2-‹#› McGraw-Hill/Irwin Copyright © 2013 by The McGraw-Hill Companies, Inc. All rights reserved. Kapitola 2 “It’s true hard work never hurt anybody, but I figure, why take the chance?” -Ronald Reagan Nabídka práce 2-‹#› 2-‹#› Co se dnes dozvíte •Stylizovaná fakta o nabídce práce •Neoklasický model volby mezi spotřebou a volným časem ostatický model toho, jak se lidé rozhodují na trhu práce •Odvození individuální nabídky práce opomocí modelu volby mezi prací a volným časem •Odvození tržní nabídky práce • • 2-‹#› 2-‹#› •Pracovní síla = zaměstnaní + nezaměstnaní oLF = E + U ovelikost LF nám neříká nic o “intenzitě” práce •Míra pracovní participace oLFPR = LF/P oP = dospělá populace starší 15 let (resp. 16 let) (resp. 15-64 let) •Míra zaměstnanosti oER = E/P •Míra nezaměstnanosti oUR = U/LF Základní pojmy 2-‹#› 2-‹#› •Měření pracovní síly (LF) je trochu subjektivní a pravděpodobně vede k optickému snižování dopadů recese •Skrytá nezaměstnanost: osoby, které opustily pracovní sílu a vzdaly hledání práce (odrazení pracovníci) oobvykle se v recesi zvyšuje a vede k optickému snižování oficiální míry nezaměstnanosti •Míra zaměstnanosti (ER) je proto lepším ukazatelem výkyvů ekonomické aktivity než míra nezaměstnanosti (UR) Problémy měření pracovní síly 2-‹#› 2-‹#› Stylizovaná fakta o nabídce práce •Muži: míra pracovní participace poklesla z 80 % v roce 1900 na 72 % v roce 2009 •Největší pokles u mužů nad 65 let: z 63 % v roce 1900 na méně než 22 % v roce 2009 •Ženy: míra pracovní participace vzrostla z 21 % v roce 1900 na 59 % v roce 2009 •Průměrný počet odpracovaných hodin za týden klesl z 55 na 34 ve zmiňovaném období 2-‹#› 2-‹#› Stylizovaná fakta o nabídce práce •Ženy častěji pracují na částečný úvazek než muži •Svobodné ženy mají vyšší míru pracovní participace než vdané, rozvedené nebo ovdovělé ženy •Míra pracovní participace s věkem nejdříve roste a poté klesá •vyšší vzdělání = vyšší míra pracovní participace = více odpracovaných hodin •Běloši mají vyšší míru pracovní participace a více odpracovaných hodin než černoši a hispánci (USA) • • • 2-‹#› 2-‹#› Míra pracovní participace mužů (US, 1900-2009) C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_02_Image_Library\Table 2-1.jpg 2-‹#› 2-‹#› Míra pracovní participace žen (US, 1900-2009) C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_02_Image_Library\Table 2-2.jpg 2-‹#› 2-‹#› Míra pracovní participace vybraných skupin C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_02_Image_Library\Table 2-3.jpg 2-‹#› 2-‹#› Míra pracovní participace vybraných zemí (%) 2-‹#› 2-‹#› Průměrný počet odpracovaných hodin za týden, USA 1900-2010 2-‹#› 2-‹#› Neoklasický model volby mezi prací a volným časem •Užitková funkce opopisuje preference pracovníků oměří spokojenost, kterou jednotlivci obdrží při spotřebě statků (C) a volného času (L) •U = f(C, L) oU je index. oVyšší U znamená vyšší užitek 2-‹#› 2-‹#› Indiferenční křivky •Kombinace spotřeby (C) a volného času (L), které jednotlivci přináší stejnou úroveň užitku •Jsou klesající ospotřeba i volný čas jsou žádoucí statky •Vyšší křivka = vyšší užitek oaxiom nenasycenosti •Neprotínají se oaxiom tranzitivity •Konvexní směrem k počátku oaxiom rozmanitosti 2-‹#› 2-‹#› Indiferenční křivky Spotřeba ($) 500 450 400 40,000 Utilů 25,000 Utilů Hodiny volného času 150 125 100 2-‹#› 2-‹#› Indiferenční křivky se neprotínají •U0 •U1 •Y • •Z •0 •Volný čas •Spotřeba ($) • • •X 2-‹#› 2-‹#› Mezní míra substituce •Sklon indiferenční křivky vyjadřuje mezní míru substituce (MRS) mezi spotřebou a volným časem. •MRS = ΔC/ΔL = - MUL/MUC okde MUL (MUC) je mezní užitek z dodatečné jednotky volného času (spotřeby) •MRS je množství