cover R1,C4 slide ‹#› § § § 5. PENÍZE A INFLACE > cover R1,C4 slide ‹#› Obsahem přednášky je… §Klasická teorie inflace §příčiny §důsledky §společenské náklady §“Klasická” – předpokládá, že ceny jsou pružné a trhy se čistí §Platí v dlouhém období USA: inflace a její trend, 1960-2007 cover R1,C4 slide 2 0% 3% 6% 9% 12% 15% 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Dlouhodobý trend % změna v CPI oproti situaci před 12 měsíci cover R1,C4 slide ‹#› Souvislost mezi penězi a cenami §Míra inflace = procentní změna v průměrné cenové hladině. §Cena = množství peněz, potřebné k nákupu zboží. §Protože ceny jsou měřeny v peněžních jednotkách, musíme vzít v úvahu podstatu peněz, nabídku peněz, a jak je kontrolována. > cover R1,C4 slide ‹#› 5.1. Co jsou peníze? cover R1,C4 slide ‹#› Peníze: Definice §Peníze jsou zásobou aktiv, které lze okamžitě použít k úhradě transakcí. BTE086 cover R1,C4 slide ‹#› Peníze: funkce §prostředek směny používáme je na nákup zboží §uchovavatel hodnoty transfer kupní síly ze současnosti do budoucnosti §účetní jednotka společná jednotka, kterou každý měří ceny a hodnoty cover R1,C4 slide ‹#› Peníze: typy §1. nekomoditní peníze §nemají vnitřní hodnotu §příklad: papírové peníze §2. komoditní peníze §mají hodnotu samy o sobě §příklady: zlaté mince, cigarety ve vězení cover R1,C4 slide ‹#› Diskusní otázka §Co z toho jsou peníze? §a. Oběživo §b. Šeky §c. Zůstatky na běžných účtech (“zůstatky na požádání”) §d. Kreditní karty §e. Zůstatky na termínovaných účtech (“termínovaná depozita”) cover R1,C4 slide ‹#› Nabídka peněz a monetární politika §nabídka peněz je množství peněz, které je k dispozici v hospodářství. §monetární politika je kontrola nabídky peněz §Monetární politiku provádí centrální banka. cover R1,C4 slide ‹#› 5.2. Kvantitativní teorie peněz cover R1,C4 slide ‹#› Kvantitativní teorie peněz §Jednoduchá teorie, která spojuje míru inflace a tempo růstu nabídky peněz. §Začneme s pojmem rychlost obratu… > cover R1,C4 slide ‹#› Rychlost obratu §Základní myšlenka: rychlost s jakou peníze obíhají v ekonomice §Definice: kolikrát změní průměrná koruna svého majitele za určité časové období §příklad: §500 mld. v transakcích §nabídka peněz = 100 mld. §Průměrný koruna byla použita v pěti transakcích §Tudíž rychlost obratu = 5 cover R1,C4 slide ‹#› Rychlost obratu, pokr. §Z předchozího se pak nabízí následující interpretace: kde V = rychlost obratu T = hodnota všech transakcí M = nabídka peněz cover R1,C4 slide ‹#› Rychlost obratu, pokr. §Pokud použijeme nominální HDP jako proxy pro všechny transakce, potom kde P = cena výstupu (deflátor HDP) Y = množství výstupu (reálný HDP) P ´Y = hodnota výstupu (nominální HDP) cover R1,C4 slide ‹#› Rovnice směny §Rovnice směny M ´V = P ´Y vyplývá z předchozích definic rychlosti obratu §Je to identita: platí už z definice proměnných cover R1,C4 slide ‹#› Poptávka po penězích a rovnice směny §M/P = reálné peněžní zůstatky, kupní síla peněžní nabídky §Jednoduchá funkce poptávky po penězích: (M/P )d = k Y kde k = jak mnoho peněz si lidé přejí držet na každou korunu svých příjmů. (k je exogenní) > cover R1,C4 slide ‹#› §Poptávka po penězích: (M/P )d = k Y §Rovnice směny: M ´V = P ´Y §Spojitost mezi nimi: k = 1/V §Pokud lidé drží hodně peněz relativně ke svým příjmům (k je vysoké), potom lidé pomalu otáčejí peníze (V je nízké). Poptávka po penězích a rovnice směny > cover R1,C4 slide ‹#› Zpátky ke kvantitativní teorii… §Začneme s rovnicí