Přednáška Analýza nákladů a přínosů Cost Benefit Analysis (CBA) Jana Soukopová soukopova@econ.muni.cz Obsah přednášky oCBA oMetodika – teorie oMetodika – EU 2008 oSilné a slabé stránky CBA Analýza nákladů a přínosů oangl. Cost-benefit Analysis (CBA) o oDefinice nanalytický rámec pro vyhodnocování investičních projektů ve vládním sektoru nmetodický postup, který svým průběhem postupně zodpovídá základní otázku: Co komu realizace investičního projektu přináší a co komu bere? Základní rys CBA onáklady a přínosy (vstupy a výstupy) vždy oceňuje v peněžních jednotkách o o Náklady ov pojetí CBA souhrnem peněžních výdajů a nepeněžních prvků nutných k využití různých zdrojů pro získání specifického produktu. Nepeněžní prvky oMezi nepeněžní prvky lze zahrnout: nomezení plynoucí ze státních regulačních opatření, nškody pociťované jinými subjekty, nznehodnocení životního prostředí, nnegativní externality a n“náklady příležitosti”, které označují výhody plynoucí z alternativního použití týchž zdrojů. o Přínosy ov pojetí CBA souhrnem uspokojení (užitků) jednotlivců, skupiny jednotlivců či komunity, které projekt generuje. Mohou mít primárně peněžní i nepeněžní formu. o Formy CBA o o2 formy CBA: 1.imanentní (vlastní) forma CBA, kde se náklady i přínosy vztahují pouze k dané investiční akci. 2.společenská forma CBA, kde jsou uvažovány veškeré přínosy a náklady bez ohledu na to, kdo je jejich adresátem. n Kritéria hodnocení CBA oNPV ≥0 oIRR ≥r oRi ≥0 oDN ≤ DŽ nprostá nreálná oB/C ≥1 o Konstrukce ukazatele B/C oukazatel B/C je definován vztahem: o o o o oKde Bt je přínos v období t, o Ct je náklad v období t, o r je diskontní sazba, o t je dané časové období, o n je konečný časový horizont, kdy projekt završí svou ekonomickou životnost. Kritérium hodnocení o o Kritérium Interpretace o B/C ≥ 1 projekt je přijatelný o B/C < 1 projekt není přijatelný o Postup hodnocení a výběru při CBA oKrok 1 o Určí se výše nákladů a přínosů na projekt v peněžních jednotkách za použití různých metod podle zaměření projektu oKrok 2 o Zvolí se kritérium nebo kritéria hodnocení o (NPV, B/C, DN, Ri, IRR). oKrok 3 o Projekty se seřadí podle výsledných hodnot ukazatelů. oKrok 4 o Vybere se nejlepší projekt či skupina projektů Nedostatky CBA oproblém ocenění užitků (přínosů) a nákladů, oproblém zahrnutí faktoru času (problematika diskontní sazby). oproblém výběru vhodného kritéria Problém ocenění nákladů a přínosů oJedno ze kritických míst při použití téměř všech nákladově-výstupových metod!! oLze zmírnit metodikou ocenění nákladů a přínosů Metodika ocenění nákladů a přínosů oKrok 1 Identifikace nákladů a přínosů oKrok 2 Kontrola oKrok 3 U nákladů a přínosů, které nejsou vyjádřeny v peněžních jednotkách (vzhledem k obtížnosti ocenění) zohlednění přípustných podmínek oKrok 4 Ocenění netržních nákladů a přínosů za pomoci vhodné metody Identifikace nákladů a přínosů o Přínosy Náklady Přímé Netržní Netržní statky Výdaje na výrobní faktory a jiné vstupy Časové zisky Ušetřené lidské životy Finanční náklady Tržní Prodané výrobky Náklady projektu Nepřímé Netržní Pozitivní externality Negativní externality Tržní Explicitní redistribuce důchodů Tytéž proměnné hodnocené záporně Implicitní redistribuce důchodů v případě strukturál. projektů Identifikace nákladů a přínosů opodle subjektu, kterého se dotýkají: nstátu (dopady na státní rozpočet), nmunicipální sféry (obcí, svazků obcí, krajů), npodnikatelských subjektů, nostatních organizací (spolků, NNO, profesních sdružení apod.), nobyvatel (domácností). opodle fází projektu, do kterého časově spadají: npředinvestiční fáze (nesmí být do hodnocení zahrnuty), ninvestiční (výstavbové) fáze, nprovozní fáze a popř. poprovozní fáze. opodle věcné povahy: nhmotné, nehmotné a finanční povahy. opodle schopnosti vyjádřit v kvantitativních jednotkách: nkvantifikovatelné a nekvantifikovatelné opodle jednoznačnosti příčinné souvislosti s investičním projektem: npřímo a nepřímo (indukovaně) plynoucí z projektu. Kontrola ozda některý z přínosů konkrétního subjektu není zároveň nákladem jiného subjektu a pokud tomu tak je, že jsou oba zahrnuty do analýzy; onedošlo k neoprávněnému duplicitnímu zahrnutí nákladů (přínosů) ; oodhady výše a struktury všech nákladů (přínosů) jsou v souladu s identickou nulovou resp. investiční variantou. o Přípustné podmínky oPřínosy (náklady) je nutné ocenit pokud: ose tím zvýší kvalita našeho rozhodování; oje pravděpodobné, že shromáždění dalších dodatečných informací o netržních položkách změní výsledek analýzy; omůžeme si dovolit vynaložit náklady potřebné k získání dodatečných informací. Vhodné metody oMimotržní metody oceňování npreferenční nnepreferenční oNáhražkové trhy oStínové ceny Problém stanovení diskontní sazby oProblém zahrnutí faktoru času je možné vyřešit diskontováním oceněných nákladů a přínosů na současnou hodnotu pomocí diskontní sazby Diskontní sazba oDefinice nTeoreticky - nejlepší možný výnos alternativní investice k investici posuzované se stejným rizikem. oSpolečenská diskontní sazba nDiskontní sazba používaná vládou. Výše diskontní sazby oDaná mírou zhodnocení využívaných zdrojů v případě jejich použití v soukromém sektoru. oVelmi diskutovaná zvláště v případech dlouhodobých VP (desetiletí a více) oNízká diskontní sazba nejvíce ovlivní VP, přinášející přínosy v dlouhém časovém období. Přístupy ke stanovení diskontní sazby 1.Užití společenské funkce blahobytu k ohodnocení přínosů a ztrát různých generací. 2.Použití vlastní společenské diskontní sazby. oV současné době je obvyklé, že diskontní sazbu stanovuje poskytovatel dotace s tím, že tato sazba může být průběžně aktualizována. Např. pro první kolo přijímání žádostí o finanční pomoc ze SROP a OP Infrastruktura je dlouhodobá reálná společenská diskontní sazba stanovena ve výši 5% p.a. Nominální a reálná diskontní sazba oZohledňuje vliv inflace o o o oKde Rr je reálná diskontní sazba, o Nr je nominální diskontní sazba. n IE je inflační koeficient od období 0 (základní období) do období t. Problém výběru vhodného kritéria o o o Projekt Náklady (C) Přínosy (B) B/C Pořadí projektů NPV Pořadí projektů A 120 180 1,5 2 60 1 B 80 120 1,5 2 40 3 C 50 100 2 1 50 2 Porovnání ukazatelů hodnocení Vlastnosti ukazatele B/C NPV IRR DN prostá DN reálná Ri Uvažuje časovou hodnotu peněz ano ano ano ne ano ano Uvažuje všechny relevantní hotovostní toky ano ano ano ne ne ano Závislost na odhadu diskontní sazby r ano ano ne ne ano ano Závislost na odhadu hotovostních toků ano ano ano ano ano ano Vlastnost aditivity ne ano ne ne ne ne Metodika EU oPostup CBA nAnalýza souvislostí, definice cílů nIdentifikace projektu nStudie proveditelnosti a možností nFinanční analýza nEkonomická analýza nAnalýza citlivosti a analýza rizik Definice cílů, analýza souvislostí oPrvním krokem při stanovení cílů projektu je porozumění sociálním, ekonomickým a institucionálním souvislostem ve kterých bude projekt implementován oJaké služby a