McGraw-Hill/Irwin Copyright © 2013 by The McGraw-Hill Companies, Inc. All rights reserved. Kapitola 3 “The laborer is worth his hire.” -The Gospel of St. Luke - Poptávka po práci Give a brief overview of the presentation. Describe the major focus of the presentation and why it is important. Introduce each of the major topics. To provide a road map for the audience, you can repeat this Overview slide throughout the presentation, highlighting the particular topic you will discuss next. 3-‹#› Co se dnes dozvíte •Produkční funkce •Poptávka firmy po práci v krátkém období •Poptávka firmy po práci v dlouhém období •Elasticita poptávky po práci •Elasticita substituce VF •Dopady programu pozitivní diskriminace •Marshallova pravidla odvozené poptávky •Poptávka po zdrojích v případě více VF •Dopady zavedení minimální mzdy •Náklady přizpůsobení a poptávka po práci •Odhad poptávky po práci • 3-‹#› Úvod •Firmy najímají pracovníky, protože zákazníci chtějí spotřebovávat jejich výrobky •Poptávka po práci je tedy odvozena z chutí a tužeb spotřebitelů •Klíčová otázka: kolik pracovníků firma najme a kolik jim platí? 3-‹#› Produkční funkce firmy •Produkční funkce popisuje technologii, kterou firmy používají k výrobě statků a služeb. Každé kombinaci kapitálu (K) a práce (E) přiřazuje určitou úroveň produkce (q) o q = f(E, K) •Mezní produkt práce (MPE=Δq/ΔE) je změna množství produkce způsobená najmutím dodatečného pracovníka, při nezměněném množství ostatních výrobních faktorů •Mezní produkt kapitálu (MPK=Δq/ΔK) je změna množství produkce způsobená najmutím dodatečné jednotky kapitálu, při nezměněném množství ostatních výrobních faktorů 3-‹#› Produkční funkce firmy •Mezní produkty práce a kapitálu jsou kladné ose zvyšováním objemu K nebo E objem produkce roste •Mezní produkt práce je sklonem křivky celkového produktu (vykresleného jako funkce množství práce) •Zákon klesajících výnosů: od určité úrovně produkce je mezní produkt práce klesající •Průměrný produkt práce (APE = q/E): množství produkce vyrobené typickým (průměrným) pracovníkem 3-‹#› Celkový, mezní a průměrný produkt Křivka celkového produktu udává vztah mezi objemem produkce a množstvím pracovníků (při fixním objemu kapitálu). Křivka mezního produktu ukazuje množství produkce vyrobené dodatečným pracovníkem. Křivka průměrného produktu udává produkt na průměrného pracovníka. 3-‹#› Celkový, mezní a průměrný produkt C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_03_Image_Library\Table_3-1.jpg 3-‹#› Maximalizace zisku •Cílem firmy je maximalizovat zisk •Zisková funkce: oCelkové příjmy = p*q oCelkové náklady = w*E + r*K oZisk = p*q – w*E – r*K •Dokonale konkurenční firma nedokáže ovlivnit ceny produkce ani vstupů 3-‹#› Rozhodování firmy o práci v krátkém období •Hodnota mezního produktu práce (VMPE = p*MPE) je dána mezním produktem práce vynásobeným cenou produkce oJe to mezní produkt práce vyjádřený ve své peněžní hodnotě oUkazuje to finanční přínos z najmutí dodatečného pracovníka (při fixní úrovni kapitálu) •Hodnota průměrného produktu práce (VAPE = p*APE) je peněžní hodnota průměrné produkce na pracovníka. 3-‹#› Rozhodování firmy o práci v krátkém období - graficky bor23208_0302.eps •Firma maximalizující zisk najímá pracovníky do bodu, kde se mzdová sazba rovná hodnotě mezního produktu práce. •Pokud je mzda 22, firma najme 8 pracovníků. •Kolik jich najme při mzdě 38? 3-‹#› Poptávka firmy po práci v krátkém období Poptávka firmy po práci je dána klesající částí VMPE od průsečíku s VAPE Pokles mzdy z 22 na 18 zvýší zaměstnanost ve firmě z 8 pracovníků na 9. Zvýšení ceny produkce posunuje křivku hodnoty mezního produktu vzhůru (z VMPE na VMPÉ) a zvyšuje zaměstnanost ve firmě z 8 na 12 pracovníků. bor23208_0303.eps 3-‹#› Poptávka po práci v odvětví v krátkém období •20 •10 •30 •15 •Mzda •Zaměstnanost •28 •20 •10 •30 •60 •Mzda •Zaměstnanost •D •D •56 •T •T •(a) Jedna firma •(b) Odvětví – 2 firmy •Poptávka po práci v odvětví NENÍ součtem individuálních poptávek! 