OPVK_MU_vlevo_2
12.12.2011
Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189.
Správní proces
Opravné prostředky – 5. přednáška
Katedra práva

Opravné prostředky
•Opravné prostředky (OP) iniciovány na základě:
•
•a) žádosti účastníka řízení,
•
•b) z úřední povinnosti (ex offo).
•
§účelem OP je náprava vadných, nezákonných či nepřezkoumatelných rozhodnutí
•
•
2

Řádné a mimořádné OP
•ŘOP lze podat proti nepravomocnému rozhodnutí
•MOP proti pravomocnému rozhodnutí.
•ŘOP:
•nárokové
•devolutivní a suspenzívní účinek.
•Devolutivní účinek = podáním ŘOP dochází k přesunu řízení na nadřízený SO.
•Suspenzívní (odkladný) účinek = podáním ŘOP nenabude napadené správní rozhodnutí právní moci a
nezpůsobí tak právní následky
•1. odvolání (nejčastější řádný opravný prostředek, u něhož je dán jak suspenzivní, tak devolutivní
účinek) a 2. rozklad (u něhož je oslaben devolutivní účinek z důvodů uvedených níže).
•MOP:
•Nenárokové - nejsou plně v dispozici účastníků
• = 1. přezkum (přezkumné řízení), 2. obnova řízení a nové rozhodnutí.
•
•+    Speciální zákony = speciální OP (kupř. námitka podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, či
námitka podle zákona o státní kontrole, odpor proti příkazu v přestupkovém řízení atd.). Mají
v zásadě charakter odvolání, avšak liší se zejména lhůtou k podání a rozsahem přezkumu.
•
•
•
•
3

a) Kdo je oprávněn podat odvolání a proti kterým rozhodnutím:
•
•hlavní i vedlejší účastník řízení, a to proti všem rozhodnutím, pokud zákon nestanoví jinak (např.
v případě rozhodnutí, jímž SO prohlásil nicotnost).
•
• + nemůže podat ten, který se tohoto práva písemně nebo do protokolu vzdal.
•
• + jestliže odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je podat znovu.
•
•Odvoláním lze napadnout:
• A) výrokovou část rozhodnutí,
• B) jednotlivý výrok nebo
• C) jeho vedlejší ustanovení.
•
• X odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
-
•
•
4

b) V jaké lhůtě lze odvolání podat:
•Obecná odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí x zvláštní zákony
•
•Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno; bylo-li odvolání podáno před oznámením
rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty
•
•Osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo SO oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů
ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla
(subjektivní lhůta), nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z
účastníků (objektivní lhůta).
•
•Neoznámení rozhodnutí se nemůže dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil.
5

c) U kterého SO lze odvolání podat:
•u SO, který napadané rozhodnutí vydal
•
•X ne u OSO
•
•X doktrína v kontextu obecných ustanovení dovozuje, že lhůta je zachována a OSO povinen postoupit
odvolání SO, který vydal napadené rozhodnutí.
6

d) Náležitosti odvolání:
•V odvolání je třeba uvést:
1)kdo ho činí (FO uvede jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou
adresu pro doručování. Ne RČ!!! Pokud FO podniká + IČ a místo podnikání; PO sídlo),
2)označení SO, jemuž je určeno,
3)které věci se týká - proti kterému rozhodnutí směřuje,
•+    v jakém rozsahu je napadáno; není-li to uvedeno, platí, že v celém rozsahu,
•+    v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu
předcházelo
•4)   co se jím navrhuje (petit),
•++ podpis a datum
•
§Podává se v potřebném počtu stejnopisů, tak aby každý účastník a SO obdrželi po jednom
§Nemá-li odvolání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve SO k jejich odstranění a
poskytne přiměřenou lhůtu.
7

