Ekonomie evropské integrace Martin Kvizda Tomáš Paleta 2013 2 Cíl lStudenti by měli: l lznát základní problémy evropské integrace v ekonomické oblasti, lsamostatně je analyzovat a posuzovat, lnavrhovat jejich možná alternativní řešení, lporovnávat náklady těchto problémů i možností jejich řešení . 3 Plán přednášek 1.Úvod – historie a teorie integrace, vybrané problémy institucí a rozhodování v EU, empirie. 2.Mikroekonomie evropské integrace – základní nástroje v teorii a praxi, grafická analýza otevřenosti ekonomiky a aplikace tarifních bariér. Typy protekcionismu a efekty jeho odstraňování. l Preferenční liberalizace – analýza jednostranné diskriminační liberalizace, analýza celní unie, srovnání celní unie a zóny volného obchodu. WTO, EU – empirické studie. 3.Velikost trhu a její efekty – liberalizace, defragmentace a průmyslová restrukturalizace v teorii a praxi EU. Teorie nedokonalé konkurence a její odraz v reálné ekonomice evropské integrace. Ekonomické efekty soutěžní politiky. 4.Efekty hospodářského růstu a integrace trhů výrobních faktorů – střednědobé efekty růstu v Solowově analýze a tvorba kapitálu, dlouhodobé efekty a know-how. Mikroekonomie integrace trhů práce a kapitálu. 5.Společná zemědělská politika – cíle a původní představy, problémy CAP, reformy a jejich důsledky. Hodnocení přínosů a nákladů současné koncepce CAP, návrhy a možnosti dalšího vývoje. 4 l 6.Regionální politika a dopravní politika – problém koheze, geografické zvláštnosti a jejich národohospodářské aspekty. Náklady a přínosy kohezních politik. 7.TEST č. 1 l Monetární historie Evropy – Evropský měnový systém EMS, koncepce, předpoklady fungování, hospodářské výsledky, krize systému. Teorie a empirie fungování fixních kursů v EU. 8.Optimální měnové oblasti – problém definice, kritéria optimální měnové oblasti. Empirická posouzení Evropské unie jako optimální měnové oblasti, srovnání, perspektivy. 9.Evropská měnová unie – Maastrichtská smlouva a cíle společné měnové politiky, eurozóna. Evropský systém centrálních bank – cíle, nástroje a strategie, odpovědnost a nezávislost ECB. Empirie fungování. 10.Fiskální politika a Pakt stability a růstu – národní fiskální politiky v podmínkách EMU, externality, principy Paktu stability a růstu, jeho národohospodářské dopady. 11.Ekonomická integrace a problémy trhu práce – národní pracovní trhy a vliv integrace, instituce trhů práce, evropský model, teorie a praxe. 12.Finanční trhy v eurozóně – specifika finančních trhů v eurozóně, finanční instituce a trhy, mezinárodní význam společné měny. 13.TEST č. 2 14. l 5 Seminární práce lkaždý student si zapíše jedno téma v „rozpisech témat“ v ISu; l lkompletní seminárka se odevzdává 7 dní před prezentací do „odevzdávárny“ v ISu (přístupná všem zapsaným studentům); l lstudenti si odevzdané seminárky předem nastudují a připraví se na diskusi; l lprezentace a obhajoba probíhá podle harmonogramu; l lna základě obhajoby a diskuse s kolegy jsou za seminárku uděleny body podle tabulky; l lopožděné odevzdání do ISu = odečtení 50 bodů z výsledného hodnocení za každý započatý týden zpoždění (pokud není v ISu vložena omluvenka) . 6 lNáležitosti seminárky + max. bodové hodnocení: l lcca 4 - 8 stran A4 (kvalita nikoli kvantita) 10 lpopis a rozbor problému (zdroje) 15 lpřehled přístupů k řešení problému 15 lanalýza problému 40 lkritika a alternativní návrh, vysvětlení, zhodnocení… 40 lgrafy, tabulky, obrázky… 10 lseznam použitých zdrojů (citace!) 