Mgr. Pavel Bednařík ÒJedním z druhů odpovědnosti (dále morální, etická atd.) ÒKomplikovaný, praxí ani teorií terminologicky nedefinovaný právní pojem Òuplatnění nepříznivých právních následků, stanovených právní normou, nastane-li … (koncepce a užívání pojmu v právních předpisech) Òzahrnuje prvky - nepříznivé právní následky Ò - státní donucení Òznačná specifika charakteristická pro jednotlivá právní odvětví 2 Ò1. koncepce právní odpovědnosti aktivní - odpovědnost vzniká již se vznikem primární právní odpovědnosti (ta je představována zákazem či příkazem stanoveným právní normou); vychází z chápání odpovědnosti coby odpovědného vztahu subjektu k náležitému plnění právních povinností Ò2. koncepce právní odpovědnosti pasivní (retrospektivní, negativní, sankční či deliktní) - odpovědnost vzniká až v důsledku porušení primární právní povinnosti, je s ní spojen vznik sekundární sankční povinnosti (vyplývající z porušení povinnosti primární) 3 Òprotiprávní jednání (tj. jednání, které je v rozporu s objektivním právem) Ékomisivní (rušitel se choval tak, jak neměl) Éomisivní (rušitel se nechoval tak, jak měl) É Òprotiprávní stav 4 Ònásledky Étrvá primární povinnost, existuje možnost její splnění vynutit Évznik nové (sekundární) povinnosti; je spojena s povinností strpět veřejnoprávní či soukromoprávní sankci za nesplnění právní povinnosti (typicky trest za trestný čin) Éjiné právní následky - ty, které nelze zařadit do předchozích kategorií Ò 5 Ò1. Reparační (kompenzační) - účelem právní odpovědnosti je odčinění škodlivého následku Ò2. Satisfakční - jedná se o zvláštní druh kompenzační funkce Ò3. Represivní - má pouze podpůrný charakter, jedná se o postih újmou toho, kdo porušil právní povinnost Ò4. Preventivní - směřuje k předcházení porušování práva, je bezprostředně spjata s funkcemi ostatními Ò 6 ÒProtiprávní jednání (contra legem); Ò zaviněné porušení práva, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně ÒTypy deliktů ÉVeřejnoprávní ÐTrestné činy ÐSprávní delikty ÉSoukromoprávní ÉS prvky veřejnoprávní i soukromoprávní povahy 7 Ò trestněprávní odpovědnost Ðza trestný čin Ò správní odpovědnost Ðza přestupek Ðjiný správní delikt (FO i PO), (zaviněné i nezaviněné) Ðsprávní disciplinární delikt Ðsprávní pořádkový delikt Ò disciplinární odpovědnost Ðveřejnoprávní, Ðsoukromoprávní Ò odpovědnost za soukromoprávní delikt Ò 8 ÒVzniká zde odpovědnostní vztah delikventa vůči subjektu, kterým není poškozený; je jím stát, resp. jiná veřejnoprávní korporace ÒMajetkový charakter deliktu není tak výrazný ÒNa prvním místě stojí represivní sankce = postih delikventa, zároveň však působí preventivně (a má tak i ochrannou funkci společnosti před kriminalitou), a to jednak individuální prevencí vůči delikventovi, ale také generální prevencí, spojenou s obecným působením na veřejné mínění) ÒNa rozdíl od soukromoprávních deliktů zde není promlčení spojeno s aktivní činností poškozeného; promlčení zde znamená zánik možnosti delikventa postihnout ze strany veřejné moci ÒNyní se od retributivní justice začínáme obracet k restorativní, kde nestojí na prvním místě sankce, ale náprava harmonie narušeného společenského vztahu Òtrestný čin, přestupky a jiné správní delikty, disciplinární delikty (dále lze zařadit: ústavní delikty, mezinárodněprávní delikty) 9 ÒProtiprávní čin, jehož znaky jsou uvedeny v tr. zák. ÒTrestní odpovědnost pachatele jen v případech společensky škodlivých, nepostačuje-li uplatnění odpovědnosti podle jiného zákona (přestupkový, jiný veřejnopr. předpis) /zásada subsidiarity trestního práva/ a prostředky trestního práva je třeba aplikovat