DNEŠNÍ TÉMATA: KULTURNÍ A KREATIVNÍ PRŮMYSLY + SOCIOEKONOMICKÉ PŘÍNOSY KUTURY 1 CO SE DNES DOZVÍTE: ⦿Definiční rámec kulturních a kreativních průmyslů (odlišnosti od tradičních umění) ⦿Velikost sektoru kulturních a kreativních průmyslů v ČR (Satelitní účty kultury a Statistiky kultury) ⦿Teoretické metody pro vyjadřování/vyčíslování socioekonomických přínosů kultury ◼(výčet, základní logika, rozvedení teorie multiplikačních efektů, nově rozvíjená Social Return of Investment SROI) 2 3 ZÁRODKY TEORIE KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ ⦿Sociální přínos umění pro rozvoj jednotlivců i komunit byl prosazován hnutím „The Community Arts Movement“ již od roku 1960. Nicméně - většina z těchto aktivit byla neoficiálních a potýkala se s nedostatečnou argumentací prezentovaných myšlenek. ⦿Od začátku roku 1980 se ve Velké Británii umělecké a kulturní aktivity stávaly častějším jevem – byly zakomponovány do programů na obnovu měst. KULTURNÍ PRŮMYSL ⦿Pojem použit poprvé Adornem a Horkheimerem ve 30tých a 40tých letech 20. století. ⦿Použit jako kritický hlas v souvislosti s masovou zábavou, resp. zábavním průmyslem ⦿Označením „kultura“ tehdy chápána tzv. „high culture“ ⦿Oba sociologové (stejně jako další – Marcuse, Enzensberer, Williamse) se obávali vlivu masmédií na demokratickou společnost POLITIKY KULTURNÍCH ČTVRTÍ/REGIONŮ (CULTURAL QUARTER POLICIES) ⦿Publikace Institutu politických studií „The Economic Importance of the Arts in Britain“ (Myerscough,1988) ukázala, prostřednictvím teorie multiplikátoru, že přímé výdaje na umění generují další výdaje v jiných sektorech ekonomiky, což rozšiřuje bohatství a vytváření pracovních míst, a města se tak stávajíc přitažlivější pro občany i firmy. ⦿Díky tomu se sektor kultury stal uznávaným, významným, s rostoucí přidanou hodnotou, se schopností regenerovat městské části, malá města a regiony. Nové pojmy: ◼kreativní města ◼kreativní klastry KULTURNÍ PRŮMYSLY (PŘEKLÁDÁNO TAKÉ JAKO „ODVĚTVÍ“) ⦿Koncept kulturních průmyslů byl modifikován francouzskou sociologickou školou (autoři - Morin, Huet, Miege) koncem 60tých let 20.století ⦿Jde tedy o posun od pojmu „kulturní průmysl“ k pojmu v množném čísle „kulturní průmysly“ ⦿Zdůvodnění – množné číslo je více komplexní: ◼Rádio a televize, resp. vysílání veřejné služby je odlišné od knižního vydavatelství a to je odlišné od hudebního vydavatelství KULTURNÍ PRŮMYSLY ◼Průlom příspěvkem „The Cultural Industries Sector: its definition and character from secondary sources on employment and trade, Britain 1984-91“ (Pratt,1997) ØArgumentují tím, že kulturní průmysly významně ovlivňují objem obchodu Øa odhadují, že zaměstnávají 4,5 % z pracujících v produktivním věku v Británii (a to v roce 1991). ⦿Politikové pod vlivem těchto zjištění začínají tvrdit, že kulturní průmysly mohou účinně přispět k: ◼tvorbě bohatství, ◼neviditelnému exportu a ◼zaměstnanosti. KREATIVNÍ PRŮMYSLY, RESP. TVŮRČÍ ODVĚTVÍ (PŘEKLAD!) ⦿Poprvé použito v roce 1994 v Austrálii ⦿Poté v roce 1997 ve Velké Británii New Labor Party Tonyho Blaira založila „Komando kreativních průmyslů“ (Creative Industries Task Force) ⦿To přispělo k tomu, že v roce 1997 byl sektor kreativních průmyslů uznán nadnárodními organizacemi jako jsou Evropská komise, Světová banka, národní a regionální vlády hlavní silou v rychle se měnící globální ekonomice → nová, resp. kreativní ekonomika The Creative Economy NOVÁ/KREATIVNÍ EKONOMIKA ⦿Má v sobě ◼Ekonomické, politické, sociální, kulturní a technologická témata ⦿Nachází se na křižovatce mezi uměním, podnikáním a technologiemi. ⦿Je unikátní v tom, že v sobě obsahuje nevyčerpatelný zdroj – lidskou kreativitu ⦿Building the creative economy: An interview with Richard Florida: ◼https://www.youtube.com/watch?v=iyryTaLLhRE 10 ZPRÁVA O SEKTORU KULTURY VE VELKÉ BRITÁNII ⦿Byla publikována institutem politických studií – (Policy Studies Institut) ⦿Autorem byl