10 lprezentace (obhajoba argumentů) 30 ldiskuse (otevření diskuse, reakce na připomínky,…) 30 l l Σ 200 l l 7 Hodnocení a ukončení lbodované seminární práce, lbodovaný průběžný test v 7. a 13. týdnu výuky, lbodovaná diskuse na semináři, lzávěrečná ústní zkouška. l forma kontroly možné hodnocení Min. Max. Úspěšné absolvování 1. průběžného testu 0 až 100 0 100 Úspěšné absolvování 2. průběžného testu 0 až 100 0 100 Obhajoba seminární práce 0 až 200 0 200 Diskuse na seminářích až 10 za seminář 0 120 Celkem 300 520 Hodnocení Mezní výsledky hodnocení předmětu A max. 1 040 bodů (520 testy + semináře, 520 ústní zkouška) F méně než 500 bodů celkem, nebo 300 za testy + semináře 8 Literatura k předmětu lZákladní literatura l lBALDWIN, R. – WYPLOSZ, C. The Economics of European Integration. London: McGraw-Hill, 2009, 596 s. lBALDWIN, R. – WYPLOSZ, C. The Economics of European Integration. London: McGraw-Hill, 2004, 458 s. lBALDWIN, R. – WYPLOSZ, C. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada Publishing, 1. vyd. 2008, 478 s. lčeská čítanka dostupná na stránkách předmětu v ISu l lDoporučená literatura l lSLANÝ, A. a kol. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. Praha: C. H. Beck, 2003. 380 s. lEL-AGRAA, A. M. The European Union. Economics and Policies. Harlow: Prentice Hall, 2004, 566 s. lMOLLE, W. T. M. The economics of European integration : theory, practice, policy. Aldershot: Ashgate, 2001, 497 s. lmnoho dalších.... A.Historie a teorie integrace 10 Tragická situace po WW2 l50-55 mil. mrtvých –6,4 mil. Německo –6,3 mil. Polsko –20 mil SSSR lObrovský ekonomický pokles –1945 HDP Německa na úrovni roku 1908 –1945 HDP Francie na úrovni roku 1891 lZničená infrastruktura a průmyslová základna lHlad –potraviny z humanitární pomoci a na příděl l 11 Příčiny války a možnosti prevence Příčina Řešení Německo Změna Německa z průmyslové na zemědělskou zemi Kapitalismus Komunismus Nacionalismus Integrace evropských zemí 12 První integrační seskupení l1949 Západní Německo l Trizónie Francie, UK, USA l1948 OEEC –Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci l1949 CMEA (RVHP) –Rada vzájemné hospodářské pomoci – l 13 Politické teorie integrace l1. Federalismus l lnejstarší teorie lnejstarší praktická forma –antické městské státy –Švýcarská konfederace (14. stol.) –Holandská federace (1579) – l® ideál politické i hospodářské spravedlnosti, kooperace a suverenity l® způsob, jak rozdělit exekutivní moc vlády tak, aby hospodářsko-politické cíle a opatření ústřední i regionálních vlád byly koordinovány a přitom si zachovaly určitou nezávislost. 14 lvýkonná moc ve federaci rozdělena lmoc centrální vlády vymezena a omezena lvymezení moci a nastavení limitů centrální vládě pod kontrolou volených zástupců občanů unie lpodpora existencí federálního soudního dvora l l® na stejné úrovni se dělí moc výkonná, zákonodárná a soudní ® ® lpostup integrace: l lna počátku vytvořit federální ústavu lvytvořit politické instituce bez ohledu na instituce ekonomické lod politického systému odvodit hospodářské uspořádání vztahů l l® federace je racionální - řeší věci na různých (efektivních) úrovních l® federace je přehledná a demokratická l® federace je účinná (empirie) 15 l2. Funkcionalismus l lfunkcionalismus × federalismus lpolovina 60. let lnedoporučuje vytvářet závazné ústavy a delimitace institucí lprolomení tradiční vazby mezi určitým územím a jeho exekutivou lvazba mezi určitou exekutivou a určitým exekutivním výkonem l l® nejefektivnější vazby vzniknou negociací subjektů trhu a nikoli podpisem dohody na nejvyšší úrovni l l® integrace je spontánní jako interakce mezi subjekty svobodného trhu l l® negativní