23. 2. 2016 1 KAPITOLA 1 • Světový obchod • Produktivita práce a komparativní výhody: rikardiánský model MOST WANTED INFO  Literatura:  Krugman-Obstfeld: International economics  Přednášky  Ukončení: TEST + ústní zkouška  Vyučující: Tomáš Paleta  Kontakt: kancelář 504 (čt.11:30-12:50)  paleta@econ.muni.cz 2-2 ČÁST 1 - OBCHOD  Největší obchodní partneři EU  Gravitační model:  Vliv velikosti ekonomiky na obchod  Vzdálenost a další faktory ovlivňující obchod  Hranice a obchodní dohody  Globalizace  Změny ve struktuře obchodu  Outsourcing služeb  Komparativní výhody 2-3 OBCHOD: KDO S KÝM A ZA KOLIK?  Největší obchodní partneři EU.  ???  Největší obchodní partneři USA (2005)  Kanada, Čína, Mexico, Japonsko a Německo.  10 největších partnerů tvořilo 56% hodnoty obchodu.  Největší obchodní partneři ČR? 2-4 NA VELIKOSTI ZÁLEŽÍ: GRAVITAČNÍ MODEL  3 z 10 největších obchodních partnerů USA byly největší evropské ekonomiky: Německo, VB a Francie.  Proč USA nejvíce obchoduje zrovna s těmito zeměmi?  Velikost ekonomiky je přímo spojena s objemem importu a exportu  Velké ekonomiky produkují více zboží a služeb, tzn. Mohou jich také více exportovatt.  Velké ekonomiky mají více lidí, takže mají větší poptávku po importu. 2-5 FIG. 2-2: VELIKOST VYBRANÝCH EVROPSKÝCH EKONOMIK A HODNOTA JEJICH OBCHODU S USA 2-6 Source: U.S. Department of Commerce, European Commission 23. 2. 2016 2 GRAVITAČNÍ MODEL Mimo velikost hrají roli i další faktory: 1. Vzdálenost – ovlivňuje dopravní náklady a tudíž cenu.  Ovlivňuje také osobní kontakt a komunikaci, což může ovlivnit obchod 2. Kulturní blízkost: blízké kulturní vazby obvykle znamenají silné ekonomické vazby. 3. Geografie: přístavy, neexistence horských překážek činí dopravu snadnější. 2-7 GRAVITAČNÍ MODEL 4. Nadnárodní společnosti: korporace intenzivně obchodují mezi svými pobočkami = nárůst obchodu. 5. Hranice: překračování hranice znamená formality, ztrátu času a často také peněžní náklady (clo).  Tyto implicitní a explicitní náklady omezují obchod.  Existence hranic = často odlišný jazyk a/nebo měnu  Další omezení obchodu. 2-8 GRAVITAČNÍ MODEL  V základní formě je v gravitačním modelu zahrnuta pouze vzdálenost a obchod: Tij = A x Yi x Yj /Dij  kde Tij je hodnota obchodu mezi zeměmi i a j A je konstanta Yi je HDP země i Yj je HDP země j Dij je vzdálenost mezi i a j 2-9 VZDÁLENOST A HRANICE  Z gravitačního modelu plyne, že 1% nárůst vzdálenosti zemí snižuje objem obchodu o 0.7% až 1%.  Hranice navíc zvyšují náklady a čas  Obchodní dohody jsou uzavírány s cílem omezit formality a cla při překračování hranic = podpořit obchod.  Gravitační model je schopen posoudit vliv obchodních dohod.  Hrají obchodní dohody roli? Tj. je obchod mezi zeměmi, které mají obchodní dohodu, větší než by vyplývalo z odhadu na základě velikosti a vzdálenosti? 2-10 FIG. 2-3: VELIKOST EKONOMIKY A OBCHOD S USA 2-11 Zdroj: U.S. Deparment of Commerce, European Commission FIG. 2-4: KANADSKÉ PROVINCIE A STÁTY USA, KTERÉ OBCHODUJÍ S BRITSKOU KOLUMBIÍ 2-12 23. 2. 2016 3 TABULKA 2-3: OBCHOD S BRITSKOU KOLUMBIÍ, % HDP, 1996 2-13 USA a Kanada – navzdory dohodě o volném obchodu a stejnému jazyku jsou hranice mezi USA a Kanadou překážkou obchodu ZMENŠIL SE SVĚT?  Negativní efekt vzdálenosti na obchod je podle gravitačního modelu výrazný, ale v čase se zmenšuje z důvodu moderních způsobů dopravy a komunikací.  