LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ ÚČETNICTVÍ ÚSC BPV URVS jaro 2015 Irena Opluštilová, oplustii@econ.muni.cz Katedra regionální ekonomie a správy ÚČETNÍ REFORMA v oblasti veřejných financí •Usnesení vlády č. 561 ze dne 23.5.2007 •Schválení vytvoření účetnictví státu od 1.1.2010 •(Příloha č.1 – vymezení základních principů) • •CÍL – vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných, úplných a včasných informací o hospodářské situaci státu a příslušných účetních jednotek • 2 Mezinárodní východiska reformy •Mezinárodní účetní standardy (IAS), mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) •pro účetnictví veřejného sektoru málo vhodné • •Rada pro mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor (IPSASB), •IPSAS jako doporučení • •Evropský systém národních a regionálních účtů (ESA 95) 3 Základní cíle účetní reformy (1) •účetnictví státu v analogii s účetnictvím podnikatelských subjektů •tak, aby výkazy reálněji vypovídaly o majetkové a výkonové situaci účetních jednotek • •efektivní zajištění relevantních informací o hospodářské situaci státu a příslušných vybraných účetních jednotek • •odstranění roztříštěnosti jednotlivých evidencí a výkazů účetních jednotek napojených na veřejné rozpočty a majetek státu 4 Základní cíle účetní reformy (2) •zjišťování informací za celou ČR, zkvalitnění informací za jednotlivé vybrané účetní jednotky • •elektronizace a digitalizace účetních záznamů - snížení administrativní náročnosti • •centrální úložiště účetních dat vybraných účetních jednotek - základ pro sestavení konsolidovaných účetních výkazů za ČR • 5 Hlavní změny v účetnictví (1) •vytvoření souboru podmínek k zajištění relevantních informace o majetkové a finanční situaci státu; • •přesnější účetní evidence a vykazování majetku státu a ostatních vybraných jednotek; • •odstranění úzké vazby mezi účetnictvím a rozpočtem, zrušení velké části dosavadních kontrolních okruhů a vazeb; 6 •akruální princip, −změny v závěrkových výkazech, −nové účetní metody, −rozšíření oceňování vybraného majetku státu na reálnou hodnotu, −podrozvahové účetnictví, −změna účtové osnovy; • •možnost získávat důvěryhodné informace v reálném čase – dosud výhradně rozpočtové řízení založené na cash bázi. Hlavní změny v účetnictví (2) 7 Některé problémové oblasti zavádění účetní reformy •v oblasti rozpočtování se dosud uplatňuje cash báze, přetrvává rozpor mezi legislativními normami upravujícími účetnictví a rozpočtovými pravidly v ČR • •ocenění některého majetku • •výrazné problémy plynoucí ze způsobu přidělování transferů 8 Základní pojmy – specifika ÚSC •Účetní období – kalendářní rok •Rozsah vedení účetnictví – v plném rozsahu 9 Právní úprava účetnictví ÚSC •Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (v platném znění), •Zásadní změna zákonem č. 304/2008 Sb. • •Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, • •České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. •701 a následující – jsou průběžně vydávány (v současnosti 701-710) 10 Další vyhlášky související s reformou •Vyhláška č. 220/2013 Sb. - o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek • •„Technická vyhláška“ o účetních záznamech – vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu • •Vyhláška č. 449/2009 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti… • •„Inventarizační vyhláška“ – vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků • •„Konsolidační vyhláška“ – vyhláška č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku. 11 Normy, které vymezují postavení a hospodaření ÚSC – zejména: •Zákon č. 128/2000 sb., o obcích, •Zákon č. 129/2000 sb., o krajích, •Zákon č. 218/2000 sb., o rozpočtových pravidlech, •Zákon č. 243/2000 sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní ÚSC a některým státním fondům, •Zákon č. 250/2000 sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, •Vyhláška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, •a další. 12 Rozdílnost účetnictví ÚSC oproti podnikatelským subjektům •ÚSC je veřejnoprávní korporace –» • jiná směrná účtová osnova •pozn.: obce a kraje mohou mít i podnikatelskou činnost • •účty vztahujících se k rozpočtu ÚSC, které jsou odlišné od podnikatelských subjektů • •peněžní fondy (pozn. dříve i majetkové) 13 Rozlišení mezi rozpočtovou a podnikatelskou činností •Rozpočtová činnost •činnost, která je hlavním posláním ÚSC – cílem není dosažení zisku, ale snaha o rozvoj území a uspokojování potřeb obyvatel • •Podnikatelská (hospodářská) činnost •ÚSC může vykonávat i činnosti, při kterých se snaží dosahovat zisku •účetně sledována mimo rozpočtové V a N (AE, vybrané SÚ) •výsledky se promítají do rozpočtu vždy nejpozději ke konci kalendářního roku •mělo by být vnitřním předpisem upraveno, které činnosti sem patří, jaký