integrační proces l l® stát jako takový není ideálním uspořádáním společenských a hospodářských vztahů l l(MMF) 16 l3. Neo-funkcionalismus l lfunkcionalismus + realita l70. léta lčasová specifika lregionální zvláštnosti lvztahy mezi jednotlivými zeměmi mají vznikat přirozeně na základě svobodné volby subjektů trhu lefektivně fungující vazby jsou zastřešeny politickými institucemi lintegrační proces = ekonomická a nepolitická záležitost lpolitické instituce s vymezenou pravomocí a zodpovědností l l® funkční federalismus l® dvě fáze integrace: –negativní ® vazby se tvoří –pozitivní ® efektivní vazby jsou upevněny a rozvíjeny „efektem přelévání“ l l(ESUO ® EHS) 17 l4. Intergovernmentalismus l lfederalismus × národní exekutiva lcentrální autorita = servis integrace lliberální intergovernmentalismus ® žádná ústřední instituce lcentrální autorita není volena a nemá politickou zodpovědnost lizolace politických scén národních zemí lvzdálenost potenciálním voličům l l® historický kontext a multilaterální konsenzus l l(Komise × Rada) 18 l5. Teorie interdependence l lmezinárodní integrace = přirozený a nezvratný proces l l® empirie: za uplynulých 30 let se zintenzívnily hospodářské a politické vztahy i mezi zeměmi mimo integrační uskupení l l® interdependence = vnitřním činitelem dynamiky integrace l lintegrace je tím silnější a efektivnější, čím podobnější (geograficky, kulturně, ekonomicky) země jsou lu těchto zemí je integrace přirozená lv daném čase existují mantinely integrace (realismus) l l® dvě tendence: k integraci a k zastavení integrace l l(EU) 19 Dva pohledy na evropskou integraci lMezivládní spolupráce (internacionalismus, intergovernmentalismus) –demokratické národní vlády jako záruka míru –spolupráce na mezivládní úrovni –UK, Dánsko, Norsko, Island, Irsko, Švédsko, Švýcarsko l lSupranacionalita (federalismus) –demokracie není zárukou míru –omezení suverenity států je nutné –vytvoření federální Evropy –Benelux, Německo, Francie, Itálie, Rakousko – 20 lMezivládní spolupráce (internacionalismus, intergovernmentalismus) –1948 OEEC –1949 Rada Evropy –1950 Evropský dvůr pro lidská práva l lSupranacionalita (federalismus) –1952 Evropské sdružení uhlí a oceli ECSC –1957 Euratom –1957 Evropské hospodářské společenství EEC Internacionalismus x federalismus 21 Evropské hospodářské společenství lvolný pohyb zboží lspolečný vnější celní sazebník lzabezpečení konkurence lvolný pohyb služeb lvolný pohyb pracovníků lintegrace kapitálových trhů lspolečná zemědělská politika l lBenelux, Německo, Francie, Itálie 22 OEEC EEC EFTA img009 23 EEC x EFTA lEEC –ekonomicky silnější –rychlejší ekonomický růst –obrovský nárůst vnitřního obchodu –odstraňování vnitřních bariér Þ růst diskriminace vně l lEFTA –poloviční ekonomická síla –pomalejší ekonomický růst –diskriminováno v obchodě s členy EEC – Þpřestupy z EFTA do EEC Þbilaterální smlouvy členů EFTA s EEC – 24 EEC + EFTA Þ „zóna“ volného obchodu img010 25 50. - 60. léta v západní Evropě lfungující celní unie lvelmi dobré ekonomické výsledky Þ důvěra v národní vlády Þ není nutno hlubší integrace 70. léta v západní Evropě lvysoká inflace lutlumení ekonomického růstu lexpanzivní fiskální a monetární politika lnárůst neviditelných překážek obchodu 26 Integrace přesto pokračuje… l1965 Slučovací smlouvy l1973 rozšíření o Velká Británie, Dánsko, Irsko l1978 Evropský monetární systém l1979 Přímé volby do EP l1981 rozšíření o Řecko l1986 rozšíření o Španělsko a Portugalsko 80. léta v západní Evropě lliberální HP lmonetární restrikce lpokles inflace lrůst nezaměstnanosti