Návrh systému nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (BO) na území statutárního města Brna eco_logo2007_bpoz •Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Předmět studie • •Návrh systému je řešení nakládání s biologicky rozložitelnými složkami komunálních odpadů vzniklých při činnosti fyzických osob na území statutárního města Brna, a to: • 1)20 01 08 - Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (konkrétně z domácností); 2)20 02 01 - Biologicky rozložitelný odpad (konkrétně odpad ze zahrad u bytových a rodinných domů). 3)Biologicky rozložitelná část z 20 03 01 – Směsný komunální odpad 4) •Dále budeme nazývat bioodpady zkráceně BO. 1) • Odpadové hospodářství města Brna • •Systém města Brna v odpadovém hospodářství , zahrnuje 3 základní subsystémy: • •Sběr směsného komunálního odpadu (SKO) - sběrné nádoby umístěné u jednotlivých nemovitostí na 230 km2 území města. • •Sběrná střediska odpadů (SSO), kterých je 37 a provozuje je SAKO Brno a.s., kde mohou občané odložit objemné odpady (odpady, které vzhledem ke své velikosti a charakteru /např. stavební odpady / nelze ukládat do sběrných nádob na směsný komunální odpad), materiálově využitelní složky komunálního odpadu (papír, PET-lahve, nápojové kartony, sklo, kovy, odpady ze zeleně apod.) a nebezpečné složky komunálního odpadu. • •Sběr materiálově využitelných složek komunálního odpadu – sběrné nádoby rozmístěné na veřejně přístupných místech po celém území města (papír, sklo a směs PET- lahve, nápojové kartony a hliníkové obaly od nápojů). Produkce bioodpadu z odděleného sběru na SSO • • • • • • • • •Měsíční produkce BO z odděleného sběru na SSO v roce 2015 • • • 1. • • • • • rok 2012 2013 2014 2015 Produkce BO z SSO [t] 2 148 2 530 2 451 2 322 Produkce BO z SSO na obyvatele [kg/obyv.] 5,67 6,69 6,49 6,30 Produkce SKO[t] 68 582 67 522 66 866 66 684 Produkce SKO na obyvatele [kg/obyv.] 180,97 178,48 177,12 176,67 podíl BO z SSO/SKO [%] 3,13% 3,75% 3,66% 3,56% SSO v Brně Produkce biodpadu v SSO SSO 2012 2013 2014 2015 Kontejnery ADAMOVSKÁ 29,59 45,44 43,30 35,94 1 ATRIOVÁ 100,69 100,02 114,79 96,21 2 BIEBLOVA 50,31 67,63 60,46 67,04 1 BRATŘÍ ŽŮRKŮ 22,58 26,39 20,68 16,84 1 DROZDÍ 10,02 12,20 12,66 11,31 1 DUSÍKOVA 60,30 73,52 66,26 81,70 1 HAPALOVA 226,60 246,60 259,07 258,59 4 HÚSKOVA 47,60 52,92 40,41 56,98 1 J. FAIMONOVÉ 93,86 119,87 137,21 142,45 1 J. SVOBODY 35,59 34,50 38,44 56,42 1 KOREJSKÁ 26,78 37,39 41,57 31,79 1 KOŠULIČOVA 45,27 57,44 57,15 56,55 1 LÍŠEŇSKÁ 28,78 33,61 51,13 42,23 1 MALÍNSKÁ 66,36 61,40 72,28 73,18 1 MIKULČICKÁ 8,00 13,47 20,65 17,60 1 MÍROVÁ 25,43 28,43 40,36 29,38 1 NEZAMYSLOVA 107,82 125,33 2,08 x 0 OBLÁ 13,90 16,29 16,63 22,77 1 OKRUŽNÍ 22,25 28,36 25,28 29,96 1 PASTVINY 64,37 56,04 66,40 77,01 1 Produkce BO v SSO PÁTEŘNÍ 89,67 121,66 104,51 111,36 1 PLÁSTKY 27,78 36,49 30,13 33,43 1 PLYNÁRENSKÁ 6,93 9,33 13,50 10,61 1 POD KOPCEM 103,53 103,05 118,17 115,22 1 PRAŽSKÁ 65,31 75,38 76,81 82,02 1 RYSOVA 91,32 115,42 117,27 97,16 1 SLADOVNICKÁ 45,69 62,26 63,54 54,66 1 SOCHOROVA 89,28 121,44 134,57 109,89 2 TOČNÁ 17,89 29,87 36,84 36,70 1 U ZOO 15,17 21,74 28,63 29,45 1 UKRAJINSKÁ 55,71 66,11 63,90 60,89 1 ÚTĚCHOVSKÁ 74,80 91,52 93,39 88,85 1 VAŇKOVO NÁM. 135,63 149,21 67,29 x 0 VEVEŘÍ 21,74 32,15 54,84 90,33 1 VÍDEŇSKÁ-JÍLOVA 17,14 18,07 24,37 23,90 1 VLTAVSKÁ 13,81 12,07 13,29 12,98 1 ZÁMECKÁ 68,55 90,50 88,26 93,73 1 ZEMANOVA 108,47 119,31 114,04 103,29 2 ŽEBĚTÍNSKÁ 13,32 17,38 20,61 17,61 