e) Účinky odvolání:
•odvolání má až na výjimky stanovené správním řádem (např. odvolání proti usnesení) odkladný
účinek,
• -) nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí.
•
•SO může odkladný účinek vyloučit:
• a) jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem,
• b) hrozí-li vážná újma některému z účastníků, nebo
• c) požádá-li o to účastník; x pokud by vznikla újma účastníkům nebo x veřejnému zájmu.
• d) z důvodu ochrany práv nabytých v dobré víře, oprávněných zájmů účastníků nebo veřejného zájmu
i u odvolání, jehož zmeškání promíjí.
•
•Vyloučení odkladného účinku odvolání musí být odůvodněno.
•Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci; proti tomuto výroku
se nelze odvolat.
•
8

f) Postup SO, který napadené rozhodnutí vydal:
•Po obdržení odvolání zašle SO, který napadené rozhodnutí vydal, stejnopis podaného odvolání všem
účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě,
která nesmí být kratší než 5 dnů, vyjádřili.
•X pokud bylo odvolání podáno opožděně nebo je nepřípustné.
•vyjádření účastníků k podanému odvolání se založí do spisu; k vyjádřením podaným po lhůtě netřeba
přihlížet.
•SO v případě potřeby řízení dále doplní.
9

f) Možnosti prvoinstančního SO:
•f1) Autoremedura = vyhovění odvolání
•SO může rozhodnutí sám zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže
být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili
souhlas.
•Proti „autoremeduře“ lze podat odvolání.
•
•f2) Předání spisu odvolacímu orgánu
•Neshledá-li SO podmínky pro autoremeduru, předá spis se svým stanoviskem, ve kterém se k podanému
odvolání vyjádří pro OSO, a to do 30 dnů ode dne doručení odvolání.
•V případě nepřípustného nebo opožděného odvolání předá spis OSO do 10 dnů a ve stanovisku se omezí
na důvody pro posouzení opožděnosti nebo nepřípustnosti odvolání.
•
•f3) Zastavení řízení
•Pokud před předáním spisu OSO nastal některý z důvodů zastavení řízení (uvedený v § 66 odst. 1
písm. a), e), f) nebo g) nebo v § 66 odst. 2 SŘ, viz výše), SO řízení zastaví, ledaže by rozhodnutí
o odvolání mohlo mít význam pro náhradu škody.
–
–
–
•
10

g) Postup před odvolacím správním orgánem (OSO):
•
•Podle § 89 odst. 2 je OSO povinen přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání
rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy
•
•Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání -) ne
revize, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem
•
•K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí
s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto není dotčeno právo na
náhradu škody nesprávným úředním postupem
•
•V řízení před OSO mohou nastat následující situace (odvislé od povahy přezkoumávaného rozhodnutí,
jednání odvolatele, resp. i postupu SO), jejichž důsledkem jsou tyto způsoby řešení věci:
• (1,2.3 Nemeritorní x 4,5 meritorní)
•
•
•
11

12
1) Zpětvzetí odvolání:
•Vzal-li odvolatel jako jediný účastník podané odvolání zpět, je řízení o odvolání zastaveno dnem
zpětvzetí odvolání.
•
•Vzali-li všichni odvolatelé podané odvolání zpět, je odvolací řízení zastaveno dnem zpětvzetí
odvolání posledního z odvolatelů.
•
•Odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu.
•
•O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno, vydá odvolací orgán usnesení, které se pouze poznamená do
spisu a vyrozumí o něm odvolatele, jakož i jiné účastníky, pokud byli o podaném odvolání uvědoměni.
•
•Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí prvostupňového správního orgánu
právní moci.

13
2) Opožděné anebo nepřípustné odvolání:
•a) V případě opožděného či nepřípustného odvolání zkoumá OSO, zda nejsou splněny podmínky pro
•přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení
•obnovu řízení
•nebo pro vydání nového rozhodnutí, přičemž podané  odvolání považuje za podnět k zahájení takového
řízení.
•
•b) Pokud však dojde k závěru, že odvolání je přípustné, resp. bylo podáno včas, vrátí věc 1SO
k provedení dodatečných úkonů podle ustanovení § 86 odst. 2 správního řádu, tj. zaslání stejnopisu
odvolání k vyjádření účastníkům a potřebnému doplnění řízení.
•
•
•
•