lpozvolné nastartování ekonomického růstu 27 Integrace pokračuje l1987 Jednotný evropský akt l1992 Evropský hospodářský prostor (EEA) l1993 Maastrichtská smlouva l1995 rozšíření o Rakousko, Švédsko, Finsko l 28 Program jednotného vnitřního trhu lliberalizace vládních nákupů lliberalizace kapitálových přesunů lharmonizace a vzájemné uznávání technických standardů lharmonizace DPH (do určité míry) lvětší integrace kapitálových trhů lmodernizace nebo eliminace přes-hraničních formalit l 29 Evropský hospodářský prostor EEA (EHP) lrozšíření jednotného trhu EC o země EFTA lvolný pohyb neplatí pro zemědělské komodity lnení uplatňován společný celní sazebník lzemě EFTA přijaly legislativu EC v dané oblasti, aniž by se na její tvorbě podílely lEFTA hovořila za své členské státy (supranacionalita) Þ EC vnutila EFTA supranacionalitu, ačkoliv ta ji po WW2 striktně odmítala 30 Maastrichtská smlouva – smlouva o EU 1993 lI. pilíř (supranacionální) –EEC –Euratom –ECSC l lII. pilíř (mezivládní spolupráce) –společná zahraniční a bezpečnostní politika l lIII. pilíř (mezivládní spolupráce) –vnitro a justice Podle V. Klause (rozhovor pro MF Dnes – 25.2.2006) je Maastricht zásadní rozcestník, který přivedl ES na scestí a k tragédii evropské ústavy; v roce 1993 se to ovšem ještě obecně netušilo. Náprava vývoje EU tedy musí jít před Maastrichstkou smlouvu. 31 Rozpad východního bloku l80. léta SSSR Perestrojka, Glasnosť l1989 svobodné Polsko, Maďarsko, Československo, Východní Německo l1990 spojení Německa l1990 nezávislost Litvy, Lotyšska, Estonska l1991 rozpad SSSR 32 Spojení Německa & EURO lspojení Německa –80 mil. obyvatel –30% evropského HDP – lcena za spojení –německá marka – lÞ Německo se zavázalo přijmout EURO výměnou za možnost znovu-spojení. – 33 Východoevropské země součástí evropské integrace l1991 asociační dohody s Polskem, Maďarskem a Československem l1993 Kodaňská kritéria l1994 asociační dohody s Rumunskem, Bulharskem, Albánií, Estonskem, Litvou a Lotyšskem l2004 rozšíření o ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Maltu a Kypr l2007 rozšíření o Rumunsko a Bulharsko lkandidáti: Chorvatsko, Makedonie, Turecko, Island, Černá Hora 34 Kodaňská kritéria ldemokracie ltržní mechanismus lstabilní instituce lvymahatelnost práva ldodržování lidských práv lpodpora menšin lekonomická připravenost na vstup l 35 Pokračování integrace l1997 Amsterodamská smlouva l1998 Eurozóna l1998 Evropská centrální banka ECB l2000 Smlouva z Nice l2002 Euro l2004 Evropská ústava l2009 Lisabonská smlouva l 36 Amsterodamská smlouva 1997 lrůst role EU v sociální politice lrůst pravomoci EP lnutnost flexibilnější integrace Smlouva z Nice 2000 lreforma institucí, platná pouze do přijetí 27. člena EU lrůst pravomocí velkých států 37 Lisabonská smlouva 2009 l„evropský prezident“ – předseda Rady l„euro-ministr zahraničí“ – vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku lzefektivnění administrativy, hlasování „dvojí většinou“ lmožnost vystoupení z Unie Euroval, fiskální reformy… 2011- lzáchranný mechanismus eurozóny lSpolečná fiskální politika lPolitická integrace, dvourychlostní Evropa l??? 38 Euroval I, II lzáchranné mechanismy eurozóny lEuroval I (European Financial Stability Facility - „EFSF“) –poskytování dočasné finanční pomoci členům eurozóny, kteří se ocitnou v problémech –prostředky z emise obligací a jiných dluhových instrumentů na kapitálovém trhu –Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko? – lEuroval II (European Stability Mechanism – „ESM“) –nahradí ESFS v polovině roku 2013 –půjčky