Účetnictví a zdanění neziskových organizací
Fundraising
Ekonomické řízení neziskových organizací
1 / 40
PBSNPB2:
Jakub Pejcal
jakubpejcal@mail.muni.cz
Centrum pro výzkum neziskového sektoru http://cvns.econ.muni.cz/
https://www.facebook.com/CVNS
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

OBSAH PŘEDNÁŠKY I.
qÚČETNICTVÍ A ZDANĚNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ:
qúčetnictví
qúčetní legislativa
qspecifika účetnictví NNO  (rozsah, výkazy, doklady, archivace)
qzdanění NNO  (proč?, specifika, jednotlivé daně)
q
qFUNDRAISING:
qfundraising – teoretické vymezení
qmetody fundraisingu
qfundraisingový koloběh
qgrantový fundraising (rámec a kolokvium)
q
q
q
q
•
2
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

OBSAH PŘEDNÁŠKY I.
qEKONOMICKÉ ŘÍZENÍ V NNO:
qekonomické řízení v NNO – co to je?
qzákladní nástroj ekonomického řízení v NNO  (rozpočet)
qnáklady v NNO  (jejich kalkulace)
qvýnosy v NNO
q
q
q
q
•
3
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

ÚČETNICTVÍ
qinformační systém, který poskytuje základní informace o finančních aktivitách a stavu majetku
účetní jednotky (tj. právnické osoby)
•
qúčetnictví musí být (§ 8, zákona o účetnictví):
qsprávné (neodporuje zákonu),
qúplné (obsahuje vše),
qprůkazné (navázáno na skutečnost),
qsrozumitelné (nadáno schopností jednoznačně určit informace),
qtrvalé (uchovatel informací).
q
qúčetnictví plní tyto funkce:
qevidenční,
qanalyticko-vyhodnocovací,
qkontrolní.
4
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ
qzákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů
q
qvyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého
účetnictví
qvyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní
jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání
q
qčeské účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání
(standardy č. 401 – 413)
q
qvnitřní předpisy organizace (stanovy, organizační řád...)
qvnitřní směrnice organizace (o finančním řízení, o účetnictví...)
5
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

VYHLÁŠKA Č. 504/2002 SB.
6
qstanoví:
qrozsah a způsob sestavování účetní závěrky
quspořádání a obsahové vymezení položek majetku
quspořádání a obsahové vymezení nákladů a výnosů
qsměrnou účtovou osnovu
qúčetní metody
q…
q
q
q
q
q(Předpis č. 353/2001 Sb. stanovuje obdobné pro oblast specifické formy účetnictví)
qřídí se jí:
qpolitické a politická hnutí
qspolky
qcírkve a náboženské společnosti
qobecně prospěšné společnosti
qzájmová sdružení PO
qnadace, nadační fondy, ústavy
qspolečenství vlastníků jednotek
qveřejné vysoké školy
qjiné účetní jednotky…
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY
7
q(metody a postupy vedení a zpracování účetnictví)
q401 – účty, účtování na účtech, vnitroorganizační účetnictví
q402 – otevírání a uzavírání účetních knih a účetní závěrka
q403 – inventarizační rozdíly
q404 – kursové rozdíly
q405 – deriváty
q406 – cenné papíry, podíly a směnky
q407 – opravné položky k pohledávkám, rezervy
q408 – krátkodobý finanční majetek a úvěry
q409 – dlouhodobý majetek
q410 – zásoby
q411 – zúčtovací vztahy
q412 – náklady a výnosy
q413 – vlastní zdroje a dlouhodobé závazky
q
q
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

ÚČETNICTVÍ NNO
8
qNNO musí plně respektovat zákon o účetnictví
    (přechod od výdajového k akruálnímu principu)
- výdajový princip (účtuji v okamžiku, kdy dojde ke změně stavu finančních prostředků)
- akruální princip (účtuji v okamžiku, kdy událost nastala – bez ohledu na změnu stavu finančních
prostředků)
q
qzjednodušený rozsah X úplný rozsah
    (x jednoduché účetnictví)
q
qJednoduché účetnictví
qupravuje je zákon o účetnictví (§ 38a) a vyhláška č. 507/2002 Sb.
qmohou vést vybrané NNO (občanská sdružení a jejich organizační jednotky, církevní právnické osoby
a honební společenstva) pokud tuto formu již vedly    k 31. 12. 2004
q
q
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

