Soutěžní ekonomie
Úvod a vymezení relevantní trhu (tržní síly)
Daniel Donath
ESF MU, Brno, 3. března 2016
1
2
Přehled
 Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže
 Úvod
 Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy
 Tržní struktury
 Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly
 SSNIP test
 Teorie
 Praxe
 Tržní síla a tržní podíly
3
Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže
 Vymezení relevantní trhu (tržní síly)
 Fúze (horizontální a vertikální)
 Zneužití dominantního postavení
 Dohody (horizontální a vertikální) a kartely
 Veřejná podpora
4
Přehled
 Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže
 Úvod
 Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy
 Tržní struktury
 Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly
 SSNIP test
 Teorie
 Praxe
 Tržní síla a tržní podíly
5
Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy (1/2)
 Soutěžní právo vychází z ekonomického názoru, že fungující
hospodářská soutěž je pro společnost prospěšná
 Cílem spotřebitelů je získat výrobky (služby) za co nejnižší ceny, v co
nejvyšší kvalitě, a v co největším výběru
 Dokonalá konkurence vs. Oligopol vs. Monopol
 Jak tohoto cíle dosáhneme? Jen konkurenceschopné podniky by měly
být součástí trhu => ochrana soutěžitelů není cílem soutěžního práva
 Klíčová otázka: Jaký je dopad chování (záměru) daného podniku
(podniků) na soutěž a spotřebitele?
6
Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy (2/2)
Vymezení
relevantních trhů
=> určení tržní síly
Posouzení daného
chování (záměru)
Jaký je dopad chování (záměru) daného podniku
(podniků) na spotřebitele?
Žádný resp.
nepodstatný
Nějaký resp.
podstatný
Pozitivní
(Pozitiva >
Negativa)
Negativní
(Negativa >
Pozitiva)
7
Přehled
 Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže
 Úvod
 Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy
 Tržní struktury
 Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly
 SSNIP test
 Teorie
 Praxe
 Tržní síla a tržní podíly
8
Tržní struktury - Úvod
Dokonalá konkurence
Monopolistická konkurence
Oligopol
Monopol
Počet
společností
Schopnost
ovlivnit cenu
9
Dokonalá konkurence
 Velké množství společností, které prodávají homogenní produkt za cenu
danou trhem, kterou nemohou ovlivnit
 Produkční efektivnost: cena je stlačena na úroveň produkčních nákladů a
náklady jsou minimalizovány
 Alokační efektivnost: každý, kdo je ochoten zaplatit náklady na dodatečnou
jednotku produkce (MC) je uspokojen => dosaženo maximálního
společenského přebytku (SP)
10
Monopol
 Jediná společnost, která je tvůrcem ceny, která závisí na (i) cenové elasticitě
poptávky a (ii) bariérách vstupu
 Produkční neefektivnost: méně tlaku na minimalizaci nákladů (a inovace)
 Alokační neefektivnost: cena je nad MC, což vede k sub-optimální produkci (z
pohledu společnosti) a není dosažen maximální SP
 Tržní selhání (monopol, kartely), ale jednostranné získání tržní (monopolní) síly
není samo o sobě nic špatného!!!
 Spotřebitelský přebytek (SP)
 Přebytek výrobce (PV)
 Náklady mrtvé váhy
 Celkový přebytek = SP + PV
11
Oligopol
 Vzájemná závislost společností při stanovování cen, která může vést ke
spektru výsledků od konkurence po monopol (koluzi)
 Konflikt mezi individuálními a společnými zájmy (jednorázová vs
opakovaná hra: nakolik záleží na budoucnosti?)
