◦ ◦Masmédia – současnost a budoucnost ◦Evropská hlavní města kultury ◦ ◦ ◦ ◦ •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žMyšlenku niciovala v roce 1983 tehdejší řecká ministryně kultury Melina Mercouri s cílem: žzvýšení kulturního povědomí a aktivní účasti na kulturní výměně členských států EU. (10) žVznik - Radou ministrů dne 13. června 1985; (Atény prohlášeny za prvního nositele titulu Evropské město kultury). žNejdříve etablovaná města (Madrid, Paříž) nebo s kulturním dědictvím (Florencie) žPozději jsou vybírána města s cílem podnítit nastartování kulturního rozvoje (Glasgow). •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žOd roku 1991 jako asociace bývalých EHMK žHlavní přínosy – vypracovávání hodnotících studií: ¡John Myerscough, (1994): European Cities of Culture and Cultural Month, London, The European Commission and the Network of Cultural Cities of Europe (přináší výsledky projektu pro období 1985 až 1994), ¡Robert Palmer/Rae Associates (2004): European Cities and Capitals of Culture. Study Prepared for the European Commission,Part I, Brussels (hodnotí EHMK pro období 1995-2004) •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žpojednává akci z různých perspektiv (např. kulturní, ekonomické, sociální, evropské) a prezentuje pozitivní vliv kultury na rozvoj a transformaci měst. žpoukazuje i na značně nevyužitý potenciál celé akce a odhaluje mnohé slabiny koncepce projektu: ¡Nedostatečná soutěž – státy vybíraly pro nominaci města podle vlastních, často blíže nespecifikovaných kritérií. ¡Chybějící následné pozorování příprav a realizace po úspěšném jmenování. ¡Selhání ve snaze srozumitelně prezentovat evropskou hodnotu celé akce. ¡ •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová ž- dominance politických zájmů, malá reprezentace zájmů kulturních ž- problémy ve vztazích s Radou ž - neschopnost vždy operovat strategicky - nepřiměřené osobní kompetence a nezkušenost - silné osobní zájmy, množství zájmových skupin - mnoho personálních změn ž- nedostatečné plánování - neadekvátní konzultace - velké množství projektů ž- velmi široký záběr programu - příliš velké zdůrazňování hvězdných jmen a populárních akcí - problémy ve vztazích s místními uměleckými organizacemi - problémy v managementu, finanční problémy ž- nedostatečné sponzorství, špatná strategie - výběr programu, který byl ovlivněn politicko-ekonomickými zájmy - různorodá kvalita projektů - projekty, které nebyly dlouhodobě udržitelné - nejasně vymezená a nekonzistentní evaluační kritéria ž- příliš konzervativní program, podpora především stávajících akcí ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová Rok titulu Stát EU Počet kandidátů (předběžný výběr) Počet kandidátů (konečný výběr) Jmenované město 2013 Slovensko 9 4 Košice Francie 8 4 Marseille 2014 Švédsko 4 2 Umea Lotyšsko 4 3 Riga 2015 Česká republika 3 2 Plzeň Belgie 1 1 Mons 2016 Španělsko 16 6 Donostia-San Sebastián Polsko 11 5 Wroclaw •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová ž1990 – i nečlenské státy EU ž2003 - původní členský stát + nově přistoupivší stát EU ž díky Palmerově zprávě nově uplatnění kritérií ¡Evropský rozměr ¡Město a občané ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová ž3 hlediska: ¡Relevantnost – korespondují cíle s potřebami a problémy? ¡Účinnost – do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílů? ¡Hospodárnost/efektivnost nákladů – byly náklady vynaložené pro dosažení výsledku přiměřené? ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová ž„tvrdý“ odkaz (hmatatelný, měřitelný a viditelný) ž– zahrnuje stavby a infrastrukturu, pracovní místa, turisty, nově vzniklé události a organizace ž ž„měkký“ odkaz (nehmatatelný, obtížně měřitelný a hůře postihnutelný) – zlepšení image, zvýšení sebevědomí, vytvoření slavností atmosféry, získaný zážitek a zkušenost, vyšší kvalifikace kulturních subjektů ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žDůvody a cíle kandidatury žProgram – koncepce, inovativnost, hlavní události v průběhu roku, prvek spolupráce s druhým EHKM daného roku žExistující zázemí – v podobě politické i občanské podpory, infrastruktury, zapojení do kulturní strategie města, existujících kontaktů s kulturními subjekty na mezinárodní, národní i místní úrovni žPředpokládané dopady akce – krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé žOrganizační