ZJEDNODUŠENÝ ROZSAH ÚČETNICTVÍ
9
qpřednostně v plném rozsahu
qzákon o účetnictví připouští i zjednodušený rozsah a jmenuje subjekty, které jej mohou vést
(občanská sdružení a jejich organizační jednotky, církve a náboženské společnosti, církevní
právnické osoby, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy, společenství
vlastníků jednotek)
q
q„zjednodušený“ účetní rozvrh – účtové skupiny (XXx)
    (nemusí užívat analytické ani podrozvahové účty při záznamu účet. skutečností)
qspojeno účtování v deníku s účtováním v hlavní knize
    (americký deník spojení několika evidencí účetních skutečností do jedné rozsáhlé a „přehledné“
ev.)
qnetřeba účtovat o předvídatelných a možných ztrátách a ziscích
    (časové rozlišení)
qzjednodušený rozsah účetní závěrky (tj. výkazů o chodu organizace)
q
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

ÚČETNICTVÍ V PLNÉM ROZSAHU
10
qtak, jak je zvykem pro ziskové organizace
q„lepší“ uspořádání dat – více přehledné...
qvíce výkazů, které jsou více podrobné…
q
qúčetnictví v plném rozsahu poskytuje údaje, se kterými se následně lépe pracuje při případné
analýze ekonomického chodu organizace
q
qněkteré neziskové organizace však „dokonalé“ výkazy nepotřebují            a z toho důvodu volí
jednodušší formu vedení účetnictví
q
q
q
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

ÚČETNÍ VÝKAZY – ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
qvýkaz zisku a ztráty (údaje o nákladech a výnosech za rok činnosti organizace) přizpůsoben pro
členění nákladů na hlavní a doplňkovou činnost
q
qrozvaha (bilance) – základní přehled o majetku podniku a způsobu jeho krytí
q
qpříloha účetní závěrce – „doprovodný text k účetní závěrce“
•
q(přehled o peněžních tocích) – výkaz o změnách finančních prostředků podniku
q
q(přehled o změnách vlastního kapitálu) - …
q
q
11
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

JAK VYPADÁ ÚČETNÍ DOKLAD 1
12
qúčetní doklad – záznam, kterým účetní jednotka prokazuje proběhlou skutečnost, slouží jako základ
pro zápis v účetnictví (tzv. účetní záznam)
qprvotní vs. druhotný (účetní) doklad
q
qPříklady prvotních dokladů:
qparagon, nájemní smlouva;
qfaktura;
qvýpis z běžného účtu;
qinventurní soupis.
qNáležitosti prvotních (resp. účetních) dokladů:
q(označení účetního dokladu),
qobsah hospodářské (účetní) operace,
qpeněžní částka nebo informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
qokamžik vystavení prvotního dokladu,
q(okamžik uskutečnění účetního případu),
qidentifikace stran hospodářské operace,
q(podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a za zaúčtování).
q
qPříklady účetních dokladů:
qvýdejový / příjmový pokladní doklad;
qpřijatá /vydaná faktura;
qvýpis z běžného účtu;
qinterní doklad.
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

JAK VYPADÁ ÚČETNÍ DOKLAD 2
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•Účetní doklad Prvotní doklad
•
–Metodika č. 8 DOKLADY V ÚČETNICTVÍ (Junák – Svaz skautů a skautek ČR)
13
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

ARCHIVACE ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ
qúčetní doklad – záznam, kterým účetní jednotka prokazuje proběhlou skutečnost, slouží jako základ
pro zápis v účetnictví
q
q
q
q
q
q
q
q
q
q
q
q
q
qhttp://www.inkam.cz/SPRAVA-DOKUMENTU/Archivace-dokladu-podle-zakona.html
q
q
14
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