na protiprávní jednání až v krajních případech /zásada ultima ratio/ ÒK trestnosti činu je třeba zavinění ve formě úmyslu, nestanoví-li zákon výslovně, že stačí zavinění z nedbalosti ÒRozdíl mezi TČ a přestupkem je ve společenské škodlivosti a uvedených znacích; problém, zda přestupek, když je formálně TČ ÒJednotlivé skutkové podstaty trestných činů jsou upraveny ve zvláštní části trestního zákoníku; jedině soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy (čl. 40 LZPS); trestními sankcemi jsou tresty a ochranná opatření jednotlivé druhy trestů a ochranných opatření jsou upraveny v obecné části trestního zákoníku-např. o trest odnětí svobody, domácího vězení 10 ÒJednání pro společnost škodlivé (míra škodlivosti nedosahuje intenzity stanovené pro TČ), které není TČ a jehož znaky jsou uvedeny v zákoně ÒSkutkové podstaty přestupků jsou uvedeny v přestupkovém zákoně, o přestupcích rozhodují správní úřady ÒZa přestupek nelze udělit trest odnětí svobody, u přestupků hovoříme o sankcích jako o opatřeních ÒU přestupků neplatí zásada kontradiktorního řízení, kontradiktorní charakter má trestní řízení před soudem, protože až soud může udělit trest ÒStejně jako TČ nemohou být založeny na objektivní odpovědnosti 11 ÒSankce za ně ukládají správní úřady, jsou vymezeny v přestupkovém zákoně a jiných zákonech správního práva Òodpovědnost FO, ale i PO ÒMohou být založeny na objektivní odpovědnosti (nejsou vždy založeny na prokázání viny) 12 ÒJsou hraniční povahy mezi soukromoprávními a veřejnoprávními delikty Òzaviněné jednání FO ve služebním či zaměstnaneckém poměru k určité instituci, které porušuje vnitřní kázeň a pořádek; rozhoduje o nich subjekt či vykonavatel VS nadaný ze zákona disciplinární pravomocí; (např. porušení disciplíny poslanců senátorů, soudců, vojáků, advokátů, studentů…) ÒNemusí spočívat jen v porušení právním norem, ale i norem, která jsou obsaženy v paraprávních aktech 13 ÒDisciplinární (kárnou) odpovědnost lze vyvodit jen za porušení disciplíny (stanovených norem chování), pokud stále trvá vztah, ve kterém se zvýšená odpovědnost vyžaduje ÒNejzávažnější sankcí je ztráta pozice (funkce), dále napomenutí, veřejná důtka, finanční postih ÒNejedná se jen o typickou odpovědnost vůči státu, např. advokát je postižen advokátní komorou, lékař lékařskou… ÒDisciplinární odpovědnost nelze uplatnit, zanikl-li vztah, v němž je zvýšená disciplína vyžadována Ò 14 ÒOdpovědnost ÉObčanskoprávní ÐÚprava v OZ ÐZák. č. 13/1997 Sb., o pozemkovém fondu ÐZák. č. 59/1999 Sb.,o odp. za škodu způsobenou vadou výrobku ÐZák. č. 17/1992 Sb. (ekologická újma) ÐZák. č. 82/1998 Sb., o odp. za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nespr. úředním postupem ÉKorporátněprávní ÉPracovněprávní É 15 16 17 18 ÒZákladem je subjektivní odpovědnost, tj. za zavinění (§ 2895) ÉPresumuje se - § 2911 ÒV zásadě se nahrazuje jen škoda, tj. majetková újma (§ 2894) ÉRozšíření případů, kdy se nahrazuje i nemajetková újma (§ 2941): ЄOdůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.“! ÐNáhrada škody zvláštní obliby, náhrada ztráty radosti dovolené (v rámci úpravy zájezdu) 19 1.Jednání 2.Zaviněné 3.Protiprávní 4.Újma 5.Příčinná souvislost (mezi 1 a 4) Ò§ 2895 š Òškůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. Ò Ò§ 2911 a § 2912 Òmá se za to, že jedná nedbale Ò ÒTeplárna vypouští emise oxidu siřičitého ÒPostupuje v limitech ÒPřilehlý les roste pomaleji ÒNižší výnos (škoda) Ò ÒŘešení ÒTeplárna hradí 25 Cdo 62/2000 ÒDodržení předpisů na ochranu ovzduší bezvýznamné 25 Cdo 769/2006 ÒPRÁVEM KVALIFIKOVANÁ UDÁLOST Ò„STALO SE, CO ZÁKON POPISUJE“ (ať už je protiprávní, anebo ne) ÒSmluvně, případně ve formě vzdání se práva (§ 2898): Ò„Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát.“ Ò 23 ÒProblémy dřívějšího § 415 OZ (srov. § 2900). ÒZvláště řešené problémy v NOZ: Ò§ 2901: nepravý omisivní delikt Ò Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Ò§ 2902: oznamovací povinnost škůdce ÉSrov. § 2896 24 Ò§ 2903 odst. 1: ÉNezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Ò 25 Ò Ò§ 2904 var. 1: nexus protiprávnosti Ò§ 2904 var. 2: příčinný nexus (kausalita) Ò 26 Ò§ 2905: nutná obrana Ò§ 2906: krajní nouze Ò§ 2907: omluvitelné vzrušení mysli Ò 27 ÒPorušení dobrých mravů - § 2909 ÒPorušení zákona (exculpace) - § 2910 ÉPorušení absolutního práva ÉPorušení speciální prevenční normy ÒPorušení smluvní povinnosti - 2913 Ò 28 ÒÚmyslné porušení dobrých mravů ÉMimořádný důvod k náhradě škody, kde se nerozlišuje, zda jde o škodu způsobenou porušením absolutního práva, nebo tzv. čistou majetkovou újmu. ÒRozlišení mezi porušením zákonné a smluvní povinnosti ÉSmluvní strany jsou v bližším, důvěrnějším vztahu, což dovoluje (přikazuje) klást na ně přísnější vzájemné povinnosti Ðsrov. princip poctivosti ÐPrávní jistota: důsledek rozlišování absolutních a relativních práv (srov. i numerus clausus absolutních práv, jejich zásadní kogentnost atd.) ÐSubjektivní stránka, otázka zavinění (u porušení smluvní povinnosti liberace podobně jako je tomu dnes v ObchZ, u porušení zákonné povinnosti - exculpace) ÐSmlouva s ochranným účinkem vůči třetím osobám (§2883 odst.1) ÐOdpovědnost za jednání třetích osob 29 Ò ÉPorušení absolutního práva ÐAdekvátnost příčinné souvislosti ÉPorušení speciální prevenční normy ÐTzv. nexus protiprávnosti Ò 30 ÒRestitutio in integrum ÒIn reluto: ovšem vždy na žádost poškozeného ÒNáhrada při újmě na přirozených právech člověka (§§ 2956 a násl.) ÉOdstranění „tabulek“ při náhradě újmy na zdraví ÒPři poškození věci: ÉNově se zavádí tzv. cena zvláštní obliby – význam má při poškození ze svévole nebo škodolibosti (§ 2969 odst. 2) 31 Ò§ 2914: É Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. ÒOdpovědnost za více osob ɧ 2915 a násl. 32 ÒŠkoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání - §§ 2920 a násl. ÒŠkoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi - § 2923 ÒŠkoda z provozní činnosti a škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným - §§ 2924 a násl. Ð (viz dále) ÒŠkoda na nemovité věci ÒŠkoda z provozu dopravních prostředků (§§ 2927 a násl.) Ò 33 ÒŠkoda způsobená zvířetem (§§ 2933 a násl.) ÉViz dále ÒŠkoda způsobená věcí - §§ 2936 a násl. ÉViz dále ÒŠkoda způsobená vadou výrobku - §§ 2939 a násl. ÉZačlenění do OZ ÒŠkoda na převzaté věci (§ 2944) ÒŠkoda na odložené věci (§ 2945) ÒŠkoda na vnesené věci (§§ 2946 a násl.) ÒŠkoda způsobená informací nebo radou (§ 2950) 34 ÒKdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domá-cnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby ÒPoznámky ÉPopulární (a asi zbytečné) ustanovení É(Spíše lichá) obava u psychiatrických léčeben Ðu nesvéprávných též odpovědnost § 2920 an. Ðnutná potřeba; uvnitř ÉPříklady: ÐPodnájemníci ÐStřelnice ÒPodle dřívějšího OZ ten, kdo vykonává provozní činnost, podléhá velice přísným měřítkům. Je například za určitých okolností povinen hradit i takovou škodu, kterou nezavinil a které ani nemohl předejít. ÉElektrikář-živnostník opravuje elektrický rozvod. Přestože vynaložil náležitou odbornou péči, dojde - vzhledem k nepředvídatelně špatnému stavu sítě - ke zničení desítek elektrických spotřebičů v okolí. ÒNOZ již „netrestá" bez rozdílu všechny osoby, jejichž provozní činnost vedla ke vzniku neodvratné škody. Tyto osoby se povinnosti nahradit škodu vzniklou z provozní činnosti totiž mohou zprostit, pokud prokáží, že vynaložily „veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo" (§ 2924). 