 Cornout Model – společnosti optimalizují objem produkce
 V ekvilibriu existuje vztah mezi měřítkem koncentrace a lernerovým
indexem: HHI = Σi(mi)2, kde m je tržní podíl a i je firma i
 HHI = O (dokonalá konkurence), HHI = 1 (monopol)
 Bertandův model – společnosti optimalizují cenu produkce
 Nekooperativní statický (P=Pc) vs. Kooperativní dynamický (P=PM) výhled
Konkurence: nízká cena
Koluze: vysoká cena
12
Přehled
 Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže
 Úvod
 Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy
 Tržní struktury
 Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly
 SSNIP test
 Teorie
 Praxe
 Tržní síla a tržní podíly
13
Úvod
 K posouzení dopadu jednání podniku (podniků) na soutěž a
spotřebitele je nejprve potřeba popsat jaké soutěži podnik (podniky)
na trhu čelí => musíme vymezit relevantní trh (a tržní sílu)
 Odst. 2 § 2 zákona č. 143/2001 Sb. (ZOHS): „Relevantním trhem je trh
zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného
použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na
území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a
zřetelně odlišitelné od sousedících území.“
 Cíl je systematicky identifikovat konkurenci daného podniku (z
produktového i geografického hlediska) čím větší je konkurence na
trhu, tím má podnik menší tržní sílu
 Je tedy potřeba zjistit, kdo a za jakých podmínek konkuruje danému
podniku => objektivně empirický (SSNIP) test
14
Přehled
 Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže
 Úvod
 Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy
 Tržní struktury
 Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly
 SSNIP test
 Teorie
 Praxe
 Tržní síla a tržní podíly
15
SSNIP test a jeho logika
 Klíčová otázka: Bylo by pro
hypotetického monopolistu ziskové
permanentně zvýšit cenu výrobku o 5
až 10%?
 Iterativní test: začíná se s malým
trhem a přidávají!!! se substituty,
pokud zvyšování cen není ziskové
 Reakce (marginálních) zákazníků a
konkurentů: jsou dostatečně velké na
to, aby zvýšení cen nebylo ziskové?
 Trh z pohledu hospodářské soutěže a
trh z obchodního (marketingového)
pohledu není jedno a to samé!!!
16
SSNIP test a grafické znázornění
 Bylo by ziskové zvýšit cenu a 5 až 10% na kandidátském trhu?
Ne:
relevantní trh je širší než
kandidátský trh
Ano:
relevantní trh je širší než
kandidátský trh
17
SSNIP test a přidávání substitutů
 Kandidátský trh A, potenciální substituty B, C, D
A B C D
C
B
D
A
správně
chybně
18
SSNIP test a výchozí kandidátský trh
 Kandidátský trh A, potenciální substituty B, C, D
 Kandidátský trh B, potenciální substituty A, C, D
 Neplatí automatická obousměrná substituce
A B C D
A B C D
B C B C≠
19
SSNIP test a zvýšení ceny
 Kandidátský trh A, potenciální substituty B, C, D
A B C D užší relevantní trh
A B C D širší relevantní trh
20
Nejčastější chyby při aplikaci SSNIP testu
 Vymezování trhů, které jsou již monopolizovány
 cellophane fallacy („celofánový klamný závěr“)
 Tendence soustřeďovat se na to, zda pro každého zákazníka je daný
výrobek nahraditelný jiným výrobkem
 „bezzubý klamný závěr“
 Tendence soustřeďovat se na absolutní ceny místo relativních cen
 Přílišný důraz na vlastnosti produktů
 Nezohlednění cenové diskriminace
 Předpoklad o vývoji mezních nákladů
21
Cellophane fallacy – Případ DuPont v USA (1956)
 US DOJ: DuPont má dominantní postavení, protože relevantním trhem
je trh celofánu (tržní podíl spol. DuPont byl 75 % v letech 1923 až 1947)
 DuPont: nejsme dominantní, protože trh je širší kvůli vysokým křížovým
elasticitám s jinými výrobky (hliníkové folie, voskový papír, polyetylen)
 Soud uznal argumentace společnosti DuPont => širší trh
 Cena určená monopolistou je nicméně „blízko“ elastické poptávkové
křivky, což vzbuzuje dojem existence substitutů, ale ve skutečnosti tyto
produkty neomezují monopolistu
 Komise (bod 19): Obecně, a zejména u analýzy případů spojování, cena, kterou je
třeba vzít v úvahu, bude obvyklá tržní cena. To nemusí platit v případě, kdy se
obvyklá cena stanoví při neexistenci dostatečné soutěže. Především při vyšetřování
zneužívání dominantního postavení se vezme v úvahu skutečnost, že obvyklá cena
již mohla být značně zvýšena.
22
„Bezzubý klamný závěr“ – United Brands vs EK (1978)
 Banány - samostatný relevantní trh nebo součást širšího relevantního
trhu (čerstvé ovoce)?