Kolo, plachty, kompasy, železnice, telegraf, parní pohon, automobily, telefony, letadla, počítače, faxy, internet, optická vlákna, mobilní telefony, GPS, chytré telefony…jsou technologii, které přispěly k růstu obchodu.  Z historie vyplývá, že politické faktory, jako války, mohou změnit „vzorce“ obchodu více než inovace v dopravě a komunikaci. 2-14 ZMENŠIL SE SVĚT?  Globalizace proběhla ve dvou vlnách.  1840–1914: ekonomický rozvoj založený na parním pohonu, železnicích, telegrafu a telefonech. Globalizace byla přerušena válkou a ekonomickou krizí.  1945–současnost: rozvoj založeny na telefonech, letadlech, internetu, optických vláknech, osobních počítačích, GPS… 2-15 ZMENŠIL SE SVĚT?  Teprve v posledních dekádách se obchod stal v UK významnějším než byl v roce 1910.  Dokonce dnes je pro USA obchod méně významný , než byl pro UK v roce 1910. 2-16 FIG. 2-5: VZESTUPY A PÁDY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU, OD ROKU 1830 2-17 Source: Richard E. Baldwin and Phillipe Martin, “Two Waves of Globalization: Superficial Similarities, Fundamental Differences,” in Horst Siebert, ed., Globalization and Labor (Tubingen: Mohr, 1999). ZMĚNY STRUKTURY OBCHODU  Změnila se struktura obchodu?  Dnes tvoří většinu obchodu průmyslové zboží (auta, počítače, oblečení, stroje…).  Služby jako doprava, pojištění, poplatky a turistické výdaje tvoří cca 20% obchodu.  Těžařství (např. ropa, uhlí, měď) a zemědělství tvoří jen malou část obchodu. 2-18 23. 2. 2016 4 FIG. 2-6: STRUKTURA OBCHODU, ROK 2005 2-19 Zdroj: World Trade Organization ZMĚNY STRUKTURY OBCHODU  V minulosti tvořily velkou část obchodu těžařské a zemědělské produkty.  V roce 1910, Británie importovala zejména zemědělské produkty a nerostné suroviny, export tvořily primárně průmyslové výrobky  V roce 1910, USA exportovaly i importovaly zemědělské produkty a nerostné suroviny.  V roce 2002 průmyslové výrobky tvoří většinu obchodu vyspělých zemí. 2-20 TABLE 2-4: PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY A JEJICH PODÍL NA CELKOVÉM OBCHODU 2-21 ZMĚNY STRUKTURY OBCHODU  Struktura obchodu se změnila i u nízko a středně příjmových zemí.  V roce 2001, 65 % exportu tvořily průmyslové výrobky a cca 10 % exportu byly zemědělské produkty.  V toce 1960, 58 % procent exportu nízko a středně příjmových zemí tvořila zemědělská produkce a jen 12 % tvořily průmyslové výrobky. 2-22 FIG. 2-7: ZMĚNA STRUKTURY OBCHODU ROZVOJOVÝCH ZEMÍ 2-23 Source: United Nations Council on Trade and Development OUTSOURCING SLUŽEB  Outsourcing služeb = firmy poskytující služby přesunou jejich poskytování do zahraničí.  Týká se služeb které mohou být vykonávány a přenášeny na dálku (elektronicky).  Typický příklad: telefonní call centra 2-24 23. 2. 2016 5 OUTSOURCING SLUŽEB  Služby zatím nejsou výrazně outsourcovány, ale cca 19 % služebních postů je „obchodovatelných“ a potenciálně outsourcovatelných  Pro srovnání, cca 12 % průmyslových pracovních pozic je „obchodovatelných“ a tudíž potenciálně outsourcovatelných.  Většina pracovních pozic je neobchodovatelných, protože musí být vykonávány v blízkosti zákazníka. 