ZDANĚNÍ NNO – PROČ?
qzdaněním NNO naplňuje stát tyto funkce:
q
qalokační funkce – nepřímá veřejná podpora, kdy stát poskytuje NNO daňové úlevy a vzdává se tak
části svých příjmů ve prospěch vybraných činností, které považuje za důležité podporovat
q
qstimulační funkce – prostřednictvím vybraných nastavení ovlivňuje stát daňovou politikou činnost a
chování NNO
q
qregulační funkce – stát reguluje chování NNO tak, aby jejich činnost vyhovovala státním požadavkům
q
15
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

SPECIFIKA ZDANĚNÍ NNO
q NNO jsou zdaňovány v tzv. specifickém daňovém režimu
qstát poskytuje NNO určité výhody
•     (NNO nepodléhají daním vůbec nebo se na ně nevztahují daně v plné výši)
q
qNOZ a veřejná prospěšnost – původní koncept vs. skutečnost
•    („veřejně prospěšný poplatník“ vymezený dle právní formy)
•    (negativní vymezení)
q
qProč specifický daňový režim?
qNNO snižují výdaje státu
qNNO představují dodatečné přínosy pro společnost
–    (poskytují služby za nulové nebo zvýhodněné ceny)
16
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

DANĚ, KTERÉ NA NNO DOLÉHAJÍ
q Daň z příjmů právnických osob
qpříjmy, které plynou z hlavní činnosti
qpříjmy, které plynou z doplňkové činnosti
q
qDaň z přidané hodnoty
qza specifických podmínek (ekonomická činnost, pořizuje zboží z jiného členského státu EU,
q
qDaň z nabytí nemovitých věcí
qza specifických podmínek osvobozeny
q
qDaň z nemovitých věcí
qosvobození při užívání pro účely organizace
q
qDaň silniční
qPokud není zdaněna činnost, v rámci které je vozidlo užíváno, dojde k osvobození
17
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

Účetnictví a zdanění neziskových organizací
Fundraising
Ekonomické řízení neziskových organizací
18 / 40
PBSNPB2:
Jakub Pejcal
jakubpejcal@mail.muni.cz
Centrum pro výzkum neziskového sektoru http://cvns.econ.muni.cz/
https://www.facebook.com/CVNS
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

FUNDRAISING
qjak úspěšně přesvědčit druhé, že by měli přispět právě Vaší organizaci
•
qzahrnuje různé postupy a metody, jak získat finanční a nefinanční prostředky na činnost organizace
(resp. jak získat přátele?)
q
qjak na to?
qpřesvědčit druhé dokáže jen ten, kdo je sám přesvědčený
q
qpotřeba vytvořit pocit důvěry v naší efektivitu a vhodnost
q
qzákladem je otázka – proč by někdo dával?
qkdy a proč jsem dával já?
qkdy jsem řekl „ne“?
qco jsou důvody, proč nám dát?
qco je lákavé pro okruh mých známých? Dali by oni?
q
q
q
q
19
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

HODNOTY A OBECNÁ MOTIVACE
qŽebříček hodnot:
qJaký je můj žebříček hodnot?
qJaký je žebříček hodnot lidí v mém okolí?
q
qČasto uváděná motivace:
qradost z dávání,
qpocit užitečnosti,
qvyjádření postojů, morálních hodnot a stanovisek,
qosobní uspokojení,
qchuť pomoci jiným,
qsnaha vyřešit problém.
20
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

KDY LIDÉ DÁVAJÍ PENÍZE?
21
qobecné vzorce:
qkdyž k tomu mají významný a neodkladný důvod;
qjsou osobně zainteresovaní na výsledku podpořené činnosti;
qvidí ostatní, jak přispívají na tutéž činnost svým časem a prostředky;
qvědí, že jim bude poděkováno;
qvědí, že budou pravidelně informováni o rozvoji a činnosti organizace;
qvědí přesně, na co budou jejich peníze použity a že budou využity rozumně a šetrně;
qvědí, že podpořená organizace je prosycena nadšením a optimismem,        a že jistě získá potřebné
finance i od ostatních
q…
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

CO VÍME O INDIVIDUÁLNÍCH DÁRCÍCH
22
qprůměrný roční dar se pohybuje okolo 2 % ročního příjmu dárce
q
qprocento se snižuje s narůstajícím příjmem dárce!
q
qrelativní roční výše daru se zvyšuje s věkem dárce
q
qlidé žijící v manželství mají tendence dávat více nežli svobodní
q
qčlenové různých NNO a lidé věřící dávají v průměru více nežli lidé, kteří do těchto skupin nepatří
q
qlidé, kteří někdy dobrovolně vypomáhali v NNO dávají více než ti, kteří se dobrovolných prací
neúčastní
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