struktura žFinancování – plánovaný rozpočet, zdroje financování, rozdělení výdajů žKomunikační strategie žHodnocení akce ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žBrněnský kulturní život je nezničitelný, ale nemá smysl ověřovat to špatným financováním. Logičtější struktura peněz vkládaných do živé, a to nejen městem zřizované kultury může z Brna udělat město, ve kterém nebude ani odkaz Leoše Janáčka působit jako nepatřičná historická výjimka. žNavrhujeme provést finanční audity příspěvkových organizací včetně namodelování příkladů jejich provozu a na základě výsledků stanovit dlouhodobé směrování oficiální politiky v oblasti městem zřizované kultury. Ta dnes neexistuje. Naším cílem je stabilizace v oblasti kultury a odstranění nejistoty zcela se vylučující s kvalitní tvůrčí prací. žRozdělíme kapitoly rozpočtu na živou kulturu a památkovou péči, aniž by se dotace na živou kulturu snížila. Zasadíme se o motivaci kulturních institucí k co nejlepšímu hospodaření s důrazem na maximální efektivitu vynaložených prostředků. Z pozice města budeme aktivně nabízet pomoc při snižování provozních nákladů. ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žProsadíme víceleté financování kulturních projektů. Tím umožníme kulturním institucím, festivalům i nezávislým kulturním subjektům naplánovat nejen dramaturgický plán na několik let dopředu. Prostředky ve smysluplné výši budou přidělovány odbornou komisí s minimálním zastoupením politiků. žPodpoříme kulturu jako významný vývozní artikl Brna a budeme prosazovat větší spolupráci s partnerskými městy v rámci recipročních programů. žKultura je nezbytná pro identifikaci obyvatel s městem a jeho historií. Budeme hledat nové způsoby, jak vazby k místu posílit: například využití staveb z dob rozmachu textilního a strojírenského průmyslu (brownfields) jako kulturních a společenských center, připomínky multikulturality předválečného Brna apod. žPéče o odkaz Leoše Janáčka musí nabýt moderní podobu, včetně důstojné multimediální webové prezentace, která přiblíží tohoto autora nejen turistům, ale především samotným Brňanům. žZavedeme jednotný celobrněnský kalendář všech kulturních, společenských a sportovních akcí fungující na platformě Metropolitního informačního systému. ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žZajistíme důstojné podmínky, v první řadě platové, pro zaměstnance městských uměleckých organizací, aby kvalitní umělci z Brna neodcházeli. žBudeme iniciovat úpravy zřizovacích listin příspěvkových organizací ve spolupráci s těmito organizacemi tak, aby mohl být maximálně využit jejich potenciál. žOdstraníme byrokratické překážky ze strany města směrem k oživení veřejného prostoru profesionálním i amatérským „pouličním“ uměním. žPodpoříme výstavbu nového koncertního sálu kapacitně odpovídajícího velikosti města. žPodpoříme rozvoj knihoven jako center kulturního a společenského dění v městských částech. žVrátíme TIC statut městské kulturní agentury, jejíž povinností je mimo jiné propagovat veškerou brněnskou kulturu – byť třeba jen odkazy na kvalitní brněnské kulturní weby. ž žSee more at: http://chcu.zitbrno.cz/program/zit-brno-2014/#sthash.qrJOXoEh.dpuf ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová Rozpočet města Brna 2013 výdaje (v mil. Kč, zaokrouhleno) 10 796 KULTURA vč.OKD, médií,církví 925 8,6 % u výdajů KULTURA bez OKD, médií, církví 801 Nezřizovaná kultura - dotace 12,3 Zřizovaná kultura PO NDB 279 MDB 166 CED 31 DRadost 17 Filharmonie Brno 65 Dům umění 14,5 MMB 42 KJM 46 Hvězdárna 8 Zoo 35 TIC 36 Památky 10 Zřizovaná celkem 749,5 Celkem KULTURA (PO + spolky) 761,8 Rozdíl K(rozpočetObce) - K (Bo-včíslech) 39,2 •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žPřednáška EKKU žSimona Škarabelová ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žAby byl dnes člověk opravdu „vzdělaným“, musí být vzdělán v médiích. ž ž (Marshall McLuhan, 1966) •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žmasová média žhromadné sdělovací prostředky žprostředky komunikace, které jsou schopny oslovit velký počet lidí na velké ploše v jednom okamžiku ždělíme na subsystémy televize, rozhlasu, tisku, internetu (sociálních sítí) •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová ž žProtože před vynálezem knihtisku čtenářská veřejnost neexistovala, lidé zřejmě měli sklon považovat čtenáře za – v širším slova