2-25 FIG. 2-8: OBCHODOVATELNÁ ODVĚTVÍ, PODÍL NA ZAMĚSTNANOSTI 2-26 Zdroj: J. Bradford Jensen and Lori G. Kletzer, “Tradable Services: Understanding the Scope and Impact of Services Outsourcing,” Peterson Institute of Economics Working Paper 5-09, May 2005 ČÁST 2 – KOMPARATIVNÍ VÝHODY  Náklady příležitosti a komparativní výhody  Jedno-faktorový Rikardiánský model  Výrobní možnosti  Zisky z obchodu  Mzdy a obchod  Omyly v chápání komparativních výhod  Dopravní náklady a neobchodovatelné zboží  Empirie 3-27 3-28 ÚVOD  Teorie zabývající se důvody obchodu mohou být rozděleny do tří kategorií:  Velikost trhu a vzdálenost mezi nimi určují, jak moc spolu země obchodují. Prospěch mají jak prodávající tak kupující.  Rozdíly v práci, pracovních dovednostech, kapitálu, přírodních zdrojích a technologiích vytvářejí komparativní výhodu.  Úspory z rozsahu (větší je efektivnější) vytvářejí produkční výhodu.  Rikardiánský model říká, že rozdíly v produktivitě práce mezi zeměmi, způsobené rozdíly v technologiích, vedou k rozdílům v produkci a produktivitě a tím k ziskům z obchodu.  Heckscher-Ohlinův model rozšiřuje rikardiánský model o pracovní dovednosti, kapitál, půdu a jiné faktory 3-29 KOMPARATIVNÍ VÝHODY A NÁKLADY PŘÍLEŽITOSTI  Rikardiánský model využívá nákladů příležitosti a komparativních výhod  Nákladem příležitosti produkce čehokoliv představují hodnotu produkce, která nebyla vyprodukována právě proto, že zdroje byly využity na daný produkt. 3-30 KOMPARATIVNÍ VÝHODY A NÁKLADY PŘÍLEŽITOSTI  Země má komparativní výhodu v produkci zboží, pokud jsou náklady příležitosti nižší než mají jiné země  Země s komparativní výhodou využívá své zdroje nejefektivněji, pokud je používá k produkci statku v níž má komparativní výhodu. 23. 2. 2016 6 3-31 JEDNOFAKTOROVÝ RIKARDIÁNSKÝ MODEL  Formalizujme ideje z výše uvedeného příkladu a zkonstruujme mírně komplexnější, jednofaktorový rikardiánský model.  Uvažujme následující předpoklady: 1. Práce je jediným faktorem produkce. 2. Produktivita práce se liší mezi zeměmi, obvykle kvůli rozdílným technologiím, a je v čase konstantní. 3. Nabídka práce je v každé zemi konstantní. 4. Vyrábí se jen dva statky: víno a sýr 5. Konkurence vede k tomu, že dělníkům je placena konkurenční mzda, která je funkcí jejich produktivity a ceny statku. Dělníci mohou pracovat v jakémkoliv odvětví. 6. Existují jen dvě země: doma a zahraničí 3-32 JEDNOFAKTOROVÝ RIKARDIÁNSKÝ MODEL  Protože je produktivita práce konstantní, lze definovat potřebu práce na jednotku produkce (unit labour requirement) jako konstantní počet hodin práce potřebných k výrobě jedné jednotky výstupu  aLW jsou potřebné jednotky práce k výrobě vína doma. Například je-li aLW = 2, jsou doma potřeba 2 hodiny práce k výrobě litru vína  aLC jsou potřebné jednotky práce k výrobě sýra doma. Například je-li aLC = 1, pak doma trvá jednu hodinu vyrobit 1 kg sýra.  Vyšší potřeba jednotek práce znamená nižší produktivitu (převrácená hodnota)  Protože je nabídka práce konstantní, pak konstanta L značí celkovou nabídku práce 3-33 PRODUKČNÍ MOŽNOSTI  Hranice výrobních možností – maximální množství zboží, které lze vyrobit s dostupným množstvím zdrojů.  