1 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová žDefiniční rámec kulturních a kreativních průmyslů (odlišnosti od tradičních umění) žVelikost sektoru kulturních a kreativních průmyslů v ČR (Satelitní účty kultury a Statistiky kultury) žTeoretické metody pro vyjadřování/vyčíslování socioekonomických přínosů kultury ¡(výčet, základní logika, rozvedení teorie multiplikačních efektů, nově rozvíjená Social Return of Investment SROI) Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 2 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 3 žSociální přínos umění pro rozvoj jednotlivců i komunit byl prosazován hnutím „The Community Arts Movement“ již od roku 1960. Nicméně - většina z těchto aktivit byla neoficiálních a potýkala se s nedostatečnou argumentací prezentovaných myšlenek. ž žOd začátku roku 1980 se ve Velké Británii umělecké a kulturní aktivity stávaly častějším jevem – byly zakomponovány do programů na obnovu měst. Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 4 žPojem použit poprvé Adornem a Horkheimerem ve 30tých a 40tých letech 20. století. ž žPoužit jako kritický hlas v souvislosti s masovou zábavou, resp. zábavním průmyslem žOznačením „kultura“ tehdy chápána tzv. „high culture“ žOba sociologové (stejně jako další – Marcuse, Enzensberer, Williamse) se obávali vlivu masmédií na demokratickou společnost žPublikace Institutu politických studií „The Economic Importance of the Arts in Britain“ (Myerscough,1988) ukázala, prostřednictvím teorie multiplikátoru, že přímé výdaje na umění generují další výdaje v jiných sektorech ekonomiky, což rozšiřuje bohatství a vytváření pracovních míst, a města se tak stávajíc přitažlivější pro občany i firmy. žDíky tomu se sektor kultury stal uznávaným, významným, s rostoucí přidanou hodnotou, se schopností regenerovat městské části, malá města a regiony. Nové pojmy: ¡kreativní města ¡kreativní klastry Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 5 žKoncept kulturních průmyslů byl modifikován francouzskou sociologickou školou (autoři - Morin, Huet, Miege)koncem 60tých let 20.století žJde tedy o posun od pojmu „kulturní průmysl“ k pojmu v množném čísle „kulturní průmysly“ žZdůvodnění – množné číslo je více komplexní: ¡Rádio a televize, resp. vysílání veřejné služby je odlišné od knižního vydavatelství a to je odlišné od hudebního vydavatelství ¡ Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 6 ¡Průlom příspěvkem „The Cultural Industries Sector: its definition and character from secondary sources on employment and trade, Britain 1984-91“ (Pratt,1997) ¢Argumentují tím, že kulturní průmysly významně ovlivňují objem obchodu ¢a odhadují, že zaměstnávají 4,5 % z pracujících v produktivním věku v Británii (a to v roce 1991). žPolitikové pod vlivem těchto zjištění začínají tvrdit, že kulturní průmysly mohou účinně přispět k: ¡tvorbě bohatství, ¡neviditelnému exportu a ¡zaměstnanosti. ž ž Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 7 žPoprvé použito v roce 1994 v Austrálii žPoté v roce 1997 ve Velké Británii New Labor Party Tonyho Blaira založila „Komando kreativních průmyslů“ (Creative Industries Task Force) žTo přispělo k tomu, že v roce 1997 byl sektor kreativních průmyslů uznán nadnárodními organizacemi jako jsou Evropská komise, Světová banka, národní a regionální vlády hlavní silou v rychle se měnící globální ekonomice ® nová, resp. kreativní ekonomika ž Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 7 The Creative Economy Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 9 žMá v sobě ¡Ekonomické, politické, sociální, kulturní a technologická témata žNachází se na křižovatce mezi uměním, podnikáním a technologiemi. žJe unikátní v tom, že v sobě obsahuje nevyčerpatelný zdroj – lidskou kreativitu žBuilding the creative economy: An interview with Richard Florida: ¡https://www.youtube.com/watch?v=iyryTaLLhRE Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 10 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 11 