do výše 500 mld. € –úvěry za výhodnějších podmínek než v ESFS 39 Evropa 2020 lCíl: EU jako inteligentní a udržitelná ekonomika, která podporuje sociální začleňování l –inteligentní růst (podpora znalostí, inovací, vzdělávání a digitální společnosti) – –udržitelný růst (produkce méně náročná na zdroje a podpora konkurenceschopnosti EU) – –růst podporující začleňování (zvýšení účasti na trhu práce, získávání dovedností a boj proti chudobě) l B. Vybraná fakta a instituce 41 42 Populace (mil.) členských států a Turecka (2010) 43 Rozdělení podle populace lvelké státy §nad 35 mil. obyvatel §75% populace EU §SRN, UK, Francie, Španělsko, Polsko, Itálie lstřední státy §8 – 11 mil. obyvatel §Řecko, Belgie, Portugalsko, Česko, Maďarsko, Švédsko, Rakousko, Bulharsko lmalé státy §Slovensko, Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Estonsko lvelmi malé státy §Kypr, Lucembursko, Malta lmezi – nezařazené státy •Nizozemí (16,6 mil.), Rumunsko (21,5 mil.) § l 44 HDP na obyvatele za rok 2010 (PPS) Lucembursko 69100 Kypr 24000 Nizozemsko 32800 Řecko 21700 Irsko 30700 Slovinsko 21200 Rakousko 30700 Malta 20400 Dánsko 30400 Portugalsko 19800 Švédsko 30100 Česká republika 19500 Německo 29000 Slovensko 18100 Belgie 28900 Estonsko 15900 Finsko 28300 Maďarsko 15700 UK 27800 Polsko 15300 Francie 26100 Litva 14200 Španělsko 24700 Lotyšsko 12600 Itálie 24300 Rumunsko 11000 EU - 27 24500 Bulharsko 10600 45 Rozdělení podle HDP/obyvatele lsuper vysoká úroveň –65 000 EUR / obyvatele / rok –Lucembursko lvysoká úroveň –více než 24 000 EUR / obyvatele / rok –Dánsko, Irsko, Rakousko, Nizozemsko, Belgie, Finsko, Itálie, Německo, Francie, UK, Švédsko, Španělsko lstřední úroveň –12 000 – 24 000 EUR / obyvatele / rok –Kypr, Portugalsko, Slovinsko, Řecko, Česko, Malta, Maďarsko, Slovensko, Estonsko, Polsko, Litva lnízká úroveň –méně než 12 000 EUR / obyvatele / rok –Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko – 46 Obchod EU l75% obchodu v rámci Evropy + SNS ltop export do USA, Švýcarsko ltop import z Číny lnejméně otevřené Řecko lnejvíce otevřený Benelux Instituce: Rada ministrů lsložení –zástupci členského státu –příslušní resortní ministři l lúkoly –schvaluje nová právní ustanovení EU –schvaluje mezinárodní smlouvy, kde EU je celek –koordinuje HP –rozhoduje o II. a III. pilíři l lschvalování –jednomyslně (daně, sociální zabezpečení, zahraniční politika, společná obrana, …) –kvalifikovanou většinou 47 Kvalifikovaná většina 80% 48 Hlasování kvalifikovanou většinou lDo roku 2004: lcelkový počet hlasů v EU 15 = 87 lpro přijetí bylo třeba 62 hlasů (71%). l l→ např. schválení 71% mohlo zastupovat pouze 58% obyvatel; naopak 3 největší země mohly zamezit schválení ustanovení, s kterým ostatních 12 souhlasilo. l 49 lPo smlouvě z Nice (od roku 2007): l lcelkový počet hlasů EU 27 = 345 1.kritérium počtu hlasů: musí souhlasit alespoň 72 % všech hlasů (255 z 345); 2.kritérium počtu členů: musí souhlasit nejméně 55 % členských států (15 z 27); 3.kritérium populace: souhlasné hlasy musí zastupovat alespoň 62 % celkové populace. l lPo Lisabonské smlouvě (od 1. 11. 