Pokud QC je množství sýra a QW je množství vína, pak hranice PPF domácí ekonomiky má rovnici: aLCQC + aLWQW = L Celková produkce vína Práce potřebná na jednotku sýra Celková produkce sýra Práce potřebná k výrobě jednotky vína Celkové množství zdrojů 3-34 DOMÁCÍ PPF Domácí produkce vína, v litrech, Qw Domácí produkce sýra, v kg, Qc Sklon křivky udává náklady příležitosti sýra vyjádřené vínem 3-35 PRODUKČNÍ MOŽNOSTI aLCQC + aLWQW = L  QC = L/aLC pokud QW = 0  QW = L/aLW pokud QC = 0  QW = L/aLW – (aLC /aLW )QC: rovnice PPF, sklon se rovná – (aLC /aLW )  Pokud ekonomika používá všechny své zdroje, náklady příležitosti sýra jsou vyjádřeny množstvím vína, kterého se vzdáme, když QC vzroste: (aLC /aLW )  Pokud ekonomika využívá všechny své zdroje, náklady příležitosti jsou absolutní hodnotou sklonu PPF, a jsou konstantní, pokud je konstantní potřeba práce na jednotku produkce (produktivita). 3-36 PRODUKČNÍ MOŽNOSTI  Výroba dodatečného kila sýra vyžaduje aLC (zde =1 ) hodin práce.  Každá hodina věnovaná sýru by mohla být využita k výrobě vína,  Formálně výstup za hodinu: 1 hodina/(aLW hodin/litr vína) = (1/aLW) litrů vína  Například, je-li 1 hodina přesunuta na produkci sýra, tato dodatečná hodina mohla vyrobit 1 hodina/(2 hodiny/litr vína) = 1/2 litrů vína.  Nárůste produkce sýra vede k poklesu výroby vína v poměru: aLC /aLW. 23. 2. 2016 7 3-37 PRODUKČNÍ MOŽNOSTI  Obecně jsou možnosti domácí ekonomiky definovány jako aLCQC + aLWQW ≤ L  Rovnice popisuje možnosti ekonomiky, abychom určili skutečnou produkci, musíme určit ceny 3-38 PRODUKCE, CENY, MZDY  PC budiž cenou sýra, a PW cenou vína.  Jsme na konkurenčních trzích,tj.  Hodinová mzda výrobců sýra = tržní ceně sýra vyprodukovaného za hodinu: PC /aLC  Hodinová mzda výrobců vína = tržní ceně vína vyprodukovaného za hodinu: PW /aLW  Pracovníci raději berou vyšší mzdy, budou tedy pracovat v odvětví, kde jsou vyšší hodinové mzdy. 3-39 PRODUKCE, CENY, MZDY  pokud PC /aLC > PW/aLW bude se vyrábět pouze sýr  Pokud PC /PW > aLC /aLW bude se vyrábět pouze sýr  Ekonomika se bude specializovat na výrobu sýra, pokud cena sýra relativně k ceně vína přesáhne náklady příležitosti produkce sýra  Pokud PC /aLC < PW /aLW bude se vyrábět jen víno.  Pokud PC /PW < aLC /aLW bude se vyrábět pouze víno.  Pokud PW /PC > aLW /aLC bude se vyrábět pouze víno.  Ekonomika se bude specializovat na produkci vína, pokud cena vína relativně k ceně sýra převýší náklady příležitosti vína. 3-40 PRODUKCE, CENY, MZDY  Pokud chce domácí země spotřebovávat jak víno tak sýr (a neexistuje obchod),musí se relativní ceny přizpůsobit tak, aby se mzdy ve výrobě sýra a vína rovnaly  pokud PC /aLC = PW /aLW pracovníci nebudou mít důvod pracovat výhradně v produkci sýra nebo vína, takže se bude vyrábět obojí.  PC /PW = aLC /aLW  Výroba (a spotřeba) obou statků nastává v situaci když se relativní ceny rovnají nákladům přiležitosti. 3-41 OBCHOD V RIKARDIÁNSKÉM MODELU  Předpokládejme, že domácí ekonomika má komparativní výhodu v produkci sýra: její náklady příležitosti výroby sýra jsou nižší než u zahraniční ekonomiky. aLC /aLW < a* LC /a* LW  “*” značí zahraniční proměnné Když domácí země zvýší produkci sýra, omezí produkci vína méně než by tomu bylo u zahraničí, protože domácí požadavky na jednotku práce produkce sýra jsou nižší než u vína (a v zahraničí právě naopak) 3-42 OBCHOD V RIKARDIÁNSKÉM MODELU  Absolutní výhoda: domácí země  aLC < a* LC a aLW < a* LW  Produktivita (absolutní výhoda) není determinantem obchodu – země může mít abs. výhodu v obou statcích, ale komparativní výhodu jen v jedné.  