2-‹#› McGraw-Hill/Irwin Copyright © 2013 by The McGraw-Hill Companies, Inc. All rights reserved. Kapitola 2 “It’s true hard work never hurt anybody, but I figure, why take the chance?” -Ronald Reagan Nabídka práce II 2-‹#› 2-‹#› Co se dnes dozvíte •Elasticita nabídky práce a problematika jejího odhadu •Nabídka práce žen •Dopad sociálních programů na nabídku práce •Nabídka práce během životního cyklu •Nabídka práce během hospodářského cyklu •Domácí práce a rozhodování v domácnosti ov 5. vydání kapitola 9.12, v 6. a 7. vydání není zahrnuto •Rozhodování o počtu dětí onení zahrnuto v 6. a 7. vydání, zahrnuto v dřívějších vydání • 2-‹#› 2-‹#› Elasticita nabídky práce 2-‹#› 2-‹#› Odhady elasticity nabídky práce •Odhadnuté hodnoty silně závisí na metodě odhadu •mikro vs. makro odhady odata o jednotlivcích vs. agregátní makroekonomická data •extensive margin vs. intensive margin vs. celkové hodiny ozměna počtu pracovníků vs. změna počtu odpracovaných hodin stávajících pracovníků vs. celková změna počtu odpracovaných hodin •průřezové odhady vs. mezičasové odhady oHicksovská vs. Frischova elasticita • • 2-‹#› 2-‹#› Odhady elasticity nabídky práce •Empirické studie často vycházejí z regresního modelu • hi = βwi + γVi + ostatní proměnné •hi je počet hodin práce pracovníka i, wi jeho mzdová sazba a Vi jeho nepracovní příjem. •koeficient β měří elasticitu nabídky práce opokud β < 0, pak převažuje důchodový efekt nad substitučním opokud β > 0, pak převažuje substituční efekt nad důchodovým •koeficient γ vysvětluje vliv zvýšení nepracovního příjmu na počet odpracovaných hodin opokud γ < 0, pak volný čas je normální statek 2-‹#› 2-‹#› Odhady elasticity nabídky práce •velká variabilita v odhadech •“konsenzuální” odhad podle Borjase: - 0.1 omuži - prime age, průřezová mikro data odominuje důchodový efekt ovysvětluje to pokles odpracovaných hodin mezi roky 1900 a 2000 onabídka práce je neelastická •Chyby měření vedou k nadhodnocování důležitosti důchodového efektu 2-‹#› 2-‹#› Odhady elasticity nabídky práce •Empirické studie typicky vycházejí z regresního modelu • hi = βwi + γVi + ostatní proměnné •Klíčové je změřit hi (odpracované hodiny), wi (mzdovou sazbu) a Vi (nepracovní příjem) •Odpracované hodiny (hi) oNení jasné, jak dlouhé období vybrat. oČím delší období, tím bývá nabídka práce elastičtější. oKonsenzuální odhad odpovídá délce 1 roku. oHodně lidí není placeno od hodiny. Při dotazu odpovídají tím, co je považováno za obvyklou pracovní dobu (40 hodin týdně). 2-‹#› 2-‹#› Odhady elasticity nabídky práce •mzdová sazba (wi ) oPokud lidé nejsou placeni od hodiny, průměrnou mzdovou sazbu si spočítají jako plat dělený odhadovaným počtem odpracovaných hodin oPokud lidé nadhodnotí počet odpracovaných hodin, pak tím zároveň podhodnocují průměrnou mzdovou sazbu, a vice a versa. oTím vzniká zdánlivá záporná korelace mezi mzdou a odpracovanými hodinami. oPodle modelu je rozhodování pracovníka ovlivněno mezní mzdovou sazbou. Při odhadu elasticity se ale používá průměrná mzdová sazba. oU lidí, kteří nepracují, se nepozoruje jejich mzda. Pokud se při odhadu elasticity nabídky práce tito lidé neuvažují, vede to k tomu, že