McGraw-Hill/Irwin Copyright © 2013 by The McGraw-Hill Companies, Inc. All rights reserved. Kapitola 9 “God, what gorgeous staff I have. I just can’t understand those who have ugly people working for them, I really can’t. Just call me a pathetic aesthetic.” Jade Jagger (Mick’s Daughter) Diskriminace na trhu práce Give a brief overview of the presentation. Describe the major focus of the presentation and why it is important. Introduce each of the major topics. To provide a road map for the audience, you can repeat this Overview slide throughout the presentation, highlighting the particular topic you will discuss next. 9-‹#› Co se dnes dozvíte •Stylizovaná fakta •Beckerova teorie diskriminace oDiskriminace ze strany zaměstnavatele oDiskriminace ze strany zaměstnance oDiskriminace ze strany spotřebitele •Statistická diskriminace •Experimentální důkazy o diskriminaci •Měření diskriminace oOaxacova dekompozice o • 9-‹#› Úvod •Diskriminace vzniká pokud tržní účastníci berou při svém rozhodování v potaz takové faktory jako rasu nebo pohlaví. 9-‹#› Rasa a pohlaví na trhu práce •Muži vydělávají více než ženy •Běloši a asiati vydělávají obvykle více než ostatní rasy •Rozdíl v míře vzdělání mezi bělochy a nebělochy vysvětluje část pozorovaného rozdílu ve mzdách. 9-‹#› C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_09_Image_Library\Table_9-1.jpg •Rasa a pohlaví na trhu práce 9-‹#› Rasa a pohlaví na trhu práce •Darity a Nembhard (AER, 2000) - v Malajsii, poměr mzdy Malajce a Číňana je 0.57, poměr mzdy Inda a Číňana je 0.81. •Howland a Sakellariou (1993) – černoši v Kanadě vydělávají o 18 procent méně než bílí Kanaďané. •Stewart (1983) – nebílí imigranti v Británii vydělávají o 10 až 20 procent méně než bílí imigranti. •Banerjee a Knight (1985) – velké mzdové rozdíly mezi různými kastami v Indii. 9-‹#› Relativní mzda žen v mezinárodním srovnání 9-‹#› Relativní mzda žen v mezinárodním srovnání 9-‹#› Beckerova teorie diskriminace •Teorie je založena na konceptu vkusové diskriminace, která vysvětluje podstatu rasové diskriminace pomocí ekonomických proměnných. •Rasové předsudky způsobují, že zaměstnavatelé vnímají náklady na najmutí černého pracovníka jako větší než ve skutečnosti jsou. •Ačkoliv najmutí černého pracovníka stojí wb dolarů, diskriminující zaměstnavatelé se chovají, jako kdyby to stálo wb(1+d) dolarů, kde d>0 je diskriminační koeficient. 9-‹#› Beckerova teorie diskriminace •Podle toho, kdo je zdrojem diskriminace rozlišujeme následující druhy diskriminace oDiskriminace ze strany zaměstnavatele oDiskriminace ze strany zaměstnance oDiskriminace ze strany spotřebitele • • 9-‹#› Diskriminace ze strany zaměstnavatele •Pokud jsou černí a bílí pracovníci dokonalými substituty a na trhu se černým pracovníkům ustanoví nižší mzda, pak budou mít zaměstnavatelé segregovanou pracovní sílu. •Dokonce i nediskriminující zaměstnavatelé budou mít segregovanou pracovní sílu, protože budou najímat pouze černé pracovníky. •Diskriminace se nevyplácí. •Diskriminující zaměstnavatelé najímají špatný druh pracovníků a najímají jich špatný počet. 9-‹#› Rozhodování nediskriminující firmy Pokud je tržní mzda černých pracovníků nižší než u bílých pracovníků, nediskriminující firma bude najímat pouze černé pracovníky. Firma bude najímat pracovníky až do bodu, kde se jejich mzda wB bude rovnat hodnotě mezního produktu VMPE. Nediskriminující firma najme EB černých pracovníků. VMPE wB EB Zaměstnanost Mzda 9-‹#› Rozhodování diskriminujících firem Firma, která diskriminuje, může být buď bílá firma (pokud je diskriminační koeficient velmi vysoký) nebo černá firma (pokud je diskriminační koeficient relativně nízký). Bílá firma najímá pracovníky do bodu, kde se bílá mzda rovná hodnotě mezního produktu práce. Černá firma najímá pracovníky do bodu, kde se užitkově-přizpůsobená černá mzda rovná hodnotě mezního produktu práce. Firma, která diskriminuje, najímá méně pracovníků než firma, která nediskriminuje. VMPE EW wW Zaměstnanost Zaměstnanost Mzda VMPE EB0 wB (1+d1) wB (1+d0) wB EB* EB1 Mzda (a) Bílá firma (b) Černá firma 9-‹#› Zisky a diskriminace Zisk Diskriminační koeficient dW 0 pMAX pW White Firms Black Firms Diskriminace snižuje zisky ze dvou důvodů. Firma, která diskriminuje a nabírá pouze bílé pracovníky, jich najímá příliš málo a za relativně vysokou mzdu. Dokonce i diskriminující firma, která najímá pouze černé pracovníky, sebe sama ze ziskového hlediska poškozuje, jelikož jich najímá příliš málo. Pokud mají firmy stejnou produkční funkci, diskriminující firmy budou mít nižší zisky a v dlouhém období budou z trhu vytlačeny. Tržní síly konkurenčního trhu tedy přispívají k odstranění diskriminace ze strany zaměstnavatele 9-‹#› Poměr mezd bělochů a čenochů na trhu práce •Diskriminace zaměstnavatelem vytváří mzdovou mezeru mezi stejně schopným černým a bílým pracovníkem. •Poptávané množství černých pracovníků se zvyšuje s tím, jak poměr černé a bílé mzdy klesá. 