žByla publikována institutem politických studií – (Policy Studies Institut) žAutorem byl Selwood (2001) žUkázala, že: ¡ v období 1995-1999 rostla v sektoru kultury zaměstnanost mnohem rychleji než v ekonomice, jako celku ¡Tedy byla zaznamenána rostoucí koncentrace kulturních povolání a průmyslů/odvětví. creative-economy-diagram Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 12 žTradiční kreativní umění/Core creative arts ¡literatura + hudba + divadlo a malířství žDalší tradiční kult./kreat. průmysly/Other core cultural industries ¡film + muzea + knihovny žŠirší kulturní průmysly/Wider cultural industries ¡památková péče + knižní vydavatelství + audio nahrávky + televize + radio + video - a PC hry žSouvisející kreativní průmysly/Related ž creative industries ¢reklama + architektura + design + móda žZbytek ekonomiky ¡ Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 13 žKreativita ¡schopnost vytvářet smysluplné nové formy ¡je v současnosti rozhodujícím zdrojem konkurenční výhody žTradiční kreativní třída/Core of the Creative Class ¡výzkumníci, rozvojoví inženýři, architekti, designéři, pedagogové, umělci, hudebníci žKreativní profesionálové/Creative Professionals ¡pracující v oblastech obchodu, financí, práva, zdravotnictví aj. ¡ Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 15 http://sitearm.files.wordpress.com/2011/06/its-a-creative-economy-slide.png žtelevize + rádio žfilmový průmysl žobsahové aspekty kreativity v internetovém průmyslu žHudební průmysl (vydavatelství) žnakladatelství (knih a on-line textů) ¡video- and PC hry/digitální hry ¡reklama a marketing ¡ ž ž ž Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 16 ž žKreativní průmysly jsou ty průmysly/ta odvětví, které/á: ž ¡jsou založeny/a na kreativitě, schopnostech a talentu jednotlivce, ¡ ¡mají potenciál k vytvoření bohatství a zaměstnanosti prostřednictvím rozvoje duševního vlastnictví. Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 17 ž žKulturní průmysly se odkazují na průmysly/odvětví poskytující a šířící kulturní statky a služby. žKulturními činnostmi, statky a službami se rozumějí takové činnosti, statky a služby, které v době, kdy jsou produkovány a/nebo spotřebovávány, zprostředkovávají kulturní hodnoty, a to bez ohledu na komerční hodnotu, kterou mohou mít. Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 18 žprezentována Radě ministrů kultury Evr.Komise žzavádí dva pojmy, „jež pomáhají přesněji měřit ekonomický a společenský dopad kultury“: ž ¡„kulturní průmysly/odvětví“ - neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, jež jsou konzumovány na místě. Dále se jedná o průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například knihy, film, zvukové nahrávky). ¡„kreativní průmysly/tvůrčí odvětví“ - kultura se stává tvůrčí investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity jako design, architektura a reklama. Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 19 ž Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 20 žČSÚ – Satelitní účet kultury 2009, 2010, 2011, 2012 žInstitut umění – Divadelní ústav: ¡Kulturní a kreativní průmysly v České republice (Eva Žáková a kol.) ¡Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku (Martin Cikánek) ¡Kulturní a kreativní průmysly v Německu - Národohospodářský význam, struktura a způsob podpory kulturních a kreativních odvětví (Marcel Kraus) ¡Kreativní průmysl v Rakousku (Marcel Kraus) ¡Workshopy Kreativní Evropa, apod. žUniverzita Tomáše Bati: ¡Doc. Jitka Kloudová – Fakulta managementu a ekonomiky ¡Kreativní index a trend růstu kreativního indexu jednotlivých krajů ČR (2008) ž Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 21 žOd roku 2009 – užší vymezení kultury žOd roku 2010 ¡širší vymezení kultury na základě doporučení Eurostatu ¡Totožné ve všech zemích EU ¡Rozšíření o: ¢maloobchodní činnosti (prodej módy, řemesel,aj. ) ¢překladatelské a tlumočnické služby ¢pronájem audio a video nosičů ¢umělecké