3-‹#› Maximalizace zisku obecně •Firma maximalizující zisk vyrábí do bodu, kde se náklady na vyrobení dodatečné jednotky (mezní náklad) rovnají příjmu z prodeje této dodatečné jednotky (mezní příjem). oMC = MR (v DoKo platí, že P = MR) •Firma maximalizující zisk najímá práci do bodu, kde se přidaná hodnota dodatečného pracovníka (hodnota mezního produktu práce) rovná nákladům na dodatečného pracovníka (mzda) ow = VMPE •Je mezi tím nějaký rozdíl? 3-‹#› Maximalizace zisku obecně •Mezní náklad na dodatečnou jednotku: oMC = w / MPE •Podmínka maximalizace zisku: oMC = MR (v DoKo platí p = MR) oMC = p ow / MPE = p ow = p*MPE ow = VMPE 3-‹#› Kritika teorie mezní produktivity •Běžnou kritikou je, že tato teorie má malou souvislost s tím, jak zaměstnavatelé dělají rozhodnutí o najímání pracovníků omanagement si asi nepočítá VMPE •Nesoulad reality s předpoklady modelu nemusí vadit oJ. Jágr také asi nestudoval fyzikální zákony ovlivňující dráhu střely, přesto hraje hokej způsobem, jako kdyby s nimi byl obeznámen •Přestože zaměstnavatelé pravděpodobně neřeší složité matematické rovnice, tlak konkurenčního trhu je nutí chovat se způsobem, který předpovídá teorie mezní produktivity. osnaží se vytvářet zisk a udržet se v odvětví 3-‹#› Rozhodování firmy o práci v dlouhém období •V dlouhém období není objem kapitálu fixní. Firma se rozhoduje jak o množství práce, tak o množství kapitálu •Izokvanta: kombinace práce a kapitálu, pomocí kterých se vyrobí stejná úroveň produkce omusí být klesající oneprotínají se ovyšší izokvanta = vyšší úroveň produkce oJsou konvexní směrem k počátku 3-‹#› Rozhodování firmy o práci v dlouhém období •Sklon izokvanty je daný negativním podílem mezních produktů práce a kapitálu oΔK/ΔE = - MPE/ MPK oabsolutní hodnota tohoto sklonu se nazývá Mezní míra technické substituce. 3-‹#› Izokvanty •Kapitál •Práce • •q1 •q0 •X •DK • •DE •Y •Všechny kombinace kapitálu a práce, které leží na stejné izokvantě, přináší stejnou úroveň produkce. •Kombinace vstupů v bodech X a Y přináší q0 jednotek produkce. •Kombinace vstupů, které leží na vyšší izokvantě, vedou k vyšší úrovni výstupu q1. 3-‹#› •Linie izokosty ukazuje kombinace práce (E) a kapitálu (K) , které firmu stojí stejný objem peněžních prostředků (C) •C = w*E + r*K •Dá se to přepsat následovně oK = C/r – (w/r)*E, oC/r je průsečík izokosty s vertikální osou K o-w/r je sklon izokosty •Vyšší izokosta znamená vyšší úroveň nákladů. Izokosta 3-‹#› Izokosty •K •C1/r •Izokosta s úrovní nákladů C1 •C0/r •Izokosta s úrovní nákladů C0 •E •C0/w •C1/w •Všechny kombinace práce a kapitálu, které leží na stejné izokostě jsou stejně nákladné. •Kombinace práce a kapitálu, které leží na vyšší izokostě, jsou nákladnější. •Sklon izokosty se rovná podílu cen vstupů (-w/r). 3-‹#› Optimální kombinace vstupů •Kapitál •Práce •q0 •B •P •A •175 •100 • • • •C1/r •C0/r •Firma, která chce minimalizovat náklady na výrobu q0 jednotek produkce, si zvolí kombinaci práce a kapitálu v bodě P, kde se příslušná izokvanta dotýká nejnižší izokosty. •Všechny ostatní kombinace práce a kapitálu, kterými je možno vyrobit q0 jednotek produkce (např. body A a B), leží na vyšší izokostě. 