zboží bude projekt generovat Stanovení cílů oPro hodnocení veřejných projektů je důležité dodržení následujících požadavků podstatných pro výběr vhodné metody hodnocení: npředmětnost cílů, tedy to, aby cíle byly odvozeny od očekávání veřejných projektů, od jejich užitků, nverifikovatelnost cílů, která umožní zjistit, zda na konci sledovaného období bylo cíle dosaženo, nreálnost cílů, tedy zda jsou splnitelné, nkonzistentnost cílů, tedy jejich vzájemná návaznost, nkvantifikovatelnost cílů, zaručující, že přímo v zadání cíle jsou uváděny měrné jednotky umožňující měřit v jakém množství (kolik), v jaké kvalitě (jaké charakteristiky), v jakých termínech (kdy) a s jakými náklady byly cíle splněny a nzda cíle pokrývají dané potřeby. Nastavení cílů v souvislosti s metodikou EU oNAVÍC DŮLEŽITÉ, ZVAŽOVAT KONSISTENTNOST CÍLŮ S LEGISLATIVOU EU I ČR oBYL V KONSISTENCI S EU A NÁRODNÍM POLITIKOU V DANÉ OBLASTI Identifikace projektu oProjekt je definován souborem technických, organizačních, marketingových a finančních řešení, které tvoří logicky provázaný funkční celek, který má určitý dopad na socioekonomickou situaci určitých členů společnosti. oZ hlediska investičního pak můžeme na projekt pohlížet jako na určité aktivum, které si pořizujeme proto, aby nám přinášelo užitek. Již jsme jednoznačně řekli, že k tomu, abychom se mohli rozhodnout o smysluplnosti realizace projektu, musíme znát důsledky jeho přijetí. Identifikace projektu oPři identifikaci projektu je nutné zvažovat: nInvestiční variantu nNulovou variantu Studie proveditelnosti a možností oMěl by být poskytnut důkaz, že vybraný projekt je z uvažovaných možností nejvhodnější alternativou. Tuto informaci by obvykle měly obsahovat výsledky studií proveditelnosti, které musejí být předkládány Komisi podle čl. 40 písm. c). Finanční analýza oHlavním účelem finanční analýzy je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu. oK posouzení finanční návratnosti projektu můžeme využít standardně finanční čistou současnou hodnotu (Financial Net Present Value – FNPV) a finanční vnitřní výnosové procento (Financial Internet Rate of Return – FIRR) a to ve formách výnosnosti projektu (FIRRC, resp. FNPVC) a výnosnosti kapitálu (FIRRK , resp. FNPVK). Finanční analýza oFinanční analýza prováděná v rámci analýzy nákladů a přínosů velkého projektu, která má být poskytnuta Komisi, by se měla zejména zaměřit na: nzhodnocení finanční ziskovosti investice a vlastního (státního) kapitálu, nstanovení vhodného (maximálního) příspěvku z fondů, nkontrolu finanční udržitelnosti projektu. Výše dotace oVýše grantu EU se stanovuje v souladu s článkem 55. oJe nutné řádně zohlednit příjmy projektu tak, aby se příspěvek z fondů upravil v závislosti na hrubém rozpětí samofinancování a aby nedošlo k nadměrnému financování. o Finanční udržitelnost oFinanční udržitelnost projektu by se měla posuzovat kontrolou toho, že kumulované (nediskontované) čisté peněžní toky jsou po celé uvažované referenční období kladné. oČisté peněžní toky pro tyto účely by měly zohledňovat investiční náklady, veškeré finanční zdroje (státní i EU) a čisté příjmy. oZbytková hodnota se zde nezohledňuje, nejsou-li aktiva v posledním roce uvažované analýzy skutečně zlikvidována. Ekonomická analýza oDůvodem ekonomického hodnocení je skutečnost, že vstupy do projektu by měly být oceněny náklady příležitosti a výstupy z projektu ochotou spotřebitelů platit. 