MPV_VESP P1 Veřejná a sociální politika •Vždy limituje meze svobody jednotlivce –Vždy ovlivňuje tržní prostředí •Lze ji ovlivnit/využít/ignorovat, ale nelze se vyhnout jejímu vlivu •Dva pohledy: –Idealistický: jak by to být mělo –Pragmatický: jak to je, a jak to využít ke svému prospěchu Veřejná politika •Nemá jednotnou definici, definice vycházejí z těchto obecných principů: –Politika je činěna ve jménu „veřejnosti“. –Politika je ve všeobecnosti iniciována a vykonávána vládou. –Politika je interpretována a implementována prostřednictvím veřejných i soukromých aktérů. –Politika je to, co vláda zamýšlí učinit. –Politika je i to, co se vláda rozhodne nevykonat. • Veřejná politika •Politika je cokoliv, co se vláda rozhodne učinit nebo neučinit •Veřejná politika směřuje k naplnění cílů, které jsou chápany jako cíle/potřeby celé společnosti. •Definice jsou v principu založené na: –Naplňování veřejných/kolektivních zájmů –Vymezení úlohy aktérů –Oborové vymezení • Pojetí SP •SP je politika orientující se na rozvoj LP a kvality života (životních podmínek) •Sociální realita souvisí s vymezením sociální sféry = sociální realita je složitá, je různě chápána = neexistuje jednoznačná definice SP • •Širší pojetí: konkrétní jednání státu, ale i ostatních subjektů •Užší pojetí: reaguje na sociální rizika, aplikuje různé techniky sociální intervence, tzv. rezortní sociální politiky • Veřejná versus sociální politika •1. SP je součástí VP •2. SP stojí samostatně oproti VP Veřejná politika Sociální politika Politika ŽP Bezpečnostní p. Mediální p. hospodářská p p. lidských práv a svobod p. zaměstnanosti p. bydlení vzdělávací p. p. péče o zdraví rodinná p. p. sociálního zabezpečení p. boje s chudobou a soc. vyloučením Obsah pojmu veřejná politika •Zde napomůže angličtina…. •Polity: –Konkrétní nebo existující řád, instituce. •Politics: –Proces a dynamická složka vytvářené politiky. –Ohled na různé zájmy a konflikty. •Policy: –Obsah, výsledek,materiál, cíl, konkrétní politika. • Konkrétní politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsensu (politics) vzniká materiální stránka (policy) Odkud se VP bere? •Zájem panovníka x zájem většiny –Ideálně „=„ … manipulace, prosazení z pozice moci •S prvními veřejnými statky se objeví první veřejná politika –Obrana území, vodovod, hradby,….daně –VP rozhodnutí – o podobě soudů, právech, zákonech… •S rozvojem práv (nebo očekávání) roste povinnost státu něco garantovat, zabezpečit … –Základní vzdělání, zdravotní péče,… Rozhodnutí ve veřejné politice •Ovlivňující veřejný sektor – VS rostoucí = rostoucí nutnost formulace a realizace VP (SP) •Ovlivňující soukromý sektor – (de)regulace individuální svobody aktérů –Např. daňová zátěž, podmínky činnosti, parametry služeb a výrobků,…. Druhy rozhodnutí o VP •Pozitivní – změna stavu •Negativní – zachování stavu •Bez rozhodnutí – nečinnost je druh rozhodnutí (nebo neschopnost rozhodnutí prosadit) Kdo rozhoduje – kdo tvoří VP •Politik, skupina politiků –zvolený zástupce lidí, reprezentant dané politické strany –Rozhoduje o pravidlech (zákony), cílech VP v dané oblasti •Úředník, úřad –Jmenovaný úředník, nebo zaměstnanec úřadu –Rozhoduje v souladu s legislativou, ale má určitý „prostor“ –Často uskutečňuje stanovené cíle VP •Soudce, soud –Aplikuje právo, vykládá právo (ústavní soud) • •Rozhodovatelé se setkávají s lobbingem – činností zájmových skupin, které snaží ovlivnit rozhodovatele ve prospěch svého zájmu (legitimně) Veřejná politika jako vědní disciplína •Vznik vědní disciplíny 60.léta 20st. Jako odraz snahy zodpovědět na otázky jako např. –Proč některé problémy společnosti jsou úspěšně řešeny a jiné ne? –Jak se prosazují zájmy a jak je politika utvářena? –Co je potřeba k úspěšnému uskutečnění cílů politiky? •Čerpá poznatky s ostatních vědních oborů (právo, ekonomie, sociologie, filozofie, matematika…) – Veřejná politika – interdisciplinární pohled •Politologie • •Veřejná správa • •Právo •Ekonomie • • •Sociologie • • •Filozofie ØProces, jehož prostřednictvím jsou činěna rozhodnutí ØRole byrokracie ve formování politiky a v implementaci rozhodnutí ØPrávo jako regulatorní rámec ØInstrumentální racionalita, analýza nákladů a výnosů, maximalizace užitku či specifické hospodářské politiky ØPorozumění společnosti jako celku, třídně sociální struktura, sociální status, sociální problémy, sociální zájmy ØLogika, hodnoty a etika • • Veřejná politika x veřejná správa •Veřejná správa = souhrn činností, které jsou pravidelně opakovány, dobře zavedeny a jsou prováděny v rámci existujícího práva. •Veřejná politika =činnost, která směřuje k praktickému vytváření politiky, nových postupů k realizaci veřejného zájmu. • •VP a VS se vzájemně ovlivňují Hodnotové