3-‹#› Minimalizace nákladů •Maximalizace zisku implikuje minimalizaci nákladů (opačná implikace neplatí) oFirma si k výrobě daného objemu produkce vybírá nejlevnější kombinaci práce a kapitálu •Tato nejlevnější kombinace leží tam, kde je izokosta tečnou k izokvantě oMezní míra technické substituce se rovná poměru cen práce a kapitálu oMPE /MPK = w/r •Aby se zároveň jednalo i o maximum zisku, musí navíc platit: • w = p*MPE a r = p*MPK 3-‹#› Poptávka po práci v dlouhém období •Pokles mzdové sazby vyvolává dva efekty oFirma využije nižší ceny práce k rozšíření výroby – víc práce a víc kapitálu (produkční efekt) oFirma využije poklesu mzdy k úpravě poměru práce a kapitálu - víc práce a míň kapitálu (substituční efekt) 3-‹#› Dopad snížení mzdy, pokud by firma držela celkové náklady konstantní Snížení mzdy zplošťuje izokostu. Pokud by firma chtěla držet konstantní celkové náklady, izokosta se otočí okolo průsečíku na vertikální ose a firma se posune z bodu P do bodu R. Tato úvaha je ovšem špatná! Firma maximalizující zisk vůbec nemusí chtít držet celkové náklady konstantní, když se na trhu mění mzdová sazba. •Kapitál •40 •25 •75 • •q0 •¢ •R •P •C0/r • •Mzda je w1 •Mzda je w0 •Práce 3-‹#› Snížení mzdy snižuje firmě mezní náklady a motivuje firmu rozšířit výrobu ze 100 na 150 jednotek. Firma se posunuje z bodu P do bodu R a zvyšuje množství pracovníků z 25 na 50. Dopad snížení mzdy na rozhodování firmy maximalizující zisk •150 •100 •MC1 •MC0 • p •Cena produkce •Množství produkce • • •100 •150 •50 •25 •R •P •Kapitál •Práce 3-‹#› Poptávka firmy po práci v dlouhém období •w1 •w0 •50 •25 •Mzda •Množství práce •DLR • • •Odvozena na předchozím snímku •Musí být klesající •P •R 3-‹#› Substituční a produkční efekt •100 •200 •D •R •P •Q •D •50 •25 •40 •Kapitál •Práce •Mzda je w1 •Mzda je w0 •C0/r •C1/r • • • •Snížení mzdy vytváří substituční a produkční efekt. •Produkční efekt (posun z bodu P do bodu Q) motivuje firmu rozšířit výrobu a zvýšit zaměstnanost. •Substituční efekt (posun z Q do R) motivuje firmu používat více pracovně náročné metody výroby, což dále přispívá ke zvýšení zaměstnanosti. 3-‹#› Elasticita poptávky po práci 3-‹#› Poptávka po práci v krátkém a dlouhém období •Mzda •Poptávková křivka v krátkém období •Poptávková křivka v dlouhém období •Práce 3-‹#› Elasticita substituce VF •Pokud dva vstupy mohou být při výrobě nahrazovány v konstantním poměru, nazýváme je jako dokonalé substituty. •Pokud mají izokvanty pravoúhlý tvar, vstupy nazýváme jako dokonalé komplementy. •Substituční efekt je největší, pokud jsou vstupy dokonalé substituty. •U vstupů, které jsou dokonalými komplementy, neexistuje substituční efekt - oba vstupy jsou zapotřebí k výrobě v konstantním poměru 3-‹#› Izokvanty – dokonalé substituty a dokonalé komplementy 3-‹#› Elasticita substituce VF 3-‹#› Aplikace: Pozitivní rasová diskriminace •Pozitivní diskriminace - program, který motivuje firmy relativně více najímat různé menšiny (rasové, etnické, …) •Pozitivní diskriminace a náklady výroby oFirma je rasově nediskriminující, pokud rasová příslušnost vůbec nevstupuje do rozhodování o najímané práci oRasová diskriminace při rozhodování o najímané práci posouvá firmu pryč z bodu, kde jsou minimalizovány náklady (bod, kde se izokvanta dotýká nejnižší izokosty). 3-‹#› Pozitivní diskriminace – diskriminující firma •q* •P •Q •Černí pracovníci •Bílí pracovníci • • •Diskriminující firma si zvolí kombinaci vstupů v bodě P, ignorujíce pravidlo minimalizace nákladů, že izokvanta by se měla dotýkat nejnižší izokosty. •Program pozitivní diskriminace nutí firmu posunout se do bodu Q, což vede k efektivnější produkci a nižším nákladům. 3-‹#› q* Q P Černí pracovníci Bílí pracovníci Pozitivní diskriminace – nediskriminující firma •Nediskriminující firma je v efektivním bodě P, přičemž najímá relativně více bělochů, a to díky tvaru izokvant. •Program pozitivní diskriminace ji posouvá do bodu Q, což vede k neefektivní výrobě, která firmě zvyšuje náklady. 