Ekonomie životního prostředí -  teorie
Jana Soukopová
eco1

Obsah přednášky
nVymezení ekonomie životního prostředí
nMetodologické problémy v ekonomii životního prostředí
nNeoklasická environmentální ekonomie
nInstitucionální ekologická ekonomie
nTržní přístupy k ochraně ŽP

Ekonomie životního prostředí
nRelativně mladá oblast aplikované ekonomie
nPosledních 50. let dynamický vývoj
¡Rozvoj alternativních přístupů neoklasické environmentální ekonomie hlavního proudu
¡Kritika neoklasických ekonomů ze strany ekologických ekonomů (Bromley, 2004; 2007; Sousa a
Domingos, 2006 aj.)

Pojem Ekonomie ŽP
nPojem ekonomie životního prostředí
¡Ekonomie – věda zabývající se lidským jednáním, které vede k naplnění potřeb člověka – vychází z
lidských preferencí – Člověk jedná, aby uspokojili maximum svých potřeby – Předmět zkoumání
ekonomie
¡????TRIVIÁLNÍ???
nSouvisející disciplíny
¡Přírodovědné obory – ekologie, chemie, fyzika
¡Společenskovědní obory – psychologie, sociologie, etika, politologie
nEŽP se na environmentální problémy dívá vlastní optikou, která souvisí s jednáním lidí (ve vztahu
k přírodním zdrojům)
¡Výsledek – návrhy řešení identifikovaných problémů (vhodný nástroj environmentální politiky
(Kolstad, 2000) nebo změna institucionálního uspořádání (Anderson a Leal, 2001)
n

Metodologické problémy
nIndividualismus       X
nJednotlivec má cíle a může jednat tak, aby jich dosáhl.
nPředstavitelé (Neokolasici, rakouská škola a škola veřejné volby)
nKolektivismus
nČlověk je společenská bytost, jejíž hodnoty jsou utvářeny v závislosti na určité skupině
nPředstavitelé (tradiční institucionální ekonomie)

Metodologické problémy
nRacionalita
¡Racionální spotřebitel (homo oeconomicus)
¡Koncept omezené racionality

Metodologické problémy
nSubjektivismus       X
nHodnota statků je určena subjektivním vnímáním jednotlivců
nHodnota statků je odlišná
nObjektivismus
nPracovní teorie hodnoty
nHodnotu je tedy možné určit

Metodologické problémy
nAntropocentrismus       X
nHodnota ŽP se odvíjí od preferencí člověka – subjektivní teorie hodnoty (Neoklasická
environmentální ekonomie a tržní přístupy k ŽP)
nBiocentrismus a ekocentrismus
nBiocentrismus
¡Není hodnotný pouze člověk, ale na jeho úroveň jsou postaveny všechny ostatní druhy
n Ekocentrismus
¡Hodnota je objektivizovaná – vnitřní objektivizovaná hodnota přírody, existenční hodnota
ekosystémů

Přehled myšlenkových směrů
nRozdíly řeší
¡Jaké jsou příčiny degradace ŽP?
¡Co je nutné udělat, aby se degradaci zamezilo?
nTeoretické směry
¡Neoklasická environmentální ekonomie
¡Ekologická ekonomie (mladší Institucionální ekologická ekonomie)
¡Tržní přístupy k ochraně životního prostředí

Neoklasická environmentální ekonmie
nVysvětluje
¡Problémy degradace ŽP pomocí tržních selhání
nVeřejné statky
nExternality
¡Považuje vládu za dokonalou s možností efektivně rozhodovat
¡ŘEŠENÍM
nEnvironmentální politika (Kolstad et. al, 2000; Tietenberg a Lewis, 2010)
nUvalení daní na znečišťovatele

Neoklasická environmentální ekonomie
nSoučástí
¡Příspěvek nového inst. ekonooma Ronalda Coase
nVychází ze stejného vymezení problémů znehodnocení ŽP
nRozšiřuje nástroje o bilaterální vyjednávání mezi znečišťovatelem a poškozeným
nPodmínka – nízké transakční náklady a dobře vymezená vlastnická práva
nPřínos – zdanění není jediný funkční nástroj internalizace externalit

Ekologická ekonomie
nPříčiny degradace ŽP
¡Individuálně motivované jednání člověka a jeho autoritativní přístup k přírodě
¡Nejen tržní selhání
¡Předpoklad
nAni potenciálně dokonalý trh nemusí být schopen přírodu dostatečně chránit
(v preferencích lidí se neodráží skutečná hodnota ekosystémů)
nŘešení
¡stejně tak jako NE – environmentální politika a neselhávající vláda (Costanza, 1992)

Institucionální ekologická ekonomie
¡Evolučně mladší
nPříčiny degradace ŽP
¡Nevhodně nastavené instituce
nMotivují jednotlivce k vyčerpávání přírodních zdrojů
nŘešení
nUrčení správných institucí
nRežimy správy organizovat (Young, 2002)
nZačlenit do rozhodování přímé uživatele zdroje na lokální úrovni (Ostrom, 2006)
nOptimální kolektivní volba (Vatn, 2005)

Tržní přístupy k ochraně ŽP
¡ZCELA ODLIŠNÉ POJETÍ
nPříčiny degradace ŽP
¡Vládní regulace a poskytování přírodních zdrojů veřejným sektorem
¡Vyloučení tržních mechanismů
nŘešení
¡Definování individuálních vlastnických práv ke statkům ŽP
¡Přesouvat tato práva prostřednictvím směny do rukou těch, pro které mají nejvyšší hodnotu
(Cordato, 1992; Anderson a Leal, 2001)
¡Podmínka – vymahatelnost práv!!
¡

Literatura
nANDERSON, Terry Lee; LEAL, Donald R. Free market environmentalism. San Francisco, CA: Pacific
Research Institute for Public Policy, 1991.
nCOSTANZA, Robert. Ecological economics: the science and management of sustainability. Columbia
University Press, 1992.
nCORDATO, R. E. Princip „Znečišťovatel platí “: správné vodítko pro ekologickou politiku. ČAMROVÁ,
L.(ed.): Ekonomie a životní prostředí–nepřátelé, či spojenci, 2007.
nKOLSTAD, Ch D., et al. Environmental economics. ISEE, Solomons, MD.(EUA), 2000.
nOSTROM, Elinor. Governing the commons: The evolution of institutions for collective action.
Cambridge university press, 1990.
nSLAVÍKOVÁ, Lenka, Eliška VEJCHODSKÁ a Jan SLAVÍK. Ekonomie životního prostředí: teorie a politika.
1 vyd. Praha: Alfa nakladatelství, 2012, 287 s. ISBN 9788087197455.
nTIETENBERG, Thomas H.; LEWIS, Lynne. Environmental economics and policy. Addison-Wesley, 2010.
nVATN, Arild. Institutions and the Environment. Edward Elgar Publishing, 2007.
nWIESMETH, Hans. Environmental economics: theory and policy in equilibrium. Heidelberg: Springer,
c2012, xix, 307 s. ISBN 9783642245138.
nYOUNG, Oran R. The institutional dimensions of environmental change: fit, interplay, and scale.
MIT press, 2002.
n
n
n
n
n
n
n
n
n

n
n
nDěkuji za pozornost
nJ
nsoukopova@econ.muni.cz
n
n
eco1