základy veřejné a sociální politiky •Klíčové je chápání vztahu „rovnost“ (rovnost šancí) a „svoboda“ –Která hodnota je důležitější pro společnost? •Spor o slučitelnost rovnosti a svobody •Chápaní vztahu rovnosti a svobody se vyvíjí od pohledu na práva: –Občanská (18. st.) –Politická (19. st.) –Sociální (20. st.) Otazníky S x R •Je svoboda nerovnost? •Je nerovnost nesvoboda? •Existuje optimální poměr mezi S a R? • •Nelze: svoboda volby a současně rovnost v odpovědnosti, v případě špatné volby… Názory studentů 2010 (68) Druhy veřejné politiky •Aktivní VP – snaží se anticipovat možná ohrožení i rozvojové příležitosti uspokojování veřejných zájmů. Využívá metod prognózování. •Reaktivní VP – reaguje až když je veřejný zájem reálně ohrožen • • •Liberální VP – zasahuje až tam, kde individuální zájem ohrožuje uznaný veřejný zájem •Paternalistická VP – prosazuje uznaný veřejný zájem často bez ohledu na možnou újmu individuálních zájmů nebo na měnící se povahu lidských potřeb. Některé myšlenkové přístupy •Liberalismus: –funkčnost VP/SP je posuzována podle vztahu k ekonomické efektivnosti, nepodporuje solidaritu státu •Křesťanské sociální učení: –uznává nerovnost, zdůrazňuje sociální transfery, charitativní aktivity •Demokratický socialismus: –silně zdůrazňuje rovnost VP a její ekonomické souvislosti •Klasické problémy z pohledu veřejné ekonomie a veřejné politiky: –optimální alokace statků[1] a efektivnost jeho dosažení; –měření a oceňování užitku; –okolnosti a prostředí (selhání trhu, selhání státu, rozhodnutí společnosti). • • • •[1] Ačkoliv problém optimální alokace zdrojů považuje většina autorů za zásadní, například Hayek považuje za klíčový problém koordinace. •Za nejlepší způsob koordinace potom považuje tržní mechanismus a výsledná situace je tedy tou nejlepší možnou ve srovnání s ostatními koordinačními alternativami. •Optikou tohoto přístupu potom odpadá i problém hodnocení užitku, pokud jednotlivci začnou nějaký statek považovat za hodnotný (například životní prostředí,vzdělání), potom trh tuto skutečnost zohlední najde způsob jak ji ocenit. Srovnání pohledu na „optimum“ •Optimum kvality i kvantity poskytovaných veřejných statků (formy redistribuce apod.) z pohledu veřejné politiky lze posuzovat přinejmenším ve třech rovinách: • –z hlediska cílů, pro které byla daná veřejná politika vytvořena. –z hlediska zájmů jednotlivých aktérů. –Normativně, dle výchozí idelogie • •Optimum z pohledu ekonomie lze odvozovat z celého spektra ekonomických přístupů. Tradičním požadavkem je pak tzv. Paretovská efektivnost, optimální množství určeno prostřednictvím mezních nákladů a mezních individuálních cen [1] Optimální nabídky produkce veřejného statku je různými autory vzhledem k mezním nákladům vymezována různě: Musgrave – suma individuálních cen, Bowen/Samuelson – suma mezních měr substituce, Buchanan – suma mezních hodnocení. Rozdělení převzato od Jackson, Brown (2003) Měření užitku •Existují minimálně dvě významné roviny, ve kterých má smysl provádět hodnocení: politické a ekonomické hodnocení. •Politické hodnocení: –potenciál získat podporu (hlasy voličů, podpora aktérů), –být uskutečněna (šance na splnění cílů) –posloužit nějakému dalšímu, primárně politickému (zájmovému, mocenskému) účelu. •Ekonomické hodnocení: –používá kritéria racionality - racionální činnost spočívá v efektivním využití omezených zdrojů za účelem maximálního dosažení cílů, resp. žádoucích užitků. … pořídili jsme to tak levně jak to jen šlo? Okolností a prostředí •Tak jako dochází k tržním selháním, dochází i k selhání vlády. •(Jackson, Brown 2003): –výsledkem vládních intervencí jsou nepředpokládané změny; –formulované cíle vládní politiky jsou nejasné; –existují selhání při realizaci; –náklady na vládní intervenci nejsou nulové (náklady na byrokracii; transakční náklady); –snaha jednotlivců maximalizovat svůj užitek, čímž dochází ke společenským ztrátám (z pohledu teorie veřejné volby). •Neexistuje obecná shoda v tom, jak je posuzována realita (Stiglitz 1997): –neschopnost přesně odhadnout důsledky vládní politiky; –rozdíly v názorech na chování ekonomiky; –neshody v hodnotách Shrnutí •Nevíme, co přesně politika je –Víme jistě, že existuje J •Neexistuje shoda v hodnotách ani v popisu reality –Existují alternativy, které lze rozpoznat a využít • •Je možné zaujmout přinejmenším tři strategie při studiu –Minimalistická: získat kredity –Utilitaristická: pochopit systém VaSP a využít ho ke svému budoucímu prospěchu –Revoluční: pochopit systém VaSP a snažit se jej změnit směrem k lepšímu/ ideálnímu stavu – Literatura •Doporučená literatura k P1 (IS) •Workbook veřejná politika • •Další –Krebs: sociální politika ktp 1 –Veřejná politika – učebnice (IS)