3-‹#› Marshallova pravidla odvozené poptávky •Poptávka po práci je (ceteris paribus) tím elastičtější čím je větší oelasticita substituce VF oelasticita poptávky po produkci firmy opodíl mzdových nákladů na celkových nákladech oelasticita nabídky ostatních výrobních faktorů 3-‹#› Aplikace Marshallových pravidel: chování odborů •Odbory chtějí co nejméně elastickou poptávku po práci oVyšší mzdové požadavky pak povedou pouze k malému či žádnému snížení zaměstnanosti •Odmítání technologických zlepšení, které zvyšují možnosti substituce práce a kapitálu oOdbory novinových sazečů se bránily zavádění počítačového vybavení •Omezování konkurence = snižování elasticity poptávky po produkci vlastní firmy oOdbory v automobilovém průmyslu silně podporovali omezení japonského dovozu aut do USA • 3-‹#› Aplikace Marshallových pravidel: chování odborů •Odbory jsou tím úspěšnější, čím je nižší podíl mzdových nákladů na celkových nákladech onejúspěšnější jsou odbory malých skupin – elektrikáři, tesaři, …, kterým se podařilo vyjednat velké platové nárůsty •Odbory se snaží zvyšovat cenu ostatních zdrojů osnaha, aby neodborový pracovníci byli placeni “převažující (odborovou) mzdou” osnaha, aby nabídka ostatních VF byla méně elastická 3-‹#› Poptávka po zdrojích v případě více výrobních faktorů 3-‹#› Kvalifikovaná a nekvalifikovaná práce •Poptávka po nekvalifikované práci je elastičtější než u kvalifikované práce oZaměstnanost nekvalifikovaných pracovníků je díky tomu inherentně méně stabilní •Nekvalifikovaná práce a kapitál jsou spíše substituty ve výrobě •Kvalifikovaná práce a kapitál jsou spíše komplementy ve výrobě •Jaký dopad na obě skupiny má nějaká forma podpory investic? •Jaký dopad na obě skupiny mělo technologické zlepšení v 80-tých a 90-tých letech související s výpočetní technikou? • 3-‹#› Dopad změny ceny jiného zdroje na poptávku po výrobní faktoru •Cena zdroje i •Zaměstnanost zdroje i •D0 •Cena zdroje i •Zaměstnanost zdroje i •D1 •D0 •D1 •(a) •(b) •Poptávka po zdroji i se posouvá, když se mění cena jiného zdroje. (a)Pokud roste cena výrobního substitutu, poptávka po zdroji i se posouvá vzhůru. (b)Pokud roste cena výrobního komplementu, poptávka po zdroji i se posouvá dolů. 3-‹#› Dopady zavedení minimální mzdy •Mzda •S •D •Zaměstnanost •w* •w- •ES •E* •E- • • •Minimální mzda ve výši w- nutí zaměstnavatele snížit zaměstnanost (z E* na E-). •Vyšší mzda také motivuje další pracovníky (ES - E*) ke vstupu na trh. •Minimální mzda proto vytváří nezaměstnanost ve výši (ES - E-). •Nezaměstnanost bude tím vyšší čím vyšší je minimální mzda a čím jsou nabídková a poptávková křivka elastičtější 3-‹#› Dopad minimální mzdy na nezahrnutý sektor Pokud se minimální mzda týká pouze zahrnutých sektorů, propuštění pracovníci se mohou přesunovat do nezahrnutých sektorů, čímž posunou nabídku práce doprava a sníží mzdu v nezahrnutých sektorech. Pokud je relativně snadné získat práci za minimální mzdu, pracovníci v nezahrnutých sektorech mohou dávat výpověď a čekat v zahrnutém sektoru na vhodnou příležitost. V takovém případě se křivka nabídky práce v nezahrnutém sektoru posouvá doleva, což zvyšuje mzdu v nezahrnutém sektoru. •SU •Mzda •Mzda •SC •Zaměstnanost •EU •EU •EU •EC •Zaměstnanost •(b) Nezahrnutý sektor •E- •SU •SU •w- •w* •w* •DU •DC •(Pokud pracovníci migrují do zahrnutého sektoru) •(Pokud pracovníci migrují do nezahrnutého sektoru) •(a) Zahrnutý sektor 3-‹#› Empirická evidence dopadů minimální mzdy •Minimální mzda zasahuje hlavně náctileté, většina empirických studií se proto zaměřuje právě na ně. •Elasticita zaměstnanosti náctiletých vzhledem k minimální mzdě je odhadována mezi -0.1 a -0.3. oZvýšení minimální mzdy o 10 % snižuje zaměstnanost o 1 až 3 %. oOdhad založen na časových řadách, výsledky silně citlivé na zvolené časové období. •Od 90-tých let se používá nový přístup založený na případových studií - často jsou to Fast Foody. oJeden americký stát zvýší minimální mzdu, kdežto sousední stát ne. oMůžeme použít metodu difference-in-differences. 