I při abs. výhodě může mít země zisk z obchodu.  Jak všechny země získávají z obchodu?  Určeme relativní ceny při existenci obchodu  Bez ochodu jsou relativní ceny rovny nákladům příležitosti.  K výpočtu relativních cen s obchodem určeme nejprve relativní množství světové produkce: (QC + Q* C )/(QW + Q* W) 23. 2. 2016 8 3-43 RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA  Relativní nabídka  Relativní nabídka sýra:  množství sýra nabízené všemi zeměmi relativně k množství vína nabízené všemi zeměmi v závislosti na relativní ceně sýra vzhledem k ceně vína (Pc / PW). 3-44 RELATIVNÍ NABÍDKA aLC/aLW a* LC/a* LW RS Relativní cena sýra, PC/PW Relativní množství sýra, QC + Q* C QW + Q* W L/aLC L*/a* LW 3-45 RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA  Relativní nabídka sýra neexistuje, pokud relativní cena sýra klesne pod aLC /aLW .  Proč? Protože domácí země se bude specializovat na produkci vína, kdykoli PC /PW < aLC /aLW  Předpokládali jsme, že aLC /aLW < a* LC /a* LW takže zahraniční pracovníci také nebudou chtít vyrábět sýr.  Pokud PC /PW = aLC /aLW , domácí pracovníci budou indiferentní k volbě mezi sýrem a vínem, ale zahraniční budou stále vyrábět jen víno. 3-46 RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA  Pokud a* LC /a* LW > Pc /PW > aLC /aLW , domácí pracovníci se budou specializovat na sýr, protože tam mohou vydělat více, zahraniční pracovníci budou nadále vyrábět víno.  Když a* LC /a* LW = PC / PW, zahraniční pracovníci budou indiferentní mezi produkcí vína a sýra, domácí pracovnící vyrábí jen víno.  Neexistuje žádná nabídka vína, pokud relativní cena sýra vzroste nad a* LC /a* LW 3-47 RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA  Relativní poptávka po sýru vyjadřuje množství sýra poptávané všemi zeměmi relativně k poptávanému množství vína ve všech zemí při všech relativních cenách sýra (PC /PW).  Při růstu ceny sýra relativně k ceně sýra, spotřebitelé ve všech zemích kupují méně sýra a více vína, takže relativní poptávané množství sýra klesá. 3-48 RELATIVNÍ NABÍDKA A RELATIVNÍ POPTÁVKA RD 1 aLC/aLW a* LC/a* LW RS Relativní cena sýra Relativní množství sýra, QC + Q* C QW + Q* W L/aLC L*/a* LW 23. 2. 2016 9 3-49 PŘÍNOSY Z OBCHODU  Přínosy z obchodu pramení ze specializace na typ produkce ve kterém využívají zdroje nejefektivněji a využití příjmu z této produkce k nákupu těch statků, které potřebuje  Využití zdrojů nejefektivněji znamená využití na produkci statku ve které má země komparativní výhodu.  Domácí pracovníci vydělávají více z produkce sýra protože relativní cena sýra pro ně s obchodem vzrostla.  Zahraniční dělníci vydělávají více z produkce vína, protože relativní cena sýra pro ně s obchodem klesla a relativní cena vína tudíž vzrostla. 3-50 PŘÍNOSY Z OBCHODU  Obchod lze chápat jako nepřímou metodu produkce nebo novou technologii, která konvertuje sýr ve víno nebo naopak.  Hranice spotřebních možností se v případě obchodu dostává nad úroveň PPF  Bez obchodu je spotřeba omezena PPF.  Obchod = specializace = větší produkce = větší spotřeba. 3-51 PŘÍKLAD  aLC /aLW = 1/2 < a* LC /a* LW = 2 Potřeba práce na jednotku produkce pro domácí a zahraniční ekonomiku Sýr Víno Doma aLC = 1 hodina/kg aLW = 2 hodin/L Zahraničí a* LC = 6 hodin/kg a* LC = 3 hodiny/L 3-52 PŘÍKLAD  Domácí ekonomika má absolutní výhodu v obou výrobcích, komparativní výhodu ve výrobě sýru.  