Státní politika životního prostředí České republiky
2012–2020
Ve znění aktualizace roku 2016
1
Obsah:
I. Vize ....................................................................................................................... 3
Základní principy politiky životního prostředí....................................................................3
II. Jaká jsou východiska? ............................................................................................ 6
a) Analýza vnějších vlivů...................................................................................................7
b) Současný stav životního prostředí v ČR a jeho předpokládaný vývoj do roku 2020 .12
III. Metoda stanovení priorit ......................................................................................15
IV. Struktura Státní politiky životního prostředí..........................................................17
V. Strategická a implementační část..........................................................................19
1. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů.............................................................................19
1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu .........................................................19
1.2 Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich
negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady
přírodních zdrojů..............................................................................................................21
1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdy a horninového prostředí.................................25
2. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší......................................................................29
2.1 Snižování emisí skleníkových plynů............................................................................29
2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší..............................................................................31
2.3 Efektivní a k přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie a zvýšení
energetické účinnosti.......................................................................................................35
3. Ochrana přírody a krajiny.................................................................................................37
3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny .........................................................37
3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot ................................................................43
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech ............................................................................47
4. Bezpečné prostředí ..........................................................................................................50
4.1 Předcházení rizik.........................................................................................................50
4.2 Zmírňování dopadů nebezpečí, včetně mimořádných událostí a krizových situací ..53
VI. Průřezové nástroje pro realizaci politiky ŽP ...........................................................58
VII. Průřezové nástroje mezinárodní spolupráce..........................................................63
VIII. Indikátory.............................................................................................................65
1. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů.............................................................................65
1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu .........................................................65
1.2 Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich
negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady
přírodních zdrojů..............................................................................................................67
1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí ...........................68
2. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší......................................................................68
2.1 Snižování emisí skleníkových plynů............................................................................68
2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší..............................................................................69
2.3 Efektivní a k přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie........................69
3. Ochrana přírody a krajiny.................................................................................................70
3.1 Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině..70
3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot ................................................................71
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech ............................................................................73
4. Bezpečné prostředí ..........................................................................................................73
4.1 Předcházení rizik.........................................................................................................73
4.2 Zmírňování dopadů nebezpečí, včetně mimořádných událostí a krizových situací ..74
2
Přehled indikátorů SPŽP a vazby na cíle SPŽP..................................................................75
IX. Hodnocení ............................................................................................................77
X. Vazby SPŽP na další národní strategické materiály ................................................78
XI. Souhrnný přehled opatření a nástrojů SPŽP...........................................................89
3
I. Vize
Státní politika životního prostředí České republiky vymezuje plán na realizaci efektivní
ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020.
Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice,
výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady
lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak
k zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.
SPŽP je zaměřena na tyto tematické oblasti:
- Ochrana a udržitelné využívání přírodních zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování
jejich stavu, předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití
a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu a udržitelné
využívání půdního a horninového prostředí.
- Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování emisí skleníkových plynů,
snížení úrovně znečištění ovzduší, podpory efektivního a vůči přírodě šetrného
využívání obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti.
- Ochrana přírody a krajiny spočívající především v ochraně a posílení ekologických
funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí
ve městech.
- Bezpečné prostředí zahrnující předcházení a snižování následků přírodních nebezpečí
(povodně, dlouhodobé sucho, extrémní meteorologické jevy, svahové nestability,
eroze, apod.), omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR
a předcházení vzniku nebezpečí antropogenního původu.
Jakožto člen Evropské unie (EU) bude ČR v oblasti životního prostředí klást důraz na plnění
závazků plynoucích ze schválené environmentální legislativy EU a nadále bude aktivním
a důvěryhodným partnerem při projednávání nových legislativních, nelegislativních
a strategických dokumentů EU na všech úrovních projednávání ve strukturách EU.
ČR bude aktivně rozvíjet jak bilaterální, tak i multilaterální environmentální spolupráci, která
bude napomáhat nejen řešení národních, regionálních a globálních problémů, ale i přispívat
k uplatňování českých odborníků, zkušeností a k podpoře vývozu českých technologií
souvisejících s ochranou životního prostředí.
Vzhledem k tomu, že je nutné počítat s omezenými finančními zdroji ze státního rozpočtu,
předpokládá se využít na realizaci navržených opatření především prostředky z fondů EU.
Alokace finančních prostředků ze státního rozpočtu bude řešena v návaznosti na schválený
rozpočet na příslušný rok a dle střednědobého rozpočtového rámce.
Základní principy politiky životního prostředí
Ve Státní politice životního prostředí ČR jsou uplatněny zejména následující principy:
Princip integrace politik
Politika životního prostředí má průřezový charakter se stejnou platností jako ostatní
sektorové politiky. Tyto politiky musí být vzájemně koordinovány a propojeny. To vyžaduje
4
spolupráci na všech úrovních veřejné správy, kde se připravuje řada strategických
a koncepčních dokumentů s centrální, sektorovou i regionální působností. Všechny
relevantní strategické dokumenty by měly vycházet ze společné analýzy vnějších vlivů (stejná
socioekonomická východiska), principů a scénářů možného vývoje.
Princip prevence
Prevence je na úseku ochrany životního prostředí principem nejdůležitějším, neboť
nejefektivnější environmentální politika je založena na předcházení škodám na životním
prostředí. Včasné zavádění preventivních opatření je účinnější a ekonomicky efektivnější než
náprava škod v případě nevratně znečištěných složek životního prostředí, vyčerpaných
zdrojů, narušených ekosystémů a poškození zdraví. Uplatnění zásady prevence má velký
význam rovněž v případech živelních katastrof, kterými jsou v České republice nejčastěji
povodně. Příkladem preventivního přístupu je i kupříkladu ekodesign výrobků.
Princip předběžné opatrnosti
Princip preventivních opatření vychází z faktu, že jednat je třeba i v případech, kdy není
jistota, jak rychle k nežádoucím jevům dojde, či jestli k nim vůbec dojde, při zvážení všech
souvisejících nákladů. Pokud hrozí nevratná škoda na zdraví nebo životním prostředí a jev
není zatím dostatečně prozkoumán, jsou přesto přijímána preventivní opatření, aby nedošlo
k ekonomickým ztrátám.
Princip „Znečišťovatel platí“
Princip „znečišťovatel platí“1
vychází z předpokladu, že každý by měl za své činy nést
odpovědnost. V souvislosti s ochranou životního prostředí to znamená, že „každý, kdo
způsobí škodu na životním prostředí, by měl nést náklady s tím spojené“. Jedním z cílů
uplatnění uvedeného principu je i zahrnutí negativních externalit2
do nákladů znečišťovatele.
Zahrnutí negativních externalit do nákladů znečišťovatele přes promítnutí těchto nákladů do
ceny příslušných výrobků či služeb napravuje nesprávné cenové signály směrem ke
spotřebiteli. Následné snížení poptávaného množství či motivace znečišťovatele k realizaci
preventivních opatření a k novým nákladově efektivním řešením, napomáhá k úplné
eliminaci nebo zmírnění produkovaného znečištění.
Princip nákladové efektivnosti
Efektivní alokace omezených zdrojů je snaha dospět k ekonomicky optimální úrovni
znehodnocování a ochrany životního prostředí. Sama efektivnost zahrnuje dvě oblasti a to
1
Vyplývá ze směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním
prostředí a také z článku 191 (2) konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie.
2
Externalita je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického rozhodnutí, resp. činnosti, tzn. část dopadů činnosti,
kterou nese někdo jiný než její původce. Jako externality se označují náklady či výnosy jiných subjektů, za které se neplatí:
původce si tyto výnosy (tzv. pozitivní externality) nemůže přivlastnit, příp. tyto náklady (tzv. negativní externality) od něj
nelze vymáhat. Příkladem negativních externalit je např. znečištění životního prostředí způsobené ekonomickou aktivitou;
příkladem pozitivní externality je např. vzdělání nebo mimoprodukční užitečné funkce lesů.
5
účelnost, tedy do jaké míry bude dosaženo požadovaného cíle, a hospodárnost, tedy za
jakých nákladů. Princip efektivnosti vyžaduje dosažení co nejlepšího vztahu mezi zdroji
použitými na danou činnost a dosaženými účinky.
Zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí
Základním předpokladem pro úspěšnou realizaci Státní politiky životního prostředí ČR je
odpovídající povědomí veřejnosti o životním prostředí. Zvyšování veřejného povědomí
o významu ochrany životního prostředí a jeho udržitelném způsobu využívání vede veřejnost
k lepšímu porozumění souvislostí hospodářského, environmentálního a sociálního rozvoje
společnosti, ke zvýšení kvality rozhodování občanů jakožto spotřebitelů a zprostředkovaně
rovněž ke zvýšení kvality života.
Princip mezinárodní odpovědnosti
Princip je uplatňován zejména prostřednictvím rozvojové spolupráce, dodržováním přijatých
závazků vyplývajících z členství v EU, mezinárodních dohod, úmluv a členství v organizacích
jako je Organizace spojených národů (OSN) či Organizace pro hospodářskou spolupráci
a rozvoj (OECD). Při sdílení globální a regionální zodpovědnosti z pozice hospodářsky vyspělé
země je zapotřebí zároveň respektovat zvláštní podmínky a specifické zájmy České republiky
a EU.
6
II. Jaká jsou východiska?
V současnosti je v souvislosti s potřebou dlouhodobě udržitelného rozvoje stále zřetelnější
vzájemná provázanost dopadů hospodářských, sociálních a environmentálních politik, která
s sebou nese zvýšenou naléhavost jejich koordinace, a to i na přeshraniční a nadregionální
úrovni.
Zastřešujícím dokumentem, ze kterého by měly všechny politiky vycházet, je Strategický
rámec udržitelného rozvoje ČR, který vláda schválila v lednu 2010. Cílem dokumentu není
ukládat konkrétní opatření nebo nahradit resortní nebo průřezové strategie, nýbrž podpořit
jejich dlouhodobou orientaci a vzájemnou provázanost. Rámec určuje dlouhodobé cíle pro
tři základní oblasti rozvoje moderní společnosti – ekonomickou, sociální a environmentální.
Aktualizovaná SPŽP přispívá k naplňování Strategického rámce, a to průřezově ve všech jeho
prioritních osách. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR zároveň slouží jako dlouhodobý
rámec pro politické rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala nebo
hodlá přijmout při respektování specifických podmínek a potřeb ČR. V roce 2016 zároveň
dochází k tvorbě nového strategického dokumentu pro udržitelný rozvoj ČR - Česko 2030,
který nahradí výše uvedený platný Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR.
K dosažení cílů v ochraně životního prostředí je nezbytné, aby Státní politika životního
prostředí (SPŽP), Politika ochrany klimatu, Státní energetická koncepce, Surovinová politika,
Politika druhotných zdrojů, Strategie resortu Ministerstva zemědělství České republiky
s výhledem do roku 2030, Politika územního rozvoje, Strategie regionálního rozvoje, obecné
cíle udržitelného hospodaření a sociální aspekty regionu, stejně tak jako Bezpečnostní
strategie ČR, byly navzájem provázány. Proto by všechny tyto strategické dokumenty měly
vycházet ze společné analýzy vnějších vlivů (stejná socioekonomická východiska) a jejich cíle
by měly být vzájemně provázané. Tato společná provázanost je zajištěna zejména souladem
s prioritami a principy Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR, resp. připravovaným
nástupnickým dokumentem „Česko 2030“.
Realizace SPŽP by měla prostřednictvím zvýšení efektivity využívání zdrojů významně přispět
ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR. V rámci SPŽP budou podporována opatření směřující
k ekonomickému růstu a efektivitě bez nadbytečného a nepodloženého omezování
významných odvětví hospodářství. Součástí implementace politiky by měla být podpora
proexportní politiky a inovací s cílem podpořit výzkumný a inovační potenciál našich firem
i jejich pozici na trhu v ČR i v zahraničí. Zároveň je třeba ji provázat s politikou sociální
soudržnosti, neboť sociální situace rodin se často promítá do jejich environmentálního
chování (jak se ukazuje například v oblasti lokálního vytápění).
SPŽP plně respektuje závazky, které pro ČR vyplývají z členství v EU (především plnění
závazků plynoucích z legislativy EU), OSN, OECD a dalších mezinárodních organizacích.
V globálním a evropském kontextu jsou východiskem pro naplňování cílů komplexní ochrany
životního prostředí závěry summitů a konferencí mezinárodních organizací a závazky
vyplývající z mnohostranných i dvoustranných smluv věnovaných problematice udržitelného
7
rozvoje a životního prostředí3
. SPŽP bere také v úvahu doporučení udělená OECD České
republice v r. 2005 ve zprávě o hodnocení politiky, stavu a vývoje životního prostředí4
.
EU klade při tvorbě politik stále větší důraz na uplatňování principu udržitelnosti s cílem
stimulovat takový ekonomický růst, který umožní dosáhnout zvyšování kvality života
s minimalizací negativních dopadů na životní prostředí. Princip udržitelnosti je tak významně
zohledněn ve strategických materiálech EU, jakými jsou obnovená Strategie udržitelného
rozvoje EU (SUR EU) z roku 2006 nebo Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný
růst podporující začlenění z roku 20105
, která je výchozím dokumentem pro stanovení
dlouhodobé hospodářské strategie EU s výhledem do roku 2020 s cílem zvýšit její
konkurenceschopnost a zaměstnanost v Evropě. SPŽP respektuje oba uvedené dokumenty,
tedy reflektuje Strategii EU pro tuto oblast, která má určeny priority do roku 2020 a chce
také přispět k plnění cílů stanovených v iniciativě EU: Evropa účinněji využívající zdroje.
Na úrovni členských států se národní cíle a podíl na realizaci Strategie Evropa 2020 odráží ve
formulaci tzv. Národních programů reforem (NPR), které jsou následně hodnoceny na úrovni
EU v rámci tzv. Evropského semestru. SPŽP je rovněž provázaná s kohezní politikou.
a) Analýza vnějších vlivů
Mezi základní východiska, která budou ovlivňovat stav a vývoj životního prostředí v ČR, ale
i ostatní oblasti, jež budou upraveny v současnosti připravovanými sektorovými politikami
a koncepcemi, náleží socio-ekonomický vývoj. S ním souvisí řada faktorů, mezi které patří
např. podpora konkurenceschopnosti ČR a zvyšování exportního potenciálu.
Analýza vnějších vlivů hodnotí dosavadní vývoj hlavních hnacích sil a nástin jejich možného
budoucího vývoje do roku 2020, tedy po dobu platnosti SPŽP ČR.
Demografický vývoj
Z poslední projekce obyvatel České republiky vypracované ČSÚ v roce 2013 vyplývá, že
charakter budoucího vývoje bude obdobný trendům v EU15: měla by se dále prodlužovat
střední délka života a populace bude stárnout. Podle vysoké varianty projekce1
vzroste počet
obyvatel ČR do roku 2021 na 10,63 mil., přičemž jedna pětina z nich (20,9 % a 2,22 mil. osob)
bude ve věku 65 a více let. Na počátku roku 2013 bylo seniorů v populaci 16,8 %, resp. 1,77
mil6
.V ČR se podíl obyvatel žijících ve městech pohybuje okolo 75 %7
a s tím souvisí i značný
3
Např. závěry Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, 1992), Světového summitu o udržitelném
rozvoji (Johannesburg, 2002) a Konference OSN o udržitelném rozvoji, Rio+20 (Rio de Janeiro, 2012), Úmluvy o ochraně
světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž 1972), Evropská úmluva o krajině (Florence 2000) a dále úkoly
formulované především ve Strategii zeleného růstu přijaté ministerským zasedáním Rady OECD v Paříži 25. 5. 2011 a
v Deklaraci ze 7. ministerské konference „Životní prostředí pro Evropu“ přijaté v Astaně 23. 9. 2011, závěry 10. konference
smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti konané v Nagoyi v roce 2010 A závěry summitu OSN „Přeměna našeho
světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ schválené v září 2015 v New Yorku.
4
OECD Environmental Performance Review: Czech Republic
5
Sdělení Evropské komise „Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ z března 2010
6
Skutečný stav populace na konci roku 2015 byl nejbližší vysoké variantě projekce. Podrobné výsledky Projekce
obyvatelstva České republiky do roku 2100 na: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-
roku-2100-n-fu4s64b8h4
7
Zdroj: KAŠPAROVÁ, L., PŮČEK, M. A KOL (2009): Kohezní politika: Osídlení v České republice. Partnerství měst a venkova.
Ministerstvo pro místní rozvoj, s. 57.
8
počet obyvatel žijících v oblastech s narušeným životním prostředím, především vlivem emisí
z intenzivní dopravy a lokálních negativních vlivů na životní prostředí.
Z hlediska demografické analýzy má velký význam změna vzdělanostní struktury. Dle studie
provedené Národohospodářskou fakultou VŠE8
lze předpokládat, že do roku 2020 naroste
počet obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Tento trend, na základě vyššího
počtu obyvatel majících uplatnění v oblasti vědy, výzkumu a inovací, může vést ke zvýšení
konkurenceschopnosti ČR. Již od nejnižší úrovně školních zařízení je kladen důraz na
zvyšování znalostí v oblasti ochrany a péče o životní prostředí a tento trend bude i nadále
nabývat na důležitosti. Povědomí obyvatel o důležitosti spolupodílení se na předcházení
a řešení problémů životního prostředí se bude zvyšovat.
Makroekonomické ukazatele
Z informací makroekonomického scénáře Konvergenčního programu pro období 2015–20199
vyplývá, že globální ekonomická situace i výhled v jednotlivých regionech světa se postupně
mírně zhoršují. Tempo hospodářského růstu v rozvinutých i rozvíjejících se ekonomikách
zpomaluje a některé velké ekonomiky, jako Rusko a Brazílie, procházejí hlubokou recesí.
Dopad nízkých cen ropy a dalších komodit se v jednotlivých regionech liší. Zatímco u zemí
dovážejících ropu jej lze považovat za významný nabídkový stimul, země vyvážející ropu čelí
řadě ekonomických i sociálních problémů.
HDP v EU28 vykázal za rok 2015 růst o 1,9 %. Za oživováním aktivity v průběhu roku stála
především soukromá spotřeba díky lepšící se situaci na trhu práce a nízkým cenám energií.
Naopak růst vývozu byl nepříznivě ovlivněn dynamikou zahraniční poptávky a čistý export tak
hospodářský růst tlumil. Růst by měl být i nadále tažen zejména výdaji na soukromou
spotřebu, podporovanými zlepšující se situací na trhu práce. Hospodářský růst bude naopak
tlumen zhoršeným globálním výhledem či vysokou zadlužeností některých ekonomik.
Reálný růst HDP v ČR se dle prognóz z roku 2016 měl udržovat na úrovni 2,5 % v roce 2016
i letech následujících. Avšak výsledek za rok 2015 dle makroekonomické predikce z ledna
2016 byl až 4,2 %, s významným dopadem dočerpávání prostředků z fondů EU
z programového období 2007–2013. Ekonomický růst byl tažen zejména domácí poptávkou.
Inflace, měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, je v ČR dlouhodobě na
nízké úrovni a za rok 2015 dosáhla pouze 0,3%, což je srovnatelné s inflací v globálním
měřítku a odráží dopad hlubokého propadu cen minerálních paliv.
ČNB již od roku 2013 používá nástroj měnových intervencí a tak udržuje slabý kurz koruny
vůči euru, což se projevuje na podpoře exportu. Trh práce je ovlivněn ekonomickou
konjunkturou, která se odráží na míře nezaměstnanosti, která poklesla na 4,8 % a dle
prognózy MF by měla klesat až na hodnotu 4,2 % v roce 2019.
Mezi významné vnější faktory patří geopolitická rizika, včetně projevu migrační krize a kauza
dieselových motorů koncernu Volkswagen spojená s emisemi reálného provozu.
8
Zdroj: Aktualizovaná prognóza struktury vzdělanosti obyvatel ČR.
http://kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Fiala_Langhamrova_Hulik.pdf, s. 10
9
Zdroj: MF ČR. http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/pristoupeni-cr-k-eurozone/konvergencni-
program/2016/konvergencni-program-ceske-republiky-24860
9
Předpokládaný vývoj průměrné ceny ropy Brent je pozvolný nárůst cen k hranici 54
USD/barel v roce 2019.
Výzkum, vývoj a inovace
Jednou z podmínek dalšího hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje ČR je
navýšení podílu investic do oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací, což vyplývá
z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020. Od roku 1993, s výjimkou
let 2007–2008, je v ČR patrný rostoucí trend zejména celkových výdajů na výzkum a vývoj
(dále „GERD“10
). V roce 2014 činil jejich podíl na HDP 2 % (oproti 1,17 % v roce 2005)11
.
Nejvíce se na GERD podílí podnikatelský sektor (56 % v roce 2014) a veřejný sektor (státní
rozpočet 18,2 %, vysokoškolský sektor 25,4 %). ČR se z hlediska podílu GERD na HDP stále
přibližuje průměru evropské osmadvacítky12
. GERD dlouhodobě meziročně rostou, pouze v
posledním roce nebyl nárůst tak intenzivní jako v předchozích letech. V mezinárodním
srovnání představuje ČR z hlediska GERD evropský průměr. Veřejné finanční zdroje
směřovaly v roce 2013 především do veřejného sektoru (12,5 mld. Kč do vysokoškolského a
9,5 mld. Kč do vládního sektoru). Podnikatelskému sektoru bylo alokováno téměř 5 mld. Kč.
Zhruba 68 % této alokace využívají výrobní podniky a 55 % malé a střední podniky. V
následujícím období se předpokládá další posilování podpory výzkumu, vývoje a inovací, a to
zejména vlivem Evropských strukturálních a investičních fondů.
Státní rozpočtové výdaje na VaV ve formě přímé veřejné podpory (GBARD) dosáhly v roce
2014 podíl 0,64 % na HDP. Přičemž podíl výdajů dle hlavních socioekonomických cílů týkající
se životního prostředí bylo 8,2 % (Životní prostředí 2,1 %, Průzkum a využití zdrojů Země
1,6 % a Energie 4,5 %12
. Za rok 2014 byl dle Eurostat podíl veřejných výdajů na výzkum
a vývoj v oblasti energie 0,03 % HDP a v oblasti životního prostředí 0,01 % HDP13
V případě, že bude docházet ke zvyšování investic do oblasti výzkumu, vývoje a inovací, lze
předpokládat i zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Jednou ze stěžejních oblastí podpory
výzkumu a vývoje musí být ochrana životního prostředí jako nedílná součást
plnohodnotného života obyvatel. Při kladení důrazu na výzkum ve specifických oblastech
(nanotechnologie, úspory energie, optika apod.) majících široké uplatnění ve všech
užitkových sférách, by mělo docházet ke zvyšování potenciálu prosadit se na světovém trhu.
Pro následující vývoj konkurenceschopnosti s ohledem na ochranu životního prostředí bude
velmi důležité poskytovat podporu malým a středním podnikům, neboť ty patří mezi hlavní
uživatele nebo inovátory unikátních technologií.
Energetika a nakládání se surovinami
10
GERD = Gross Domestic Expenditure on R&D
11
Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2014.
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=759405
12
ČSÚ 2015. „Publikace GBARD v ČR v roce 2014“, dostupné z
https://www.czso.cz/documents/10180/23198142/gbard_211001_15.pdf/f573b22a-2ad8-4809-a1f5-
bef4133d6c1d?version=1.1
13
Zdroj: Eurostat 2016. „Total GBAORD by NABS 2007 socio-economic objectives“, dostupné z
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=gba_nabsfin07&lang=en
10
Během období realizace SPŽP ČR lze do roku 2020 očekávat pokračující snižování energetické
a materiálové náročnosti ekonomiky ČR14
, a tedy i snižování měrných zátěží životního
prostředí na jednotku ekonomického výkonu (emise, vlivy na krajinu, odpady apod.).
Spotřeba jak surovin, tak i energie v současnosti celosvětově stoupá (a to jak v rychle se
rozvíjejících, modernizujících zemích, jako např. skupina BRIC – Brazílie, Rusko, Indie, Čína,
ale i v mnoha zemích ze skupiny tzv. vyspělých států), což je fenomén, který bezpochyby
silně ovlivní globální poměry ve světě a může přinést významné negativní dopady na životní
prostředí. Modernizace probíhající v zemích třetího světa s sebou nese nárůst spotřeby
celého spektra nerostných i zemědělských komodit. V návaznosti na tuto systémovou změnu
byla nastartována řada nových trendů v mezinárodních vztazích. Globální hráči, EU
nevyjímaje, začali být konfrontováni s vysokou, v některých případech i nebezpečnou mírou
dovozní závislosti, a začali klást důraz na posílení své surovinové a energetické bezpečnosti.
Jako evropská reakce na uvedené výzvy byl v lednu 2014 představen dokument For
a European Industrial Renaissance15
, který z pohledu udržení konkurenceschopnosti
evropského průmyslu a zajištění dostatku vstupních surovinových zdrojů zdůrazňuje význam
inovací, podpory účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství. V návaznosti na
Strategii Evropa 2020 zveřejnila Evropská komise (EK) v lednu 2011 sdělení k vlajkové
iniciativě Strategie Evropa 2020 – Evropa efektivně využívající zdroje, ve kterém se
konstatuje, že nelze pokračovat ve stávajícím trendu ve spotřebě zdrojů, které zahrnují nejen
suroviny jako jsou palivoenergetické, rudní a nerudní suroviny, ale i potraviny, půdu, vodu,
vzduch, biomasu či ekosystémy. Vlajková iniciativa stanoví rámec pro dlouhodobou strategii
ke zvýšení účinnosti využívání zdrojů v oblastech jako je změna klimatu, energetika, životní
prostředí, výzkum a vývoj, doprava, zemědělství.
ČR vykazuje jednu z nejvyšších hodnot energetické náročnosti ve srovnání s ostatními
členskými státy EU16
. Národní akční plán energetické účinnosti implementuje článek
7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické
účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnice 2004/8/ES
a 2006/32/ES, který stanovuje členským státům závazný cíl v oblasti dosažení úspory na
konečné spotřebě energie do roku 2020. Tento cíl odpovídá dosahovaným novým úsporám
ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. Poslední aktualizace
4. Národního akčního plánu energetické účinnosti z března 2016 stanovuje cíl energetických
úspor ve výši 50,67 PJ v roce 2020. ČR se usnesením vlády č. 923 ze dne 4. prosince 2013
rozhodla zvolit při naplňování stanoveného cíle alternativní schéma. Zároveň zůstává
v platnosti původní indikativní cíl dosáhnout v období 2008–2016 snížení roční průměrné
spotřeby energie u konečného uživatele o 9 % oproti průměrné spotřebě za období let 2002
až 2006.
Doprava
V dopravním sektoru se očekává při naplnění růstových scénářů ekonomiky pokračující
nárůst přepravních výkonů osobní i nákladní dopravy. Struktura přepravních výkonů bude
i nadále (podobně jako v ostatních zemích EU27) nepříznivá s dominancí silniční dopravy
14
Zdroj: Zpráva o životním prostředí 2014, dostupné kupříkladu z www.issar.cenia.cz
15
Zdroj: EK. http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/document.cfm?action=display&doc_id=894&userservice_id=1
16
Zdroj: Eurostat (2016). Jedná se o podíl primárních energetických zdrojů na HDP (toe/1000 EUR)
11
a individuální automobilové dopravy. Specifickým problémem ČR v oblasti dopravy je
zastaralý a tudíž z hlediska spotřeby a emisí náročný vozový park vozidel. I přes tyto
okolnosti se pravděpodobně podaří prostřednictvím modernizace vozového parku a aplikací
opatření na snižování zátěží životního prostředí z dopravy dále snižovat emise znečišťujících
látek ovzduší z dopravy (NOx, CO, VOC, PAU a pevné částice).
Dalším závažným problémem dopravy je nevyhovující dopravní struktura způsobená
nadměrným dopravním zatížením center měst a obcí s negativním dopadem do emisní
situace a hlučnosti v daných místech. Řešením je přechod na čistou mobilitu, vyšší využívání
veřejné dopravy a kolejové příměstské dopravy, podpora nemotorové dopravy a zavádění
nízkoemisních zón. Je potřeba urychleného dokončení páteřní silniční a železniční dopravní
infrastruktury a vybudování infrastruktury husté sítě bezpečných komunikací pro
nemotorovou dopravu.. Problémem zůstává i nedostatečná průjezdnost dopravních
komunikací pro zasahující vozidla složek Integrovaného záchranného systému (IZS)
s negativním vlivem na rychlý a efektivní zásah při krizových situacích.
Zemědělství
Česká krajina patří mezi intenzivně zemědělsky využívané, zemědělský půdní fond (ZPF)
zaujímá cca 50 % rozlohy ČR17
. Přibližně 70 % výměry ZPF tvoří orná půda, v minoritním
zastoupení jsou travní porosty, jejichž výměra se zvětšuje na úkor orné půdy a trvalé kultury,
jejichž výměra zůstává na úrovni 1-2 % ZPF18
. Zemědělství tak ovlivňuje charakter krajiny i její
ekosystémové funkce, stav přírodního prostředí a biodiverzity. Zvyšuje se výměra ekologicky
obdělávané půdy. Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy dosáhl 12 %
z celkové plochy zemědělské půdy19
. Podle nového Akčního plánu ČR pro rozvoj
ekologického zemědělství20
v letech 2016-2020 bude do roku 2020 ekologické zemědělství
plně rozvinutým odvětvím zemědělství se všemi odpovídajícími charakteristikami, jakými
jsou stabilní trh, služby a státní politika podporující poskytování veřejných statků, včetně
aspektů týkajících se životního prostředí a pohody zvířat.
Do roku 1991 se na zemědělsky využívanou půdu aplikovalo velké množství minerálních
hnojiv, poté vlivem restrukturalizace zemědělství došlo k významnému snížení aplikace
minerálních hnojiv21
i přípravků na ochranu rostlin. Kolem roku 2000 však začala jejich
spotřeba opět postupně narůstat. Nadměrná a nevhodná aplikace hnojiv a dalších látek ve
spojení s půdní erozí se negativně projevuje na stavu vod. Půda patří mezi neobnovitelné
zdroje, a proto je stále větším problémem její pokračující vyčerpávání, na kterém má
v současnosti největší podíl eroze a úbytek organické hmoty. Půda je hlavním recipientem
srážkových a povrchových vod, ale vzhledem k nedostatečnému obsahu organické hmoty je
retence nedostatečná. Stejně závažným problémem je i postupné zrychlování trendu záboru
zemědělské půdy, což je nejpatrnější zejména v okolí velkých měst.
17
Zdroj: ČUZK. http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10-ROCENKA.
18
Zdroj: ČUZK. http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10-ROCENKA.
19
Zdroj: CENIA. http://indikátory.cenia.cz
20
Zdroj: MZe. http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/akcni-plan/, s. 17
21
Zdroj: CENIA. http://indikátory.cenia.cz.
12
b) Současný stav životního prostředí v ČR a jeho předpokládaný vývoj do roku 2020
Stav životního prostředí se za posledních 20 let výrazně zlepšil, stále však není, zejména
pokud jde o kvalitu ovzduší, vyhovující a představuje v zasažených oblastech rizika pro lidské
zdraví a ekosystémy. Neuspokojivý stav životního prostředí je na plošně nevelkých územích
(především městské aglomerace a průmyslové regiony), kde však žije značná část obyvatel
ČR.
Hlavní rizika pro udržení, respektive další zlepšování stavu životního prostředí představují
změny v krajině související s rozvojem sídel (rozšiřování zástavby, změny funkčního využití
území) a rozvíjející se silniční infrastrukturou, nárůstem intenzity dopravy, intenzivními
způsoby hospodaření v krajině a v neposlední řadě spotřební chování domácností
a jednotlivců (vytápění, spotřeba přírodních zdrojů apod.). Vývoj tlaků na životní prostředí
bude v následujících 10 letech značně závislý na vývoji výkonnosti ekonomiky, přičemž
měrné zátěže na jednotku ekonomického výkonu budou nadále postupně klesat. Důležitým
aspektem pro zlepšení spotřebního chování domácností je podpora zvýšeného povědomí
spotřebitelů o problematice udržitelné spotřeby a výroby a o dopadech výrazně konzumního
chování obyvatel bez ohledu na vyčerpatelnost zdrojů.
Vývoj antropogenních zátěží a stavu složek životního prostředí může být ovlivněn měnícím se
klimatem a s tím související změnou teplotního a srážkového režimu. Lze předpokládat, že
tímto mechanismem bude ovlivněn úhrn emisí vznikajících při výrobě elektřiny a tepla,
rozptyl znečišťujících látek a kvalita ovzduší, jakost a množství povrchových a podzemních
vod, biologická rozmanitost i stav lesních porostů, kvalita půd, šíření škodlivých organismů
v zemědělství a s tím související spotřeba agrochemikálií. Celkově je pravděpodobné
prohlubování tzv. extremity klimatu, spočívající v častějším výskytu rizikových hydrologických
a povětrnostních jevů, jako jsou povodně, sucha, silný vítr, kolísání teplot apod.
Modelové simulace očekávají pokračující pozvolný nárůst průměrné roční teploty o 0,3 °C za
desetiletí. Celkový roční úhrn srážek se nebude významným způsobem měnit, vzroste však
rozkolísanost srážkových úhrnů jak mezi roky, tak i v rámci roku a rovněž i nerovnoměrnost
územní distribuce srážek na našem území. Intenzivní využití krajiny s sebou nese snížení
retenční schopnosti krajiny, která se tak v souvislosti s očekávanými častějšími přívalovými
srážkami stane náchylnější k povodním a zvyšuje riziko vodní a větrné eroze.. Stejně tak se
očekává i častější výskyt sucha, způsobený jak nedostatkem srážek (tzv. meteorologické
sucho), tak i zvýšeným výparem kvůli vysokým teplotám (tzv. zemědělské sucho). Závažným
jevem je nedostatek vody ve zdrojích (hydrologické sucho), které může eskalovat až do
krizové situace.
Emise skleníkových plynů poklesly mezi lety 1990 až 2014 o 37 %. V porovnání s průměrem
EU má přesto ČR vyšší měrné emise skleníkových plynů na obyvatele (12,06 t CO2 ekv./obyv.
oproti 8,72 t CO2 ekv./obyv. v EU-2822
). Na druhou stranu má ČR v evropském kontextu
podprůměrný podíl dopravy na celkových emisích skleníkových plynů, který se pohybuje
stále okolo 14 %. Emisní intenzita, tj. emisní náročnost tvorby HDP je v ČR v porovnání
s průměrem EU vyšší, a to vzhledem k vyššímu podílu průmyslu na tvorbě HDP a vyšší emisní
22
EUROSTAT (2016), hodnoty za 2014:
http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=t2020_rd300&plugin=1
13
náročnosti dopravy. S ohledem na postupnou dlouhodobou dekarbonizaci energetiky
a snižování energetické náročnosti průmyslu a vytápění se bude bez případných dodatečných
opatření patrně relativní podíl dopravy na emisích skleníkových plynů zvyšovat.
Nejvýznamnějším problémem kvality ovzduší i nadále zůstávají nadlimitní koncentrace
PM2,5, PM10, kterým je vystavena většina obyvatelstva (průměrná roční imisní hodnota
doporučovaná WHO pro PM2,5 je překračována na většině území pro většinu obyvatel; Imisní
limit pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 byl v roce 2014 překročen na 1,8 % území,
nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 8,6 % obyvatel ČR, imisní limit pro 24hodinovou
průměrnou koncentraci PM10 byl v roce 2014 překročen na 8,16 % území, nadlimitním
koncentracím bylo vystaveno 24,4 % obyvatel ČR). V důsledku znečištění ovzduší
mikročásticemi PM2,5 a PM10, na které se váží karcinogenní a mutagenní polycyklické
aromatické uhlovodíky (PAU) včetně benzo(a)pyrenu (B(a)P) dochází k poškozování genomu
obyvatel, výskytu kardiovaskulárních chorob, k poškozování centrálního nervového systému,
k zhoršeným výsledkům těhotenství, k poškozování spermií, ke zvýšenému výskytu
respiračních onemocnění a předčasným úmrtím, která řádově překračují úmrtí z dopravních
nehod. Hlavním zdrojem tohoto znečištění téměř ve všech obcích jsou domácí topeniště na
uhlí a nevhodná topeniště na dřevo a ve městech jsou to emise z dieselových a benzinových
motorů, které nejsou opatřeny filtry částic. Situaci zhoršují špatné rozptylové podmínky
během zimy, kdy jsou koncentrace zdravotně rizikových látek v ovzduší překračovány o jeden
až dva řády.