3-‹#› C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_03_Image_Library\Table_3-3.jpg Empirická evidence dopadů minimální mzdy •Podle výsledků Card-Krueger (AER, 1994) zvýšení minimální mzdy zvyšuje zaměstnanost! •Většina ekonomů to interpretuje spíše tak, že poptávka po práci je asi relativně neelastická a zvýšení minimální mzdy nemá tudíž výrazný dopad na zaměstnanost. 3-‹#› Empirická evidence dopadů minimální mzdy •Větší množství podobných studií, výsledky jsou spíše smíšené. oČasto vychází, že zvýšení minimální mzdy nemá velký dopad. •Card-Krueger (AER, 1994) byly kritizováni za chyby měření. oJejich výsledky jsou založené na dotazníkovém šetření. oOficiální data vedou k odhadu elasticity mezi -0.1 a -0.3, což je v souladu s dřívější evidencí založené na časových řadách. o 3-‹#› Empirická evidence dopadů minimální mzdy •Konceptuální kritika empirických studií z Fast Foodů oPracovníci ve Fast Foodech jsou často zapotřebí v pevných proporcích k používanému vybavení. oZvýšení min. mzdy potom neovlivní zaměstnanost stávajících pracovníků, ale může odradit firmy od zakládání nových provozoven. oMůže to také pomoci velkým řetězcům, které mají výnosy z rozsahu, tím, že to relativně více poškodí konkurenční malé provozovny. oNegativní dopad na nezaměstnanost se může projevit až se zpožděním po delší době. •Empirická literatura nedospěla k jednoznačnému závěru ohledně negativních dopadů minimální mzdy na zaměstnanost. o o o 3-‹#› Minimální mzda a řízení v opilosti •Minimální mzda se často týká náctiletých. •Rodiče často náctiletým hradí nezbytné výdaje ojídlo, oblečení, ubytování •Náctiletí pak používají mzdový výdělek na zábavu ovideohry, hudba, filmy, alkohol •Zvýšení minimální mzdy pak může u náctiletých vést k ovětší spotřebě alkoholu ovětšímu počtu automobilových nehod způsobených alkoholem •Adams a kol. (RES, 2012): Zvýšení minimální mzdy o 10 procent zvyšuje počet automobilových nehod náctiletých způsobených alkoholem o 8 procent. 3-‹#› Náklady přizpůsobení a poptávka po práci •Náklady, které musí firma vynaložit, když přizpůsobuje počet svých pracovníků, se nazývají náklady přizpůsobení oVariabilní náklady přizpůsobení jsou závislé na počtu pracovníků, které firma přijala/propustila oFixní náklady přizpůsobení nezávisí na počtu pracovníků, které se firma chystá přijmout/propustit • 3-‹#› Asymetrie variabilních nákladů přizpůsobení •Fluktuace pracovníků a změna počtu zaměstnanců je nákladná a tyto náklady rostou rostoucím tempem. •Pokud vláda omezuje možnosti firem při propouštění pracovníků, náklady na snížení počtu zaměstnanců mohou růst rychleji než v případě zvyšování počtu zaměstnanců. 3-‹#› Pomalý posun do nové rovnováhy •Zaměstnanost •B •150 •A •100 •C •50 •Čas • •Existence variabilních nákladů přizpůsobení způsobuje, že firmy přizpůsobují úroveň zaměstnanosti pomalu. • •Nárůst ze 100 na 150 pracovníků může proběhnout rychleji než pokles ze 100 na 50 pracovníků, pokud vláda penalizuje firmy, které snižují zaměstnanost. 3-‹#› Odhad poptávky po práci •Člověk dokáže určit sklon poptávky po práci (který se pak dá použít pro výpočet elasticity poptávky po práci), pokud se hýbe pouze křivka nabídky práce •Problém: Musíme si být jisti, že se nemění také křivka poptávky po práci. •Zapotřebí najít vhodný instrument, který mění nabídku práce, ale nemění poptávku po práci 3-‹#› Problém s odhadem poptávky po práci Mzda S0 w0 E1 E0 D0 Zaměstnanost w1 S1 D1 w2 E2 Z Z P Q R 3-‹#› Dopad válečné mobilizace na nabídku práce žen 3-‹#› Dopad válečné mobilizace na mzdy žen 3-‹#› Odhad elasticity poptávky po práci