 EK, ECJ - banány jsou samostatný relevantní trh (argument: mladí a
staří spotřebitelé a měkkost banánů)
 Avšak z logiky SSNIP testu je podstatné, aby nikoliv všichni
spotřebitelé, ale jen jejich dostatečně velký počet, byl ochotný nahradit
daný produkt jiným tak, aby zvýšení ceny nebylo ziskové
 Marginální a inframarginální zákazníci
 Je podstatný rozdíl v následujícím:
 argument rozdílných fyzických charakteristik produktů
 argument důsledků rozdílných fyzických charakteristik produktů
23
SSNIP test a geografický relevantní trh
 Stejný princip SSNIP testu jako u vymezování produktového
relevantního trhu
 Specifické faktory
 Transportní náklady
 Exporty a Importy - klíčové jsou importy
 Isochrones (Catchment areas)
 Trvanlivost produkce
 Přetížení (obchodních) sítí
24
Přehled
 Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže
 Úvod
 Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy
 Tržní struktury
 Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly
 SSNIP test
 Teorie
 Praxe
 Tržní síla a tržní podíly
25
SSNIP test a aplikace – 2 základní přístupy
 Analýza kritické ztráty (critical loss analyses)
 Výhoda: dává přímou odpověď na otázku SSNIP testu
 Nevýhoda: obvykle značné požadavky na data
 Cenová analýza (pricing analysis)
 Výhoda: relativně jednoduše proveditelná
 Nevýhoda: nedává přímou odpověď na otázku SSNIP testu
 Nástroje:
 Kvantitativní techniky
 Kvalitativní informace
 Je velmi důležité provést analýzu sensitivity!!!
26
Analýza kritické ztráty – Úvod
 Klíčová otázka: Jaká by mohla být největší procentuální ztráta prodejů,
aby byl SSNIP pro hypotetického monopolistu ziskový?
 Zvýšení ceny má 2 efekty
 Negativní efekt - snížení zisku z důvodu úbytku prodejů, neboť někteří
spotřebitelé v reakci na zvýšení omezí své nákupy
 Pozitivní efekt - spočívá ve zvýšení zisku, neboť hypotetický monopolista
dosahuje po zvýšení ceny vyšších marží na ostatních prodejích
 Potřebná data: (i) marže, (ii) SSNIP (zvýšení ceny o X procent) a (iii)
funkční formu poptávkové křivky (lineární, isoelastická)
 Je potřeba porovnat kritickou ztrátu se skutečnou ztrátou prodejů
 Kritická ztráta > skutečná ztráta => kandidátský trh je relevantním trhem
 Kritická ztráta < skutečná ztráta => relevantní trh je širší
27
Analýza kritické ztráty – Hypotetický příklad
 Procentuální marže (M) společností X a Y je 50 %, zvýšení cen (ZC) o 5%
 Za předpokladu lineární křivky poptávky je kritická ztráta prodejů
vypočítána jako (ZC/ZC+M) => 0,05/(0,05+0,50)=0,091
 pokud firmy X a Y ztratí více než 9,1 % prodejů, tak zvýšení cen o 5 % není
ziskové a další výrobky by měly být součástí relevantního trhu
 Můžeme také vyjádřit v hodnotách elasticity poptávky jako (1/ZC+M) =>
pokud je elasticita poptávky větší než 1/(0,05+0,5)=1,82, tak zvýšení ceny o 5
% není ziskové
 Jakým způsobem provedeme porovnání?
 pomocí spotřebitelského průzkumu odhadneme skutečný úbytek prodejů a
porovnáme s kritickou ztrátou prodejů 9,1 %
 pomocí regresní analýzy vymodelujeme křivku poptávky na trhu a
porovnáme výsledný koeficient elasticity s elasticitou 1,82
28
Lufthansa/SN Airholding (EK, 2009)
 Brusel/Frankfurt: je vlaková přeprava součástí stejného relevantního
trhu jako letecká přeprava?
 Skutečná ztráta: spotřebitelský průzkum na letišti v Bruselu
 Zvolili by cestující v případě realizace zdražení letenek o SSNIP vlakovou
přepravu?
 Kritická ztráta: mnoho obtíží
 Cenová diskriminace a různé skupiny zákazníků
 Určení hrubé marže
 Rozdíly dle skupin zákazníků (byznys cestující vs dovolenkář – je možné
očekávat průměrné zvýšení ceny hypotetickým monopolistů)
 Co jsou variabilní a fixní náklady? Co je správný časový horizont?