Do roku 2020 by mělo dojít ke snížení emisí tuhých znečišťujících částic, SO2, NOx, VOC, CO
a NH3. V případě SO2 se k roku 2020 předpokládá snížení emisí o více než 44 % v porovnání
s rokem 2009. Z hlediska produkce emisí SO2 zůstává dominantní vliv sektoru veřejné
a průmyslové energetiky. Emise NOx poklesnou v roce 2020 o téměř 37 %, jejich
dominantním producentem bude nadále energetika a doprava. Relativně malé snížení se
předpokládá u emisí VOC, a to o necelých 25 %. Důvodem je například nárůst automobilové
dopravy. V případě NH3 je předpokladem snížení emisí o 18 % v porovnání s rokem 2005.
Jakost vody ve vodních tocích se postupně zlepšuje, především díky poklesu množství
vypouštěného znečištění z bodových zdrojů. Významným faktorem ovlivňujícím jakost vod je
podíl obyvatel připojených na kanalizace, které jsou zakončené čistírnou odpadních vod;
jejich počet od roku 1990 narostl téměř dvojnásobně, zejména se rozšířily čistírny odpadních
vod s terciárním stupněm čištění (odstranění P a N). Požadavky směrnice Rady 91/271/EHS
o čištění městských odpadních vod, ze které vyplývá povinnost zajistit napojení obcí nad
2 000 obyvatel na čistírny odpadních vod, nejsou naplněny jen u malého počtu těchto obcí.
Problémem u bodových zdrojů znečištění zatím zůstávají především sloučeniny fosforu, které
pocházejí z čistících a pracích prostředků pro profesionální užití, a z myček nádobí.
Problémem mohou být i hormonální disruptory vyskytující se ve vodách. Naopak se nedaří
omezit míru plošného znečištění, jehož zdrojem jsou některá odvětví zemědělské činnosti
(používání minerálních hnojiv), což vede následně k eutrofizaci vodních toků a nádrží.
Problémem jakosti vod nejsou jen komunální vody, případně znečištění ze zemědělských
zdrojů, ale i například léčiva, která se dostávají volně do kanalizací a nejsou nikterak
odbourávány, takže zpět vstupují do potravních řetězců. Stejně důležitou složkou při
hodnocení stavu vodních útvarů dle Rámcové směrnice o vodách je jejich ekologický stav.
Jakost vody ve vodních tocích rovněž negativně ovlivňují delší úseky nižších průtoků, kdy se
přítomné organické i minerální látky ve vodě koncentrují. Nižší průtoky v letním období
znamenají zvýšení teploty vody, která je společně s nižším obsahem kyslíku pro ryby
14
a mnohé další vodní organismy letální. K tomuto faktu významným způsobem napomáhá,
kromě nižších ročních úhrnů srážek, hydromorfologický stav koryt mnohých řek. Dalším
problémem způsobujícím nízké průtoky je nedodržování minimálních zůstatkových průtoků
pod odběrem vody (např. MVE)
Trendy ve využívání krajiny i změna klimatu ovlivňuje odolnost ekosystémů. Odolnost
ekosystémů klesá především vinou přetrvávajících důsledků intenzifikace zemědělského
hospodaření ve 2. polovině 20. století doprovázené unifikací takto využívané krajiny,
přetrvávajícího významného podílu lesních porostů s nevyváženou druhovou, věkovou
a prostorovou skladbou, přetrvávající degradace lesních půd zatížených imisemi, regulace
a fragmentace vodních toků a stále rychleji pokračující fragmentace krajiny především
dopravou a výstavbou. Pokles odolnosti ekosystémů se projevuje snižováním jejich
schopnosti eliminovat či absorbovat vnější vlivy včetně šíření nežádoucích (nepůvodních,
invazních, případně škodlivých) druhů organismů, nepříznivým stavem řady planě rostoucích
druhů rostlin a volně žijících živočichů (včetně evropsky významných druhů rostlin
a živočichů) i úbytkem vzácných druhů, snižováním početnosti a vitality populací běžných
druhů mimo jiné v souvislosti s omezením prostupnosti krajiny i přerušením migračních tras
a zvýšením stresu rostlin i živočichů.
15
III. Metoda stanovení priorit
Při stanovování prioritních oblastí a z nich vyplývajících cílů a jejich opatření se vycházelo
především ze:
- zhodnocení současného stavu životního prostředí a předpokládaného vývoje
životního prostředí, které je stručně popsáno v kapitole 2, část b. Bylo přihlédnuto
také k výsledkům vyhodnocení plnění předchozí SPŽP 2004–2010 a střednědobého
vyhodnocení SPŽP 2012–2020. Záměrem je reagovat na nejzásadnější problémy
v oblasti životního prostředí s cílem zlepšit nevyhovující stav či udržet dobré
podmínky;
- přehledu závazků vyplývajících ze schválené environmentální legislativy EU do roku
2020. ČR je sice vázána plnit všechny povinnosti dané národní a evropskou
legislativou, avšak pro stanovení priorit byly vybrány ty, které mají největší dopad na
zlepšení kvality životního prostředí v ČR;
- plnění nejdůležitějších závazků z vybraných mnohostranných environmentálních
smluv, jichž je ČR smluvní stranou a které jsou nejvíce relevantní pro zlepšení
podmínek životního prostředí v ČR, a z působení ve vybraných mezinárodních
organizacích.
Po zohlednění výše uvedených třech základních parametrů, byly stanoveny priority, které
jsou označeny podle míry urgence.
Nejvýznamnější a neodkladné cíle jsou označeny třemi vykřičníky (celkem 14 cílů):
- Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého
chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického
a kvalitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných
územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice
- Snížení podílu skládkování na celkovém odstraňování odpadů
- Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů
- Předcházení vzniku odpadů
- Omezování trvalého záborů zemědělské půdy
- Zlepšení kvality ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity
- Zvýšení ekologické stability krajiny
- Obnova vodního režimu krajiny
- Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny
- Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny
- Zlepšení funkčního stavu zeleně v sídlech
- Zmírňování dopadů přírodních nebezpečí
- Zmírňování dopadů změny klimatu a adaptace
16
Mezi důležité cíle, především střednědobého či dlouhodobého charakteru, které jsou
označeny dvěma vykřičníky, patří především (celkem 13 cílů):
- Snižování ohrožení zemědělské a lesní půdy erozí
- Omezování a regulace kontaminace a ostatní degradace půdy a hornin způsobenou
lidskou činností
- Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí
mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005
- Plnění národní emisní stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé
organické látky (VOC), amoniak (NH3) a jemných suspendovaných částic (PM2,5)
- Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě
energie k roku 2020
- Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při
současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy
- Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020
- Zachování a posílení mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny a lesů
- Zastavení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť
- Omezení negativního vlivu invazních druhů a zajištění účinných opatření k jejich
regulaci
- Posílení regenerace brownfieldů s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech
- Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou v sídelních útvarech
- Předcházení vzniku zdrojů antropogenních rizik
- Sanace kontaminovaných míst, včetně starých ekologických zátěží, a náprava
ekologické újmy
Poslední skupinou jsou oblasti, které převážně nemají negativní trend, ale jsou z pohledu
ochrany životního prostředí důležité, aby byl udržen jejich dobrý stav. Jsou označeny jedním
vykřičníkem a patří sem: (celkem 3 cíle)
- Prevence a zahlazování negativních důsledků hornické činnosti a těžby nerostných
surovin
- Snížení emisí těžkých kovů a persistentních organických látek
- Zmírňování dopadů antropogenních rizik
17
IV. Struktura Státní politiky životního prostředí
Tematická
oblast
Strategický cíl/priorita Specifický cíl
1. Ochrana
a udržitelné
využívání
zdrojů
1.1 Zajištění ochrany vod
a zlepšování jejich
stavu
1.1.1 Dosažení alespoň dobrého ekologického
stavu nebo potenciálu a dobrého
chemického stavu útvarů povrchových vod,
dosažení dobrého chemického
a kvalitativního stavu útvarů podzemních
vod a zajištění ochrany vod v chráněných
územích vymezených dle Rámcové
směrnice o vodní politice
1.2 Předcházení vzniku
odpadů, zajištění jejich
maximálního využití
a omezování jejich
negativního vlivu na
životní prostředí.
Podpora využívání
odpadů jako náhrady
přírodních zdrojů
1.2.1 Snížení podílu skládkování na celkovém
odstraňování odpadů
1.2.2 Zvyšování materiálového a energetického
využití odpadů
1.2.3 Předcházení vzniku odpadů
1.3 Ochrana a udržitelné
využívání půdy
a horninového
prostředí
1.3.1 Omezování záborů zemědělské půdy
1.3.2 Snižování ohrožení zemědělské a lesní půdy
erozí
1.3.3 Omezování a regulace kontaminace
a ostatní degradace půdy a hornin
způsobenou lidskou činností
1.3.4 Prevence a zahlazování negativních
důsledků hornické činnosti a těžby
nerostných surovin
2. Ochrana
klimatu
a zlepšení
kvality
ovzduší
2.1 Snižování emisí
skleníkových plynů
2.1.1 Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU
ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo
EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni
roku 2005
2.2 Snížení úrovně
znečištění ovzduší
2.2.1 Zlepšení kvality ovzduší v místech, kde jsou
překračovány imisní limity
2.2.2 Plnění národní emisní stropů pro oxid
siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé
organické látky (VOC), amoniak (NH3)
a jemných suspendovaných částic (PM2,5)
2.2.3 Snížení emisí těžkých kovů a persistentních
organických látek
2.3 Efektivní a k přírodě
šetrné využívání
obnovitelných zdrojů
energie a zvýšení
2.3.1 Zajištění 13% podílu energie
z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné
spotřebě energie k roku 2020
2.3.2 Zajištění 10% podílu energie
18
Tematická
oblast
Strategický cíl/priorita Specifický cíl
energetické účinnosti z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku
2020 při současném snížení emisí NOx, VOC
a PM2,5 z dopravy
2.3.3 Zajištění závazku zvýšení energetické
účinnosti do roku 2020
3. Ochrana
přírody
a krajiny
3.1 Ochrana a posílení
ekologické stability
krajiny a udržitelné
hospodaření v krajině
3.1.1 Zvýšení ekologické stability krajiny
3.1.2 Obnova vodního režimu krajiny
3.1.3 Omezení a zmírnění dopadů fragmentace
krajiny
3.1.4 Zachování a posílení mimoprodukčních
funkcí zemědělské krajiny a lesů
3.2 Zachování přírodních
a krajinných hodnot
3.2.1 Zajištění ochrany a péče o nejcennější části
přírody a krajiny
3.2.2 Zastavení úbytku původních druhů
a přírodních stanovišť
3.2.3 Omezení negativního vlivu invazních druhů
a zajištění účinných opatření k jejich
regulaci
3.3 Zlepšení kvality
prostředí v sídlech
3.3.1 Zlepšení funkčního stavu zeleně v sídlech
3.3.2 Posílení regenerace brownfieldů
s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí
v sídlech
3.3.3 Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou v
sídelních útvarech.
4. Bezpečné
prostředí
4.1 Předcházení rizik 4.1.1 Předcházení vzniku zdrojů antropogenních
rizik
4.2 Zmírňování dopadů
nebezpečí, včetně
mimořádných událostí
a krizových situací
4.2.1 Zmírňování dopadů antropogenních rizik
4.2.2 Zmírňování dopadů přírodních nebezpečí
4.2.3 Zmírňování dopadů změny klimatu
a adaptace
4.2.4 Sanace kontaminovaných míst, včetně
starých ekologických zátěží, a náprava
ekologické újmy
V rámci uvedených specifických cílů jsou pak stanovena jednotlivá opatření pro jejich
dosažení či nástroje podporující realizaci těchto opatření a dosažení cílů.
19
V. Strategická a implementační část
1. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů
Problematice udržitelnosti nakládání a spotřeby zdrojů je v posledních letech věnována velká
pozornost a je předmětem řady mezinárodních aktivit i dokumentů. Jedná se o průřezovou
problematiku, která zasahuje do všech prioritních oblastí SPŽP, neboť zdroje zahrnují nejen
veškeré přírodní zdroje (suroviny, voda, vítr, půda, solární, geotermální energie, území atd.),
ale i potraviny či odpady. Kapitola zaměřená na ochranu a udržitelné využívání zdrojů se
věnuje části z nich, a to vodě, odpadům, půdě a horninovému prostředí, další zdroje pak jsou
pokryty v následujících kapitolách.
Indikátory
1.0.1 Vývoj energetické náročnosti
1.0.2 Materiálová náročnost HDP
1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu
Prvořadým cílem směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství
v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodní politice) je dosažení alespoň dobrého
stavu všech povrchových a podzemních vod a nezhoršování jejich stavu, čehož má být
dosaženo prostřednictvím příslušných opatření navržených v plánech povodí. Kromě toho
musí být splněny cíle dalších směrnic o vodě, případně s vodou souvisejících, jako je např.
nitrátová směrnice, směrnice o jakosti vod pro koupání a dalších. Ochrana životního
prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadních vod ve městech je zakotvena ve
směrnici Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
Národní plány povodí podle § 24 odst. 4 vodního zákona stanovují cíle pro ochranu
a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení
nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami
a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a pro zlepšování
vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Dále obsahují souhrny programů
opatření k dosažení uvedených cílů a stanovují strategii jejich financování. Tyto souhrny
obsahují zejména opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů, včetně
opatření směřujících ke snižování rozsahu mísících zón, (např. výstavba kanalizace a čistíren
odpadních vod) a opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních
útvarů, umožňujících dosažení dobrého ekologického stavu a dobrého ekologického
potenciálu (např. revitalizace a zprůchodnění vodních toků)
K plnění Rámcové směrnice o vodní politice přispívá spolupráce v rámci Mezinárodní komise
pro ochranu Labe, Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje, Mezinárodní komise pro
ochranu Odry před znečištěním a plnění Úmluvy EHK OSN o ochraně a využívání hraničních
vodních toků a mezinárodních jezer a Protokolu o vodě a zdraví.
20
Cíle:
1.1.1 Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého
chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického
a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných
územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice
Implementace:
1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu
1.1.1 Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů
povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
1.1.1.1
Realizovat a aktualizovat plány povodí dle § 24
vodního zákona
MZe, MŽP –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.1.2
Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu
a hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat
projekty směřující ke zlepšení stávajícího stavu
znečištění vod
MŽP, MZe –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.1.3
Snižovat znečištění povrchových a podzemních
vod ze zemědělských zdrojů na základě
monitoringu stanovit území a
aktivity v každém povodí, která vyžadují
prioritní pozornost a v nich cíleně aplikovat
místně specifická opatření.
MZe MŽP Průběžně
1.1.1.4
Napravovat negativní zásahy způsobené
lidskou činností obnovováním přirozených
koryt vodních toků s příznivým dopadem na
vodní a vodu vázané ekosystémy a přednostně
se zaměřit na ty úseky toků, které tvoří
biokoridory a toky v sídlech
MŽP MZe Průběžně
1.1.1.5
Zajistit podporu výstavby a rekonstrukce ČOV v
obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel se
stávající kanalizací v souladu s články 7 a 2
odst. 9 Směrnice Rady 91/271/EHS
MZe, MŽP –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.1.6
Podpořit dokončení realizace opatření
směřujících k naplnění požadavků směrnice
Rady 91/271/EHS o čištění městských
odpadních vod
MZe, MŽP –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.1.7
Zajistit ochranu (CHOPAV), vyhledávání
a realizaci zdrojů povrchových a podzemních
vod pro zásobování obyvatelstva a omezit
ohrožení podzemních zdrojů vod v důsledku
zvyšování těžby štěrkopísků v nivách toků
MŽP, MZe –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.N.1
Zvýšit sazbu poplatků dle §88 vodního zákona
za odběr podzemní vody tak, aby minimálně
odpovídala úrovni průměrné ceny za odběr
povrchové vody při minimalizaci sociálních
dopadů
MŽP MZe 2017
!!!
21
1.1.N.2
Zajistit realizaci Programů monitoringu
povrchových a podzemních vod pro
vyhodnocení všech opatření prováděných
podle Rámcové směrnice, jako základního
nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity
MŽP, MZe –
dělené
kompetence
--- Průběžně
Indikátory
1.1.1 Stav útvarů povrchových vod
1.1.2 Stav útvarů podzemních vod
1.1.4 Čištění městských odpadních vod
1.1.5 Obnova přirozených koryt vodních toků
1.1.6 Specifická ochrana vod v chráněných územích
3.1.3 Fragmentace krajiny
Zdroje a financování:
Předpokládané finanční zdroje a nároky na realizaci opatření jsou definovány ve
schválených národních plánech povodí pro období 2015–2021, či Koncepci zprůchodnění říční
sítě. Hlavními zdroji je zejména Operační program Životní prostředí 2014-2020 (OPŽP 2014-
2020), Program rozvoje venkova 2014-2020 (PRV 2014-2020), programy MZe, Národní
program Životní prostředí a Státní fond životního prostředí a vlastní zdroje vlastníků
vodohospodářské infrastruktury a správců vodních toků .
1.2 Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich
negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních
zdrojů
Nezbytným předpokladem pro naplňování požadavků legislativy EU je dodržování hierarchie
nakládání s odpady23
. Přetrvávajícím problémem ČR je skládkování jako nejčastější způsob
odstraňování odpadů. V roce 2014 bylo 48,27 % veškerého množství komunálního odpadu
uloženo na skládky (D1, D5, D12), skládkování je tak nadále nejčastějším způsobem
nakládání s komunálním odpadem, i když podíl komunálního odpadu odstraněného
skládkováním se mírně snižuje.
Předcházení vzniku odpadů je v rámci hierarchie nakládání s odpady jedním
z nejdůležitějších základních přístupů. Mezi hlavní nástroje patří zvýšení environmentálního
uvědomění obyvatel ve smyslu předcházení uměle vyvolané spotřebě výrobků podmiňující
následnou produkci odpadů.
23
V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů předcházení vzniku odpadů a nakládání
s nimi:
a) předcházení vzniku odpadů,
b) příprava k opětovnému použití,
c) recyklace odpadů,
d) jiné využití odpadů, například energetické využití,
e) odstranění odpadů.
22
Snižování produkce odpadů je zaměřeno na užití nejnovějších dostupných technik, na
maximální opětovné užití odpadů v rámci procesu výroby jako náhrady vstupních surovin, na
podporu bezodpadových technologií s cílem co nejvíce omezit produkci odpadů zejména ve
výrobních procesech.
Zvyšování materiálového a následně energetického využití odpadů má dosáhnout co nejvyšší
možné míry opětovného použití, materiálového využití, energetického využití a jiného
uplatnění odpadů, které vznikly. Cílem je dosáhnout takového využití odpadů, které co
nejméně zatíží životní prostředí jako celek. Jedná se zejména o náhradu přírodních materiálů
a surovin odpady, anebo o náhradu primárních energetických zdrojů. K dosažení uvedených
cílů je třeba nejen podporovat využití odpadů, ale i upřednostnit takovou konstrukci
výrobků, která je materiálově co nejúspornější a současně umožní maximální využití odpadů
z výrobků vznikajících.
Oběhové hospodářství se stává jednou z hlavních priorit Evropské komise. Evropská komise
po řadě předchozích dokumentů, které obsahovaly některé dílčí aspekty oběhového
hospodářství (Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, Tematická strategie pro odpady)
představila nový balíček k oběhovému hospodářství, jehož součástí je sdělení Uzavření
cyklu – Akční plán EU pro oběhové hospodářství24
a návrh revize právních předpisů pro
odpadové a obalové hospodářství. Z pohledu EK se v případě oběhového hospodářství jedná
o změnu ze současného lineárního modelu (take – make – use – dispose) na model oběhový,
ve kterém jsou potenciální odpady vraceny zpět do ekonomického procesu a uzavírají cyklus
do kruhu (closing the loop). ČR obecně podporuje strategické směřování k posilování
principů oběhového hospodářství a podporu využívání odpadů jako zdroje.
Při naplňování níže uvedených cílů a opatření je třeba vycházet rovněž z Doporučení Rady
OECD k materiálovým tokům a produktivitě zdrojů přijatých v letech 2004 a 2008.
Oblast nakládání s odpady zahrnuje také přeshraniční přepravu odpadů z ČR a do ČR (tedy
přes její hranice). Přeshraniční přeprava je upravena právními předpisy EU a je povolována
v rámci správního řízení tak, aby byla minimalizována její rizika a dopady na životní prostředí.
Pravidla pro přeshraniční přepravu odpadů jsou stanovena v nařízení evropského
parlamentu a Rady č. 1013/2006 o přepravě odpadů, v platném znění, které je závazné
a přímo použitelné ve všech členských státech EU. Česká republika je také smluvní stranou
Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich
zneškodňování, jež upravuje pohyb nebezpečných odpadů přes státní hranice za účelem
jejich odstraňování i využívání na globální úrovni.
24
Zdroj: EK COM/2015/0614 final. http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/EN/TXT/?qid=1453384154337&uri=CELEX:52015DC0614
23
Cíle:
1.2.1 Snížení podílu skládkování na celkovém odstraňování odpadů
1.2.2 Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů
1.2.3 Předcházení vzniku odpadů
Implementace:
1.2 Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na
životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních zdrojů
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
1.2.0.1
Usilovat o zajištění hierarchie v nakládání
s odpady a minimalizovat finanční zátěž
obyvatel z řádného nakládání s odpady
MŽP --- průběžně
1.2.N.1
Podporovat u výrobků internalizaci externalit
spojených s nakládáním s odpady z nich
vzniklých (systémy zpětného odběru, rozšířená
odpovědnost výrobců, informační kampaně,
hodnocení životního cyklu výrobků, atd.).
MŽP MPO průběžně
1.2.1 Snížení podílu skládkování na celkovém odstraňování odpadů
1.2.1.1
Do roku 2020 snížit množství biologicky
rozložitelných komunálních odpadů
ukládaných na skládky na 35% z celkového
množství biologicky rozložitelných
komunálních odpadů vyprodukovaných v roce
1995 (v souladu se směrnicí 1999/31/ES)
MŽP --- 2020
1.2.1.N.1
Nastavit poplatky za ukládání odpadů na
skládky tak, aby došlo minimálně k vyrovnání
nákladů tohoto, z pohledu ochrany životního
prostředí nejméně vhodného, způsobu
nakládání s odpady s náklady vhodnějšího
způsobu (tzn. energetického využití) a
v souladu s hierarchií nakládání s odpady
MŽP --- 2018
1.2.2 Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů
1.2.2.1
Zvýšit do roku 2020 nejméně na 50 %
hmotnosti celkovou úroveň přípravy
k opětovnému použití a recyklaci alespoň
u odpadů z materiálů, jako jsou papír, kov,
plast a sklo, pocházejících z domácností a
případně odpady jiného původu, pokud jsou
tyto toky odpadů podobné odpadům
z domácností
MŽP
MPO, kraje,
obce
2020
!!!
!!!
!!!
24
1.2.2.2
U odpadů z obalů zvyšovat do roku 2020 míru
jejich materiálového využití až na úroveň 70 %,
cílová míra celkového využití obalů v roce 2020
je 80 %
MŽP MPO 2020
1.2.2.3
Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 %
hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití
a míru recyklace stavebních a demoličních
odpadů a jiných druhů jejich materiálového
využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály
nahrazeny v souladu s platnou legislativou
stavebním a demoličním odpadem kategorie
ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících
materiálů (zemina a kamení).
MŽP
MMR, MPO,
MD
2020
1.2.2.4
U odpadních elektrických a elektronických
zařízení dosáhnout úroveň sběru, využití,
recyklace a přípravy k opětovnému použití dle
cílů směrnice 2012/19/EU o odpadních
elektrických a elektronických zařízeních.
MŽP MPO Průběžně
1.2.2.5
U vybraných autovraků opětovně použít
a využít nejméně v míře 95 % průměrné
hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých
za kalendářní rok a opětovně použít
a materiálově využít v míře nejméně 85 %
průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel
převzatých za kalendářní rok
MŽP MPO Průběžně
1.2.2.6
Ve sběru baterií a akumulátorů dosáhnout do
26. září 2016 minimální úrovně sběru 45%
vzhledem k množství uvedenému na trh za
daný rok. Dosahovat vysoké recyklační
účinnosti v procesu recyklace odpadních
baterií a akumulátorů v souladu se směrnicí
2006/66/ES
MŽP --- 2016
1.2.2.7
Zvýšit podíl energetického využívání odpadů,
zejména komunálního při respektování
hierarchie nakládání s odpady
MŽP
MPO, kraje,
obce
2020
1.2.2.8
Zpracovat pravidla a zajistit podmínky pro
využití jednotlivých odpadových toků a pro
vybrané způsoby využívání a odstraňování
odpadů, zejména v návaznosti na předpisy EU,
za účelem zajištění ochrany životního prostředí
a lidského zdraví
MŽP MPO Průběžně
1.2.3 Předcházení vzniku odpadů
1.2.3.1
Připravit nový zákon o odpadech, postavený
s důrazem na důsledné dodržování
ekologických a technických standardů EU,
principů hospodářské soutěže a principů
rozšířené odpovědnosti výrobců
MŽP MPO 2016
1.2.3.2
Zajistit účinnou kontrolu přeshraničního
pohybu odpadů formou posílení inspekční
činnosti
MŽP
Celní správa,
ČIŽP
Průběžně
1.2.3.3
Pravidelně kontrolovat a vyhodnocovat
nakládání s odpady i plnění povinností
původců a oprávněných osob při nakládání
s odpady
MŽP ČIŽP Průběžně
25
1.2.3.4
Podporovat vývoj a výrobu snadno
opravitelných, recyklovatelných, a materiálově
využitelných výrobků
MPO MŽP 2020
1.2.3.5
Snižovat obsah nebezpečných látek ve
výrobcích, které se stávají po ukončení jejich
životnosti nebezpečnými odpady
MPO MŽP, MZd 2020
1.2.3.6
Usilovat o minimalizaci množství používaných
obalových prostředků
MŽP --- 2020
Indikátory
1.2.1 Celková produkce odpadů
1.2.2 Produkce a nakládání s komunálním odpadem
1.2.3 Struktura nakládání s odpady
1.2.5 Zpětný odběr výrobků
1.2.6 Produkce a recyklace odpadů z obalů
Zdroje a financování:
Finanční nároky a realizace konkrétních opatření a nástrojů této oblasti je řešena v rámci
realizace Plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024, Programu předcházení
vzniku odpadu a Politice druhotných surovin. Hlavními zdroji jsou zejména OPŽP 2014-2020 a
OP PIK.
1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdy a horninového prostředí
V posledních letech činí roční úbytky zemědělské půdy podle údajů ČÚZK cca 5 000 ha/rok,
14 ha denně. Zvýšením účinnosti legislativních a ekonomických nástrojů ochrany
zemědělského půdního fondu (ZPF) a využíváním pozemků brownfields je potřeba usilovat
o snižování úbytků zemědělské půdy a zmenšování plošných zásahů do horninového
prostředí. Zpomalení erozního procesu působícího na degradaci půdy bude vyžadovat
uplatnění systému organizačních, agrotechnických, biotechnických a technických opatření.
Eroze půdy je přirozený proces ovlivněný v případě vodní eroze, která v ČR převažuje,
faktorem erozní účinnosti deště, faktorem sklonu a délky svahu a faktorem erodovatelnosti
půdy, faktorem ochranného vlivu vegetačního pokryvu a faktorem účinnosti protierozního
opatření. Jednou z hlavních příčin množství zrychlené eroze půdy je nevhodné hospodaření
s nevhodnými plodinami na plochách s potenciálně vysokou erozní ohrožeností. V této
souvislosti byla přijata novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, která s účinností od 1. 4. 2015 podrobně ochranu zemědělské půdy proti erozi
upravuje. V návaznosti na ni jsou připravovány příslušné prováděcí vyhlášky.
Alarmujícím negativním faktorem je kontaminace půdy a horninového prostředí škodlivými
látkami, způsobená především lidskou činností. ČR eviduje některé vstupy, které přímo
ovlivňují kvalitu zemědělské půdy a následně i hornin, jako průmyslová a vápenatá hnojiva,
přípravky na ochranu rostlin, kaly z čistíren odpadních vod, vytěžené sedimenty z vodních
toků, rybníků a nádrží. Tyto vstupy je třeba sledovat a regulovat tak, aby v důsledku jejich
působení na půdu nedocházelo k poškození půdy a jejich vlastností a důsledkem toho
k narušení zadržování vody v půdě a krajině a dále ke zvyšování škodlivých látek typu
26
anorganických rizikových prvků a organických cizorodých látek v půdním a horninovém
prostředí a následně ve vodních tocích nebo podzemních vodách. V případě poškození
půdního a horninového prostředí musí dojít k obnově jejich funkcí pomocí ochranných
opatření, jako jsou revitalizace (opatření typu chemické, fyzikální a biologické povahy
vedoucí k oživení půdy), renaturalizace (návrat půdy do původního stavu), rekonstrukce
(např. po sesuvech půdy) a asanace půdy, zemin a hornin po jejich znečištění např. ropou.
Cílem tedy je snižování negativních vlivů kontaminovaných míst působících na životní
prostředí a zdraví lidí, na půdu a horniny. .
Na evropské úrovni ochrana půdy není zatím předmětem závazného předpisu EU; je
upravena pouze v Tematické strategii o ochraně půdy z roku 2006, obdobná je legislativní
situace v ochraně horninového prostředí. ČR prosazuje ucelený a účinný přístup k ochraně
půdy na úrovni EU, při respektování zásady subsidiarity.
Využívání místních nerostných zdrojů a vod je reálnou podmínkou udržení chodu naší
společnosti. Zejména v oblasti palivo-energetických nerostných surovin je důraz na
přiměřenou soběstačnost ČR, odpovídající jejím možnostem, výrazem nerezignování státu na
zajištění zásobování obyvatelstva i výrobní sféry elektřinou a teplem a přihlášením se
k zodpovědnosti státu za bezpečnost v této oblasti. Zajišťování co nejnižšího negativního
vlivu na životní prostředí během těžby a po těžbě je naplněním hlavního cíle pro ochranu
a udržitelné využívání horninového prostředí. Nezbytnou součástí moderního přístupu
k rekultivaci ploch po těžbě musí být zvyšování podílu přírodních ploch a uplatnění
rekultivačních postupů využívajících sukcese.
Cíle:
1.3.1 Omezování trvalého záboru zemědělské půdy
1.3.2 Snižování ohrožení zemědělské a lesní půdy erozí
1.3.3 Omezování a regulace kontaminace a ostatní degradace půdy a hornin
způsobené lidskou činností
1.3.4 Prevence a zahlazování negativních důsledků hornické činnosti a těžby
nerostných surovin
Implementace:
1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdy a horninového prostředí
1.3.1 Omezování trvalých záborů zemědělské půdy
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
1.3.1.1 Podporovat využívání brownfieldů MPO
MMR, MŽP,
MZe, MD, MO
průběžně
1.3.1.N.1
Udržet současnou výši odvodů za hektar za
odnětí ze zemědělského půdního fondu bez
výjimek (tj. výše základních odvodů za hektar
se bude měnit pouze při změnách úředních
cen zemědělských pozemků).
MŽP MZe Průběžně
!!!
!!
!!
!
27
1.3.2 Snižování ohrožení zemědělské a lesní půdy erozí
1.3.2.1
Podporovat a rozšiřovat uplatňování souboru
zejména agrotechnických, biotechnických a
organizačních opatření ke zpomalení půdní
eroze i její prevenci, vyhodnocovat jej a dle
potřeby doplňovat
MŽP MZe průběžně
1.3.2.N.1
Legislativně upravit hospodaření na
zemědělské půdě s cílem snížení jejich
erozního ohrožení (zmenšení velikosti půdních
bloků a přísnější kritéria pro jejich vymezování,
vyšší odpovědnost majitelů a uživatelů
pozemků za způsobené škody).
MZe MŽP Průběžně
1.3.2.N.2
Zachovat současný podíl lesů ve vlastnictví
státu s preferencí přírodě bližších forem
hospodaření při respektování
konkurenceschopnosti a zabezpečit zvýšenou
podporu mimoprodukčních funkcí lesů a více
zohlednit tyto funkce při rozhodování
MZe MŽP průběžně
1.3.2.N.3
Zajistit ve zvláště chráněných územích
a u vybraných zvláště chráněných druhů v co
nejvyšší míře státní vlastnictví pozemků dle
stanovených priorit ochrany přírody z důvodu
snížení finančních nákladů na újmu a z důvodu
sjednocení péče a managementu
MŽP MZe průběžně
1.3.2.N.4
Posílit vymahatelnost odpovědnosti vlastníků
pozemků za plnění povinností plynoucích ze
složkových právních předpisů
MŽP MZe, ČIŽP průběžně
1.3.3 Omezování a regulace kontaminace a ostatní degradace půdy a hornin způsobenou lidskou činností
1.3.3.1
Zvýšit účinnost kontroly a regulace v oblasti
ochrany půdy
MŽP,
ČIŽP
MZe průběžně
1.3.3.2
Uplatnit v praxi nové limity rizikových látek
v půdách
MŽP,
ČIŽP
MZe 2016
1.3.3.3
Podporovat vývoj nových postupů
dekontaminací
TA ČR
ÚV VVI,
RVVI
MŽP, MZe,
MZd,
Průběžně
1.3.3.4
Sanovat antropogenní anomálie rizikových
látek v půdách, dnových sedimentech a
horninovém prostředí, podzemních a
povrchových vodách.
MŽP MZe, MZd Průběžně
1.3.3.5
Připravit Národní program ochrany půdy a
zahájit jeho realizaci
MŽP MZe 2020
1.3.4 Prevence a zahlazování negativních důsledků hornické činnosti a těžby nerostných surovin
1.3.4.1
Snížit rozsah krajiny narušené dobýváním
nerostů, včetně podpory dočerpávání již
otevřených ložisek v případě, že není takový
záměr v rozporu s ochranou životního
prostředí
MŽP MPO Průběžně
28
1.3.4.2
Minimalizovat negativní dopady dobývání
nerostů s využitím přírodě blízkých postupů
rekultivace (a zachováním samovolně vzniklých
přírodních hodnot v dotčených územích)
MŽP
MPO,
MMR
Průběžně
1.3.4.3
Revitalizovat území postižená těžbou
nerostných surovin, především černého a
hnědého uhlí, uranu ale i dalších surovin
ponecháním částí ploch (dostatečných z
hlediska ekologických funkcí) samovolné nebo
řízené sukcesi
MŽP MPO, MMR Průběžně
1.3.4.4
Podporovat efektivní využití nerostných
i druhotných surovin
MPO MŽP 2020
1.3.4.N.1
Vytvořit legislativní a metodické podmínky pro
širší uplatnění přírodě blízkých metod
rekultivace těžbou zasažených území
MŽP MPO, MZe Průběžně
1.3.4.N.1
Podporovat výzkum, vývoj a využívání
environmentálně šetrných technologií
a postupů při těžbě, dopravě a zpracování
surovin a náhradě primárních zdrojů
druhotnými zdroji
MPO,
ÚV VVI,
RVVI, TA
ČR
MŽP 2020
Indikátory
1.3.1 Eroze půdy
1.3.2 Aplikace kalů z čistíren odpadních vod na zemědělskou
půdu
1.3.3 Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu
rostlin
1.3.4 Kontaminovaná místa
1.3.5 Rekultivace po těžbě nerostných surovin
3.1.1a Zábory a vývoj užití zemědělského půdního fondu
3.1.1b Ekologická stabilita krajiny
3.3.2 Brownfieldy
Zdroje a financování:
Finanční podpora a realizace podpory regenerace brownfields je realizována prostřednictvím
OPPIK v rámci dotačního programu Nemovitosti a Program podpory regenerace
a podnikatelského využití brownfields. Dalším zdrojem je při splnění podmínek IROP v rámci
podpory vzniku a rozvoje sociálního podnikání.
Podpora udržitelného zemědělství a ochrany půdy je realizována zejména skrze Program
rozvoje venkova, resp. v rámci kontroly podmíněnosti, a zejména pak v rámci tzv.
agroenvironmentálně-klimatických opatření. Dále pak skrze OPŽP 2014-2020, Program péče
o krajinu a program Podpory obnovy přirozených funkcí krajiny.