Zahraničí nemá žádnou absolutní výhodu, komparativní výhodu má v produkci vína.  Jaké jsou náklady příležitosti jednotlivých zemí v produkci sýra a vína? 3-53 PŘÍKLAD  S obchodem musí být rovnovážná relativní cena mezi aLC /aLW = 1/2 a a* LC /a* LW = 2  Předpokládejme, že v rovnováze PC /PW = 1  Slovně, kilogram sýra se obchoduje ze litr vína. 3-54 PŘÍKLAD  Pokud domácí ekonomiky neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/aLW = 1/2 litru vína.  Pokud domácí ekonomika obchoduje, může použít práci na výrobu sýra, vyrobit 1/aLC = 1 kg sýra a prodat ji do zahraničí za 1 litr vína.  Pokud zahraniční ekonomika neobchoduje, může za hodinu práce vyrobit 1/a* LC = 1/6 kg sýra.  Pokud zahraniční ekonomika obchoduje, může hodinu práce využít k produkci 1/a* LW = 1/3 litrů vína a prodat ji domácí ekonomice za 1/3 kg sýra. 23. 2. 2016 10 3-55 RELATIVNÍ MZDY  Relativní mzdy je poměr domácích a zahraničních mezd.  Ačkoliv z rikardiánského modelu plyne, že se ceny při obchodu vyrovnají, o mzdách to neplatí.  Rozdíly v produktivitě (technologické) způsobují dle ricardiánského modelu rozdíly ve mzdách.  Země s absolutní výhodou bude dosáhne zavedením obchodu růstu mezd. 3-56 RELATIVNÍ MZDY  Předpokládejme, že PC = $12/kg and PW = $12/L  Domácí pracovníci se specializují na sýr, jejich hodinová mzda bude (1/aLC)PC = (1/1)$12 = $12  Zahraniční pracovníci se specializují na víno, jejich hodinová mzda bude (1/a* LW)PW = (1/3)$12 = $4  Relativní mzda domácích pracovníku je tedy $12/$4 = 3 3-57 RELATIVNÍ MZDY  Relativní mzda leží mezi podílem produktivity zemí.  Domácí země je 6/1 = 6 krát produktivnější v produkci sýra, ale jen 3/2 = 1.5 krát produktivnější v produkci vína.  Domácí země má mzdy 3 krát vyšší než zahraničí.  Z tohoto vztahu vyplývá, že obě země mají nákladovou výhodu (cost advantage).  Náklad vyšších mezd může být kompenzován vyšší produktivitou.  Náklad nižší produktivity může být kompenzován nízkými mzdami. 3-58 RELATIVNÍ MZDY  Protože zahraniční pracovníci mají mzdy pouze ve výši 1/3 domácích pracovníků, mohou mít nákladovou výhodu (v produkci vína) navzdory nízké produktivitě.  Protože domácí pracovníci mají produktivitu 6 krát vyšší než zahraniční (v produkci sýra), mohou mít nákladovou výhodu navzdory vyšším mzdám.. 3-59 ODRÁŽEJÍ MZDY PRODUKTIVITU?  V ricardiánském modelu odrážejí mzdy relativní produktivitu dvou zemí.  Je to správný předpoklad?  Nebo platí argument, že země s nízkými mzdami platí nízké mzdy i když produktivita roste, tím se země s vysokými mzdami dostávají do nákladové nevýhody  Z dat vyplývá, že nízké mzdy jsou spojeny s nízkou produktivitou. 3-60 PRODUKTIVITA A MZDY Zdroj: International Labor Organization, World Bank, Bureau of Labor Statistics, and Orley Ashenfelter and Stepan Jurajda, “Cross-country Comparisons of Wage Rates,” working paper, Princeton University 23. 2. 2016 11 3-61 ODRÁŽEJÍ MZDY PRODUKTIVITU  Data také ukazují, že s růstem produktivity rostou mzdy.  V roce 2000 byla produktivita práce v Jižní Korei cca na 35% úrovní USA, a mzdy byly na 38% úrovni.  