1 Celkový součet 2 147,84 2 529,81 2 450,77 2 376,03 43 Domácí kompostování •V období 2010-2015 občané začali používat pro domácí kompostování BO celkem 1090 kompostérů o objemu 570,7 m3 , což představuje objem více než 71 kontejnerů na BO na SSO, kterých je umístěno celkem 43 v 37 SSO. •Rada města Brna schválila v dne 13. září 2016 nákup 150 ks kompostérů typu K400 objemu 400 litrů a 290 ks kompostérů typu K950 objemu 950 litrů. •Počet a objem kompostérů pořízených od roku 2012 do 2016: • • • Typ/ rok 2012 2013 2015 2016 Objem [l] K390 [ks] 350 784 680 K720 [ks] 10 7 200 K400 [ks] 500 150 260000 K950 [ks] 290 275 500 ThermoKing900 [ks] 30 270 00 Thermostar1000[ks] 200 200 000 Objem [l] 791 880 227 000 200 000 335 500 1 554 380 Domácí kompostování • •Kapacita domácích kompostérů se v 2016 navýšila o 440 ks a objem 335,5 m3 , což představuje necelých 68 kontejnerů na BO na SSO. • •Takže konce roku 2016 kapacita domácích kompostérů u občanů představuje kapacitu 139 kontejnerů na BO na SSO a převyšuje ji třikrát. Domácí kompostování tak může významně přispívá k prevenci BO a pomáhá snižovat jeho množství v SKO, což je vidět v poklesu produkce SKO v období 2012-2015. • •Občané plní kompostér v průběhu celého roku a hotový kompost v průměru tvoří necelou polovinu objemu materiálu v kompostérech. Objem vloženého materiálu klesá v průběhu roku na 20 % (tzn. z každých 100 l vloženého materiálu zbylo ve výsledku pouhých 20 l), hmotnost materiálu se sníží až na 24 % (z každých 100 kg materiálu, uloženého do kompos-téru, zbude po roce 24 kg) . • •Občané mohou odklonit kompostování v kompostérech od roku 2016 polovinu z 1 554 m3 BO ukládaného na SSO, tj. 779 m3, což činí cca 700 tun BO, tj. asi 1/3 množství BO, která jsou sesbírána na SSO. • • • • • Identifikace jednotlivých typů zástavby •Návrh sběru BO byl proveden s ohledem na zastoupení různých typů zástavby ve městě Brně ve členění podle jednotlivých městských částí. Pro potřeby návrhu byly rozlišeny 4 typy zástavby: 1.Venkovská zástavba – charakteristická rodinnými domy s produkčními zahradami, ve kterých je možné umístit kompostér. Odpad z domů ve venkovské zástavbě je sbírán do malých nádob (typicky 120 l) umístěných u jednotlivých domů individuálně (ve vlastnictví svozové společnosti nebo vlastníka nemovitosti). V současnosti dochází k postupné přeměně části této zástavby na zástavbu vilového typu. Zástavba tohoto typu je typická např. pro městské části Žebětín, Ořešín nebo Chrlice. • 2.Vilová zástavba – charakteristická rodinnými domy bez produkčních zahrad, obvykle pouze s dekorativní funkcí (trávníky, dřeviny). Umístění kompostérů je ve většině případů možné, ale lze očekávat nižší ochotu ke kompostování vzhledem k horší kvalitě substrátu převážně z posečené trávy a případné prořezávky dřevin (nevhodný poměr C/N). Do vilové zástavby byly zařazeny rovněž nově budovaná sídliště rodinných domů na okraji města a předměstská zástavba přízemních domů v ucelených blocích se dvorky uzavřenými uvnitř bloku. Typická je tato zástavba např. pro městské části střed (Masarykova čtvrť), Kníničky, Jehnice, Tuřany či Útěchov. • Návrh systému sběru dle typů jednotlivých oblastí 3.Sídlištní zástavba – charakteristická především pro panelová sídliště a nově budované bytové domy bez vnitrobloků a zahrad. Zástavba je typická svozem odpadu z velkoobjemových kontejnerů (1 100 l) a nemožností provozovat kompostéry. Typicky ve městských částech sever (Lesná), Bohunice, Vinohrady, Kohoutovice či Bystrc. 