Opatření v oblasti nerostných surovin jsou realizována a finančně zajištěna v rámci správních
a povolovacích procesů a legislativních podmínek těžební činnosti. Dále jsou podporována
v rámci Programu řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných
těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a Programu revitalizace
Moravskoslezského kraje.
Konkrétní opatření v oblasti podpory účinného využívání zdrojů jsou blíže specifikovány,
realizovány a finančně zajištěny v rámci implementace Surovinové politiky, Politiky
29
druhotných surovin, Akčního plán na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky
v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami a dílčím
způsobem i v rámci Plánu odpadového hospodářství ČR 2015–2024.
2. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší
2.1 Snižování emisí skleníkových plynů
Antropogenní emise hlavních skleníkových plynů dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
(oxid uhličitý, metan, oxid dusný, fluorované skleníkové plyny) jsou sledovány a zveřejňovány
v rámci Národního inventarizačního systému skleníkových plynů České republiky.
Prostřednictvím klimaticko-energetického balíčku přijatého v prosinci 2008 se EU zavázala
snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o nejméně 20 % ve srovnání s rokem 1990. Pro
ČR vyplývá z balíčku dílčí závazek snížení emisí o 21 % oproti roku 2005 v průmyslových
a energetických zařízeních, zapojených do evropského systému obchodování s emisemi
skleníkových plynů (EU ETS), a dále závazek omezit na 9 % oproti roku 2005 nárůst emisí
v ostatních odvětvích ekonomiky (mimo EU ETS) v rámci sdíleného úsilí o snižování emisí
skleníkových plynů. Na tyto závazky navazuje klimaticko-energetický rámec EU do roku 2030
s cílem alespoň 40% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. V roce 2015 proběhla
klimatická konference v Paříži, kde byla smluvními stranami v rámci Rámcové úmluvy OSN
o změně klimatu schválena Pařížská dohoda s cílem udržet vzestup globální průměrné
teploty o výrazně nižší hodnotu než 2 °C a zvýšení úsilí o dosažení nárůstu na 1,5 °C
vzhledem k předindustriální úrovni.
Problémem České republiky a dalších nových členských států EU zůstávají relativně vysoké
měrné emise skleníkových plynů na obyvatele. Druhým dílčím cílem SPŽP v oblasti snižování
emisí skleníkových plynů je proto snížit emise na obyvatele do roku 2020 přinejmenším na
průměrnou hodnotu EU-27 v roce 2005. Tomuto cíli by i dle návrhu Politiky ochrany klimatu
ČR odpovídalo snížení emisí CO2ekv na obyvatele do roku 2020 o 25 % oproti roku 2005.
V souladu s návrhem Politiky ochrany klimatu v ČR a usnesením vlády č. 192 ze dne 9. března
2016 k Analýze proveditelnosti legislativy v rámci snižování závislosti na fosilních palivech
v podmínkách ČR je připravován návrh zákona o snižování závislosti na fosilních palivech, tzv.
„antifosilní zákon“, obsahující záměr dlouhodobého cíle snížení emisí skleníkových plynů
v roce 2050 minimálně o 80 % v porovnání s rokem 1990.
Důležitým faktorem pro snižování emisí skleníkových plynů je i podpora obnovitelných
zdrojů a úspora energie. Podpora opatření ke zvýšení energetické účinnosti i prostřednictvím
zavádění energeticky účinnějších technologií vede k úsporám energie, které napomáhají
snížit závislost států na dovozu energie.
30
Cíle:
2.1.1 Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí
mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005
Implementace:
2.1 Snižování emisí skleníkových plynů
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
2.1.N.1
Zavést pravidelné vyhodnocování relevantních
politik a opatření ke snižování emisí
skleníkových plynů podle jednotné metodiky
MŽP
Členové Meziresortní
pracovní skupiny pro
otázky ochrany
klimatu
2018
2.1.1 Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do
roku 2020 oproti úrovni roku 2005
2.1.1.1
Zajistit pokračování stávajících a přípravu
nových programů zaměřených na snižování
emisí skleníkových plynů
MŽP MPO, MZe průběžně
2.1.1.2
Analyzovat varianty řešení a navrhnout
zdanění emisí mimo EU ETS (na základě
výstupů analýzy případné zavedení uhlíkové
daně v souladu s výsledky úkolu NPSE)
MF MŽP, MPO
2016 (analýza);
2018 (případná
implementace
na základě
výstupů
analýzy)
2.1.1.3
Zpracovat technický (metodický) předpis pro
plánování rozvoje veřejné dopravy v krajích,
včetně organizace integrovaných dopravních
systémů a infrastruktury, zvyšovat dostupnost
a komfort veřejné dopravy a alternativních
způsobů dopravy
MD
MŽP, MMR,
územní
samospráva
2019
2.1.1.4
Podporovat opatření vedoucí ke zvýšení podílu
nízkoemisní nákladní dopravy, podporovat
rozvoj logistických řešení a organizace dopravy
na základě principu komodality (využívání
optimálního druhu dopravy samostatně nebo
v kombinaci), podporovat veřejné terminály
pro multimodální dopravu s případnou vazbou
na logistická centra
MD MŽP 2020
2.1.1.5
Snížit emise metanu z produkce odpadů,
zejména omezením skládkování odpadu,
snížením podílu jeho biologicky rozložitelné
složky a vyšším využitím odpadů ze
zemědělství
MŽP MZe 2020
2.1.1.6
Zvýšit účinnost stávajících energetických
zdrojů, snížit podíl fosilních paliv na výrobě
elektřiny a tepla, zvýšit podíl OZE na hrubé
konečné spotřebě energie a zvýšit energetické
využití odpadů
MPO --- Průběžně
!!
31
2.1.1.N.1
Efektivně využít prostředky z prodeje emisních
povolenek a flexibilních mechanismů
Kjótského protokolu a Rozhodnutí EP a Rady č.
406/2009/ES
MŽP MPO průběžně
2.1.1.N.2
Aktivně se zapojit do nastavování pravidel pro
Evropský systém emisního obchodování pro
další období
MŽP --- průběžně
Indikátory
2.1.1 Agregované emise skleníkových plynů
Zdroje a financování:
Realizace a financování opatření v oblasti snižování emisí skleníkových plynů je zajištěna
skrze Evropský systém emisního obchodování pro sektory v rámci EU ETS a Program Nová
zelená úsporám, Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů
energie EFEKT, OPŽP, OPPIK, PRV a IROP pro sektory non-ETS.
Opatření a nástroje v této oblasti jsou dále rozpracovány a implementovány v návrhu Politiky
ochrany klimatu v ČR a zároveň je zde významný přesah s implementací sektorových
strategických dokumentů - Státní energetickou koncepcí, Plánem odpadového hospodářství
2015–2024, Dopravní politikou 2014-2020 s výhledem do roku 2050, respektive Koncepcí
veřejné dopravy, a připravovanou Koncepcí nákladní dopravy.
2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší
V současné době má ČR problémy s překračováním imisních limitů z hlediska ochrany zdraví
lidí a částečně i s překračováním imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace, které
jsou nastaveny evropskou i národní legislativou (tj. směrnicí 2008/50/ES – o kvalitě vnějšího
ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu - a zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,
v platném znění, a jeho prováděcími předpisy). Jako nejvíce problematické se z pohledu
negativních dopadů na lidské zdraví jeví překračování imisních limitů pro suspendované
částice PM10 a dále ročního emisního limitu pro benzo(a)pyren. Problémem je i splnění
imisního limitu stanoveného k roku 2015 směrnicí 2008/50/ES pro suspendované částice
PM2,5. Suspendované částice působí na lidské zdraví v závislosti na jejich velikosti,
chemickém složení a tvaru. Často jsou na jejich povrch vázány látky s karcinogenními či
mutagenními účinky jako jsou těžké kovy či polycyklické aromatické uhlovodíky (např.
benzo(a)pyren), čímž se zvyšuje jejich potenciální nebezpečnost z hlediska vlivu na lidské
zdraví. Plošným problémem na úrovni jak ČR, tak na evropské úrovni, je překračování
imisních limitů pro troposférický ozón stanovených pro ochranu zdraví lidí i ochranu
ekosystémů a vegetace. Přízemní ozón vzniká pouze sekundárně reakcí prekursorů, kterými
jsou především VOC a NOx.
Hlavními zdroji výše uvedených znečišťujících látek (prachové částice, benzo(a)pyren) jsou
především doprava (resuspenze, otěry, výfukové emise), vytápění domácností (zastaralé
spalovací zdroje na tuhá paliva) a průmyslové zdroje (hutnictví, včetně koksoven, energetika
a různorodé technologické zdroje). Kromě přímých emisí se do ovzduší částice dostávají také
tzv. resuspenzí (znovuzviřováním). Významná část suspendovaných částic však vzniká
v ovzduší sekundárně, tzn. z prekursorů (především NOx, SO2, NH3 a VOC). Hlavním zdrojem
32
emisí prekurzorů sekundárních částic je veřejná a průmyslová energetika, doprava, vytápění
domácností a zpracování mrvy včetně emisí z použití hnojiv.
Vysokou důležitost mají opatření, která omezí samotný vznik škodlivých vlivů, bezesporu
jedním z nejaktuálnějších problémů kvality života v městských aglomeracích jsou negativní
dopady z dopravy (výfukové plyny, emise skleníkových plynů, prachové částice i hluk). EK
definovala svoji strategii v oblasti tzv. čisté mobility v materiálu Bílá kniha: Plán jednotného
evropského dopravního prostoru na vytvoření konkurenceschopného dopravního systému
účinně využívajícího zdroje.
Cíle v oblasti snižování emisí znečišťujících látek stanovené na úrovni EU v Tematické
strategii o znečištění ovzduší (2005) byla potvrzeny 7. akčním plánem pro životní prostředí
(2013). Na jejich základě byl vypracován souhrn legislativních dokumentů zveřejněný
v prosinci 2013 jako tzv. balíček k ochraně ovzduší, jehož součástí je mimo jiné i směrnice o
omezení národních emisí znečišťujících látek, která nahradí stávající směrnici 2001/81/ES o
národních emisních stropech a stanoví cíle snižování emisí k roku 2020 a 2030. V listopadu
2015 byla dále schválena směrnice 2015/2193 o omezení emisí některých znečišťujících látek
do ovzduší ze středních spalovacích zdrojů.
Vzhledem k dálkovému přenosu látek znečišťujících ovzduší přes hranice států bude kladen
důraz na plnění závazků převzatých ze smluv sjednaných v rámci Evropské hospodářské
komise OSN - Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států a k ní
sjednaných protokolů zaměřených na emise SOx, NOx, VOC, amoniaku, těžkých kovů
a perzistentních organických polutantů, a to především emisních stropů pro rok 2020 pro
SO2, NOx, VOC, NH3 a nově PM2,5 stanovených v rámci revidovaného Göteborského
protokolu o omezení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozónu již uvedené Úmluvy
o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CLRTAP).
K zajištění splnění cílů, které budou stanoveny pro ČR, bude pozornost soustředěna na
klíčové sektory, které se významným způsobem podílejí na emisích jednotlivých sledovaných
znečišťujících látek, s důrazem na aplikaci nejlepších dostupných technik.
Cíle:
2.2.1 Zlepšení kvality ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity.
2.2.2 Plnění národních emisních stropů pro emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku
(NOx), těkavých organických látek (VOC), amoniaku (NH3) a jemných
suspendovaných částic (PM2,5).
2.2.3 Snížení emisí těžkých kovů a persistentních organických látek.
Implementace:
2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
2.2.N.1
Zahrnout podmínky ochrany ovzduší do
veřejných soutěží na zakázky obcí a krajů
MŽP Kraje, obce průběžně
!!!
!!
!
33
2.2.N.2
Podporovat osvětu o možnostech čerpání
dotací na snižování emisí znečišťujících látek
do ovzduší a na realizaci opatření ke zlepšení
kvality ovzduší
MŽP --- Průběžně
2.2.1 Zlepšení kvality ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity
2.2.2 Plnění národních emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické látky
(VOC), amoniak (NH3) a jemné suspendované částice (PM2,5)
2.2.3 Snížení emisí těžkých kovů a persistentních organických látek
2.2.1.1
Do roku 2020 snížit emise PM2,5 a dalších
znečišťujících látek (zejména polycyklických
aromatických uhlovodíků) náhradou
spalovacích zdrojů v domácnostech a zajistit
jejich řádný provoz a účinnou kontrolu
MŽP MPO, obce 2020
2.2.1.2
Zohledňovat dopravní problémy v plánech
rozvoje dopravy krajů a měst a obcí k dosažení
imisních limitů, např. budováním obchvatů
a zřizováním nízkoemisních zón.
MD,
územní
samo
správa
MŽP 2020
2.2.1.3
Zvýšit podíl vozidel s alternativním pohonem
v sektoru veřejné a individuální dopravy
prostřednictvím Národního akčního plánu čisté
mobility
MPO
MD,
MMR,
MŽP
2020
2.2.1.4
Snížit do roku 2020 emise NOx a PM2,5 ze
sektoru silniční dopravy obnovou vozového
parku ČR
MPO
MD, MŽP,
MMR
2020
2.2.1.5 Realizovat obměnu vozového parku veřejné
správy za vozidla s alternativním pohonem
MŽP
Územní
samospráva
Průběžně
2.2.1.6
Do roku 2020 snížit emise SO2 a NOx aplikací
nejlepších dostupných technik v sektoru
veřejné energetiky
MPO MŽP 2020
2.2.1.7
Do roku 2020 snížit emise NH3 o 18 % (oproti
roku 2005) aplikací opatření v sektoru
zemědělství
MZe MŽP 2020
2.2.1.8
Do roku 2020 dále snižovat emise
znečišťujících látek (TZL, NOx, SO2, VOC, CO),
emitovaných z ostatních stacionárních zdrojů,
na základě dobrovolných dohod uzavíraných
mezi provozovateli a MŽP v oblastech
s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší
(např. využíváním nejlepších dostupných
technik (BAT) a opatřeními nad rámec BAT
MŽP
MZe, kraje a
obce
2020
2.2.1.9
Vzájemně sladit národní a krajské koncepce
v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy,
územního plánování a ochrany životního
prostředí s cílem zlepšení kvality ovzduší
MŽP MPO, MD, MZe 2020
2.2.1.10
Účinně spolupracovat se sousedními zeměmi
s cílem eliminace přeshraničních přenosů látek
znečišťujících ovzduší a zlepšení kvality ovzduší
v příhraničních regionech
MŽP
územní
samospráva
2020
2.2.1.11 Realizovat Národní program snižování emisí ČR MŽP
ÚOSS - gestoři
opatření z
NPSE
2019
34
2.2.1.12
Umožnit podporu realizace opatření
vyplývajících z programů zlepšování kvality
ovzduší zpracovaných pro zóny a aglomerace
MŽP
územní
samospráva,
MD, MMR,
MPO, MZe
2020
2.2.1.13
Snížení nárůstu emisí snížením intenzity
motorové silniční dopravy (podpora veřejné
hromadné dopravy, podpora nemotorové
dopravy, aj.)
MD,
obce
Průběžně
2.2.1.N.1
Implementovat zákon o ochraně ovzduší
a jeho prováděcí předpisy do praxe
a novelizovaný zákon o integrované prevenci,
který tvoří širší právní rámec pro povolování
významných průmyslových zařízení a obsahuje
i pravidla pro aplikaci BAT
MŽP,
KÚ,
obce
--- 2020
2.2.1.N.2
Zajistit dlouhodobý provoz národní sítě
imisního monitoringu ve vztahu k požadavkům
evropské a národní legislativy ochrany ovzduší
MŽP MZd, MF 2020
2.2.1.N.3
V návaznosti na přijetí nového zákona
o ochraně ovzduší zpracovat nové programy
zlepšování kvality ovzduší pro zóny
a aglomerace, na jejichž území dochází
k překračování imisních limitů
MŽP KÚ a obce 2016
2.2.1.N.4
Aktualizovat programy zlepšování kvality
ovzduší v tříletých intervalech
MŽP --- 2019
2.2.1.N.5
Poskytovat kvalitní informace o úrovních
znečištění pro účely rozhodování podle zákona
o ochraně ovzduší
MŽP --- Průběžně
2.2.1.N.6
Zvyšovat povědomí veřejnosti a provozovatelů
relevantních průmyslových činností
o problematice BAT, vývoji v této oblasti
a otázkách aplikovatelnost
MŽP MPO, MZe Průběžně
2.2.1.N.7
Zpracovat nový Národní program snižování
emisí ČR v návaznosti na novou legislativu
a aktualizovat jej ve čtyřletých intervalech
MŽP --- 2019
2.2.1.N.8
Podporovat šíření informací o negativních
dopadech spalování nekvalitních paliv na
kvalitu ovzduší a lidské zdraví a o možnostech
ekologického vytápění
MŽP MZd Průběžně
Indikátory
2.2.1 Emise SO2, NOx, NH3, VOC a PM2,5
2.2.2 Podíl území s překročenými imisními limity
2.2.3 Emise těžkých kovů a POPs
Zdroje a financování:
Realizace, včetně zajištění finančních nároků, opatření a nástrojů v oblasti ochrany ovzduší
jsou dále rozpracovány v rámci Střednědobé strategie zlepšování kvality ovzduší do roku
2020, resp. Národního programu snižování emisí a programů pro zlepšování kvality ovzduší
pro zóny a aglomerace, a dále v rámci Dopravní sektorové strategie 2014–2020 či Národním
35
akčním plánu čisté mobility. Významnými zdroji financování těchto opatření, kromě státního
a územních rozpočtů, jsou OPŽP, PRV, OPD, IROP a OPPIK, NZÚ, Program EFEKT, LIFE.
2.3 Efektivní a k přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie a zvýšení
energetické účinnosti
Tato priorita klade důraz na efektivní a k přírodě šetrné využití obnovitelných zdrojů energie,
které jako jediné lze považovat za nevyčerpatelné. Zvyšování uplatnění obnovitelných zdrojů
energie v praxi je nezbytné jak pro postupné odstranění závislosti na fosilních palivech, tak
pro posílení energetické bezpečnosti ČR. Mezi významné obnovitelné zdroje v ČR patří
především energie získaná z odpadní biomasy, fotovoltaické a termosolární systémy, větrné
a malé vodní elektrárny.
Základním strategickým dokumentem v sektoru energetiky je Státní energetická koncepce,
která určuje strategii a definuje priority a cíle, vč. vymezení nástrojů pro jejich dosažení.
Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů stanovuje podíly energie
z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů na období 2015 – 2020 a tím také základní
statistické parametry pro jejich podporu. Konkrétní způsob podpory je následně řešen
v rámci každoročně vydávaných Cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a pro
sektor dopravy v rámci Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv
v dopravě na období 2015–2020 a Národního akčního plánu čisté mobility.
Česká republika s ohledem na řádné splnění svých unijních závazků stanovila výši
orientačního vnitrostátního cíle ČR na úrovni 50,67 PJ (14,08 TWh) nových úspor v konečné
spotřebě energie do roku 2020. Konkrétní způsob dosáhnutí tohoto cíle je obsahem
aktualizovaného 3. Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR.
Cíle:
2.3.1 Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě
energie k roku 2020
2.3.2 Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při
současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy
2.3.3 Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020
Implementace:
2.3 Efektivní a k přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie
2.3.1 Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
2.3.1.1
Stanovit udržitelný potenciál produkce
biomasy (fytomasy, dendromasy, odpadní) do
roku 2020, resp. 2030
MZe MŽP, MPO 2020
2.3.1.2
Zajistit trvale udržitelný potenciál biomasy
(včetně bioplynu) pro efektivní energetické
využití bez ohrožení potravinové bezpečnosti
ČR
MZe MŽP Průběžně
!!
!!
!!
36
2.3.2 Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí
NOx, VOC a PM2,5 z dopravy
2.3.2.1
Zajistit náhradou fosilních pohonných hmot
obnovitelnými zdroji energie v dopravě
snížení emisí CO2 nejméně o 3,5 % do
31.12.2017 a nejméně o 6 % do 31.12.2020
MŽP MD, MPO 2017, 2020
2.3.2.2
Zajistit postupné navyšování podílu biopaliv
splňujících kritéria udržitelnosti na celkové
spotřebě pohonných hmot, s důrazem na
rozvoj vysokoprocentních biopalivových směsí
a čistých biopaliv
MPO
MŽP, MZe, MF,
MD
2020
2.3.2.3
Podporovat realizaci pilotních projektů na
výrobu pokročilých biopaliv
MPO MŽP, MZe Průběžně
2.3.3 Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020
2.3.3.1
Podporovat nárůst podílu vysoce účinné
kombinované výroby tepla a elektřiny a
účinných soustav zásobování tepelnou energií
MPO --- Průběžně
2.3.3.2
Využívat nejlepší dostupné techniky (BAT Best
Available Techniques) sloužící ke
snižování energetické náročnosti u nových
zdrojů a podporovat jejich zavádění u zdrojů
stávajících
MŽP MPO Průběžně
2.3.3.3
Podporovat opatření vedoucí k úsporám
energií na vytápění prostřednictvím celkového
nebo dílčího zateplení rodinných a bytových
domů při rekonstrukcích i v novostavbách,
výměnou konvenčních zdrojů energie za
obnovitelné, instalací zdrojů na vytápění s
využitím obnovitelných zdrojů energie a
podporovat snižování spotřeby energie
zlepšením tepelně technických vlastností
obvodových konstrukcí budov
MPO,
MŽP,
MMR
--- 2020
2.3.3.4
Rozšířit systém energetického štítkování,
zvýšit podíl úsporných spotřebičů - příprava
návrhu úprav legislativy
MPO --- Průběžně
2.3.3.5
Zvýšit podíl úsporného veřejného osvětlení MPO MŽP Průběžně
2.3.3.6
Snížit energetickou náročnost budov
prostřednictvím zavedení povinných
energetických standardů pro nové budovy do
roku 2020, podporovat zavádění procesů
energetického managementu
MPO --- 2020
2.3.3.N.1
Podporovat výzkum zaměřený na snižování
energetické náročnosti technologií, příp. na
technologické postupy a zařízení vedoucí ke
snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší
(potenciální BAT)
ÚV VVI,
RVVI,
GA ČR,
TA ČR
MPO, MŽP,
MZe
Průběžně
37
Indikátory
2.3.1 Využívání obnovitelných zdrojů energie
2.3.2 Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů energie
v dopravě
1.0.1 Vývoj energetické náročnosti
Zdroje a financování
Realizace opatření a nástrojů a jejich konkretizace, včetně zajištění finančních nároků je
zajištěna v rámci implementace Národního akčního plánu podpory obnovitelných zdrojů
energie, Národního akčního plánu energetické účinnosti a Víceletého programu podpory
dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě. Synergický efekt má také Národní akční
plán čisté mobility. Významnými zdroji financování jsou kromě podpory dle zákona o
podporovaných druzích energie a podpory KVET tituly OPŽP, OPPIK, IROP, NZÚ, Program
EFEKT.
3. Ochrana přírody a krajiny
3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny
V důsledku současného trendu dlouhodobě neudržitelného využívání jednotlivých složek
krajiny, dochází k celkovému zhoršení jejích přirozených funkcí.
K nejvýznamnějším jevům, které působí negativně na ekologickou stabilitu krajiny, patří její
rostoucí fragmentace související s rozvojem sídel, dopravní a další infrastruktury (včetně
fragmentace říčních toků), snížení retenční schopnosti krajiny, náhlé a výrazné změny ve
využívání krajiny, nešetrné využívání přírodních zdrojů, intenzivní způsob některých odvětví
zemědělského a v některých případech i lesnického hospodaření. V důsledku významného
ovlivňování a poškozování ekosystémů a narušení jejich funkčního propojení jsou již v mnoha
případech narušeny dlouhodobé a přirozené vzájemné vazby a vztahy uvnitř populací
jednotlivých druhů organismů, mezi jednotlivými druhy a mezi organismy a jejich přirozeným
vnějším prostředím. Proto je třeba zajistit zachování nezbytných ekologických funkcí krajiny,
a to jak zachováním existujících ekologicky stabilních ploch, tak podporou rozšiřování
a funkčního propojování takových ploch v krajině a podporou obnovy ekosystémů.
Rychle klesající prostupnost krajiny a říčních toků oslabuje populace jednotlivých druhů
organismů z hlediska jejich vývoje a odolnosti, snižuje potenciál jejich dalšího udržení
a v mnoha případech vedla v minulosti k vymizení původních druhů z území ČR. Zhoršující se
stanovištní podmínky a zmenšování či zánik přirozených stanovišť způsobuje degradaci
ekosystémů, pokles druhové rozmanitosti a její postupnou unifikaci ve prospěch druhů
invazních a více přizpůsobivých a to v mnoha případech také díky nastavené ochraně
některých druhů živočichů. Tyto jevy výrazně narušují přirozenou regenerační schopnost
ekosystémů a celé krajiny i jejich potenciál odolávat zvyšující se četnosti extrémních
klimatických jevů. Schopnost krajiny zpomalit a akumulovat odtok povrchové vody je
nepříznivě ovlivněn zejména nevhodným hospodařením na zemědělské půdě a nárůstem
zastavěných ploch. Ztráta přirozené morfologie koryt vodních toků provedenými úpravami,
zejména napřímením, opevněním a zatrubněním drobných vodních toků a degradace říčních
niv s sebou nese pokles rozmanitosti vodních a na vodu vázaných ekosystémů. V důsledku
zrychleného povrchového odtoku vody dochází k půdní erozi, odvodňování pozemků snižuje
38
přirozenou schopnost krajiny zadržovat vodu. Nedostatečná retence vody v krajině však
postihuje všechny ekosystémy, zároveň i potřeby člověka a umocňuje negativní projevy
změny klimatu. Proto je třeba usilovat o obnovu přirozeného vodního režimu krajiny, což
vyžaduje komplexní přístup využívající protierozních, revitalizačních a přírodě blízkých
protipovodňových opatření a zahrnující modifikaci způsobů hospodaření v krajině.
Ekosystémy poskytují lidem celou řadu služeb, které přímo či nepřímo významně přispívají
k udržování a zvyšování kvality života. Jednou z možností, jak vyjádřit hodnotu přírodních
složek prostředí, resp. hodnotu přírodních procesů a jevů ve vazbě na prostředí, v němž
probíhají, nebo se vyskytují, je přiřadit prostřednictvím definovaného postupu ekonomický
(finanční) ekvivalent tzv. ekosystémovým službám, které jsou těmito procesy a jevy
zprostředkovávány.
Posílení ekologických funkcí krajiny lze dosáhnout prostřednictvím vhodně nastavených
a optimalizovaných legislativních, ekonomických a administrativně-organizačních opatření,
která budou podporovat přirozené funkce krajiny a zachování služeb ekosystémů. Pro
posílení mimoprodukčních funkcí krajiny má významný potenciál vhodná dotační politika.
Pro následující období je potřeba podporu nastavit tak, aby přinášela maximální efekty také
z hlediska stability krajiny a zachování její biologické rozmanitosti.
Jelikož se jedná v mnoha případech o průřezovou problematiku, je nutné zajistit spolupráci
všech dotčených resortů a subjektů. Zajištění úzké spolupráce zejména mezi resorty
životního prostředí, zemědělství, místního rozvoje, kultury a orgány regionální i místní
samosprávy, a to především v rámci procesu územního plánování, je jedním ze základních
předpokladů udržitelného užívání krajiny v souladu s Evropskou úmluvou o krajině. Nedílnou
součástí opatření k zachování a obnově ekologických funkcí krajiny a po jejím udržitelném
využívání je třeba zvyšovat obecné povědomí o významu ekologických funkcí krajiny
a podporovat aktivní a odpovědnou spoluúčasti veřejnosti na ochraně, správě a plánování
krajiny a posílení vědomí, že krajina je společným kulturním a přírodním dědictvím
a základem identity obyvatel.
Za účelem dosažení uvedených potřeb je nutná integrace ochrany biodiverzity
a ekologických funkcí krajiny do národního strategického řízení. Způsoby jak této integrace
dosáhnout dále konkretizuje Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR pro období 2016-
2025.
Cíle:
3.1.1 Zvýšení ekologické stability krajiny
3.1.2 Obnova vodního režimu krajiny
3.1.3 Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny
3.1.4 Zachování a posílení mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny a lesů
!!!
!!!
!!!
!!
39
Implementace:
3.1 Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
3.1.N.1.1
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny upravením legislativního
zakotvení ÚSES ve vztahu k předpisům
v oblasti územního plánování a pozemkových
úprav
MŽP MMR Průběžně
3.1.N.1.2
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny zavedením právní úpravy
k ochraně a zajištění migrační prostupnosti
krajiny a posílením metodické podpory pro její
ochranu
MŽP MMR, MD Průběžně
3.1.N.1.3
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny stanovením podmínek
ochrany významných krajinných prvků a limitů
pro využití jejich území
MŽP --- Průběžně
3.1.N.1.4
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny upravením konceptu zvláštní
druhové ochrany s důrazem na ochranu
biotopů a zavedením ochrany přírodních
stanovišť
MŽP --- Průběžně
3.1.N.1.5
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny revizí a komplexně právní
úpravou oblasti legislativně ekonomických aj.
nástrojů v oblasti ochrany přírody (náhrady
škod, újmy, směna a výkup pozemků, nápravná
opatření aj.)
MŽP --- Průběžně
3.1.N.2
Zajistit finanční prostředky na zachování
biodiversity a zlepšení stavu krajiny (např.
revitalizační, přírodě blízká protipovodňová,
protierozní opatření, přírodě bližší
a alternativní formy hospodaření v lesích,
realizace záchranných programů a potlačování
nepůvodních druhů)
MŽP MF, MZe průběžně
3.1.N.3
Zahájit komplexní sledování vývoje krajiny
s využitím kvantitativního a kvalitativního
monitoringu stavu jednotlivých složek krajiny
a dynamiky změn ve využívání krajiny tak, aby
bylo možné vyhodnocovat působení různých
vlivů na funkční využití krajiny a vzájemný
vztah těchto vlivů, a vyhodnocovat tak stav
krajiny jako celku
MŽP --- Průběžně
3.1.N.4
Zajistit sledování relevantních dat pro
vyhodnocování změn v oblasti přírody a krajiny
vedoucí k návrhům opatření
a k vyhodnocování účinnosti opatření
k dosažení cílů strategických a koncepčních
dokumentů, zejména SPŽP
MŽP --- Průběžně
3.1.N.6.1
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména ochrany druhů
a přírodních stanovišť a podmínek pro jejich
ÚV VVI,
RVVI, TA
ČR, GA
ČR, MŽP
MZe Průběžně
40
zachování
3.1.N.6.2
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména přírodě bližších forem
hospodaření a udržitelnost zemědělského,
rybářského a lesního hospodaření
ÚV VVI,RVVI,
TA
ČR, GA
ČR, MŽP
MZe Průběžně
3.1.N.6.3
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména nepůvodních druhů,
jejich vlivu v oblasti biodiverzity i hospodářství
a veřejného zdraví a návrh vhodných opatření
technických a jiných řešení zajištění migrační
prostupnosti migračních bariér
ÚV VVI,
RVVI, TA
ČR, GA
ČR, MŽP
MD, MZe Průběžně
3.1.N.6.4
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména v oblasti
vyhodnocování vlivu sídelní zeleně na lokální
klima a odtokové poměry
ÚV VVI,
RVVI, TA
ČR, GA
ČR, MŽP
MZe Průběžně
3.1.N.6.5
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména vyhodnocování
fragmentace populací, vlivů fragmentace
krajiny a optimalizace způsobů zajištění
prostupnosti krajiny a konektivity populací
ÚV VVI,
RVVI, TA
ČR, GA
ČR, MŽP
MZe, MD Průběžně
3.1.N.6.6
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména metodologie
ekosystémových služeb
ÚV VVI,
RVVI, TA
ČR, GA
ČR, MŽP
Průběžně
3.1.N.7
Podporovat vhodné formy zapojení veřejnosti
do ochrany, správy a plánování krajiny a do
rozhodování o využívání krajiny ve smyslu
Evropské úmluvy o krajině
MŽP
MMR,
územní
samospráva
Průběžně
3.1.N.8
Vytvořit podmínky pro zavedení systému
hodnocení ekosystémových služeb na národní
úrovni ve vazbě na řešení této problematiky
v EU
MŽP MF, MZe 2020
3.1.1 Zvýšení ekologické stability krajiny
3.1.1.1
Zlepšit podmínky pro realizaci Územního
systému ekologické stability (ÚSES)
MŽP MMR, MZe 2016
3.1.1.2
Zlepšit funkční stav územního systému
ekologické stability, zvýšit podíl funkčních
a stabilních skladebných částí a při jejich
realizaci přiměřeně využívat sukcesní procesy
MŽP MZe Průběžně
3.1.1.3
Podporovat ochranu významných krajinných
prvků zejména s ohledem na zachování
a zlepšování jejich stabilizačních funkcí
a vyhodnotit její význam ve vztahu k lesům
z hlediska zájmů obecné ochrany přírody
a krajiny
MŽP MMR, MZe průběžně
3.1.1.4
Podporovat zachování a rozšíření přírodě
blízkých krajinných struktur plnících interakční
a stabilizační ekosystémové funkce v krajině
MŽP MZe průběžně
3.1.1.N.1
Zajistit pozemkové zdroje pro realizaci
opatření k obnově vodního režimu krajiny
a k realizaci ÚSES
MŽP MZe, MMR průběžně
41
3.1.2 Obnova vodního režimu krajiny
3.1.2.1
Realizovat revitalizační a přírodě blízká
protipovodňová opatření ve vodních tocích
a nivách
MŽP MZe Průběžně
3.1.2.2
Realizovat opatření na obnovu přirozeného
vodního režimu rašelinišť a slatin
MŽP --- Průběžně
3.1.2.3 Realizovat protierozní opatření v krajině MZe MŽP Průběžně
3.1.2.4
Podporovat samovolnou renaturaci vodních
toků a niv
MŽP MZe Průběžně
3.1.2.N.1
Prohlubovat vzdělávání a veřejnou i správní
osvětu komplexních a příznivých účinků
opatření k obnově vodního režimu krajiny a
aktivně posilovat pozici veřejnosti a
podporovat její účast na plánování v oblasti
vod
MŽP MŠMT, MZe Průběžně
3.1.3 Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny
3.1.3.1
Zajistit územní ochranu spojitého systému
migračně významných území a dálkových
migračních koridorů v rámci územního
plánování
MŽP
MZe, MMR,
MD
Průběžně
3.1.3.2
Zajistit prostupnost krajiny v rámci
komplexních pozemkových úprav i v rámci
zemědělského hospodaření
MZe MŽP 2020
3.1.3.3
Přednostně posilovat kapacitu stávajících
dopravních koridorů před budováním
souběžných komunikací s obdobnou kapacitou
dopravy obsluhujících stejná území. Dopravní
koridory a stavby plánovat, navrhovat
a realizovat s ohledem na požadavek zajištění
konektivity populací volně žijících živočichů
a zajištění jejich dostatečné migrační
prostupnosti
MD MŽP 2020
3.1.3.4
Při výstavbě a rekonstrukcích dopravních
staveb využívat technická a jiná řešení
zajišťující funkční prostupnost pro živočichy
a zajistit zprůchodnění stávajících dopravních
staveb v úsecích s významným fragmentačním
vlivem
MD MŽP 2020
3.1.3.5
Realizovat systémová opatření k zajištění
migrační prostupnosti vodních toků pro ryby
a další na vodu vázané organismy (zejména
výstavba rybích přechodů, odstraňování
nepotřebných migračních překážek, zajišťování
poproudových migrací ryb, obnovovat
propojení nivních biotopů s vodními toky
apod.