směny §předpokládejme, že V je konstantní a exogenní: §S tímto předpokladem, může být rovnice směny přepsána do tvaru: cover R1,C4 slide ‹#› Kvantitativní teorie peněz, pokr. §Determinace cenové hladiny: §Pokud je V konstantní, potom nabídka peněz determinuje nominální HDP (P ´Y ). §Reálný HDP is determinován zásobou K, L a produkční funkcí §Cenová hladina je P = (nominální HDP)/(reálný HDP). cover R1,C4 slide ‹#› Kvantitativní teorie peněz, pokr. §Tempo růstu produktu se rovná součtu růstových měr. § Kvantitativní teorie předpokládá, že V je konstantní, proto ΔV/V = 0 cover R1,C4 slide ‹#› Kvantitativní teorie peněz, pokr. §p označuje míru inflace: Na předchozím snímku bylo: Transformace pro p dává: cover R1,C4 slide ‹#› Kvantitativní teorie peněz, pokr. §Normální ekonomický růst vyžaduje určité množství růstu nabídky peněz, aby se pokryl nárůst transakcí. §Růst nabídky peněz nad toto množství vede k inflaci. cover R1,C4 slide ‹#› Kvantitativní teorie peněz, pokr. §DY/Y závisí na růstu výrobních faktorů a na technologickém pokroku (což všechno nyní předpokládáme jako dané). Proto tedy Kvantitativní teorie předpovídá 1:1 vztah mezi změnami v růstu peněz a v míře inflace. cover R1,C4 slide ‹#› Empirické testy KTP §Kvantitativní teorie peněz implikuje: §1. Země s vyššími tempy růstu peněz by měly vykazovat vyšší inflaci. §2. Dlouhodobý trend vývoje míry inflace by měl být podobný dlouhodobému trendu v tempu růstu nabídky peněz. §Jsou data konzistentní s těmito závěry? > cover R1,C4 slide ‹#› Mezinárodní srovnání míry inflace a růstu nabídky peněz Singapore U.S. Switzerland Argentina Indonesia Turkey Belarus Ecuador USA: inflace a míra růstu peněz 1960-2007 cover R1,C4 slide 26 0% 3% 6% 9% 12% 15% 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Míra inflace Tempo růstu M2 V dlouhém období se inflace a růst peněz pohybují společně, podle předpokladů kvantitativní teorie. cover R1,C4 slide ‹#› 5.3. Ražebné cover R1,C4 slide ‹#› Ražebné (seignorage) §Vláda může více utrácet bez toho, aniž by musela zvýšit daně nebo vydat dluhopisy, začne tisknout peníze. §“Příjem” z tisku peněz se nazývá ražebné §Inflační daň: Tisk peněz za účelem zvýšení vládních příjmů způsobí inflaci. Inflace funguje jako daň uvalená na lidi, kteří drží peníze. cover R1,C4 slide ‹#› 5.4. Inflace a úrokové sazby cover R1,C4 slide ‹#› Inflace a úrokové sazby §Nominální úroková sazba i neočištěná o inflaci §Reálná úroková sazba r očištěná o inflaci: r = i - p cover R1,C4 slide ‹#› Fisherův efekt §Fisherova rovnice i = r + p §Opakování: S = I determinuje r . §Proto zvýšení p způsobí adekvátní zvýšení i. §Tento vztah 1:1 se nazývá Fisherův efekt. Inflace a nominální úrokové míry USA: 1955-2007 percent per year cover R1,C4 slide 32 Míra inflace Nominální úroková míra -3% 0% 3% 6% 9% 12% 15% 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 cover R1,C4 slide ‹#› Inflace a nominální úrokové sazby Mezinárodní srovnání Switzerland Germany Brazil Romania Zimbabwe Bulgaria U.S. Israel cover R1,C4 slide ‹#› Dvě úrokové sazby §p = skutečná míra inflace (neznámá, dokud nenastane) §p e = očekávaná míra inflace §i – p e = ex ante reálná úroková míra: reálná úroková míra, kterou lidé očekávají v čase, kdy kupují obligaci nebo si berou půjčku i – p = ex post reálná úroková míra: reálná úroková míra, která se skutečně realizovala cover R1,C4 slide ‹#› 5.5. Nominální úroková sazba a poptávka po penězích cover R1,C4 slide ‹#› Poptávka