36 ÒNOZ vymezuje druh provozů tzv. zvláště nebezpečných (§ 2925), tedy provozů, které ze své povahy vyvolávají vysoké riziko vzniku škody, a to i při vynaložení řádné či dokonce veškeré možné péče (chemická továrna, sklad výbušnin apod.). V případě těchto provozů stanoví NOZ podstatně přísnější pravidla, když jejich provozovatel je povinen hradit škodu (chemické látky např. uniknou do okolí, výbušniny explodují apod.) bez ohledu na to, zda vynaložil veškerou možnou péči. ÒNOZ nově také reflektuje i fakt, že v případě škod způsobených provozem zvláště nebezpečným lze jen obtížně prokazovat příčinnou souvislost. Ò 37 Ò ÒPROVOZ: § 2924 NOZ Ò25 Cdo 1117/2008 ÒNa hosta autokempu spadl strom ÒObjektivní odpovědnost ÉVe výsledku správně: Porušení smluvní povinnosti ÒPředpokládejme, že strom spadl na sousední pozemek ÒMá autokemp odpovídat za strom o mnoho přísněji než chalupář? É+ veškerá péče ÒZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÝ: § 2925 (1)nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče Ò(3) Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá. 39 ÒPROVOZ: § 2924 NOZ Òveškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo ÒModifikace chemických vlivů továren na lesy? ÉVynaloží-li teplárna veškeré rozumné výdaje, a to i nad rámec zákonných požadavků (best available technologies), aby ke škodě nedošlo? ÒZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÝ: § 2925 NOZ ÒDůvody zproštění ÉZvnějšku vyšší moc ÉNeodvratitelné jednání třetí osoby ÉJednání poškozeného ÒNěkdo říká: neměla by být možnost jakkoli se zprostit ÉTemelín, chemička… ÉAle: i dnes lze ÒUdálost je tím méně vyšší mocí či neodvratitelná, čím závažnější škoda hrozí Éstíhačka, cunami … 40 ÒŠkoda způsobená zvířetem: § 2933 a násl. ÉProblém zvýšení rizika ÉVýše náhrady: § 2970 ÒŠkoda způsobená věcí: praktický význam: stanovena odpovědnost vlastníka za své věci (lex specialis k nepravému omisivnímu deliktu); Ò § 2936 ÉActio de deiectis vel efussis - žaloba o vylitém nebo vyhozeném (§ 2937 odst. 2) 41 Ò„HORŠÍ“ ZVÍŘE: § 2933 NOZ Òspolečně a nerozdílně: vlastník a ten, komu svěřil nebo kdo používá ɧ 2935 odnětí zvířete ÒNelze se zprostit Éspoluzavinění Émimořádné snížení Ò„Zvlášť nebezpečný luxusní statek“ ÉBGB, DCFR… Ò„LEPŠÍ“ ZVÍŘE: § 2934 NOZ ÒDomácí zvíře ÒSloužící k: Épovolání Évýdělečná činnost Éobživa (kráva na dvorku) Épomocník pro osobu se zdravotním znevýhodněním ÒNezanedbal potřebnou pečlivost při dohledu 42 Ò§ 2936 ÒKdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. Ò+ biologické služby Òx § 421a ObčZ 64: okolnostmi, které mají původ v povaze Òv povaze jsou i vedlejší účinky léčby ÒVADA ÒOBJEKTIVNÍ Rozpor mezi : Éjaká věc je Éjaká věc má být ÐNemá být zcela bez vedlejších účinků ÐRozhodující ujednání stran – zde inf. souhlas ÒMohu souhlasit ÉIS: bypass a 5% riziko smrti ÉJe v mé dispozici (ne zcela neúměrné riziko) ÒNemohu souhlasit ÉLege artis ÒPelikánův laser apod. 43 Ò§ 2937 ODST. 1 ÒVěc sama o sebe ÉOdbržděné auto se rozjede ÉÚnik ropy z lodi ÉVlastník musí prokázat Ðnapř. servisoval jsem Ò§ 2937 odst. 2 ÒVěc spadlá či vyhozená z místnosti, např. květináč Òspolečně a nerozdílně, kdo užívá Ònelze-li zjistit, vlastník Òbytové spoluvlastnictví Ò§ 2938 ÒPád ruiny nebo (i skrytě) vadné budovy Évada budovy nebo nedostatečné udržování Évada – objektivní kategorie Épřeklápí se důkazní břemeno? ÐFormulace