datový vzorek není náhodný a vzniká sample-selection bias. • 2-‹#› 2-‹#› Odhady elasticity nabídky práce •nepracovní příjem (Vi ) oPodle modelu by měl být vliv nepracovního příjmu na počet odpracovaných hodin negativní, viz výhra v loterii. oNepracovní příjem by měl být nezávislý na počtu odpracovaných hodin. oU většiny lidí je ovšem nepracovní příjem způsoben výnosy z úspor, které vznikli v důsledku předchozích pracovních příjmů. oPokud mají někteří lidé kladný vztah k práci, pak mohou mít jak vyšší nepracovní příjem (výnosy z úspor), tak i vyšší počet odpracovaných hodin v současnosti. oKorelace mezi nepracovním příjmem a počtem odpracovaných hodin potom může vycházet kladná. • • 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce u žen •míra pracovní participace u žen ovelké rozdíly mezi zeměmi ov čase roste •Proč míra participace žen v čase roste? oklesá míra porodnosti ozlepšuje se vzdělanost žen oje větší počet pracovních příležitostí vhodných pro ženy otechnologický pokrok v oblasti domácích prací omění se společenské postoje 2-‹#› 2-‹#› Vývoj míry participace u žen (15-64) 2-‹#› 2-‹#› Vztah mezi růstem pracovní participace a mezd u žen, 1960-1980 C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_02_Image_Library\Figure_2-13.jpg 2-‹#› 2-‹#› Aplikace: sociální dávky a motivace k práci •Peněžní sociální dávka oslabuje pracovní příjmovou motivaci •Sociální programy vytváří motivaci nepracovat •Sociální programy snižují nabídku práce tím, že zaručují nepracovní příjem, který zvyšuje rezervační mzdu 2-‹#› 2-‹#› Aplikace: Dopad peněžní dávky na motivaci k práci •Peněžní dávka typu “ber nebo nech” ve výši $500 za týden posunuje pracovníka z bodu P do bodu G, a tím ho motivuje opustit pracovní sílu P •F •Spotřeba ($) •500 •Volný čas •0 •110 •70 •G •U1 •U0 • 2-‹#› 2-‹#› Aplikace: Dopad sociálního programu na motivaci k práci •Volný čas • $500 •U0 •U1 •G •E •P •F •R •Q •H •D •D •0 •110 •100 •70 •sklon = -$5 •sklon = -$10 •Spotřeba ($) • • • • • 2-‹#› 2-‹#› Aplikace: Dopad EITC na motivaci k práci •EITC – Earned Income Tax Credit •Při absenci daňového kreditu je rozpočtová linie dána linií FE. •EITC dává pracovníkovi příspěvek ve výši 40 % jeho výdělku, pokud vydělává méně než $10,350. •Příspěvek je zastropován na $4,140. Pracovník obdrží tuto maximální sumu pokud vydělává v rozmezí $10,350 a $13,520. •Při vyšším příjmu se příspěvek postupně snižuje o 21.06 % z každého dodatečně vydělaného dolaru. •Pro příjem vyšší než $33,178 je příspěvek nulový. • 2-‹#› 2-‹#› EITC a rozpočtová linie •Volný čas •Spotřeba ($) • • • • •110 •10,350 •13,520 •14,490 •17,660 •33,178 •E •J •H •G •F • •Čistá mzda je o 40 % nad aktuální mzdou •Čistá mzda se rovná aktuální mzdě •Čistá mzda je 21.06 % pod aktuální mzdou 2-‹#› 2-‹#› C:\Users\Martin\Desktop\Ekonomie práce 2018\obrazky a tabulky\Chapter_02_Image_Library\Figure_2-17.jpg 2-‹#› 2-‹#› Dopad EITC na nabídku práce - teorie •EITC posunuje rozpočtovou linii a motivuje nové pracovníky ke vstupu na pracovní trh. ozvyšuje čistou mzdu pracovníkům, kteří vstupují na trh práce •Dopad EITC na nabídku práce lidí, kteří již pracují je nejistý – nabídka práce může jak