OPVK_MU_vlevo_2 12.12.2011 Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. Správní proces Řízení v prvním stupni - 3. přednáška Katedra práva Správní řízení •= postup správního orgánu vedoucí k vydání rozhodnutí (§ 9 SŘ) • •řízení v prvním (a ve druhém stupni) • •řízení v prvním stupni = několik fází • •-) struktura přednášky • • 2 Struktura přednášky •3.1. Postup před zahájením řízení • •3.2. Zahájení řízení • •3.3 Shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí a jejich hodnocení • •3.4. Ukončení řízení (Rozhodnutí) • •+ 3.5 Další „fáze“ (instituty) v rámci řízení = přerušení řízení, zajištění účelu a průběhu řízení atd. • • • 3 3.1. Postup před zahájením řízení •1. fáze • •SO jsou povinni přijímat podněty FO, PO, či orgánů veřejné moci požadujících zahájení řízení ex offo • •Na žádost je SO povinen sdělit (ve lhůtě 30 dnů), že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k jeho zahájení, popřípadě že podnět postoupil příslušnému SO. • •Sdělení SO nezasílá, pokud řízení zahájí • • • •Příklad: • Např. soused majitele pozemku, na němž vznikla tzv. černá stavba, podá stavebnímu úřadu podnět k odstranění této stavby. • V takovém případě může soused (podatel) požadovat po SO, aby mu sdělil ve lhůtě 30 dnů, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení. • •Praktická část: Koncipování podnětu k zahájení řízení • • • • 4 © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 5 K.O. podnět - odložení •Pokud však byl vůči SO učiněn: • • a) úkon, který zjevně není žádostí, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil (anonym), nebo • • b) podání, k jehož vyřízení není věcně příslušný žádný SO, • •SO věc odloží. • §Usnesení o odložení věci se vždy oznamuje osobám, které byly v podání označeny + podateli (z logiky věci není podatel znám u anonymního podání). • • Příklad: České inspekci životního prostředí bylo doručeno podání, které obsahovalo pouze následující text: „Všichni lidé jsou odpovědní za špatný stav životního prostředí. Lidé ničí planetu Zemi. Konec světa se blíží !“ • V takovém případě jsou splněny podmínky odložení podnětu, neboť podání je anonymní, úkon nemá charakter žádosti (nic konkrétního se v něm nenavrhuje) a navíc k věcnému vyřízení není příslušný žádný SO. 3.2. Zahájení řízení •2. fáze •2 možné způsoby • • 1) Zahájení na základě žádosti • • 2) Zahájení z moci úřední (ex offo). • 6 3.2.1 Zahájení řízení na základě žádosti •Zahájeno dnem, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému SO • •žádost = specifickým typem podání -): • a) obecné náležitosti podání (4+2) • + označení předmětu řízení • + označení dalších (žadateli známých) účastníků. • •nemá-li náležitosti, vyzve ho SO k odstranění, poskytne přiměřenou lhůtu a poučí o následcích; současně může řízení přerušit (§ 64 SŘ). • •žádost však nesmí být zjevně právně nepřípustná, jinak takovou žádost SO neprojednává a řízení zastaví (§ 66 SŘ). • •Příklad: Žádost o poskytnutí „modrého z nebe do tří dnů“, či „odhlášení se z placení daní státu“ v kompetenci SO není a je tak zjevně právně nepřípustná. • •Praktická část: koncipování žádosti o zahájení řízení (žádost o porodné, živnostenské oprávnění, žádost o příspěvek na bydlení,…) 4+2+2+speciální náležitosti • 7 3.2.2 Zahájení řízení ex offo •řízení zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil (oznámením nebo ústním prohlášením) zahájení řízení „hlavnímu“ účastníku (§ 27 odst. 1) •Více účastníků -) zahájeno dnem, kdy SO oznámil zahájení řízení 1. z nich •těm, kterým se nepodařilo zahájení řízení oznámit, ustanoví SO opatrovníka • •Oznámení o zahájení řízení musí obsahovat („4+2“): •a) označení správního orgánu, •b) předmět řízení, •c) jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, •d) a podpis oprávněné úřední osoby. • •o zahájení řízení musí SO uvědomit bezodkladu všechny známé účastníky •oznámení lze zveřejnit též na úřední desce •oznámení může být spojeno s jiným úkonem v řízení (např. s oznámením dne ústního jednání ve věci, nebo i se seznámením s podklady rozhodnutí apod.) • •Příklad: Státní zemědělská a potravinářská inspekce zahájí ex offo správní řízení, když při kontrolní obchůzce zjistí, že obchodní řetězec uváděl do prodeje zkažené