4. 4.Bloková zástavba – charakteristická staršími bytovými domy s vnitrobloky v intenzivní zástavbě městského centra. Sběr směsného odpadu probíhá do malých nádob umístěných v jednotlivých domech ve větších počtech a sdílených obyvateli všech bytů v domě. Umístění kompostérů v blokové zástavbě je možné ve vnitroblocích a na dvorech bytových domů, lze však očekávat menší ochotu obyvatel k provozování kompostérů z důvodu sdílení jednoho kompostéru obyvateli více bytů a ztíženými možnostmi uplatnění vznikajícího kompostu. Tento typ zástavby je typický především pro městskou část střed, dále v menší míře Královo Pole a některé nově vybudované domy s vnitrobloky v Medlánkách. • •Pro jednotlivé městské části ve městě Brně byl stanoven počet obyvatel (dle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu v roce 2011) a podíl obyvatel žijících v daných typech zástavby. • Analýza zástavby městských částí •Brno se dělí na 29 samosprávných městských částí s vlastním zastupitelstvem, starostou, radou a také vlastním znakem a vlajkou, město Brno se celkově skládá ze 48 katastrálních území. • •Analyzovali jsme každou městskou část zvlášť s využitím GIS a map MČ a •na základě sčítání lidu 2011. •Příklad: Z analýzy mapy MČ Brno Bohunice je proveden procentuální odhad jednotlivých typů zástavby. • •Městská část Brno Bohunice • počet obyvatel 2011 14 683 obydlené domy 567 obydlené byty 6 220 obydlené byty v rodinných domech 453 obydlené byty v bytových domech 5 702 obydlené byty v ostatních budovách 65 vilová zástavba 5% venkovská zástavba 2% bytové domy bez zahrad 93% bloková zástavba 0% Mapa městské části Brno Bohunice Bohunice Analýza zástavby městských částí •celkově ve vilové zástavbě města Brna žije 9,9% obyvatel, ve venkovské zástavbě města Brna 11,2% obyvatel, v bytových domech bez zahrad (sídliště) 58,6% obyvatel a v blokové zástavbě města Brna 20,3% obyvatel. městská část počet obyvatel 2011 obydlené domy obydlené byty obydlené byty v rodinných domech obydlené byty v bytových domech obydlené byty v ostatních budovách vilová zástavba venkovská zástavba bytové domy bez zahrad (sídliště) bloková zástavba Brno-Bohunice 1 4683 567 6 220 453 5 702 65 5% 2% 93% 0% Brno-Bosonohy 2 457 632 842 722 112 8 16% 70% 10% 4% Brno-Bystrc 2 4218 1 210 10 617 638 9 867 112 0% 6% 91% 3% Brno-Černovice 8 024 924 3 395 954 2 406 35 0% 28% 72% 0% Brno-Chrlice 3 722 719 1 290 798 477 15 0% 62% 38% 0% Brno-Ivanovice 1 746 469 566 508 48 10 30% 60% 4% 6% Brno-Jehnice 1 102 313 376 333 43 0 49% 40% 10% 1% Brno-jih 9 690 1 223 3 494 1 189 2 210 95 0% 34% 66% 0% Brno-Jundrov 4 132 747 1 724 838 873 13 20% 29% 39% 12% Brno-Kníničky 1 006 283 337 305 27 5 86% 5% 9% 0% Brno-Kohoutovice 12 621 870 5 458 672 4 677 109 8% 4% 88% 0% Brno-Komín 7 457 1 054 3 271 968 2 290 13 15% 15% 70% 0% Brno-Královo Pole 28 674 2 529 12 486 1 926 10 430 130 10% 5% 45% 40% Brno-Líšeň 26 781 2 475 10 667 2 297 8 345 25 5% 17% 73% 5% Brno-Maloměřice a Obřany 5 621 1 293 2 175 1 443 630 102 16% 50% 34% 0% Brno-Medlánky 5 898 526 2438 453 1 978 7 4% 15% 53% 28% Brno-Nový Lískovec 11 349 461 4429 387 4 034 8 2% 7% 91% 0% Brno-Ořešín 577 164 187 185 0 2 0% 99% 0% 1% Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 15 486 2 111 6 640 2 146 4 439 55 12% 20% 68% 0% Brno-sever 47 643 4 521 21 708 3 828 17 697 183 12% 6% 70% 12% Brno-Slatina 9 360 1 115 3 702 934 2 727 41 12% 13% 69% 6% Brno-Starý Lískovec 12 931 591 5 543 468 5 