Regionální hodnocení kvality sociálního prostředí – případová studie České republiky Hlavní přístupy k hodnocení sociální komponenty společenského rozvoje nPsychologické přístupy : n subjektivní indikátory kvality života (subjective well-being hlavní nedostatky: koncepční nevyjasněnost, limitované možnosti generalizace. n n nSociologické přístupy : n objektivní indikátory kvality života (objective well-being) n hlavní nedostatky: subjektivismus ve výběru indikátorů, absence všeobecně uznávaného indikátoru typu HDP využitelného pro parciální analýzy. n n nEkonomické přístupy: n míra uspokojení spotřebitelských preferencí obyvatelstva n hlavní nedostatky: silný redukcionismus (omezenost výběru indikátorů). n Užitá metoda výzkumu – přístup z pozice hodnocení regionální kvality sociálního prostředí (KSP) qHlavní cíl : nsystémové vyhodnocení kvality sociálního prostředí na mikroregionální a mezoregionální úrovni – vazby na regionální konkurenceschopnost a zejména kvalitu podnikatelského prostředí (KPP). nObjektivní indikátory resp. faktory KSP (celkem 16 faktorů): nsociální faktory – naděje dožití, vzdělanost, nezaměstnanost, rozvodovost, potratovost, kriminalita ndemografické faktory – přirozený pohyb obyvatelstva, mechanický pohyb obyvatelstva, věková struktura obyvatelstva nurbanistické faktory – urbanizace, urbanistický rozvoj, urbanistické prostředí n infrastrukturní faktory – zdravotnická infrastruktura, sociální infrastruktura n environmentální faktory – krajionná struktura, kvalita ovzduší. Textové pole: Relativní HDP a průměrné skóre spokojenosti v evropských zemích v roce 2010 Zdroj: HDP - Eurostat 2011; Spokojenost – ESS, Round 5, 2010. Relativní HDP a průměrné skóre spokojenosti v evropských zemích v roce 2010 Zdroj: HDP - Eurostat 2011; Spokojenost – ESS, Round 5, 2010. Faktory KSP a jejich poziční význam faktory typologické skupiny vazby na KSP nezaměstnanost sociální faktory podstatné až velmi silné vzdělanost sociální faktory podstatné až velmi silné naděje dožití sociální faktory podstatné až velmi silné potratovost sociální faktory střední až podstatné rozvodovost sociální faktory střední až podstatné kriminalita sociální faktory nízké až střední přirozený pohyb obyvatelstva demografické faktory střední až podstatné mechanický pohyb obyvatelstva demografické faktory střední až podstatné věková struktura obyvatelstva demografické faktory nepodstatné urbanistický rozvoj urbanistické faktory podstatné až velmi silné urbanistické prostředí urbanistické faktory střední až podstatné úroveň urbanizace urbanistické faktory nepodstatné zdravotnická infrastruktura infrastrukturní faktory nízké až střední sociální infrastruktura infrastrukturní faktory nepodstatné krajinná struktura environmentální faktory nízké až střední kvalita ovzduší environmentální faktory nízké až střední Poznámka: interpretace hodnot korelačního koeficientu v sociálních vědách (dle de Vaus) Zdroj: vlastní výzkum. Rovnováha KSP a KPP Výsledky mikroregionálního hodnocení KSP podle regionů ORP 1. 1. nTypologie regionů (od nejlepší hodnoty 1 po nejhorší hodnotu 5): nProgresivní typ – regiony se silně nadprůměrnou hodnotou KSP (cca 2,5 a nižší). n Standardní typ – regiony s průměrnou hodnotou KSP (2,5 až 3,5). n Regresivní typ – regiony se silně podprůměrnou hodnotou KSP (vyšší než 3,5). n Rozdíly oproti výsledkům hodnocení KPP: n - nižší úroveň diferenciace (3/4 regionů spadá do průměrné skupiny) n - oproti KPP ne všechny póly rozvoje mají nadprůměrné hodnoty KSP - volnější vazba KSP na velikost regionů ORP. Výsledky krajského hodnocení KSP kraj KSP celého kraje KSP centra počet ob. v tis. (sčítání 2011) Pražský 2,50 x 1273 Středočeský 2,90 2,44 1275 Jihočeský 2,64 2,31 637 Plzeňský 2,91 2,56 575 Karlovarský 3,31 3,38 310 Ústecký 3,47 3,09 830 Liberecký 2,93 2,53 439 Královéhradecký 2,87 2,56 556 Pardubický 2,74 2,31 518 Vysočina 2,73 2,44 513 Jihomoravský 2,93 2,56 1170 Olomoucký 3,03 2,50 640 Zlínský 2,89 2,50 590 Moravskoslezský 3,40 3,50 1236 Česká republika 2,95 2,50 10562 Výsledky mezoregionálního (krajského) hodnocení nKrajské hodnoty KSP představují agregace příslušných mikroregionálních hodnot vážených počtem obyvatel. n nZákladní tendence: n– nepříliš silné vazby KSP a KPP, slabé vazby KSP a HDP (na rozdíl od vazeb KPP a HDP) n– zhoršování mikroregionálních hodnot KSP směrem k hranicím krajů v souladu se teoriemi jádro-periferie n– silná inercie negativních anomálií KSP indukovaných nadměrnou preferencí strategicky významných odvětví průmyslu v období centrálně plánované ekonomiky n– protikladné působení některých faktorů (např. environmentálních a urbanistických faktorů). Celkové hodnocení regionální konkurenceschopnosti typová skupina a podskupina kraj klasifikační skupina KPP KSP IPF VLZ typ A: 1 Pražský 1 1-2 1 1 2 Středočeský 2 2 1 1 typ B: 2 Jihomoravský 2 2 1 2 2 Plzeňský 2 2 2 1 1 Pardubický 2 2 2 2 1 Liberecký 2 2 2 2 Královéhradecký 2 2 3 1 2 Jihočeský 2 2 3 1 3 Zlínský 3 2 2 2 typ C: 2 Vysočina 3 2 3 2 1 Olomoucký 3 3 2 3 1 Moravskoslezský 3 3 3 3 1 Ústecký 3 3 3 3 1 Karlovarský 3 3 3 3 Podtypy: 1 – vyrovnaný, 2 – nevyrovnaný, 3 – přechodný Vztah velikosti regionů a hodnot KPP a KSP § § § § Integrační potenciál pólů rozvoje § § Rozvojové tendence mezilehlých regionů Vztah velikosti mikroregionů ORP a hodnot KPP a KSP kde proměnné pi a pj prezentují hodnoty KPP sousedících pólu rozvoje, proměnná dij jejich fyzickou vzdálenost a proměnná sij jejich sociální vzdálenost