smyslu – šiřitele „dorozumívacích prostředků“, žtedy za „médium“. ž ž (Marshall McLuhan, 1973) ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žOsvětová žVzdělávací žVýchovná žRegulační žKulturní žZábavní žInformační ¡Nastolují témata ¡Analyzují témata ¡Viz čl. Krize médií a jejich nový model ž žTelevize žRozhlas žTisk žInternet ž C:\Users\simona\Pictures\DaVinci_ML.jpg •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žPro uživatele televize se zprávy automaticky stávají skutečným světem, nikoliv náhražkou za skutečnost, samy jsou bezprostřední skutečností. ž ž(Marshall Mc Luhan, 1978) ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žna náš smyslový život se podobají účinkům nové poezie. Nemění strukturu našeho myšlení, nýbrž strukturu našeho světa. ž ž(Marshall McLuhan, 1969) ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žhttp://zpravy.idnes.cz/propaganda-v-izraelsko-palestinskem-konfliktu-fre-/zahranicni.aspx?c=A14073 0_161912_zahranicni_zt ž"Na útěk před raketami jen okamžik, ukazuje Izrael" ž ž žhttps://www.youtube.com/watch?v=waSPsI9-ge8&feature=player_embedded ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žFame Daddy – Celebrity Sperm Donor Service žhttp://famedaddy.com žhttps://www.youtube.com/watch?v=upkt6dahvJA ž žPrezentace Info Baden TV: žwww.infobaden.cz žNový záměr - prostřednictvím crowfundingu sehnat zdroje pro natáčení zpráv: žhttps://www.startovac.cz/projekty/infobaden-tv/ ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žmédia jsou tak mocnou silou v ovlivňování veřejného mínění, že by měla být využita k prospěchu co největšího množství lidí (tzn. k prospěchu, nikoli pro uspokojení nebo pro zvětšení možnosti výběru) ž žstát jako majitel frekvenčního a kmitočtového spektra sice jeho část může pronajímat formou licencí soukromým subjektům, neměl by se však vzdávat zodpovědnosti za něj. •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová ž žrozlišujeme: ¡masmédia na komerční bázi ¡masmédia na nekomerční bázi ¢média veřejné služby, ¢tj. veřejnoprávní média ¢public broadcast media •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žKoexistence veřejnoprávních a soukromých provozovatelů na základě státem udělených a kontrolovaných vysílacích licencí žLicence uděluje Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ¡A to na základě zák. č. 231/2001 Sb. O provozování rozhlasového a televizního vysílání ¡http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=51457&nr=231~2F2001&rpp=15#local-content ¡ •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová Modely financování médií veřejné služby Metoda financování Země Provozovatelé Koncesionářský poplatek a vládní dotace Velká Británie Japonsko Kanada Austrálie BBC NHK CBC ABC Koncesionářský poplatek a tržní financování Německo Francie Itálie Holandsko Česká republika Nový Zéland ARD, ZDF FT RAI NOS ČT TVNZ Tržní financování Španělsko Portugalsko RTVE RTP •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žmají publikum vychovávat, informovat, ale také bavit, žmusí sloužit rozdílnému vkusu, intelektuálnímu i lidovějšímu, žmají pokrývat svými službami celou zemi a pokud to technologie dovoluje, nabízet přijatelnou kvalitu příjmu, žjsou povinny vytvářet programy pro menšiny (regionální, etnické, jazykové, náboženské i generační). •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žoddělená regulace veřejnoprávní a soukromé televize (včetně kabelové a satelitní), žsystém s hlavním regulačním orgánem jehož pravomoc se vztahuje na veřejnoprávní i soukromou televizi žjediný regulační orgán s pravomocemi v oblasti veřejnoprávní televize, soukromé televize a telekomunikací •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žudělování programové skladby žregulace programové skladby žkvóty pro nezávislou tvorbu žprogramová náplň žreklama a sponzorování žomezení vlastnických podílů •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žprogramové kvóty žreklama a sponzorování žochrana dětí a mladistvých žprávo na odpověď •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žudělejte si kompletní seznam všech věcí, které se změnily v uplynulých dvanácti letech v odívání, ve společenském chování a ve výběru programů. ž ž(Marshall McLuhan, 1966) •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žČeská televize ¡zák. č. 483/1991 Sb. + novelou č. 39/2001 Sb. žČeský rozhlas ¡zák.