Po válce v Koreji byla J. Korea jednou z nejchudších zemí světa s velmi nízkou produktivitou práce a její mzdy byly jen na 5% úrovni USA. 3-62 OMYLY V CHÁPÁNÍ KOMP. VÝHOD 1. Země může těžit z obchodu, jen když je v něčem produktivnější než ostatní 2. Země s nízkými mzdami škodí zemím s vysokými mzdami.  Obchod může snížit mzdy v některých odvětvích a vést k redistribuci bohatství, ale zisky spotřebitelů a ostatních výrobců jsou vyšší než případné ztráty. 3. Volný obchod vede k drancování chudých zemí.  Pracovní podmínky v některých zemích jsou horší než je západní standard, ale takové by byly i bez obchodu. 3-63 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY  Předpokládejm, že vyrábíme N druhů statků, index i = 1,2,…N.  Požadované množství práce na jednotku produkce pro zboží i je doma aLi, a v zahraničí a* Li  Zboží bude vyráběno tam, kde je levnější jej vyrobit.  w je úroveň mezd v domácí ekonomice a w* je úroveň mezd v zahraničí.  Pokud waL1 < w*a* L1 pak se bude zboží 1 vyrábět pouze doma, protože celkové mzdové náklady jsou tam nižší.  Stejně tak pokud a* L1 /aL1 > w/w*  Pokud je relativní produktivita země v produkci daného statku vyšší než relativní mzda, pak tato země bude vyrábět tento statek. 3-64 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY  Předpokládejme, že na světě o dvou státech je produkováno jen pět statků: Jablka Banány Kaviár Datle Kukuřičné placky Statek Domácí potřeba Zahraniční potřeba Relativní omácí výhoda práce na jednotku (aLi ) práce na jednotu (a*Li) v produktivitě (a*Li/aLi) 3-65 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY  Pokud w/w* = 3, domácí země bude vyrábět jablka, banány a kaviár, zatímco domácí země datle a kukuřičné placky.  Relativní produktivita domácí země v produkci jablek, banánů a kaviáru je vyšší než relativní mzdy. 3-66 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY  Pokud se každá země specializuje na produkci ve kterém užívá zdroje produktivněji a s těmito produkty obchoduje, obě země získávají.  Pokud se země snaží vyprodukovat si vše sama, dochází k plýtvání zdroji.  Domácí země má vysokou produktivitu a v jablkách, banánech a kaviáru má díky tomu nákladovou výhodu navzdory vyšším mzdám.  Zahraniční ekonomika má nízké mzdy a tak má nákladovou výhodu navzdory nízké produktivitě v datlích a kukuřičných plackách. 23. 2. 2016 12 3-67 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY Jablka Banány Kaviár Datle Kukuřičné placky Statek Domácí potřeba Zahraniční potřeba Relativní omácí výhoda jednotek práce (aLi ) jednotek práce (a*Li) v produktivitě (a*Li/aLi) 3-68 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY  Jak jsou určeny relativní mzdy?  Relativní nabídkou a relativní (odvozenou) poptávkou po pracovnících.  Domácí relativní (odvozená) poptávka po práci klesá když relativní mzdy w/w* rostou, tj. když se domácí práce stává dražší relativně k zahraniční práci,  Statky vyrobené doma se stanou dražšími, klesne jejich poptávané množství a tím i poptávka po práci. 3-69 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY  Předpokládejme, že w/w* vzroste ze 3 na 3.99:  Domácí země by vyráběla stále vyráběla jablka, banány a kaviár, ale poptávka po nich a po pracovních je vyrábějících by s růstem relativní mzdy klesala.  Předpokládejme, že w/w* vzroste ze 3.99 to 4.01:  Kaviár je nyní příliš drahý na to aby byl vyráběn doma, kaviárový průmysl se přesune do zahraničí a způsobí jednorázový propad poptávky po domácích pracovnících.  