14
3) Řízení před prvoinstančním orgánem mělo být zastaveno:
•
•Jestliže OSO zjistí, že v řízení nastala skutečnost, která odůvodňovala zastavení řízení (kupř.
překážka res administrata, bezpředmětnost dalšího řízení atd.), avšak 1SO tak neučinil a o věci
rozhodl jinak, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví.
•
•Výjimkou z tohoto postupu jsou pouze situace, když jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro
náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
•

15
4) Nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo jeho rozpor s právními předpisy:
•
•Jestliže OSO dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je
nesprávné:
•
• a) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, nebo
• b) napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu,
který rozhodnutí vydal (v novém projednání věci v řízení před správním orgánem prvního stupně je
vyslovený právní názor odvolacího správního orgánu závazný).
• c) napadené rozhodnutí (výrok, odůvodnění či poučení) nebo jeho část změní.
•
•Změnou rozhodnutí se přímo nahrazuje část rozhodnutí -) proti změně se nelze odvolat.
•-) změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků, jemuž je ukládána povinnost, hrozila
újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se.
•Další výjimku z revizního principu představuje ochrana práva na samosprávu a autonomii jejího
rozhodování = OSO nemůže změnit rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku vydané v samostatné
působnosti.
•Jestliže OSO změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí.

16
5) Zamítnutí odvolání
•Neshledá-li odvolací orgán důvod pro výše uvedený postup, odvolání:
•
• zamítne
•
• a napadené rozhodnutí potvrdí.

17
4.1.2.Rozklad
•„Speciální typ“ odvolání, na který lze, nevylučuje-li to povaha věci (což však zákon nijak
neupřesňuje), plně použít pravidla uvedená k odvolání.
•Rozklad se podává pouze proti rozhodnutí, které v prvním stupni vydal:
• a) ústřední správní úřad (např. Ministerstvo financí, ÚOHS)
• b) ministr,
• c) státní tajemník ministerstva,
• d) vedoucí jiného ústředního správního úřadu.
•Návrh na rozhodnutí předkládá ministrovi (předsedovi) tzv. rozkladová komise.
•Předsedu a ostatní členy rozkladové komise jmenuje ministr (předseda).
•Většinu členů rozkladové komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci ústředního SO.
•Rozkladová komise může jednat a přijímat usnesení v nejméně 5-členných senátech
•o rozkladu však rozhoduje ministr (předseda).
•Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, lze v řízení o rozkladu:
• a) rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být
způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni vyslovili souhlas, b) nebo rozklad
zamítnout.
•Další možnosti NSŘ nestanoví = problémy v praxi. Pokud by chtěl ministr snížit pokutu uloženou
ministerstvem, nemůže, neb to není plné vyhovění rozkladu, který požaduje zrušení rozhodnutí.
•
•
•
•
–

18
4. 2. Mimořádné opravné prostředky (MOP)
•
•
•Správní řád obsahuje dva základní MOP:
•
•
•a) Přezkumné řízení
•
•b) Obnova řízení a nové rozhodnutí
•
•
–

19
4. 2. 1. Přezkumné řízení
A) Zahájení přezkumného řízení a související otázky
–
–
–
–A) SO jsou z moci úřední oprávněny přezkoumat pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně
pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.
–B)  Podnět k provedení může dát i účastník původního řízení; podnět není návrhem na zahájení
řízení -) účastník nemá nárok na zahájení přezkumného řízení.
–
–Přezkumné řízení ex offo provádí orgán nadřízený SO, který rozhodnutí vydal.
–V případě zahájení řízení z podnětu účastníka řízení může přezkumné řízení provést i orgán, který
rozhodnutí vydal, to však pouze když plně vyhoví podateli podnětu a když tím nemůže být způsobena
újma jinému účastníkovi, resp. pokud všichni ostatní účastníci souhlasí.
–Účastníkem řízení jsou všichni účastníci původního řízení, v němž bylo vydáno nyní přezkoumávané
rozhodnutí.
–2 „fáze“ (1.fáze před zahájením, 2. fáze po zahájení).
• 1) V první fázi SO předběžně posuzuje důvody pro zahájení přezkumného řízení. Pokud důvody pro
zahájení řízení neshledá, sdělí tuto skutečnost do 30 dnů podateli, resp. nezahájí přezkumné řízení
ex offo.
ž
• 2) Pokud SO shledá důvody k zahájení přezkumného řízení, usnesením zahájí přezkumné řízení, při
kterém posuzuje soulad přezkoumávaného rozhodnutí s právními předpisy.
–
–
–
–