po penězích a nominální úroková sazba §Podle kvantitativní teorie peněz, poptávka po reálných peněžních zůstatcích závisí pouze na reálném důchodu Y. §Další determinant poptávky po penězích: nominální úroková sazba, i. §náklad příležitostí držby peněz (namísto dluhopisů nebo jiných aktiv, které nesou úrok). §Proto i Þ ¯ poptávka po penězích. > cover R1,C4 slide ‹#› Funkce poptávky po penězích §(M/P )d = reálná poptávka po penězích, závisí §negativně na i §i náklady příležitosti držby peněz §pozitivně na Y §Vyšší Y Þ vyšší výdaje § Þ proto je potřeba více peněz §(“L” je užíváno pro funkci poptávky po penězích, protože peníze jsou nejlikvidnějším aktivem.) cover R1,C4 slide ‹#› Funkce poptávky po penězích §Když se lidé rozhodují o tom, zda držet peníze nebo obligace, nevědí, jaká bude konečná inflace. §Proto, nominální úroková sazba relevantní pro poptávku po penězích je r + p e. cover R1,C4 slide ‹#› Rovnováha Nabídka reálných peněžních zůstatků Reálná poptávka po penězích cover R1,C4 slide ‹#› Co determinuje co… §proměnná determinace (v dlouhém období) § M exogenní (CB) § r přizpůsobuje se, tak aby S = I § Y § P přizpůsobuje se, tak aby cover R1,C4 slide ‹#› Jak P reaguje na DM §Pro dané hodnoty r, Y, and p e, změna v M způsobí, že P se změní o stejné procento – tak jak předpovídá kvantitativní teorie peněz. > cover R1,C4 slide ‹#› A co očekávaná inflace? §V dlouhém období lidé konzistentně nenadhodnocují nebo nepodhodnocují inflaci, proto průměrná p e = p. §V krátkém období se p e může změnit, pokud lidé dostanou nové informace. §Př: CB ohlásí, že zvýší M příští rok. Lidé budou očekávat vyšší P, proto se p e zvýší. §To ovlivní P nyní, i když se M zatím ještě vůbec nezvýšila…… > cover R1,C4 slide ‹#› Jak P reaguje na Dp e §Pro dané hodnoty r, Y, a M , (Fisherův efekt) (aby se snížilo M/P a obnovila rovnováha) cover R1,C4 slide ‹#› 5.6. Náklady inflace cover R1,C4 slide ‹#› Otázka… § §Proč je inflace špatná? > cover R1,C4 slide ‹#› Typická dezinterpretace §Typická dezinterpretace: inflace snižuje reálné mzdy §To platí pouze v krátkém období, kdy jsou nominální mzdy fixní díky kontraktům. §V dlouhém období je reálná mzda determinována nabídkou práce a mezním produktem práce a nikoliv cenovou hladinou nebo mírou inflace. §Podívejme se na data… Průměrné hodinové výdělky a CPI USA 1964-2007 cover R1,C4 $0 $2 $4 $6 $8 $10 $12 $14 $16 $18 $20 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 0 50 100 150 200 250 wage in current dollars wage in 2007 dollars CPI (right scale) slide 47 cover R1,C4 slide ‹#› „Klasické“ pojetí inflace §Klasické pojetí: Změna cenové hladiny je pouze změna v jednotce měření. Proč je tedy inflace problém? cover R1,C4 slide ‹#› Náklady inflace §…lze rozlišit na: §1. náklady očekávané inflace §2. náklady neočekávané inflace > cover R1,C4 slide ‹#› Náklady očekávané inflace: 1. Náklady ošoupaných podrážek §Definice: náklady a nepohodlí lidí způsobené snahou snížit držbu peněžních zůstatků, aby se tak vyhnuli inflační dani. p Þ i § Þ ¯ reálné peněžní zůstatky §Důležité: V dlouhém období inflace neovlivní ani reálné důchody, ani reálné výdaje. §Proto stejné měsíční výdaje ale nižší průměrná držba peněz znamenají častější cesty do bankomatů k výběru menších objemů hotovosti. cover R1,C4 slide ‹#› Náklady očekávané inflace: 2. Náklady jídelníčku §Definice: náklady změny cen. §Příklady: §náklady vytištění nových menu §náklady na vytištění a rozeslání nových katalogů §Čím vyšší je inflace, tím častěji firmy musí měnit své ceny a zaplatit tyto náklady. cover R1,C4 slide ‹#› Náklady očekávané inflace: 3. Distorze relativních cen §Firmy čelící nákladům jídelníčku mění ceny nepravidelně. §Příklad: Firma vydává nový katalog každý leden. Pokud roste agregátní cenová hladina v průběhu celého roku, relativní ceny firmy poklesnou. §Různé firmy mění své ceny v různých časech, což vede k distorzím relativních cen…. …což způsobuje mikroekonomickou neefektivitu v alokaci zdrojů. cover R1,C4 slide ‹#› Náklady očekávaní inflace: 4. Nespravedlivé daňové odvody §Některé daně nejsou přizpůsobeny k inflaci. §Příklad: §1. leden: koupíte akcie za 10.000 §31. prosinec: prodáte akcie za 11.000, proto Váš nominální zisk je 1000 (10%). §Předpokládejme p = 10% během roku. Váš kapitálový reálný zisk je 0. §Ale vláda Vás přinutí zaplatit daň z Vašeho nominálního zisku 1000!! cover R1,C4 slide ‹#› Náklady očekávané inflace: 5. Celkové nepohodlí §Inflace ztěžuje vzájemné porovnávání nominálních hodnot z odlišných časových období. §To komplikuje dlouhodobé finanční plánování. cover R1,C4 slide ‹#› Náklady neočekávané inflace: Arbitrární redistribuce kupní síly §Řada dlouhodobých smluv není indexována, ale založena na p e. §Jestliže se ukáže, že p je odlišné od p e, potom někteří získají na úkor jiných. § Příklad: věřitelé & dlužníci §pokud p > p e, potom (i - p) < (i - p e) a kupní síla je přesunuta od věřitelů k dlužníkům. §pokudp < p e, potom je kupní síla přesouvána od dlužníků k věřitelům. cover R1,C4 slide ‹#› Dodatečné náklady neočekávané inflace: Zvýšená nejistota §Pokud je inflace vysoká, je více variabilní a obtížněji predikovatelná: p se častěji liší od p e a rozdíly bývají větší (ačkoliv nikoliv systematicky pozitivní nebo negativní) §Arbitrární přerozdělování bohatství se stává pravděpodobnější §To vytváří vyšší nejistotu a snižuje tak blahobyt lidí, kteří jsou averzní k riziku. cover R1,C4 slide ‹#› Jeden přínos inflace §Nominální mzdy zřídka klesají, i když klesá rovnovážná reálná mzda. To blokuje čištění trhu práce. §Inflace umožňuje, aby reálné mzdy dosáhly rovnovážné úrovně, bez toho aniž by musely klesat mzdy nominální. §Proto mírná inflace zlepšuje fungování trhů práce. > cover R1,C4 slide ‹#› 5.7. Hyperinflace cover R1,C4 slide ‹#› Hyperinflace §def: p ³ 50% měsíčně §Všechny náklady mírné inflace popsané výše se během hyperinflace stanou VYSOKÉ! §Peníze přestávají plnit funkci uchovovatele hodnot a mohou ztrácet i své další funkce (účtovací jednotka, prostředek směny). §Lidé pak mohou přecházet na barter nebo na substituci pomocí nějaké stabilní zahraniční měny. cover R1,C4 slide ‹#› Co způsobuje hyperinflaci? §Hyperinflace je způsobena nadměrným růstem peněžní zásoby: §Pokud centrální banka tiskne peníze, cenová hladina roste. §Pokud tiskne peníze dostatečně rychle, výsledkem je hyperinflace. > cover R1,C4 slide ‹#› Několik příkladů hyperinflace Růst peněz (%) Inflace(%) Izrael, 1983-85 295 275 Polsko, 1989-90 344 400 Brazílie, 1987-94 1350 1323 Argentina, 1988-90 1264 1912 Peru, 1988-90 2974 3849 Nikaragua, 1987-91 4991 5261 Bolívie, 1984-85 4208 6515 cover R1,C4 slide ‹#› Proč vláda vytváří hyperinflaci? §Pokud vláda nemůže zvýšit daně nebo prodat obligace, musí financovat zvýšené výdaje pomocí tisku peněz. §Teoreticky je vyřešení hyperinflace je jednoduché: zastavení tisku peněz. §V realitě to znamená drastické a bolestné fiskální omezování. cover