1
Institucionální pohled na
zdravotnické systémy
2. Přednáška EKZDR
(27.2.2008)
Hlavní dilemata Specifická dilemata
(vyskytující se v západní Evropě) (vyskytující se ve střední a východní Evropě)
nerovnost mezi potřebami a zdroji trh uctívání a zbožňování
technokratické představy o nemocech a léčení nová nespravedlivost podmíněna rychlým nárůstem
rozdílů mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva
chronické zdravotní potíže stárnoucích lidí malý smysl pro spravedlnost a poctivost, mnoho
zkušeností s nespravedlností a nepoctivostí
zvýšení respekt k právům pacientů narušené mezilidské vztahy-sociální anemie
úsilí o zefektivnění léčby a poskytování zdr. péče nový trh pro západní Evropu
kontrola nákladů a omezení nákladů riziko černého trhu
podřízení se ­ sdílení odpovědnosti nespokojenost lékařů se svými platy
(nové postavení ve společnosti)
rostoucí spotřeba pacientů riziko zpětného vývoje
rostoucí společenský individualismus rozdíly mezi morálními zásadami a zákony
Pramen: Křížová, E. Česká zdravotní péče na rozcestí
Struktura odvětví, druhy, segmenty
péče
* Seznam základních definic
Instituce - poskytovatelé, plátci,
typologie
* Zdravotnická zařízení
2
Zájmové skupiny
* Lékaři
* Výrobci/prodejci léčiv
* Výrobci/prodejci techniky
* Výrobci/prodejci zdravotnického materiálu
* Odbory
* Ochranná sdružení pacientů
* Zaměstnavatelé
* Finanční instituce...
Základní funkční ekonomické,
organizační a řídící vazby
* ­ model 3 propojených trhů
Modely
* příklady ZS v různých zemích
* Bismarck
* Beveridge
* Semaško
* liberální
Principy komparace ZS
* ZS se liší:
­ ve struktuře vlastnických vztahů,
­ formách státních zásahů,
­ způsobech financování, organizace a řízení,
­ podmínkách přístupu pacientů k jednotlivým druhům
zdravotní péče,
­ rozsahem a způsobem jejich finanční spoluúčasti
* Tyto rozdíly vyplývají z odlišných tradic,
historického vývoje, převládajících hodnot,
politického systému a úrovně bohatství dané
země.
3
Hodnocení ZS
Reformy zdravotnictví - dochází
ke konvergenci?
* Existují nějaké společné prvky?
* V rovinách přístupu ke zdravotní péči (1),
* Vlastnických vztahů uvnitř odvětví (2 a 3),
* Způsobu financování (4 - 6)
* ostatních (7-9):
Přístup (Access)
* (1) Existuje celkově vysoká dostupnost
základní (resp. standardní) péče, která není
podmiňována výší příjmů či majetku. Na druhé
straně, možnost utratit peníze za dodatečnou,
kvalitnější, rychlejší, pohodlnější atd. péči je
většinou zaručena a to i v systémech
založených velice silně na hodnotách equity
resp. rovnosti. Svoji cenu zpravidla má i
samotná možnost výběru formy a
poskytovatele zdravotní péče.
Vlastnictví
* (2) Paralelně vedle sebe fungují ziskové i
neziskové, soukromé i veřejné instituce
poskytující péči. Vzájemně se doplňují.
* (3) Primární péče je zajišťována
především prostřednictvím soukromých
lékařských praxí, lékaři v rámci výkonu
svobodného povolání.
4
Financování
* (4) Bez výjimky převažují platby tzv. třetí stranou - přímé platby
(spoluúčast) pacientů (pokud existují) mají omezený význam. Jejich
primárním účelem není vytvoření dalšího, dodatečného zdroje úhrad
nákladů poskytované zdravotní péče, nýbrž plní spíše funkce
administrativní, motivační, regulační a kontrolní.
* (5) Za hlavní problém současného zdravotnictví bývá jednoznačně
identifikován nekontrolovaný růstu výdajů způsobovaný systémovými
vlastnostmi zdravotnických trhů. Administrativní náklady nejsou tím
největším strašákem, naopak. Za šanci omezit tempo růstu celkových
výdajů jsou plátci péče ochotní zaplatit zvýšením podílu
administrativních nákladů, resp. zaváděním administrativně a
manažersky náročnějších forem organizace a financování zdravotní
péče. Nejrůznější formy tzv. vnitřního trhu (GB), managed competition
(USA) jsou toho dokladem.
* (6) Ekonomická zainteresovanost poskytovatelů péče na hospodárném a
účelném využití disponibilních prostředků je považována za základní
nástroj dosažení kontroly růstu nákladů. Vývoj se od plateb za výkony už
dávno obrátil k nejrůznějším formám předplacené zdravotní péče.
Uplatňují se často kapitace, globální rozpočty, fundholding apod.
Ostatní
* (7) Výrazným způsobem vzrostla úloha managementu což je
podmíněno zaváděním tržních prvků do tohoto tradičně veřejného
systému. Vyjednávání kontraktů definujících nejenom ceny služeb,
nýbrž i jejich objem je relativně běžné. Snahou bývá nasmlouvat
dostatečný objem péče výměnou za cenová zvýhodnění, která
umožňuje dosahování úspor z rozsahu.
* (8) Regulační role státu zůstá vysoká. Projevuje se typicky např.
regulací cen, resp. přímou účastí státu na dohodovacích řízeních
stanovujících výši úhrady za zdravotní péči; regulací počtu
poskytovatelů zdravotnických služeb prostřednictvím udělování
licencí, určováním počtu přijímaných studentů lékařských fakult,
definováním garantované sítě služeb apod.
* (9) Významnou roli hrají municipality. Zdravotnictví je do značné
míry v jejich pravomoci. Je kladen velký důraz na to, aby se
veřejnost podílela na tvorbě rozhodnutí. (Tzv. priority setting je např.
tématem dneška ve Velké Británii.)