Projekty ve veřejné správě 1 Strategické vládnutí, strategické řízení a využití nástrojů ESIF Mgr. Bc. David Póč Katedra veřejné ekonomie Úvod do předmětu Výstupy – prakticky orientovaný kurz Tvorba modelového projektu ze strany týmu Povinnosti: Test – minimálně 60% (kombinace výběru a otevřených otázek) Projekt + Logical Framework + Gantt Prezentace týmu u kolokvia 2 Problematika vládnutí a kapacity vládnutí Evropská unie (a další geopolitické regiony) procházejí stále se zvyšující dynamikou často zcela nekontrolovatelných civilizačních změn Jejich reflexe představuje často velkou výzvu pro stávající socioekonomické struktury regionů Termín „insufficient capacity of governance“ – zavedené způsoby vlády selhávají a problémy jsou řešeny spíše „ex post“ s často dlouhým reakčním časem Kapacity k vládnutí neznamená „posilování“ veřejné správy či zavedené dalších regulatorních nástrojů Kapacita k vládnutí není primárně věcí politického systému či orientace politických stran/vlád Problematika jdoucí napříč mezi jednotlivými úrovněmi vládnutí (od nadnárodní až po místní) Hlavní problémové body a otázky vládnutí Problematika nedostatečné koordinace mezi jednotlivými prvky vládních, resp. správních struktur – nutnost vícedimenzionálního pojetí, horizontální propojení, cílování Prudký rozvoj různých přístupů k životu a pokračující „sociální liberalizace“ vede často k otázkám spojeným se sociální či „environmentální“ soudržností. Otázka v EU tedy často zní „Je a jak možné naplnit koncept udržitelného rozvoje?“ Prohlubující se deziluze z neodpovědnosti politické reprezentace a neschopnosti konstruktivního dialogu na řešení ústředních problémů X rostoucí dynamika nezájmu a neodpovědnosti občanů vůči veřejným záležitostem Potřeba vize? „Vize pro určité národní či státní společenství je v demokratické diskusi kultivovaná představa o jeho vývojových ohroženích, rozvojových příležitostech a zároveň o způsobech, které mohou vést k minimalizaci zjištěných ohrožení a k maximalizaci využití identifikovaných příležitostí v rámci široce sdílených hodnot.“ (M. Potůček, 2006) Vize a co dále??? Využití vize X „politická proklamace“ Formulace vize Struktura vize a její význam Využitelnost vize Důvody pro „kladný postoj k vizím“: Možnost vytvořit rámcový nástroj pro předvídání Možnost nástroje pro formulaci cílů Hledání způsobů „optimálního dosahování cílů“ Vytváření nástrojů pro reakce na existenční rizika včetně možnosti využívání rozvojových příležitostí Důvody pro „záporný postoj k vizím“: Narušení přirozeného soupeření (snaha o prosazení tzv. sociálního inženýrství) Snaha vnutit svobodné společnosti něco co přesahuje přirozený chod věcí Je narušováno soupeření i dílčích zájmů v daných institucionálních rámcích Potřebnost a možnosti vzniku vize V ČR se 60% občanů a 62% elit domnívá, že vize ČR, kterou by bylo možné následovat/naplňovat scházela a stále schází (Potůček, M., 2008) Za většinou významných historických změn stály jasně koncipované vize bez ohledu na odlišnost či „rozměr“ vizí (např. vznik USA či ideály humanismu) Předpoklady vzniku vize: Vůle politické elity (nemusí být totožná s mocenskou elitou) Příhodná institucionální platforma (většina odborníků se shoduje na tom, že převažující část by měla být ve veřejném sektoru, i když je možné zapojení sektoru soukromého) Angažovanost laické i odborné veřejnosti Dosažení široké shody mezi hlavními aktéry ve věcech základního směrování země Institucionální předpoklady tvorby vizí (koncepce Y. Drora) Profesionální poradní útvary – nutnost podpory politiků a vysokých úředníků ve věcech strategického rozhodování o směrování země Centra pro analýzu a tvorbu politik – nutné na národní i mezinárodní úrovni včetně existujících propojení Odhady globálních důsledků různých politik – schopnosti predikovat možné následky „dlouhodobých“ či „krátkodobých“ politik Ustavení orgánů schopných se vyjadřovat k relevanci etického rozměru politických rozhodnutí („Fóra pro etiku“) Strategické vládnutí Ve vazbě na koncipovanou vizi je možné uplatňovat tzv. strategické vládnutí, které vychází z následujícího (Ochrana, 2011): Je definovaná vize a určitý subjekt směruje k jejímu naplňování Definuje vývojové trendy s ohledem na sociální podmínky, výzvy a příležitosti Identifikuje klíčové aktéry a jejich role Jedná se o dynamický proces tvorby a uplatňování veřejné politiky Působí v dlouhodobém horizontu Je založeno na realistických kalkulacích lidských, věcných a finančních zdrojů Je realizováno racionálně se chovajícími aktéry Je v něm možné identifikovat veřejný zájem Ad. Strategické vládnutí (2) Nositel strategického vládnutí – jedná se o vlády na všech úrovní a všechny další aktéry participující na tvorbě a realizaci vládních politik (především tzv. strategické jednotky v rámci veřejné správy) Strategické vládnutí by v principu mělo být nezávislé na politické orientaci vlády Ve vazbě na dříve uvedené charakteristiky lze poměrně jasně prokazovat zda vláda „vládne strategicky“ či nikoli (např. formulovaná vize, realistické kalkulace, dlouhodobý horizont ad.) Strategické vládnutí a Česká republika??? Strategické vládnutí (3) Dimenze strategického vládnutí: Víceúrovňovost – vládnutí je realizováno