https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRAiehZq8O1Be61JA4vO77ol0f73B2MXrT224EJq-x8Osl aFok Ekonomika (ekonomie) životního prostředí Jana Soukopová eco1 Úvod do teorie environmentální politiky a ekonomie Ekologie a ekonomie – trochu teorie n? ¡PARTNEŘI ¡nebo ¡NEPŘÁTELÉ ¡? ¡ http://libcom.org/files/images/library/neoliberalism.gif http://andrewlfwong.com/soidelegation/wp-content/uploads/2012/05/carbon-tax-cropped.jpg Ekologie a ekonomie nStejný základ – eko (z řečtiny - oikos = dům, obydlí) ¡Ekonomie (oikos + nomos =správa) nzkoumá jak rozdělit omezené zdroje, aby byly uspokojeny neomezené potřeby existujících ekonomických subjektů ¡Ekologie (oikos + logos = věda) nzkoumá vztah organismů a jejich prostředí a vztah organismů navzájem. Ochrana životního prostředí nDůvody ochrany životního prostředí ¡idealistické pojetí: „dílo Boží“ ¡materialistické pojetí: funkce životního prostředí nzdroj všech vstupů nodkladiště a „absorbátor“ všech výstupů jen v určitém rozsahu, čase, prostoru ¡„příznivé“ životní prostředí jako sociální standard (udržitelný rozvoj) n Ekonomická činnost a ŽP nŽP a člověk … ¡Ve vztahu k životu člověka i všech živých organismů životní prostředí člověku poskytuje a zabezpečuje: ¡ochranu proti kosmickým vlivům; ¡relativně stálé fyzikálně chemické podmínky pro život; ¡pitnou vodu v rámci přírodního koloběhu vody; ¡zdroje látek; ¡přirozenou dekontaminaci; ¡fertilitu půdy; ¡zdroje energie; ¡biologické zdroje a ¡životní prostor. ¡ ŽP jako veřejný statek nDobrý stav ŽP – předpoklad existence člověka nŽP – z pohledu e. teorie = čistě veřejný statek? ¡jedince nelze vyloučit ze spotřeby (nevylučitelnost) ¡užitek se spotřeby jedince nesnižuje užitek ostatních (nerivalita) http://cleanfuelforthought.files.wordpress.com/2011/11/sun_public_good-11.gif?w=510 ŽP a ekonomika nživotní prostředí poskytuje: ¡vstupy pro ekonomickou činnost – obnovitelné i neobnovitelné přírodní zdroje (rostliny, zvířata, paliva, nerostné suroviny); ¡místo pro průmysl, zemědělství, komunikace i obytná sídla; ¡místo pro zbytkové látky z výroby a spotřeby (emise, odpady, teplo, hluk); ¡spotřební materiální i imateriální statky (vodu, čistý vzduch, estetické hodnoty). ¡ Příčiny problémů ŽP nrůst světové populace; npřekotná urbanizace; nprudký hospodářský růst; ntechnologické změny zatěžující životní prostředí (fosfáty, freony,…) npředimenzované spotřební vzorce chování člověka. ¡ Ekonomie životního prostředí nRelativně mladá oblast aplikované ekonomie nPosledních 50. let dynamický vývoj ¡Rozvoj alternativních přístupů neoklasické environmentální ekonomie hlavního proudu ¡Kritika neoklasických ekonomů ze strany ekologických ekonomů (Bromley, 2004; 2007; Sousa a Domingos, 2006 aj.) Pojem Ekonomie ŽP nPojem ekonomie životního prostředí ¡Ekonomie – věda zabývající se lidským jednáním, které vede k naplnění potřeb člověka – vychází z lidských preferencí – Člověk jedná, aby uspokojili maximum svých potřeby – Předmět zkoumání ekonomie ¡????TRIVIÁLNÍ??? nSouvisející disciplíny ¡Přírodovědné obory – ekologie, chemie, fyzika ¡Společenskovědní obory – psychologie, sociologie, etika, politologie nEŽP se na environmentální problémy dívá vlastní optikou, která souvisí s jednáním lidí (ve vztahu k přírodním