CO VÍME O FIREMNÍCH DÁRCÍCH
23
qopět, lze znalosti zobecnit:

BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

JAK SE HLEDÁ DÁRCE?
24
qje třeba hledat všude!
qje třeba správně odhadovat potřeby
qje třeba vhodně oslovit
qje třeba komunikovat
qje třeba nabídnout vhodnou protihodnotu
q
q
qtři stupně žádosti organizace k dárci:
qnemáme, co nabídnout – prosíme
qnabízíme protihodnotu – nižší (kvazipartnerství)
qnabízíme protihodnotu – srovnatelnou (obchodní jednání)
q
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

CO NÁSLEDUJE?
25
qotázky oslovených:
qProč je Vaše činnost důležitá a proč je důležitější než jiná?
q
qProč na ní potřebujete peníze?
q
qProč Vám mám dát zrovna já?
q
qČeho chcete konkrétně za částku, kterou po mě žádáte, dosáhnout?
q
qProč nepřijdete za měsíc? Proč jste nepřišli před rokem?
q
qProč to neděláte jinak?
q
qKolika lidem jste už pomohli?
q
qV čem jste lepší, než druzí?……
q
q
q
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

METODY FUNDRAISINGU I.
qInzerce
qnejméně účinná metoda (anonymní kontakt)
qširoké spektrum oslovených (tedy i možné zachycení dárců)
q
qDirect mail (tj. přímý poštovní styk)
qhromadné adresné nebo neadresné oslovení
qmožná forma vyžádání odpovědi (poštovní poukázka?)
q
qVeřejná sbírka (výzva neurčitému okruhu dárců)
qširoké spektrum oslovených
qnezbytná organizační příprava a následná propagace
qzákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách
q
qKampaň
qpodobné veřejné sbírce pouze více agresivní
26
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

METODY FUNDRAISINGU II.
qBenefiční akce
qširoký předem neznámý okruh oslovených
qvyžaduje zajímavý program s přesným naplánováním
qnezbytná dostatečná prezentace účelu celé akce
q
q„Od dveří ke dveřím“
qvstupování do soukromý jiných – „vtíravým způsobem“ (podobné direct mailu)
q
qOsobní dopis / telefonický rozhovor
qnezbytná předchozí znalost dárce (již poskytnul dar v minulosti?)
q(žádost o obnovení předchozího daru?)
q
qGrantový fundraising
qbyrokratický přístup
qmožná vysoká návratnost s dlouhodobou spoluprací
27
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

METODY FUNDRAISINGU III.
qČlenství
qdlouhodobý vztah s dárcem
qnezbytné udržovat pravidelný kontakt (dopis / telefonáty / výroční zprávy)
q
qOsobní setkání
qnezbytná předchozí znalost dárce (?)
qvhodné vytipování nového dárce
qvelmi účinný způsob (spolu s grantovým fundraisingem nejvýznamnější)
q
qVlastní příjmy (samofinancování)
qmožná cesta k dlouhodobé stabilitě
q
qZe závěti
qvelmi citlivá avšak účinná metoda
28
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

FUNDRAISINGOVÝ KOLOBĚH
29
qidentifikace poslání organizace (stručnost, jasnost, výstižnost – znalost členů organizace)
q
qstanovení konkrétních a měřitelných cílů (jasných a dosažitelných)
q
qvypracování realizačního časového plánu aktivit (podklad pro roční rozpočet)
q
qověřit potřebnost naší organizace (skutečně reagujeme na potřeby?)
q
qzvážit personální možnosti organizace v rámci fundraisingové akce (dobrovolníci?)
q
qvolba nejvhodnější fundraisingové metody
q
qujasnění si skladby možných zdrojů
q
qujasnění si možného okruhu dárců
q
qžádost
q
qudržování kontaktu (informovat o užití daru)
q
qnová žádost
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