1. Krok ekonomické analýzy oVýchozím bodem ekonomické analýzy jsou peněžní toky používané ve finanční analýze. Při určování ukazatelů hospodářské výkonnosti je třeba provést určité úpravy. nDaňové opravy: je nutné odečíst nepřímé daně (např. DPH), subvence a čisté převody (např. platby na sociální zabezpečení). Do cen by však měly být započteny přímé daně. Měly by být také zahrnuty konkrétní nepřímé daně nebo subvence, pokud mají představovat opravu v důsledku externalit nOpravy v důsledku externalit: mohou se objevit některé dopady, které se z projektu rozšíří na další hospodářské subjekty bez jakýchkoliv náhrad. Tyto účinky mohou být záporné (nová silnice zvyšující úrovně znečištění) nebo kladné (nová železnice snižující dopravní zácpy na souběžných silničních komunikacích). Jelikož podle definice vznikají externality bez peněžní náhrady, nejsou obsaženy ve finanční analýze, a musejí být proto odhadnuty a oceněny. nOd cen tržních k cenám účetním (stínovým): kromě zkreslení způsobeného daněmi nebo externalitami mohou vzdálit ceny od rovnováhy konkurenceschopného (tj. efektivního) trhu i další faktory: systémy monopolů, obchodní překážky, regulace práce, neúplné informace atd. Ve všech takových případech jsou sledované tržní (tj. finanční) ceny zavádějící, a je proto třeba místo nich použít ceny účetní (stínové), n Analýza citlivosti a analýza rizik oAnalýza citlivosti se zaměřuje se na zjištění kritických proměnných projektu. nProvádí se tak, že se proměnné projektu postupně mění o určité procento a sledují se následné změny ukazatelů finanční i hospodářské výkonnosti. Z proměnných by se měla měnit vždy pouze jedna a ostatní parametry by měly zůstat neměnné. nNávod pak doporučuje za „kritické“ považovat ty proměnné, u nichž změna o 1 % (kladná či záporná) způsobuje odpovídající změnu základní hodnoty NPV o 5 %. Je však možné přijmout odlišná kritéria. Jaká procentní změna by měla za následek NPV = 0 oAnalýza rizik je posouzení dopadu daných procentních změn určité proměnné na výkonnostní ukazatele projektu nevypovídá o pravděpodobnosti toho, že taková změna nastane. nKdyž se kritickým proměnným přidělí vhodné rozdělení pravděpodobnosti, lze odhadnout rozdělení pravděpodobnosti finančních a hospodářských ukazatelů výkonnosti. nTo analytikovi umožní poskytnout zajímavé statistické údaje o výkonnostních ukazatelích projektu: očekávanou hodnotu, standardní odchylku, variační koeficient atd. Mimotržní metody oceňování oDefinice: oMimotržní metody oceňování jsou metody používané pro ocenění netržních (veřejných) statků (ekologické přínosy, hodnota života, aj.) oEkonomické metody, které se používají pro získávání ceny pro netržní (veřejné) statky nZe samého principu tyto statky cenu nemají, ale mají hodnotu a měly by proto vystupovat do hodnocení Netržní statky a služby oDefinice veřejného statku oPodle ekonomické podstaty (Samuelson) jsou to statky, pro které jsou charakteristické následující vlastnosti (platí pro čisté veřejné statky): nNedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele nNevylučitelnost ze spotřeby nNulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele Ekonomická hodnota přírody oVychází ze 4 hlavních užitků: opřímá užitná hodnota , nklasická ekonomická hodnota odvozená ze současného využití, onepřímá užitná hodnota nvztahuje se k poskytovaným ekologickým funkcím, oopční hodnota nvyplývá z nejistoty spojené s riziky budoucnosti oexistenční hodnota nvyjádření potřeby zachování přírody a různých forem života. Příklady