MŽP,
MZe –
dělené
kompet
ence
--- Průběžně
3.1.3.N.1
Zajistit strukturované finanční zdroje pro
zajištění prostupnosti migračních bariér,
zejména dopravních staveb, a na zpracování
migračních studií
MŽP MD Průběžně
42
3.1.4 Zachování a posílení mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny a lesů
3.1.4.1
Zlepšit zacílení, flexibilitu a efektivitu
agroenvironmentálně-klimatických opatření
v rámci Programu rozvoje venkova z hlediska
jejich přínosu pro zlepšení ekologické stability
krajiny a ochrany biologické rozmanitosti,
rozšířit je o programy na orné půdě, zejména
pro cílené zajištění podpory ohrožených druhů
zemědělské krajiny a zajistit jejich provázanost
s dalšími nástroji ochrany přírody
MZe MŽP Průběžně
3.1.4.2
Realizovat legislativně administrativní
i finanční podporu pro rozvoj a plošné rozšíření
trvale udržitelných způsobů zemědělského,
rybářského a lesnického hospodaření
MZe MŽP 2020
3.1.4.3
Zvýšit diferenciaci způsobů hospodaření na
zemědělském půdním fondu (ZPF) a zlepšit
druhovou a prostorovou skladbu lesů
MZe MŽP, MO Průběžně
3.1.4.4
Obnovovat mokřadní stanoviště a podporovat
jejich toleranci ze strany hospodářských
subjektů, omezovat odvodňování dosud
neodvodněných hospodářsky využívaných
pozemků a optimalizovat způsoby
odvodňování s ohledem na zvýšení retence
vody v krajině
MŽP MZe Průběžně
3.1.4.N.1
Naplňovat Národní lesnický program (NLP) i po
roce 2013 jako nástroj trvale udržitelného
obhospodařování lesů
MZe MŽP Průběžně
3.1.4.N.2
Zachovat vrchní státní dozor z hlediska
ochrany životního prostředí ve vztahu k lesům
v národní legislativě
MŽP MZe, MO Průběžně
3.1.4.N.3
Podporovat certifikaci lesů s využitím systémů
PEFC a FSC a kaskádového využití dřevní hmoty
jako nástrojů k prosazování trvale udržitelného
obhospodařování lesů
MZe,
MŽP –
dělené
kompet
ence
--- Průběžně
Indikátory
1.1.5 Obnova přirozených koryt vodních toků
1.1.6 Specifická ochrana vod v chráněných územích
3.1.1a Zábory a vývoj užití zemědělského půdního fondu
3.1.1b Ekologická stabilita krajiny
3.1.3 Fragmentace krajiny
3.1.4 Realizace Agroenvironmentálně-klimatických opatření a
ekologické zemědělství
3.1.5 Podíly lesů s certifikací PEFC a FSC
3.1.6 Množství odumřelé dřevní hmoty
3.2.3 Druhová skladba lesů
43
Zdroje a financování:
Implementace a realizace opatření probíhá zejména ve formě legislativních úprav a úpravy
nastavení či podmínek poskytování prostředků z existujících dotačních titulů. Mezi evropské
dotační tituly této oblasti se řadí OPŽP 2014–2020, OP D, IROP, PRV 2014–2020 a dále
národní Program péče o krajinu, program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny a NPŽP.
Pro oblast výzkumu a vývoje jsou nástroje realizovány skrze prostředky v rámci jednotlivých
programů TA ČR – programy Beta a Epsilon.
3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot
ČR patří v evropském měřítku k územím s poměrně vysokou bohatostí druhů rostlin
a živočichů i přírodních stanovišť, které jsou základní složkou ekosystémů. Tato skutečnost je
dána především zeměpisnou polohou na rozhraní Hercynské, Karpatské, Polonské
a Panonské biogeografické podprovincie, pestrostí geologického podkladu a historickým
vývojem krajiny. Odhaduje se, že na území České republiky se v současnosti vyskytuje více
než 35 000 živočišných druhů a přes 3 000 druhů cévnatých rostlin. Rozmanitost a počet
rostlinných a živočišných druhů se však s časem neustále vyvíjí a mění. Na jedné straně
druhů přibývá, zejména v důsledku nežádoucího rozšiřování nepůvodních, často invazních
organismů, ale také jako výsledek přirozených změn výskytu teplomilných druhů v důsledku
měnícího se klimatu. Na druhé straně vědecké studie potvrzují silné ohrožení biologické
rozmanitosti a vymírání druhů v globálním měřítku se ztrátami probíhajícími 100krát až
1000krát rychleji než jaká by byla přirozená míra úbytku. Podobná situace je i v případě ČR
a přibližně třetinu druhů, které se na území ČR vyskytují, musíme dnes hodnotit jako
ohrožené vyhubením nebo vyhynutím.
Ohrožena je i řada přírodních stanovišť, zejména takových, jejichž charakter byl podmíněn
tradičními způsoby hospodaření (pastviny, stepní trávníky, světlé lesy udržované výmladným
hospodařením) a v důsledku intenzivního využití krajiny nebo naopak ústupem od
hospodaření v některých oblastech dochází k jejich postupné degradaci. Intenzifikací užívání
krajiny jsou ohroženy i nadále zbytky pralesů a přírodě blízkých lesů a další obdobná
stanoviště, jako jsou například rašeliniště. Mezi mizející stanoviště však patří překvapivě i ta
vyžadující určitou míru narušení přírodními faktory (např. poříční tůně) i lidskou činností
(stanoviště vyžadující narušování půdního povrchu, z nichž řadu lze nalézt již jen ve vojensky
využívaných prostorech nebo nerekultivovaných prostorech těžby nerostných surovin).
Základním předpokladem pro zajištění příznivého stavu druhů a stanovišť je stav krajiny
a jejích funkcí, podmíněných zejména šetrným hospodařením a jiným užíváním krajiny (viz
3.1.). Stav řady druhů a stanovišť je však takový, že je nezbytné jim věnovat pozornost
samostatně a přijmout opatření k zlepšení jejich stavu.
Ochrana ploch se značným množstvím chráněných a původních druhů rostlin a živočichů, se
zachovalými přírodními biotopy a fungujícími přírodními procesy či esteticky hodnotnou
krajinou je z velké části zajištěna prostřednictvím chráněných území (včetně soustavy Natura
2000), které představují nejhodnotnější části přírodního a krajinného dědictví v ČR. I když je
soustava chráněných území páteří ochrany přírody v ČR, stejně důležitá je snaha o šetrné
využívání krajiny jako celku. Jedině tak lze zajistit nároky na přirozené pokračování přírodních
procesů nezbytných nejen pro přítomnost všech organismů v přírodě, ale i udržitelné
fungování společnosti. Nezbytné je proto věnovat pozornost zachování ekosystémových
vazeb a funkcí krajiny (např. konektivity ohrožované narůstající fragmentací krajiny)
44
i ochraně a péči o specifická území s významně vysokou úrovní biologické rozmanitosti, jako
jsou (kromě zvláště chráněných území) např. bývalé vojenské prostory a cvičiště, území
dotčená těžbou nerostných surovin aj.
Ochrana druhů a stanovišť i celých ekosystémů, vazeb mezi nimi i jejich udržitelné využívání
je také závazkem ČR plynoucím z mezinárodních úmluv a práva EU. Naplňování těchto
závazků je v souladu s prioritami ČR v oblasti ochrany přírody a krajiny.
Velmi specifickou oblastí ochrany přírody a krajiny je problematika geograficky nepůvodních,
zejména invazních druhů rostlin a živočichů. V celosvětovém měřítku jsou biologické invaze
považovány za jeden z nejvýznamnějších činitelů (spolu s poškozováním a ztrátou biotopů)
ohrožující původní biodiverzitu. V ČR je řada invazních druhů, které závažně ohrožují původní
druhy a přírodní stanoviště (např. křídlatky, bolševník velkolepý, americké druhy raků, mýval
severní, norek americký) a zároveň je zde využívána nebo nově zaváděna řada nepůvodních
druhů rostlin a živočichů, které představují riziko nebo jejichž vlastnosti nejsou dostatečně
známy. Důležité je proto využívání neprověřených druhů omezovat a zároveň přijmout
opatření k vyhodnocování a řízení rizik i k řešení již probíhajících biologických invazí.
Reflektovat je potřebné nově přijatou unijní legislativu v oblasti invazních druhů, vytvořit
podmínky pro její implementaci a zároveň vhodně adaptovat celkový systém přístupu
k nepůvodním druhům v ČR, včetně právní úpravy jejich využívání a regulace.
Cíle:
3.2.1 Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny
3.2.2 Zastavení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť
3.2.3 Omezení negativní vlivu invazních druhů a zajištění účinných opatření k jejich
regulaci
Implementace:
3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot
3.2.1 Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
3.2.1.1
Zajistit odpovídající péči o předměty ochrany
všech ZCHÚ v souladu s jejich cíli ochrany a se
schválenými plány péče, včetně odpovídajících
finančních prostředků
MŽP MZe Průběžně
3.2.1.2
Zajistit ochranu evropsky významných lokalit
(EVL) a ptačích oblastí (PO) a péči o ně
v souladu s přijatými souhrny doporučených
opatření, v rámci toho provést revizi
navržených stupňů zvláštní územní ochrany
pro všechny EVL Natura 2000 v ČR
MŽP MZe Průběžně
3.2.1.3
Zajistit reprezentativní podchycení
nejcennějších částí přírody a krajiny v rámci
soustavy ZCHÚ
MŽP --- Průběžně
!!!
!!
!!
45
3.2.1.N.1
Zvýšit efektivitu ekonomických nástrojů za
účelem podpory plnění cílů ochrany zvláště
chráněných území, lokalit soustavy Natura
2000 a zajištění ochrany zvláště chráněných
druhů a podmínit podporu (např.
agroenvironmentálně-klimatická opatření)
plněním těchto cílů
MŽP MZe, MF Průběžně
3.2.1.N.2
Zajistit funkční a efektivní systém soustavného
(průběžného) monitoringu stavu předmětů
ochrany ZCHÚ, EVL a PO s ohledem na
naplňování cílů ochrany jednotlivých území
a efektivitu jejich ochrany a prováděné péče
o ně, stavu populací vzácných a ohrožených
druhů a jejich biotopů s ohledem na efektivitu
jejich ochrany a provádění péče o ně.
MŽP --- Průběžně
3.2.2 Zastavení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť
3.2.2.1
Zajistit ochranu zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů, udržet stav jejich biotopů
a posílit ochranu a udržitelné využívání
genetických zdrojů zvířat, rostlin
a mikroorganismů
MŽP MZe, MO Průběžně
3.2.2.2
Zajistit ochranu a udržitelné využívání
genetických zdrojů živočichů, rostlin
a mikroorganismů
MŽP,
MZe –
dělené
kompet
ence
--- Průběžně
3.2.2.3
Realizovat záchranné programy pro vybrané
zvláště chráněné (nejohroženější) druhy
a koncepce (programy péče) pro management
populací dalších vybraných druhů;
v mezinárodním kontextu optimalizovat ex-situ
ochranu vymírajících druhů (zoologické
a botanické zahrady)
MŽP --- Průběžně
3.2.2.4
Zmírňovat negativní následky lidských aktivit
(opatření k eliminaci zraňování a usmrcování
živočichů, péče o handicapované živočichy aj.).
MŽP
MZe, MD,
MPO
Průběžně
3.2.2.5
Zajistit revizi odpovídající ochrany a péče
o přírodní stanoviště z hlediska
reprezentativnosti a unikátnosti a zabezpečit
řádný management či obnovu vzácných
a mizejících typů stanovišť (písčiny, slatiny,
narušovaná stanoviště) a v rámci toho provést
revizi seznamu zvláště chráněných druhů
živočichů a rostlin
MŽP MZe, MO Průběžně
3.2.2.6
Podporovat účinná opatření pro regulaci počtu
druhů živočichů s ohledem na vyváženou
strukturu společenstev
MŽP Průběžně
3.2.3 Omezení negativního vlivu invazních druhů a zajištění účinných opatření k jejich regulaci
46
3.2.3.1
Navrhnout a realizovat komplexní a systémová
opatření k snížení negativního vlivu druhů
s nepříznivými dopady na biologickou
rozmanitost či hospodářskou produkci
(prevence včetně hodnocení nebezpečí,
monitoring, včasná reakce, eradikace či
dlouhodobá regulace).
MŽP MZe, MPO 2016
3.2.3.2
Usměrňovat míru využívání druhů
s nepříznivými dopady na biologickou
rozmanitost či hospodářskou produkci a druhů
s neprověřenými vlastnostmi na pozemcích
v majetku státu a na ostatním území zajistit
podporu omezení jejich využití a regulace
v rámci zásad správné zemědělské praxe,
lesnického hospodaření a vodohospodářských
postupů
MZe MŽP, MO Průběžně
3.2.3.3
Omezit rizika zavlékání a šíření nepůvodních
invazních druhů v rámci obchodu a dopravy
MŽP
MZe, celní
správa
průběžně
3.2.3.4
Vytvářet a realizovat programy k potlačení
(eradikaci, regulaci) vybraných druhů
s nepříznivými dopady na biologickou
rozmanitost či hospodářskou produkci,
případně ve vybraných územích
MŽP MZe, MO Průběžně
3.2.3.N.1
Vytvořit jednotný informační systém
o nepůvodních druzích (sjednocení informací
z oblasti ochrany přírody a fytosanitární
a veterinární oblasti) a navázat jej na
mezinárodní databáze
MŽP MZe Průběžně
3.2.3.N.2
Vytvořit a zajistit monitoring nepůvodních
druhů s cílem doplnit a propojit existující
systémy ve fytosanitární a veterinární oblasti
MŽP MZe Průběžně
3.2.3.N.3
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny optimalizací právní úpravy
související s nepůvodními druhy organismů
(v koordinaci s vývojem v rámci EU) s důrazem
na odstranění nekonzistence předpisů,
propojení postupu v oblasti ochrany přírody
s fytosanitárními a veterinárními předpisy
a řešení zdrojů a vektorů v oblasti obchodu
a dopravu
MŽP --- Průběžně
Indikátory
3.2.4 Zvláště chráněná území v ČR
3.2.5 Rozloha lokalit národního seznamu soustavy Natura 2000
3.2.1 Početnost původních ohrožených druhů v ČR
3.2.2 Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin
3.2.6 Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť
3.2.7 Invazní druhy
Zdroje a financování:
Implementace a finanční zajištění opatření a nástrojů je realizována skrze legislativní činnost.
Případné vzniklé náklady při vlastní realizaci jsou hrazeny skrze MŽP a MZe v rámci náhrady
47
za ztížení hospodaření a dále pak skrze dotační tituly OPŽP 2014–2020, Program péče
o krajinu, Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, Podprogram nezcizitelného
státního majetku ve zvláště chráněných územích, NPŽP, PRV 2014–2020, OP Rybářství.
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech
Sídla představují specifickou část krajiny, do níž lze zahrnout především zastavěné území
včetně veřejných prostorů a ploch veřejné zeleně, průmyslové a logistické areály, rekreační
zástavbu, ale také dopravně-technickou infrastrukturu – síť silnic, dálnic a železnic, plavební
kanály, umělé vodní nádrže, těžební a jinou lidskou činností značně změněná a devastovaná
území apod.
Krajina sídel, především městská krajina, je člověkem silně ovlivněná vykazuje specifické
vlastnosti a je předmětem naplňování specifických požadavků obyvatel. Přesto je i v takové
krajině potřebné udržovat a posilovat ekologické funkce. Ekologické funkce krajiny sídel
vázané především na plochy zeleně jsou mj. předpokladem pro zdravé prostředí obyvatel.
V krajině sídel převládají stavební a technické prvky nad prvky přírodními a výrazně ovlivňují
všechny složky ekosystémů. K největším problémům krajiny sídel patří nepříznivé mikroklima
(vyšší průměrné teploty – efekt tepelného ostrova), nevyvážená vodní bilance, rychlý
povrchový odtok (více zpevněných ploch), znečištění vod a jejich odstraňování (stokové
systémy, problematika odlehčovacích komor), zhoršený stav ovzduší (vysoký obsah
prachových částic, emise škodlivých látek)
Požadavky obyvatel na zajištění kvalitního prostředí lze naplňovat mj. posílením ekologických
funkcí krajiny sídel, zejména ploch zahrad a parků a zeleně obecně, při současném
zohlednění specifických požadavků na jejich funkční využití a jejich podobu. Vhodně
strukturovaná soustava ploch zahrad, parků a dalších prvků zeleně v sídlech nezastupitelně
plní současně více funkcí. Pozitivně ovlivňuje mikroklima (reguluje vlhkost vzduchu,
zachycuje prachové částice), podílí se významně na ekologické stabilitě a biodiverzitě
prostředí, je prostorem pro realizaci přírodních procesů, pozitivně působí na psychickou
pohodu lidí (je estetickou hodnotou, omezuje hlukovou zátěž).
Proto je potřeba zlepšit stav zeleně v sídlech, tedy zachovat a koncepčně vytvářet prostorové
a funkční podmínky pro uplatňování ekologických procesů při naplnění funkčních
a estetických požadavků obyvatel. V zájmu zvyšování kvality života obyvatel je nezbytné
výrazně zlepšit koordinaci rozvojových oblastí bydlení, občanské vybavenosti, infrastruktury,
dopravy, systému zeleně, služeb, výroby a obchodu, kultury, a rekreace. Zlepšení kvality
života v sídlech je možné zvýšením celkové variability urbanizovaných území s důrazem na
zakládání, údržbu a revitalizaci zahrad, parků a dalších ploch zeleně, resp. jejich vegetačních
prvků a zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury systému zeleně.
Velkým tématem je zlepšení systému hospodaření s vodou, a to jak s pitnou, tak se
srážkovou. Vzhledem k minimálním plošným rezervám pro nové plochy zeleně ve stávající
zástavbě většiny sídel je nezbytné zajistit ochranu a zvýšit kvalitu a funkční účinnost zahrad,
parků a ostatní zeleně stávající.
48
Cíle:
3.3.1 Zlepšení funkčního stavu zeleně v sídlech
3.3.2 Posílení regenerace brownfieldů s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech
3.3.3 Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou v sídelních útvarech
Implementace:
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
3.3.N.1
Optimalizovat dotační podmínky programů na
podporu a regeneraci bydlení ve vztahu
k ochraně zeleně a živočichů v sídlech a
k vhodnému nakládání se srážkovými vodami
MŽP,
MMR
MF Průběžně
3.3.1 Zlepšení funkčního stavu zeleně v sídlech
3.3.1.1
Vytvářet podmínky pro zachování a vymezení
nových ploch a prvků zeleně jako součásti
funkčního a strukturovaného systému sídelní
zeleně v sídlech v rámci územního plánování,
aby byla zajištěna základní podmínka pro
plnění jeho funkcí
MMR
MŽP, územní
samospráva
Průběžně
3.3.1.2
Zvýšit biologickou hodnotu sídelní zeleně
podporou uplatnění stanovištně vhodných
druhů rostlin (např. využívání domácích druhů
dřevin, zavádění druhově pestrých trávníků do
veřejných parků), revitalizací stávajících
a realizací funkčních propojení stávajících
ploch zeleně a opatřeními k zajištění podmínek
pro existenci volně žijících živočichů v sídlech
(realizace prvků pro podporu hnízdění ptáků,
plazů aj.)
MŽP Průběžně
3.3.1.3
Podporovat přírodě blízké postupy a metody
při revitalizaci a zakládání ploch zeleně
MŽP --- Průběžně
3.3.1.4
Podpořit stavebně-architektonická řešení
staveb vhodně snižujících nároky na
zastavěnou plochu (např. podzemní garáže,
patrová garážová stání apod.).
MMR MPO, MK Průběžně
3.3.1.N.1
Optimalizovat metodickou podporu územního
plánování a ochrany přírody a krajiny ve vztahu
k požadavkům na funkce systému sídelní
zeleně.
MŽP,
MMR
(dělená
gesce)
2018
3.3.2 Posílení regenerace brownfieldů s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech
25
25
Připravovaná aktualizace Národní strategie regenerace brownfieldů, kterou připravuje agentura Czechinvest a zastřešuje
MPO, přehodnotí a určí vhodné nastavení gescí za jednotlivá opatření cíle 3.3.2. Tato strategie komplexně doplní další
potřebná opatření v oblasti brownfieldů, která nejsou v SPŽP uvedena.
!!!
!!
!!
49
3.3.2.1
Podporovat revitalizaci (regeneraci)
brownfieldů v zastavěném území sídel
s ohledem na komplexní potřeby územního
rozvoje a požadavky na kvalitu životního
prostředí
MPO MMR, MŽP Průběžně
3.3.2.2
Realizovat funkční plochy či prvky zeleně v
rámci každého z podpořených projektů
revitalizace (regenerace) brownfieldů v
návaznosti na urbanistickou strukturu sídel
MPO
MŽP, MMR,
územní
samospráva
Průběžně
3.3.2.3 Podpora výstavby na plochách brownfieldů MPO MMR Průběžně
3.3.2.N.1
Sledovat a vyhodnocovat účinnost zákona
o ochraně ZPF ve vztahu k využívání méně
kvalitních půd a brownfieldů pro realizaci
investičních záměrů
MŽP MZe, MPO Průběžně
3.3.2.N.2
Sledovat a vyhodnocovat stav brownfieldů
zejména z hlediska jejich počtu, typu,
velikostní struktury, majetkoprávních vztahů
a ekologického stavu
MPO
MŽP, MMR,
MZe
Průběžně
3.3.2.N.3
Aktualizovat Národní strategii regenerace
brownfieldů
MPO
MMR, MŽP,
MZe, MD
2017
3.3.3 Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou v sídelních útvarech
3.3.3.1
Podporovat přeměny stávajících
nepropustných ploch na propustné (odstavné
plochy nebo parkoviště, příliš široké nebo
nepoužívané cesty, zpevněné předzahrádky,
dvory)
MŽP MMR Průběžně
3.3.3.2
Podporovat v rámci realizace nově
budovaných zpevněných ploch vhodné
nakládání se srážkovými vodami (zasakování,
akumulace nebo odpar dešťové vody propustná
dlažba využívající vegetačních
tvárnic, zatravněných spár nebo porézních
materiálů, zatravněné střechy atd.)
MŽP MMR Průběžně
3.3.3.3
Zvýšit podíl ploch zeleně, jejichž součástí je
vhodné retenční opatření (zasakovací průlehy,
rýhy nebo šachty, retenční příkopy, zelené
střechy, apod.)
MŽP MMR, MZe Průběžně
3.3.3.4
Podporovat opatření vedoucí k zachycení
a následnému využití srážkové a užitkové vody
v místě (retenční nádrže, podzemní jímky)
MŽP MMR, MZe Průběžně
3.3.3.5
Podporovat revitalizaci vodních toků
v sídelních útvarech
MŽP MMR, MZe Průběžně
Indikátory
3.3.1 Zeleň v sídlech
3.3.2 Brownfieldy
3.1.2 Retenční schopnost krajiny
Zdroje a financování:
Opatření a nástroje jsou realizovány v rámci úpravy legislativy a výkonu veřejné správy bez
zvýšených finančních nároků. Dále pak jsou realizovány v rámci nastavení a podmínek
50
poskytování prostředků z dotačních titulů OPŽP, IROP, PRV a OPPIK a dále pak v rámci
Programu podpory regenerace a podnikatelského využití brownfieldů a NPŽP.
4. Bezpečné prostředí
4.1 Předcházení rizik
Mezi závažné zdroje rizik antropogenního původu patří především chemické látky, zdroje
ionizujícího záření a biologická agens, které jsou nejčastěji nositelem ohrožení nebo příčinou
závažných havárií.
V oblasti prevence vzniku kontaminovaných míst a předcházení ekologické újmě je klíčová
průběžná evidence, příp. odstraňování kontaminovaných míst, která vede k snadnějšímu
využití brownfieldů po odstranění kontaminace. Sledování expozice a efektu polutantů
ze sanovaných ekologických zátěží na zdraví lidí a monitoring složek ŽP vztahující se
k sanovanému místu je s tímto cílem přímo spjato.
Zároveň je zapotřebí naplňovat ustanovení mnohostranných environmentálních smluv
zaměřených na ochranu zdraví a životního prostředí před škodlivými účinky chemických
látek, jako je Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech
a Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu v mezinárodním obchodu
s některými nebezpečnými chemickými látkami a pesticidy, kterých je ČR smluvní stranou,
a průběžně aplikovat doporučené postupy mezinárodních organizací jako je např. OSN,
OECD, UNEP či WHO. ČR také učiní kroky k ratifikaci Minamatské úmluvy o rtuti.
Stanovení a dodržování pravidel pro bezpečné nakládání s nebezpečnými odpady a jejich
ukládáním má v maximální možné míře omezit negativní vliv nebezpečných odpadů na
životní prostředí a lidské zdraví, tak umožnit odstranění nebo minimalizaci vlastností, které
činí odpad nebezpečným, a upřednostnit využití nebezpečných odpadů před jejich
odstraněním nebo uložením.
Zajištění bezpečné přepravy a manipulace s nebezpečnými odpady má omezit rizika plynoucí
z přepravy nebezpečných odpadů, způsobená jak vlastní manipulací s odpady při jejich
přepravě, tak rizikem úniku přepravovaných odpadů během přepravy, nebo při havárii. ČR
bude plnit Basilejskou úmluvu o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států
a jejich zneškodňování a její Strategický plán na léta 2011-2020.
Omezování nezákonného nakládání s nebezpečnými odpady, zejména pomocí zefektivnění
kontroly plnění zákonem uložených povinností, je nutné k zajištění vysokého stupně ochrany
životního prostředí a ke zjištění skutečného nakládání s nebezpečnými odpady a jejich vlivu
na životní prostředí.
V oblasti omezování rizika nebezpečných chemických látek a přípravků se ČR dostala na
úroveň požadovanou legislativou EU, která stanoví požadavky na ochranu zdraví a životního
prostředí před negativním působením nebezpečných chemických látek a směsí.
V souladu s politikou EU je velmi důležitou oblastí prevence závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a omezení následků takové havárie
pro člověka a životní prostředí. Vzhledem k vysokému počtu objektů s nebezpečnými
činnostmi, které mohou způsobit průmyslovou havárii s účinky přesahujícími hranice, je
důležité zapojení ČR do plnění Úmluvy EHK OSN o účincích průmyslových havárií
přesahujících hranice států.
51
Nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) a genetickými produkty je v ČR
upraveno právními předpisy tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního
prostředí a biologické rozmanitosti. Nakládat s GMO a genetickými produkty lze jen na
základě oprávnění podle těchto právních předpisů. ČR také zajistí plnění mezinárodních
pravidel, která stanoví Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti.
Významným faktorem, který má nepříznivý vliv na zdraví obyvatel i na ekosystémy, je hluk.
Nejvýznamnějším zdrojem hluku byla jednoznačně identifikována silniční doprava.
V důsledku rostoucí intenzity silniční dopravy se hluk stává jedním z významných problémů
životního prostředí.
ČR bude dále realizovat opatření na vyloučení spotřeby regulovaných látek, které poškozují
ozonovou vrstvu, a to v souladu s cíli Montrealského protokolu o látkách, které poškozují
ozonovou vrstvu a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách,
které poškozují ozonovou vrstvu. Bude přitom dbát na to, aby nedocházelo k nahrazování
látek poškozujících ozonovou vrstvu látkami přispívajícími ke změně klimatu.
Cíle:
4.1.1 Předcházení vzniku zdrojů antropogenních rizik
Implementace:
4.1 Předcházení rizik
4.1.1 Předcházení vzniku zdrojů antropogenních rizik
4.1.1.1
Rozšiřovat sledování znečištění půdy
a zemědělských plodin zvláště nebezpečnými
látkami – PCB, dioxiny, těžkými kovy,
polyaromatickými uhlovodíky apod.
v oblastech s možnými riziky (staré ekologické
zátěže, havarijní znečištění)
MŽP MZe Průběžně
4.1.1.2
Stanovit pravidla pro bezpečné nakládání
s nebezpečnými odpady s cílem v maximální
možné míře omezit negativní vliv
nebezpečných odpadů na životní prostředí
a lidské zdraví
MŽP MZd Průběžně
4.1.1.3
Zefektivnit kontrolu pohybu nebezpečných
odpadů a plnění povinností původců odpadů
spojených s pohybem nebezpečných odpadů
(např. efektivní elektronizací vybraných
ohlašovacích a evidenčních povinností)
MŽP ČIŽP 2017
4.1.1.4
Hodnocení látek v rámci akčního plánu
Společenství
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.5
Omezovat rizika nebezpečných chemických
látek povolováním jejich výroby, dovozu
a používání
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.6
Zefektivňovat organizační a technická opatření
ke snížení pravděpodobnosti vzniku závažných
havárií způsobených nebezpečnými
chemickými látkami
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.7
Realizovat systém umisťování nebezpečných
objektů a zařízení v odpovídajících
vzdálenostech od obytných oblastí
MŽP MMR Průběžně
!!
52
4.1.1.8
Zefektivnit rozhodovací proces o nakládání
s GMO založený na vědeckém hodnocení rizik,
a to na národní i EU úrovni, a současně
zabezpečit informování a účast veřejnosti
MŽP MZe, MZd 2017
4.1.1.9
Omezovat negativní vliv působení hluku na
zdraví lidí a ekosystémy
MZd
MŽP, MMR,
MD
Průběžně
4.1.1.10
Znovuzískávat a zneškodňovat regulované
látky poškozujících ozonovou vrstvu za použití
závazných technologií
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.11
Kontrolovat úniky látek poškozujících
ozonovou vrstvu z chladicích zařízení a
podpořit výměnu starých technologií
s obsahem regulovaných látek za nové
technologie s obsahem látek, které mají nulový
potenciál poškozování ozonové vrstvy (ODP)
a zároveň co nejmenší potenciál globálního
oteplování (GWP)
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.12
Zajistit náhradu za halonové hasicí přístroje
a systémy požární ochrany, které spadají do
kategorie tzv. kritického použití dle nařízení
Komise (EU) č. 744/2010 , kterým se mění
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1005/2009 o látkách, které poškozují
ozonovou vrstvu, s ohledem na kritická použití
halonů
MŽP
MD, MO,
MZd, MPO
Průběžně
4.1.1.13
Mapovat lokality s potenciální možností úniku
rizikových anorganických nebo organických
látek, toxických kovů do životního prostředí
z dolů, odvalů a výsypek (a nebo metanu
z hlubinných dolů v obydlené oblasti)
a vyhodnotit zdravotní rizika
MŽP
MPO, ČBÚ,
MZd
Průběžně
4.1.2.N.1
Podporovat výzkum a vývoj v oblastech
poznání a vyhodnocení antropogenních vlivů
na jednotlivé složky životního prostředí se
zaměřením na snižování environmentální
zátěže zejména při využívání přírodních zdrojů
a na eliminaci a prevenci negativních dopadů
lidské činnosti na životní prostředí i na lidské
zdraví
ÚV VVI,
RVVI,
GA ČR,
TA ČR,
MŽP
MZd Průběžně
Indikátory
4.1.1 Geneticky modifikované organismy a produkty
4.1.2 Hluková zátěž
1.2.3 Struktura nakládání s odpady
Zdroje a financování:
Opatření a nástroje jsou realizovány běžným výkonem státní správy a dále v souvislosti
s implementací závazků a legislativy EU. V rámci realizace opatření k F-plynům jsou využity
prostředky NPŽP.
53
4.2 Zmírňování dopadů nebezpečí, včetně mimořádných událostí a krizových situací
Přírodní nebezpečí jako např. povodně, přívalové povodně, dlouhodobé sucho, extrémní
meteorologické jevy, jsou přirozené procesy, které lze v některých případech lidskou činností
ovlivnit, avšak nelze jim efektivně zabránit. Racionálním přístupem je prohloubit znalost
těchto přírodních procesů, vymezit zóny, které mohou být ohroženy různým stupněm
přírodního nebezpečí, a regulovat lidskou činnost v těchto oblastech takovým způsobem, aby
v případě výskytu ohrožujících jevů byly minimalizovány ztráty lidských životů, sníženy
dopady na zdraví obyvatel a životní prostředí, i ztráty na majetku. Klíčové je mapování
a kategorizace oblastí ohrožených přírodním nebezpečím, monitoring vybraných ohrožených
oblastí, návrh legislativních opatření pro regulaci činnosti v ohrožených oblastech a podpora
realizace opatření, které tato přírodní nebezpečí zmírňují.
Snížením povodňových rizik se na mezinárodní úrovni zabývá směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2007/60/EC o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Tato
směrnice, která byla implementována do národní legislativy v roce 2010, udává směr vedoucí
k omezování rizika povodní a zmírnění jejich účinků na lidské zdraví, životní prostředí,
kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Základními nástroji pro dosažení cílů této směrnice
jsou Plány pro zvládání povodňových rizik s návrhy konkrétních opatření.
Hlavními hrozbami vzniku krizových situací (katastrof) jsou hrozby přírodního původu
(zejména rozsáhlé povodně, extrémní přívalové povodně, dlouhodobé sucho, extrémní
meteorologické jevy, sesuvy půd, přírodní požáry, šíření invazních rostlin a živočichů)
a jednak hrozby způsobené činností člověka, (zejména rozsáhlé úniky nebezpečných látek,
závažné průmyslové havárie, terorismus a narušení funkčnosti kritické infrastruktury).
Prevence a snížení rizika vzniku, zmírnění následků krizových situací způsobených živelními
pohromami, závažnými haváriemi, teroristickými činy a narušení funkčnosti kritické
infrastruktury jsou hlavními cíli tzv. environmentální bezpečnosti, která je v současné době
chápána jako stav, při kterém je pravděpodobnost vzniku krizové situace vzniklé narušením
životního prostředí ještě přijatelná. Hlavním úkolem pro zachování environmentální
bezpečnosti je dopracování systému konkrétních legislativních, technických, organizačních
a informačních opatření, snižujících riziko vzniku krizových situací (katastrof) a jejich
negativního působení. Důraz musí být kladen především na systém preventivních,
mitigačních a zejména adaptačních opatření, která jsou nejúčinnější a ekonomicky
nejefektivnější a vyžadují jednotný právní základ.
Lidská činnost ve stále rostoucí míře ovlivňuje autoregulační kapacitu ekosystémů, a tím
snižuje jejich schopnost se vypořádat s dalšími změnami životního prostředí jak přírodního,
tak antropogenního původu. Živelní katastrofy vznikají obvykle mimo lidskou kontrolu,
přesto v mnoha případech může člověk ovlivnit jejich průběh, ať už pozitivně dlouhodobou
systematickou přípravou a plánováním, nebo naopak jejich podcenění může přispívat
k negativním důsledkům. Ukazuje se, že krizové situace v životním prostředí člověka
nemusejí vznikat pouze v důsledku jednotlivých nepříznivých jevů a událostí, ale také jejich
kombinacemi.
Problematikou snižování rizika katastrof se dlouhodobě zabývá OSN v rámci Mezinárodní
strategie pro snižování rizika katastrof antropogenního a přírodního původu . V roce 2015
byly přijaty nové řídící dokumenty na následující patnáctileté období - Politická deklarace ze
Sendai a Rámec pro snižování rizika katastrof ze Sendai 2015–2030, k jejichž naplňování se
ČR přihlásila.
54
V oblasti ochrany klimatu je nutné přijmout taková opatření, která pomohou se dopadům
změny klimatu účinně přizpůsobit. Z hlediska negativních dopadů změny klimatu představuje
pro ČR největší hrozbu zvýšený výskyt extrémních meteorologických a hydrologických
situací. Česká krajina zatím není připravena na stávající a budoucí výkyvy srážkové činnosti
a stále častější výskyty sucha. Prioritním úkolem bude proto implementace adaptačních
opatření v rámci hospodaření s vodou a nastavení optimálního vztahu vodního režimu
a struktury krajiny.
I když jsou adaptační opatření přijímána a implementována zejména na lokální a regionální
úrovni, očekávané dopady změny klimatu ovlivní téměř všechny oblasti lidské činnosti
(hospodaření s vodou, zemědělství, lesnictví, rybolov, zdraví, průmysl, energetiku, cestovní
ruch, sociální politiku atd.). V této souvislosti je proto nezbytná koordinace aktivit a výměna
vědomostí a zkušeností na úrovni EU. Z ekonomického hlediska obecně platí, že přijímání
účinných adaptačních opatření je žádoucí, protože náklady na přizpůsobení jsou v řadě
případů nižší než potenciální škody způsobené nečinností.
V podmínkách ČR je pro definování a realizaci adaptačních opatření nezbytný komplexní
přístup a koordinace aktivit v rámci všech relevantních resortů a subjektů. Tento komplexní
přístup je od roku 2015 zajištěn skrze Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách
ČR a připravovaným Akčním plánem.
Alarmujícím negativním faktorem je kontaminace půdy a horninového prostředí škodlivými
látkami, způsobená především lidskou činností. Cílem je snižování negativních vlivů
kontaminovaných míst působících na životní prostředí a zdraví lidí, na půdu a horniny, příp.
odstraňování kontaminovaných míst zahrnujících i staré ekologické zátěže vzniklé před
privatizací, lokality po Sovětské armádě, lokality zatížené municí z 2. světové války
a předcházení ekologickým škodám anebo jejich náprava.