majetek je při nich využíván 14 Vztah účetnictví a rozpočtu •Rozpočet •několik pohledů na peněžní operace (klasifikace podle různých na sobě nezávislých hledisek) •peněžní toky jednotky v rozpočtové činnosti v průběhu jednoho roku •příjmově – výdajový • •Účetnictví •jednoúrovňový systém, osnova syntetických účtů •komplexnější, obsahuje i informace o majetku, závazcích, pohledávkách •kontinuita v čase •nákladově – výnosový • •Účetnictví a rozpočet spolu souvisí, doplňují se, jsou provázané •rozpočet je s účetnictvím provázán přes rozpočtové účty 15 Rozpočtové účty •Účtová skupina 23 – SÚ 231, 236 •Ale také další, zjednodušeně –jakýkoliv účet který se „chová“ jako bankovní účet v rozpočtové činnosti •Termínované vklady, •bankovní úvěry jsou-li výdaje hrazené přímo z úvěrového účtu 231 – Základní běžný účet •veškeré peněžní prostředky (rozpočtové příjmy) •bankovní účet •pokud ÚSC nezřizuje peněžní fondy, přebytek hospodaření minulých let •přijaté prostředky z poskytnutých úvěrů •inkasované částky z prodeje vydaných dlužných CP • •provázání informací v účetnictví a v rozpočtu 261 – Pokladna •stav a pohyb peněz v hotovosti, šeků přijatých místo hotových peněz, poukázek k zúčtování •pokladní doklady •Od r. 2016 dva možné způsoby propojení s rozpočtovou skladbou Původní způsob účtování pokladny •neklasifikuje se rozpočtovou skladbou •převod prostředků do pokladny ze ZBÚ • » záloha poskytnutá pokladně •po konečném vydání prostředků z pokladny • » snížení položky záloha, zatřídění na položku – interní účetní doklad • Pokladna – příklad – prostředky přijaté v hotovosti odvedeny na bankovní účet (ZBÚ) Kč MD DAL pol. § Výběr prostředků z bank. účtu do pokladny 10 000 261 262 Převod prostředků z bankovního účtu ÚCS do pokladny - bankovní výpis 10 000 262 231 5182 6171 Předpis příjmů z místního poplatku ze psů 8 000 315 606 Příjem příjmů z místního poplatku ze psů v hotovosti 6 500 261 315 Odvod příjmů na ZBÚ 6 500 262 261 Přijetí prostředků na ZBÚ 6 500 231 262 1341 Kč MD DAL pol. § Výběr prostředků z bank. účtu do pokladny 10 000 261 262 Převod prostředků z bankovního účtu ÚCS do pokladny - bankovní výpis 10 000 262 231 5182 6171 Předpis příjmů z místního poplatku ze psů 8 000 315 606 Příjem příjmů z místního poplatku ze psů v hotovosti 6 500 261 315 Zúčtování příjmů – vnitřní účetní doklad 6 500 231 1341 Navýšení poskytnuté zálohy pokladně o inkasované příjmy 6 500 231 5182 6171 Pokladna – příklad – záloha pokladně je navýšena o prostředky přijaté v hotovosti Pokladna – příklad – výdaje uhrazené v hotovosti Kč MD DAL pol. § Výběr prostředků z bank. účtu do pokladny 5 000 261 262 Převod prostředků z b.ú. do pokladny dle výpisu z banky 5 000 262 231 5182 6171 Nákup kancelářských potřeb – v hotovosti 1 500 501 261 Změna rozpočtové skladby dle účelu užití hotovosti - 1 500 231 5182 6171 +1 500 231 5139 6171 Nový způsob účtování pokladny •Rozpočtová skladba od 1.1.2016 umožňuje přiřadit položky rozpočtu přímo k SÚ 261 • •pol. 4138, pol. 5348 (obojí § 6330) •Lze používat pouze jeden z uvedených způsobů. • Peněžní fondy ÚSC •ČÚS č. 704 – Fondy účetní jednotky • •ÚSC zřizují peněžní fondy dobrovolně • •Zřizovatel •zastupitelstvo obce •rada kraje, pokud si tuto působnost nevyhradí zastupitelstvo kraje • •ÚSC nemusí mít zřízený žádný peněžní fond à prostředky soustředěny pouze na bankovním účtu (ZBÚ) Statut peněžního fondu •statut vydává ten orgán ÚSC, který peněžní fond zřídil • •příjmy a výdaje peněžního fondu, specifikace použití prostředků fondu • •může být vydán formou OZV •peněžní fondy mohou být účelové •př. sociální fond obce •př. fond bytové výstavby • •peněžní fondy mohou být bez účelového určení •př. fond rezerv a rozvoje • • Účtování peněžního fondu •Fond je napojen na rozpočet ÚSC •peněžní prostředky se ve fondu pouze ukládají, pokud mají být použity, převedou se zpět do rozpočtu • •Peněžní operace jsou realizovány přímo z účtu peněžního fondu. • •Pozn.: konsolidace • • •SÚ 236 – běžné účty peněžních fondů – peněžní prostředky fondu •SÚ 419 – ostatní fondy – pasivní účet •SÚ 548 – tvorba fondů •SÚ 648 – čerpání fondů • Účtování o fondu a)Výsledkové – účtování tvorby a použití fondu přes 548, 648; zkresluje výši výnosů a nákladů b)Zdrojové – pouze přes 401, 419 c) c) • • •Pozn.: účet 401 je použit k tvorbě investičních fondů z odpisů u PO, dle ČÚS 704 je možné jej využít i u peněžních fondů ÚSC (AE!!) • •Je možná též přímá tvorba fondu (z výnosů, např. úroků z bankovního účtu fondu): • 236 MD / 6xx D a 401 MD / 419 D • • (např. SÚ 662, 603, 64x, 649, příp. 403 – pozor na rozpočtovou skladbu) Použití fondů •Zjednodušeně: • 5xx MD / 236 D • 419 MD / 401 (648) D • •Náklady např. •501 – spotřeba materiálu, •569 – bankovní poplatky, •511 – opravy a udržování, příp. •042 – pořízení DM. •DĚKUJI ZA POZORNOST 33