061 14 8% 0% 85% 7% Brno-střed 64 316 4 098 28 209 1 871 25 945 393 5% 2% 16% 77% Brno-Tuřany 5 674 1 576 1 825 1 745 63 17 96% 0% 4% 0% Brno-Útěchov 760 220 263 236 25 2 90% 0% 10% 0% Brno-Vinohrady 13 361 203 5 262 34 5 215 13 1% 0% 99% 0% Brno-Žabovřesky 21 047 2 679 9 659 2 569 7 021 69 15% 12% 70% 3% Brno-Žebětín 3 577 839 1 264 912 339 13 22% 50% 25% 3% Brno-Židenice 22 000 3 288 9 549 3 395 6 080 74 16% 20% 44% 20% Celkem 385 913 9,9% 11,2% 58,6% 20,3% Odhad bioodpadu obsaženého ve SKO • Analýza obsahu bioodpadu v SKO •Hřebíček a kol., v roce 2010 provedl analýzu, kde nalezl, že podíl BO v SKO činí 22%, v období 2012-2015 však množství BO v SKO klesalo z 15 088 tun, tedy 39,81 kg/obyv. v roce 2012 na 14 670 tun, tedy 38,87 kg/obyv. v roce 2015, což by v průměru činilo 39,23 kg/obyv. ročně. • •Odhad množství BO (22%), podle studie (Hřebíček a kol., 2010), odklonitelného z SKO v letech 2012-2015 [t]. • rok 2012 2013 2014 2015 Odhad produkce BO [t] 15 088 14 855 14 711 14 670 Odhad produkce BO na obyvatele [kg/obyv.] 39,81 39,26 38,97 38,87 Produkce SKO[t] 68 582 67 522 66 866 66 684 Produkce SKO na obyvatele [kg/obyv.] 180,97 178,48 177,12 176,67 Akuální analýzy obsahu bioodpadu v SKO •V poslední době proběhla řada dalších analýz složení SKO, které zadalo SAKO několika zpracovatelům. Tyto analýzy jsme vyhodnotili a v následující tabulce jsou shrnuty výsledky analýz složení SKO od roku 2010, které prováděly společnosti QZP s.r.o., GREEN Solution s.r.o. a AOS EKO-KOM ve třech typech zástavby (venkovská,vilová, sídlištní), přičemž považujeme výsledky analýz ze sídlištní zástavby za identické s blokovou zástavbou. • •Analýza množství BO odklonitelného z SKO v různých typech zástavby • Zástavba \měsíc analýzy XI 2010 VI 2011 XII 2013 X 2014 XII 2014 X 2015 II 2016 V 2016 Median venkovská 34,08 38,35 22,53 21,87 17,81 19,81 23,5 9,6 22,20 vilová 31,06 39,06 21,81 34,05 34,5 34,05 sídlištní 24,36 17,1 17,49 15,99 12,71 14,93 16,7 13,9 16,35 bloková 24,36 17,1 17,49 15,99 12,71 14,93 16,7 13,9 16,35 zpracovatel analýzy QZP QZP QZP EKO-KOM EKO-KOM Green Solution EKO-KOM EKO-KOM Odhad bioodpadu obsaženého v SKO •Celkově ve vilové zástavbě města Brna žije 9,9% obyvatel, ve venkovské zástavbě města Brna 11,2% obyvatel, v bytových domech bez zahrad (sídliště) 58,6% obyvatel a v blokové zástavbě města Brna, 20,3% obyvatel. •Na základě těchto údajů vypočteme vážený průměrný podíl BO v SKO ve městě Brně, který činí 18,76%. měsíc SKO [kg] BO 18,76% [kg] BO 22% [kg] celkem na obyv. celkem na obyv. celkem na obyv. leden 5 245 523 13,90 984 060 2,61 1 154 015 3,06 únor 4 620 120 12,24 866 735 2,30 1 016 427 2,69 březen 5 565 988 14,75 1 044 179 2,77 1 224 517 3,24 duben 5 622 655 14,90 1 054 810 2,79 1 236 984 3,28 květen 5 301 996 14,05 994 654 2,64 1 166 439 3,09 červen 5 758 829 15,26 1 080 356 2,86 1 266 942 3,36 červenec 5 674 288 15,03 1 064 496 2,82 1 248 343 3,31 srpen 5 343 083 14,16 1 002 362 2,66 1 175 478 3,11 září 5 792 391 15,35 1 086 653 2,88 1 274 326 3,38 říjen 5 972 655 15,82 1 120 470 2,97 1 313 984 3,48 listopad 5 758 458 15,26 1 080 287 2,86 1 266 861 3,36 prosinec 6 028 014 15,97 1 130 855 3,00 1 326 163 3,51 celkem 66 684 000 176,67 12 509 918 33,14 14 670 480 38,87 průměr 5 557 000 14,72 1 042 493 2,76 1 222 540 3,24 Odhad výhřevnosti zbytkového SKO po vyseparování BO •Pokud by se zavedlo celoplošného třídění BO ve městě Brně, které by se odklonilo BO z SKO, kde budeme předpokládat zapojení 