R1,C4 slide ‹#› Klasická dichotomie §Reálné veličiny: Měřeny ve fyzických jednotkách – množství a relativní ceny, například: §množství vyrobeného výstupu §reálná mzda: výstup vyrobený za hodinu práce §reálná úroková sazba: výstup vydělaný v budoucnu vydělaný půjčením jedné jednotky výstupu dnes. Nominální veličiny: Měřeny v peněžních jednotkách, např., §nominální mzda: množství Kč za hodinu práce §nominální úroková sazba: množství Kč vydělaných v budoucnosti půjčením jedné koruny dnes. §cenová hladina: množství Kč, které je potřeba na nákup reprezentativního koše zboží. cover R1,C4 slide ‹#› Klasická dichotomie §Klasická dichotomie: teoretické oddělení reálných a nominálních veličin v klasickém modelu, které implikuje, že nominální veličiny neovlivňují reálné veličiny. §Neutralita peněz: Změny v nabídce peněz neovlivňují reálné veličiny. V reálném světě, peníze jsou přibližně neutrální v dlouhém období. Shrnutí §Peníze §zásoba aktiv používaná k uskutečnění transakcí §slouží jako prostředek směny, uchovavatel hodnot a účetní jednotka. §komoditní peníze mají vlastní hodnotu, nekomoditní peníze nikoliv. §centrální banka kontroluje nabídku peněz. §Kvantitativní teorie peněz předpokládá stabilitu rychlosti obratu peněžní jednotky, z toho pak vyplývá, že tempo růstu peněžní zásoby determinuje míru inflace. slide 65 cover R3,C1 > Shrnutí §Nominální úroková sazba §= reálná úroková sazba + míra inflace §náklady příležitosti držby peněz §Fisherův efekt: nominální úroková míra se pohybuje v poměru jedna ku jedné vůči očekávané inflaci. §Poptávka po penězích §Závisí pouze na důchodu podle KTP §Také závisí na nominální úrokové sazbě §Pokud platí, změny v očekávané inflaci ovlivňují současnou cenovou hladinu. slide 66 cover R3,C1 > Shrnutí §Náklady inflace §Očekávaná inflace náklady ošoupaných podrážek, náklady jídelníčku, daně a distrorze relativních cen, nepohodlí úpravy cen o inflaci §Neočekávaná inflace všechno uvedené plus arbitrární přerozdělování bohatství mezi dlužníky a věřiteli slide 67 cover R3,C1 > Shrnutí §Hyperinflace §je způsobená rychlým růstem peněz, kdy peníze jsou tištěny k pokrytí vládních rozpočtových deficitů §její zastavení vyžaduje fiskální reformy k eliminaci vládní potřeby tisku peněz slide 68 cover R3,C1 > Shrnutí §Klasická dichotomie §V klasické teorii, peníze jsou neutrální – to znamená, že neovlivňují reálné veličiny. §Proto můžeme studovat determinaci reálných veličin, bez toho abychom museli využívat nominální veličiny. §Potom, rovnováha na trhu peněz determinuje cenovou hladinu a všechny nominální veličiny. §Většina ekonomů věří, že takto ekonomika funguje v dlouhém období. slide 69 cover R3,C1 > cover R1,C4 slide ‹#› Literatura §Holman (2010): Kapitola 5: Peníze, trh peněz a inflace. §Mankiw (2010): Chapter 4: Money and inflation. § § § § §Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich.) slide 70 cover R3,C1 > cover R1,C4 slide ‹#› § § § Dodatek: Nabídka peněz a poptávka po penězích > cover R1,C4 slide ‹#› Obsahem přednášky je… §Jak bankovní systém “vytváří” peníze §Tři metody, pomocí kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat přesně §Teorie poptávky po penězích §Portfoliové teorie §Transakční teorie: Baumol-Tobin model > cover R1,C4 slide ‹#› 5.8. Nabídka peněz cover R1,C4 slide ‹#› Role bank v nabídce peněz §Nabídku peněz představuje oběživo plus depozita na požádání (vklady): § M = C + D §Protože nabídka peněz zahrnuje depozita na