Selwood (2001) ⦿Ukázala, že: ◼ v období 1995-1999 rostla v sektoru kultury zaměstnanost mnohem rychleji než v ekonomice, jako celku ◼Tedy byla zaznamenána rostoucí koncentrace kulturních povolání a průmyslů/odvětví. KREATIVNÍ PRŮMYSLY: CHARLES DAVID THROSBY (ECONOMICS AND CULTURE, 2001) creative-economy-diagram KREATIVNÍ PRŮMYSLY: CHARLES DAVID THROSBY (ECONOMICS AND CULTURE, 2001) ⦿Tradiční kreativní umění/Core creative arts ◼literatura + hudba + divadlo a malířství ⦿Další tradiční kult./kreat. průmysly/Other core cultural industries ◼film + muzea + knihovny ⦿Širší kulturní průmysly/Wider cultural industries ◼památková péče + knižní vydavatelství + audio nahrávky + televize + radio + video - a PC hry ⦿Související kreativní průmysly/Related creative industries •reklama + architektura + design + móda ⦿Zbytek ekonomiky KREATIVNÍ TŘÍDA/CREATIVE CLASS RICHARDA FLORIDY (2002) ⦿Kreativita ◼schopnost vytvářet smysluplné nové formy ◼je v současnosti rozhodujícím zdrojem konkurenční výhody ⦿Tradiční kreativní třída/Core of the Creative Class ◼výzkumníci, rozvojoví inženýři, architekti, designéři, pedagogové, umělci, hudebníci ⦿Kreativní profesionálové/Creative Professionals ◼pracující v oblastech obchodu, financí, práva, zdravotnictví aj. Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 15 http://sitearm.files.wordpress.com/2011/06/its-a-creative-economy-slide.png DEFINICE KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ DAVIDA HESMONDHALGHFA (CULTURAL INDUSTRIES, 2007) ⦿televize + rádio ⦿filmový průmysl ⦿obsahové aspekty kreativity v internetovém průmyslu ⦿Hudební průmysl (vydavatelství) ⦿nakladatelství (knih a on-line textů) ◼video- and PC hry/digitální hry ◼reklama a marketing DEFINICE KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ: POLITICKÁ PRAXE VELKÉ BRITÁNIE ⦿Kreativní průmysly jsou ty průmysly/ta odvětví, které/á: ◼jsou založeny/a na kreativitě, schopnostech a talentu jednotlivce, ◼mají potenciál k vytvoření bohatství a zaměstnanosti prostřednictvím rozvoje duševního vlastnictví. DEFINICE KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ: UNESCO/ EVROPSKÁ KOMISE ⦿Kulturní průmysly se odkazují na průmysly/odvětví poskytující a šířící kulturní statky a služby. ⦿Kulturními činnostmi, statky a službami se rozumějí takové činnosti, statky a služby, které v době, kdy jsou produkovány a/nebo spotřebovávány, zprostředkovávají kulturní hodnoty, a to bez ohledu na komerční hodnotu, kterou mohou mít. STUDIE EKONOMIKA KULTURY V EVROPĚ (2006) ⦿prezentována Radě ministrů kultury Evr.Komise ⦿zavádí dva pojmy, „jež pomáhají přesněji měřit ekonomický a společenský dopad kultury“: ◼„kulturní průmysly/odvětví“ - neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, jež jsou konzumovány na místě. Dále se jedná o průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například knihy, film, zvukové nahrávky). ◼„kreativní průmysly/tvůrčí odvětví“ - kultura se stává tvůrčí investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity jako design, architektura a reklama. DEFINICE KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ / TVŮRČÍCH ODVĚTVÍ VÝZKUMY V TÉTO OBLASTI V ČR: ⦿ČSÚ – Satelitní účet kultury 2009, 2010, 2011, 2012, 2013,aj. ⦿Institut umění – Divadelní ústav: ◼Kulturní a kreativní průmysly v České republice (Eva Žáková a kol.) ◼Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku (Martin Cikánek) ◼Kulturní a kreativní průmysly v Německu - Národohospodářský význam, struktura a způsob podpory kulturních a kreativních odvětví (Marcel Kraus) ◼Kreativní průmysl v Rakousku (Marcel Kraus) ◼Workshopy Kreativní Evropa, apod. ⦿Univerzita Tomáše Bati: ◼Doc. Jitka Kloudová – Fakulta managementu a ekonomiky ◼Kreativní index a trend růstu kreativního indexu jednotlivých krajů ČR (2008) ČSÚ – SATELITNÍ ÚČET KULTURY ⦿Od roku 2009 – užší vymezení kultury ⦿Od roku 2010 ◼širší vymezení kultury na základě doporučení