ÐRozpor s věc sama od sebe ÐJde ale o zvláštní případ! ÒNeupozornivší předchozí vlastník 44 Ò§ 2950 ÒVystupuje jako odborník ÉNeúplná informace ÉNesprávná informace ÉŠkodlivá rada ÒNotorické otázky advokátů ɧ 24 odst. 1 AZ Ðadvokát odpovídá klientovi za škodu Ð= § 6 odst. 8 zákona o daňovém poradenství Ò ÒJinak Évědomě způsobená škoda Életiště, nádraží Ò ÒU § 2950 i zvl. nutně platí ÉII. ÚS 913/09 ÐDobře odůvodnit, proč porušení, je-li nesprávnost dána změnou právního názoru ÐRozdíl mezi pozdním podáním a precizní argumentací É25 Cdo 3186/2010 Ébusiness judgment rule Ò 45 ÒÚstavní zakotvení ÉČl. 36 odst. 3 Listiny ÉÚmluva o ochraně lidských práv a zákl. svobod Ò zákonné zakotvení ÉZákon č. 82/1998 Sb. o odp. za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nespr. úředním postupem É 46 ÒObjektivní odpovědnost bez liberačních důvodů ÉPřichází však v úvahu § 441 OZ o spoluzavinění poškozeného Ò všechny předpoklady musí být splněny kumulativně ÒTest předpokladů ÉByl to úřední postup? ÉByl to nesprávný úřední postup? ÉVznik škody ÉKauzální nexus ÉSubsidiarita Épromlčení 47 ÒSubjekty vykonávající veřejnou moc ÉStátní orgány ÉFO a PO vykonávající přenesenou působnost (tzv. úřední osoby) ÉOrgány územních samosprávných celků při výkonu přenesené působnosti 48 ÒVýjimky z odpovědnosti státu – R 7/2008 ÉZákonodárný proces ÉNormativní činnost vlády ÉČinnost notáře a soudního exekutora tam, kde nevykonává veřejnou moc (nikoli jako soudní komisař či exekutorské zápisy) (pak odpovídá sám-je pojištěn) 49 ÒVydání rozhodnutí ÉPrávo na náhradu škody vzniklé nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s takovým jednáno být mělo. ÒNesprávný úřední postup (sběrná kategorie) Épostup souvisící s výkonem veřejné (státní) moci, který se dotýká individuálních práv a povinností účastníků daného řízení. Nesprávností úředního postupu je porušení pořádku předepsaného právními normami nebo určeného povahou a funkcí postupu. Nesprávným úředním postupem je - podle výslovného ustanovení zákona - i nečinnost příslušných orgánů, tj. porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. 50 ÒNárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím vydaným v řízení má účastník řízení, v němž bylo nezákonné rozhodnutí vydáno, jakož i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s takovým jednáno být mělo. Podmínkou uplatnění nároku na náhradu škody je zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost příslušným orgánem, jakož i (zásadně) vyčerpání řádných opravných prostředků. ÒBylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno v řízení, na které se procesní předpis nevztahuje, má nárok na náhradu škody ten, komu škoda vznikla. Pro vznik nároku na náhradu škody je nutné, aby vykonatelné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno příslušným orgánem, zpravidla soudem. ÒNesprávný úřední postup územního celku lze vymezit obdobně jako nesprávný úřední postup, za který nese odpovědnost stát. 51 Òexistence pravomocného rozhodnutí (výjimku tvoří rozhodnutí předběžně vykonatelná), které bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Òvyčerpání všech řádných opravných prostředků; v případech hodných zvláštního zřetele je možno k nesplnění této podmínky nepřihlížet. Ò(samostatně jsou v zákoně upraveny podmínky nároku na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření.) Òuplatnění a projednání nároku na náhradu škody příslušným ústředním orgánem. Neuspokojí-li ústřední orgán nárok poškozeného do šesti měsíců ode dne jeho uplatnění, může se poškozený obrátit se svým nárok na soud. Òžalovaným je vždy stát-ČR 52