spotřeby, které se musíme vzdát, pokud chceme další jednotku volného času, aniž by se změnil náš užitek. •Pokud platí axiom rozmanitosti, indiferenční křivky jsou konvexní a MRS při pohybu po indiferenční křivce směrem doprava klesá. • 2-‹#› 2-‹#› Rozdíly v preferencích mezi pracovníky •Pracovníci se strmějšími indiferenčními křivkami si cení volného času relativně více než pracovníci s ploššími indiferenčními křivkami. •U0 •U0 •U1 •U1 •Spotřeba ($) •Spotřeba ($) •Hodiny volného času •Hodiny volného času 2-‹#› 2-‹#› Rozpočtové omezení •Rozpočtové omezení ohraničuje množinu spotřebních košů (kombinace C a L), které si pracovník může dovolit. •C = w*h + V oSpotřeba se rovná pracovnímu příjmu (mzda × odpracované hodiny) plus nepracovní příjem (V) •Můžeme to přepsat do tvaru oC = w*(T – L) + V oC = (w*T + V) – w*L okde T je celkový počet hodin, L jsou hodiny volného času a h = T – L značí odpracované hodiny 2-‹#› 2-‹#› Rozpočtové omezení graficky •T •E •V •wT+V •0 •L - hodiny volného času • •C - spotřeba ($) •Rozpočtová linie se sklonem -w C = (w*T + V) – w*L 2-‹#› 2-‹#› Rozhodování o počtu hodin práce •Jednotlivec si vybírá kombinaci spotřeby a volného času, která maximalizuje jeho užitek •Optimální spotřební koš (kombinace C a L) je dán bodem, kde se rozpočtová linie dotýká nejvyšší indiferenční křivky •Pokud se jedná o vnitřní bod rozpočtové linie, pak v tomto bodě se mezní míra substituce mezi spotřebou a volným časem rovná mzdové sazbě •Každá jiná dostupná kombinace spotřeby a volného času by jednotlivci přinášela menší užitek 2-‹#› 2-‹#› Optimální kombinace spotřeby a volného času $1100 $1200 A Y $500 P U1 $100 U0 U* E 110 110 40 70 0 0 Hodiny práce Hodiny volného času Spotřeba 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení nepracovního příjmu na odpracované hodiny •Zvýšení nepracovního příjmu posouvá rozpočtovou linii paralelně vzhůru •Umožňuje to pracovníkovi “přeskočit” na vyšší indiferenční křivku •Dopad zvýšení nepracovního příjmu na odpracované hodiny nazýváme jako důchodový efekt •Směr důchodového efektu závisí na tom, jestli považujeme volný čas za normální nebo podřadný statek • 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení nepracovního příjmu na odpracované hodiny - graficky • •F1 •P1 •$200 •U1 •U0 •E1 •E0 •P0 •70 •80 •110 •F0 •$100 •Volný čas •Spotřeba ($) • • • •F1 •P1 •$200 •U1 •U0 •E1 •E0 •P0 •70 •60 •110 •F0 •$100 •Spotřeba ($) • • • • •Zvýšení nepracovního příjmu vede k posunu rozpočtové linie paralelně vzhůru a posouvá pracovníka z bodu P0 do bodu P1. Pokud je volný čas normálním statkem, počet odpracovaných hodin se snižuje. Pokud je volný čas podřadným statkem, počet odpracovaných hodin se zvyšuje.. 2-‹#› 2-‹#› Výhra v loterii a pracovní nasazení •Výhra v loterii je ideálním příkladem neočekávaného zvýšení nepracovního příjmu •1000 výherců v loterii s výhrou nad 50 000 dolarů o25 % výherců opustilo pracovní sílu během roku odalších 9 % výherců snížilo počet hodin nebo opustilo druhé zaměstnání •Výsledky se liší v závislosti na výši výhry oU výhry 50 000 – 200 000 dolarů opustilo trh práce pouze 4 % výherců oU výhry nad 1 milión dolarů opustilo trh práce 40 % výherců 2-‹#› 2-‹#› Dědictví a pracovní participace •Holtz-Eakin, Joulfaian a Rosen (QJE, 1993) •U lidí, kteří v letech 1983-1983 zdědili nějaké bohatství, zkoumali, jak se v letech 1982-1985 změnila jejich míra pracovní participace. •U menšího dědictví (průměr 7 700 dolarů) se LFPR zvýšila ze 76 na 81 procent. opravděpodobně dané dlouhodobým trendem •U většího dědictví (průměr 346 000 dolarů) se LFPR snížila ze 70 na 65 procent. oZajímavé je, že lidé, kteří zdědili větší částku, měli už na začátku nižší LFPR. Asi to dědictví nějak očekávali. 