ekologických hodnot Přímé užitné hodnoty Nepřímé užitné hodnoty Opční hodnoty Existenční hodnoty Produkce ryb Biodiverzita Zachování Biodiverzity Zachování biodiverzity Chov kachen Mikroklima Rekreace Ekologická stabilita krajiny Udržení vodních zdrojů Regulace odtoku Krajinný ráz Pozitivní vliv na kvalitu vody Samočisticí procesy Stabilita krajiny vůči klimatickým změnám Vodní zdroj Produkce kyslíku Klasifikace opřímé metody, nspotřebitel je dotazován přímo, onepřímé metody, nspotřebitelská úspora je odvozena prostřednictvím souvisejících trhů (trhy těch statků a služeb, u nichž jsou veřejné statky a služby posuzovány jako jedna z částí užitné hodnoty). Metody ocenění environmentálních nákladů a přínosů o o o o o o o o o o Nepřímé metody ocenění Přímé metody ocenění Metody ocenění environmentálních nákladů a přínosů Konvenčních trhů Náhražkových trhů Hypotetických trhů Metoda ovlivnění produkce (EOPM) Metoda nákladů na odstranění (RCM) Metoda prevent. výdajů (PEM) Metoda cestovních nákladů (TCM) Hedonic Price Method (HPM) Kontingentní oceňovací metoda (CVM) Metoda konting. pořádku (CRM) Metoda experiment. výběru (CEM) Nákladové metody (TCA, LCA,TCC) Druhy klasifikace oMetodologie vycházející z nákladů nmetody založené na obnovovacích (reprodukčních) nákladech, oMetodologie ocenění ztráty užitné a neužitné hodnoty nmetody založené na údajích generovaných trhem (ocenění na základě ceny tržního statku, který je nejbližším substitutem aj.), nmetody založené na náhradním tržním ocenění (metoda cestovních nákladů, metoda hedonických cen), nmetody založené na vytvoření “hypotetického trhu” (kontingentní oceňovací metoda), nmetody založené na transferu benefitů (využití hodnot ocenění pro podobné situace) Druhy klasifikace oMetody založené na preferencích jednotlivců nmetody vyjádřených preferencí nmetody projevených preferencí oMetody založené na expertním (nepreferenčním) přístupu nmetody expertní, nmetody založené na zjišťování nákladů a rizik přes oportunitní náklady, alternativní náklady nmetody přístupu produkční funkce nmultikriteriální expertní metody Vyjádřené a projevené preference oVyjádřené preference nVycházejí z reakcí ek. subjektů na předloženou hypotetickou, nereálnou, situaci na trhu. nTypicky se zjišťují dotazníkovým zkoumáním. Při tomto typu výzkumu se výrazně uplatňují sociologické metody. oProjevené preference nSkutečně pozorované chování ekonomických subjektů na trzích. nJako zdroj informací slouží statistická data týkající se konkrétního trhu (např. trhu nemovitostí). n Mimotržní metody založené na preferenčním přístupu o oDefinice: nk určování ekonomických hodnot veřejných statků a služeb přistupují dvojím způsobem: prostřednictvím zjišťování ochoty jednotlivých lidí platit (WTP) za udržení či zlepšení veřejného statku či služby či prostřednictvím ochoty přijímat kompenzaci (WTO) při zhoršení podmínek pro poskytnutí veřejného statku či služby. oMetody vyjádřených preferencí nMetoda kontingentního oceňování, nHodnota statistického života oMetody odhalených preferencí nMetoda cestovních nákladů, nMetoda hedonického oceňování, nMetody obranného (preventivního) chování nMetoda ztracené produkce nMetoda ztracené spotřeby Klasifikace preferenčních metod Kontingentní oceňovací metoda oangl. Contingent Valuation Method (CVM) oReaguje na absenci tržních informací o spotřebitelských preferencích tím, že na základě WTP či WTA konstruuje hypotetické preference. oSpotřebitelé vyjadřují své