Co by se stalo, kdyby w/w* vzrostlo z 0.75 na 10? 3-70 URČENÍ RELATIVNÍCH MEZD 3-71 KOMPARATIVNÍ VÝHODA S VÍCE STATKY  Předpokládáme, že relativní nabídka práce je nezávislá na w/w* a fixní na úrovni determinované velikostí populace obou zemí. 3-72 DOPRAVNÍ NÁKLADY A NEOBCHODOVATELNÉ ZBOŽÍ  Z rikardiánského modelu plyne plná specializace zemí.  V reálném světě se to stává velmi zřídka z důvodu: 1. Při existenci více výrobních faktorů klesá tendence ke specializaci (viz příště, kap. 4) 2. Obchodní politika (přes příště nebo za 3 týdny) 3. Dopravní náklady omezují nebo zcela odstraňují obchod. 23. 2. 2016 13 3-73 DOPRAVNÍ NÁKLADY A NEOBCHODOVATELNÉ ZBOŽÍ  Neobchodovatelné zboží a služby (holičství, opravna aut) existují z důvodů vysokých přepravních nákladů.  Země utrácejí velký díl HDP na neobchodovatelné zboží a služby. 3-74 TEORIE A PRAXE  Exportují země ty statky ve kterých mají relativně vysokou produktivitu?  V roce 1951 naznačovala studie zkoumající podíl exportu USA/UK z 26 odvětví a produktivity v těchto odvětvích, že tomu tak je.  V té době měly USA absolutní výhodu ve všech 26 odvětvích, podíl exportu byl tím nižší, čím byla produktivita v USA nižší 3-75 FIG. 3-6: PRODUCTIVITY AND EXPORTS 3-76 ČÍNA VERSUS NĚMECKO, 1995 SHRNUTÍ 1. Největší obchodní partneři USA jsou Kanada, Čína, Mexiko, Japonsko, Německo. 2. Gravitační model předpovídá, že obchod je přímo úměrný velikosti ekonomik (HDP) a nepřímo úměrný vzdálenosti. 4. Vedle velikosti a vzdálenosti hrají roli: kultura, geografie, korporace, hranice. 5. Moderní způsoby dopravy a komunikace zvýšily obchod, historicky měla větší vliv politika. 6. Dnes tvoří většinu obchodu zboží zpracovatelského průmyslu, dříve to byly zemědělské produkty a suroviny. 2-77 3-78 SHRNUTÍ 1. Země má komparativní výhodu v produkci statku, pokud jsou její náklady příležitosti nižší.  Země s komparativní výhodou využívá své zdroje efektivněji, pokud vyrábí statek ve kterém má komparativní výhodu. 2. Rikardiánský model se zaměřuje pouze na rozdíly v produktivitě zemí a vysvětluje obchod pomocí komparativních výhod. 3. Když se země specializuje a obchoduje podle rikardiánského modelu, relativní ceny produktu rostou, příjmy dělníků kteří vyrábějí rostou a dovážené zboží je pro zákazníky levnější. 4. Na obchodu získají jak vysoce produktivní, tak nízko produktivní země, ačkoliv obchod může redistribuovat příjmy v rámci země. 5. Země s vysokou produktivitou nebo s nízkými mzdami mají nákladovou výhodu která jim umožňuje vyrábět efektivně. 6. Empirická data potvrzují vliv komparativních výhod na obchod, existují překážky, které brání úplné specializaci. 23. 2. 2016 14 3-79 SHRNUTÍ 3. Když se země specializuje a obchoduje podle rikardiánského modelu, relativní ceny produktu rostou, příjmy dělníků kteří vyrábějí rostou a dovážené zboží je pro zákazníky levnější. 4. Na obchodu získají jak vysoce produktivní, tak nízko produktivní země, ačkoliv obchod může redistribuovat příjmy v rámci země. 5. Země s vysokou produktivitou nebo s nízkými mzdami mají nákladovou výhodu která jim umožňuje vyrábět efektivně. 6. Empirická data potvrzují vliv komparativních výhod na obchod, existují překážky, které brání úplné specializaci.