vzdělávání Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 22 žKulturní dědictví žInterpretační (scénické) umění žVizuální (výtvarné) umění a řemesla žPeriodický a neperiodický tisk žAudiovizuální a interaktivní média žArchitektura žReklama žUmělecké vzdělávání žSpráva kultury vč. její podpory žNeznámá oblast – blíže neurčená oblast Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 23 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 24 žHistorické památky žMuzea a galerie žArchivy žKnihovny žDivadla žKoncertní sály žKulturní domy žVýstavní sály žNakladatelství, vydavatelství žVýrobci a distrib.audioviz.děl žRozhlas žTelevize žUmělecké školy žOchr. svazy autorské žOstatní poskytovatelé (prodej knih, starožitností, tvorba hudebních nahrávek, činnosti MK ČR, aj) Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 25 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 26 žVeřejné rozpočty (stát, kraje, obce) žŠetření v domácnostech žStatistické zjišťování u kulturních subjektů (NIPOS) žZ šetření podnikových statistik žZ šetření o neziskovém sektoru žProblémy ¡Dopočty ¡Časový nesoulad ¡Nedodání zdrojů ¡Kvalita informací Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 27 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 28 žCelkem více než 236,1 mld. Kč žPůvod zdrojů ¡Finanční a nefinanční podniky (nevíce) ¡Domácnosti (2.místo) ¡Veřejné rozpočty (3. místo) ¡Neziskové instituce (4. místo) ¡Mezinárodní prostředí (poslední) žPřevažující typ zdrojů dle odvětví ¡Veřejné zdroje (až 56% podíl) – kult.děd., interpret.umění, um. vzdělávání, správa kultury ¡Zdroje podniků a domácností – výt.umění, tisk,média, architektura, reklama Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 29 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 30 žMírná tendence růstu podílu domácností na celkových zdrojích a naopak pokles podílu podniků žVeřejné zdroje (ve 2012)více méně stagnují ¡Představují 2,16 % z celkových veřejných rozpočtů ¡V roce 34,3 mld Kč na kulturu ¡Z toho více než 28,2mld Kč na provoz ¡Z toho 6,1 mld Kč na investice ¡Z toho více jak 52 % z městských a obecních rozpočtů Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 31 žVýdaje domácností (ve 2012) ¡45,5 mld. Kč ¡Z toho až 66 % do oblasti médií a tisku ¡dále mají podobu vstupného, poplatků za služby, školné, aj. ¡Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových výdajích domácností je cca 3 % ž0statní zdroje ¡ ze 2/3 finanční a nefinanční podniky (146,8 mld. Kč) ¡Neziskové organizace (7,9 mld Kč) ¡Zahraniční zdroje – doplňkové (1,9 mld Kč) Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 32 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 33 žDvě sféry ¡Tradiční umění (veřejné zdroje) ¡Kreativní a kulturní průmysly (soběstačnost 100 %) žZaměstnanost ¡90 tis pracovníků (z toho 80 tis přepočteno na úvazky, zbytek dobrovolníci) ¡+ 45 tis OSVČ ¡Celkem pracujících cca 150 tis žPrůměrná hrubá měsíční mzda ¡Zavádějící – 24 982 Kč (o 0,5 % nižší než celost.průměr) ¡Tradiční odv. (17 tis Kč) až 45 % zaměstnanců x KaKP (35 tis) ž Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 34 žSpíše odhady, než přesné kalkulace žObjem HDP v kultuře – 55,1 mld Kč, což je 1,43 % z celkového HDP žObjem produkce v kulturním sektoru dosáhl 210,9 mld Kč, což je 2,16 % na celostátní produkci žÚroveň hrubé přidané hodnoty (HPH) je 82,2 mld Kč, což je 2,38 % z celkové HPH vytvořené v ekonomice Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 35 žVýdaje místních vlád > ústředních vlád žVýdaje podniků > domácnosti > NNO žVládní sektor podporuje nejvíce oblast ¡Kulturní dědictví ¡Umělecké vzdělávání ¡Interpretační/scénická umění žSoukromý sektor investuje nejvíce do oblasti ¡Reklama ¡Audiovize/film + Tisk ¡Periodický tisk žEU podporuje nejvíce oblast ¡kulturní dědictví, architekturu a interpret.umění Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 36 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 37 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 38