požádání, bankovní systém v ní hraje významnou úlohu. cover R1,C4 slide ‹#› Pár definic… §Rezervy (R ): podíl depozit, které banky neposkytly ve formě úvěrů. §Závazky banky se skládají z depozit, aktiva zahrnují rezervy a poskytnuté úvěrů. §Bankovnictví se 100% rezervami: bankovní systém, ve kterém banky drží veškerá depozita jako rezervy. §Bankovnictví s částečnými rezervami: system, ve kterém banky drží pouze část svých depozit jako rezervy. cover R1,C4 slide ‹#› SCENÁŘ 1: Žádné banky §S žádnými bankami, D = 0 a M = C = 1000. > cover R1,C4 slide ‹#› SCÉNÁŘ 2: Bankovnictví se 100% rezervami §Po vkladu, C = 0, D = 1000, M = 1000. §Bankovnictví se 100% rezervami nemá žádný dopad na velikost nabídky peněz. PRVNÍ NÁRODNÍ rozvaha Aktiva Pasiva rezervy 1000 depozita 1000 §Původně C = 1000, D = 0, M = 1000. §Nyní předpokládejme, že domácnosti uloží 1000 u „První Národní“. cover R1,C4 slide ‹#› PRVNÍ NÁRODNÍ rozvaha Aktiva Pasiva rezervy 1,000 rezervy 200 půjčky 800 SCÉNÁŘ 3: Bankovnictví s částečnými rezervami §Nabídka peněz se nyní rovná 1800: §Vkladatel má1000 v depozitu na požádanou. §Dlužník drží 800 v oběživu. depozita 1000 §Předpokládejme, že banky udržují 20% ze svých depozit ve formě rezerv, a zbytek rozpůjčují v úvěrech. §První národní rozpůjčuje 800. cover R1,C4 slide ‹#› SCÉNÁŘ 3: Bankovnictví s částečnými rezervami PRVNÍ NÁRODNÍ rozvaha Aktiva Pasiva rezervy 200 půjčky 800 depozita 1000 Proto, v bankovním systému s částečnými rezervami, banky vytvářejí peníze. Nabídka peněz se nyní rovná 1800: §Vkladatel má1000 v depozitu na požádanou. §Dlužník drží 800 v oběživu. cover R1,C4 slide ‹#› DRUHÁ NÁRODNÍ rozvaha Aktiva Pasiva reservy 800 půjčky 0 rezervy 160 půjčky 640 SCÉNÁŘ 3: Bankovnictví s částečnými rezervami §Druhá Národní půjčí 80% z těchto vkladů. depozita 800 §Předpokládejme, že dlužník si svých 800 uloží u Druhé Národní. §Původně rozvaha Druhé Národní: cover R1,C4 slide ‹#› SCÉNÁŘ 3: Bankovnictví s částečnými rezervami TŘETÍ NÁRODNÍ rozvaha Aktiva Pasiva depozita 640 §Pokud je těchto 640 nakonec uloženo v Třetí Národní, §potom Třetí Národní bude udržovat 20% ve svých rezervách a zbytek rozpůjčuje: reservy 640 půjčky 0 rezervy 128 půjčky 512 cover R1,C4 slide ‹#› Celkové množství peněz: § Původní vklad = 1000 § + Půjčka První Národní = 800 § + Půjčka Druhé Národní = 640 § + Půjčka Třetí Národní = 512 § + další půjčky… Celková nabídka peněz = (1/rr ) ´ 1,000 kde rr = míra bankovních rezerv V našem příkladě, rr = 0.2, proto M = 5000 cover R1,C4 slide ‹#› Tvorba peněz v bankovní soustavě Plaid Bankovní systém s částečnými rezervami tvoří peníze, ale netvoří bohatství: Bankovní půjčky dávají dlužníkům nějaké nové peníze (aktiva) a stejný objem nového dluhu (pasiva). cover R1,C4 slide ‹#› Model nabídky peněz §Peněžní báze, B = C + R §Kontrolována CB §Míra bankovních rezerv, rr = R/D §Závisí na bankovním dohledu a regulaci §Poměr oběživa a depozit, cr = C/D §Závisí na preferencích domácností exogenní veličiny cover R1,C4 slide ‹#› Řešení pro nabídku peněz: kde cover R1,C4 slide ‹#› Peněžní multiplikátor §Pokud rr < 1, potom m > 1 §Pokud se peněžní báze změní o DB, potom DM = m ´ DB §m je peněžní multiplikátor, zvýšení nabídky peněz vyvolané jednotkovým zvýšením peněžní báze. kde cover R1,C4 slide ‹#› Cvičení §Předpokládejme, že se domácnosti rozhodnou držet větší podíl svých peněz jako oběživo a menší podíl ve formě depozit na požádanou. 1. Určete dopad na nabídku peněz. 