2014) –kritérium počtu států: musí souhlasit nejméně 55 % členů Rady (alespoň 15 zastupujících členských států z 27) –Kritérium počtu obyvatel: souhlasné hlasy musí zastupovat nejméně 65 % obyvatelstva Unie l l 50 Instituce: Evropská Rada lsložení –vedoucí představitelé (premiér popř. prezident) –předseda komise l lúkoly –zhodnocuje předsednictví daného státu (co půl roku) –neplní žádnou legislativní funkci –má velký politický vliv – – 51 Instituce: Komise lsložení –každý stát poskytne jednoho komisaře –není zástupcem členského státu l lúkoly –předkládá legislativu ke schválení Radě a EP –zavádí a vykonává společné politiky EU, spravuje rozpočet, zastupuje EU na mezinárodní scéně –dohlíží a vynucuje dodržování legislativy EU l lschvalování –prostou většinou 52 Instituce: Evropský parlament lsložení –volení zástupci států l lúkoly –dohlíží na instituce EU, zejména Komisi –podílí se na legislativním procesu EU –vydává nezávazné rezoluce, kde prezentuje názory EU l lschvalování –většinovým hlasováním 53 Počet zástupců států v EP Počet zástupců Malta 5 Lucembursko 6 Kypr 6 Estonsko 6 Slovinsko 7 Lotyšsko 8 Litva 12 Irsko 12 Finsko 13 Dánsko 13 Slovensko 13 Bulharsko 17 Rakousko 17 Švédsko 18 Počet zástupců Portugalsko 22 Maďarsko 22 Belgie 22 ČR 22 Řecko 22 Nizozemí 25 Rumunsko 33 Polsko 50 Španělsko 50 Itálie 72 Francie 72 Velká Británie 72 Německo 99 C E L K E M 736 54 Instituce: Evropský soudní dvůr lsložení –každý stát jeden soudce –8 generálních advokátů l lúkoly –provádí výklad právních ustanovení EU –přezkoumává právo členských států, zda není v rozporu s právem EU –dbá na dodržování povinností členských zemí vyplývajících ze smluv l lschvalování –většinovým hlasováním l 55 Instituce: Hospodářský a sociální výbor lsložení –skupina I: zaměstnavatelé –skupina II: zaměstnanci –Skupina III: socioprofesní zájmy (např. zemědělci, spotřebitelé) – lúkoly –poradní orgán podílející se na rozhodovacím procesu –zastoupení občanské společnosti –transparentnost – lschvalování –prostou většinou 56 Legislativa lkomise téměř monopol na tvorbu nové legislativy lschvalování Radou a EP lrůzné procedury schvalování 57 Procedury schvalování lspolurozhodování –v 80% ze všech schvalování –nutné schválení Radou i EP l lkonzultace –vyjádření EP ještě před předložením návrhu Komisí –schvalováno Radou l lvyjádření souhlasu –EP může návrh vetovat, nemůže měnit –schvalováno Radou l lkooperace (nahrazováno spolurozhodováním) –EP může návrhy měnit před předložením Komisí –schvalováno Radou 58 RADA Výbor stálých zástupců Pracovní skupiny HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR Zvláštní sekce PARLAMENT Výbory KOMISE Generální ředitelství rozhodování konzultace předkládání návrhů hospodářsko politická opatření konzultace konzultace názor názor názor názor Pramen: Barnes, I., Barnes, P. M., (1998) Tab. 5 – 14 Rozhodovací proces EU 59 Rozpočet EU: výdaje 1.Udržitelný růst (45,4 %) – vzdělání, výzkum, inovace, doprava, energetické sítě, podpora regionů 2. 2.Ochrana přírodních zdrojů (42,1 %) – zemědělství 3. 3.Občanství, svoboda, bezpečnost a právo (1,2 %) – migrace, boj proti terorismu, lidská práva 4. 4.Globální partnerství (5,7 %) – pomoc nečlenským zemím 5. 5.Administrativa (5,6 %) 60 Rozpočty EU v jednotlivých letech (mld. EUR) 2000 91,9 2001 93,3 2002 100,2 2003 102,0 2004 103,0 2005 104,9 2006 107,0 2007 115,5 2008 120,3 2009 133,8 2010 141,5 2011 141,9 61 Historický vývoj výdajů lzačal 0,08% HDP EC l lprudký nárůst –60tá léta – zemědělství –80tá léta - kohezní fondy l lnyní cca 1,24 % HDP EU – l 62 l 63 Příspěvky jednotlivých států EU versus HDP 64 65 Rozpočet EU: příjmy 1.tradiční zdroj (11,6 %) – cla, zemědělské poplatky 2. 2.vlastní zdroj (11,3 %) - podíl na vybrané DPH 1. 3.„čtvrtý“ vlastní zdroj (75,9 %) - příspěvek států dle HND 1. 