20%, 40%, 60% a 80% a 100% obyvatel, tak množství odkloněného BO z SKO by se snižovalo, viz tabulka. Za tohoto předpokladu nebude mít tato separace BO podstatný vliv na změnu výhřevnosti spalovaných odpadů. • •Výše uvedené výpočty vychází z předpokladu 100 % separace BO z SKO. V následující tabulce je uvedena výhřevnost a množství zbytkového SKO v závislosti na procentuálním zapojení občanů do separovaného sběru BO. • Zapojení občanů [%] Výhřevnost [MJ/kg] Složení SKO Množství SKO BO [%] zbytkový SKO [%] BO [t] zbytkový SKO [t] 100% 10,12 18,76% 81,24% 12 510 54 174 80% 9,86 15,01% 84,99% 10 008 56 676 60% 9,63 11,26% 88,74% 7 506 59 178 40% 9,42 7,50% 92,50% 5 004 61 680 20% 9,22 3,75% 96,25% 2 502 64 182 Městské části • • Model sběru a svozu odpadů •Potenciál maximálního zájmu o kompostéry: • Model sběru a svozu odpadů •Potenciál maximálního zájmu o kompostéry: • Varianty v modelu •Varianta č. 1/1b: sběr zejména do nádob umístěných na veřejných prostranstvích (velké nádoby)/ s absolutní ochotou třídit •Varianta č. 2/2a: sběr do nádob umístěných u jednotlivých nemovitostí (malé nádoby podle produkce/počtu domácností) •Varianta č. 2b: sběr do nádob umístěných u jednotlivých nemovitostí kromě sídlišť a poloviny bloků (malé nádoby podle počtu domácností) •Varianta č. 3/3a: pouze domácí kompostování (kompostéry podle skutečné produkce/ počtu domácností) •Varianta č. 3b: pouze domácí kompostování (kompostéry podle počtu domácností) s absolutní ochotou třídit mimo sídliště •Varianta č. 4/4a: optimální kombinace systémů sběru a svozu (kompostéry podle skutečné produkce/ počtu domácností) •Varianta č. 4b: kombinace velkých nádob v sídlištích napůl s malými nádobami v blocích a pouze malými nádobami jinde (dle domácností) •Varianta č. 5b: kombinace velkých nádob v sídlištích napůl s kompostéry v blocích a pouze kompostéry jinde (dle domácností) Ekonomické vyhodnocení Podíl zapojených obyvatel 40 % Podíl zapojených obyvatel 60 % Podíl zapojených obyvatel 80 % Podíl zapojených obyvatel 100 % Varianta cena [Kč] měrná cena [Kč/t] účinnost [%] cena [Kč] měrná cena [Kč/t] účinnost [%] cena [Kč] měrná cena [Kč/t] účinnost [%] cena [Kč] měrná cena [Kč/t] účinnost [%] 1 1 517 362 593 20 % 2 434 753 584 33 % 3 624 909 581 49 % 4 185 242 581 56 % 1b 1 659 209 579 22 % 3 114 684 574 43 % 5 099 424 572 70 % 7 745 744 571 100 % 2 886 957 744 9 % 1 661 092 743 18 % 2 196 863 742 23 % 2 441 129 742 26 % 2a 7 990 550 3 206 20 % 11 985 824 3 206 29 % 15 981 099 3 206 39 % 19 9763 74 3 206 49 % 2b 10 120 231 4 060 20 % 15 180 346 4 060 29 % 20 240 461 4 060 39 % 25 300 577 4 060 49 % 3 0 0 11 % 0 0 19 % 0 0 25 % 0 0 30 % 3a 0 0 19 % 0 0 29 % 0 0 39 % 0 0 48 % 3b 0 0 20 % 0 0 29 % 0 0 39 % 0 0 49 % 4 1 547 704 599 20 % 2 466 349 588 33 % 3 646 380 584 49 % 4 223 048 584 57 % 4a 8 625 475 2 754 25 % 12 959 414 2 604 39 % 17 388 578 2 488 55 % 21 976 520 2 369 73 % 4b 10 559 030 3 508 40 % 15 854 128 3 469 60 % 21 292 618 3 354 80 % 26 794 209 3 268 100 % 5b 386 749 792 40 % 576 094 767 60 % 811 066 757 80 % 1 137 296 751 100 % Ekonomické vyhodnocení • •Při zachování stávajícího systému sběru a svozu bioodpadu ze SSO se současné náklady na odpadové hospodářství města Brna nezmění. •V průběhu 2015 bylo na SSO sebráno 2 322 tun BO, které byly odkládány do nádob o objemu 9 m3 a 14 m3. Při přepravě nádob s BO o objemu 9 m3 ze SSO na Centrální kompostárnu Brno ujeto 21 466 km a při přepravě nádob s BO o objemu 14 m3 ze SSO na