Účetnictví a zdanění neziskových organizací
Fundraising
Ekonomické řízení neziskových organizací
30 / 40
PBSNPB2:
Jakub Pejcal
jakubpejcal@mail.muni.cz
Centrum pro výzkum neziskového sektoru http://cvns.econ.muni.cz/
https://www.facebook.com/CVNS
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015

qjakým způsobem lze využívat finanční prostředky v organizaci pro naplňování jejích organizace
q
qjeden z hlavních nástrojů operativního finančního řízení všech organizací je ROZPOČET:
qfinanční plán (realistický předpoklad) – kolik peněz bude NNO potřebovat k zajištění své činnosti
a z jakých zdrojů hodlá tyto peníze získat
q
qvyjádření cílů NNO v peněžních jednotkách
Ekonomické řízení v NNO
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
31

qpředpokládá spolupráci řídících pracovníků
q
qpři tvorbě se může postupovat:
qzdola nahoru (od nižších stupňů řízení k vyšším)
qshora dolu (od vyššího stupně ke stupni nižšímu)
q
qpro tvorbu lze užít různé metody:
qpřírůstková metoda a metoda z nulové báze
qrozpočet může nabývat různých podob:
qpodle časového horizontu (krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý)
qpodle technik přípravy (pevný a pružný; klouzavý a časově vymezený)
Tvorba rozpočtu
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
32

qprogramový rozpočet:
qsoupis jednotlivých aktivit a k tomu přiřazené náklady a výnosy
qukazuje nákladovou náročnost jednotlivých projektů v rámci celé organizace
q
qzdrojový rozpočet:
qsoupis jednotlivých nákladů a k nim přiřazených výnosů
qdůležitý zdroj pro finanční plánování a fundraising
qsestavuje se pro každý projekt samostatně
Základní formy rozpočtu
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
33

Příklad programového rozpočtu
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
34

Příklad zdrojového rozpočtu
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
35

qnáklady = peněžní vyjádření spotřebovaných výrobních faktorů
qkalkulace = přiřazování nákladů k jednotlivým výkonům organizace
q
qpředstavují jednu ze stran rozpočtu
q
qmůžeme je rozlišovat podle druhu:
qpřímé náklady – lze snadno přiřadit k výkonu (například podělit počtem vyrobených kusů)
qrežijní náklady (nepřímé náklady) – k výkonu nelze přiřadit jednoduše
Náklady v NNO
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
36

qrozdělování režijních nákladů je komplikovaná činnost
q
qmetody pro kalkulace režijních nákladů (viz .xls soubor):
qprostá metoda dělením
– (rovnoměrné rozdělení mezi všechny kusy)
q
qmetoda dělením s poměrovými čísly
– (rozdělení mezi výkony v poměru podle normy)
q
qmetoda přirážková
– (rozdělení podle přirážky vyčíslené dle přímých nákladů)
q
q...
Kalkulace režijních nákladů
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
37

Příklad kalkulace režijních nákladů
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
38

qvýnosy = peněžní vyjádření výkonů
q
qjaké finanční zdroje NNO má a v jaké výši je může očekávat?
qkomplikované odhadnout výši výnosů
qzákladní druhy výnosů:
qdotace ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů a obcí
qdary fyzických a právnických osob
qčlenské příspěvky
qfinanční výnosy (přijaté úroky, příjmy z reklam)
qostatní mimořádné výnosy
q
qrozlišujeme volné a vázané zdroje
Výnosy v NNO
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
39

qUkazatele výnosnosti (rentability) = ukazatele uvažující výnosnost vloženého kapitálu do aktivit
organizace.
q
qUkazatele likvidity = tj. ukazatele platební schopnosti - srovnávají objem toho,            co má
organizace platit s tím, čím to zaplatit může.
q
qUkazatele zadluženosti = ukazatele znázorňující poměr (vztah) mezi vlastními             a cizími
zdroji.
q
qUkazatele aktivity = různé ukazatele, které v jednoduchosti znázorňují aktivitu organizace
(např. doba obratu zásob, rychlost obratu zásob, doba obratu pohledávek, rychlost obratu
pohledávek, doba obratu závazků, relativní vázanost stálých aktiv...).
q
Existence dalších nástrojů řízení
BKV_ERNO: Jakub Pejcal, 21. 3. 2015
40