře zhodnocování a znehodnocování peněz nprávní poměry z PS nco do stavby vyhovující PS má stavebník stejná práva jako vlastník; pokud se jedná o jiné užívání pozemku zatíženého PS, má stejná práva jako poživatel, ledaže je ujednáno něco jiného nsmlouva může stavebníku uložit, aby stavbu provedl do určité doby nnení-li nic jiného ujednáno, má stavebník povinnost udržovat stavbu v dobrém stavu. Smlouva může stavebníku uložit povinnost stavbu pojistit nvlastníku pozemku může být vyhrazeno schválení určitého faktického nebo právního jednání stavebníka, avšak ani je-li to vlastníku pozemku vyhrazeno, nemůže odepřít souhlas k právnímu jednání, které není k jeho újmě nvyhradí-li si vlastník pozemku souhlas k zatížení PS, zapíše se výhrada do veřejného seznamu. V takovém případě lze do veřejného seznamu zapsat zatížení PS jen se souhlasem vlastníka pozemku nstavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k PS. Ujednají-li si strany něco jiného, zapíše se to do veřejného seznamu •zánik PS –není-li nic jiného ujednáno, dá vlastník stavebního pozemku stavebníkovi při zániku PS uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, za stavbu náhradu. Náhrada činí polovinu hodnoty stavby v době zániku PS, ledaže si strany ujednají jinak –zástavní a jiná práva váznoucí na PS postihují náhradu n •zánik PS před uplynutím doby –zřekne-li se stavebník práva stavby, může vlastník zatíženého pozemku převést na základě listin prokazujících tuto skutečnost právo stavby na dobu, která ještě neuplynula, na sebe nebo na jinou osobu –při zániku PS předtím, než uplyne jeho doba, nastanou právní následky výmazu PS vůči věcnému právu náležejícímu osobě, pro kterou bylo k PS do veřejného seznamu zapsáno věcné právo, až zánikem tohoto věcného práva. Jestliže však tato osoba k výmazu udělí souhlas, nastanou právní následky výmazu PS vůči jejímu věcnému právu již tímto výmazem Zadržovací (retenční) právo § 1395 OZ) n nZajišťovací prostředek, neplní funkci uhrazovací nPředstavuje oprávnění věřitele zadržet movitou věc dlužníka k zajištění své, zpravidla splatné pohledávky nVzniká svémocným zadržením movité věci nZadržovací právo má pouze osoba, která má věc v držení na základě právního titulu nJednostranný právní úkon nMá akcesorickou povahu, tj. zanikne, jakmile zanikne hlavní závazkový vztah n§ 1395 rozšíření možností zadržet i pro nesplatný dluh n§ 1396 Zachováno právo zadržení při zahájení ins. řízení n§ 1397 péče věřitele jako řádného hospodáře + není-li jiného ujednání, započte se prospěch z věci na náhradu nákladů podle odstavce (správně věty!) 1 ntzn. případný výnos ze zadrženého předmětu jde do majetkové podstaty až po odečtení nákladů zadržitele Zástavní právo n nPlní funkci zajišťovací i uhrazovací nPředmět zástavy viz § OZ nVěci majetkové hodnoty, které jsou převoditelné nVěci movité i nemovité, byty, majetková práva, pohledávky peněžité i nepeněžité včetně příslušenství nPříslušenství přírůstky a neoddělené plody zástavy nMá akcesorickou povahu, tj. je existenčně spjato se závazkem hlavním Subjekty zástavního práva n nZástavní věřitel nObligační dlužník (tj. dlužník v hlavním závazkovém vztahu) nZástavní dlužník (tj. vlastník zástavy – může být totožný s obligačním dlužníkem) nZástavce (tj. osoba, která zřídila zástavní právo – v první fázi je současně i zástavním dlužníkem) Vznik zástavního práva n nPísemnou smlouvou nRozhodnutím soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví nJiné rozhodnutí soudu nRozhodnutí správního úřadu nZe zákona Vznik zástavního práva n nPodstatné náležitosti zástavní smlouvy nOznačení předmětu zástavního práva (zástavy) nVymezení pohledávky zajištěné zástavou nPísemná forma nK nemovitým věcem evidovaným v katastru vzniká zástavní právo vkladem do katastru nK movitým věcem nOdevzdáním zástavnímu věřiteli nPředáním do úschovy nebo skladování nK nemovitostem nezapsaným