Cíle:
4.2.1 Zmírňování dopadů antropogenních rizik
4.2.2 Zmírňování dopadů přírodních nebezpečí
4.2.3 Zmírňování dopadů změny klimatu a adaptace
4.2.4 Sanace kontaminovaných míst, včetně starých ekologických zátěží, a náprava
ekologické újmy
Implementace:
4.2 Zmírňování dopadů nebezpečí, včetně mimořádných událostí a krizových situací
4.2.1 Zmírňování dopadů antropogenních rizik
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
4.2.1.1
Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti
následkům krizových situací (katastrof)
způsobených antropogenními zdroji rizik (únik
nebezpečné chemické látky ze stacionárního
zařízení, terorismus se závažnými dopady do
životního prostředí)
MŽP
MV, MPO,
MD, MZe
Průběžně
!
!!!
!!!
!!
55
4.2.1.2
V rámci environmentální bezpečnosti snižovat
riziko vzniku a negativních dopadů krizových
situací (katastrof) antropogenního původu
MŽP
MPO, MZe,
MD, MV
Průběžně
4.2.1.N.1
Zachovat míru právní ochrany životního
prostředí i při řešení hospodářských škod
MŽP --- Průběžně
4.2.2 Zmírňování dopadů přírodních nebezpečí
4.2.2.1
Realizovat monitoring vybraných ohrožených
oblastí a identifikovat a pravidelně
monitorovat zdroje rizika pro životní prostředí
MŽP
SÚJB, MMR,
MZe
Průběžně
4.2.2.2 Zpracovat návrh regulace činnosti
v ohrožených oblastech
MŽP MMR, SÚJB Průběžně
4.2.2.3 Realizovat Plány pro zvládání povodňových
rizik
MŽP MZe Průběžně
4.2.2.4
Zkvalitnit systémy včasného varování MŽP MV Průběžně
4.2.2.5
Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti
působení krizových situací způsobených
přírodními zdroji rizik (povodně, přívalové
povodně, vydatné srážky, dlouhodobé sucho,
extrémní vítr)
MŽP MV, MZe Průběžně
4.2.2.6 Snižovat negativní dopady krizových situací
(katastrof) přírodního původu
MŽP
MPO, MZe,
MD
Průběžně
4.2.2.N.1
Podporovat tvorbu nástrojů a technologií k
identifikaci, sledování, predikci, prevenci a
zmírňování přírodních rizik a monitorování
jejich dopadů
ÚV VVI,
RVVI, TA
ČR, MŽP
Průběžně
4.2.3 Zmírňování dopadů změny klimatu a adaptace
4.2.3.1
Realizovat opatření vedoucí ke stabilizování
vodního režimu v krajině mj. posilováním
organické složky v půdě, k posilování
a efektivnímu využívání vodních zdrojů
a ochraně vodních zdrojů, ke zvládání
extrémních hydrologických situací – povodní
a dlouhodobého sucha
MŽP MZe Průběžně
4.2.3.2
Usilovat o stabilizaci vodního režimu v krajině
s cílem předcházet riziku povodní
a dlouhodobého sucha prostřednictvím
realizace přírodě blízkých protipovodňových
opatření
MŽP MZe Průběžně
4.2.3.3
Šetrně využívat území a udržitelně hospodařit
s půdou (ochrana proti erozi a degradaci,
zvýšení podílu organické složky v půdě, zvýšení
retence vody v krajině, zachování půdní
úrodnosti), zavádět nové technologie,
diverzifikovat zemědělství, atd.
MŽP MZe Průběžně
4.2.3.4
Realizovat adaptační opatření vůči negativním
projevům změny klimatu také v rámci
zemědělství, lesního hospodářství, biologické
rozmanitosti, energetiky a průmyslu, ovzduší,
zdraví obyvatel, urbanizované krajiny, dopravy
a cestovního ruchu, atd.
MŽP
MZe, MPO,
MZd, MD,
MMR
Průběžně
56
4.2.3.5
Zajistit podporu rekonstrukcí a rozšíření
úpraven vody a vodovodních přivaděčů s cílem
zabezpečit jakostní pitnou vodu pro všechny
občany
MZe,
MŽP –
dělené
kompet
ence
Průběžně
4.2.3.N.1
Posílit finančně výzkum a vývoj v oblasti
scénářů změny klimatu, identifikace
a monitorování jejích dopadů, vymezení a
monitoringu rizikových oblastí
ÚV VVI,
RVVI,
GA ČR,
TA ČR,
MŽP
Průběžně
4.2.3.N.2
V souladu se Strategií přizpůsobení se změně
klimatu v podmínkách ČR zavést pravidelné
vyhodnocování již implementovaných
adaptačních opatření na změnu klimatu
a identifikace nových adaptačních aktivit
MŽP
MZe, MD,
MV, MPO,
MMR, MK,
MZd, MO,
MŠMT, kraje
Průběžně
4.2.4 Sanace kontaminovaných míst, včetně starých ekologických zátěží, a náprava ekologické újmy
4.2.4.1 Realizovat národní inventarizaci
kontaminovaných míst v ČR
MŽP --- Průběžně
4.2.4.2 Stanovovat a dodržovat priority odstraňování
kontaminovaných míst
MŽP --- Průběžně
4.2.4.3 Zajistit průběžnou evidenci ekologické újmy na
území ČR a její aktualizaci
MŽP ČIŽP Průběžně
4.2.4.4
Zpracovat analýzy rizik na kontaminovaných
místech s prioritou A (aktuální kontaminace)
a P (potenciální kontaminace) včetně
posouzení zdravotních rizik
MŽP
MZd, ČIŽP,
MF
Průběžně
4.2.4.5
Odstraňovat staré ekologické zátěže vzniklé
před privatizací a vzniklé činností Sovětské
armády v ČR
MŽP MF Průběžně
4.2.4.6
Sledovat expozice a dopady polutantů ze
sanovaných ekologických zátěží na zdraví lidí
a monitoring složek životního prostředí
vztahující se k sanovanému místu
MŽP MZd, SÚJB Průběžně
4.2.4.7
Definovat a aplikovat preventivní opatření
vedoucí k předcházení vzniku
kontaminovaných míst a případů ekologické
újmy
MŽP --- Průběžně
Indikátory
4.2.1 Sucho
4.2.2 Povodně
4.2.3 Svahové nestability
4.2.4 Požáry
1.3.4 Kontaminovaná místa
Zdroje a financování:
Realizace a finanční zajištění opatření a nástrojů je zajištěna v rámci běžného výkonu státní
správy (geologická služba, hydrometeorologická služba aj.), dále pak implementací Koncepce
environmentální bezpečnosti 2015-2020, Radonového programu ČR 2010–2019, v rámci
57
plánů pro zvládání povodňových rizik a územního plánování, Strategie přizpůsobení se změně
klimatu v podmínkách ČR a navazujícího Akčního plánu. Významnými zdroji financí jsou v této
oblasti OPŽP 2014–2020 a NPŽP.
V případě kontaminovaných míst a starých ekologických zátěží jsou finanční prostředky
z veřejných zdrojů zajištěny v rámci OPŽP 2014–2020, NPŽP, program MŽP likvidace škod po
živelních pohromách, a dále poskytováním prostředků MF v rámci financování ekologických
veřejných zakázek. Opatření z této oblasti jsou dále rozpracovány v rámci platných
metodických pokynů a příruček.
58
VI. Průřezové nástroje pro realizaci politiky ŽP
V počátcích ovlivňování stavu životního prostředí pomocí politik se uplatňovaly prakticky
výhradně nástroje normativní (též označované jako administrativní), založené na donucovací
pravomoci orgánů státní správy. Další nástroje se začaly postupně uplatňovat s ohledem na
zjištění, že normativní nástroje nepokrývají všechny možnosti prosazování principů ochrany
životního prostředí. Dnes používaný soubor sestává ze vzájemně se doplňujících nástrojů,
mezi které 7. Environmental Action Programme – všeobecný akční program Unie pro životní
prostředí na období do roku 2020 počítá: právní požadavky (opatření, která ukládají
povinnosti a kontrolují jejich plnění), transfer technologií, tržní nástroje, výzkum, opatření
týkající se odpovědnosti za životní prostředí, „zelené“ veřejné zakázky, dobrovolné nástroje
a dohody, informační nástroje, zapojení stakeholderů a další.
Níže jsou uvedeny typy nástrojů, které budou nejvíce využívány k realizaci cílů a opatření
SPŽP.
Normativní (administrativně-právní) nástroje představují zejména ukládání povinností ve
formě různých zákazů, příkazů a omezení, z nichž pro adresáty vyplývá povinnost něčeho se
zdržet, něco strpět nebo něco konat v zájmu ochrany životního prostředí. Tyto povinnosti
jsou stanoveny buď přímo zákonem, nebo mohou být uloženy na základě zákona a v jeho
rámci normativním nebo individuálním aktem příslušného orgánu ochrany životního
prostředí.
Mezi administrativně-právní nástroje dále patří různá povolení, souhlasy, stanoviska či
vyjádření vydávaná orgány ochrany životního prostředí, která jsou buď předpokladem určité
zákonem označené činnosti s případnými podmínkami pro její uskutečňování (zpravidla jde
o povolení), nebo podmínkou pro vydání povolení (zpravidla jde o souhlas či stanovisko),
nebo jsou jako vyjádření požadovaným podkladem pro vydání určitého rozhodnutí.
K administrativně-právním nástrojům bývají řazeny rovněž standardy (které vyjadřují různé
druhy požadavků na zachování určitého nezbytného nebo alespoň ještě únosného
a dosažitelného stavu životního prostředí), kategorizace objektů ochrany a zdrojů ohrožování
životního prostředí, kontrola a dozor, právní odpovědnost (odpovědnost za ztráty na
životním prostředí a deliktní odpovědnost) a výkon rozhodnutí.
Ekonomické a tržní nástroje - patří mezi ně tzv. nástroje negativní stimulace – poplatky,
sankce, popř. daně – a nástroje pozitivní stimulace, tj. různé formy podpory. V současné
době se v ČR v oblasti podpor využívá celá řada možností, jak z domácích zdrojů (SFŽP ČR,
resortní programy), tak i ze zdrojů zahraničních včetně EU (např. Fond soudržnosti,
strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, program LIFE). Zdroje pro
poskytování podpor z domácích veřejných zdrojů jsou výrazně omezené. Tržní nástroje nelze
chápat jako úzce vymezené nástroje ve specifických oblastech, ale je nutné je nahlížet ze širší
perspektivy souvislostí tří pilířů udržitelného rozvoje – ekonomické, environmentální
a sociální oblasti. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu zejména problematiku reformy
škodlivých podpor.
Informační nástroje – pro podporu výkonu státní správy, efektivní sledování, vyhodnocování
a publikování informací o stavu životního prostředí slouží Jednotný informační systém
životního prostředí, jež je tvořen dílčími agendovými a integračními informačními systémy.
Na základě automatizované práce s informacemi prostřednictvím těchto elektronických
systémů je možné efektivně analyzovat a hodnotit vývoj složek ŽP, lépe pochopit jejich
59
vzájemné vazby a empiricky podporovat ostatní nástroje politiky životního prostředí, resp.
podílet se na dosažení cílů politiky ŽP.
Jednotný informační systém životního prostředí je v rezortu budován na základě tzv.
"kompetenčního zákona" a představuje zdroj informací ke správnému a efektivnímu
rozhodování a uplatňování nástrojů environmentální politiky, k dodávání správných
a včasných informací o životním prostředí a k uspokojování širokých informačních požadavků
veřejné správy i veřejnosti samotné. Způsob zpřístupňování těchto informací je popsán v
Informační strategii MŽP na roky 2011 – 2014, na jejímž základě jsou vytvářeny metodiky
informační podpory státní politiky ŽP.
V souvislosti s budováním a konsolidací JISŽP je nezbytné podporovat propojování JISŽP
s evropskými informačními systémy zaměřenými na oblast životního prostředí, resp.
využívání služeb těchto systémů. Zejména pak jde o ty systémy a služby, které vznikají na
základě programu GMES a SEIS. Jedná se také o INSPIRE jako jednu z důležitých iniciativ EK
zaměřené na vytvoření evropské infrastruktury prostorových dat, která má základ ve
směrnici 2007/2/ES.
Monitoring a příprava hodnotících zpráv - nezbytnou součástí působení v EU a zapojení se
do mezinárodních struktur je také sběr informací, pravidelné předávání požadovaných
informací a zpráv (tzv. reporting) a jejich výměna a pravidelné vyhodnocování.
Dobrovolné nástroje jsou takové aktivity podnikatelských a jiných subjektů, které směřují ke
snižování negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí, přičemž jsou těmito
subjekty zaváděny a realizovány na základě jejich svobodného (dobrovolného) rozhodnutí
a jdou nad rámec požadavků platných legislativních norem.
Základními principy dobrovolných nástrojů jsou:
dobrovolnost - v legislativě není nikde stanovena povinnost jejich uplatňování;
prevence - soustředí se na odstraňování příčin environmentálních problémů, nikoliv
jejich důsledků (odstraňování škod);
systematický přístup - záměrné působení na ty oblasti a činnosti organizace, které
mají negativní vliv na životní prostředí.
Využívání dobrovolných nástrojů (či dobrovolných environmentálních aktivit) na podnikové
úrovni má proto velký význam jak pro podnik samotný, tak pro společnost jako celek.
Preventivní zaměření dobrovolných nástrojů vede k ozdravení životního prostředí a značně
tak přispívá k realizaci udržitelné výroby i spotřeby, resp. udržitelného rozvoje. Na úrovni
podniku se pak projevují i další přínosy, např. zvyšování konkurenceschopnosti, budování
lepší image či úspory provozních nákladů. V ČR se v současnosti využívají předně tyto
dobrovolné nástroje: označování ekologicky šetrných výrobků, zavádění systémů
environmentálního řízení (EMAS, ISO 14001), čistší produkce, zelené veřejné zakázky
a dobrovolné dohody. Patří mezi ně i hodnocení životního cyklu nebo ekodesign.
Programové nástroje (někdy označované též jako koncepční), v širším slova smyslu nástroje
strategického plánování, mezi které patří zejména strategie, politiky, koncepce, programy
a plány, jsou stěžejní částí uplatňování Státní politiky životního prostředí. Nezbytnou
podmínkou jejich účinnosti je vzájemná provázanost navrhovaných cílů a jejich nedílnou
součástí je často i posouzení vlivu na životní prostředí (SEA). V rámci těchto nástrojů je také
obvykle navržena změna nebo vytvoření ostatních typů nástrojů, včetně způsobu jejich
uplatnění. Příkladem nástroje tohoto typu je samotná SPŽP ČR a dále také Strategický rámec
60
udržitelného rozvoje České republiky. Na úrovni municipalit je nejvýznamnějším
dobrovolným programovým nástrojem místní Agenda 21.
Institucionální nástroje upravují fungování institucí veřejné správy v oblasti kontroly trhu,
bezpečnosti, omezování rizik atd. Tyto nástroje by měly být efektivní, koordinované
a veřejností kontrolovatelné, tj. prostor pro korupci by měl být omezen na nejvyšší možnou
míru. Instituce veřejné správy mají jít v uplatňování zásad politiky životního prostředí
příkladem (např. v rámci environmentálně šetrných veřejných zakázek).
Výzkum, vývoj a inovace mají svými výstupy vést ke snižování negativních vlivů lidských
aktivit na životní prostředí, zajišťovat nápravu a odstraňování vzniklých škod i monitorování
změn kvality životního prostředí. Nové technologie představují značný potenciál pro ochranu
a zlepšování životního prostředí a udržitelný rozvoj. V rámci SPŽP je uvedeno několik
nástrojů VaVaI, resp. identifikovaných oblastí v rámci kterých je důležité realizovat
vědeckovýzkumné aktivity pro zajištění uspokojivého dosažení stanovených cílů a priorit.
Konkrétnější specifikace potřeb či další oblasti jsou předmětem ostatních strategických
materiálů MŽP či dalších příslušných ministerstev, které se soustředí na specifickou oblast
zájmu. Základním materiálem pro oblast výzkumu, vývoje a inovací a jejich rozvoje je
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020. Vzhledem ke specifickým
potřebám oblasti životního prostředí je pak na základě hlavních cílů této národní politiky a
dalších strategických materiálů tvořena ucelená Koncepce VaVaI MŽP.
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je dlouhodobý preventivní nástroj v životním
prostředí, který směřuje k omezování budoucích škod na životním prostředí způsobených
nedostatečnými znalostmi či neinformovaností, a z toho vyplývajícím nekompetentním
rozhodováním, např. na úrovni firem, úřadů či jiných institucí. Důležitou roli hraje v této
oblasti rozvoj kompetencí potřebných pro environmentálně odpovědné jednání, tj. jednání,
které je v dané situaci a daných možnostech co nejpříznivější pro současný i budoucí stav
životního prostředí. Environmentálně odpovědné jednání je chápáno jako odpovědné
osobní, občanské a profesní jednání v oblastech zacházení s přírodou, krajinou, s přírodními
zdroji, spotřebitelského chování a aktivního ovlivňování svého okolí s využitím
demokratických procesů a právních prostředků.
Rozvoj environmentálních znalostí, dovedností a postojů je v konečném důsledku
předpokladem ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR, neboť české podniky a firmy
potřebují dostatečný počet lidských zdrojů (pro tzv. green jobs26
), aby mohly v budoucnu
pružně reagovat na zavádění environmentálně šetrných technologií a ekoinovací v průmyslu
i stavebnictví. Zároveň se jedná o předpoklad, že zaměstnanci budou přinášet další
prostředky podnikům ve formě úspor energií, zdrojů.
Důležitým předpokladem pro šetrný přístup veřejnosti ke svému okolí je kvalitní způsob
poskytování informací a poradenství v oblasti životního prostředí a jeho dílčích částech
(ovzduší, voda, půda, apod.). K tomu je zapotřebí rozvíjet i principy, jež jsou součástí tzv.
26
„GREEN JOBS“ („zelené pracovní příležitosti“) jsou definovány jako pracovní příležitosti v zemědělství, průmyslu, výzkumu
a vývoji, službách a administrativě, které významně přispívají k ochraně a obnově životního prostředí. Zejména se jedná o
pracovní pozice, jejichž účelem je ochrana a obnova ekosystémů a biodiverzity, snížení spotřeby energie, vody a dalších
zdrojů prostřednictvím zvyšování účinnosti, úspor, snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů i
předcházení a minimalizace vzniku všech druhů odpadů a znečištění.
61
Aarhuské úmluvy (publikované pod č. 124/2004 Sb.m.s.) a zákona č. 123/1998 Sb., o právu
na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Implementace:
Průřezové nástroje pro realizaci politiky ŽP
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
N.N.1
Zlepšit právní vymahatelnost složkových
právních předpisů
MŽP --- Průběžně
N.N.2
Vyhodnocovat a odstraňovat nekonzistenci
a nadbytečnost právních předpisů, jejichž
aplikace se dotýká oblastí životního prostředí a
nakládání se zdroji
MŽP MPO Průběžně
N.N.3
Zvýšit nároky na aplikovatelnost a využívání
metodik certifikovaných orgány státní správy
MŽP --- Průběžně
N.N.4
Aktualizovat opatření k posílení
konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v ČR
z pohledu právních předpisů na ochranu
životního prostředí spolu se zprávou o jejich
dosavadním provádění
MŽP MPO 2017, 2019
N.E.1
Optimalizovat nastavení podpor v oblasti
životního prostředí (PRV, Operační programy,
národní programy aj.) s cílem posílit pozitivní
synergické efekty v oblasti životního prostředí a
vyloučit negativní dopady a také podporovat
informovanost o možnostech čerpání těchto
podpor
MŽP
MF, MMR,
MZe
Průběžně
N.E.2
Zavést hodnocení možných negativních dopadů
na životní prostředí do procesu přípravy nových
podpor (např. dotačních programů, daňových
zvýhodnění) na základě metodiky, kterou
zpracuje MŽP, a tím zabránit nežádoucímu
zavádění podpor s významnými negativními
dopady na ŽP
MŽP
(zpracování
), ÚOSS
(hodnocení)
--- 2020
N.E.3
Pravidelně analyzovat efekty poplatků ve
složkových zákonech a v případě potřeby
navrhnout jejich úpravu s ohledem na
dosahování cílů SPŽP
MŽP --- Průběžně
N.I.1
Rozvíjet JISŽP na základě deklarovaných cílů a
priorit SPŽP
MŽP MZd Průběžně
N.I.2
Koordinovat aktivity směřující k budování
a využívání systémů COPERNICUS pro potřeby
managementu ŽP
MŽP MŠMT, MD Průběžně
N.M.1
Revidovat a aktualizovat stávající systém
získávání relevantních analytických dat pro
potřeby vyhodnocování změn v oblasti životního
prostředí, zejména přírody a krajiny
MŽP --- Průběžně
N.M.2
Doplnit systém vhodných indikátorů pro
sledování stavu ŽP a vyhodnocování SPŽP
a vytvořit kritéria pro vyhodnocování prevence
a zmírňování následků krizových situací na
životní prostředí
MŽP --- Průběžně
N.D.1
Podporovat uzavírání dobrovolných dohod
s významnými znečišťovateli a dalšími
MŽP --- Průběžně
62
zájmovými skupinami za účelem snižování
dopadů na životní prostředí nad rámec
legislativních požadavků
N.D.2
Podporovat zapojování veřejnosti do péče
o přírodní prostředí a krajinu a jejich ochranu
včetně dobrovolnické práce organizované dle
zákona o dobrovolnické službě
MŽP MK Průběžně
N.D.3
Využívat Národního programu čistší produkce k
rozšiřování informací o možnostech aplikace
eko-efektivních opatření v podnicích a podpoře
realizace konkrétních projektů
MŽP MPO Průběžně
N.D.4
Podporovat uplatňování moderních nástrojů
environmentálního řízení v podnicích a dalších
organizací, především realizací Národního
programu EMAS
MŽP --- Průběžně
N.D.5
Podporovat rozšiřování výrobků s nižšími
environmentálními dopady, zejména
prostřednictvím Národního programu
environmentálního značení a Pravidel
uplatňování environmentálních požadavků při
zadávání veřejných zakázek a nákupech státní
správy a samosprávy
MŽP MMR Průběžně
N.D.6
Zvyšovat počet obcí, které aplikují Místní
agendu 21 a zvyšovat úroveň realizace procesu
MA21 v dané municipalitě
MŽP --- Průběžně
N.IN.1
Zajistit potřebnou metodickou podporu
a vzdělávání státní správy v oblasti kontroly
a vymáhání práva ŽP
MŽP, MV --- Průběžně
N.IN.2
Zlepšit metodickou podporu výkonu státní
správy, zkvalitnit činnost autorizovaných osob i
státních organizací a veřejné správy ve vztahu
k ochraně životního prostředí, resp. ochraně
přírody a krajiny, včetně vhodného hospodaření
v nivách, ekologické správy vodních toků,
vymezování a realizaci ÚSES i vymezování,
ochraně a správě systému sídelní zeleně
MŽP
územní
samospráva
, MMR,
MZe, MK
Průběžně
N.V.1
Podporovat výzkum a analýzy zaměřené na
nákladovou efektivnost politik, vedoucí
k minimalizaci nákladů na dosažení cílů
vytýčených v SPŽP
ÚV VVI,
RVVI, TA
ČR, GA ČR,
MŽP
MZe, Průběžně
N.EVVO.1
Podporovat vzdělávání a informovanost
státních zaměstnanců v problematice životního
prostředí
MŽP MV Průběžně
N.EVVO.2
Podporovat zvyšování environmentální
gramotnosti v celé společnosti, u všech hlavních
cílových skupin
MŽP,
MŠMT, MV
Průběžně
N.EVVO.3
Zvyšovat environmentální povědomí veřejnosti
o životním prostředí podporou systematické
informovanosti, osvěty a ekoporadenství
MŽP --- Průběžně
N.EVVO.5
Zajistit provádění a plnění úkolů vyplývajících
pro Českou republiku z Úmluvy o přístupu k
informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a
přístupu k právní ochraně v záležitostech
životního prostředí (tzv. Aarhuská úmluva)
MŽP --- Průběžně
63
VII. Průřezové nástroje mezinárodní spolupráce
Účinná ochrana životního prostředí vyžaduje komplexní a koordinovaný přístup přesahující
hranice států. V kontextu pokračující globalizace proto neustále narůstá význam mezinárodní
spolupráce, jakožto jediné efektivní cesty k řešení globálních a regionálních, ale i národních
environmentálních problémů. Mezinárodní spolupráci v oblasti životního prostředí
charakterizuje v posledních letech vysoká dynamika, která se projevuje v rostoucím počtu
vznikajících mezinárodních institucí a uzavíraných mnohostranných a dvoustranných smluv či
jejich změn.
ČR vstupem do EU získala příležitost intenzivněji se zapojovat do dialogu na mezinárodní
úrovni a podílet se na řešení existujících problémů v oblasti životního prostředí
a udržitelného rozvoje, především v rámci Organizace spojených národů (OSN), Organizace
pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Rady Evropy (RE), Organizace spojených
národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), mnohostranných a dvoustranných
environmentálních smluv a zahraniční rozvojové spolupráce.
Implementace:
Průřezové nástroje mezinárodní spolupráce
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
N.EU.1
Plnit závazky plynoucí ze stávající environmentální
legislativy EU, v oblasti řízení vedených proti ČR pro
nesplnění povinností vyplývajících z této legislativy
(tzv. EU Pilot a infringementových řízení) zajistit
efektivní komunikaci mezi dotčenými subjekty a najít
vhodné řešení s cílem dosáhnout ukončení řízení
a předejít zahájení řízení proti ČR před Soudním
dvorem EU
MŽP --- Průběžně
N.EU.2
Aktivně vystupovat při projednávání nových
legislativních, nelegislativních a strategických
dokumentů EU na všech úrovních projednávání ve
strukturách EU s dopadem na životní prostředí s cílem
prosazovat zájmy ČR
MŽP --- Průběžně
N.EU.3
Aktivně působit v evropských institucích – např.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), síť
inspektorů IMPEL (Implementation and Enforcement
of Environmental Legislation)
MŽP --- Průběžně
N.MEZ.1
Aktivně se zapojovat do spolupráce a aktivit v rámci
mezinárodních mezivládních organizací a programů
globálního i regionálního charakteru zabývajících se
problematikou ochrany životního prostředí
a udržitelného rozvoje (UNEP, HLPF, EHK OSN, ISDR
OSN, OECD, GEF, GCF atd.) a uplatňovat v národních
podmínkách standardy a plnit závazky přijaté v rámci
členství ČR v těchto mezinárodních organizacích
MŽP --- 2020
N.MEZ.2
Usilovat o racionalizaci a zefektivnění mezinárodní
správy udržitelného rozvoje a životního prostředí
v kontextu implementace Agendy 2030 jak ve vztahu
k návrhům na vznik nových mezinárodních institucí,
tak zejména ve vztahu k vnitřním reformám
stávajících mezinárodních organizací
MŽP MZV 2020
64
N.MEZ.3
S přihlédnutím k prioritám ČR a EU v oblasti
racionalizace a zvýšení efektivnosti mezinárodní
správy se zapojit do vyjednávání vzniku nových pro ČR
relevantních mezinárodních organizací a iniciativ
zabývajících se problematikou ochrany životního
prostředí a udržitelného rozvoje vč. krajiny a
pravidelně hodnotit přínosy stávajících členství v MeO
MŽP MZV 2020
N.MULTI.1
Plnit závazky plynoucí z již ratifikovaných
mnohostranných environmentálních smluv a aktivně
se zapojit do jejich dalšího vývoje na mezinárodní
úrovni
MŽP --- 2020
N.MULTI.2
Zapojit se do vyjednávání nových pro ČR relevantních
environmentálních smluv a vytvářet podmínky pro
jejich ratifikaci na národní úrovni (např. Minamatská
úmluva o rtuti, Pařížská dohoda k Rámcové úmluvě
OSN o změně klimatu)
MŽP
MZe, MD,
MPO, MZd,
MZV
Průběžně
N.MULTI.3
Vyhodnocovat plnění relevantní ustanovení Úmluvy
OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených
velkým suchem s ohledem na řešení otázky eroze půd
MŽP MZe 2020
N.BIL.1
Rozvíjet bilaterální spolupráci se sousedními zeměmi
ČR a usilovat o zlepšení životního prostředí
v přeshraničních oblastech zejména v oblasti kvality
ovzduší , vod a ochrany přírody a krajiny a plnit
závazky plynoucí z již ratifikovaných bilaterálních
smluv ve všech oblastech životního prostředí
MŽP --- Průběžně
N.BIL.2
Rozvíjet bilaterální spolupráci s vybranými
partnerskými zeměmi, zaměřenou na ochranu všech
složek životního prostředí s důrazem na šíření
moderních environmentálních technologií
MŽP MPO 2020
N.BIL.3
Podporovat proces rozšiřování EU a poskytovat
zkušenosti kandidátským zemím pomocí bilaterální
spolupráce i realizací twinningových projektů (fondy
EU)
MŽP --- 2020
N.BIL.4
V souladu se stávající Koncepcí zahraniční rozvojové
spolupráce ČR na období 2010-2017 a s Agendou
2030 pro udržitelný rozvoj prosazovat oblast
životního prostředí jako klíčovou v rámci ZRS
MŽP MZV Průběžně
N.BIL.5
Spolupracovat na rozšíření přenosu zkušeností ČR do
zemí západního Balkánu, do regionu jihovýchodní
a východní Evropy, Kavkazu a střední Asie s prioritním
důrazem na státy Východního partnerství, v souladu s
prioritami české zahraniční politiky
MŽP MZV 2020
N.BIL.6
Napomáhat zapojení českých firem do mezinárodních
programů Světové banky a Evropské banky pro
obnovu a rozvoj
MF MŽP 2020
65
VIII. Indikátory
1. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů
Název indikátoru 1.0.1 Vývoj energetické náročnosti
Definice indikátoru Indikátor představuje množství energie, která je potřebná k zajištění určitého objemu
výroby, dopravy či služeb. Odpovídá tedy nárokům, které klade národní hospodářství
na spotřebu energie. Konstruován je jako podíl spotřeby primárních energetických
zdrojů na výši HDP v ČR.
Indikátor je hodnocen na základě dat ČSÚ a MPO.
Název indikátoru 1.0.2 Materiálová náročnost HDP
Definice indikátoru Indikátor se zabývá vyhodnocením vývoje efektivity, s jakou jsou materiály vstupující
do ekonomického systému přeměňovány na ekonomický výstup.
Zdroji dat pro hodnocení indikátoru jsou ČSÚ a COŽP UK.
1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu
Název indikátoru 1.1.1 Stav útvarů povrchových vod
Definice indikátoru Hodnocení stavu útvarů vod je provedeno syntézou jednotlivých sledovaných
ukazatelů principem one-out, all-out (tzn. v případě, že jakýkoli ze sledovaných
ukazatelů kterékoli ze složek hodnocení stavu překročí limitní hodnotu, je hodnocení
celé složky, a tedy i celého útvaru, klasifikováno jako nevyhovující, resp. nabývá
hodnoty nejhoršího sledovaného ukazatele). Toto hodnocení odpovídá požadavkům
rámcové směrnice o vodách a je prováděno v šestiletých intervalech jako součást
hodnocení plánovacích období.
Článek 2 Definice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23.
října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová
směrnice o vodní politice) bod 24: ”Dobrý chemický stav povrchové vody” je chemický
stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody specifikovaných
v čl. 4 odst. 1 písm. a), tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, ve kterém
koncentrace znečišťujících látek nepřesahují standardy environmentální kvality
stanovené v příloze IX, podle čl. 16 odst. 7 a podle dalších příslušných právních
předpisů Společenství stanovujících standardy environmentální kvality na úrovni
Společenství.
Ekologický stav je vyjádřením kvality, struktury a funkce vodních ekosystémů
spojených s povrchovými vodami a tvoří jej biologická a fyzikálně chemická složka.
Pro silně ovlivněné a umělé vodní útvary, mezi něž patří v ČR také všechny vodní
útvary kategorie jezero, není prováděno hodnocení ekologického stavu, ale
ekologického potenciálu.
Data jsou získávána z programů monitoringu v reprezentativních profilech (Zdroj dat:
VÚV T.G.M., v.v.i z podkladů s.p. Povodí).
Název indikátoru 1.1.2 Stav útvarů podzemních vod
Definice indikátoru Hodnocení stavu útvarů vod je provedeno syntézou jednotlivých sledovaných
ukazatelů principem one-out, all-out (tzn. v případě, že jakýkoli ze sledovaných
ukazatelů kterékoli ze složek hodnocení stavu překročí limitní hodnotu, je hodnocení
celé složky, a tedy i celého útvaru, klasifikováno jako nevyhovující, resp. nabývá
hodnoty nejhoršího sledovaného ukazatele). Toto hodnocení odpovídá požadavkům
66
rámcové směrnice o vodách a je prováděno v šestiletých intervalech jako součást
hodnocení plánovacích období.
Článek 2 Definice Rámcové směrnice o vodní politice bod 25 a 26: Dobrý chemický
stav podzemní vody” je chemický stav útvaru podzemní vody, který splňuje všechny
podmínky stanovené v tabulce 2.3.2 přílohy V. ”Kvantitativní stav” je vyjádřením
stupně ovlivnění útvaru podzemní vody přímými nebo nepřímými odběry.
Data jsou získávána z programů monitoringu v reprezentativních profilech. (Zdroj
dat: VÚV T.G.M., v.v.i z podkladů s.p. Povodí).
Název indikátoru 1.1.4 Čištění městských odpadních vod
Definice indikátoru Indikátor bude vyhodnocovat počet aglomerací rozdělených dle ekvivalentních
obyvatel a dle stavu plnění požadavků na odkanalizování a čištění odpadních vod,
případně bude uveden i stav plnění požadavků vyplývajících ze směrnice Rady
91/271/EHS.
Data budou získána z vybraných údajů majetkové evidence (VÚME) a vybraných
údajů provozní evidence (VÚPE) - MZe
Název indikátoru 1.1.5 Obnova přirozených koryt vodních toků
Definice indikátoru Počet kilometrů obnovené říční sítě s příznivým dopadem na vodní a vodu vázané
ekosystémy, lokalizovaných na vodní útvary povrchových vod.
Indikátor je hodnocen na základě dat s. p. Povodí, AOPK, Správ národních parků a
SFŽP.
NČI – MS2014+: indikátor 46505 – Délka revitalizovaných vodních toků
Název indikátoru 1.1.6 Specifická ochrana vod v chráněných územích
Definice indikátoru Indikátor bude vyhodnocovat specifickou ochranu vod dle typů chráněných oblastí:
 V územích vyhrazených pro odběr vody k lidské spotřebě (vyhodnocení stavu
útvarů povrchových a podzemních vod určených k lidské spotřebě dle počtu
útvarů využívaných pro odběr pitné vody a počtu útvarů s překročením
pracovních cílů, NEK a ukazatelů pro pitné vody podle právních předpisů),
 v koupacích oblastech a koupalištích ve volné přírodě (hodnocení stavu
kategorií vyplývajících z příslušné legislativy),
 ve zranitelných oblastech (počet a rozloha zranitelných oblastí dle platného
Nařízení vlády, hodnocení plnění cílů zranitelných oblastí probíhá
v pravidelných čtyřletých intervalech),
 v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů a chráněných
oblastech (Natura 2000, zvláště chráněná území)
Indikátor je hodnocen na základě dat MŽP, MZe, VÚV T.G.M., v.v.i., ČHMÚ a SZÚ
NČI2014 – MS2014+ – indikátor 94412 (Podíl zemědělské půdy pod závazkem
obhospodařování podporujícím zlepšení hospodaření s vodou (prioritní oblast 4B –
Lepší hospodaření s vodou, včetně nakládání s hnojivy a pesticidy)
67
1.2 Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich
negativního vlivu na životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních
zdrojů
Název indikátoru 1.2.1 Celková produkce odpadů
Definice indikátoru Indikátor vypovídá o vývoji celkové produkce odpadů v ČR s vyjádřením podílu
celkové produkce nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů. Indikátor je
základním ukazatelem (I.1v a I.1n) pro sledování vývoje odpadového hospodářství.