Eurostatu ◼Totožné ve všech zemích EU ◼Rozšíření o: •maloobchodní činnosti (prodej módy, řemesel,aj. ) •překladatelské a tlumočnické služby •pronájem audio a video nosičů •umělecké vzdělávání VYMEZENÍ A ČLENĚNÍ SEKTORU KULTURY – DLE OBLASTI ČI ODVĚTVÍ ⦿Kulturní dědictví ⦿Interpretační (scénické) umění ⦿Vizuální (výtvarné) umění a řemesla ⦿Periodický a neperiodický tisk ⦿Audiovizuální a interaktivní média ⦿Architektura ⦿Reklama ⦿Umělecké vzdělávání ⦿Správa kultury vč. její podpory ⦿Neznámá oblast – blíže neurčená oblast Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 23 VYMEZENÍ A ČLENĚNÍ SEKTORU KULTURY – DLE POSKYTOVATELE ⦿Historické památky ⦿Muzea a galerie ⦿Archivy ⦿Knihovny ⦿Divadla ⦿Koncertní sály ⦿Kulturní domy ⦿Výstavní sály ⦿Nakladatelství, vydavatelství ⦿Výrobci a distrib.audioviz.děl ⦿Rozhlas ⦿Televize ⦿Umělecké školy ⦿Ochr. svazy autorské ⦿Ostatní poskytovatelé (prodej knih, starožitností, tvorba hudebních nahrávek, činnosti MK ČR, aj) Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 26 Ekonomika kultury, jaro 2017 ZDROJE DAT PRO SÚK ⦿Veřejné rozpočty (stát, kraje, obce) ⦿Šetření v domácnostech ⦿Statistické zjišťování u kulturních subjektů (NIPOS) ⦿Z šetření podnikových statistik ⦿Z šetření o neziskovém sektoru ⦿Problémy ◼Dopočty ◼Časový nesoulad ◼Nedodání zdrojů ◼Kvalita informací Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 28 ZDROJE FINANCOVÁNÍ KULTURY V ROCE 2012 ⦿Celkem více než 236,1 mld. Kč ⦿Původ zdrojů ◼Finanční a nefinanční podniky (nevíce) ◼Domácnosti (2.místo) ◼Veřejné rozpočty (3. místo) ◼Neziskové instituce (4. místo) ◼Mezinárodní prostředí (poslední) ⦿Převažující typ zdrojů dle odvětví ◼Veřejné zdroje (až 56% podíl) – kult. dědivctví, interpret. umění, um. vzdělávání, správa kultury ◼Zdroje podniků a domácností – výtv.umění, tisk, média, architektura, reklama VÝVOJ PŮVODU FIN. ZDROJŮ KOMENTÁŘ ⦿Mírná tendence růstu podílu domácností na celkových zdrojích a naopak pokles podílu podniků ⦿Veřejné zdroje (ve 2012)více méně stagnují ◼Představují 2,16 % z celkových veřejných rozpočtů ◼V roce 34,3 mld Kč na kulturu ◼Z toho více než 28,2mld Kč na provoz ◼Z toho 6,1 mld Kč na investice ◼Z toho více jak 52 % z městských a obecních rozpočtů ⦿Výdaje domácností (ve 2012) ◼45,5 mld. Kč ◼Z toho až 66 % do oblasti médií a tisku ◼dále mají podobu vstupného, poplatků za služby, školné, aj. ◼Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových výdajích domácností je cca 3 % ⦿0statní zdroje ◼ ze 2/3 finanční a nefinanční podniky (146,8 mld. Kč) ◼Neziskové organizace (7,9 mld Kč) ◼Zahraniční zdroje – doplňkové (1,9 mld Kč) Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 33 Ekonomika kultury, jaro 2017 MIKRO POHLED (2012) ⦿Dvě sféry ◼Tradiční umění (veřejné zdroje) ◼Kreativní a kulturní průmysly (soběstačnost 100 %) ⦿Zaměstnanost ◼90 tis pracovníků (z toho 80 tis přepočteno na úvazky, zbytek dobrovolníci) ◼+ 45 tis OSVČ ◼Celkem pracujících cca 150 tis ⦿Průměrná hrubá měsíční mzda ◼Zavádějící – 24 982 Kč (o 0,5 % nižší než celost.průměr) ◼Tradiční odv. (17 tis Kč) až 45 % zaměstnanců x KaKP (35 tis) MAKRO POHLED (2012) ⦿Spíše odhady, než přesné kalkulace ⦿Objem HDP v kultuře – 55,1 mld Kč, což je 1,43 % z celkového HDP ⦿Objem produkce v kulturním sektoru dosáhl 210,9 mld Kč, což je 2,16 % na celostátní produkci ⦿Úroveň hrubé přidané hodnoty (HPH) je 82,2 mld Kč, což je 2,38 % z celkové HPH vytvořené v ekonomice SOUHRNNÝ KOMENTÁŘ ⦿Výdaje místních vlád > ústředních vlád ⦿Výdaje podniků > domácnosti > NNO ⦿Vládní sektor podporuje nejvíce oblast ◼Kulturní dědictví ◼Umělecké vzdělávání ◼Interpretační/scénická umění ⦿Soukromý sektor investuje nejvíce do oblasti ◼Reklama ◼Audiovize/film + Tisk ◼Periodický tisk ⦿EU podporuje nejvíce oblast ◼kulturní dědictví, architekturu a interpret.umění Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 37 Ekonomika kultury, jaro 2016 Simona Škarabelová 38