paralelně na různých úrovních, tj. často není jen na úrovni národního státu, ale kupříkladu v přenesené působnosti i na regionech/krajích či naopak na nadnárodních celcích Pluralita regulátorů – kromě „tradičních“ nástrojů státní moci jsou využívány i další „regulátory“ jako je trh, občasný sektor či masmédia Existence nehierarchických sítí – strategické vládnutí nemůže být realizováno pouze ve vazbě na vertikální či horizontální vazby, jsou zde formální i neformální struktury porušující tyto hierarchie. Jedná se například o využívání informačních technologií (existence sociálních sítí ad.) Aktéři strategického vládnutí: veřejná správa, nestátní neziskové organizace, subjekty soukromého sektoru – jejich vzájemná interakce a uchopení v rámci strategického vládnutí Problematika tzv. síťového vládnutí – otázka efektivnosti (velký potenciál pro flexibilní a proaktivní vládnutí – rychlejší identifikace problémů, příležitostí či hrozeb v rámci veřejných politik) a legitimity (konflikty mezi aktéry, jejich vzájemná důvěra ad.) sítí vládnutí Strategické řízení Ve vazbě na formulovanou vizi a splnění podmínek pro její naplňování lze následně hovořit o rozpracování vize na jednotlivé cíle a vytváření dílčích podmínek pro jejich naplňování v jednotlivých časových horizontech, kdy na koncept strategického vládnutí často navazuje tzv. strategické řízení Strategické vládnutí – proces s celou škálou zapojených aktérů X Strategické řízení – bezprostředně identifikovatelné s některým ze subjektů (ministerstva, neziskové organizace ad.) Strategické řízení – cílem je efektivní řešení výzev, příležitostí či hrozeb v dané instituci v dlouhodobém horizontu Strategické řízení předpokládá: Komplexní poznání příčin, trendů a možných budoucích scénářů rozvoje Jasné vymezení cílů a priorit Implementace procedur, nástrojů a dostupných zdrojů při „překlopení“ cílů a priorit do praktické politiky Strategické řízení (2) V rámci strategického řízení je možné vysledovat následující „kauzální řetězec“: (Vize – Prognózy) – Strategie – Koncepce – Realizační/Akční plány – Prováděcí metodiky Strategické řízení je dnes s veřejných sektorem asociováno především s ohledem na tvorbu veřejných politik – zde se jedná o systémový proces řízení klíčových problémů vládních politik, které mají dlouhodobý dopad na fungování společnosti Klíčovou částí strategického řízení v oblasti veřejných politik je tzv. strategické plánování – dlouhodobá projekční práce zapojených aktérů (především vlády): Sestavení základní směrů rozvoje vládní politiky Vymezení dlouhodobých cílů vládních politik Definování prostředků pro dosažení cílů Vymezení pravomocí aktérů Ad. Situace ČR – možnosti uplatnění strategického řízení? Pokračující globalizace ekonomiky a nedostatečná rychlost globalizace veřejné správy Vypořádání důsledků transformace Členství v EU Problematika zkvalitnění veřejné správy Legitimita politického systému Podpora veřejného sektoru (otázka nestátního neziskového sektoru) Koncept vzdělanostní společnosti Vytvoření „zelené ekonomiky“ + zaměstnanost Zápatí prezentace Veřejné projekty v ČR a jejich zdroje V posledních 15 letech došlo v ČR k výraznému nárůstu „účelově“ vázaných veřejných prostředků přímo alokovaných pomocí veřejných prostředků Vytvoření nových pravidel (legislativní změny, otázka přenosu kompetencí ad.) „Fenomén EU“ – relativně nová oblast, alokace z centrálního rozpočtu EU – především tzv. regionální a kohezní politiky, relativně vysoké „objemy“ dotačních prostředků Otázka efektivity využití finančních prostředků v členských zemích Problematika strategického vládnutí, resp. strategického řízení jednotlivých úrovní/oblastí veřejného sektoru spojená s využitím finančních prostředků 15 Tvorba veřejných projektů – teorie vers. praxe Veřejné projekty v ČR a jejich zdroje (2) Strukturální fondy EU – ESIF a jejich využití ze strany veřejného sektoru, resp. veřejné správy Možnosti ÚSC (obec, kraj) – spolupráce s dalšími subjekty (např. NNO) Vazba na cílové skupiny Ověřování výsledků (benchmark, dlouhodobá udržitelnost ad.) Dlouhodobý výhled??? Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 16 Přehled použitých zdrojů: Dror, Y. The Capacity to Govern: A Report to the Club of Rome. ISBN 978-0714683140. Joyce, P. Strategic Leadership in the Public Services (Routledge Masters in Public Management). ISBN 978-0415616508. Mintzberg, H., Lampel, J.B., Quinn, J.B., Ghoshla, S. The Strategy Process: Concepts, Context, Cases (4the Edition). ISBN 978-0130479-136. Ochrana, F. (editor) Strategické řízení ve veřejné správě a přístupy k tvorbě politiky. ISBN 978-80-7378- 130-9. Palán, Z. Strategie rozvoje lidských zdrojů – výkladový slovník. ISBN 80-200-0950-7. Póč, D., Šelešovský, J., Fišer, P., Bakoš, E. Strategické řízení krajské samosprávy. V tisku. Potůček, M., Musil, J., Mašková, M.(eds) Strategické volby pro českou společnost – teoretická východiska. ISBN 978-80-86429-86-1. Potůček, M. et al. Strategic Governance and the Czech Republic. ISBN 978-80-246-1681-0. Přednášky M. Potůček, CESES FSV UK, dostupné na http://www.martinpotucek.cz/ Veselý, A., Nekola, M. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. ISBN 978-80-86429- 75-5. Děkuji za pozornost!