20
Která rozhodnutí lze přezkoumat
•Pozitivní vymezení (tj. která rozhodnutí lze přezkoumat):
•může se jednat jak o rozhodnutí OSO, tak o rozhodnutí orgánu první instance; je-li přezkoumáváno
rozhodnutí OSO, může přezkoumat zároveň i rozhodnutí orgánu první instance (§ 95 odst. 3 správní
řádu)
•musí se však jednat o pravomocné rozhodnutí anebo rozhodnutí předběžně vykonatelné (§ 94 odst. 1
správního řádu)
•
•Negativní vymezení (tj. která rozhodnutí nelze přezkoumat):
•pokud byl rozhodnutím účastníkovi udělen souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo
pracovněprávnímu úkonu nebo povolen vklad práva k nemovitosti nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci
osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře.
•rozhodnutí vydaná podle § 97 správního řádu, tj. rozhodnutí vydaná v přezkumném řízení („přezkum
na druhou“)
•rozhodnutí OSO, kterým bylo zrušeno rozhodnutí 1SO, jestliže již bylo při novém projednávání věci
vydáno nové rozhodnutí prvoinstančním orgánem.
•usnesení lze přezkoumávat až spolu s rozhodnutím ve věci, a jedině tehdy, může-li to mít význam
pro soulad rozhodnutí ve věci nebo jiného rozhodnutí s právními předpisy anebo pro náhradu škody x
samostatně lze přezkoumávat pouze usnesení o odložení věci a usnesení o zastavení řízení.
•
•
•
–
•
•
•
•
–

21
b) V jaké lhůtě lze přezkumné řízení zahájit:
•Správní řád konstruuje dvojí časové omezení:
•
• 1) Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný
SO o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl (subjektivní lhůta), nejpozději však do 1 roku od
právní moci rozhodnutí ve věci (objektivní lhůta).
•
• 2) Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v 1. stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne
právní moci rozhodnutí ve věci. Probíhá-li již přezkumné řízení, SO je usnesením zastaví.

22
c) U kterého SO se podává podnět k zahájení přezkumného řízení:
•
•Podnět k zahájení přezkumného řízení se podává u SO, který rozhodnutí, jež má být přezkoumáno,
vydal.
•Tento totiž může, jak již bylo výše uvedeno, sám provést přezkumné řízení (to však pouze
v případě, že plně vyhoví účastníkovi, který podnět podal a jestliže tím nemůže být způsobena újma
dalšímu jinému účastníkovi, nebo jestliže s takovým rozhodnutím všichni ostatní účastníci
souhlasí), čímž se sleduje ekonomie řízení.
•Teprve nejsou-li splněny tyto podmínky, je povinen věc předat nadřízenému správnímu orgánu.
•

23
d) Náležitosti podnětu k zahájení přezkumného řízení:
•
•Náležitosti podnětu:
•1) kdo ho činí,
•2) označení správního orgánu, jemuž je určeno,
•3) které věci se týká (které rozhodnutí má být přezkoumáno),
•+ v jakém rozsahu má být rozhodnutí přezkoumáno,
•+ v čem je spatřován jeho rozpor s právními předpisy,
•4) co se jím navrhuje (petit),
•++ podpis osoby, která ho činí a datum jeho sepisu.
•

24
e) Důsledky zahájení přezkumného řízení
•Pokud SO zahájí přezkumné řízení, dochází k zahájení 2. fáze, ve které posuzuje soulad
přezkoumávaného rozhodnutí s právními předpisy.
•Zahájení přezkumného řízení nevyvolává automaticky podobně jako odvolání odkladný účinek.
•SO však může po zahájení přezkumného řízení, nebo i v jeho průběhu pozastavit vykonatelnost nebo
jiné právní účinky přezkoumávaného rozhodnutí, a to tehdy hrozila-li by vážná újma některému
z účastníků nebo veřejnému zájmu.