4.ostatní (1,2 %) – daně zaměstnanců EU… 66 Rozpočet EU: příjmy l 67 Rozpočet EU: příjmy l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l lZdroj:http://ec.europa.eu/budget/explained/budg_system/financing/fin_en.cfm#own_res where_from_chart_en 68 Rabat UK – „mechanismus Fontainebleau“ lmalý podíl zemědělství v UK lvelký obchod s ne-členskými zeměmi l Þ malý příjem z EU, velká platba do EU l lkompromis z Fontainebleau – UK je každoročně navráceno 2/3 z britské čisté pozice 69 Rabat UK – příspěvky jednotlivých států EU 2003 l 4114433_contributions 70 Rozpočtový proces lroční rozpočet je podřízen šestileté finanční perspektivě lroční rozpočet musí být schválen jako vyrovnaný lrozpočet připravuje Komise lrozpočet musí schválit Rada a EP C. Rozhodování v EU 72 Alokace úkolů: kompetence lnárodní kompetence –státy rozhodují nezávisle na EU l lsdílené kompetence –EU rozhoduje v součinnosti se státy –II. a III. pilíř EU l lvýhradní kompetence Společenství –EU rozhoduje nezávisle na státech –I. pilíř EU l 73 Fiskální federalismus ljak nejlépe alokovat kompetence mezi jednotlivé úrovně veřejné správy l lpro a proti rozhodování na centrální úrovni –diverzifikace a lokální informační výhody (proti) –úspory z rozsahu (pro) –spillover efekt (pro) –demokratický volební proces (proti) –jurisdikční konkurence (proti) lrozhodnutí co nejblíže lidem lEU má rozhodovat pouze o věcech, kde nelze učinit efektivně rozhodnutí na nižším stupni veřejné správy Subsidiarita 74 Diverzifikace a lokální info výhody llidé různých národů mají různé preference lcentrální rozhodování neodráží preference lcentrální rozhodování znamená kompromis l Þ upřednostnění decentralizovaného rozhodování l 75 D1 D2 Davg A B Qc,1&2 Qd2 Qd1 MCpp D1 – D v regionu s dostatečnou kapacitou veřejné dopravy D2 – D v regionu s nedostatečnou kapacitou veřejné dopravy Davg – průměrná D centralizované oblasti MCpp – náklady veřejné dopravy na osobu (daně) Decentr.: Qd1 (MC=D1), Qd2 (MC=D2) Centr.: Q c,1&2 (MC = Davg) Þ ztráta A (D1MC) pro region 2 Diverzifikace a lokální info výhody 76 Úspory z rozsahu lpři poskytování služby ve větším měřítku, dochází k poklesu nákladů na jednotku l Þ upřednostnění centralizovaného rozhodování l 77 D1 Davg C D Qd1 Qc,1&2 MCpp /decentr. MCpp /centr. Úspory z rozsahu D1 – lokální poptávka v regionu Davg – průměrná poptávka centralizované oblasti MCpp/decentr. – náklady, pokud se služba poskytuje decentralizovaně MCpp/centr. – náklady, pokud se služba poskytuje centralizovaně Centr.: Q c,1&2 (MCpp/centr. = Davg) Þ ztráta D (D1MC centr.), úspory z rozsahu 78 Spillover efekt lpozitivní efekt přelévání (spillover) –zisk ze zavedení pravidla v jedné decentr. oblasti je zisk i pro jiné oblasti –např. větší příspěvek na armádu l lnegativní efekt přelévání –zisk ze zavedení pravidla v jedné decentr. oblasti je ztráta pro jiné oblasti –např. snížení DPH – Þ upřednostnění centralizovaného rozhodování 79 Demokracie - kontrolní mechanismus lchyby místních politiků jsou voliči lépe analyzovány než u centrálních politiků lmístní politici se mohou méně zpronevěřit svým slibům ldemokratický princip: neosvědčíš-li se, nejsi zvolen; je silnější na decentrální úrovni l Þupřednostnění decentralizovaného rozhodování l 80 Jurisdikční konkurence lpokud není volič spokojen s vládou, může odejít (možnost exitu) na území jiné vlády lmožnosti odchodů za jinou vládou jsou větší u místních vlád lochota odejít za jinou vládou je větší, když se jedná o odchod v rámci jednoho celku l Þupřednostnění decentralizovaného rozhodování l 81 Praktická aplikace na EU – I.pilíř lúspory z rozsahu –CAP l lodstranění spillover efektů –importní cla –vládní dotace –daňové výjimky l lrozdíly v preferencích nevýznamné l Þcentralizované (harmonizované) rozhodování l l zvýhodnění