Regionální ekonomie a politika II doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Metropolizační procesy – teoretická východiska a metodické přístupy (případová studie Střední Evropy) § § §Metropolizaci lze chápat jako vyšší stadium urbanizace resp. přechod od prosté koncentrace jevů ke koncentrace významů v linii informace – znalosti – řízení (adaptace na postindustriální stadium vývoj ekonomiky = nástup integračního stadia aglomerační ekonomiky. §Rozvolňování horizontálních a prohlubování vertikálních forem společenské organizace. §S uvedenými skutečnostmi koresponduje postavení metropolí jako dominantních součástí urbanistických systémů, propojených nejen operativními interakcemi realizovanými technickou infrastrukturou, ale i tvůrčími interakcemi realizovanými znalostní infrastrukturou. §Celkově je ovšem třeba konstatovat, že koncept metropolizace stále zůstává teoreticky neujasněný – ze starších teorií lze v tomto kontextu považovat za inspirativní zejména teorii centrálních míst, teorii polarizovaného rozvoje a teorii kumulativní kauzality. Z novějších teorií připomínám teorii integrovaného a udržitelného rozvoje, která za podstatu společenského pohybu/evoluce považuje holistickou integraci společenských systémů prostřednictvím územní dělby práce a sociopolitických vztahů. §Dále prezentované konkrétní poznatky byly získány v rámci případové studie Střední Evropy (Německo, Polsko, Česká republika, Maďarsko, Rakousko, Švýcarsko, Slovensko, Slovinsko a Lichtenštejnko). § ¡ ¡Koncentrace významů v linii informace – znalosti – řízení ¡ Pojem metropolizace Základní determinanty prostorového uspořádání společenských systémů hierarchická úroveň polarizace integrace klíčové struktury hlavní typy interakcí globální rozvojové póly globálního významu rozvojové osy nadnárodního významu mezinárodní společenství, TNC obchodní makroregionální rozvojové póly nadnárodního významu rozvojové osy národního významu státní správa, ústředí velkých firem řídící mezoregionální rozvojové póly národního významu rozvojové osy regionálního významu územní správa, velké firmy resp. závody produkční mikroregionální rozvojová (nodální) centra nodální regiony zaměstnavatelé, zaměstnanci pracovní lokální pozemková renta funkční urbanistické areály nemovitosti realitní Identifikace a hodnocení metropolí 1. Populační velikost metropolí resp. metropolitních regionů, jejíž dostatečná úroveň je obecně považována za primární předpoklad pro nastartování procesu metropolizace. 2. Ekonomický profil zdůrazňující progresivitu odvětvové struktury, odvíjející se od zastoupení znalostně založených odvětví s nadprůměrným potenciálem tvorby přidané hodnoty a s pozitivními dopady na konkurenceschopnost. 3.Všeobecná atraktivita spojená s vysokou investiční a residenční přitažlivostí metropolí vytvářející dobré předpoklady perspektivního socioekonomického rozvoje. 4. 