25
f) Principy ovládající přezkumné řízení
•Přezkumné řízení představuje významný zásah do právní jistoty účastníků řízení (je přezkoumáváno
pravomocné rozhodnutí) -)
•
• 1. principem = princip proporcionality; i když totiž SO shledá, že rozhodnutí bylo vydáno v
rozporu s právním předpisem, avšak újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému
účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, byla podle něj byla ve zjevném nepoměru k
újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, je povinen řízení zastavit.
•
• 2. principem = princip ochrany dobré víry. SO je totiž povinen šetřit práva nabytá v dobré víře,
zejména mění-li rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy (§ 97 odst. 3) nebo
určuje-li, od kdy nastávají účinky rozhodnutí (§ 99).
•
•
•
•
–
•
•
•
•
–

26
g) Postup správních orgánů
•Pokud SO shledá zákonem vymezené důvody, usnesením zahájí přezkumné řízení – 2. fáze.
•Pokud zjistí, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, může ho:
•
•a) zrušit,
•
•b) změnit,
•
•c) popřípadně zrušit a věc vrátit OSO nebo SO prvního stupně; tyto SO jsou vázány vysloveným
právním názorem.
•
•X   Jestliže po zahájení přezkumného řízení SO zjistí, že právní předpis porušen nebyl, řízení
usnesením zastaví.
•
–
–
–
a)
•
•
•
–
•
•
•
•
–

27
4.2.2.  Obnova řízení
a) Zahájení řízení o obnově řízení a související otázky
•
•
•
•Na rozdíl od přezkumného řízení je obnova řízení nárokovým opravným prostředkem -) SO je povinen
za splnění zákonem stanovených podmínek obnovu řízení nařídit.
•Řízení o obnově řízení se rozpadá rovněž do 2 fází:
• a) povolení obnovy řízení,
• b) samotné nové (obnovené) řízení, v němž je vydáno tzv. nové rozhodnutí.
•Správní orgány nejprve posuzují, zda jsou dány podmínky (důvody) pro povolení obnovy řízení.
•V řízení o žádosti účastníka jsou těmito (alternativními) podmínkami (důvody):
• a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a
které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, nebo
• b) provedené důkazy se ukázaly nepravdivými, anebo
• c) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které
má být obnoveno (tj. nesprávnost tzv. podkladového rozhodnutí),
• , a současně mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem původního řízení.
•V řízení ex offo jsou těmito podmínkami (důvody):
–to, že je dán některý z výše uvedených důvodů a na novém řízení je veřejný zájem
–nebo že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem.
•Pokud SO shledá splnění podmínek pro zahájení řízení o obnovu řízení, žádosti vyhoví.
•Pokud naopak neshledá splněné podmínky pro zahájení řízení o obnově řízení, žádost zamítne.
•
•
•
•
•
–
–
–
a)
•
•
•
–
•
•
•
•
–

28
b) V jaké lhůtě lze podat žádost o obnovu řízení, resp. zahájit obnovu řízení:
•
•Subjektivní lhůta činí 3 měsíce ode dne, kdy se účastník o důvodu obnovy řízení dozvěděl.
•Tato lhůta plyne účastníkovi v rámci objektivní lhůty 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, v níž
lze nejpozději řízení obnovit.
•V případě, že jsou dány vyjmenované podmínky pro obnovu řízení a panuje veřejný zájem na obnově
řízení, resp. v případě, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, musí o obnově řízení z úřední
povinnosti rozhodnout SO, který věc rozhodl v posledním stupni, nejpozději do 3 let od právní moci
rozhodnutí, resp. do tří let ode dne nabytí právní moci rozsudku ve věci trestného činu.
•

29
c) U kterého správního orgánu se podává žádost o obnovu řízení:
•
•žádost může podat účastník původního řízení u kteréhokoliv SO, který ve věci rozhodoval
•o povolení obnovy však rozhoduje SO, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
•
•
•
•
•
•
–
–
–
a)
•
•
•
–
•
•
•
•
–