zdrojům) ¡Výsledek – návrhy řešení identifikovaných problémů (vhodný nástroj environmentální politiky (Kolstad, 2000) nebo změna institucionálního uspořádání (Anderson a Leal, 2001) n Problém znečištění ŽP nenvironmentální statky stávají nedostatkovými a mezi Þ začíná konkurence a rivalita ¡ŽP ¡charakter smíšených statků Þ nezbytná role státu ¡stát nahrazuje pomyslnou neviditelnou ruku trhu, tzv. „viditelnou rukou státu“ a snaží se o dosažení optimálního stavu ¡STÁTEM GARANTOVANÁ OCHRANA ŽP n Metodologické problémy nIndividualismus X nJednotlivec má cíle a může jednat tak, aby jich dosáhl. nPředstavitelé (Neokolasici, rakouská škola a škola veřejné volby) nKolektivismus nČlověk je společenská bytost, jejíž hodnoty jsou utvářeny v závislosti na určité skupině nPředstavitelé (tradiční institucionální ekonomie) Metodologické problémy nRacionalita ¡Racionální spotřebitel (homo oeconomicus) ¡Koncept omezené racionality https://i0.wp.com/parlaredaltro.it/wp-content/uploads/2016/02/Homo-Oeconomicus.jpg Výsledek obrázku pro homo oeconomicus Metodologické problémy nSubjektivismus X nHodnota statků je určena subjektivním vnímáním jednotlivců nHodnota statků je odlišná nObjektivismus nPracovní teorie hodnoty nHodnotu je tedy možné určit Metodologické problémy nAntropocentrismus X nHodnota ŽP se odvíjí od preferencí člověka – subjektivní teorie hodnoty (Neoklasická environmentální ekonomie a tržní přístupy k ŽP) nBiocentrismus a ekocentrismus nBiocentrismus ¡Není hodnotný pouze člověk, ale na jeho úroveň jsou postaveny všechny ostatní druhy n Ekocentrismus ¡Hodnota je objektivizovaná – vnitřní objektivizovaná hodnota přírody, existenční hodnota ekosystémů Přehled myšlenkových směrů nRozdíly řeší ¡Jaké jsou příčiny degradace ŽP? ¡Co je nutné udělat, aby se degradaci zamezilo? nTeoretické směry ¡Neoklasická environmentální ekonomie ¡Ekologická ekonomie (mladší Institucionální ekologická ekonomie) ¡Tržní přístupy k ochraně životního prostředí Neoklasická environmentální ekonmie nVysvětluje ¡Problémy degradace ŽP pomocí tržních selhání nVeřejné statky nExternality ¡Považuje vládu za dokonalou s možností efektivně rozhodovat ¡ŘEŠENÍM nEnvironmentální politika (Kolstad et. al, 2000; Tietenberg a Lewis, 2010) nUvalení daní na znečišťovatele Neoklasická environmentální ekonomie nSoučástí ¡Příspěvek nového inst. ekonooma Ronalda Coase nVychází ze stejného vymezení problémů znehodnocení ŽP nRozšiřuje nástroje o bilaterální vyjednávání mezi znečišťovatelem a poškozeným nPodmínka – nízké transakční náklady a dobře vymezená vlastnická práva nPřínos – zdanění není jediný funkční nástroj internalizace externalit Ekologická ekonomie nPříčiny degradace ŽP ¡Individuálně motivované jednání člověka a jeho autoritativní přístup k přírodě ¡Nejen tržní selhání ¡Předpoklad nAni potenciálně dokonalý trh nemusí být schopen přírodu dostatečně chránit (v preferencích lidí se neodráží skutečná hodnota ekosystémů) nŘešení ¡stejně tak jako NE – environmentální politika a neselhávající vláda (Costanza, 1992) Institucionální ekologická ekonomie ¡Evolučně mladší nPříčiny degradace ŽP ¡Nevhodně nastavené instituce nMotivují jednotlivce k vyčerpávání přírodních zdrojů nŘešení nUrčení správných institucí nRežimy správy organizovat (Young, 