Centrální kompostárnu Brno bylo ujeto 18 976 km. • •Celkové náklady v roce 2015 na svoz a manipulaci s BO činily •1 365 545,- Kč, tj. cca 588,- Kč/t. •K těmto nákladům je nutno připočíst náklady (cca 350,- Kč/t), které Centrální kompostárna účtovala za zpracování, což činí cca 812 700,- Kč. • •Takže celkové náklady na stávající systém sběru, svozu a zpracování BO z SSO činí • 2 178 245,- Kč, tj. cca 938,- Kč/t. • • Orientační vyhodnocení vlivů na životní prostředí •V současné době SAKO disponuje moderním vozovým parkem se 30 specializovanými vozidly, která se starají o svoz komunálního a tříděného odpadu. Divize svoz SAKO provozuje 21 vozidel na svoz SKO, 8 vozidel na svoz separovaného odpadu (papír, plasty) a dostatečný počet náhradních vozidel pro zajištění bezvýpadkového svozu odpadů všech komodit, nádob a zástaveb. Dále 15 kontejnerových nakladačů, 4 valníky a mobilní myčku odpadových nádob. • •Všechny vozy určené pro svoz odpadu mají nástavby s lineárním stlačováním, které pojmou až 22 m3. Pro svoz bioodpadu se předpokládá použití vozidel značky Mercedes-Benz, která splňují nejpřísnější normy a požadavky na šetrnost k životnímu prostředí i bezpečnost provozu. • •Na území města Brna SAKO zajišťuje svoz 55 620 sběrných nádob na SKO a přes 4 tisíce nádob určených k odkládání separovaného odpadu, včetně bioodpadu z SSO. • • Orientační vyhodnocení vlivů na životní prostředí •V dalším budeme předpokládat, že v průměru emise CO2 budou činit 0,5 10-6 t/km a průměrná spotřeba pohonných hmot u svozových vozidel bude činit 28-30 l/100 km, což je 0,28-30 l/km což při průměrné hmotnosti nafty 800-840 g/l činí cca 0,000224 - 0,000252 t/ km. • •V roce 2015 při svozu a přepravě SKO na spalovnu najela vozidla SAKO cca 182 372 km což mělo dopad 91,186 kg emisí CO2 za rok do životního prostředí a spotřebu 40,851 – 45,957 t/rok. • •V roce 2015 při svozu a přepravě BO na Centrální kompostárnu najela vozidla SAKO cca 40 442 km což mělo dopad 20,221 kg emisí CO2 za rok do životního prostředí a spotřebu 9,059 – 10,191 t/rok pohonných hmot. • •Při zachování stávajícího systému sběru SKO a svozu bioodpadu ze SSO se současný dopad 91,186 kg emisí CO2 ročně do ovzduší při svozu SKO a 20,221 kg emisí CO2 ročně při svozu BO do ovzduší nezmění. •Nezapočítáváme pevné částice jejichž množství bude stonásobně nižší při stejném počtu ujetých 40 442 km. Orientační vyhodnocení vlivů na životní prostředí • •Realizace systému sběru a svozu biologických odpadů z nádob u občanů • •Rozdělením domovního odpadu u občanů do nádob na BO a zbytkový SKO by mělo dojít k prodloužení intervalu zaplnění odpadních nádob na SKO, ale současný optimalizovaný systém svozu SKO se pravděpodobně nezmění, takže zůstane dopad 91,186 kg emisí CO2 za rok do ovzduší a spotřeba 40,851 – 45,957 t/rok. Dojde navýšení svozu BO podle jednotlivých variant uvedených v kapitole 6. • •Kromě toho zde vzniká nutnost zejména v letních měsících nutnost zkracovat intervaly svozu velkých i malých nádob zejména z hygienických důvodů. Tato skutečnost komplikuje optimalizaci logistiky svozu BO, vzroste jak dopad do životního prostředí, tak i jejich cenu svozu. • •Výsledkem bude další nárůst dopadu emisí CO2 do životního prostředí, tak i cena jejich svozu (řádově až na 150% původní ceny). • Vyhodnocení nákladů na KO •Pokud budeme uvažovat alikvotní část dodávek tepla a elektrické energie v roce 2015 od občanů města Brna ve výši 28,8% z celkového množství dodávek tepla a