Vypovídá o celkovém množství odpadů, které byly v ČR vyprodukovány a evidovány
podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a prováděcích vyhlášek v platném znění.
K tomuto indikátoru jsou vztahovány další základní ukazatele a indikátory vývoje
odpadového hospodářství.
Indikátor je hodnocen na základě dat z Informačního systému odpadového
hospodářství a dat ČSÚ
Název indikátoru 1.2.2 Produkce a nakládání s komunálním odpadem
Definice indikátoru Indikátor vyhodnocuje produkci komunálních odpadů pro kategorie směsný
komunální odpad a komunální odpad vyjma směsného komunálního odpadu. Dále
vyhodnocuje strukturu nakládání s komunálním odpadem dle jednotlivých kategorií
a důrazem na kategorie D1, D5 a D12, které se týkají skládkování odpadů.
Indikátor je hodnocen na základě dat z Informačního systému odpadového
hospodářství a dat ČSÚ.
Název indikátoru 1.2.3 Struktura nakládání s odpady
Definice indikátoru Indikátor vyhodnocuje v závislosti na cíli SPŽP „Zvyšování materiálového
a energetického využití odpadů“ podíly způsobů nakládání s odpady, vč.
nebezpečných odpadů, pro následující kategorie: materiálové využití, energetické
využití, spalování, skládkování a ostatní způsoby odstraňování odpadů.
Indikátor je hodnocen na základě dat z Informačního systému odpadového
hospodářství a dat ČSÚ.
Název indikátoru 1.2.5 Zpětný odběr výrobků
Definice indikátoru Tento indikátor vyhodnocuje úroveň zpětného odběru odpadů z vybraných výrobků
dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Pozornost je věnována především
elektrozařízením, bateriím a pneumatikám. Je kladen důraz na vyhodnocení
úspěšnosti plnění cílů pro zpětný odběr u jednotlivých výrobkových skupin.
Indikátor je hodnocen na základě dat z Informačního systému odpadového
hospodářství a dat ČSÚ.
Název indikátoru 1.2.6 Produkce a recyklace odpadů z obalů
Definice indikátoru Tento indikátor je zaměřen na celkovou výtěžnost tříděného sběru v porovnání
se zákonnou mírou recyklace v ČR. Vývoj produkce a nakládání je vyhodnoceno
v kategoriích papír a lepenka, plasty, sklo, kovy a dřevo.
Indikátor je hodnocen na základě dat z Informačního systému odpadového
hospodářství a dat ČSÚ.
68
1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí
Název indikátoru 1.3.1 Eroze půdy
Definice indikátoru Indikátor je vyjádřen jako podíl plochy potenciálně ohrožené vodní a větrnou erozí
na celkové rozloze zemědělské půdy.
Pro vyhodnocení budou využita data poskytovaná organizací VÚMOP, v.v.i. (mapy
potenciální ohroženosti zemědělské půdy vodní a větrnou erozí a podíly zemědělské
půdy dle jednotlivých kategorií potenciálního ohrožení).
Název indikátoru 1.3.2 Aplikace kalů z čistíren odpadních vod na zemědělskou půdu
Definice indikátoru Indikátor hodnotí obsah přípustných živin v zemědělské půdě a množství rizikových
prvků a látek v půdě a v kalech z ČOV.
Indikátor je hodnocen na základě dat získávaných z monitoringu prováděného ÚKZÚZ
v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd, bazálního monitoringu půd a
monitoringu kalů z ČOV, které jsou určeny k aplikaci na zemědělskou půdu.
Název indikátoru 1.3.3 Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin
Definice indikátoru Indikátor bude zahrnovat jak celkovou spotřebu minerálních hnojiv a přípravků
na ochranu rostlin, tak i jejich rozdělení dle typu. Bude vyjádřen vývojovým grafem
zvlášť pro minerální hnojiva a zvlášť pro přípravky na ochranu rostlin. Dále bude
obsahovat vývojový graf pro spotřebu vápenatých hmot.
Indikátor je hodnocen na základě dat MZe a VÚMOP.
Název indikátoru 1.3.5 Rekultivace po těžbě nerostných surovin
Definice indikátoru Indikátor bude konstruován jako vývoj plochy s projevy těžby dle jednotlivých fází
rekultivace: dosud nerekultivované plochy, rozpracované rekultivace, rekultivace
ukončené od počátku těžby, rekultivace ukončené v daném roce. V rámci rekultivací
samostatně sledovat podíl ploch ponechaných sukcesi nebo řízené sukcesi (resp.
sledovat podíl jednotlivých typů rekultivace) a to v souladu s indikátory návrhu
Surovinové politiky a projekt MŽP ke tvorbě metodiky využívání sukcesí v rámci
rekultivovaných ploch. Součástí vyhodnocení bude i objem finančních prostředků
vynakládaných na rekultivace po těžbě nerostných surovin, a to jak těžebními
organizacemi, tak ze státního rozpočtu.
Indikátor je hodnocen na základě dat ČGS.
2. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší
2.1 Snižování emisí skleníkových plynů
Název indikátoru 2.1.1 Agregované emise skleníkových plynů
Definice indikátoru Indikátor je rozdělen do dvou částí:
 vyjadřuje roční úhrn emisí skleníkových plynů vyjádřených v Mt CO2 ekv.
Indikátor je možné vyhodnotit dle emisí z jednotlivých sektorů v rámci
klasifikace NFR (Nomenclature for Reporting, standardizovaný formát
používaný v EU) a emisí jednotlivých skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O a
látky se zvýšeným radiačně absorpčním účinkem obsahující fluór HFCs, PFCs
a SF6 – tzv. F-plyny).
 vyjadřuje vývoj emisí CO2 v systému EU ETS a mimo EU ETS a tedy plnění
závazku EU
Indikátor je hodnocen na základě dat ČHMÚ.
69
2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší
Název indikátoru 2.2.1 Emise SO2, NOx, NH3, VOC a PM2,5
Definice indikátoru Indikátor je zaměřen na porovnání vývoje emisí jednotlivých znečišťujících látek
od roku 2000 v kt.rok
-1
, index (rok 2000 = 100). Indikátor zároveň vyhodnocuje
naplňování národních emisních stropů pro rok 2020.
Zároveň bude vykazována oblast lokálního vytápění monitorovaná dle NČI2014 –
MS2014+ – indikátory 36120 (množství emisí PM10) a 36130 (množství emisí
prekurzorů PM2,5). (data ČHMÚ)
Název indikátoru 2.2.2 Podíl území s překročenými imisními limity
Definice indikátoru Indikátor vyhodnocuje podíl území s překročenými imisními limity PM10 , PM2,5, , s
překročeným imisním limitem pro B(a)P a O3. Zároveň bude vyhodnoceno překročení
imisních limitů v rámci zón a aglomerací. Dále bude vyhodnocen podíl obyvatel ČR
žijících v rámci zón a aglomerací v oblastech s nadlimitními koncentracemi PM10,
PM2,5, B(a)P a O3.
Indikátor je hodnocen na základě dat ČHMÚ.
Zároveň budou vykazovány indikátory NČI2014 – MS2014+ -36002 (podíl obyvatel
žijících na území s překročenými imisními limity v klouzavém pětiletém průměru)
a 36100 (expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10) (data ČHMÚ)
Název indikátoru 2.2.3 Emise těžkých kovů a POPs
Definice indikátoru Indikátor vyhodnocuje vývoj emisí těžkých kovů a persistentních organických látek
od roku 2000 v kt/rok, index (rok 2000 = 100).
Indikátor je hodnocen na základě dat ČHMÚ.
2.3 Efektivní a k přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie
Název indikátoru 2.3.1 Využívání obnovitelných zdrojů energie
Definice indikátoru Indikátor bude hodnotit vývoj podílu výroby energie z OZE na hrubé konečné
spotřebě energie. Součástí hodnocení bude též vývoj výroby energie z obnovitelných
zdrojů, jejich struktura a podíl jednotlivých zdrojů.
Indikátor je hodnocen na základě dat MPO.
Název indikátoru 2.3.2 Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů energie v dopravě
Definice indikátoru Indikátor zobrazuje podíl spotřeby energie z OZE v dopravě na celkové spotřebě
energie v dopravě. Dále udává souhrnné údaje o produkci, dovozech, vývozech,
zásobách a hrubé domácí spotřebě biopaliv v dopravě.
Indikátor je hodnocen na základě dat MPO.
70
3. Ochrana přírody a krajiny
Ke sledování řady jevů a změn nejsou doposud k dispozici potřebné datové sady a nejsou
vytvořeny vhodné indikátory, a proto v současnosti sledované údaje mají jen omezenou
vypovídací schopnost.
3.1 Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině
Název indikátoru 3.1.1a Zábory a vývoj využití zemědělského půdního fondu a lesních
pozemků
Definice indikátoru Indikátor je zaměřen na sledování vývoje využití území a záboru území a to jak
zemědělského půdního fondu (ZPF), tak pozemků určených k plnění funkcí lesa
(PUPFL).
Indikátor je vytvořen na základě evidence pozemků z katastru nemovitostí
spravovaného ČÚZK a registru půdy LPIS. A dále dat CDV, v.v.i. sledující zábor ZPF
a PUPFL dopravní infrastrukturou..
Název indikátoru 3.1.1b Ekologická stabilita krajiny
Definice indikátoru Indikátor je zaměřen na sledování vývoje ekologické stability krajiny a to pomocí
pravidelně aktualizované vrstvy mapování biotopů (data AOPK).
Dále je součástí indikátoru hodnocení dle Konsolidované vrstvy ekosystémů, která
sleduje zastoupení mokřadů, přírodě blízkých ekosystémů aj.
Název indikátoru 3.1.2 Retenční schopnost krajiny
Definice indikátoru Indikátor retence bude konstruován na základě finální podoby Národního akčního
plánu adaptace na změnu klimatu (předpoklad schválení 2017) a dále bude
obsahovat také subindikátor povrchového odtoku v zastavěném území. V rámci
indikátoru bude dále využita síť měření půdní vlhkosti, která je využita pro sledování
sucha.
Indikátor je hodnocen na základě dat ČHMÚ.
Název indikátoru 3.1.3 Fragmentace krajiny
Definice indikátoru Indikátor bude obsahovat informace týkající se fragmentace krajiny dopravou
a fragmentace říčních systémů. Fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou je
hodnocena dle metodiky UAT (Unfragmented Areas by Traffic), v rámci které se
vymezí území nefragmentované dopravou. Fragmentací toků se označují přehrazení
toků příčnými překážkami, jako jsou např. jezy nebo přehradní nádrže.
Dále budou doplněny informace týkající se údajů o provedených opatřeních
vedoucích ke snížení fragmentace krajiny s rozlišením na opatření na dopravních
stavbách a jiná opatření v krajině.
Indikátor je hodnocen na základě dat Evernia, AOPK ČR, s.p. Povodí.
NČI2014 – MS2014+ - indikátor 45800 (míra fragmentace krajiny), 46010
(zabezpečení migrační prostupnosti říční sítě), 46301 (počet zprůchodněných
migračních překážek pro živočichy)
71
Název indikátoru 3.1.4 Realizace Agroenvironmentálně-klimatických opatření a
ekologické zemědělství
Definice indikátoru Indikátor se zabývá vyhodnocením agroenvironmentálně-klimatických opatření
a opatření ekologického zemědělství, které jsou uplatňovány v rámci Programu
rozvoje venkova 2014–2020, a objemem finančních prostředků, které byly na tato
opatření vyčerpány.
Hodnotí celkovou plochu protierozních opatření a pozemků s realizovaným
ekologickým zemědělstvím, celkovou výměru realizovaných opatření v rámci
pozemkových úprav a celkově podporovanou plochy zemědělské půdy přispívající
k biologické rozmanitosti, lepšímu hospodaření s vodou, lepšímu hospodaření
s půdou a předcházení půdní eroze. Dále hodnotí podíl zemědělské a lesní půdy pod
závazkem obhospodařování podporujícím biologickou rozmanitost, zlepšení
hospodaření s půdou a s vodou a předcházení eroze.
Indikátor je hodnocen na základě dat MZe.
NČI2014 – MS2014+ - indikátory 93004, 94100, 94101, 94102, 94103, 94410, 94411,
94412, 94413, 94414
Název indikátoru 3.1.5 Podíly lesů s certifikací PEFC a FSC
Definice indikátoru Indikátor vyhodnocuje podíl lesů obhospodařovaných podle kritérií certifikace PEFC
a FSC na celkové ploše lesů ČR (sledováno zvlášť pro každý certifikační systém).
Indikátor je hodnocen na základě dat FSC a PEFC.
Název indikátoru 3.1.6 Množství odumřelé dřevní hmoty
Definice indikátoru Indikátor vypovídá o množství odumřelé hmoty v lesích. Odumřelá dřevní hmota je
dřevo, které je v lesních porostech ponecháno za účelem samovolného rozpadu.
Data získána na základě výsledků Národní inventarizace lesů II (ÚHÚL, MZe)
3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot
Název indikátoru 3.2.1 Početnost původních ohrožených druhů v ČR
Definice indikátoru Agregovaný indikátor vytvořený na základě dat z Červených seznamů, sestavitelný
u každé skupiny, která byla hodnocena opakovaně. Kategorie Červených seznamů
obecně zahrnují kategorii vymřelých druhů, několik stupňů ohroženosti (standardně
tři: kriticky ohrožené, ohrožené a zranitelné) a doplňkové kategorie zahrnující druhy
s nedostatkem údajů, popřípadě neohrožené. V ČR byly doposud zpracovány Červené
seznamy cévnatých rostlin, mechorostů, hub, lišejníků, bezobratlých a obratlovců
27
.
Data na základě plánované aktualizace červených seznamů prováděné AOPK ČR
Název indikátoru 3.2.2 Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin
Definice indikátoru Podíl evropsky významných druhů živočichů a rostlin na území státu dle kvality jejich
stavu ve 4 sledovaných kategoriích: příznivý, méně příznivý, nepříznivý, neznámý.
Indikátor bude souhrnnou hodnotou za všechny evropsky významné druhy rostlin
a živočichů na území státu, vypracovanou z výsledků tzv. hodnotících zpráv pro EK.
27
Vyhodnocení indikátoru neodpovídá z důvodu nedostupnosti datových podkladů uvedené definici indikátoru dle aktuální verze SPŽP ČR
2012–2020. Doposud nebyly vydány aktuální Červené seznamy živočichů, u rostlin byl vydán již třetí seznam v roce 2012.
72
Indikátor bude souhrnný a bude složen ze subindikátorů pro skupiny hmyz, ostatní
bezobratlí, ryby, obojživelníci a plazi, savci.
Indikátor je hodnocen na základě dat AOPK ČR.
NČI2014 – MS2014+ - indikátor 45400 (stav druhů evropského významu a evropsky
významných typů stanovišť
Název indikátoru 3.2.3 Druhová skladba lesů
Definice indikátoru Indikátor bude vyhodnocovat vývoj podílu listnáčů a jehličnatých lesů včetně jejich
druhové skladby.
Indikátor je hodnocen na základě dat ÚHÚL.
Název indikátoru 3.2.4 Zvláště chráněná území v ČR
Definice indikátoru Indikátor představuje podíl součtu rozloh národních parků, chráněných krajinných
oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních
památek a přírodních památek na celkové rozloze ČR (u některých ZCHÚ dochází
k překryvu, indikátor proto nebude konstruován jako prostý součet rozloh). Zároveň
budou uvedeny i krajinné památkové zóny. Výsledkem je vyhodnocení vývoje
struktury u těchto zvláště chráněných území.
Indikátor je hodnocen na základě dat AOPK ČR.
NČI2014 – MS2014+ - indikátor 45401 (celková plocha lokalit soustavy Natura 2000
a zvláště chráněných území)
Název indikátoru 3.2.5 Rozloha lokalit národního seznamu soustavy Natura 2000
Definice indikátoru Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou vytvářejí na svém území podle
jednotných principů členské země EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné
lokality (EVL). Indikátor vyhodnocuje vývoj rozlohy ptačích oblastí a evropsky
významných lokalit.
Indikátor je hodnocen na základě dat AOPK ČR.
Název indikátoru 3.2.6 Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť
Definice indikátoru Indikátor se zabývá podílem evropsky významných typů přírodních stanovišť
na území státu dle kvality jejich stavu v kategoriích příznivý, méně příznivý,
nepříznivý a neznámý. Souhrnná hodnota je vypracována z výsledků hodnotících
zpráv pro Evropskou komisi.
Indikátor je hodnocen na základě dat AOPK ČR.
NČI2014 – MS2014+ - indikátor 45400 (stav druhů evropského významu a evropsky
významných typů stanovišť
Název indikátoru 3.2.7 Invazní druhy
Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje celkový počet invazních druhů rostlin a živočichů, podíl
nebezpečných invazních druhů včetně podílu těch druhů, proti kterým se zasahuje.
Zároveň jsou hodnoceny i finanční prostředky vynaložené na zásahy proti invazním
druhům.
Data budou získávána od AOPK ČR k nepůvodním druhům (odborné publikace)
a evropsky významným invazním druhům na základě finální podoby systematického
monitoringu v souladu s Nařízením EP a Rady 1143/2014 a Nařízení Rady 708/2007
73
NČI2014 – MS2014+ - indikátory 42100 (počet nepůvodních druhů rostlin), 45101
(počet opatření k omezení nepůvodních druhů (včetně mapování či monitoringu)),
45102 (plocha území, kde byla provedena opatření (včetně mapování či monitoringu)
proti nepůvodním druhům)
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech
Název indikátoru 3.3.1 Zeleň v sídlech
Definice indikátoru Indikátor hodnotí rozlohu sídelní zeleně v sídlech. Bude sledován podíl přírodních
ploch na území obce a plochu sídelní zeleně.
Indikátor je hodnocen na základě dat ZABAGED (ČUZK) a data DPZ (MŽP).
NČI2014 – MS2014+ - indikátory 45000 (podíl přírodních ploch zvyšující ekologickou
stabilitu zastavěného území obce) 45412 (počet ploch a prvků sídelní zeleně
s posílenou ekostabilizační funkcí)
Název indikátoru 3.3.2 Brownfieldy
Definice indikátoru Indikátor hodnotí počet brownfieldů v ČR včetně jejich rozlohy. Pozornost je zároveň
věnována i podílu revitalizovaných brownfieldů vzhledem k jejich celkovému počtu.
Data budou získána z Národní databáze brownfieldů, která byla vytvořena organizací
CzechInvest ve spolupráci s krajskými úřady a je od roku 2015 povinně využívána při
realizaci podpory z OPPIK. Dále pak budou data taktéž získána od resortů MŽP, MZe
a MMR dle výsledného nastavení monitoringu Aktualizované Národní strategie
regenerace brownfieldů.
NČI2014 – MS2014+ – indikátor 46601 (Rozšířené, zrekonstruované nebo nově
vybudované kapacity bez záboru zemědělského půdního fondu)
4. Bezpečné prostředí
4.1 Předcházení rizik
Název indikátoru 4.1.1 Geneticky modifikované organismy a produkty
Definice indikátoru Indikátor hodnotí počet subjektů, kterým bylo uděleno povolení, nebo kterým vzniklo
oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými
produkty. V ČR je pěstována jediná GM plodina – kukuřice. Indikátor vyhodnocuje
stav a vývoj ploch GM kukuřice na celém území ČR i v jednotlivých krajích.
Indikátor je hodnocen na základě dat MŽP a MZe.
Název indikátoru 4.1.2 Hluková zátěž
Definice indikátoru Indikátor se věnuje hlukové zátěži obyvatelstva.
Pro hodnocení jsou využity strategické hlukové mapy Ministerstva zdravotnictví. Na
základě kterých jsou zpracovávány Ministerstvem dopravy akční plány pro hlavní
pozemní komunikace, hlavní železniční tratě a hlavní letiště či magistráty mést akční
plány pro jednotlivé aglomerace.
Indikátor je hodnocen na základě dat Národní referenční laboratoře pro komunální
hluk (NRL), která koordinuje zpracování strategických hlukových map pro MZ.
74
4.2 Zmírňování dopadů nebezpečí, včetně mimořádných událostí a krizových situací
Název indikátoru 4.2.1 Povodně
Definice indikátoru Indikátor hodnotí sledování rozlohy záplavových území a jejich změn v čase, rozsahu
území reálně postižených skutečnou povodní a rovněž počet obyvatel žijících
v záplavovém území, resp. územích postižených reálnými povodněmi. Dále budou
vyhodnocovány finanční aspekty jak protipovodňových opatření, tak povodňových
škod (včetně odstranění následků škod) a to dle typů povodní..
Indikátor je hodnocen na základě dat ČHMÚ, s.p. Povodí, Výzkumný ústav
vodohospodářský T.G.M., v.v.i., České asociace pojišťoven, MŽP/SFŽP (OPŽP).
Název indikátoru 4.2.2 Sucho
Definice indikátoru Indikátor hodnotí úhrn srážek, teplot vzduchu a vlhkost půdy na základě dat staniční
sítě klimatologických stanic spravovaných ČHMÚ. Indikátor bude dále vyhodnocen
dle průměrného standardizovaného stavu hladiny mělkých vrtů; průměrné
standardizované vydatnosti pramenů; naplněnosti přehradních nádrží s jednoletým
režimem vyrovnání v jednotlivých měsících včetně vymezení odchylky od
dispečerského objemu; počet profilů dle m-denních průtoků, kde došlo k podkročení
Q355d a Q364d včetně délky trvání (počet dní) podkročení hodnoty. Dále budou
vyhodnoceny dopady sucha na vegetaci, lesnictví a zemědělství.
Indikátor je hodnocen na základě dat ČHMÚ, VÚV T.G.M., v.v.i., SFŽP, AOPK ČR.
Název indikátoru 4.2.3 Svahové nestability
Definice indikátoru Indikátor vyhodnocuje počet a rozlohu objektů svahových nestabilit způsobujících
sesuvy půdy zejména v souvislosti s výskytem extrémních srážek, geologickou
stavbou a morfologii svahu s predispozicí k nestabilitě. Rovněž vyhodnocuje finanční
prostředky vynaložené na prevenci sesuvů a skalních řícení zejména v rámci OPŽP.
Indikátor je hodnocen na základě dat ČGS.
NČI2014 – MS2014+ - indikátory 44301, 44311.
Název indikátoru 4.2.4 Požáry
Definice indikátoru Indikátor hodnotí vývoj počtu požárů v ČR podle místa vzniku požárů na základě
rozdělení na volné plochy (lesy, louky, zahrady a jiná volná prostranství); budovy
a stavby; a vozidla. Indikátor dále hodnotí celkové škody (v Kč) a škody na lidských
životech (počet usmrcených osob, počet zraněných osob). Hodnocení navazuje
zejména na dosahování kritických hodnot relevantních meteorologických prvků
a jejich kombinací.
Indikátor je hodnocen na základě dat HZS ČR, ČHMÚ.
Název indikátoru 1.3.4 Kontaminovaná místa
Definice indikátoru Indikátor je zaměřen na počet kontaminovaných míst v ČR. Pozornost je věnována
i finančním prostředkům určeným na snižování počtu kontaminovaných míst, a to jak
u projektů podpořených z OPŽP tak MF ČR.
Indikátor je hodnocen na základě dat MŽP (databáze SEKM, ÚAP, vynaložené
finanční prostředky z OPŽP), MF ČR, případně KÚ a CENIA (NIKM).
NČI2014 – MS2014+ - indikátory 41101, 41102, 41110, 44100, 44101
75
Přehled indikátorů SPŽP a vazby na cíle SPŽP
Identifikace indikátoru
SPŽP
Název indikátoru Vazba k cílům SPŽP
1.0.1 Vývoj energetické náročnosti 2.3.3 (+Tematická oblast 1)
1.0.2 Materiálová náročnost HDP 1.3.4 (+Tematická oblast 1)
1.1.1 Stav útvarů povrchových vod 1.1.1
1.1.2 Stav útvarů podzemních vod 1.1.1
1.1.4 Čištění městských odpadních vod 1.1.1
1.1.5 Obnova přirozených koryt vodních toků
1.1.1
3.1.2
1.1.6 Specifická ochrana vod v chráněných územích
1.1.1
3.1.2
1.2.1 Celková produkce odpadů 1.2.3
1.2.2 Produkce a nakládání s komunálním odpadem
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.2.3 Struktura nakládání s odpady
1.2.1
1.2.2
4.1.1
1.2.5 Zpětný odběr výrobků 1.2.2
1.2.6 Produkce a recyklace odpadů z obalů
1.2.2
1.2.3
1.3.1 Eroze půdy 1.3.2
1.3.2
Aplikace kalů z čistíren odpadních vod na zemědělskou
půdu
1.3.3
1.3.3
Spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu
rostlin
1.3.3
1.3.4 Kontaminovaná místa 4.2.4
1.3.5 Rekultivace po těžbě nerostných surovin 1.3.4
2.1.1 Agregované emise skleníkových plynů 2.1.1
2.2.1 Emise SO2, NOx, NH3, VOC a PM2,5
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.2 Podíl území s překročenými imisními limity
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.3 Emise těžkých kovů a POPs
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.3.1 Využívání obnovitelných zdrojů energie 2.3.1
2.3.2
Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů energie v
dopravě
2.3.2
3.1.1a
Zábory a vývoj využití zemědělského půdního fondu a
lesních pozemků
1.3.1
3.1.3
3.3.2
3.1.1b Ekologická stabilita krajiny
3.1.1
3.1.2
3.1.4
3.3.2
3.1.2 Retenční schopnost krajiny
3.1.4
3.3.3
76
4.2.2
4.2.3
3.1.3 Fragmentace krajiny
1.1.1
3.1.3
3.1.4
Realizace Agroenvironmentálně-klimatických opatření
a ekologické zemědělství
3.1.4
3.1.5 Podíly lesů s certifikací PEFC a FSC 3.1.4
3.1.6 Množství odumřelé dřevní hmoty 3.1.4
3.2.1 Početnost původních ohrožených druhů v ČR 3.2.2
3.2.2 Stav evropsky významných druhů živočichů a rostlin 3.2.2
3.2.3 Druhová skladba lesů 3.1.4
3.2.4 Zvláště chráněná území v ČR 3.2.1
3.2.5
Rozloha lokalit národního seznamu soustavy Natura
2000
3.2.1
3.2.6 Stav evropsky významných typů přírodních stanovišť 3.2.2
3.2.7 Invazní druhy 3.2.3
3.3.1 Zeleň v sídlech 3.3.1
3.3.2 Brownfieldy
1.3.1
3.3.2
4.1.1 Geneticky modifikované organismy a produkty 4.1.1
4.1.2 Hluková zátěž 4.1.1
4.2.1 Sucho
4.2.2
4.2.3
4.2.2 Povodně
4.2.2
4.2.3
4.2.3 Svahové nestability
4.2.2
4.2.3
4.2.4 Požáry
4.2.2
4.2.3
77
IX. Hodnocení
SPŽP je průběžně vyhodnocována na základě aktuálního vývoje v ČR a v souladu s novými
výzvami a závazky plynoucími z členství ČR v EU, mezinárodních organizacích
a mnohostranných environmentálních smlouvách.
Hodnocení plnění SPŽP je založeno v principu na dvou procesech:
1. Pravidelné sledování navržených indikátorů, tj. stavu a vývoje v jednotlivých
prioritních oblastech SPŽP. Tyto indikátory jsou zároveň publikovány v rámci
každoroční Zprávy o životním prostředí.
2. Zpracování hodnocení plnění jednotlivých konkrétních opatření, přičemž první
hodnocení bylo zpracováno v roce 2015 v rámci střednědobého vyhodnocení SPŽP.
Informace o plnění jednotlivých opatření a nástrojů SPŽP bude obdobně součástí
závěrečného vyhodnocení v roce 2020.
Cíle a priority SPŽP jsou hodnoceny prostřednictvím indikátorů uvedených v části Indikátory.
Všechny uvedené indikátory slouží primárně k monitorování cílů SPŽP. Zdrojem dat pro tyto
indikátory jsou částečně zdroje Českého statistického úřadu, případně dalších pracovišť
státní statistické služby ministerstev, ale i údaje z resortních informačních systémů, případně
z výzkumných organizací.
Sběr a hodnocení jednotlivých indikátorů je zajištěno resortní organizací MŽP CENIA, českou
informační agenturou životního prostředí. Koordinačně je hodnocení plnění SPŽP zajištěno
příslušným útvarem MŽP28
, který také bude pravidelně získávat od gestorů stanovených
opatření a nástrojů informace o plnění s cílem zajištění efektivní a řádné implementace a
včasné eliminace implementačních rizik.
S výsledky průběžných monitorovacích a hodnotících aktivit budou pravidelně seznamováni
všichni gestoři za jednotlivá opatření v SPŽP, zejména ústřední orgány státní správy a to
v rámci koordinace implementace SPŽP ze strany MŽP.
28
Samostatné oddělení politiky a strategií životního prostředí
78
X. Vazby SPŽP na další národní strategické materiály
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010)
Gestor Název dokumentu Státní politika životního prostředí
1. Ochrana a udržitelné
využívání zdrojů
2. Ochrana klimatu a zlepšení
kvality ovzduší
3. Ochrana přírody a krajiny 4. Bezpečné
prostředí
1.1
Voda
1.2
Odpady
1.3 Půda a
horninové
prostředí
2.1
Emise
GHG
2.2
Ovzduší
2.3 OZE a
energetická
účinnost
3.1 Ekologické
funkce krajiny
3.2 Přírodní
krajinné
hodnoty
3.3 Sídla 4.1
prev
ence
rizik
4.2
Zmírňování
dopadů
nebezpečí
1.1.1
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.3.1
1.3.2
1.3.3
1.3.4
2.1.1
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.3.1
2.3.2
2.3.3
3.1.1
3.1.2
3.1.3
3.1.4
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.3.1
3.3.2
3.3.3
4.1.1
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.4
MŽP Strategie ochrany biologické
rozmanitosti ČR pro období 2016–
2025
x x o x x x x Z Z Z x x x x
MŽP Státní program ochrany přírody a
krajiny ČR
x x Z o Z Z x Z Z Z x x x o
MŽP Střednědobá strategie (do roku
2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR
o x Z o x x
MŽP Národní program snižování emisí
ČR
x x o o x x
MŽP Programy zlepšování kvality
ovzduší
x x x
MŽP Národní program na zmírnění
dopadů změny klimatu v ČR
o Z x x x x Z x x
MŽP Plán odpadového hospodářství ČR
2015–2024
Z Z Z
MŽP Program předcházení vzniku
odpadů v ČR
Z
MZe Národní plány povodí (pro povodí
Labe, Odra, Dunaj)
Z x x Z Z
79
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010)
Gestor Název dokumentu Státní politika životního prostředí
1. Ochrana a udržitelné
využívání zdrojů
2. Ochrana klimatu a zlepšení
kvality ovzduší
3. Ochrana přírody a krajiny 4. Bezpečné
prostředí
1.1
Voda
1.2
Odpady
1.3 Půda a
horninové
prostředí
2.1
Emise
GHG
2.2
Ovzduší
2.3 OZE a
energetická
účinnost
3.1 Ekologické
funkce krajiny
3.2 Přírodní
krajinné
hodnoty
3.3 Sídla 4.1
prev
ence
rizik
4.2
Zmírňování
dopadů
nebezpečí
1.1.1
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.3.1
1.3.2
1.3.3
1.3.4
2.1.1
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.3.1
2.3.2
2.3.3
3.1.1
3.1.2
3.1.3
3.1.4
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.3.1
3.3.2
3.3.3
4.1.1
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.4
MŽP Plány pro zvládání povodňových
rizik (pro povodí Labe, Odra, Dunaj)
Z Z
MZe Příprava realizace opatření pro
zmírnění negativních dopadů sucha
a nedostatku vody
x x Z x Z
MŽP Koncepce řešení problematiky
ochrany před povodněmi v ČR
s využitím technických a přírodě
blízkých opatření
Z Z x
MŽP Strategie přizpůsobení se změně
klimatu v podmínkách ČR
x x o x x x x X x x x x x x Z x Z
MŽP Státní program environmentálního
vzdělávání, výchovy a osvěty a
environmentálního poradenství
v ČR
x x x x x x x x x x x x x x x X x x x x x x x o o o x
MŽP Aktualizovaný Národní
implementační plán Stockholmské
úmluvy o perzistentních
organických polutantech na léta
2012–2017
Z x x
80
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010)
Gestor Název dokumentu Státní politika životního prostředí
1. Ochrana a udržitelné
využívání zdrojů
2. Ochrana klimatu a zlepšení
kvality ovzduší
3. Ochrana přírody a krajiny 4. Bezpečné
prostředí
1.1
Voda
1.2
Odpady
1.3 Půda a
horninové
prostředí
2.1
Emise
GHG
2.2
Ovzduší
2.3 OZE a
energetická
účinnost
3.1 Ekologické
funkce krajiny
3.2 Přírodní
krajinné
hodnoty
3.3 Sídla 4.1
prev
ence
rizik
4.2
Zmírňování
dopadů
nebezpečí
1.1.1
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.3.1
1.3.2
1.3.3
1.3.4
2.1.1
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.3.1
2.3.2
2.3.3
3.1.1
3.1.2
3.1.3
3.1.4
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.3.1
3.3.2
3.3.3
4.1.1
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.4
MŽP Koncepce environmentální
bezpečnosti 2015–2020,
s výhledem do 2030
Z Z Z x
MD Dopravní politika ČR pro období
2014–2020 s výhledem do roku
2050
x x x x
MD Dopravní sektorové strategie, 2.
fáze
x x x x
MPO Národní akční plán čisté mobility o x o
MD Akční plán rozvoje inteligentních
dopravních systémů (ITS) v ČR
do roku 2020 (s výhledem do
roku 2050)
o x x
MMR Koncepce státní politiky
cestovního ruchu v ČR 2014–
2020
o x
MMR Politika architektury a stavební
kultury ČR
x o x x x x o
MMR Politika územního rozvoje ČR, ve
znění Aktualizace č.1
x x x x x x x x x x x x x x
81
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010)
Gestor Název dokumentu Státní politika životního prostředí
1. Ochrana a udržitelné
využívání zdrojů
2. Ochrana klimatu a zlepšení
kvality ovzduší
3. Ochrana přírody a krajiny 4. Bezpečné
prostředí
1.1
Voda
1.2
Odpady
1.3 Půda a
horninové
prostředí
2.1
Emise
GHG
2.2
Ovzduší
2.3 OZE a
energetická
účinnost
3.1 Ekologické
funkce krajiny
3.2 Přírodní
krajinné
hodnoty
3.3 Sídla 4.1
prev
ence
rizik
4.2
Zmírňování
dopadů
nebezpečí
1.1.1
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.3.1
1.3.2
1.3.3
1.3.4
2.1.1
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.3.1
2.3.2
2.3.3
3.1.1
3.1.2
3.1.3
3.1.4
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.3.1
3.3.2
3.3.3
4.1.1
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.4
MMR Strategie regionálního rozvoje
ČR 2014–2020 & AP SRR
x x x x x x x x x x x x x x x x x x
MMR Zásady urbánní politiky ČR x x o x x x x x x x
MMR Koncepce bydlení České
republiky do roku 2020
(revidovaná)
x Z o x o
MPO Národní akční plán ČR pro
energii z obnovitelných zdrojů
2010–2020
Z Z o o
MPO Národní akční plán energetické
účinnosti ČR III. (2014–2020)
Z
MPO Surovinová politika x x x x x
MPO Politika druhotných surovin ČR x x x o
MPO Akční plán na podporu zvyšování
soběstačnosti České republiky v
surovinových zdrojích substitucí
primárních zdrojů druhotnými
surovinami
x x x o
MPO Státní energetická koncepce
České republiky
x x x x x x x x
82
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010)
Gestor Název dokumentu Státní politika životního prostředí
1. Ochrana a udržitelné
využívání zdrojů
2. Ochrana klimatu a zlepšení
kvality ovzduší
3. Ochrana přírody a krajiny 4. Bezpečné
prostředí
1.1
Voda
1.2
Odpady
1.3 Půda a
horninové
prostředí
2.1
Emise
GHG
2.2
Ovzduší
2.3 OZE a
energetická
účinnost
3.1 Ekologické
funkce krajiny
3.2 Přírodní
krajinné
hodnoty
3.3 Sídla 4.1
prev
ence
rizik
4.2
Zmírňování
dopadů
nebezpečí
1.1.1
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.3.1
1.3.2
1.3.3
1.3.4
2.1.1
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.3.1
2.3.2
2.3.3
3.1.1
3.1.2
3.1.3
3.1.4
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.3.1
3.3.2
3.3.3
4.1.1
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.4
MPO Národní akční plán rozvoje
jaderné energetiky v České
republice
x x x o
MPO Národní strategie regenerace
brownfieldů
o x o o o x x x
MZe Akční plán pro biomasu v ČR
2012–2020
x x x x Z x x o o
MZe Akční plán pro rozvoj
ekologického zemědělství v
letech 2011–2015
o o x
MZe Víceletý program podpory
dalšího uplatnění udržitelných
biopaliv v dopravě na období
2015–2020
Z
MZe Koncepce vodohospodářské
politiky Ministerstva
zemědělství do roku 2015
x x x x x
MZe Národní akční plán ke snížení
používání pesticidů v ČR
x x o o
MZe Národní lesnický program do
roku 2013
x o x x x x x
83
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010)
Gestor Název dokumentu Státní politika životního prostředí
1. Ochrana a udržitelné
využívání zdrojů
2. Ochrana klimatu a zlepšení
kvality ovzduší
3. Ochrana přírody a krajiny 4. Bezpečné
prostředí
1.1
Voda
1.2
Odpady
1.3 Půda a
horninové
prostředí
2.1
Emise
GHG
2.2
Ovzduší
2.3 OZE a
energetická
účinnost
3.1 Ekologické
funkce krajiny
3.2 Přírodní
krajinné
hodnoty
3.3 Sídla 4.1
prev
ence
rizik
4.2
Zmírňování
dopadů
nebezpečí
1.1.1
1.2.1
1.2.2
1.2.3
1.3.1
1.3.2
1.3.3
1.3.4
2.1.1
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.3.1
2.3.2
2.3.3
3.1.1
3.1.2
3.1.3
3.1.4
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.3.1
3.3.2
3.3.3
4.1.1
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.4
MZe Zásady státní lesnické politiky x x o o
MZe Víceletý národní strategický plán
pro akvakulturu
x x x x x x
MZe Strategie resortu Ministerstva
zemědělství s výhledem do roku
2030
o x x x o x x x x x x o x o o x
SÚJB Radonový program o x
MPSV Strategie sociálního začleňování
2014–2020
o o o o
ÚV Národní politika výzkumu,
vývoje a inovací České republiky
na léta 2016–2020
o o o o o o x x o o o o o o x x x x x o o o o o o o x x x o
ÚV Národní výzkumná a inovační
strategie pro inteligentní
specializaci České republiky
o o o
MK Státní kulturní politika na léta
2015–2020 (s výhledem do roku
2025)
o o x
MZV Bezpečnostní strategie České
republiky 2015
x x x x
Vysvětlivky ke značení vazeb: x – relevantní propojení; o – okrajová (např. jen tematická) relevance; Z – zásadní relevance
84
Seznam zkratek a odborných výrazů:
Acquis communautaire Souhrn legislativy Evropských společenství (Evropská unie nemá právní subjektivitu)
Agenda 21 Akční program pro 21. století, dokument Konference OSN o životním prostředí a
rozvoji v Rio de Janeiru, 1992
AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny
B(a)P Benzo(a)pyren
BAT Best Available Technique
(Nejlepší dostupná technika)
Nejefektivnější technologie a její uplatňování při navrhování, výstavbě, provozu,
údržbě a odstranění zařízení po jeho dožití, která může být uplatněna v průmyslovém
sektoru za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek.
BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad
brownfields dříve zastavěné, nepoužívané nebo málo využívané průmyslové plochy
CAFE The Clean Air For Europe
Program Evropských společenství Čistý vzduch pro Evropu
CBC Phare Cross-Border Co-operation Phare
Program Phare pro přeshraniční spolupráci
CBD (Úmluva o biologické rozmanitosti)
Convention on Biological Diversity
CENIA CENIA, česká informační agentura životního prostředí
CITES Convention on International Trade with Endangered Species of Wild Fauna and Flora
(Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a
rostlin)
CFC halogenované uhlovodíky
CLARINET Contaminated Land Rehabilitation Network for Environmental Technologies
Evropská síť odborníků na dekontaminaci půdy a podzemní vody
CLRTAP Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution
(Úmluva o dálkovém znečišťování přecházejícím hranice států)
CMS Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals
Úmluva o ochraně stěhovavých druhů vlně žijících živočichů
cost-benefit analysis rozbor nákladů a přínosů
CO2 oxid uhličitý
ČIŽP Česká inspekce životního prostředí
ČOV čistírna odpadních vod
ČR Česká republika
ČSK Česká stomatologická komora
ČSÚ Český statistický úřad
EBRD Evropská banka pro obnovu a rozvoj
EC European Community
(Evropská společenství)
ECE Economic Commission for Europe
(Evropská hospodářská komise OSN – viz EHK)
85
ekolabelling označování ekologicky šetrných výrobků
EEA European Environmental Agency
(Evropská agentura životního prostředí)
EEC European Economic Community
(Evropské hospodářské společenství – EHS)
EECONET (Evropská ekologická síť)
European Ecological Network
EHAPE Akční plán zdraví a životního prostředí pro Evropu
EHK OSN, EHK/OSN Evropská hospodářská komise – ECE
EHS Evropské hospodářské společenství – viz EEC
EIA Environmental Impact Assessement
(hodnocení vlivů na životní prostředí)
EIONET European Information and Observation Network
(Evropská informační síť)
EMAS Eco-Management and Audit Scheme – EMAS
(Zavádění systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí Program
EMAS)
EMEP Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek
znečišťujících ovzduší v Evropě
EMS Environmentální manažerský systém
EO ekvivalentních obyvatel
EP Evropský parlament
EPR OECD Environmental Performance Review
(Hodnocení efektivnosti systému ochrany ŽP)
ERDF Evropský fond regionálního rozvoje
ES Evropská společenství – viz EC
ESPOO Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující hranice států
EŠV ekologicky šetrný výrobek
EU European Union
(Evropská unie)
EUR měna Evropské unie
EURATOM Evropské společenství pro atomovou energii
EUROSTAT Statistical Office of the European Union
Statistický úřad Evropské unie
EUSIS European Soil Information System
Evropský informační systém o půdě
GERD Gross Domestic Expenditure on R&D
Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj
GERD je základním souhrnným ukazatelem finančních vstupů do vědy a výzkumu
používaným v mezinárodních srovnáních.
GHG, GHGs skleníkové plyny
GMO geneticky modifikované organismy
86
HCFC hydrogenchlorofluorovodíky
HDP hrubý domácí produkt
HND hrubý národní důchod
CHKO chráněná krajinná oblast
CHLÚ chráněné ložiskové území
CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod
IEA International Energy Agency
(Mezinárodní energetická agentura)
ICRP Mezinárodní komise pro radiační ochranu
IFOAM International federation of organic agriculturemovements
INTERREG podpůrný program fondů Evropské unie
IPP integrovaná výrobková politika
IPPC Integrated Pollution Prevention and Control
(Integrovaná prevence a omezování znečištění)
ISDR International Strategy for Disaster Risk Reduction (Mezinárodní strategie pro snižování
rizika katastrof)
IRZ integrovaný registr znečištění
ISO International Organization for Standardization
(Mezinárodní organizace pro normalizaci)
ISPA Instrument for Structural Policies for Pre-Accession
(Nástroj strukturální předvstupní politiky)
IUCN International Union for Conservation of Nature and Natural Resources
Světový svaz ochrany přírody, dříve - Mezinárodní unie pro ochranu přírody a
přírodních zdrojů
LCA life-cycle assessment
(hodnocení životního cyklu výrobku)
LIFE podpůrný program fondů Evropské unie
life-cycle-thinking Uvažování celoživotního cyklu výrobku
MAAE Mezinárodní agentura pro atomovou energii
MA21 Místní Agenda 21
MD Ministerstvo dopravy
MEAs multilateral environmental agreements
mnohostranné environmentální smlouvy
MK Ministerstvo kultury
MMF Mezinárodní měnový fond
MMR Ministerstvo pro místní rozvoj
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MV Ministerstvo vnitra
MZ Ministerstvo zdravotnictví
87
MZe Ministerstvo zemědělství
MŽP Ministerstvo životního prostředí
NATURA 2000 Evropská soustava chráněných území
NEHAP National Environmental Health Action Plan (Akční plán pro zdraví a životního prostředí
ČR)
NH3 amoniak (čpavek)
Ni-Cd obsahující nikl a kadmium
NNO Nestátní neziskové organizace
NOx směs různých oxidů dusíku
NO2 oxid dusičitý
NPK hnojivo Kombinované hnojivo obsahující dusík, fosfor a draslík
NPŽP Národní program Životní prostředí
OECD Organization for economic cooperation and development
(Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)
OP operační program
OSN Organizace spojených národů
OZE obnovitelné zdroje energie
PEZ primární energetické zdroje
PAH Polyaromatic hydrocarbons, syn. polycyclic aromatic hydrocarbons
polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)
PCB polychlorované bifenyly
PCT polychlorované terfenyly
Phare Program pomoci EU kandidátským zemím střední a východní Evropy ke splnění
podmínek vstupu do EU
POPs persistentní organické znečišťující látky
(Persistent Organic Pollutants)
PM10 Prachové mikročástice menší než deset mikrometrů
PRTR Pollution release and transport register
(Registr úniků a přenosů znečišťujících látek)
PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa
PVC polyvinylchlorid
REACH Registration, evaluation and autorization of chemicals
Registrace, hodnocení a autorizace chemických látek
retail Vytvoření velkoobchodní i maloobchodní sítě pro přednostní nákup a prodej výrobků
příznivých pro životní prostředí
REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší
SEA Strategická EIA viz EIA
SEVESO II směrnice pro prevenci závažných průmyslových havárií
SEZ staré ekologické zátěže
SO2 oxid siřičitý
SOx směs různých oxidů síry
88
SPŽP ČR Státní politika životního prostředí České republiky
TKO tuhý komunální odpad
TSPEZ Tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů
Udržitelný rozvoj Uspokojování současných potřeb společnosti, aniž se tím omezí možnosti příštích
generací uspokojovat své potřeby. Rozvoj, který sladí ekonomická, sociální a
environmentální hlediska.
UNCED United Nations Conference on Environment and Development
(Konference OSN o životním prostředí a rozvoji)
UN CSD United Nations Commission for sustainable development
(Komise pro udržitelný rozvoj OSN)
UNDP United Nations Development Programme
(Program OSN pro rozvoj)
UN FCCC United Nations Framework Convention on Climate Change
(Rámcová úmluva OSN o změně klimatu)
UN-ECE Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů
UNEP United Nations Environmental Programme
(Program OSN pro životní prostředí)
ÚSES územní systém ekologické stability
ÚV VVI, RVVI Úřad vlády – Sekce pro vědu, výzkum a inovace a rada pro výzkum, vývoj a inovace
VaV věda a výzkum
VOC, VOCS Volatile Organic Substances
(těkavé organické látky)
VŠE Vysoká škola ekonomická
ZPF zemědělský půdní fond
ŽP životní prostředí
7.EAP 7. všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2020
89
XI. Souhrnný přehled opatření a nástrojů SPŽP
1. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů
1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu
1.1.1 Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů
povrchových vod , dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
1.1.1.1
Realizovat a aktualizovat plány povodí dle § 24
vodního zákona
MZe, MŽP –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.1.2
Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu
a hodnocení stavu vodních útvarů identifikovat
projekty směřující ke zlepšení stávajícího stavu
znečištění vod
MŽP, MZe –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.1.3
Snižovat znečištění povrchových a podzemních
vod ze zemědělských zdrojů na základě
monitoringu stanovit území a
aktivity v každém povodí, která vyžadují
prioritní pozornost a v nich cíleně aplikovat
místně specifická opatření.
MZe MŽP Průběžně
1.1.1.4
Napravovat negativní zásahy způsobené
lidskou činností obnovováním přirozených
koryt vodních toků s příznivým dopadem na
vodní a vodu vázané ekosystémy a přednostně
se zaměřit na ty úseky toků, které tvoří
biokoridory a toky v sídlech
MŽP MZe Průběžně
1.1.1.5
Zajistit podporu výstavby a rekonstrukce ČOV v
obcích do 2000 ekvivalentních obyvatel se
stávající kanalizací v souladu s články 7 a 2 odst.
9 Směrnice Rady 91/271/EHS
MZe, MŽP –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.1.6
Podpořit dokončení realizace opatření
směřujících k naplnění požadavků směrnice
Rady 91/271/EHS o čištění městských
odpadních vod
MZe, MŽP –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.1.7
Zajistit ochranu (CHOPAV), vyhledávání
a realizaci zdrojů povrchových a podzemních
vod pro zásobování obyvatelstva a omezit
ohrožení podzemních zdrojů vod v důsledku
zvyšování těžby štěrkopísků v nivách toků
MŽP, MZe –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.1.N.1
Zvýšit sazbu poplatků dle §88 vodního zákona
za odběr podzemní vody tak, aby minimálně
odpovídala úrovni průměrné ceny za odběr
povrchové vody při minimalizaci sociálních
dopadů
MŽP MZe 2017
90
1.1.N.2
Zajistit realizaci Programů monitoringu
povrchových a podzemních vod pro
vyhodnocení všech opatření prováděných
podle Rámcové směrnice, jako základního
nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity
MŽP, MZe –
dělené
kompetence
--- Průběžně
1.2 Předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na
životní prostředí. Podpora využívání odpadů jako náhrady přírodních zdrojů
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
1.2.0.1
Usilovat o zajištění hierarchie v nakládání
s odpady a minimalizovat finanční zátěž
obyvatel z řádného nakládání s odpady
MŽP --- průběžně
1.2.N.1
Podporovat u výrobků internalizaci externalit
spojených s nakládáním s odpady z nich
vzniklých (systémy zpětného odběru, rozšířená
odpovědnost výrobců, informační kampaně,
hodnocení životního cyklu výrobků, atd.).
MŽP MPO průběžně
1.2.1 Snížení podílu skládkování na celkovém odstraňování odpadů
1.2.1.1
Do roku 2020 snížit množství biologicky
rozložitelných komunálních odpadů ukládaných
na skládky na 35% z celkového množství
biologicky rozložitelných komunálních odpadů
vyprodukovaných v roce 1995 (v souladu se
směrnicí 1999/31/ES)
MŽP --- 2020
1.2.1.N.1
Nastavit poplatky za ukládání odpadů na
skládky tak, aby došlo minimálně k vyrovnání
nákladů tohoto, z pohledu ochrany životního
prostředí nejméně vhodného, způsobu
nakládání s odpady s náklady vhodnějšího
způsobu (tzn. energetického využití) a
v souladu s hierarchií nakládání s odpady
MŽP --- 2018
1.2.2 Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů
1.2.2.1
Zvýšit do roku 2020 nejméně na 50 %
hmotnosti celkovou úroveň přípravy
k opětovnému použití a recyklaci alespoň
u odpadů z materiálů, jako jsou papír, kov,
plast a sklo, pocházejících z domácností a
případně odpady jiného původu, pokud jsou
tyto toky odpadů podobné odpadům
z domácností
MŽP
MPO,
kraje, obce
2020
1.2.2.2
U odpadů z obalů zvyšovat do roku 2020 míru
jejich materiálového využití až na úroveň 70 %,
cílová míra celkového využití obalů v roce 2020
je 80 %
MŽP MPO 2020
1.2.2.3
Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 %
hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití
a míru recyklace stavebních a demoličních
MŽP
MPO,
MMR, MD
2020
91
odpadů a jiných druhů jejich materiálového
využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály
nahrazeny v souladu s platnou legislativou
stavebním a demoličním odpadem kategorie
ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících
materiálů (zemina a kamení).
1.2.2.4
U odpadních elektrických a elektronických
zařízení dosáhnout úroveň sběru, využití,
recyklace a přípravy k opětovnému použití dle
cílů směrnice 2012/19/EU o odpadních
elektrických a elektronických zařízeních.
MŽP MPO Průběžně
1.2.2.5
U vybraných autovraků opětovně použít
a využít nejméně v míře 95 % průměrné
hmotnosti všech vybraných vozidel převzatých
za kalendářní rok a opětovně použít
a materiálově využít v míře nejméně 85 %
průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel
převzatých za kalendářní rok
MŽP MPO Průběžně
1.2.2.6
Ve sběru baterií a akumulátorů dosáhnout do
26. září 2016 minimální úrovně sběru 45%
vzhledem k množství uvedenému na trh za
daný rok. Dosahovat vysoké recyklační
účinnosti v procesu recyklace odpadních baterií
a akumulátorů v souladu se směrnicí
2006/66/ES
MŽP --- 2016
1.2.2.7
Zvýšit podíl energetického využívání odpadů,
zejména komunálního při respektování
hierarchie nakládání s odpady
MŽP
MPO,
kraje, obce
2020
1.2.2.8
Zpracovat pravidla a zajistit podmínky pro
využití jednotlivých odpadových toků a pro
vybrané způsoby využívání a odstraňování
odpadů, zejména v návaznosti na předpisy EU,
za účelem zajištění ochrany životního prostředí
a lidského zdraví
MŽP MPO Průběžně
1.2.3 Předcházení vzniku odpadů
1.2.3.1
Připravit nový zákon o odpadech, postavený
s důrazem na důsledné dodržování
ekologických a technických standardů EU,
principů hospodářské soutěže a principů
rozšířené odpovědnosti výrobců
MŽP MPO 2016
1.2.3.2
Zajistit účinnou kontrolu přeshraničního
pohybu odpadů formou posílení inspekční
činnosti
MŽP
Celní
správa, ČIŽP
Průběžně
1.2.3.3
Pravidelně kontrolovat a vyhodnocovat
nakládání s odpady i plnění povinností původců
a oprávněných osob při nakládání s odpady
MŽP ČIŽP Průběžně
1.2.3.4
Podporovat vývoj a výrobu snadno
opravitelných, recyklovatelných, a materiálově
využitelných výrobků
MPO MŽP 2020
1.2.3.5
Snižovat obsah nebezpečných látek ve
výrobcích, které se stávají po ukončení jejich
životnosti nebezpečnými odpady
MPO MŽP, MZd 2020
92
1.2.3.6
Usilovat o minimalizaci množství používaných
obalových prostředků
MŽP --- 2020
1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdy a horninového prostředí
1.3.1 Omezování trvalých záborů zemědělské půdy
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
1.3.1.1 Podporovat využívání brownfieldů MPO
MMR,
MŽP, MZe,
MO, MD
průběžně
1.3.1.N.1
Udržet současnou výši odvodů za hektar za
odnětí ze zemědělského půdního fondu bez
výjimek (tj. výše základních odvodů za hektar
se bude měnit pouze při změnách úředních cen
zemědělských pozemků).
MŽP MZe Průběžně
1.3.2 Snižování ohrožení zemědělské a lesní půdy erozí
1.3.2.1
Podporovat a rozšiřovat uplatňování souboru
zejména agrotechnických, biotechnických a
organizačních opatření ke zpomalení půdní
eroze i její prevenci, vyhodnocovat jej a dle
potřeby doplňovat
MŽP MZe průběžně
1.3.2.N.1
Legislativně upravit hospodaření na
zemědělské půdě s cílem snížení jejich erozního
ohrožení (zmenšení velikosti půdních bloků a
přísnější kritéria pro jejich vymezování, vyšší
odpovědnost majitelů a uživatelů pozemků za
způsobené škody).
MZe MŽP Průběžně
1.3.2.N.2
Zachovat současný podíl lesů ve vlastnictví
státu s preferencí přírodě bližších forem
hospodaření při respektování
konkurenceschopnosti a zabezpečit zvýšenou
podporu mimoprodukčních funkcí lesů a více
zohlednit tyto funkce při rozhodování
MZe MŽP průběžně
1.3.2.N.3
Zajistit ve zvláště chráněných územích
a u vybraných zvláště chráněných druhů v co
nejvyšší míře státní vlastnictví pozemků dle
stanovených priorit ochrany přírody z důvodu
snížení finančních nákladů na újmu a z důvodu
sjednocení péče a managementu
MŽP MZe průběžně
1.3.2.N.4
Posílit vymahatelnost odpovědnosti vlastníků
pozemků za plnění povinností plynoucích ze
složkových právních předpisů
MŽP MZe, ČIŽP průběžně
1.3.3 Omezování a regulace kontaminace a ostatní degradace půdy a hornin způsobenou lidskou činností
1.3.3.1
Zvýšit účinnost kontroly a regulace v oblasti
ochrany půdy
MŽP, ČIŽP MZe průběžně
93
1.3.3.2
Uplatnit v praxi nové limity rizikových látek
v půdách
MŽP,
ČIŽP
MZe 2016
1.3.3.3
Podporovat vývoj nových postupů
dekontaminací
TA ČR
ÚV VVI, RVVI
MŽP, MZe,
MZd,
Průběžně
1.3.3.4
Sanovat antropogenní anomálie rizikových
látek v půdách, dnových sedimentech a
horninovém prostředí, podzemních a
povrchových vodách.
MŽP MZe, MZd Průběžně
1.3.3.5
Připravit Národní program ochrany půdy a
zahájit jeho realizaci
MŽP MZe 2020
1.3.4 Předcházení a zahlazování následků po hornické činnosti a těžbě nerostných surovin
1.3.4.1
Snížit rozsah krajiny narušené dobýváním
nerostů, včetně podpory dočerpávání již
otevřených ložisek v případě, že není takový
záměr v rozporu s ochranou životního prostředí
MŽP MPO Průběžně
1.3.4.2
Minimalizovat negativní dopady dobývání
nerostů s využitím přírodě blízkých postupů
rekultivace (a zachováním samovolně vzniklých
přírodních hodnot v dotčených územích)
MŽP
MPO,
MMR
Průběžně
1.3.4.3
Revitalizovat území postižená těžbou
nerostných surovin, především černého a
hnědého uhlí, uranu ale i dalších surovin
ponecháním částí ploch (dostatečných z
hlediska ekologických funkcí) samovolné nebo
řízené sukcesi
MŽP MPO, MMR Průběžně
1.3.4.4
Podporovat efektivní využití nerostných
i druhotných surovin
MPO MŽP 2020
1.3.4.N.1
Vytvořit legislativní a metodické podmínky pro
širší uplatnění přírodě blízkých metod
rekultivace těžbou zasažených území
MŽP MPO, MZe Průběžně
1.3.4.N.2
Podporovat výzkum, vývoj a využívání
environmentálně šetrných technologií
a postupů při těžbě, dopravě a zpracování
surovin a náhradě primárních zdrojů
druhotnými zdroji
MPO, ÚV VVI,
RVVI, TA ČR
MŽP 2020
2. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší
2.1 Snižování emisí skleníkových plynů
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
2.1.N.1
Zavést pravidelné vyhodnocování relevantních
politik a opatření ke snižování emisí
skleníkových plynů podle jednotné metodiky
MŽP
Členové
Meziresortn
í pracovní
skupiny pro
otázky
ochrany
klimatu
2018
94
2.1.1 Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do
roku 2020 oproti úrovni roku 2005
2.1.1.1
Zajistit pokračování stávajících a přípravu
nových programů zaměřených na snižování
emisí skleníkových plynů
MŽP MPO, MZe průběžně
2.1.1.2
Analyzovat varianty řešení a navrhnout zdanění
emisí mimo EU ETS (na základě výstupů analýzy
případné zavedení uhlíkové daně v souladu
s výsledky úkolu NPSE)
MF MŽP, MPO
2016
(analýza);
2018
(případná
implementac
e na základě
výstupů
analýzy)
2.1.1.3
Zpracovat technický (metodický) předpis pro
plánování rozvoje veřejné dopravy v krajích,
včetně organizace integrovaných dopravních
systémů a infrastruktury, zvyšovat dostupnost
a komfort veřejné dopravy a alternativních
způsobů dopravy
MD
MŽP, MMR,
územní
samospráva
2019
2.1.1.4
Podporovat opatření vedoucí ke zvýšení podílu
nízkoemisní nákladní dopravy, podporovat
rozvoj logistických řešení a organizace dopravy
na základě principu komodality (využívání
optimálního druhu dopravy samostatně nebo
v kombinaci), podporovat veřejné terminály
pro multimodální dopravu s případnou vazbou
na logistická centra
MD MŽP 2020
2.1.1.5
Snížit emise metanu z produkce odpadů,
zejména omezením skládkování odpadu,
snížením podílu jeho biologicky rozložitelné
složky a vyšším využitím odpadů ze zemědělství
MŽP MZe 2020
2.1.1.6
Zvýšit účinnost stávajících energetických
zdrojů, snížit podíl fosilních paliv na výrobě
elektřiny a tepla, zvýšit podíl OZE na hrubé
konečné spotřebě energie a zvýšit energetické
využití odpadů
MPO --- Průběžně
2.1.1.N.1
Efektivně využít prostředky z prodeje emisních
povolenek a flexibilních mechanismů Kjótského
protokolu a Rozhodnutí EP a Rady č.
406/2009/ES
MŽP MPO průběžně
2.1.1.N.2
Aktivně se zapojit do nastavování pravidel pro
Evropský systém emisního obchodování pro
další období
MŽP --- průběžně
2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
2.2.N.1
Zahrnout podmínky ochrany ovzduší do
veřejných soutěží na zakázky obcí a krajů
MŽP Kraje, obce průběžně
2.2.N.2
Podporovat osvětu o možnostech čerpání
dotací na snižování emisí znečišťujících látek do
ovzduší a na realizaci opatření ke zlepšení
kvality ovzduší
MŽP --- Průběžně
95
2.2.1 Zlepšení kvality ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity
2.2.2 Plnění národních emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické látky
(VOC), amoniak (NH3) a jemné suspendované částice (PM2,5)
2.2.3 Snížení emisí těžkých kovů a persistentních organických látek
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
2.2.1.1
Do roku 2020 snížit emise PM2,5 a dalších
znečišťujících látek (zejména polycyklických
aromatických uhlovodíků) náhradou
spalovacích zdrojů v domácnostech a zajistit
jejich řádný provoz a účinnou kontrolu
MŽP MPO, obce 2020
2.2.1.2
Zohledňovat dopravní problémy v plánech
rozvoje dopravy krajů a měst a obcí k dosažení
imisních limitů, např. budováním obchvatů
a zřizováním nízkoemisních zón.
MD, územní
samo
správa
MŽP 2020
2.2.1.3
Zvýšit podíl vozidel s alternativním pohonem
v sektoru veřejné a individuální dopravy
prostřednictvím Národního akčního plánu čisté
mobility
MPO
MD, MMR,
MŽP
2020
2.2.1.4
Snížit do roku 2020 emise NOx a PM2,5 ze
sektoru silniční dopravy obnovou vozového
parku ČR
MPO
MD, MŽP,
MMR
2020
2.2.1.5 Realizovat obměnu vozového parku veřejné
správy za vozidla s alternativním pohonem
MŽP
Územní
samospráva
Průběžně
2.2.1.6
Do roku 2020 snížit emise SO2 a NOx aplikací
nejlepších dostupných technik v sektoru
veřejné energetiky
MPO MŽP 2020
2.2.1.7
Do roku 2020 snížit emise NH3 o 18 % (oproti
roku 2005) aplikací opatření v sektoru
zemědělství
MZe MŽP 2020
2.2.1.8
Do roku 2020 dále snižovat emise znečišťujících
látek (TZL, NOx, SO2, VOC, CO), emitovaných
z ostatních stacionárních zdrojů, na základě
dobrovolných dohod uzavíraných mezi
provozovateli a MŽP v oblastech s dlouhodobě
zhoršenou kvalitou ovzduší (např. využíváním
nejlepších dostupných technik (BAT) a
opatřeními nad rámec BAT)
MŽP
MZe, kraje
a obce
2020
2.2.1.9
Vzájemně sladit národní a krajské koncepce
v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy,
územního plánování a ochrany životního
prostředí s cílem zlepšení kvality ovzduší
MŽP
MPO, MD,
MZe
2020
2.2.1.10
Účinně spolupracovat se sousedními zeměmi
s cílem eliminace přeshraničních přenosů látek
znečišťujících ovzduší a zlepšení kvality ovzduší
v příhraničních regionech
MŽP
územní
samospráva
2020
2.2.1.11 Realizovat Národní program snižování emisí ČR MŽP ÚOSS - 2019
96
gestoři
opatření z
NPSE
2.2.1.12
Umožnit podporu realizace opatření
vyplývajících z programů zlepšování kvality
ovzduší zpracovaných pro zóny a aglomerace
MŽP
územní
samospráva
, MD, MMR,
MPO, MZe
2020
2.2.1.13
Snížení nárůstu emisí snížením intenzity
motorové silniční dopravy (podpora veřejné
hromadné dopravy, podpora nemotorové
dopravy, aj.)
MD, kraje,
obce
Průběžně
2.2.1.N.1
Implementovat zákon o ochraně ovzduší a jeho
prováděcí předpisy do praxe a novelizovaný
zákon o integrované prevenci, který tvoří širší
právní rámec pro povolování významných
průmyslových zařízení a obsahuje i pravidla
pro aplikaci BAT
MŽP, KÚ,
obce
--- 2020
2.2.1.N.2
Zajistit dlouhodobý provoz národní sítě
imisního monitoringu ve vztahu k požadavkům
evropské a národní legislativy ochrany ovzduší
MŽP MZd, MF 2020
2.2.1.N.3
V návaznosti na přijetí nového zákona
o ochraně ovzduší zpracovat nové programy
zlepšování kvality ovzduší pro zóny
a aglomerace, na jejichž území dochází
k překračování imisních limitů
MŽP KÚ a obce 2016
2.2.1.N.4
Aktualizovat programy zlepšování kvality
ovzduší v tříletých intervalech
MŽP --- 2019
2.2.1.N.5
Poskytovat kvalitní informace o úrovních
znečištění pro účely rozhodování podle zákona
o ochraně ovzduší
MŽP --- Průběžně
2.2.1.N.6
Zvyšovat povědomí veřejnosti a provozovatelů
relevantních průmyslových činností
o problematice BAT, vývoji v této oblasti
a otázkách aplikovatelnost
MŽP MPO, MZe Průběžně
2.2.1.N.7
Zpracovat nový Národní program snižování
emisí ČR v návaznosti na novou legislativu
a aktualizovat jej ve čtyřletých intervalech
MŽP --- 2019
2.2.1.N.8
Podporovat šíření informací o negativních
dopadech spalování nekvalitních paliv na
kvalitu ovzduší a lidské zdraví a o možnostech
ekologického vytápění
MŽP MZd Průběžně
2.3 Efektivní a k přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie
2.3.1 Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
2.3.1.1
Stanovit udržitelný potenciál produkce
biomasy (fytomasy, dendromasy, odpadní) do
roku 2020, resp. 2030
MZe MŽP, MPO 2020
97
2.3.1.2
Zajistit trvale udržitelný potenciál biomasy
(včetně bioplynu) pro efektivní energetické
využití bez ohrožení potravinové bezpečnosti
ČR
MZe MŽP Průběžně
2.3.2 Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí
NOx, VOC a PM2,5 z dopravy
2.3.2.1
Zajistit náhradou fosilních pohonných hmot
obnovitelnými zdroji energie v dopravě snížení
emisí CO2 nejméně o 3,5 % do 31.12.2017
a nejméně o 6 % do 31.12.2020
MŽP MD, MPO 2017, 2020
2.3.2.2
Zajistit postupné navyšování podílu biopaliv
splňujících kritéria udržitelnosti na celkové
spotřebě pohonných hmot, s důrazem na
rozvoj vysokoprocentních biopalivových směsí
a čistých biopaliv
MPO
MŽP, MZe,
MF, MD
2020
2.3.2.3
Podporovat realizaci pilotních projektů na
výrobu pokročilých biopaliv
MPO MŽP, MZe Průběžně
2.3.3 Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020
2.3.3.1
Podporovat nárůst podílu vysoce účinné
kombinované výroby tepla a elektřiny a
účinných soustav zásobování tepelnou energií
MPO --- Průběžně
2.3.3.2
Využívat nejlepší dostupné techniky (BAT - Best
Available Techniques) sloužící ke snižování
energetické náročnosti u nových zdrojů a
podporovat jejich zavádění u zdrojů stávajících
MŽP MPO Průběžně
2.3.3.3
Podporovat opatření vedoucí k úsporám
energií na vytápění prostřednictvím celkového
nebo dílčího zateplení rodinných a bytových
domů při rekonstrukcích i v novostavbách,
výměnou konvenčních zdrojů energie za
obnovitelné, instalací zdrojů na vytápění s
využitím obnovitelných zdrojů energie a
podporovat snižování spotřeby energie
zlepšením tepelně technických vlastností
obvodových konstrukcí budov
MPO, MŽP,
MMR
--- 2020
2.3.3.4
Rozšířit systém energetického štítkování, zvýšit
podíl úsporných spotřebičů - příprava návrhu
úprav legislativy
MPO --- Průběžně
2.3.3.5 Zvýšit podíl úsporného veřejného osvětlení MPO MŽP Průběžně
2.3.3.6
Snížit energetickou náročnost budov
prostřednictvím zavedení povinných
energetických standardů pro nové budovy do
roku 2020, podporovat zavádění procesů
energetického managementu
MPO --- 2020
2.3.3.N.1
Podporovat výzkum zaměřený na snižování
energetické náročnosti technologií, příp. na
technologické postupy a zařízení vedoucí ke
ÚV VVI, RVVI,
GA ČR, TA ČR
MPO, MŽP,
MZe
Průběžně
98
snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší
(potenciální BAT)
3. Ochrana přírody a krajiny
3.1 Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
3.1.N.1.1
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny upravením legislativního
zakotvení ÚSES ve vztahu k předpisům v oblasti
územního plánování a pozemkových úprav
MŽP MMR Průběžně
3.1.N.1.2
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny zavedením právní úpravy
k ochraně a zajištění migrační prostupnosti
krajiny a posílením metodické podpory pro její
ochranu
MŽP MMR, MD Průběžně
3.1.N.1.3
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny stanovením podmínek
ochrany významných krajinných prvků a limitů
pro využití jejich území
MŽP Průběžně
3.1.N.1.4
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny upravením konceptu zvláštní
druhové ochrany s důrazem na ochranu
biotopů a zavedením ochrany přírodních
stanovišť
MŽP Průběžně
3.1.N.1.5
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny revizí a komplexně právní
úpravou oblasti legislativně ekonomických aj.
nástrojů v oblasti ochrany přírody (náhrady
škod, újmy, směna a výkup pozemků, nápravná
opatření aj.)