jedné firmy = znevýhodnění jiné 82 Praktická aplikace na EU – II.pilíř lúspory z rozsahu –společná armáda l lrozdíly v preferencích významné –společná armáda (zapojování UK do mezinárodních konfliktů x Švédsko řeší jen vnitřní záležitosti) l Þkoordinované rozhodování 83 Praktická aplikace na EU – III.pilíř lúspory z rozsahu –společná policie l lvýznamná národní specifika –justice (kontinentální právo např. v Německu x anglosaské právo v UK) l Þkoordinované rozhodování l 84 Praktická aplikace na EU – národní politiky lvýznamné rozdíly v preferencích –sociální politika – – lvelké informační náklady –politika trhu práce (pracovní trh v UK x SRN) – – lznemožnění exitu –přímé daně l Þnárodní (neharmonizované) rozhodování l harmonizace = velké ztráty užitků harmonizace = nemožnost přesunu za nižšími daň. náklady 85 Ekonomický pohled na rozhodování lefektivní rozhodování –řešení má schopnost projít schvalováním –řešení se změní v realitu – lkvantifikovaní efektivity –pravděpodobnost vytvoření souhlasných resp. nesouhlasných koalic 86 Efektivita při QMV hlasování EU 6 EU 9 EU 10 EU 12 EU 15 EU 27 EU 29 QMV: historie (%) 21,9 14,7 13,7 9,8 7,8 QMV: bez reformy (%) 7,8 2,5 QMV: dle Nice (%) 3,6 2,8 2,3 QMV: dle Lisabonu (%) 10,1 12,9 12,2 - pravděpodobnost nalezení shody 87 Indikátory hlasovací moci v EU – Marek Loužek 1.Algoritmus: relativní podíly na hlasech v EP 2.Algoritmus: dtto po max. rozšíření 3.Algoritmus: relativní podíly na hlasech v Radě 4.Algoritmus: dtto po max. rozšíření 5.Algoritmus: dtto při QMV 6.Algoritmus: podíly v EP při rozšíření o 6 zemí 7.Algoritmus: podíly v Radě při rozšíření o 6 zemí 8.Algoritmus: podíly v EP při rozšíření o 1 zemi 9.Algoritmus: dtto při rozšíření o 2 země. 88 Tab_3 89 Tab_4 90 Tab_5 91 Důležitost způsobu schvalování lpříklad, Radu tvoří 3 země –A – 40% hlasů –B – 40% hlasů –C – 20% hlasů l lhlasování prostou většinou (50%) –ke schválení je třeba libovolných dvou států Þ všechny tři země disponují stejnou silou l lhlasování kvalifikovanou většinou (75%) –ke schválení je třeba vždy stát A a B Þ stát C nedisponuje žádnou silou l 92 Distribuce síly mezi zeměmi lsíla je schopnost jednoho státu ovlivnit rozhodnutí EU l lobecně větší sílu mají země s větším počtem hlasů ldíky metodě back scratching i malé státy mohou disponovat velkou silou ldůležité nejsou jenom hlasy, ale i metoda schvalování l 93 Metoda back scratching (horse trading) lsměnný obchod s rozhodnutími mezi zeměmi lzemě ustoupí v otázce pro ni minoritní (pro druhý stát majoritní) –druhá země obdrží „dárek“ např. vyšší kvóty na mléko lzemě očekává ustoupení druhého státu v otázce pro ni majoritní (pro druhou zemi minoritní) –první země obdrží „dárek“ např. zahrnutí sobů do CAP l 94 Dvě extrémní teorie rozpočtu lrozpočet je souhrn dárků (back scratching je používanou metodou) lX lrozpočet je prostředek dokonalé alokace zdrojů potřebným (back scratching se nepoužívá) l l l 95 Teorie rozpočtu x empirická data lexistuje pozitivní korelace mezi silou a příjmem (měřeno na osobu), tzn. metoda back scratching se používá l –Lucembursko je ve zcela jiném postavení než ostatní země –nové země se ještě nenaučily back scratching používat l 96 Empirická data – korelace img020 97 Legitimita EU rozhodovacího procesu llegitimní schvalovací proces je ten, který ctí principy demokracie l ldemokratická legitimnost znamená, že váha hlasu každého člena je stejná l lv EU dva možné výklady demokratické legitimnosti –každý občan disponuje jedním hlasem –každý stát disponuje jedním hlasem 98 EU: kompromisní legitimnost img022