McGraw-Hill/Irwin Copyright © 2013 by The McGraw-Hill Companies, Inc. All rights reserved. Kapitola 7 “What makes equality such a difficult business is that we only want it with our superiors.” -Henry Becque Mzdová struktura Give a brief overview of the presentation. Describe the major focus of the presentation and why it is important. Introduce each of the major topics. To provide a road map for the audience, you can repeat this Overview slide throughout the presentation, highlighting the particular topic you will discuss next. 7-‹#› Co se dnes dozvíte •Stylizovaná fakta ohledně rozdělení příjmu •Jak se měří příjmová nerovnost •Jak se vyvíjí příjmová nerovnost v posledních letech •Proč se příjmová nerovnost v posledních letech zvyšuje •Výdělky superhvězd •Mezigenerační příjmová nerovnost • 7-‹#› Úvod •Někteří pracovníci vydělávají víc než jiní oRozdíly v produktivitě oMíra výnosu z různých dovedností se liší • •Tato kapitola se zabývá příjmovou nerovností a faktory, které k ní přispívají 7-‹#› •Mezinárodní srovnání průměrné hodinové mzdy v průmyslu, 2010 (US $) • •Velké a přetrvávající rozdíly ve mzdových úrovních mezi zeměmi. • •Source: Adapted from ILO Global Wage Report 2012/13 7-‹#› Rozdělení výdělků •Rozdělení mezd je pozitivně zešikmené. oDlouhý pravý konec o •Malé procento pracovníků pobírá neproporčně velký podíl výdělků 7-‹#› Rozdělení mezd v USA, 2010 C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_07_Image_Library\Figure_7-1.jpg 7-‹#› •Medián hrubé měsíční mzdy 22 971 Kč / měsíc •Průměr 27 777 Kč / měsíc •Rozdělení mezd v ČR, 2015 7-‹#› •Rozdělení mezd v ČR podle pohlaví 7-‹#› Rozdělení mezd v ČR podle vzdělání 7-‹#› Mezinárodní rozdíly v rozdělení příjmu C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_07_Image_Library\Table_7-1.jpg 7-‹#› Mzdová struktura a lidský kapitál •Podle teorie lidského kapitálu mzdové rozdíly existují díky tomu, že ose mezi pracovníky liší míra investic do lidského kapitálu ose pracovníci liší věkem. (Mladí pracovníci stále akumulují lidský kapitál, zatímco starší pracovníci pobírají výnosy z předchozích investic do lidského kapitálu) •Existuje pozitivní korelace mezi vrozenými schopnostmi a investicemi do lidského kapitálu, což “natahuje” rozdělení mezd v populaci. 7-‹#› Proč jsou vrozené schopnosti a investice do lidského kapitálu korelované r H* HL HH Míra výnosu MRR* MRRL MRRH Lidský kapitál 7-‹#› Měření nerovnosti: Lorenzova křivka a Giniho koeficient Domácnosti se setřídí podle příjmu od nejnižšího po nejvyšší. Lorenzova křivka ukazuje jaký podíl na celkovém příjmu v ekonomice má nejchudších x procent domácností. Podíl nejchudších 20 % domácností na celkovém příjmu je 3.4 %. Podíl nejchudších 40 % domácností na celkovém příjmu je 12 %. 7-‹#› Měření nerovnosti: Lorenzova křivka a Giniho koeficient Dokonale rovnostářská Lorenzova křivka je dána linií AB, která znamená, že každý kvintil domácností dostává 20 procent celkového důchodu. Skutečná Lorenzova křivka leží pod dokonale rovnostářskou křivkou a popisuje skutečné rozdělení příjmů v ekonomice. Giniho koeficient je definován jako podíl obsahu modré oblasti na obsahu trojúhelníka ABC. 7-‹#› http://2012books.lardbucket.org/books/macroeconomics-principles-v2.0/section_21/cac6d412f27faf93d1e 496d267f347df.jpg Daně, sociální dávky a příjmové rozdělení 7-‹#› Měření nerovnosti: Giniho koeficient •Giniho koeficient: •S růstem příjmové nerovnosti roste •Celé příjmové rozložení je shrnuto do jediného