30
d) Náležitosti žádosti o obnovu řízení:
•Náležitosti žádosti o obnovu řízení:
•a) kdo ji činí,
•b) označení správního orgánu, jemuž je určena,
•c) které věci se týká (které rozhodnutí - řízení - má být obnoveno),
•+ v jakém rozsahu má být řízení obnoveno,
•+ jaké jsou důvody obnovy řízení,
•d) co se žádostí navrhuje (petit),
•++ podpis osoby, která ji činí a datum jejího sepisu.

31
e) Důsledky povolení obnovy řízení:
•Pokud SO povolí obnovu řízení, dochází k zahájení druhé fáze, tedy fáze obnoveného řízení, viz
výše.
•Zahájení řízení o obnově řízení přitom nevyvolává automaticky odkladný účinek.
•Správní orgán však může v novém řízení (!) pozastavit vykonatelnost nebo jiné právní účinky
původního rozhodnutí.
•Stejně tak může správní orgán přiznat odkladný účinek již i žádosti o obnovu řízení, to však pouze
tehdy hrozí-li vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu.

32
f) Principy ovládající řízení o obnově řízení
•Významný zásah do právní jistoty účastníků řízení -) princip proporcionality a dobré víry.
•SO je povinen zastavit řízení, i když shledá, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním
předpisem, avšak újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který
nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému
účastníkovi nebo veřejnému zájmu.
•SO je povinen šetřit práva nabytá v dobré víře, zejména mění-li rozhodnutí, které bylo vydáno v
rozporu s právními předpisy, nebo určuje-li, od kdy nastávají účinky rozhodnutí.

33
g) Postup správních orgánů a související otázky:
•V 1. fázi SO posuzuje důvody pro obnovu -) žádosti vyhoví, nebo ji zamítne.
•Je-li řízení obnoveno (a to i z rozhodnutí správního orgánu ex offo), pokračuje SO v novém
(obnoveném) řízení – 2. fáze.
•Tímto SO je 1SO, který rozhodoval v původním řízení. V případě, že důvody obnovy spočívaly pouze
v řízení před OSO, pokračuje v řízení tento orgán.
•Účastníkem řízení nemusí být pouze ti, kteří se účastnili původního řízení, ale i další účastníci
řízení dle aktuálních skutkových okolností a právního stavu .
•V novém řízení je možné znovu provádět dokazování, ale jen tehdy, pokud SO nemůže využít podkladů
pro vydání původního rozhodnutí.
•Právní názor OSO je pro SO provádějící nové řízení závazný x pokud se však vlivem změny právního
stavu nebo skutk. okolností nestal bezpředmětným
•a) Novým rozhodnutím ve věci se původní rozhodnutí ruší.
•
•b) Pokud však SO shledal, že žádost neodůvodňuje zahájení nového řízení, usnesením řízení zastaví,
což oznámí žadateli a těm, vůči nimž již učinil úkon.
•
–
–
•
•
•
–
–
–
a)
•
•
•
–
•
•
•
•
–

34
4.3. Stížnost
•Zvláštní opravný prostředek (stížnostní mechanismus)
•Zákon umožňuje dotčeným osobám obracet se na správní orgány se stížností:
• a) proti nevhodnému chování úředních osob (§ 175),
• b) nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany
(§175),
• c) proti obsahu protokolu, nejde-li o osobu, která se protokolovaného úkonu účastnila (§ 18 odst.
4).
•Stížnost lze podat písemně nebo ústně.
•Stížnost se podává u toho SO, který vede řízení. Tento je povinen prošetřit tam uvedené
skutečnosti.
•Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení SO příslušnému k jejímu vyřízení.
•O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn.
•Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro
vyřízení stížnosti.
•Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je SO povinen bezodkladně učinit
nezbytná opatření k nápravě.
•O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude
vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
•Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného SO, nebyla řádně vyřízena, může
požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.Podání stížnosti nesmí být
stěžovateli na újmu.

35