2002) nZačlenit do rozhodování přímé uživatele zdroje na lokální úrovni (Ostrom, 2006) nOptimální kolektivní volba (Vatn, 2005) Tržní přístupy k ochraně ŽP ¡ZCELA ODLIŠNÉ POJETÍ nPříčiny degradace ŽP ¡Vládní regulace a poskytování přírodních zdrojů veřejným sektorem ¡Vyloučení tržních mechanismů nŘešení ¡Definování individuálních vlastnických práv ke statkům ŽP ¡Přesouvat tato práva prostřednictvím směny do rukou těch, pro které mají nejvyšší hodnotu (Cordato, 1992; Anderson a Leal, 2001) ¡Podmínka – vymahatelnost práv!! ¡ Přístupy jednotlivých ekonomických škol Příčiny problémů Řešení Neoklasická environmentální ekonomie Selhání trhu, externality Pigouovské daně Tržní přístup Vládní selhání Vymezení vlastnických práv Institucionální ekologická ekonomie Instituce Změny institucí Literatura nANDERSON, Terry Lee; LEAL, Donald R. Free market environmentalism. San Francisco, CA: Pacific Research Institute for Public Policy, 1991. nCOSTANZA, Robert. Ecological economics: the science and management of sustainability. Columbia University Press, 1992. nCORDATO, R. E. Princip „Znečišťovatel platí “: správné vodítko pro ekologickou politiku. ČAMROVÁ, L.(ed.): Ekonomie a životní prostředí–nepřátelé, či spojenci, 2007. nKOLSTAD, Ch D., et al. Environmental economics. ISEE, Solomons, MD.(EUA), 2000. nOSTROM, Elinor. Governing the commons: The evolution of institutions for collective action. Cambridge university press, 1990. nSLAVÍKOVÁ, Lenka, Eliška VEJCHODSKÁ a Jan SLAVÍK. Ekonomie životního prostředí: teorie a politika. 1 vyd. Praha: Alfa nakladatelství, 2012, 287 s. ISBN 9788087197455. nTIETENBERG, Thomas H.; LEWIS, Lynne. Environmental economics and policy. Addison-Wesley, 2010. nVATN, Arild. Institutions and the Environment. Edward Elgar Publishing, 2007. nWIESMETH, Hans. Environmental economics: theory and policy in equilibrium. Heidelberg: Springer, c2012, xix, 307 s. ISBN 9783642245138. nYOUNG, Oran R. The institutional dimensions of environmental change: fit, interplay, and scale. MIT press, 2002. n n n n n n n n n https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRAiehZq8O1Be61JA4vO77ol0f73B2MXrT224EJq-x8Osl aFok Ekonomika (ekonomie) životního prostředí Jana Soukopová eco1 Praktické aspekty a problémy ochrany ŽP Ekonomické vlastnosti statků typu ŽP njednotlivci nejsou schopni docenit užitek (často užitek nelze přesně určit) nexistují externality nnení zde konkurence na straně poptávky (substituce mezi statky také není možná) ninformovanost veřejnosti je problematická ntrh je nedokonalý, deformovaný. n ŽP jako externalita nmožnost volně využívat některé statky a služby životního prostředí může vést ke specifickému ekonomickému vztahu – externalitám. nNutnost internalizace externalit Důležité charakteristiky externalit nExternality jsou: ¡nechtěně produkované jako vedlejší efekty ¡přenášeny (jejich dopady) na jiné subjekty a to ve formě nužitku (přínosů) nebo nújmy (nákladů) ¡vyjmuty z trhu – nikdo za ně nikomu neplatí (nebo platí jen částečně) n Druhy externalit nPodle dopadu externality na jiné subjekty rozlišujeme: nPozitivní externality ¡určitá aktivita jednoho subjektu přináší užitek i jiným subjektům. K tomuto vnějšímu efektu dochází mimo trh - ostatní subjekty za tento užitek neplatí (např. včelař a sadař, majitel lesa a houbaři). ¡vzniká, když si člověk nemůže přisvojit veškeré výnosy ze své činnosti nebo ze svého majetku a když si část výnosů přisvojují jiní (např. vědecký výzkum a nedostatečná ochrana duševního vlastnictví). ¡ Druhy externalit nPodle dopadu nNegativní externality ¡určitá aktivita jednoho subjektu přináší újmu jiným subjektům. Náklady s touto externalitou spojené hradí někdo jiný než původce škody (vypouštění zdraví poškozujících látek při výrobě do ovzduší, vody, apod.). ¡vzniká, když člověk nenese plně všechny náklady své činnosti a část těchto nákladů přenáší na jiné. ¡ Výsledek obrázku pro externality obrázky Druhy externalit nSmíšené ¡Některé statky však produkují jak pozitivní, tak negativní externality. ¡Příklad: nVzrostlý ovocný strom na mém pozemku, přesahující na sousedův pozemek, n nnegativní externalita pozitivní externalita nznečištění pozemku v letním období spadaným listím příjemný stín n ovoce Zdroj: Robert Holman, Ekonomie, C.H.Beck, 2005 Příklad z praxe – Kjótský protokol I nPřijat v roce 1997 nZemě se zavázaly do konce 2012 snížit skleníkových plynů nejméně o 5.2 % proti roku 1990 nV roce 2012 přijat nový závazek – snížení skleníkových plynů o 18% do 2020 proti 1990 nVynutitelnost? nDominantní strategie? Praxe – Kjótský protokol II nSnižování emisí à zpomalení růstu průmyslové výroby à snížení konkurenceschopnosti ekonomiky nZároveň možnost profitovat na snížení emisí jinými zeměmi Praxe – Kjótský protokol III Praxe – Kjótský protokol IV nSnižovat emise se daří nVstup jiných faktorů ¡Prestiž země ¡Lepší vyjednávací pozice Internalizace externalit nHistoricky nejstarší, a z pohledu ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí klíčový, koncept internalizace externalit vypracoval ve 30. letech minulého století anglický ekonom Arthur Cecil Pigou (1877–1959). nZákladní myšlenka: ¡„Pokud se z důvodu existence externích efektů nerovnají soukromé a společenské náklady průmyslové produkce, potom může stát tento rozdíl eliminovat zavedením daně na příslušné aktivity. Sazba daně by měla být určena tak, aby se původní příliš vysoké množství produkce snížilo na optimální úroveň“ ¡PROBLÉMY nINFORMACE (NUTNOST ZNÁT VÝŠI EXTERNÍCH NÁKLADŮ ) nNutnost identifikovat PŮVODCE DANÉ EXTERNALITY! nČasto jsou využívány i v případech, kdy by při nastavení urč. podmínek internalizace externalit mohla proběhnout tržním řešením Obecné pojetí internalizace externalit nInternalizace externalit může obecně představovat snahu o to, aby se veškeré důsledky činnosti určitého subjektu projevily v rámci tohoto subjektu. nPrimárně jde (ze strany státu, společnosti) především o internalizaci negativních externalit, ale původce pozitivní externality má samozřejmě také zájem na její internalizaci, tedy aby důsledky této pozitivní externality (které přinášejí určitý užitek) pocítil sám původce a nikdo jiný (ledaže by za to původci zaplatil). nPůvodce externality tedy obvykle nemá zájem o její internalizaci (nákladů), pokud se jedná o negativní externalitu, ale má naopak zájem o její internalizaci (užitků), pokud se jedná o pozitivní externalitu. Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP nEkonomická škoda za znehodnocování ŽP představuje ekonomické efekty působené různým ekonomickým subjektům (domácnostem, firmám, státu) ¡Výše škody je přímo závislá na stupni znehodnocování ŽP ¡Ekonomická škoda představuje ztráty spojené se snížením hektarových výnosů ve znečišťovaných územích, ztráty z nižší produktivity pracovníků v hlučném prostředí, nižší kvalita bydlení v oblastech se zhoršeným ŽP ¡Znehodnocení ŽP vyžaduje dodatečné náklady vynakládané různými ekonomickými subjekty na dodatečné odstranění nebo zmírnění negativních důsledků znehodnocování ŽP (zvýšené náklady na léčbu obyvatel, náklady na likvidaci ekologických havárií aj.) Znehodnocení ŽP – ekonomické aspekty n • •Stupeň znehodnocování ŽP •Ekonomická škoda ze znehodnocování ŽP •Výše škody Ekonomické aspekty znehodnocení ŽP nJiná kategorie - náklady, které vedou ke zmírnění negativních důsledků, ale příčiny vlastního znehodnocování neodstraňují (preventivní náklady, ochranné prostředky) ¡Uvedené ztráty nejsou obsaženy v tradičních ekonomických veličinách zachycující produkci a spotřebu na mikro- i makro-úrovni nNa mikroekonomické úrovni je třeba rozlišit: ¡škody, které svým negativním vlivem působí daný ekonomický subjekt sám sobě, ¡škody působené jiným ek. subjektům (snížení estetické kvality rekreačního území, škody na zemědělské a lesní produkci aj.) Náklady na ochranu ŽP nnáklady na zamezení znehodnocování ŽP figurují proti ekonomickým škodám ¡Jsou vynakládány různými subjekty na odstranění nebo zmírnění samotných příčin znehodnocování ŽP (náklady na odsiřovací zařízení, zavedení lepší technologie pro redukci emisí, čištění odpadních vod aj.) ¡Čím více těchto nákladů je vynaloženo, tím nižší je stupeň znehodnocení ŽP a naopak • •Peněžní jednotky •Náklady na zamezení znehodnocování ŽP •Stupeň znehodnocování ŽP Ekonomické optimum kvality ŽP • •Peněžní jednotky •Náklady na zamezení •Stupeň znehodnocování ŽP •Ekonomická škoda •Minimální ekologická zátěž ekonomiky •Ekonomické optimum kvality ŽP Náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se nrozdíl mezi náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se! ¡Náklady na zamezení jsou vynakládány na likvidaci či snížení určitého faktoru životního prostředí (např. stavba čističky v podniku kvůli snížení vypouštěných škodlivých látek do řeky). ¡Náklady na vyhnutí se jsou náklady na ochranu daného prvku před účinky tohoto faktoru a jsou součástí ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí (např. program na prevenci před chorobami ze znečištěné vody). Rozdíl mezi náklady na zamezení a náklady na vyhnutí se n Trh, vlastnická práva a vládní regulace nProblémy: ¡Problém černého pasažéra ¡Problém vládních selhání nÚčinná struktura vlastnických práv má 4 charakteristiky 1.Univerzalita (všechny zdroje soukromé) 2.Exkluzivita (všechny užitky patří vlastníkovi) 3.Převoditelnost 4.Vymahatelnost (vlastnická práva by měla být zabezpečena proti neopr. přivlastnění aj.) Organizace x zájmové skupiny nOrganizace x zájmové skupiny ¡Veřejného sektoru ¡Soukromého sektoru ¡ ¡Ziskového sektoru ¡Neziskového sektoru DOTAZY?? 47 http://en.hdyo.org/assets/ask-question-2-fb180173e13f21ad6ae73ba29b08cd02.jpg nDěkuji za pozornost nJ n eco1 https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRAiehZq8O1Be61JA4vO77ol0f73B2MXrT224EJq-x8Osl aFok