čísla mezi 0 a 1. •0 značí dokonale rovnostářské rozdělení příjmu •všichni mají stejný příjem •1 značí dokonale nerovné rozdělení příjmu •Celý příjem v ekonomice pobírá jediná domácnost 7-‹#› Giniho koeficient ve světě 7-‹#› Giniho koeficient v Evropě a USA, 2005 7-‹#› Měření nerovnosti: mzdová mezera •Mzdová mezera udává procentuální rozdíl ve mzdách mezi různými percentily příjmového rozložení. •Příklady definice mzdové mezery: –mzdová mezera 90-10 udává rozdíl mezi 90. percentilem a 10. percentilem jako procento mzdy 10. percentilu, formálně (w90 – w10)/w10 –mzdová mezera 50-10 udává rozdíl mezi 50. percentilem a 10. percentilem jako procento mzdy 10. percentilu, formálně (w50 – w10)/w10 – 7-‹#› Změny ve mzdové struktuře, 80. a 90. léta •Mzdová mezera mezi těmi na vrchu a spodku příjmového rozdělení se dramaticky zvýšila. •Mzdové rozdíly se zvýšily omezi skupinami s různým vzděláním omezi skupinami s různou pracovní zkušeností omezi věkovými skupinami •Mzdové rozdíly se zvýšili i v rámci stejných demografických a dovednostních skupin. 7-‹#› Příjmová nerovnost u pracovníků na plný úvazek, 1937-2004: Giniho koeficient 7-‹#› Trend Giniho koeficientu v ČR 22 Kahanec, M, Guzi M, Martiskova M, Siebertova Z. 2014. Slovakia and the Czech Republic: Inequalities and Convergences after the Velvet Divorce. In Changing Inequalities and Societal Impacts in Rich Countries Thirty Countries' Experiences, Oxford: Oxford University Press 7-‹#› Příjmová nerovnost u pracovníků na plný úvazek, 1963-2006: mzdová mezera 80-50 7-‹#› Příjmová nerovnost u pracovníků na plný úvazek, 1963-2006: mzdová mezera 50-20 7-‹#› Mzdový rozdíl mezi absolventem VŠ a SŠ, 1963-2005 7-‹#› Trend v reziduální mzdové mezeře 90-10, USA 1963-2006 C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_07_Image_Library\Figure_7-6.jpg 7-‹#› Proč se zvýšila příjmová nerovnost? •Neexistuje jeden samotný faktor, který by tyto změny vysvětlil. • •Zdá se, že zvýšení příjmové nerovnosti je způsobeno souběžnými změnami v ekonomických fundamentech a institucích trhu práce. 7-‹#› Příčiny rozšiřování mzdové mezery - obecně •2 možná vysvětlení pomocí změn v nabídce práce a poptávce po práci: •Snížení relativní nabídky práce kvalifikovaných pracovníků oV USA se u domorodců pozoroval spíš opak – relativní zvyšování nabídky kvalifikované práce •Zvýšení relativní poptávky po práci kvalifikovaných pracovníků • • 7-‹#› Změny mzdové struktury v důsledku pohybů nabídky a poptávky Relativní mzda kvalifikovaných pracovníků Relativní zaměstnanost kvalifikovaných pracovníků A S1 S0 D0 D1 B C p0 p1 r0 r1 Klesající poptávková křivka implikuje, že zaměstnavatelé budou chtít najmout relativně méně kvalifikovaných pracovníků pokud je jejich relativní mzda vysoká. Dokonale neelastická nabídková křivka S0 znamená, že relativní počet kvalifikovaných pracovníků je v krátkém období fixní. Na začátku je trh práce v rovnováze v bodě A. Předpokládejme, že relativní nabídka kvalifikovaných pracovníků se zvýšila na S1. Rostoucí relativní mzda kvalifikovaných pracovníků může být vysvětlena pouze tak, že se zároveň s tím mnohem více zvýšila relativní poptávka z D0 na D1 – rovnováha je v bodě C. 7-‹#› Proč se příjmová nerovnost zvýšila? •Posuny nabídky oNárůst nabídky kvalifikovaných domorodých pracovníků nastal hlavně v 70. letech a v tomto období vedl k poklesu jejich relativní mzdy oNárůst nabídky kvalifikovaných domorodců se v dalších letech výrazně