č.484/91 + novela č. 192/2002 Sb. žČeská tisková kancelář ¡zák. č. 517/1992 Sb. ¡(zák. č. 46/2000 Sb. tiskový zákon – i pro soukromý tisk) •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová ž6 kanálů šířených digitálně: ¡(ČT1, ČT1, ČT24, ČT4 Sport, ČT Junior a ČT Art) žProgramovou skladbou žPokrytím (v HD rozlišení) ž24 hodinovým vysíláním •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová ž8 celoplošných stanic (digitálně šířených) ¡Radiožurnál Praha, ¡Vltava, Radio Plus, ¡Radion D-dur, Radio Wawe, ¡Radio Jazz + ž+ 13 regionálních stanic ž + zahraniční vysílání ČRo ž+ Radio Retro (Znovu 89), •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žRada České televize ¡Kodex ČT ¡Etický panel ČT žRada Českého rozhlasu žRada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání žParlamentní komise pro sdělovací prostředky •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žNeexistuje žádný svět, který žleží vně tohoto, čeho si žvšímají média. ž ž(Norbert Bolz, 2002) •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová ž žprožívají etapu vývoje, žpro niž je příznačná vysoká míra žzávislosti na jejich tržní úspěšnosti, žtedy na schopnosti generovat zisk. •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žKomodifikací médií - média se stále více a více sama stávají zbožím ž žKomercionalizací médií - Důsledky této skutečnosti jsou stejné mediální produkty (zpravodajství, publicistika, komentáře či zábava) jsou svým charakterem stále více podřízeny tomu, aby byly tržně úspěšné. ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žMá tři hlavní rysy: 1.krize identity - k čemu vlastně jsou? 2.krize organizace - proč jsou tak obrovská? 3.krize financování - proč mají mít zaručený příjem z poplatků? ž žSituace v ČR – hodnocení prof. Jiráka (viz článek k samostudiu) •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žRůst zájmu o seriál (oproti klasické kinematografii) žNezájem o klasické vysílací schéma žMožnost sledovat oblíbené pořady na médiu, které je právě po ruce ¡Počítač ¡Tablet ¡Telefon ¡ •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žInternetové videotéky, které umožňují přehrát daný pořad na jakémkoli počítači s webovým prohlížečem žUSA - Netflix žČR – iVysílání ČT + Voyo (Nova) žVe světě se – zvláště u mladých lidí - projevuje ochota platit za filmy a seriály, nikoli však klasickým televizím •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žOslabení vlivu kabelových televizí - HBO vlivem výše uvedeného má vlastní filmotéku GO (funguje i v ČR) žKabelové TV jsou tak často na půl cesty: divák si může určit pořad i čas vysílání, ale k tomu musí na prvním místě platit za tradiční kabelový program (ale z toho vlastní tvorba, často seriály J) žInternetové videotéky (Netflix) začínají vytvářet vlastní díla (House of Cards) •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žTelevizní stanice mají stále převahu žVyužívají jí tak, že prodávají „internetové konkurenci“ práva k vlastním dílům s výrazným zpožděním žTím podporují pirátského stahování (z úložišť) žJak televizní stanice, tak internetové videotéky sledují pirátské žebříčky – sondují s jejich pomocí, jaká díla se vyplatí koupit •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žNetflix je přesvědčen, že jeho služba pomáhá nelegální stahování omezit – od doby, kdy vstoupil na kanadský trh, poklesl zájem o hlavní zdroj pirátského obsahu o polovinu žBude ochota platit za internetové videotéky??? ¡Průzkum mezi uživateli servedu Edna.cz existuje určitá ochota platit za obsah (místo pirátského stahování) i v ČR – např. seriály by si mohla kupovat necelá polovina lidí, kteří se na ně chtějí dívat. •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žzajímavý vývoj, na jehož konci se nová média etablují, najdou vhodný obchodní model a platformu pro nastolování témat, zatímco tradiční média zaniknou (respektive se transformují). žKaždopádně nás čeká určitý ústup od masovosti a nástup osobnějšího pojetí médií s větší segmentací. žZdroje ¡crowfunding??? Viz InfoBaden ¡družstvo??? Viz Kulturní noviny www.kulturni-noviny.cz ž •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová žJakou vidíte budoucnost médií obecně? ¡Médií veřejné služby? ¡Médií soukromých – kabelových TV? žJak na vás působí současná česká média? žUbráníme se mediální manipulaci? Jak? •Ekonomika kultury, jaro 2017 Simona Škarabelová