2. Vysvětlete intuici za tímto výsledkem. kde > cover R1,C4 slide ‹#› Řešení §Dopady zvýšení poměru oběživa ku rezervám Dcr > 0. 1.Zvýšení cr zvýší jmenovatel m proporcionálně více než čitatel. Proto m klesá, což způsobí pokles M . 2.Pokud domácnosti ukládají méně svých peněz, banky nemohou tolik půjčovat, proto bankovní systém nebude schopen „vytvořit“ tolik peněz. > cover R1,C4 slide ‹#› Tři nástroje monetární politiky §1. Operace na volném trhu §2. Povinné minimální rezervy §3. Diskontní sazba cover R1,C4 slide ‹#› Operace na volném trhu §definice: Nákupy nebo prodeje vládních cenných papírů centrální bankou. §jak to funguje: Pokud CB nakupuje obligace od veřejnosti, platí novými penězmi, čímž zvyšuje B a následně M. > cover R1,C4 slide ‹#› Povinné minimální rezervy §definice: regulace CB, která po bankách požaduje držbu minimálního poměru rezerv k depozitům. §jak to funguje: Požadavky na rezervy ovlivňují rr a m: pokud CB sníží požadavky na rezervy, banky mohou poskytnout více úvěrů a „vytvořit“ tak více peněz z každého depozita. > cover R1,C4 slide ‹#› Diskontní sazba §definice: Úroková sazba, kterou CB účtuje komerčním bankám při poskytnutí půjčky. §jak to funguje: Když si banky vypůjčují od CB, jejich rezervy se zvyšují, což jim umožňuje poskytnout více půjček a “vytvořit” tak více peněz. § CB může zvýšit B snížením diskontní sazby, čímž motivuje banky, aby si vypůjčily více od CB. > cover R1,C4 slide ‹#› Proč CB nemůže přesně kontrolovat M? §Domácnosti mohou změnit cr, čímž změní m a M. §Banky často udržují přebytečné rezervy (rezervy nad požadované minimum). § Pokud banky změní objem svých přebytečných rezerv, potom se rr, m, a M změní. kde cover R1,C4 slide ‹#› CASE STUDY: Bankovní krachy v USA během Velké Deprese §V období 1929 - 1933, §Bylo zavřeno více než 9.000 bank. §Nabídka peněz spadla o 28%. §Tento pokles nabídky peněz mohl spoluzpůsobit Velkou Depresi. Určitě však přispěl k její hloubce. > cover R1,C4 slide ‹#› CASE STUDY: Bankovní krachy v USA během Velké Deprese §Ztráta důvěry v banky Þ cr Þ ¯m §Banky se stávají více opatrné Þ rr Þ ¯m kde > cover R1,C4 slide ‹#› CASE STUDY: Bankovní krachy v USA během Velké Deprese Březen 1933 % změna 0.41 0.21 2.3 141.2 50.0 –37.8 0.17 cr 0.14 rr 3.7 m 2.9 5.5 8.4 –9.4 41.0 18.3 3.2 R 3.9 C 7.1 B 13.5 5.5 19.0 –40.3 41.0 –28.3% 22.6 D 3.9 C 26.5 M Srpen 1929 cover R1,C4 slide ‹#› Mohlo by se to stát znovu? §Mnoho opatření bylo implementováno od dob Velké Deprese k zabránění dominovým krachům bank. §Např: pojištění vkladů k zabránění runů na banky a velkým oscilacím v poměru oběživo-depozita. > cover R1,C4 slide ‹#› 5.9. Poptávka po penězích cover R1,C4 slide ‹#› Poptávka po penězích §Dva typy teorií §Portfoliové teorie §Zdůrazňují funkci “uchovovatel hodnot” §Relevantní pro M2, M3 §Není relevantní pro M1. (Jako uchovatel hodnot je M1 „převážena“ jinými aktivy.) §Transakční teorie §Zdůrazňují funkci “prostředek směny” §Také relevantní pro M1 > cover R1,C4 slide ‹#› Jednoduchá teorie portfolia §kde §rs = Očekávaný reálný výnos akcií §rb = Očekávaný reálný výnos dluhopisů §p e = Očekávaná míra inflace §W = Reálné bohatství cover R1,C4 slide ‹#› Baumol-Tobin Model §Transakční teorie poptávky po penězích §značení: §Y = celkové výdaje uskutečněné během jednoho roku §i = úroková míra na spořícím účtu §N = počet cest do banky, které spotřebitel učiní k vybrání peněz ze svého spořícího účtu §F = náklad cesty do banky (např. pokud cesta trvá 15 minut a mzda