elektrické energie odvozeného na SAKO, tak by se jednalo o produkci celkem •293 293 GJ tepla z toho do teplárenské sítě by se dodalo 265 267 GJ a •13 054 MWh elektrické energie, která se dodala do do elektrické sítě. • •Na základě smlouvy se statutárním městem Brnem zajišťovalo SAKO provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu na území statutárního města Brna. V souladu s touto smlouvou byly v roce 2015 vyfakturovány služby v celkovém objemu •335 760 tis. Kč (vč. DPH). Jednalo se zejména o tržby za: •přepravu komunálního odpadu a sběr nádob – 187 292 tis. Kč (vč. DPH), •odstranění odpadu spalováním – 72 667 tis. Kč (vč. DPH), •pronájem, odvoz a uložení odpadu velkoobjemovými kontejnery – 21 870 tis. Kč (vč. DPH), •separaci odpadu (svoz skla, papíru, směsného plastu, nápojových kartonů a hliníkových obalů) – 31 903 tis. Kč (vč. DPH) a •provozování sběrných středisek odpadů – 17 882 tis. Kč (vč. DPH). • • Vyhodnocení nákladů na SKO •Pokud se nebude zahrnovat do nákladů separace odpadu ve výši 31 903 tis. Kč (vč. DPH), tak náklady na zpracování komunálního odpadu (SKO) v roce 2015 činily: •303 857 tis. Kč (vč. DPH), tj. •4 557,- Kč na tunu, nebo •802,-Kč na obyvatele. • •SAKO mělo příjmy za prodej tepla a elektrické energie z energetického využití SKO od občanů města Brna, kde alikvotní část příjmů z prodeje činila: •prodej tepla – 55 501 tis. Kč, •prodej elektrické energie – 12 579 tis. Kč. • • Dosažitelné energetické a ekonomické bilance při odklonu BO z SKO • • • • • • • • •Z tabulky je vidět, že při maximálně 100% odkloněného BO z SKO, tj. 12 tisíc tun poklesne produkce tepla i elektrické energie z SKO města Brna, ale je reálný předpoklad, že snížené množství SKO od občanů města Brna bude nahrazeno SKO z Jihomoravského kraje, aby byly naplněny požadavky POH Jihomoravského kraje a ČR na odklon SKO ze skládkováni a nahrazení jeho energetickým využitím. • Teplo Elektřina Dodávky celkem z toho do Výroba Dodávky Teplárny Zetor Celkem [GJ] [GJ] [GJ] [MWh] [MWh] stávající SKO 293 293 265 267 27 863 18 015 13 054 SKO bez 18,76% BO se zvýšenou výhřevností 262 384 237 312 24 927 16 116 11 678 Návrh optimální varianty •Optimální varianta, pokrývající celé území města Brna má následující východiska: •Domácí kompostování v režimu prevence vzniku odpadu bude preferováno oproti oddělenému sběru BO všude, kde je technicky možný provoz domácích kompostérů, čímž bude snižován počet sběrných nádob na oddělený sběr BO (realizace osvěty, využití dotačních programů SFŽP v rámci prevence vzniku odpadů). •Venkovská a vilová zástavba: –umístění malých nádob objemu 120 nebo 240 litrů (dle požadavku vlastníka nemovitosti) do každé nemovitosti, nádoby nesmí být umístěny na veřejném prostranství, –o realizace 21 svozů BO za rok (prosinec, leden, únor 1x měsíčně, březen až listopad 2x měsíčně), –o pro potřeby vyhodnocení nákladů se uvažuje s pokrytím 25% nádobami 120 litrů a 75% nádobami objemu 240 litrů. •Bloková zástavba: –pokrytí svozu BO blokové zástavby se navrhuje jednak malými nádobami 240 litrů umístěnými do vnitrobloků a jednak velkými nádobami 1100 litrů umístěnými na veřejné prostranství, –o pokrytí zástavby malými nádobami se pro potřeby vyhodnocení předpokládá 50%, pokrytí velkými nádobami z 50%, –o interval svozu velkých nádob 1100 litrů 1x týdně, malé nádoby objemu 240 litrů – 21 svozů za rok. •Sídlištní zástavba: –pokrytí svozu BO se navrhuje velkými nádobami objemu 1100 litrů s intervalem svozu 1x