hodnocení přínosů (užitků) nebo nákladů přímo, ale již ne v reálné situaci. Postup CVM oDotazník – písemný, nebo osobní interview oOdpovědi na nvelikost WTP za konkrétně specifikované zvýšení daného užitku (přínosu) njak velkou kompenzaci by požadovali za utrpěnou ztrátu. oTím - vytvořen simulovaný trh, kde reakce spotřebitelů na hypotetickou situaci substituuje jejich chování na skutečném trhu. Dotazník CVM otři základní části: 1.V první části je uvedena zkoumaná hypotéza, včetně informací o statku nebo jeho charakteristice, kterého se výzkum týká. Dále je uveden způsob platby (např. zvýšení daní, zavedení nové daně, srážky ze mzdy apod.) za změny způsobené předkládanou hypotetickou situací. 2.V druhé části je každý respondent dotázán na výši částky, kterou by byl ochotetn zaplatit (případně přijmout jako kompenzaci), aby přijmul nabízenou změnu. 3.Třetí část standardně obsahuje otázky na socioekonomické a demografické ukazatele vzorku respondentů. Nedostatky CVM oSubjektivní ocenění, které má přímou vazbu na rozpočtové omezení jednotlivce či domácnosti. nmožnost zkreslení (hypotetické, strategické, vliv výzkumníků a formulace otázek a hypotetického trhu), oDochází ke zobecňování oRozdíly mezi WTP a WTA nTeorie - kvantifikace užitků na základě WTP a WTA měla být srovnatelná. nPraxe - značně rozdíly. Oblast ochrany ŽP opředpokládá nalézt trh s nějakým jiným zbožím (náhražkový trh), který je však ovlivněn netržním ekologickým statkem. oSouvisí s 2 trhy: ns trhem nemovitostí, kde kvalita životního prostředí jako veřejného statku, ovlivňuje cenu statku soukromého, ns trhem práce, kde se předpokládá, že zdravotní riziko, spojené s nízkou kvalitou životního prostředí je zahrnuto ve mzdě. Metoda hedonického ocenění oMetodou hedonického oceňování se odhaduje hodnota určité charakteristiky tržního statku či netržního statku prostřednictvím informací ze souvisejícího reálného trhu (např. z trhu nemovitostí v případě zjišťování hodnoty hluku z dopravy či průmyslu). oJe založena na předpokladu, že mezi netržním statkem a zkoumaným tržním statkem existuje souvislost, která ovlivňuje spotřebu tržního statku. Postup výpočtu ojeden z faktorů, které ovlivňují cenu nemovitosti vystupuje specifický užitek oCena nemovitosti se pak vyjadřuje pomocí co největšího počtu charakteristik nemovitosti jako funkce ochoty respondenta platit za přínos získaný zlepšením některé z charakteristik. oNa základě regresní analýzy se zjišťuje cenový rozdíl vyvolaný změnou kvality životního prostředí Příklad koupě domu oNa výběr je mezi domem v blízkosti skládky komunálního odpadu a domem s přibližně stejnými charakteristikami, ovšem bez blízkosti sládky. oMetoda zjišťuje tržní hodnotu domů v obou lokalitách a snaží se ji analyzovat podle jednotlivých charakteristik domů (připusťme zde, že oba domy se ve svých charakteristikách významně neliší, kromě již zmíněného okolí). oRozdíl v cenách charakterizuje ochotu dotyčného člověka zaplatit za lepší okolí. oSuma individuálních hodnot ochoty platit za lepší lokalitu může charakterizovat externí náklady např. zmíněné skládky. Přednosti a nedostatky oVelmi jednoduchá oNěkteré statky mohou mít velmi mnoho charakteristik (typicky nemovitosti), které musí být zahrnuty do regresních rovnic, aby bylo možné odhalit vliv zkoumané charakteristiky – velký objem dat oJednotlivci ne vždy mají preference vzhledem ke zkoumané charakteristice, resp. netržnímu statku. oMezi externí vlivy, které musí být