spotřebitele je = 120 Kč/hod, potom F = 30 Kč) > cover R1,C4 slide ‹#› Držba peněz během roku §N = 1 Y Držba peněz Čas 1 Průměr = Y/ 2 cover R1,C4 slide ‹#› Držba peněz během roku Držba peněz Čas 1 1/2 Průměr = Y/ 4 Y/ 2 Y N = 2 cover R1,C4 slide ‹#› Držba peněz během roku Průměr = Y/ 6 1/3 2/3 Držba peněz Čas 1 Y/ 3 Y N = 3 cover R1,C4 slide ‹#› Náklady držby peněz §Obecně, průměrná držba peněz = Y/2N §Obětovaný úrok = i ´(Y/2N ) §Náklad N cest do banky = F ´N §Proto, §Pokud jsou dány Y, i, a F, spotřebitel zvolí N tak, aby minimalizoval celkové náklady cover R1,C4 slide ‹#› Nalezení N, které minimalizuje náklady N* cover R1,C4 slide ‹#› Nalezení N, které minimalizuje náklady §Vezměme derivaci celkových nákladů podle N a položme ji rovno nule: §Vyřešme pro náklady mimimalizující N* cover R1,C4 slide ‹#› Funkce poptávky po penězích §Hodnota N minimalizující náklady: §K získání funkce poptávky po penězích, vložíme N* do rovnice pro průměrnou držbu peněz: §Poptávka po penězích závisí pozitivně na Y a F, a negativně na i. cover R1,C4 slide ‹#› Poptávka po penězích §Poptávka po penězích v Baumol-Tobinově modelu: Jak se tato funkce poptávky po penězích liší od standartní: §B-T ukazuje, jak F ovlivňuje poptávku po penězích §B-T implikuje: důchodová elasticita poptávky po penězích = 0.5, úroková elasticita poptávky po penězích = -0.5 cover R1,C4 slide ‹#› CVIČENÍ: Dopad bankomatů na poptávku po penězích §Po roce 1990 došlo ke značnému rozšíření bankomatů. §Jak tato změna ovlivnila N* a poptávku po penězích? Vysvětlete. RF5060297 > cover R1,C4 slide ‹#› Finanční inovace, near money a rozpouštění peněžních agregátů §Příklady finančních inovací: §Mnoho běžných účtů vyplácí úrok §Je velmi snadné prodávat a kupovat aktiva §Podíly v investičních fondech je snadné přeměnit na peníze §Nemonetární aktiva, které mají určitou likviditu se nazývají near money. §Peníze a near money jsou blízkými substituty a přechod od jednoho ke druhému je snadný. > cover R1,C4 slide ‹#› Finanční inovace, near money a rozpouštění peněžních agregátů §Rozšíření near-money činí poptávku po penězích méně stabilní a komplikuje monetární politiku. §1993: Fed v USA přešel od cílování peněžních agregátů k cílování úrokové sazby. §Tato změna může pomoci vysvětlit, proč byla ekonomika USA tak stabilní ve zbytku devadesátých let. > cover R1,C4 slide ‹#› Shrnutí §1. Bankovnictví s částečnými rezervami tvoří peníze, protože každá koruna rezerv generuje mnoho korun depozit. §2. Nabídka peněz závisí na §Peněžní bázi §Poměru oběživa a vkladů §Míře bankovních rezerv §3. CB může kontrolovat nabídku peněz pomocí §operací na volném trhu §míry povinných minimálních rezerv §diskontní sazby slide 113 cover R3,C1 > cover R1,C4 slide ‹#› Shrnutí §4. Portfoliové teorie poptávky po penězích §zdůrazňují funkci „uchovavatele hodnot“ §tvrdí, že poptávka po penězích závisí na riziku/výnosu peněz a alternativních aktiv §5. Baumol-Tobin model §transakční teorie poptávky po penězích, která zdůrazňuje funkci peněz jako prostředku směny §poptávka po penězích závisí pozitivně na výdajích a negativně na úrokové sazbě a pozitivně na nákladech přeměny nemonetárních aktiv na peníze slide 114 cover R3,C1 > cover R1,C4 slide ‹#› Literatura §Holman (2010): Kapitola 5: Peníze, trh peněz a inflace. §Mankiw (2010): Chapter 19: Money Supply, Money Demand and Banking Systém. § § § § §Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich.) slide 115 cover R3,C1 >