4. Populační velikost o oobvyklý velikostní limit je 1 mil. obyvatel, metropole nižšího (národního) významu 0,5 mil. obyvatel ozákladním problémem je jednotné vymezení metropolí – optimální základem řešením je využití údajů o functional urban areas shromažďované OECD se zohledněním vyšších administrativních funkcí (zejména hlavní města) opřípadová studie Střední Evropy – členění do 3. skupiny: metropole s více než 2,5 milionem obyv. (např. Berlin, Wien, Warszawa), 1 až 2,5 milionem obyvatel (např. Praha, Zürich, Stuttgart) a metropole s méně než 1 mil. obyvatel. (např. Bratislava, Ljubljana, Poznań). o o o 1. počet obyvatel počet obyvatel jádra hustota obyvatel na km 2 HDP v mil. USD HDP v USD na obyvatele % podíl HDP z celku Česká rep. 10 505 445 x 136 249 139 23 712 x Praha 1 868 631 1 317 563 476 76 017 41 543 30,5 Německo 81 843 743 x 229 2 741 802 33 517 x Berlin 4 386 551 3 475 702 710 131 116 29 971 4,8 Rhein-Ruhr 7 089 648 4 578 717 1 171 258 707 36 366 9,4 Hamburg 2 996 750 1 718 809 520 134 128 44 934 4,9 München 2 904 480 1 401 899 464 146 077 51 350 5,3 Frankfurt a. M. 2 525 458 885 001 650 122 873 48 802 4,5 Stuttgart 1 960 286 766 539 986 83 849 42 895 3,1 Mannheim 801 951 584 698 1 195 45 297 36 501 1,7 Hannover 1 220 106 508 444 395 44 420 36 327 1,6 Nürnberg 1 168 145 608 517 374 44 985 38 548 1,6 Bremen 1 026 367 545 080 323 37 363 36 431 1,4 Leipzig 833 828 512 479 393 21 708 25 917 0,8 Dresden 842 159 527 089 491 21 246 25 383 0,8 Polsko 38 538 447 x 123 662 316 17 353 x Warsawa 3 008 921 1 714 967 349 111 665 37 456 16,9 Katowice 2 608 651 1 470 265 665 52 878 20 119 8,0 Kraków 1 357 206 753 647 362 26 652 19 716 4,0 Gdańsk 1 098 435 702 372 420 22 350 20 470 3,4 Łódż 947 767 794 938 560 18 781 19 642 2,8 Poznań 941 914 552 546 306 25 899 27 729 3,9 Wrocław 835 403 630 127 317 19 734 23 691 3,0 Švýcarsko 7 954 662 x 199 306 377 39 351 x Zürich 1 226 332 369 768 1 043 58 058 48 128 19,0 Genéve 807 646 270 323 516 31432 40 039 10,3 Basel 773 332 166 097 541 29618 38 635 9,7 Rakousko 8 443 018 x 102 296 484 35 400 x Wien 2 737 753 1 750 472 301 107 616 40 107 36,3 Maďarsko 9 957 731 x 107 169 811 16 957 x Budapest 2 862 326 1 705 774 473 80 888 28 417 47,6 Slovensko 5 404 322 x 110 109 463 20 178 x Bratislava 722 106 431 418 278 32 492 45 414 29,7 Slovinsko 2 055 496 x 102 51 416 25 118 x Ljubljana 576 370 278 705 183 19 775 34 870 38,5 Údaje o populaci (rok 2012) a HDP (rok 2010) středoevropských metropolí Ekonomický profil 1. skupina A: nadprůměrný podíl výzkumně intenzivních high-tech průmyslových odvětví (HTO – např. výroba kancelářských strojů a počítačů), výzkumné intenzivních medium-tech průmyslových odvětví (MTO –výroba motorových vozidel či chemických vláken) a znalostně intenzivních technologických služeb (TS – např. výzkum a vývoj či činnosti v oblasti výpočetní techniky) 2. skupina B: nadprůměrný podíl znalostně intenzivních odvětví podnikatelských služeb (PS – např. právní a účetní služby či poradenství), znalostně intenzivních finančních služeb (FS – např. finanční zprostředkování či pojišťovnictví) a znalostně intenzivních zdravotnických, vzdělávacích a mediálních služeb (ZVM – např. vzdělávání či tvůrčí a umělecké činnosti) 3. skupina C: průměrný podíl výzkumně intenzivních odvětví a služeb (HTO + MTO + TS) 4. skupina D: průměrný podíl znalostně intenzivních odvětví služeb (PS + FS + ZVM) 5. skupina