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení mzdové sazby na odpracované hodiny •Zvýšení mzdové sazby mění rozpočtové omezení - rozpočtová linie se otáčí okolo bodu E (počátečního vybavení) a stává se strmější •Důchodový efekt: Pokud člověk pracuje, stává se bohatším a může si dovolit více normálních statků (C i L) omotivace snížit počet odpracovaných hodin •Substituční efekt: Volný čas se stává relativně dražší (vyšší náklad příležitosti) a spotřeba relativně levnější. Člověk je motivován snižovat množství volného času a zvyšovat spotřebu omotivace zvýšit počet odpracovaných hodin •Proto je mezi mzdovou sazbou a odpracovanými hodinami nejednoznačný vztah • 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení mzdové sazby na odpracované hodiny - graficky Pokud je důchodový efekt větší než substituční, pak se zvýšením mzdové sazby počet odpracovaných hodin klesá. Pokud je substituční efekt větší než důchodový, pak se zvýšením mzdové sazby počet odpracovaných hodin roste. 2-‹#› 2-‹#› Peníze a sny (Biddle-Hamermesh, 1990) •Ukázali jsme si, že poptávka po volném čase reaguje na jeho cenu (ušlá mzda) •Při vyšší mzdě lidé outsourcují nejrůznější aktivity ohlídání dětí, dovoz jídla, úklid domácnosti, … •Ze všech volno-časových aktivit zabírá nejvíce času spánek oprůměr: 56 hodin týdně u mužů a 56.9 hodin u žen •Přestože délka spánku je určena hlavně biologicky, do určité míry reaguje i na ekonomické podněty oDodatečné 4 roky studia snižují dobu spánku o hodinu týdně oNárůst mzdy o 20 % snižuje dobu spánku o 34 minut za týden 2-‹#› 2-‹#› Pracovat nebo nepracovat? •Jsou “směnné relace” dostatečně atraktivní, aby přesvědčili pracovníka ke vstupu na trh práce? •Rezervační mzda: mzdová sazba při které je osoba indiferentní mezi tím jít pracovat a nepracovat. •Pokud je tržní mzda nižší než rezervační mzda, osoba nebude pracovat, a naopak. •Rezervační mzda se zvyšuje s tím, jak roste nepracovní příjem. 2-‹#› 2-‹#› Rezervační mzda H Y G X UH E U0 Hodiny volného času T 0 sklon -whigh sklon -w~ Spotřeba ($) sklon -wlow 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce na stadionech •Oettinger (JPE, 1999) - prodavači pochutin na baseballových stadionech v roce 1996 omohou se sami rozhodnout, jestli na tom zápase budou prodávat ojejich výdělky jsou určeny pouze tím, kolik prodají •V průměru si vydělali 43.81 dolarů, nejhorší zápas 26.55 dolarů, nejlepší zápas 73.15 dolarů, průměrně pracovalo 45 prodavačů. •Zvýšení průměrného výdělku o 10 dolarů (zhruba jedna směrodatná odchylka) zvýšilo počet prodavačů o 6 lidí. 2-‹#› 2-‹#› Kompenzace za zranění a nabídka práce •Meyer, Viscusi a Durbin (AER, 1995) •Při zranění v práci dostávají pracovníci kompenzaci za čas strávený mimo práci oVětšinou se jedná o 2/3 předchozího platu, ale existuje strop na maximální kompenzaci. •15. června 1980 Kentucky zvýšilo o 66 procent strop u maximální kompenzace oZvýšení kompenzace pouze pro lidi s velkou mzdou, lidem s nižší mzdou to kompenzaci nijak neovlivnilo. oU lidí s velkou mzdou, nárůst průměrné doby mimo práci ze 4 na 5 týdnů (nárůst o 25 procent). oU lidí s nižší mzdou se nepozorovala žádná změna. 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce •Vztah mezi odpracovanými hodinami a mzdovou sazbou •Individuální nabídka je odvozena z modelu volby mezi prací a volným časem •Tržní nabídka práce je potom horizontálním součtem individuálních nabídek práce 2-‹#› 2-‹#› Odvození individuální nabídky práce C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_02_Image_Library\Figure_2-11.jpg 2-‹#› 2-‹#› Odvození tržní nabídky práce z individuálních nabídek práce