maso. •Praktická část: koncipování oznámení o zahájení řízení ex offo •http://www.seloutky.cz/images/uredni_deska/2010_3/srub_2.pdf • • 8 3.2. Důsledky zahájení řízení a)Tzv. překážka litispendence - zahájení řízení u některého SO brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného SO (!) • • - zjistí-li SO, že v téže věci probíhá řízení ještě u jiného SO, musí zastavit řízení (§ 66 odst. 1 písm. e) SŘ). • b)Tzv. překážka věci rozhodnuté (res administrata) - přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost lze z téhož důvodu téže osobě pouze 1x (!) • • - byť to SŘ výslovně nestanoví, zjistí-li SO, že je tu překážka věci rozhodnuté, měl by řízení rovněž zastavit (legislativní chyba). • • x tzv. překážka res administrata je prolomena např. v případě obnovy řízení, resp. přezkumného řízení • • • • • 9 3.3. Shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí a jejich hodnocení – •3. fáze • •složitý proces s pouze příkladmo upravenými pravidly • •cíl = zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti • • (materiální pravda - § 3 NSŘ) • – – – – • 10 3.3.1. Podklady pro vydání rozhodnutí •Shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí se řídí těmito zásadami: •opatřuje SO x na základě žádosti může SO účastníkovi umožnit, aby je obstaral sám •účastníci povinni poskytovat potřebnou součinnost •SO povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu •v řízení, v němž má být ex offo uložena povinnost, musí SO bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch • •SŘ za podklady pro vydání rozhodnutí považuje zejména: •1) návrhy účastníků, •2) důkazy, •3) skutečnosti známé SO z úřední činnosti (např. z jeho evidence), •4) podklady od jiných SO nebo orgánů veřejné moci (např. závazná • stanoviska, vyjádření, osvědčení), •5) skutečnosti obecně známé (tzv. notoriety, např. že rok má 365 dní, ČR je v EU). • • • 11 © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 12 1) Návrhy účastníků •Účastníci řízení mohou po celou dobu řízení: • - navrhovat důkazy, • - vyjádřit své stanovisko k řízení, • - požadovat poskytnutí informací o řízení, • - jakož i činit jiné návrhy. • •Takovým návrhem může být návrh: -na doplnění dokazování, -na provedení důkazu, -na obstarání důkazu, -na vyžádání podkladu od jiného SO, •- a další návrhy mající relevanci k podkladům pro vydání rozhodnutí. • §Na náležitosti návrhu lze vztáhnout obecnou úpravu týkající se podání =) „4 + 2“ © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 13 Podklady pro vydání rozhodnutí: 2, 3, 4 •2) Skutečnosti známé SO z úřední činnosti • (např. z jeho evidence, KN, EO,…) • •3) Podklady od jiných SO nebo orgánů veřejné moci • (např. vyjádření, osvědčení, závazná stanoviska – Příklad: orgán památkové péče - odstranění stavby) • •4) Skutečnosti obecně známé • (tzv. notoriety, např. že rok má 365 dní, ČR je v EU). • • © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 14 5) Důkazy a dokazování §Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být dále i důkazy. • • •Dokazování upraveno v § 51 SŘ – „K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy.“ • •Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení (tj. břemeno tvrzení). • •SO není návrhy vázán, vždy však provede důkazy,jež jsou potřebné ke zjištění stavu věci. • •Důkazy lze navrhovat až do vydání rozhodnutí x SO může určit lhůtu (koncentrace). • •SŘ upravuje i omezující mechanismus proti nadbytečnému dokazování. • Např. v řízení o žádosti platí, že byl-li stav věci zjištěn natolik, že o něm nejsou důvodné pochybnosti, a vyplynulo-li ze skutkových zjištění, že není možné žádosti vyhovět, neprovádí SO další dokazování a žádost zamítne. • •Za důkazy SŘ považuje zejména: • a) důkaz listinou, • b) důkaz ohledáním, • c) důkaz svědeckou výpovědí, • d) důkaz znaleckým posudkem. • © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 15 a) Důkaz listinou •Jakákoliv listina (papír) •SO může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k provedení důkazu, aby ji předložil. • x předložení listiny může být odepřeno z důvodů, pro které nesmí být svědek vyslechnut • nebo pro které je svědek oprávněn výpověď odepřít • - (§ 55 odst. 4 SŘ – Výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt - § 116 OZ). • - osoba blízká = příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Příklad - dopravní přestupky. • •vyšší důkazní hodnotu =) veřejné listiny • = listiny vydané soudy ČR nebo jinými SO nebo orgány ÚSC v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzující, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, potvrzující i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno. • •zvláštní zákon může umožnit listinu nahradit čestným prohlášením • •o provedení důkazu listinou se učiní záznam do spisu. © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 16 b) Důkaz ohledáním •= jako důkaz v řízení bude použita věc (movitá, nemovitá), která bude předložena SO, nebo ji ohledá na místě, kde se nachází. • •Vlastník (uživatel) věci nebo ten, kdo ji má sebe, musí předložit SO nebo strpět ohledání věci na místě. • •ohledání nelze provést nebo může být odepřeno z důvodů, pro které nesmí být svědek vyslechnut nebo pro které je svědek oprávněn výpověď odepřít (§ 55 odst. 2 až 4 SŘ). • •o ohledání na místě SO vyrozumí též toho, kdo je oprávněn s předmětem ohledání (nemovitosti, na které předmět leží) nakládat. • •SO může k účasti na ohledání přizvat nestranné osoby. Tyto osoby nemají práva ani povinnosti účastníků -) 4. typ subjektů • © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 17 c) Důkaz svědeckou výpovědí •= důkaz založený na výpovědi svědka. • •Svědek = osoba, které má o věci znalost: • • a) přímého charakteru (byl přítomen určité události, nebo je mu něco z osobní zkušenosti známo), • • b) anebo nepřímého charakteru (tj. slyšel nebo od jiné osoby ví o určité skutečnosti). • •svědkem může být „každý“ (tj. jakákoliv FO), kdo není současně účastníkem řízení • •povinnost vypovídat pravdivě a nic zamlčet • •svědeckou výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt - (§ 55 odst. 4 SŘ - § 116 OZ - osoba blízká = příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Příklad - dopravní přestupky. • •svědek nesmí být vyslýchán o utajovaných informacích, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn. • •SO povinen svědka před výslechem poučit o důvodech, pro které nesmí být vyslýchán, o právu odepřít výpověď, o jeho povinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčet a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné výpovědi. © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 18 d) Důkaz znaleckým posudkem •Na rozdíl od svědka = odborník, kterému je SO položena odborná otázka, na jejímž posouzení závisí rozhodnutí ve věci a o níž si SO sám nemůže učinit úsudek (neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti). • •Znalci jsou upraveni v zákoně č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících • •SO znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně a předložil jej ve lhůtě, kterou současně určí. • •O zamýšleném ustanovení znalce SO vhodným způsobem účastníky vyrozumí. • •Znalecký posudek mohou SO předložit i účastníci řízení • •Revizní posudek. • •Praktická část: Návrh na doplnění dokazování • © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 19 3.3.2. Právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí •Po shromáždění podkladů rozhodnutí má účastník řízení právo se k nim vyjádřit • = § 36 odst. 3 SŘ - Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. • •významné právo účastníka - má možnost dozvědět se z jakých podkladů bude SO vycházet, ke kterým se může vyjádřit, popř. navrhnout jejich doplnění a zvrátit tak předběžné výsledky dokazování • •SO tak učiní tzv. výzvou k vyjádření k podkladům, z níž musí být zřejmé, že shromažďování podkladů bylo ukončeno, resp., kdy tomu tak bude. • •Nemusí být respektováno v těchto případech: • a) žadatelově v řízení o žádosti se v plném rozsahu vyhovuje, • b) účastník se ho výslovně vzdal, • c) zvláštního zákona (např. podle zákona č. 582/1991 Sb. - důchodové pojištění), • d) v případech předpokládaných judikaturou (pokud účastník všechny podklady znal, odvolací orgán vyšel zcela ze závěrů SO 1.stupně atp.). 