E: podprůměrný podíl výzkumně a znalostně zaměřených odvětví průmyslu a služeb skupina A skupina B skupina C skupina D skupina E Česká republika Praha Německo Berlin Rhein-Ruhr ▫ Hamburg München Frankfurt a. M. Stuttgart Mannheim Hannover Nürnberg Bremen Leipzig Dresden Polsko Warszawa Katowice Kraków Gdańsk Łódż Poznań Wrocław Švýcarsko Zürich Genéve Basel Rakousko Wien Maďarsko Budapest Slovensko Bratislava Slovinsko Ljubljana Ekonomický profil středoevropských metropolí Podnikatelská a residenční atraktivita Øústřední pozici zaujímá kvalita podnikatelského prostředí resp. podnikatelská atraktivita (PA) – vhodnou databázi představuje např. European cities monitor, vycházející z názorů cca 500 respondentů z řad manažerů světových firem: v případové studii Střední Evropy byly metropole rozděleny na metropole globálního (např. Frankfurt a. M., Rhine-Ruhr), evropského (např. Praha, Budapest, Genéve) a středoevropského (např. Ljubljana, Bremen, Kraków) významu Østále větší význam získává komponenta kvalita sociálního prostředí resp. residenční atraktivita (RA) – patrně nejznámější světovou databázi spravuje společnost Mercer (v tomto ohledu je charakteristické zaostávání „východních“ metropolí) ØPro hodnocení inovačního potenciálu (IP) lze využít údaje společnost 2tinkknow Consulting – tento potenciál je hodnocen na základě tří faktorů označených jako kulturní aktiva, infrastruktura a propojenost trhů. pořadí podle PA - celkem/ v rámci zemí * odchylky v pořadí od PA podle RA odchylky v pořadí od PA podle IP růst obyv. metropole/stát (2000-2012) růst HDP metropole/stát (2000-2010) 1. kategorie Berlin 2 ▼ ● 101,7 103,6 Rhein-Ruhr 5 ● ▼ 98,2 104,2 1 München 3 ● ● 113,5 100,7 Frankfurt/M. 1 ▼ ▼ 102,1 102,9 Zürich 4 ▲ ▼ 99,1 97,9 2 2. kategorie Praha 8 ▼ ● 109,6 111,8 Hamburg 7 ● ● 102,7 102,2 Stuttgart 11 ▲ ▲ 102,0 101,9 Warszawa 10 ▼ ▼ 104,5 109,5 Genéve 6 ● ▼ 105,5 99,7 2 Wien 9 ▲ ▲ 106,8 99,6 Budapest 12 ▼ ● 105,5 112,2 3. kategorie Mannheim 1 ▼ ▼ 97,7 99,8 Hannover 2 ● ● 99,0 100,8 Nürnberg 4 ▲ ● 100,9 94,8 Bremen 3 ● ▼ 100,8 98,4 Leipzig 6 ● ▲ 97,2 104,2 Dresden 5 ● ▲ 103,7 99,0 2 Katowice 4 ● ● 94,9 96,1 Kraków 3 ▲ ● 101,5 101,5 Gdańsk 5 ● ▲ 102,4 97,0 Łódż 6 ▲ ● 94,0 98,5 Poznań 1 ● ▼ 103,4 98,1 Wrocław 2 ▼ ▼ 100,8 104,5 Basel x ▲ ▼ 94,7 99,5 2 Bratislava x ● ● 104,9 111,7 Ljubljana x ▼ ▲ 106,4 107,6 Atraktivita středoevropských metropolí Komplexní výsledky hodnocení Øtypologie podle míry podobnosti v zařazení zkoumaných metropolí podle vybraných komponent: dominantní, etablované a elementární metropole Østatistická analýza výsledků ukazuje, že typové zařazení metropolí má nejsilnější vazbu na komponentu „podnikatelská atraktivita“, s hodnotou koeficientu korelace k = 0,85. S podobnou orientací prioritní vazby se setkáváme i u obou zbývajících komponent, z nichž silnější závislost vykazuje komponenta populační velikost Øpokud statistickou analýzu rozšíříme o ukazatel HDP/obyv., nalézáme nejsilnější vazbu na komponentu ekonomický profil s k = 0,73, což koresponduje s obecným předpokladem o vyšší přidané hodnotě produkce znalostních odvětví (zjištěno pouze u dominantních a etablovaných