vzrůst tak klesnout •EITC oproti předchozím případům sociálních dávek má pozitivní (resp. méně negativní) dopady na nabídku práce • 2-‹#› 2-‹#› Dopad EITC na nabídku práce - empirie C:\Users\Martin\Desktop\Ekonomie práce 2018\obrazky a tabulky\Chapter_02_Image_Library\Table 2-5.jpg 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce během životního cyklu •Mzdová sazba se systematicky mění během životní cyklu pracovníka oV mládí je mzda nízká oJak člověk stárne, jeho mzda roste a kulminuje kolem věku 50 let oPo padesátce mzda klesá nebo zůstává stabilní •Taková změna mzdy je očekávaná a nazývá se evoluční. •Jelikož je tato změna mzdy očekávaná, nemá žádný dopad na náš očekávaný celoživotní důchod, mění jen cenu volného času, a proto vyvolává pouze substituční efekt. 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce během životního cyklu •Jak lidé reagují na tento evoluční vývoj mzdy? oV mládí je cena volného času relativně nižší (nižší mzdy), poté se začne zvyšovat (mzdy rostou) => mladí lidé “směňují” více volného času v současnosti za více práce v budoucnosti. •Z teorie tedy vyplývá, že u daného pracovníka bychom měli očekávat pozitivní korelaci mezi vývojem mzdy a počtem odpracovaných hodin v čase. •Profil odpracovaných hodin během životního cyklu by tedy měl mít podobný tvar jako mzdový profil během životního cyklu. 2-‹#› 2-‹#› Profil odpracovaných hodin a mzdy během životního cyklu typického pracovníka •Věk •Mzdová sazba •50 •Věk •Odpracované hodiny •50 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce během životního cyklu •V čase zvyšující se mzda také s vyšší pravděpodobností převýší rezervační mzdu a daný jednotlivec bude s vyšší pravděpodobností pracovat. •Podobný konkávní profil by tedy měla mít i míra pracovní participace. •Hypotéza mezičasové substituce: lidé substituují svůj čas během životního cyklu způsobem, že při svém rozhodování zohledňují změny v ceně (nákladech příležitosti) volného času. 2-‹#› 2-‹#› Odpracované hodiny během životního cyklu, 2010 2-‹#› 2-‹#› Míra pracovní participace během životního cyklu, 2010 2-‹#› 2-‹#› Nabídka práce během hospodářského cyklu •Jak recese ovlivní míru pracovní participace? •Efekt dodatečného pracovníka oživitel rodiny pobírá nižší mzdu nebo je propuštěn. oNa trh práce vstupují tzv. sekundární pracovníci (např. ženy v domácnosti), aby nahradili část ztracených příjmů. oMíra pracovní participace by díky tomu měla být proticyklická – v recesi by se měla zvyšovat. 2-‹#› 2-‹#› •Efekt odrazeného pracovníka oněkteří nezaměstnaní nemohou dlouho najít vhodnou práci a odcházejí z pracovního trhu. oDůsledkem je skrytá nezaměstnanost. oMíra pracovní participace by díky tomu měla být procyklická - v recesi by se měla snižovat. •Empirie - korelace mezi mírou pracovní participace a mírou nezaměstnanosti je negativní odominuje efekt odrazených pracovníků, zvláště v recesi. Nabídka práce během hospodářského cyklu 2-‹#› 2-‹#› Produkce v domácnosti •Volný čas zahrnuje celou řadu netržních aktivit, včetně domácích prací •Proč se někteří členové domácnosti věnují tržním aktivitám a jiní členové zase aktivitám v domácnosti? • 2-‹#› 2-‹#› Alokace