 Použití analýzy kritické ztráty nebylo v tomto odvětví charakteristickém
cenovou diskriminací a komplexností a obtížností kalkulace
vyhnutelných nákladů shledáno za vhodné
29
Aelia/UG Air (ÚOHS, 2009) - Úvod
 Je letiště Praha relevantním trhem pro „Travel Retail“ (Parfémy,
kosmetika, oblečení, módní doplňky, potraviny, lihoviny, tabák)?
 Tržní podíly: 60-80% (Letiště Ruzyně), 10-15% (EEA)
 Nakupování na letišti je rozdílné oproti „běžnému“ nakupování
 Omezený čas a výběr (většinou luxusní zboží)
 Obtížná návratnost do místa nákupu (specifické – „suvenýry“, lokální měna)
 Byl proveden spotřebitelský průzkum
 Klíčový je sampling design, abychom měli reprezentativní vzorek populace
 Zjištění popisných skutečností (nakupuje respondent na letišti, kolik utrácí,
co nakupuje, motiv nákupu)
 Jak se respondent chová při nákupu (multiple choice)
 Navození situace posledního nákupu => SSNIP otázka (% + absolutní
hodnota ΔP)
30
Aelia/UG Air (ÚOHS, 2009) - Výsledky
 Skutečná ztráta je větší než kritická ztráta=> SSNIP by nebyl profitabilní,
což naznačuje, že geografický relevantní trh je širší než Letiště Praha
 Tento výsledek je konzistentní s dalšími kvalitativními argumenty
 Provozovatelé obchodů provádějí srovnávání svých cen s cenami hlavních
evropských letišť
 Marketingové a propagační aktivity jsou prováděny centrálně pro Evropu (s
přihlédnutím k národním specifikům)
 90 % nájmu UG Air končí v 2012-2013, následně tendry (LP si hlídá
kvalitu služeb, oslovuje provozovatele i napřímo)
31
Cenová analýza – Úvod
 Pohybují se ceny výrobků (geografických trhů) a jejich úroveň společně
v čase?
 Pokud jsou výrobky vzájemně nahraditelné, tak jakákoli nevyrovnanost
v jejich cenách bude jen dočasná (v důsledku reakce zákazníků a
výrobců)
 Produkty, které jsou blízké substituty však nezbytně nemusí mít vysoce
korelované ceny
 Samotné cenové rozdíly jsou nesprávné kritérium pro definici trhu
 Cenová analýza neposkytuje důkaz o dostatečném konkurenčním tlaku
a má tedy nižší vypovídací hodnotu než analýza kritické ztráty, ale na
druhou stranu je obvykle jednoduché tento typ analýzy provést
 Nutnost doplnění analýzy dalšími informacemi (o konkurenčním tlaku na
hypotetického monopolistu)
32
Cenově-korelační analýza – Úvod
 Korelace měří, do jaké míry existuje vztah mezi „vysokými“, „středními“
a „nízkými“ cenami jednoho produktu a „vysokými“, „středními“ a
„nízkými“ cenami druhého produktu
 Korelační koeficient nabývá hodnot od -1 do +1. Jak moc velká má být
hodnota koeficientu, aby produkty byly součástí stejného trhu?
 Orientační bod („benchmark value“)
 „pravidlo“ 0,9
33
Cenově-korelační analýza – Poznámky
 Časové řady musí být dostatečně dlouhé (5 až 6 let na měsíční bázi)
 Častou kritikou je, že cenové řady mohou být vysoce korelovány, i když
produkty nejsou substituty
 Existence společných nákladů, podobných změn v nákladech či společné
změny v cenové úrovni (sezónní trend, inflace)
 Mnohdy dochází k reakčnímu zpoždění, takže ceny mohou vypadat, že
nejsou korelovány
 Je tedy klíčové identifikovat zdroj variace změn!!!