metropolí) Øve prospěch západních metropolí hovoří zejména výrazně vyšší progresivita ekonomické struktury, menší rozdíly zjištěné u komponenty (podnikatelské) atraktivity pak lze primárně přičíst nižší cenové hladině základních výrobních faktorů ve východních metropolích. Typy metropolí Klasifikační skupina Agregátní skupina velikost struktura atraktivita A - dominant München 1 1 1 I Frankfurt/M. 1 1 1 I Berlin 1 2 1 I Rhein-Ruhr 1 2 1 I Zürich 2 1 1 I Hamburg 1 1 2 I B - established Wien 1 2 2 II Warszawa 1 2 2 II Budapest 1 2 2 II Stuttgart 2 1 2 II Praha 2 2 2 II Genéve 3 1 2 II Nürnberg 2 1 3 II Hannover 2 1 3 II Basel 3 1 3 II Mannheim 3 1 3 II Katowice 1 3 3 II C - elementary Bremen 2 2 3 III Bratislava 3 2 3 III Ljubljana 3 2 3 III Leipzig 3 2 3 III Dresden 3 2 3 III Gdańsk 2 3 3 III Kraków 2 3 3 III Poznań 3 3 3 III Wrocław 3 3 3 III Łódż 3 3 3 III Komplexní přehled výsledků hodnocení Příklad praktické konceptualizace výsledků – posouzení intenzity vazeb českých metropolí s ostatními středoevropskými metropolemi Metodika hodnocení: qzhodnocení intenzity vazeb s důrazem na identifikaci rozvojových os nadnárodního významu a jejich koincidence s rozvojovými osami národního významu qsyntéza získaných poznatků v kontextu prostorového modelu rozvoje české ekonomiky qkonceptualizace výsledků výzkumu metropolizačních procesů s využitím scénářů regionálního rozvoje (úroveň NUTS qhodnocení metropolitních vazeb je vzhledem k dostupným informacím založeno na aplikaci gravitačního modelu jako standardního nástroje kvalifikovaného odhadu potenciálu prostorových interakcí, který lze zapsat následujícím způsobem: Mi x Mj Gij = ∑ ——— dij kde Gij = gravitační síla působící mezi metropolemi i a j, Mij = ekonomický význam metropolí a dij = vzdálenost metropolí (s využitím kritéria efektivní vzdálenosti). Metropolitní systém Střední Evropy z pohledu České republiky Metropole-hodnocení_en Klíčové závěry pro plánování územního rozvoje v rámci mezinárodní spolupráce Hlavní motto: tvorba nadnárodních metropolitních sítí jako stavebních kamenů horizontální integrace Evropy Realita České republiky: vnejsilnější vazby: Praha → Berlin, München, Brno → Wien, Ostrava → Katowice vhlavní nadnárodní metropolitní osy: Praha → Praha – Nürnberg (rozvětvení – frankfurtská a štutgartska osa) - München, Berlin, München, Brno → Wien (vedlejší osa Brno – Bratislava - Budapest), Ostrava → pouze nepřímé napojení díky blízkosti Hornoslezské aglomerace na osu Katowice – Łódż – Warszawa vRozvojové scénáře (pořadí v rámci krajských měst): Praha (1. místo dle KPP, 4 místo dle KSP) – progresivní, Brno (2. místo dle KPP, 8 místo dle KSP) – růstový, Ostrava (10. místo dle KPP, 10 místo dle KSP) – stabilizační. Hlavní závěr: z provedených analýz vyplývá, že jedinou plně rozvinutou českou metropolí nadnárodního (evropského) významu je pouze Praha; Brno lze řadit mezi vedlejší metropole nadnárodního významu (jen vybrané metropolitní funkce – věda a výzkum, výstavnictví); Ostrava nedosahuje metropolitního významové postavení (vzhledem k ekonomické deprivaci není napojena ani na národní rozvojové osy národního významu) v v v