do KN, n k movitým věcem nepředaným zástavnímu věřitel či 3.osobě n a věcem hromadným nVzniká zástavní právo zápisem do rejstříku zástav, musí mít formu notářského zápisu Zástavní právo § 1309 a násl. vznik zástavy nzřízení zástavy obecně nevyžaduje písemnou formu n§ 1316 zástava (nejen) na nemovitostech – beze změny – zápisem do veřejného seznamu n§ 1316 zástava na věcech movitých -beze změny – předáním věci zást. věřiteli -nově tzv. znamením, označení věci jako zastavené - n§ 1319 speciální úprava -nemovitosti nezapisované do KN, závod a movitá věc hromadná – zápisem do rejstříku zástav -Movité věci – dohodou stran, zápisem do rejstříku zástav n§ 1310, 1341 budoucí zástavní právo n1) Má-li se stát zástavou věc, k níž má zástavnímu dlužníku vzniknout zástavní právo teprve v budoucnu, vznikne zástavní právo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem. n (2) Vyžaduje-li se ke vzniku zástavního práva zápis do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav a bylo-li tam zapsáno budoucí zástavní právo, vznikne zástavní právo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem. Zástavní právo zákaz zřízení zástavy n§ 1309/2 n Ujednání zakazující zřídit zástavní právo má účinky vůči třetí osobě, jen je-li tento zákaz zapsán do rejstříku zástav podle jiného právního předpisu nebo do veřejného seznamu, anebo byl-li jí znám. n§ 1761 – obecná úprava n Zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo. Takový zákaz je platný, pokud byl zřízen na dobu trvání svěřenského fondu, svěřenského nástupnictví, zastoupení nebo na jinou určitou a přiměřenou dobu v takovém zájmu strany, který je hodný právní ochrany. n§ 1315 n(1) Zakazují se ujednání, podle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit. n (2) Dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že n a) zástavní věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy, n b) věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem (dohoda o způsobu prodeje, § 1359 + § 1360, váže i nástupce) nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat (propadná zástava) nebo n c) věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky. n§ 1315 n(3) Je-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem, nepřihlíží se k ujednání s obsahem uvedeným v odstavci 2 písm. b), ať již k němu došlo před dospělostí zajištěného dluhu nebo i poté, co zajištěný dluh dospěl. n§ 1360 nBylo-li ujednáno, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným nzpůsobem než ve veřejné dražbě, zavazuje to i právního nástupce nzástavního dlužníka. Zástavní dlužník upozorní při převodu zástavy nnabyvatele na věřitelovo právo prodat zástavu takovým způsobem. ndohoda o způsobu prodeje x prodej v INS řízení n§ 1353 doplnění hodnoty zástavy nZměna okruhu dlužníků § 1888 odst. 2 n§ 1893 Převzetí majetku n§ 1354 úhrada pojistné události n § 1368 regresní nárok n§ 1371, 1372 pořadí zástavního práva (podle doby vzniku zást.pr.; pís.dohodou) n§ 1385 a násl. záměna zástavního práva n (nesmí přesahovat původní hodnotu) Obsah zástavního práva n nPráva a povinnosti při plnění zajišťovací funkce n - § OZ nPráva a povinnosti při plnění uhrazovací funkce n - § OZ nZástavní dlužník – nemá povinnost nic platit n - má povinnost strpět uspokojení pohledávky z výtěžku zástavy nZpůsoby uspokojení ze zástavy nzpeněžení ve veřejné dražbě nsoudním prodejem zástavy n Zánik zástavního práva n nV důsledku zániku zajištěné pohledávky (typicky splněním), vyplývá z akcesorické povahy zástavního práva nBez ohledu na existenci zajištěné pohledávky nZánikem zástavy nVzdáním se zástavního práva zástavním věřitelem nUplynutím doby nSložením obvyklé ceny zástavy písemnou smlouvou nZe zákona n n Podzástavní právo n nVzniká zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem nNení třeba souhlasu vlastníka zastavené věci nSmyslem je uspokojení podzástavního věřitele n n