zohledněny, patří cenová stabilita během výzkumu. V ČR ovelmi obtížné, protože předpokládá: nefektivně fungující trh s nemovitostmi, nnáležitou informovanost jednotlivců o kvalitě prostředí a nrelativně volný výběr lokalit, v nichž chce respondent bydlet o Metoda cestovních nákladů opoužívá pro zjišťování hodnoty rekreačních přírodních či kulturních oblastí a památek. ospočívá ve zjištění nákladů, které by skupina nebo jednotlivci byli ochotni uhradit, aby navštívili určité místo ležící v určité vzdálenosti. Náklady na cestu, nebo úsilí vynaložené na návštěvu daného místa slouží jako vodítko pro zjišťování skutečné hodnoty toho místa. oMetodu cestovních nákladů často používají vládní agentury v USA a Velké Británii. Námitky k metodě cest. nákladů oZpůsob oceňování času stráveného cestováním, zohlednění alternativních možností pro návštěvníky, zohlednění možnosti více účelů cesty. oHodnota zkoumaného místa je podceněna díky návštěvníkům, kteří mají „nulové“ náklady (např. děti) a kteří nejčastěji cestují s ostatními členy rodiny. oNelze ji použít pro měření hodnoty zamýšlených změn, například změny režimu přístupu do chráněné oblasti. o Nedostatky metody CN oumožňuje vyjádřit pouze ztrátu užitné hodnoty rekreační lokality, nikoliv její vlastní existenční hodnotu anebo potenciální hodnotu ve vztahu k zájmům budoucích generací. oV ČR naráží na: nvelmi malou rozlohu ČR, nobecné metodologické těžkosti spojené především s vyjádřením kategorie časových nákladů. Metody obranného chování oMetody preventivního chování, někdy označovány jako metody trhu produktů zvyšujících bezpečí, spočívají na představě, že některé změny ve výdajích nebo v chování snižují současné riziko spojené se znehodnocením životního prostředí nebo zdravotním stavem. oPředpokládají, že jedinec projeví preference přes spotřebu a výdaje, které jsou spojené s dopady na zdraví. Co umožňují onapříklad nepřímo odhadnout hodnotu ochoty platit za snížení rizika úmrtí a/nebo snížení rizika nemocnosti. oAnalýza je založena na nacházení vztahu mezi vynaloženými výdaji a frekvencí jejich alokace a změnou pravděpodobnosti nastání smrti nebo úrazu. Přednosti a nedostatky oPřednosti a nevýhody této metody jsou obdobné jako u hedonické metody: nteoretická jednoduchost na jedné straně, nznačné obtíže spojené s její implementací, zejména se získáním potřebných dat. o o Nepreferenční (expertní) metody ovycházejí z expertního určování ovelké množství těchto metod oV oblasti ochrany ŽP z určování ekologických hodnot různých částí životního prostředí (biotopů), nebo nákladů a rizik spojených s externalitami (přes oportunitní náklady, alternativní náklady aj.) Nejpoužívanější metody oNáklady nemoci oMetoda defenzivních výdajů oMetody založené na „dose-response“ údajích o Náklady nemoci oJe založena na představě, že náklady negativních dopadů na zdraví se projevují na národním příjmu, tedy že společenský blahobyt se v důsledku nemocí, pracovních neschopností a předčasných úmrtí snižuje v rozsahu, v jakém tyto projevy snižují národní příjem Způsob výpočtu oNáklady nemoci jsou počítány buď na základě prevalence nebo incidence. oPřístup založený na prevalenci přiřazuje náklady ke všem existujícím případům nemoci pro časové období (např. rok), v němž vznikly. oNa incidenci založený přístup naproti tomu zjišťuje všechny náklady nemoci, které vzniknou od jejího vypuknutí až do jejího vyléčení nebo do smrti. o Členění nákladů oPřímé zdravotní náklady nnáklady