týdně, –umístění sběrných nádob do nebo vedle kontejnerových stání. Návrh optimální varianty počtu nádob a ekonomické vyhodnocení Typ zástavby nádoby 120 l [ks] Cena [Kč/rok] nádoby 240 l [ks] Cena [Kč/rok] nádoby 1 100 l [ks] Cena [Kč/rok] Celková cena [Kč/rok] vilová zástavba 3 632 2 200 992 10 898 9 644 730 0 0 11 845 722 venkovská zástavba 4 105 2 487 630 12 317 10 900 545 0 0 13 388 175 sídlištní zástavba 0 0 0 0 422 2 748 064 2 748 064 bloková zástavba 0 0 1 253 1 108 905 73 475 376 1 584 281 celkem 7 737 4 688 622 24 468 21 654 180 495 3 223 440 29 566 242 •Zvýšené výdaje města na svoz BO lze kompenzovat snížením výdajů na svoz SKO, a to pouze za předpokladu, že ze sběrné nádoby na SKO bude odkloněno separací BO minimálně 50% objemu. Návrh optimální varianty •Návrh nejvýhodnějšího řešení pro Brno a doporučení dalšího postupu (včetně případného navržení oblastí vhodných pro uplatnění různých typů nakládání s bioodpadem). •Nejkomplexnější varianta spočívá v umožnění individuálního výběru mezi kompostérem a malou nádobou pro každou nemovitost ve zbývajících 52 % území nepokrytých velkoobjemovými kontejnery, zejména jde o městské části: •Bosonohy (pouze 4 velkoobjemové nádoby), •Černovice (pouze 3 velkoobjemové nádoby), •Chrlice (pouze 4 velkoobjemové nádoby), •Ivanovice (pouze 4 velkoobjemové nádoby), •Jehnice (pouze 4 velkoobjemové nádoby), •Kníničky (pouze 4 velkoobjemové nádoby), •Maloměřice a Obřany (pouze 3 velkoobjemové nádoby), •Medlánky (pouze 4 velkoobjemové nádoby), •Ořešín (0 velkoobjemových nádob), •Tuřany (pouze 4 velkoobjemové nádoby), •Útěchov (pouze 4 velkoobjemové nádoby), •Žebětín (pouze 4 velkoobjemové nádoby), ale také •Brno střed (kde rovněž navrhujeme díky převažující blokové zástavbě pouze 4 velkoobjemové nádoby). Návrh optimální varianty •Umístění velkoobjemových nádob by nemělo být problematické ve sběrných hnízdech ve čtvrtích s převažující sídlištní zástavbou: •Bystrc (21 velkoobjemových nádob), •Brno sever (17 velkoobjemových nádob), •Vinohrady (16 velkoobjemových nádob), •Bohunice (14 velkoobjemových nádob) a ve •čtvrtích se smíšenou zástavbou sídlišť a rodinných domů, •vzhledem k odklonu až cca 19 % BO z SKO lze očekávat pokles produkce SKO, a tedy ve sběrných hnízdech, kde jsou umístěny 4 a více velkoobjemové kontejnery pro svoz SKO bude možné nahradit jednu z nádob na SKO nádobou na BO. • •Četnost svozu je závislá na změnách produkce BO v průběhu roku. •Minimální délka periody svozu je stanovena na 7 dnů (z důvodu potenciálního zápachu odpadu). •Skutečnou frekvenci svozu BO, ale bude zejména v zimním období výrazně snížit (dle provedených analýz až čtyřikrát, tj. na svoz jednou měsíčně, nicméně zkušenosti z jiných měst nejsou v tomto ohledu příliš přenositelné a skutečná hodnot zřejmě vyplyne až z empirického stanovení po zavede-ní systému). • • Návrh optimální varianty • •Maximální odhad nákladů na sběr a svoz se v dané variantě pohybuje okolo 12 mil. Kč ročně, nicméně vzhledem ke struktuře modelu zde jde o hodnotu maximálního „nasycení“ města současně kompostéry a malými nádobami o objemu 120 l. • •Při rozumné distribuci s preferencí kompostérů (např. možnost každého majitele nemovitosti si vybrat) lze očekávat, že provozní náklady klesnou až o desítky procent. Systém distribuce nádob je převážně politickým rozhodnutím, které nelze žádným výpočetním způsobem optimalizovat. • • Děkujeme za pozornost Otázky? •Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.