 Obvykle je cenově-korelační analýza doplněna stacionární analýzou a
„zlatým pravidlem“ je provádět oba typy analýz společně
34
Analýza stacionarity cen
 Zkoumá, zda se mají relativní ceny dvou produktů tendenci vracet se v
čase ke konstantní hodnotě (tedy, zda jsou relativní ceny stacionární)
 Je-li řada relativní ceny dvou produktů stacionární, pak se ceny odchylují
jen po omezenou dobu a produkty jsou pravděpodobně součástí stejného
relevantního trhu
 Není vystavena problému falešné korelace, není ovlivněna výběrem
měny a nevyžaduje orientační bod
35
PanFish/Marine Harvest (UK, 2006)
 Fúze mezi producenty lososů ve Skotsku a Norsku
 Tržní podíly - cca 30% atlantský losos (skotský+norský), cca 45% jen skotský
 Je norský losos součástí stejného relevantního trhu jako skotský losos?
 Korelace mezi cenami norského a skotského lososa: 0,89 (UK, Francie)
 Relativní cena norského a skotského lososa je stacionární
=> Je pravděpodobné, že norský a skotský losos je součástí stejného trhu
36
Ineos/Kerling (EK, 2008)
 Fúze mezi producenty S-PVC (okenní rámy, trubky, výlisky)
 Tržní podíly – 60-70% UK, 20-30% EU15
 Je relevantní geografický trh širší než UK (např. EU15)?
 V 2 pol. roku 2003 (15 %) došlo k depreciaci £ a postupná apreciaci =>
pokud je UK součástí širšího relevantního trhu, pak by významná
depreciace libry neměla mít dopad na relativní ceny
 Výsledky analýzy stacionarity: relativní řady cen jsou stacionární
37
Arjowiggins/M-real Zanders Reflex (EK, 2010)
 Producenti samopropisovacího papíru - 3 úrovně/typy (CB top sheet,
CFB middle sheet, CF bottom sheet)
 Prodáváno v kotoučích nebo listech
 Klíčové otázky
 Jsou separátní relevantní trhy papíru v kotoučích a papíru v listech?
 Je relevantní trh národní nebo širší?
 Korelační koeficient mezi cenami kotoučů a cenami listů v 6 zemích
(GER, FRA, ITA, POL, SPA and UK) byl v rozmezí -0,32 až 0,50
 Ceny kotoučů a listů nejsou vzájemně závislé
 Orientační bod - Korelační koeficient mezi cenami 3 typů papíru byl v
rozmezí 0,80 až 0,98
 Kotouče a listy tedy velmi pravděpodobně nejsou součástí stejného
relevantního trhu (stejný závěr potvrdila analýza stacionarity)
 Vymezení geografického trhu se opíralo o analýzu stacionarity
38
Přehled
 Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže
 Úvod
 Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy
 Tržní struktury
 Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly
 SSNIP test
 Teorie
 Praxe
 Tržní síla a tržní podíly
39
Tržní síla
 Tržní síla je schopnost soutěžitele ovlivnit cenu výrobků nad úroveň,
která existuje na dokonale konkurenčním trhu
 Dokonale konkurenční trh: PC=MC, nulové ekonomické zisky, maximální
spotřebitelský přebytek
 Bez tržní síly nemůže dojít k negativním dopadům na hospodářskou
soutěž (protože je na trhu dostatečná konkurence)
 Opak není automaticky pravdou: podniky s významnou tržní silou se obvykle
chovají pro-soutěžně (a proto jsou dominantní)
 Cílem soutěžního práva tedy je, aby záměry soutěžitelů (kartelové
dohody, jejich chování či fúze) nezvýšily jejich tržní sílu
 Tržní síla sama o sobě není nic špatného: Je rozdíl mezi získáním tržní
síly a jejím zneužitím!!!
40
Určení tržní síly v kontextu hospodářské soutěže
 Vymezení relevantního trhu vede k tržním podílům a ukazatelům tržní
koncentrace (HHI), které mohou pomoci s vyhodnocením tržní síly
 Klíčový předpoklad: existuje pozitivní vztah mezi tržními podíly
(koncentrací trhu) a tržní silou, což nemusí být pravda!!!
 trhy s nízkými bariérami vstupu, nadbytečnými kapacitami nebo vyrovnávací
kupní silou
 tendry - nízká vypovídací hodnota tržních podílů
 „Pravidlo“ 40 %, ale tržní podíl je jen začátkem pro určení tržní síly a
tedy i dominantního postavení!!!