spojené se zdravotní péčí při prevenci, zjištění diagnózy, léčení onemocnění, rehabilitaci, následné péči, léky, zdravotní pomůcky apod. oOstatní (související) přímé náklady npřevážně soukromé výdaje spojené např. se zvláštní dietou, domácí péčí, dopravou apod. oNepřímé náklady nztráta produktivity nebo její snížení v důsledku nemoci, případně jiných aktivit (vzdělávání apod.) oOstatní nepřímé náklady nsnížení produktivity členů domácnosti či jiných osob v důsledku péče o nemocného. Zhodnocení Cost-of -Illness onedovoluje zahrnout tržně neoceněné statky, které však zároveň představuji součást společenského blahobytu ovýsledné hodnoty cost-of-illness (a to především nepřímých nákladů) velmi nízké u dětí a důchodců, stejně tak není zohledněna hodnota psychosociálních nákladů, zvláště pak bolesti a utrpení (s výjimkou nákladů vynaložených na léčení bolesti) Metody dávka-reakce oMetody založené na dose-response údajích předpokládají nejprve stanovit fyzické změny přírodního prostředí, které jsou důsledkem znečištění a následně stanovit rozdíl, který tyto negativní dopady způsobily v hodnotě výstupu daného odvětví. Oblast ochrany a tvorby ŽP oŠkody na životním prostředí ovlivňují v mnoha různých podobách jak skutečnou produkci některých odvětví, tak produkční schopnost systému. oV těchto případech je možné měřit dopad škod vyhodnocením poměru mezi určitým negativním efektem (např. zvýšení koncentrace SO2) a jeho následky (např. snížení hektarových výnosů), s využitím údajů o cenách produkce. 2 přístupy ovztah mezi škodou na životním prostředí a jejím dopadem na výrobu, který se vypočítává na základě funkce reakce na expozici (dávku zatížení). oDruhý přístup souvisí s chováním výrobce, který je škodám na životním prostředí vystaven. nReakcí na škody může být adaptační chování, které se projevuje realizací různých opatření Metoda defenzivních výdajů oJe založena na hypotéze o vzájemné zaměnitelnosti mezi kvalitou životního prostředí a tržními statky. oPředpokládá, že znečištění životního prostředí je možno substituovat výdaji na předcházení či snížení jeho negativního dopadu Příklad oznečištění ovzduší je možno zmírnit instalací praček vzduchu, oznečištění vody instalací vodního filtru v domácnosti či nákupem balené vody apod. Omezení oV praxi je nutné velmi pečlivě vybírat případy, kdy mohou být defenzivní výdaje interpretovány jako substitut ocenění škod na životním prostředí. Vyžaduje se přitom splnění několika podmínek: nDostatečná averze příslušného subjektu ke škodám ze znečištění životního prostředí. Nemá-li subjekt dostatečnou averzi k riziku, k realizaci defenzivních (preventivních) výdajů nepřistoupí. nDostatečný objem věrohodných informací o dopadech škod na různé recipienty, kterým příslušné subjekty disponují. Transfer přínosů oSpeciální metodou hodnocení nákladů a přínosů oPoužívá se především v oblasti envrionmentálních nákladů a přínosů Pojem transfer přínosů oAngl. benefit transfer opředstavuje aplikaci hodnot v peněžním, zkoumaného v podobných vyjádření, kde tyto hodnoty byly získané výzkumem pro konkrétní studii, na další studii podmínkách Kritéria pro použití transferu přínosů oTransfer přínosů má velké výhody, ale jen při dodržení určitých kritérií, která zahrnují: nHodnocení kvality původní studie nRozsah podmínek, v čem se oblast studie podobá nebo se liší oblasti hodnocení nMetodu použitou při transferu přínosů o o o oDěkuji za pozornost oTo je dnes vše a nebylo toho málo oJ