zpomalil. C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_07_Image_Library\Table_7-3.jpg 7-‹#› Proč se příjmová nerovnost zvýšila? •Posuny nabídky oVlna imigrace v 80. a 90. letech oNabídku nekvalifikovaných pracovníků to zvýšilo relativně více než nabídku kvalifikovaných pracovníků • 7-‹#› Proč se příjmová nerovnost zvýšila? •Mezinárodní obchod oVýrazně se zvýšil podíl exportu a importu na HDP, v roce 1970 podíl 8 %, v roce 1996 podíl 19 % oV USA obecně vysoké mzdy, proto větší specializace na technologicky a kapitálově náročné výrobky s velkou přidanou hodnotou oExport – výrobky s velkou přidanou hodnotou oImport – suroviny, malá přidaná hodnota oRůst exportu - příznivý dopad na poptávku po kvalifikované práci oRůst importu – negativní dopad na poptávku po nekvalifikované práci • 7-‹#› Proč se příjmová nerovnost zvýšila? •Technologická změna oKvalifikovaná práce a kapitál – spíš komplementy oNekvalifikovaná práce a kapitál – spíš substituty oPodobný vztah platí i pro práci a technologická zlepšení oZvyšování zásoby kapitálu nebo zlepšování technologie potom rozšiřuje mzdovou mezeru mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací o80. a 90. léta – počítačová revoluce o • 7-‹#› Proč se příjmová nerovnost zvýšila? •Institucionální změny na trhu práce oPokles členství v odborech ov roce 1973 bylo odborově organizováno 24 % pracovní síly, ov roce 2006 to bylo pouze 12 % pracovní síly oOdbory většinou zastupují pracovníky bez VŠ vzdělání oOdborová mzda je (ceteris paribus) o 15 % vyšší než neodborová 7-‹#› Proč se příjmová nerovnost zvýšila? •Institucionální změny na trhu práce oReálný pokles minimální mzdy oJejí nominální hodnota se mezi roky 1981 a 1989 nezměnila (3.35 dolaru za hodinu) oCenová hladina během té doby rostla, takže reálná hodnota minimální mzdy klesala oPo přepočtu na hodnotu dolaru v roce 1995: 5.62 dolaru v roce 1981 vs 4.12 dolaru v roce 1990 7-‹#› Problém s existujícími vysvětleními •Imigrace a mezinárodní obchod dokážou vysvětlit růst mzdového rozdílu mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací oNedokáží ovšem vysvětlit růst mzdového rozdílu v rámci stejných demografických a dovednostních skupin. •Reálný pokles minimální mzdy dokáže vysvětlit pokles příjmů nekvalifikovaných pracovníků oNedokáže ovšem vysvětlit rapidní nárůst příjmů u vysoce-kvalifikovaných pracovníků •Technologická změna úplně nesedí časově oNárůst nerovnosti v příjmech nastal hlavně v 80-tých letech, zatímco počítačová revoluce probíhala spíše v 90-tých letech • 7-‹#› Problém s existujícími vysvětleními •Ne všechny země zažívaly nárůst příjmové nerovnosti 7-‹#› Počítače, tužky a mzdová struktura •V roce 1984 v USA používalo počítač v práci pouze 25 % pracovníků, v roce 1997 to bylo 50 %. •Kdo používá počítač, vydělává v průměru o 18 procent víc oČastý argument pro hypotézu technologické změny •Zvyšuje počítač produktivitu pracovníků nebo byli k počítačům vybráni ti nejschopnější pracovníci? oJe těch 18 procent výsledkem zvýšení produktivity kvůli používání počítačů nebo to pouze měří vrozený rozdíl mezi schopnostmi dvou skupin pracovníků •DiNardo a Pischke (QJE, 1997): Ti, kdo používají v práci tužku, vydělávají v průměru o 14 procent víc (Německo). 