41
Student Agency (ÚOHS, 2010 a 2012)
 Na základě podnětu společnosti Asiana došel Úřad došel k závěru, že společnost (i) Student Agency
měla dominantní postavení od 2. 10. 2007 do 1. 3. 2008 v autobusové přepravě na trase Praha – Brno, a
(ii) zneužila své dominantní postavení účtováním si nepřiměřeně nízkých cen, které vedlo k vytlačení
společnosti Asiana z trhu
 Krajský soud v Brně toto rozhodnutí zrušil na základě následující argumentace: „Ze shora uvedeného
zdejší soud uzavírá, že žalobcovo [společnost Student Agency] jednání naplňovalo znaky agresivní
cenové politiky, která by musela být pokládána za zneužití dominantního postavení […] pokud by se
žalobce v dominantním postavením skutečně nacházel. Pokud by se v takovém postavení nenacházel,
nemohl by svým jednáním svého postavení zneužít […]“
 Je autobusová a železniční přeprava součástí toho samého relevantního trhu?
 Dominance je schopnost využít svojí tržní sílu k proti-soutěžnímu chování, tzn. k chování, které bude k
neprospěchu ostatních účastníků na trhu (zákazníků)
 Chování společnosti Student Agency mělo znaky agresivní cenové politiky => chování společnosti
Student Agency mělo proti-soutěžní znaky => Student Agency měla schopnost se chovat proti-soutěžně
=> Student Agency byla dominantní
 Je irelevantní, zda vlaková a autobusová doprava jsou součástí toho samého relevantního trhu,
respektive NENÍ MOŽNÉ ODDĚLIT OTÁZKU DEFINICE RELEVANTNÍHO TRHU OD VYHODNOCENÍ
DOPADŮ CHOVÁNÍ SPOLEČNOSTI
42
ČEZ/Energotrans (ÚOHS, 2012)
 Podíl skupiny ČEZ na trhu výroby a velkoobchodu s elektrickou energií činil v roce 2010
[65-75]% českého trhu, zatímco podíl Energotransu byl [0-5]%
 Úřad řešil, zda může být trh širší, na základě kvalitativních argumentů – liberalizace trhu,
kontinuální obchodování na PXE, navýšení technických možností přeshraniční kapacity
 Celková instalovaná kapacita a výroba v ČR (18 GW, 82 TWh) a DE (153 GW, 580 TWh)
 Pokud existuje více než jedna odůvodnitelná definice relevantního trhu, je lepší se přímo
zaobírat dopady na trh – Jaký vliv by mělo dlouhodobé vypnutí Energotransu na trh?
 „Plexos“ - vysoce sofistikovaný interní nástroj ČEZu pro modelování budoucích cen silové
elektřiny, který obsahuje informace o každé důležité elektrárně v EU
 Simulace dopadu uzavření Energotransu na cenu elektřiny v ČR => ZANEDBATELNÝ
 Proč je dopad uzavření Energotransu zanedbatelný? Kvůli vysokému propojení ČR s
okolními státy a hlavně Německem, od kterého se stanovuje cena elektřiny v ČR
 Nejedná se o cellophane fallacy – např. i při nulových cenách hnědého uhlí by se vyšplhala cena
silové elektřiny v ČR na nynější hodnoty (exporty z ČR do DE)
 Co zbývá? Vysoký tržní podíl. Proč nekupovat elektřinu v ČR, když jsou ceny podobné jako
jinde?
43
Přehled
 Studijní plán – hlavní pilíře hospodářské soutěže
 Úvod
 Rámec ekonomické (soutěžní) analýzy
 Tržní struktury
 Vymezení relevantních trhů a určení tržní síly
 SSNIP test
 Teorie
 Praxe
 Tržní síla a tržní podíly
 Shrnutí
44
Shrnutí
 K posouzení dopadu jednání podniku (podniků) na soutěž a spotřebitele
je nejprve potřeba popsat jaké soutěži podnik (podniky) na trhu čelí =>
musíme vymezit relevantní trh (a tržní sílu)
 Cílem je systematicky identifikovat konkurenci daného podniku (z
produktového i geografického hlediska): čím větší je konkurence na
trhu, tím má podnik menší tržní sílu
 Je tedy potřeba zjistit, kdo a za jakých podmínek konkuruje danému
podniku => objektivně empirický (SSNIP) test
 Bylo by pro hypotetického monopolistu ziskové permanentně zvýšit
cenu výrobku o 5 až 10%?
 Tržní síla je schopnost soutěžitele ovlivnit cenu výrobků nad úroveň,
která existuje na dokonale konkurenčním trhu