MŽP Průběžně
3.1.N.2
Zajistit finanční prostředky na zachování
biodiversity a zlepšení stavu krajiny (např.
revitalizační, přírodě blízká protipovodňová,
protierozní opatření, přírodě bližší
a alternativní formy hospodaření v lesích,
realizace záchranných programů a potlačování
nepůvodních druhů)
MŽP MF, MZe průběžně
3.1.N.3
Zahájit komplexní sledování vývoje krajiny
s využitím kvantitativního a kvalitativního
monitoringu stavu jednotlivých složek krajiny
a dynamiky změn ve využívání krajiny tak, aby
bylo možné vyhodnocovat působení různých
vlivů na funkční využití krajiny a vzájemný vztah
těchto vlivů, a vyhodnocovat tak stav krajiny
jako celku
MŽP --- Průběžně
3.1.N.4
Zajistit sledování relevantních dat pro
vyhodnocování změn v oblasti přírody a krajiny
vedoucí k návrhům opatření a k vyhodnocování
účinnosti opatření k dosažení cílů strategických
a koncepčních dokumentů, zejména SPŽP
MŽP --- Průběžně
3.1.N.6.1
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
ÚV VVI, RVVI,
TA ČR, GA ČR,
MZe Průběžně
99
jejich ochrany, zejména ochrany druhů
a přírodních stanovišť a podmínek pro jejich
zachování
MŽP
3.1.N.6.2
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména přírodě bližších forem
hospodaření a udržitelnost zemědělského,
rybářského a lesního hospodaření
ÚV VVI, RVVI,
TA ČR, GA ČR,
MŽP
MZe Průběžně
3.1.N.6.3
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména nepůvodních druhů,
jejich vlivu v oblasti biodiverzity i hospodářství
a veřejného zdraví a návrh vhodných opatření
technických a jiných řešení zajištění migrační
prostupnosti migračních bariér
ÚV VVI, RVVI,
TA ČR, GA ČR,
MŽP
MD, MZe Průběžně
3.1.N.6.4
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména v oblasti
vyhodnocování vlivu sídelní zeleně na lokální
klima a odtokové poměry
ÚV VVI, RVVI,
TA ČR, GA ČR,
MŽP
MZe Průběžně
3.1.N.6.5
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména vyhodnocování
fragmentace populací, vlivů fragmentace
krajiny a optimalizace způsobů zajištění
prostupnosti krajiny a konektivity populací
ÚV VVI, RVVI,
TA ČR, GA ČR,
MŽP
MZe, MD Průběžně
3.1.N.6.6
Podporovat výzkum biodiverzity,
ekosystémových služeb a funkcí a možností
jejich ochrany, zejména metodologie
ekosystémových služeb
ÚV VVI, RVVI,
TA ČR, GA ČR,
MŽP
Průběžně
3.1.N.7
Podporovat vhodné formy zapojení veřejnosti
do ochrany, správy a plánování krajiny a do
rozhodování o využívání krajiny ve smyslu
Evropské úmluvy o krajině
MŽP
MMR,
územní
samospráva
Průběžně
3.1.N.8
Vytvořit podmínky pro zavedení systému
hodnocení ekosystémových služeb na národní
úrovni ve vazbě na řešení této problematiky
v EU
MŽP MF, MZe 2020
3.1.1 Zvýšení ekologické stability krajiny
3.1.1.1
Zlepšit podmínky pro realizaci Územního
systému ekologické stability (ÚSES)
MŽP MMR, MZe 2016
3.1.1.2
Zlepšit funkční stav územního systému
ekologické stability, zvýšit podíl funkčních
a stabilních skladebných částí a při jejich
realizaci přiměřeně využívat sukcesní procesy
MŽP MZe Průběžně
3.1.1.3
Podporovat ochranu významných krajinných
prvků zejména s ohledem na zachování
a zlepšování jejich stabilizačních funkcí
a vyhodnotit její význam ve vztahu k lesům
z hlediska zájmů obecné ochrany přírody
a krajiny
MŽP MMR, MZe průběžně
3.1.1.4
Podporovat zachování a rozšíření přírodě
blízkých krajinných struktur plnících interakční
a stabilizační ekosystémové funkce v krajině
MŽP MZe průběžně
100
3.1.1.N.1
Zajistit pozemkové zdroje pro realizaci opatření
k obnově vodního režimu krajiny a k realizaci
ÚSES
MŽP MZe, MMR průběžně
3.1.2 Obnova vodního režimu krajiny
3.1.2.1
Realizovat revitalizační a přírodě blízká
protipovodňová opatření ve vodních tocích
a nivách
MŽP MZe Průběžně
3.1.2.2
Realizovat opatření na obnovu přirozeného
vodního režimu rašelinišť a slatin
MŽP --- Průběžně
3.1.2.3 Realizovat protierozní opatření v krajině MZe MŽP Průběžně
3.1.2.4
Podporovat samovolnou renaturaci vodních
toků a niv
MŽP MZe Průběžně
3.1.2.N.1
Prohlubovat vzdělávání a veřejnou i správní
osvětu komplexních a příznivých účinků
opatření k obnově vodního režimu krajiny a
aktivně posilovat pozici veřejnosti a
podporovat její účast na plánování v oblasti vod
MŽP MŠMT, MZe Průběžně
3.1.3 Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny
3.1.3.1
Zajistit územní ochranu spojitého systému
migračně významných území a dálkových
migračních koridorů v rámci územního
plánování
MŽP
MZe, MMR,
MD
Průběžně
3.1.3.2
Zajistit prostupnost krajiny v rámci
komplexních pozemkových úprav i v rámci
zemědělského hospodaření
MZe MŽP 2020
3.1.3.3
Přednostně posilovat kapacitu stávajících
dopravních koridorů před budováním
souběžných komunikací s obdobnou kapacitou
dopravy obsluhujících stejná území. Dopravní
koridory a stavby plánovat, navrhovat
a realizovat s ohledem na požadavek zajištění
konektivity populací volně žijících živočichů
a zajištění jejich dostatečné migrační
prostupnosti
MD MŽP 2020
3.1.3.4
Při výstavbě a rekonstrukcích dopravních
staveb využívat technická a jiná řešení
zajišťující funkční prostupnost pro živočichy
a zajistit zprůchodnění stávajících dopravních
staveb v úsecích s významným fragmentačním
vlivem
MD MŽP 2020
3.1.3.5
Realizovat systémová opatření k zajištění
migrační prostupnosti vodních toků pro ryby
a další na vodu vázané organismy (zejména
výstavba rybích přechodů, odstraňování
nepotřebných migračních překážek, zajišťování
poproudových migrací ryb, obnovovat
propojení nivních biotopů s vodními toky
apod.)
MŽP, MZe –
dělené
kompetence
--- průběžně
3.1.3.N.1
Zajistit strukturované finanční zdroje pro
zajištění prostupnosti migračních bariér,
zejména dopravních staveb, a na zpracování
migračních studií
MŽP MD Průběžně
101
3.1.4 Zachování a posílení mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny a lesů
3.1.4.1
Zlepšit zacílení, flexibilitu a efektivitu
agroenvironmentálně-klimatických opatření
v rámci Programu rozvoje venkova z hlediska
jejich přínosu pro zlepšení ekologické stability
krajiny a ochrany biologické rozmanitosti,
rozšířit je o programy na orné půdě, zejména
pro cílené zajištění podpory ohrožených druhů
zemědělské krajiny a zajistit jejich provázanost
s dalšími nástroji ochrany přírody
MZe MŽP Průběžně
3.1.4.2
Realizovat legislativně administrativní i finanční
podporu pro rozvoj a plošné rozšíření trvale
udržitelných způsobů zemědělského,
rybářského a lesnického hospodaření
MZe MŽP 2020
3.1.4.3
Zvýšit diferenciaci způsobů hospodaření na
zemědělském půdním fondu (ZPF) a zlepšit
druhovou a prostorovou skladbu lesů
MZe MŽP, MO Průběžně
3.1.4.4
Obnovovat mokřadní stanoviště a podporovat
jejich toleranci ze strany hospodářských
subjektů, omezovat odvodňování dosud
neodvodněných hospodářsky využívaných
pozemků a optimalizovat způsoby odvodňování
s ohledem na zvýšení retence vody v krajině
MŽP MZe Průběžně
3.1.4.N.1
Naplňovat Národní lesnický program (NLP) i po
roce 2013 jako nástroj trvale udržitelného
obhospodařování lesů
MZe MŽP Průběžně
3.1.4.N.2
Zachovat vrchní státní dozor z hlediska ochrany
životního prostředí ve vztahu k lesům v národní
legislativě
MŽP MZe, MO Průběžně
3.1.4.N.3
Podporovat certifikaci lesů s využitím systémů
PEFC a FSC a kaskádového využití dřevní hmoty
jako nástrojů k prosazování trvale udržitelného
obhospodařování lesů
MZe, MŽP –
dělené
kompetence
--- Průběžně
3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot
3.2.1 Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
3.2.1.1
Zajistit odpovídající péči o předměty ochrany
všech ZCHÚ v souladu s jejich cíli ochrany a se
schválenými plány péče, včetně odpovídajících
finančních prostředků
MŽP MZe Průběžně
3.2.1.2
Zajistit ochranu evropsky významných lokalit
(EVL) a ptačích oblastí (PO) a péči o ně
v souladu s přijatými souhrny doporučených
opatření, v rámci toho provést revizi
navržených stupňů zvláštní územní ochrany
pro všechny EVL Natura 2000 v ČR
MŽP MZe Průběžně
3.2.1.3
Zajistit reprezentativní podchycení
nejcennějších částí přírody a krajiny v rámci
soustavy ZCHÚ
MŽP --- Průběžně
102
3.2.1.N.1
Zvýšit efektivitu ekonomických nástrojů za
účelem podpory plnění cílů ochrany zvláště
chráněných území, lokalit soustavy Natura
2000 a zajištění ochrany zvláště chráněných
druhů a podmínit podporu (např.
agroenvironmentálně-klimatická opatření)
plněním těchto cílů
MŽP MZe, MF Průběžně
3.2.1.N.2
Zajistit funkční a efektivní systém soustavného
(průběžného) monitoringu stavu předmětů
ochrany ZCHÚ, EVL a PO s ohledem na
naplňování cílů ochrany jednotlivých území
a efektivitu jejich ochrany a prováděné péče
o ně, stavu populací vzácných a ohrožených
druhů a jejich biotopů s ohledem na efektivitu
jejich ochrany a provádění péče o ně.
MŽP --- Průběžně
3.2.2 Zastavení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť
3.2.2.1
Zajistit ochranu zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů, udržet stav jejich biotopů
a posílit ochranu a udržitelné využívání
genetických zdrojů zvířat, rostlin
a mikroorganismů
MŽP MZe, MO Průběžně
3.2.2.2
Zajistit ochranu a udržitelné využívání
genetických zdrojů živočichů, rostlin
a mikroorganismů
MŽP, MZe –
dělené
kompetence
--- Průběžně
3.2.2.3
Realizovat záchranné programy pro vybrané
zvláště chráněné (nejohroženější) druhy
a koncepce (programy péče) pro management
populací dalších vybraných druhů;
v mezinárodním kontextu optimalizovat ex-situ
ochranu vymírajících druhů (zoologické
a botanické zahrady)
MŽP --- Průběžně
3.2.2.4
Zmírňovat negativní následky lidských aktivit
(opatření k eliminaci zraňování a usmrcování
živočichů, péče o handicapované živočichy aj.).
MŽP
MZe, MD,
MPO
Průběžně
3.2.2.5
Zajistit revizi odpovídající ochrany a péče
o přírodní stanoviště z hlediska
reprezentativnosti a unikátnosti a zabezpečit
řádný management či obnovu vzácných
a mizejících typů stanovišť (písčiny, slatiny,
narušovaná stanoviště) a v rámci toho provést
revizi seznamu zvláště chráněných druhů
živočichů a rostlin
MŽP MZe, MO Průběžně
3.2.2.6
Podporovat účinná opatření pro regulaci počtu
druhů živočichů s ohledem na vyváženou
strukturu společenstev
MŽP Průběžně
3.2.3 Omezení negativního vlivu invazních druhů a zajištění účinných opatření k jejich regulaci
103
3.2.3.1
Navrhnout a realizovat komplexní a systémová
opatření k snížení negativního vlivu druhů
s nepříznivými dopady na biologickou
rozmanitost či hospodářskou produkci
(prevence včetně hodnocení nebezpečí,
monitoring, včasná reakce, eradikace či
dlouhodobá regulace).
MŽP MZe, MPO 2015
3.2.3.2
Usměrňovat míru využívání druhů
s nepříznivými dopady na biologickou
rozmanitost či hospodářskou produkci a druhů
s neprověřenými vlastnostmi na pozemcích
v majetku státu a na ostatním území zajistit
podporu omezení jejich využití a regulace
v rámci zásad správné zemědělské praxe,
lesnického hospodaření a vodohospodářských
postupů
MZe MŽP, MO Průběžně
3.2.3.3
Omezit rizika zavlékání a šíření nepůvodních
invazních druhů v rámci obchodu a dopravy
MŽP
MZe, celní
správa
průběžně
3.2.3.4
Vytvářet a realizovat programy k potlačení
(eradikaci, regulaci) vybraných druhů
s nepříznivými dopady na biologickou
rozmanitost či hospodářskou produkci,
případně ve vybraných územích
MŽP MZe, MO
Průběžně, KT:
2015
3.2.3.N.1
Vytvořit jednotný informační systém
o nepůvodních druzích (sjednocení informací
z oblasti ochrany přírody a fytosanitární
a veterinární oblasti) a navázat jej na
mezinárodní databáze
MŽP MZe Průběžně
3.2.3.N.2
Vytvořit a zajistit monitoring nepůvodních
druhů s cílem doplnit a propojit existující
systémy ve fytosanitární a veterinární oblasti
MŽP MZe Průběžně
3.2.3.N.3
Optimalizovat legislativní nástroje ochrany
přírody a krajiny optimalizací právní úpravy
související s nepůvodními druhy organismů
(v koordinaci s vývojem v rámci EU) s důrazem
na odstranění nekonzistence předpisů,
propojení postupu v oblasti ochrany přírody
s fytosanitárními a veterinárními předpisy
a řešení zdrojů a vektorů v oblasti obchodu
a dopravu
MŽP --- Průběžně
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
3.3.N.1
Optimalizovat dotační podmínky programů na
podporu a regeneraci bydlení ve vztahu
k ochraně zeleně a živočichů v sídlech a
k vhodnému nakládání se srážkovými vodami
MŽP, MMR MF Průběžně
3.3.1 Zlepšení funkčního stavu zeleně v sídlech
3.3.1.1
Vytvářet podmínky pro zachování a vymezení
nových ploch a prvků zeleně jako součásti
funkčního a strukturovaného systému sídelní
zeleně v sídlech v rámci územního plánování,
MMR
MŽP,
územní
samospráva
Průběžně
104
aby byla zajištěna základní podmínka pro
plnění jeho funkcí
3.3.1.2
Zvýšit biologickou hodnotu sídelní zeleně
podporou uplatnění stanovištně vhodných
druhů rostlin (např. využívání domácích druhů
dřevin, zavádění druhově pestrých trávníků do
veřejných parků), revitalizací stávajících
a realizací funkčních propojení stávajících ploch
zeleně a opatřeními k zajištění podmínek pro
existenci volně žijících živočichů v sídlech
(realizace prvků pro podporu hnízdění ptáků,
plazů aj.)
MŽP Průběžně
3.3.1.3
Podporovat přírodě blízké postupy a metody
při revitalizaci a zakládání ploch zeleně
MŽP --- Průběžně
3.3.1.4
Podpořit stavebně-architektonická řešení
staveb vhodně snižujících nároky na
zastavěnou plochu (např. podzemní garáže,
patrová garážová stání apod.).
MMR MPO, MK Průběžně
3.3.1.N.1
Optimalizovat metodickou podporu územního
plánování a ochrany přírody a krajiny ve vztahu
k požadavkům na funkce systému sídelní
zeleně.
MŽP, MMR
(dělená
gesce)
2018
3.3.2 Posílení regenerace brownfieldů s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech
29
3.3.2.1
Podporovat revitalizaci (regeneraci)
brownfieldů v zastavěném území sídel
s ohledem na komplexní potřeby územního
rozvoje a požadavky na kvalitu životního
prostředí
MPO MMR, MŽP Průběžně
3.3.2.2
Realizovat funkční plochy či prvky zeleně v
rámci každého z podpořených projektů
revitalizace (regenerace) brownfieldů v
návaznosti na urbanistickou strukturu sídel
MPO
MŽP, MMR,
územní
samospráva
Průběžně
3.3.2.3 Podpora výstavby na plochách brownfieldů MPO MMR Průběžně
3.3.2.N.1
Sledovat a vyhodnocovat účinnost zákona
o ochraně ZPF ve vztahu k využívání méně
kvalitních půd a brownfieldů pro realizaci
investičních záměrů
MŽP MZe, MPO Průběžně
3.3.2.N.2
Sledovat a vyhodnocovat stav brownfieldů
zejména z hlediska jejich počtu, typu, velikostní
struktury, majetkoprávních vztahů
a ekologického stavu
MPO
MŽP, MMR,
MZe
Průběžně
3.3.2.N.3
Aktualizovat Národní strategii regenerace
brownfieldů
MPO
MMR, MŽP,
MZe, MD
2017
3.3.3 Zlepšení hospodaření se srážkovou vodou v sídelních útvarech
3.3.3.1
Podporovat přeměny stávajících
nepropustných ploch na propustné (odstavné
MŽP MMR Průběžně
29
Připravovaná aktualizace Národní strategie regenerace brownfieldů, kterou připravuje agentura Czechinvest a zastřešuje
MPO, přehodnotí a určí vhodné nastavení gescí za jednotlivá opatření cíle 3.3.2. Tato strategie komplexně doplní další
potřebná opatření v oblasti brownfieldů, která nejsou v SPŽP uvedena.
105
plochy nebo parkoviště, příliš široké nebo
nepoužívané cesty, zpevněné předzahrádky,
dvory)
3.3.3.2
Podporovat v rámci realizace nově budovaných
zpevněných ploch vhodné nakládání se
srážkovými vodami (zasakování, akumulace
nebo odpar dešťové vody - propustná dlažba
využívající vegetačních tvárnic, zatravněných
spár nebo porézních materiálů, zatravněné
střechy atd.)
MŽP MMR Průběžně
3.3.3.3
Zvýšit podíl ploch zeleně, jejichž součástí je
vhodné retenční opatření (zasakovací průlehy,
rýhy nebo šachty, retenční příkopy, zelené
střechy, apod.)
MŽP MMR, MZe Průběžně
3.3.3.4
Podporovat opatření vedoucí k zachycení
a následnému využití srážkové a užitkové vody
v místě (retenční nádrže, podzemní jímky)
MŽP MMR, MZe Průběžně
3.3.3.5
Podporovat revitalizaci vodních toků
v sídelních útvarech
MŽP MMR, MZe Průběžně
4. Bezpečné prostředí
4.1 Předcházení rizik
4.1.1 Předcházení vzniku antropogenních rizik
4.1.1.1
Rozšiřovat sledování znečištění půdy
a zemědělských plodin zvláště nebezpečnými
látkami – PCB, dioxiny, těžkými kovy,
polyaromatickými uhlovodíky apod.
v oblastech s možnými riziky (staré ekologické
zátěže, havarijní znečištění)
MŽP MZe Průběžně
4.1.1.2
Stanovit pravidla pro bezpečné nakládání
s nebezpečnými odpady s cílem v maximální
možné míře omezit negativní vliv
nebezpečných odpadů na životní prostředí
a lidské zdraví
MŽP MZd Průběžně
4.1.1.3
Zefektivnit kontrolu pohybu nebezpečných
odpadů a plnění povinností původců odpadů
spojených s pohybem nebezpečných odpadů
(např. efektivní elektronizací vybraných
ohlašovacích a evidenčních povinností)
MŽP ČIŽP 2017
4.1.1.4
Hodnocení látek v rámci akčního plánu
Společenství
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.5
Omezovat rizika nebezpečných chemických
látek povolováním jejich výroby, dovozu
a používání
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.6
Zefektivňovat organizační a technická opatření
ke snížení pravděpodobnosti vzniku závažných
havárií způsobených nebezpečnými
chemickými látkami
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.7
Realizovat systém umisťování nebezpečných
objektů a zařízení v odpovídajících
vzdálenostech od obytných oblastí
MŽP MMR Průběžně
4.1.1.8
Zefektivnit rozhodovací proces o nakládání
s GMO založený na vědeckém hodnocení rizik,
a to na národní i EU úrovni, a současně
zabezpečit informování a účast veřejnosti
MŽP MZe, MZd 2017
106
4.1.1.9
Omezovat negativní vliv působení hluku na
zdraví lidí a ekosystémy
MZd
MŽP, MMR,
MD
Průběžně
4.1.1.10
Znovuzískávat a zneškodňovat regulované
látky poškozujících ozonovou vrstvu za použití
závazných technologií
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.11
Kontrolovat úniky látek poškozujících
ozonovou vrstvu z chladicích zařízení a
podpořit výměnu starých technologií
s obsahem regulovaných látek za nové
technologie s obsahem látek, které mají nulový
potenciál poškozování ozonové vrstvy (ODP)
a zároveň co nejmenší potenciál globálního
oteplování (GWP)
MŽP MPO Průběžně
4.1.1.12
Zajistit náhradu za halonové hasicí přístroje
a systémy požární ochrany, které spadají do
kategorie tzv. kritického použití dle nařízení
Komise (EU) č. 744/2010 , kterým se mění
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1005/2009 o látkách, které poškozují
ozonovou vrstvu, s ohledem na kritická použití
halonů
MŽP
MD, MO,
MZd, MPO
Průběžně
4.1.1.13
Mapovat lokality s potenciální možností úniku
rizikových anorganických nebo organických
látek, toxických kovů do životního prostředí
z dolů, odvalů a výsypek (a nebo metanu
z hlubinných dolů v obydlené oblasti)
a vyhodnotit zdravotní rizika
MŽP
MPO, ČBÚ,
MZd
Průběžně
4.1.2.N.1
Podporovat výzkum a vývoj v oblastech
poznání a vyhodnocení antropogenních vlivů
na jednotlivé složky životního prostředí se
zaměřením na snižování environmentální
zátěže zejména při využívání přírodních zdrojů
a na eliminaci a prevenci negativních dopadů
lidské činnosti na životní prostředí i na lidské
zdraví
ÚV VVI, RVVI,
GA ČR, TA ČR,
MŽP
MZd Průběžně
4.2 Zmírňování dopadů rizik, včetně mimořádných a krizových událostí
4.2.1 Zmírňování dopadů antropogenních rizik
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
4.2.1.1
Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti
následkům krizových situací (katastrof)
způsobených antropogenními zdroji rizik (únik
nebezpečné chemické látky ze stacionárního
zařízení, terorismus se závažnými dopady do
životního prostředí)
MŽP
MV, MPO,
MD, MZe
Průběžně
4.2.1.2
V rámci environmentální bezpečnosti snižovat
riziko vzniku a negativních dopadů krizových
situací (katastrof) antropogenního původu
MŽP
MPO, MZe,
MD, MV
Průběžně
4.2.1.N.1
Zachovat míru právní ochrany životního
prostředí i při řešení hospodářských škod
MŽP --- Průběžně
4.2.2 Zmírňování dopadů přírodních nebezpečí
107
4.2.2.1
Realizovat monitoring vybraných ohrožených
oblastí a identifikovat a pravidelně monitorovat
zdroje rizika pro životní prostředí
MŽP
SÚJB, MMR,
MZe
Průběžně
4.2.2.2 Zpracovat návrh regulace činnosti v ohrožených
oblastech
MŽP MMR, SÚJB Průběžně
4.2.2.3
Realizovat Plány pro zvládání povodňových rizik MŽP MZe Průběžně
4.2.2.4
Zkvalitnit systémy včasného varování MŽP MV Průběžně
4.2.2.5
Zvyšovat bezpečnost životního prostředí proti
působení krizových situací způsobených
přírodními zdroji rizik (povodně, přívalové
povodně, vydatné srážky, dlouhodobé sucho,
extrémní vítr)
MŽP MV, MZe Průběžně
4.2.2.6 Snižovat negativní dopady krizových situací
(katastrof) přírodního původu
MŽP
MPO, MZe,
MD
Průběžně
4.2.2.N.1
Podporovat tvorbu nástrojů a technologií k
identifikaci, sledování, predikci, prevenci a
zmírňování přírodních rizik a monitorování
jejich dopadů
ÚV VVI, RVVI,
TA ČR, MŽP
Průběžně
4.2.3 Zmírňování dopadu změny klimatu a adaptace
4.2.3.1
Realizovat opatření vedoucí ke stabilizování
vodního režimu v krajině mj. posilováním
organické složky v půdě, k posilování
a efektivnímu využívání vodních zdrojů
a ochraně vodních zdrojů, ke zvládání
extrémních hydrologických situací – povodní
a dlouhodobého sucha
MŽP MZe Průběžně
4.2.3.2
Usilovat o stabilizaci vodního režimu v krajině
s cílem předcházet riziku povodní
a dlouhodobého sucha prostřednictvím
realizace přírodě blízkých protipovodňových
opatření
MŽP MZe Průběžně
4.2.3.3
Šetrně využívat území a udržitelně hospodařit s
půdou (ochrana proti erozi a degradaci, zvýšení
podílu organické složky v půdě, zvýšení retence
vody v krajině, zachování půdní úrodnosti),
zavádět nové technologie, diverzifikovat
zemědělství, atd.
MŽP MZe Průběžně
4.2.3.4
Realizovat adaptační opatření vůči negativním
projevům změny klimatu také v rámci
zemědělství, lesního hospodářství, biologické
rozmanitosti, energetiky a průmyslu, ovzduší,
zdraví obyvatel, urbanizované krajiny, dopravy
a cestovního ruchu, atd.
MŽP
MZe, MPO,
MZd, MD,
MMR
Průběžně
4.2.3.5
Zajistit podporu rekonstrukcí a rozšíření
úpraven vody a vodovodních přivaděčů s cílem
zabezpečit jakostní pitnou vodu pro všechny
občany
MZe, MŽP –
dělené
kompetence
Průběžně
4.2.3.N.1
Posílit finančně výzkum a vývoj v oblasti
scénářů změny klimatu, identifikace
a monitorování jejích dopadů, vymezení a
monitoringu rizikových oblastí
ÚV VVI, RVVI,
GA ČR, TA ČR,
MŽP
Průběžně
108
4.2.3.N.2
V souladu se Strategií přizpůsobení se změně
klimatu v podmínkách ČR zavést pravidelné
vyhodnocování již implementovaných
adaptačních opatření na změnu klimatu
a identifikace nových adaptačních aktivit
MŽP
MZe, MD,
MV, MPO,
MMR, MK,
MZd, MO,
MŠMT,
kraje
Průběžně
4.2.4 Sanace kontaminovaných míst, včetně starých ekologických zátěží, a náprava ekologické újmy
4.2.4.1 Realizovat národní inventarizaci
kontaminovaných míst v ČR
MŽP --- Průběžně
4.2.4.2 Stanovovat a dodržovat priority odstraňování
kontaminovaných míst
MŽP --- Průběžně
4.2.4.3 Zajistit průběžnou evidenci ekologické újmy na
území ČR a její aktualizaci
MŽP ČIŽP Průběžně
4.2.4.4
Zpracovat analýzy rizik na kontaminovaných
místech s prioritou A (aktuální kontaminace)
a P (potenciální kontaminace) včetně
posouzení zdravotních rizik
MŽP
MZd, ČIŽP,
MF
2015
4.2.4.5
Odstraňovat staré ekologické zátěže vzniklé
před privatizací a vzniklé činností Sovětské
armády v ČR
MŽP MF Průběžně
4.2.4.6
Sledovat expozice a dopady polutantů ze
sanovaných ekologických zátěží na zdraví lidí
a monitoring složek životního prostředí
vztahující se k sanovanému místu
MŽP MZd, SÚJB Průběžně
4.2.4.7
Definovat a aplikovat preventivní opatření
vedoucí k předcházení vzniku kontaminovaných
míst a případů ekologické újmy
MŽP --- Průběžně
Průřezové nástroje pro realizaci politiky ŽP
# Opatření a nástroje Gesce Spolugesce Termín
N.N.1
Zlepšit právní vymahatelnost složkových
právních předpisů
MŽP --- Průběžně
N.N.2
Vyhodnocovat a odstraňovat nekonzistenci
a nadbytečnost právních předpisů, jejichž
aplikace se dotýká oblastí životního prostředí a
nakládání se zdroji
MŽP MPO Průběžně
N.N.3
Zvýšit nároky na aplikovatelnost a využívání
metodik certifikovaných orgány státní správy
MŽP --- Průběžně
N.N.4
Aktualizovat opatření k posílení
konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání
v ČR z pohledu právních předpisů na ochranu
životního prostředí spolu se zprávou o jejich
dosavadním provádění
MŽP MPO 2017, 2019
N.E.1
Optimalizovat nastavení podpor v oblasti
životního prostředí (PRV, Operační programy,
národní programy aj.) s cílem posílit pozitivní
synergické efekty v oblasti životního prostředí
a vyloučit negativní dopady
MŽP
MF, MMR,
MZe
Průběžně
109
N.E.2
Zavést hodnocení možných negativních
dopadů na životní prostředí do procesu
přípravy nových podpor (např. dotačních
programů, daňových zvýhodnění) na základě
metodiky, kterou zpracuje MŽP, a tím zabránit
nežádoucímu zavádění podpor s významnými
negativními dopady na ŽP
MŽP
(zpracování),
ÚOSS
(hodnocení)
--- 2020
N.E.3
Pravidelně analyzovat efekty poplatků ve
složkových zákonech a v případě potřeby
navrhnout jejich úpravu s ohledem na
dosahování cílů SPŽP
MŽP --- Průběžně
N.I.1
Rozvíjet JISŽP na základě deklarovaných cílů a
priorit SPŽP
MŽP MZd Průběžně
N.I.2
Koordinovat aktivity směřující k budování
a využívání systémů COPERNICUS pro potřeby
managementu ŽP
MŽP MŠMT, MD Průběžně
N.M.1
Revidovat a aktualizovat stávající systém
získávání relevantních analytických dat pro
potřeby vyhodnocování změn v oblasti
životního prostředí, zejména přírody a krajiny
MŽP --- Průběžně
N.M.2
Doplnit systém vhodných indikátorů pro
sledování stavu ŽP a vyhodnocování SPŽP
a vytvořit kritéria pro vyhodnocování prevence
a zmírňování následků krizových situací na
životní prostředí
MŽP --- Průběžně
N.D.1
Podporovat uzavírání dobrovolných dohod
s významnými znečišťovateli a dalšími
zájmovými skupinami za účelem snižování
dopadů na životní prostředí nad rámec
legislativních požadavků
MŽP --- Průběžně
N.D.2
Podporovat zapojování veřejnosti do péče
o přírodní prostředí a krajinu a jejich ochranu
včetně dobrovolnické práce organizované dle
zákona o dobrovolnické službě
MŽP MK Průběžně
N.D.3
Využívat Národního programu čistší produkce
k rozšiřování informací o možnostech aplikace
eko-efektivních opatření v podnicích a
podpoře realizace konkrétních projektů
MŽP MPO Průběžně
N.D.4
Podporovat uplatňování moderních nástrojů
environmentálního řízení v podnicích a dalších
organizací, především realizací Národního
programu EMAS
MŽP --- Průběžně
N.D.5
Podporovat rozšiřování výrobků s nižšími
environmentálními dopady, zejména
prostřednictvím Národního programu
environmentálního značení a Pravidel
uplatňování environmentálních požadavků při
zadávání veřejných zakázek a nákupech státní
správy a samosprávy
MŽP MMR Průběžně
N.D.6
Zvyšovat počet obcí, které aplikují Místní
agendu 21 a zvyšovat úroveň realizace procesu
MA21 v dané municipalitě
MŽP --- Průběžně
N.IN.1
Zajistit potřebnou metodickou podporu
a vzdělávání státní správy v oblasti kontroly
a vymáhání práva ŽP
MŽP, MV --- Průběžně
110
N.IN.2
Zlepšit metodickou podporu výkonu státní
správy, zkvalitnit činnost autorizovaných osob i
státních organizací a veřejné správy ve vztahu
k ochraně životního prostředí, resp. ochraně
přírody a krajiny, včetně vhodného
hospodaření v nivách, ekologické správy
vodních toků, vymezování a realizaci ÚSES
i vymezování, ochraně a správě systému sídlení
zeleně
MŽP
územní
samospráva
, MMR, MK
Průběžně
N.V.1
Podporovat výzkum a analýzy zaměřené na
nákladovou efektivnost politik, vedoucí
k minimalizaci nákladů na dosažení cílů
vytýčených v SPŽP
ÚV VVI, RV
VVI, TA ČR,
GA ČR, MŽP
MZe, Průběžně
N.EVVO.1
Podporovat vzdělávání a informovanost
státních zaměstnanců v problematice životního
prostředí
MŽP MV Průběžně
N.EVVO.2
Podporovat zvyšování environmentální
gramotnosti v celé společnosti, u všech
hlavních cílových skupin
MŽP, MŠMT,
MV
Průběžně
N.EVVO.3
Zvyšovat environmentální povědomí veřejnosti
o životním prostředí podporou systematické
informovanosti, osvěty a ekoporadenství
MŽP --- Průběžně
N.EVVO.5
Zajistit provádění a plnění úkolů vyplývajících
pro Českou republiku z Úmluvy o přístupu k
informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a
přístupu k právní ochraně v záležitostech
životního prostředí (tzv. Aarhuská úmluva)
MŽP --- Průběžně
Průřezové nástroje mezinárodní spolupráce
N.EU.1
Plnit závazky plynoucí ze stávající
environmentální legislativy EU, v oblasti řízení
vedených proti ČR pro nesplnění povinností
vyplývajících z této legislativy (tzv. EU Pilot a
infringementových řízení) zajistit efektivní
komunikaci mezi dotčenými subjekty a najít
vhodné řešení s cílem dosáhnout ukončení
řízení a předejít zahájení řízení proti ČR před
Soudním dvorem EU
MŽP --- Průběžně
N.EU.2
Aktivně vystupovat při projednávání nových
legislativních, nelegislativních a strategických
dokumentů EU na všech úrovních projednávání
ve strukturách EU s dopadem na životní
prostředí s cílem prosazovat zájmy ČR
MŽP --- Průběžně
N.EU.3
Aktivně působit v evropských institucích – např.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA),
síť inspektorů IMPEL (Implementation and
Enforcement of Environmental Legislation)
MŽP --- Průběžně
N.MEZ.1
Aktivně se zapojovat do spolupráce a aktivit v
rámci mezinárodních mezivládních organizací a
programů globálního i regionálního charakteru
zabývajících se problematikou ochrany
životního prostředí a udržitelného rozvoje
(UNEP, HLPF, EHK OSN, ISDR OSN, OECD, GEF,
GCF atd.) a uplatňovat v národních podmínkách
standardy a plnit závazky přijaté v rámci
MŽP --- 2020
111
členství ČR v těchto mezinárodních
organizacích
N.MEZ.2
Usilovat o racionalizaci a zefektivnění
mezinárodní správy udržitelného rozvoje a
životního prostředí v kontextu implementace
Agendy 2030 jak ve vztahu k návrhům na vznik
nových mezinárodních institucí, tak zejména ve
vztahu k vnitřním reformám stávajících
mezinárodních organizací
MŽP MZV 2020
N.MEZ.3
S přihlédnutím k prioritám ČR a EU v oblasti
racionalizace a zvýšení efektivnosti
mezinárodní správy se zapojit do vyjednávání
vzniku nových pro ČR relevantních
mezinárodních organizací a iniciativ
zabývajících se problematikou ochrany
životního prostředí a udržitelného rozvoje vč.
krajiny a pravidelně hodnotit přínosy
stávajících členství v MeO
MŽP MZV 2020
N.MULTI.1
Plnit závazky plynoucí z již ratifikovaných
mnohostranných environmentálních smluv a
aktivně se zapojit do jejich dalšího vývoje na
mezinárodní úrovni
MŽP --- 2020
N.MULTI.2
Zapojit se do vyjednávání nových pro ČR
relevantních environmentálních smluv a
vytvářet podmínky pro jejich ratifikaci na
národní úrovni (např. Minamatská úmluva o
rtuti, Pařížská dohoda k Rámcové úmluvě OSN
o změně klimatu)
MŽP
MZe, MD,
MPO, MZd,
MZV
Průběžně
N.MULTI.3
Vyhodnocovat plnění relevantní ustanovení
Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci v zemích
postižených velkým suchem s ohledem na
řešení otázky eroze půd
MŽP MZe 2020
N.BIL.1
Rozvíjet bilaterální spolupráci se sousedními
zeměmi ČR a usilovat o zlepšení životního
prostředí v přeshraničních oblastech zejména
v oblasti kvality ovzduší, vod a ochrany přírody
a krajiny a plnit závazky plynoucí z již
ratifikovaných bilaterálních smluv ve všech
oblastech životního prostředí
MŽP --- Průběžně
N.BIL.2
Rozvíjet bilaterální spolupráci s vybranými
partnerskými zeměmi, zaměřenou na ochranu
všech složek životního prostředí s důrazem na
šíření moderních environmentálních
technologií
MŽP MPO 2020
N.BIL.3
Podporovat proces rozšiřování EU a poskytovat
zkušenosti kandidátským zemím pomocí
bilaterální spolupráce i realizací twinningových
projektů (fondy EU)
MŽP --- 2020
N.BIL.4
V souladu se stávající Koncepcí zahraniční
rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017
a s Agendou 2030 pro udržitelný rozvoj
prosazovat oblast životního prostředí jako
klíčovou v rámci ZRS
MŽP MZV Průběžně
N.BIL.5
Spolupracovat na rozšíření přenosu zkušeností
ČR do zemí západního Balkánu, do regionu
jihovýchodní a východní Evropy, Kavkazu a
MŽP MZV 2020
112
střední Asie s prioritním důrazem na státy
Východního partnerství, v souladu s prioritami
české zahraniční politiky
N.BIL.6
Napomáhat zapojení českých firem do
mezinárodních programů Světové banky a
Evropské banky pro obnovu a rozvoj
MF MŽP 2020