20 3.3.2.Vyjádření se k podkladům rozhodnutí • •§ 36 odst. 3 SŘ - Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. • •významné právo účastníka - má možnost dozvědět se z jakých podkladů bude SO vycházet, ke kterým se může vyjádřit, popř. navrhnout jejich doplnění a zvrátit tak předběžné výsledky dokazování • •SO tak učiní tzv. výzvou k vyjádření k podkladům • •nerespektování = zatížení řízení vadou, která má vliv na jeho zákonnost a může vést i k jeho zrušení nadřízeným SO či soudem. • •Nemusí být respektováno v těchto případech: • a) žadatelově v řízení o žádosti se v plném rozsahu vyhovuje, • b) účastník se ho výslovně vzdal • c) zvláštní zákon (např. zákon č. 582/1991 Sb. - důchodové pojištění, • d) v případech předpokládaných judikaturou (pokud účastník všechny podklady znal, odvolací orgán vyšel z dokazování 1.stupně, atp.). • • • • © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 21 Důsledky nerespektování práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí •Pokud SO nerespektoval = zatížení řízení vadou, která má vliv na jeho zákonnost a může vést i k jeho zrušení nadřízeným SO či soudem. • • + SO často omezují rozsah tohoto práva tím, že možnost vyjádřit se dají: • • a) ihned při zahájení řízení, • • b) nebo v jeho průběhu, • • přičemž následně shromáždí další důkazy -) vada řízení. • •Judikatura: •1). Z výzvy SO k seznámení musí být zřejmé, že shromažďování podkladů bylo ukončeno. Rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2003, čj. 7 A 112/2002-36. • •2). Závažného porušení procesních práv účastníka řízení se dopustí SO, jehož prvním úkonem vůči účastníku je až doručení rozhodnutí, neboť účastník řízení je tím vyloučen z možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Rozsudek NSS ze dne 12.6.2003,čj. 7A 130/2002-37. • •Praktická část: koncipování vyjádření k výzvě SO stran shromáždění podkladů pro rozhodnutí, resp. návrhu na další doplnění dokazování 22 3.3.3.Hodnocení podkladů •Hodnocení podkladů se řídí těmito zásadami: • a)pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro SO závazný, hodnotí SO podklady, zejména důkazy, podle své úvahy • dle zásady volného hodnocení důkazů. • b)přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co • • vyšlo v řízení najevo. • •-) složitý proces - odraz v písemném vyhotovení rozhodnutí • • •Příklad na jednotlivé fáze: ČZPI vs. obchodní řetězec na základě informace od nespokojeného zákazníka • • • • • 23 3.4. Ukončení řízení (Rozhodnutí) • •= cíl správního řízení (§ 9 NSŘ) • •= završení výše uvedených fází • •2 typy ukončení řízení (rozhodnutí) • •a) Procesní rozhodnutí • •b) Meritorní rozhodnutí - zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá – – • • • 24 3.4.1. Náležitosti rozhodnutí •Rozhodnutí musí obsahovat 3 základní náležitosti: • •a) výrokovou část (jíž se zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá), • •b) odůvodnění • •c) poučení účastníků (o případné obraně proti vydanému rozhodnutí). • • • 25 Ad a) Výroková část musí obsahovat: •řešení otázky, která je předmětem řízení • •právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, • •označení „hlavních“ účastníků podle § 27 odst. 1 SŘ. • •uvedení lhůty ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění, • •výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2 SŘ), • •jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. • • • • 26 Ad b) Odůvodnění musí obsahovat: a)důvody výroku (výroků) rozhodnutí, • •b) podklady pro jeho vydání, • •c) úvahy, kterými se SO řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, • •d) a informace o tom, jak se SO vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí, viz výše. • •X odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže SO 1. stupně všem účastníkům v plném rozsahu – 27 Ad c) Poučení musí obsahovat: •a) zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, • •b) v jaké lhůtě je možno tak učinit, • •c) od kterého dne se tato lhůta počítá, • •d) který správní orgán o odvolání rozhoduje, • •e) a u kterého správního orgánu se odvolání podává. – 28 3.4.2. Náležitosti písemného vyhotovení rozhodnutí • •a) označení "rozhodnutí" nebo jiné označení stanovené zákonem. • •b) označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, • •c) číslo jednací • •d) datum vyhotovení, • •e) otisk úředního razítka, • •f) jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo oprávněné osoby • •g) podpis oprávněné úřední osoby (popř. "v. r." a doložka "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby). • – 29 3.4.3. Lhůty pro vydání rozhodnutí •Projev zásady rychlosti (bez zbytečných průtahů a rozhodnutí věci v reálném čase) • •2. základní „lhůty“, do nichž je třeba vydat rozhodnutí. • •a) 1. obecný, imperativ = SO povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. • b)2. imperativ stanoví, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, musí SO vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení c) •+ k nimž se připočítává doba: • •až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, • •nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. • • •X Pokud takto SO nepostupuje, žádná bezprostřední sankce mu nehrozí. • •X Význam ve vztahu k institutu opatření proti nečinnosti SO (§ 80 odst. 3 SŘ), neboť po uplynutí lhůty k vydání rozhodnutí může účastník podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. • •X Význam rovněž pro případnou žalobu proti nečinnosti SO, neboť tu je možno podat pouze do 1 roku ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro vydání R. • – • • • • – 30 3.4.5. Oznamování rozhodnutí •Rozhodnutí se účastníkům oznamuje : • • a) doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou(+ DS), nebo • • b) ústním vyhlášením. • • • • x některá usnesení (např. o tom, že se nebude konat veřejné jednání) se „oznamují“ pouze poznamenáním do spisu. • • • – 31 3.4.6.Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí •Právní moc •nabytím právní moci se rozhodnutí stává závazným pro účastníky a pro všechny SO • •v právní moci = rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání. • •Doložku právní moci vyznačí na písemné vyhotovení rozhodnutí (na první stranu do levého horního rohu) SO, který rozhodl v posledním stupni. • •Na požádání účastníka opatří SO prvního stupně doložkou právní moci nebo vykonatelnosti stejnopis rozhodnutí, který byl účastníkovi doručen. • •Vykonatelnost: •vykonatelností rozhodnutí se rozhodnutí stává exekvovatelným • •rozhodnutí je vykonatelné: • a) nabytím právní moci • b) nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. • c) rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti. • •Příklady: • • • – © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 32 3.5. Další fáze (instituty) správního řízení •3.5.1. Přerušení řízení • §Po zahájení řízení mohou nastat situace, které brání v pokračování řízení -) Přerušení §Řízení lze přerušit jen na dobu nezbytně nutnou. • - po dobu přerušení řízení lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží • - jakmile odpadne překážka, pro niž bylo řízení přerušeno, resp. uplyne lhůta stanovená SO, pokračuje SO v řízení. • •SO může (nemusí) řízení přerušit: •a) současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti o zahájení řízení (viz odstraňování vad podání), •b) současně s výzvou k zaplacení správního poplatku, který je spojen s určitým úkonem v řízení, a s určením lhůty k jeho zaplacení; v řízení pokračuje, jakmile mu byl předložen doklad o zaplacení správního poplatku, •c) v případě řízení o předběžné otázce, •d) do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi, •e) z dalších důvodů stanovených zákonem. • •+ v řízení z moci úřední může SO z důležitých důvodů přerušit řízení na požádání účastníka tehdy, není-li to v rozporu s veřejným zájmem a pokud s tím všichni účastníci v § 27 odst. 1 písm. b) souhlasí. • •X v řízení o žádosti musí přerušit (obligatorně) SO řízení na požádání žadatele. Je-li žadatelů více, pouze když tehdy, pokud souhlasí všichni . © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 33 3.5.2. Zajišťovací prostředky •V některých případech je třeba zajistit účel řízení, resp. jeho průběh • •-) Zajišťovací prostředky: • •a) předvolání osoby, •b) předvedení osoby, •c) předběžné opatření, •d) pořádková pokuta, •e) vykázání z místa konání úkonu, •f) záruku za splnění povinnosti. © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 34 a) Předvolání §SO předvolá osobu (účastníka, svědka), jejíž osobní účast je k provedení úkonu nutná. •písemně do vlastních rukou •s dostatečným (zpravidla min. 5-ti denním) předstihem. •V