7-‹#› Výdělky superhvězd •Fenomén Superstar - někteří jedinci vydělávají mnohonásobky toho, co průměrní jedinci v daném odvětví. opříklady: zábavní průmysl, vrcholový sport, … oantipříklady: zedníci, tesaři, chirurgové, … •Superstars vznikají na trzích, které splňují dvě vlastnosti: okaždý zákazník na trhu chce statek vyrobený nejlepším výrobcem ostatky se vyrábí technologií, která nejlepším výrobcům umožnuje prodat každému zákazníkovi s nízkými náklady •Hausman a Leonard (JLE, 1997): hodnota značky Michael Jordan odhadnuta na 50 miliónů dolarů. 7-‹#› Výdělky superhvězd v zábavním průmyslu, 2010 Rank Name 2010 Income 1 Oprah Winfrey 315 2 James Cameron 210 3 U2 130 4 Tyler Perry 125 5 Michael Bay 120 6 AC/DC 114 7 Tiger Woods 105 8 Steven Spielberg 100 8 Jerry Bruckheimer 100 10 George Lucas 95 11 Beyonce Knowles 87 12 Simon Cowell 80 12 Dr. Phil McGraw 80 14 Jonny Depp 75 14 Jerry Seinfeld 75 7-‹#› Rockové superhvězdy (Krueger, 2005) •V 60-tých a 70-tých letech prodávaly běžně rockové hvězdy milióny kopií svých nahrávek. oDávalo jim to finanční svobodu a nemusely tudíž koncertovat příliš často nebo vůbec. Beatles například od roku 1966 nekoncertovali. •Moderní technologie umožňují pořídit si hudbu úplně zadarmo. oKoncerty se tak staly jediným vylučitelným produktem hudebníků a důležitým zdrojem jejich příjmů. •Cena za lístek na koncert závisí na věhlasu umělce. oMůžeme to měřit pomocí délky textu v Rolling Stone Encyklopedia oZačátek 80-tých let: 5 palců textu navíc zvyšuje cenu lístků o 3 procenta oKonec 90-tých let: 5 palců textu navíc zvyšuje cenu lístků o 7 procenta 7-‹#› Mezigenerační nerovnost •Sociální mobilita ovztah mezi schopnostmi rodičů a jejich dětí. oObecně: transmisní proces mezi generacemi co se týče schopností, příjmu, bohatství, sociálního postavení, … •Existuje pozitivní korelace mezi schopnostmi rodičů a jejich dětí. oRodiče s vyšším příjmem typicky investují více do vzdělání svých dětí než rodiče s nižším příjmem. oExistuje také určitá dědičnost schopností •Existuje tendence, že se příjmová nerovnost mezi rodinami snižuje v čase. Nazýváme ji regrese směrem k průměru. 7-‹#› Mezigenerační propojení schopností Výdělky dětí Výdělky rodičů 45° A, sklon = 1 B, sklon = 0 C, sklon je mezi 0 a 1 Sklon regresní linie mezi výdělkem dětí a výdělkem rodičů udává mezigenerační korelaci. Pokud je sklon roven 1, výdělky rodičů úplně přetrvávají do další generace a regrese směrem k průměru neexistuje. Pokud je sklon roven 0, výdělek dětí je nezávislý na výdělku rodičů a regrese směrem k průměru je úplná (dokonalá). 7-‹#› Mezigenerační propojení schopností •Odhady mezigenerační korelace oDříve obecný konsensus, že je řádově okolo 0.2 oSoučasné odhady jsou vyšší, okolo 0.3 až 0.4 oDůvodem jsou chyby měření ve schopnostech rodičů, dané nespolehlivými odpověďmi od jejich dětí 7-‹#› Geny vs. výchova •Jak moc mezigenerační korelace závisí na genech a jak moc na výchově •Bjorklund a kol. (2006): Švédská data o adoptovaných dětech a jejich biologických a adoptovaných rodičích oBiologičtí rodiče měří vliv genů oAdoptovaní rodiče měří vliv výchovy oMezigenerační korelace je 0.3 a ze dvou třetin je ovlivněna biologickými rodiči oGeny hrají svou roli 7-‹#› Geny vs. výchova, (Sacerdote, 2007) •Korejští sirotci adoptovaní v USA po Korejské válce •Adoptivní rodina musela splňovat určitá kritéria ominimální příjem, sezdaní alespoň 3 roky, 25-45 let, ne více než 4 děti •Potom v podstatě náhodné přiřazování dětí do rodin oKdo dřív přijde, ten dřív adoptuje •Dítě adoptované malou rodinou s vysoce-vzdělanými rodiči mělo o rok delší vzdělání a o 16 % větší pravděpodobnost ukončeného VŠ vzdělání než dítě adoptované velkou rodinou a málo-vzdělanými rodiči •Výchova hraje svou roli