hodin v týdnu mezi různé aktivity, rozdělení podle pohlaví a rodinného stavu •Market Work •Household Work •Personal Care •Passive Leisure •Other 2-‹#› 2-‹#› Produkční funkce v domácnosti •Uvažujme Aničku a Pepíka •existují dva typy statků otržní statky odomácí práce • •200 •100 •Domácí práce ($) •150 •250 •Domácí práce ($) •Tržní statky ($) •Tržní statky ($) •(a) Pepíkova rozpočtová linie •(b) Aniččina rozpočtová linie 2-‹#› 2-‹#› Společná rozpočtová linie •G •350 •F •200 •Pepík •Anička •E¢ •E •250 •100 •350 •340 •Domácí práce ($) •150 • • • • •Tržní statky ($) •V bodě E oba věnují svůj čas práci v domácnosti. •Pokud si chtějí koupit tržní statky, práci si jako první sežene Pepík, protože je relativně produktivnější na trhu práce, což vytváří část FE jejich společné rozpočtové linie. •Pokud chtějí ještě více tržních statků a Pepík již věnuje celý svůj čas pracovnímu trhu (bod F), sežene si práci i Anička, což vytváří část GF jejich společné rozpočtové linie. 2-‹#› 2-‹#› Kdo pracuje kde? •Tržní statky ($) •Tržní statky ($) •Domácí práce ($) •Domácí práce ($) •Tržní statky ($) •Domácí práce ($) •P •U •U •P •U •P • • • •(a) Anička se specializuje na domácí práce a Pepík rozděluje svůj čas mezi trh práce a domácnost. • •(b) Pepík se specializuje na trh práce a Anička rozděluje svůj čas mezi trh práce a domácnost. •(c) Pepík se specializuje na trh práce a Anička se specializuje na domácí práce. • 2-‹#› 2-‹#› Zvýšení Pepíkovy mzdy vede ke specializaci •Domácí práce ($) •Tržní statky ($) • • •P¢ •U¢ •U •P •Před zvýšením své mzdy dělil Pepík svůj čas mezi domácnost a trh práce. •Zvýšení Pepíkovy mzdy posunulo domácnost z bodu P do bodu P¢ a Pepík se plně specializuje na trh práce. 2-‹#› 2-‹#› Zvýšení Aniččiny produktivity v domácnosti vede ke specializaci •Domácí práce ($) •Tržní statky ($) •U¢ •P¢ •P • • •U •Před zvýšením své produktivity v domácnosti dělila Anička svůj čas mezi domácnost a trh práce. •Zvýšení Aniččiny produktivity v domácnosti posunulo domácnost z bodu P do bodu P¢ a Anička se plně specializuje na domácí práce. 2-‹#› 2-‹#› Porodnost •Malthusova teorie porodnosti: s růstem příjmu chtějí rodiny více dětí ozdůrazňuje pouze důchodový efekt •Růst příjmu ovšem také pro člověka zvyšuje hodnotu jeho času a tím pádem také zvyšuje náklady příležitosti výchovy dětí, kvůli které musí člověk opustit trh práce. • 2-‹#› 2-‹#› Rozhodování o počtu dětí •Spotřeba statků •I/pX •Počet dětí •P •Indiferenční křivka •3 •I/pN • •Užitek domácnosti závisí na počtu dětí a spotřebě statků. •Domácnost, která maximalizuje užitek, si vybere bod P a bude mít tři děti. 2-‹#› 2-‹#› Dopad zvýšení příjmu a nákladů na výchovu dětí na rozhodování o počtu dětí •U0 •U0 •U1 •U1 •P •P •R •4 •3 •Počet dětí •Spotřeba statků •Spotřeba statků •D •R •2 •1 •3 •Počet dětí •Q •I/PX •(a) Zvýšení příjmu •(b) Zvýšení nákladů výchovy dětí • • • • 2-‹#› 2-‹#› Rozhodování o počtu dětí - empirie •Zvýšení ženiny mzdy o 10 procent snižuje poptávku po dětech o 3 procenta. •Záporná korelace mezi příjmem a poptávkou po dětech ukazuje, proč se Malthus spletl. •Ekonomický růst, který nás dělá bohatšími, totiž také asi zvyšuje cenu výchovy dětí.