předvolání musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví –) pořádková pokuta a předvedení. •Předvolaný je povinen se dostavit; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen se omluvit. © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 35 b) Předvedení osoby •V případě, že se předvolaná osoba: • a) bez náležité omluvy nebo • b) bez dostatečných důvodů • •na předvolání nedostaví, může SO vydat usnesení, na jehož základě bude předvedena. • •Písemné vyhotovení usnesení se doručuje orgánům, které mají předvedení provést (Policie ČR, či jiný ozbrojený sbor) © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 36 c) Předběžné opatření §Vydává se základě žádosti účastníka řízení, jakož i z moci úřední, a to ve 2 situacích: • • a) je-li třeba zatímně upravit poměry účastníků, • • b) nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce (např. že by měl být zničen předmět exekuce). • •Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby: • a) něco vykonal, • b) něčeho se zdržel, • c) něco strpěl. • + zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, resp. předmět exekuce. • •O žádosti účastníka o PO musí být rozhodnuto do 10 dnů. • •Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek. • •SO předběžné opatření zruší bezodkladně poté, co pomine důvod jeho vydání. © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 37 d) Pořádková pokuta •Může SO uložit tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že: •a) se bez omluvy nedostaví na předvolání, •b) navzdory napomenutí ruší pořádek, •c) neuposlechne pokynu úřední osoby, •d) učiní hrubě urážlivé podání. • • •Řízení o pokutě = samostatné správním řízením • - účastníkem řízení pouze osoba, které má být uložena. • - prvním úkonem je vydání rozhodnutí, nikoliv tedy zahájení řízení • - až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně (non bis in idem) • - NE v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení. • + navíc SO musí vážit, zda je její uložení vhodné s ohledem na účel řízení • - odvolání má vždy odkladný účinek. • - uloženou pokutu může SO, který ji uložil, prominout nebo snížit. Přihlédne zejména k • tomu, jak osoba plní svoje procesní povinnosti v dalším průběhu řízení. • - vybírá ji ten SO, který ji uložil. Příjmem rozpočtu SO, který pokutu uložil. © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 38 e) Vykázání z místa konání úkonu •Toho, kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě, popřípadě při jiném úkonu, může SO po předchozím upozornění vykázat z místa, kde se úkon koná. • •Usnesení se vyhlašuje ústně. •SO poučí vykazovanou osobu o následcích neuposlechnutí. •Vynucují tytéž orgány, které provádějí předvedení. •Jestliže úkon není činěn v místnostech SO, nelze vykázat osobu, která má vlastnické či užívací právo k prostoru, kde se úkon koná. © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 39 f) Záruka za splnění povinnosti •SO může uložit povinnost složit peněžitou nebo nepeněžitou záruku za splnění povinnosti, která může být v řízení uložena. • •jak v řízení z moci úřední, tak i v řízení o žádosti. • •odvolání nemá odkladný účinek. • •oznamuje se jen účastníku, jehož se týká. • •v případě splnění se vrací. © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 40 3.6. Shrnutí •Správní řízení se skládá ze 4 základních fází: •1. Postup před zahájením řízení •2. Zahájení řízení •3. Shromažďování podkladů pro rozhodnutí a jejich hodnocení •4. Ukončení řízení (vydání rozhodnutí) • •+ další „fáze“ instituty (přerušení řízení, apod.). • •-) konec řízení v I. stupni • •Podrobněji viz str. 60 – str. 98 povinné literatury • • • • © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 41 Praktická část: a) Koncipování podání •žádost o zahájení řízení •návrh na doplnění dokazování •žádost o prominutí lhůty •žádost o nahlížení do spisu •atd. • • © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 42 b) Koncipování rozhodnutí •Meritorní rozhodnutí: • - rozhodnutí o uložení pokuty, • - rozhodnutí o vyhovění žádosti, • - rozhodnutí o doplatku za studium, • - atp. • •b) - rozhodnutí o přerušení řízení • - rozhodnutí o zastavení řízení, • - atp. © Tomáš Foltas & Lukáš Hlouch 43 • • •Děkuji za pozornost •