9-‹#› Určení poměru černé a bílé mzdy na trhu práce Poměr černé a bílé mzdy Zaměstnanost černochů (wB/wW)* N 0 1 R D S D¢ (wB/wW)¢ Pokud je poměr černé mzdy ku bílé příliš velký, žádná firma nebude chtít najímat černochy. S tím jak tento poměr klesá, více a více firem je dostatečně kompenzováno za jejich záporný užitek ze zaměstnávání černochů a poptávka po černých pracovnících roste. Rovnovážný mzdový poměr je dán průsečíkem nabídky a poptávky a rovná se (wB/wW)*. Pokud některé firmy budou preferovat najímání černochů, budou ochotni je najímat i když poměr černé a bílé mzdy bude vyšší než 1, což posouvá poptávkovou křivku na D¢. Pokud je nabídka černých pracovníků dostatečně malá, je možné aby poměr černé a bílé mzdy převýšil hodnotu 1. Implikace: Existence enkláv, kde minoritní zaměstnavatelé zaměstnávají minoritní zaměstnance, umožňuje těmto minoritám vyhnout se nepříznivým dopadům diskriminace. 9-‹#› Aplikace: Kráska a zvíře •To, kdo je považován za krásného/škaredého, se liší mezi kulturami i obdobími •Můžeme použít hodnocení vzhledu od lidí v daném čase v dané ekonomice •Výzkum v USA: Hamermesh, Biddle (AER,1994), Mobius, Rosenblat (AER, 2006) oNadprůměrně hezký muž vydělává o 4 % více než průměrný muž oNadprůměrně hezká žena vydělává o 8 % více než průměrná žena oPodprůměrně hezký muž vydělává o 9 % méně než průměrný muž oPodprůměrně hezká žena vydělává o 4 % méně než průměrná žena 9-‹#› Aplikace: Kráska a zvíře •Od roku 1990 je v USA zakázána diskriminace na základě fyzické vady •V roce 1992 precedentní rozsudek Nejvyššího soudu ve Vermontu – mezi fyzické vady se počítají i chybějící horní zuby •Diskriminovat ošklivé lidi na trhu práce je protizákonné •Chtěli byste být soudem označeni za ošklivého a dostat díky tomu v práci přidáno? 9-‹#› Diskriminace ze strany zaměstnance •Zdrojem diskriminace nemusí být zaměstnavatel, ale zaměstnanec •Diskriminující bílí zaměstnanci, kteří jsou ve smíšeném pracovním prostředí, dostávají mzdu ww, ale chovají se, jako kdyby dostávali pouze ww(1 - d) dolarů, kde d>0 je diskriminační koeficient. 9-‹#› Diskriminace ze strany zaměstnance •Pokud jsou bílí a černí pracovníci dokonalé substituty, zaměstnavatelé budou najímat pouze levnější typ pracovníků a nevyplatí se jim mixovat bílé a černé pracovníky. •Důsledkem bude, že ve firmách bude segregovaná pracovní síla. •Diskriminace zaměstnancem nevytváří mzdový rozdíl mezi stejně schopným černým a bílým pracovníkem. •Diskriminace zaměstnancem nijak neovlivňuje ziskovost firem. • 9-‹#› Diskriminace ze strany spotřebitele •Pokud diskriminuje spotřebitel, jeho spotřebitelské rozhodování není založeno na skutečné ceně statku p, ale na užitkově přizpůsobené ceně p(1+d), kde d>0 je diskriminační koeficient. •Diskriminace spotřebitelem snižuje poptávku po statcích prodávaných minoritami. 9-‹#› Diskriminace ze strany spotřebitele •Pokud firma dokáže alokovat pracovníky mezi různé pozice tak, že před zákazníkem skryje minoritní pracovníky, diskriminace příliš neovlivní jejich mzdy, ani zisky firem. •Pokud firma nedokáže skrýt minoritní pracovníky, diskriminace spotřebitelem má nepříznivý dopad na jejich mzdy. •Pokles jejich mzdy kompenzuje zaměstnavatele za pokles zisku 9-‹#› Diskriminace ze strany spotřebitele v NBA •Většina hráčů i trenérů v NBA jsou černoši •Malé množství talentovaných bělošských hráčů •Většina fanoušků NBA jsou ale běloši •Kahn, Sherer (JLE, 1988) oNahrazení černého hráče bílým zvyšuje počet fanoušků týmu o 9 000 oJeden fanoušek přinese týmu průměrně 70 dolarů ročně oTato výměna jednoho hráče přinese týmu 600 000 dolarů ročně oBílí hráči vydělávají v průměru o 20 % více než srovnatelní černí hráči oPrůměrný plat v NBA je 4,5 miliónu dolarů 9-‹#› C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_09_Image_Library\Table_9-2.jpg Důkazy o diskriminaci spotřebitelem •Holzer, Ihlanfeldt (QJE, 1998) •Výzkum v Atlantě, Bostonu, Detroitu a Los Angeles 9-‹#› Důkazy o diskriminaci spotřebitelem •Nardinelli, Simon (QJE, 1990) – výzkum cen sběratelských kartiček s baseballovými hráči •Není to dětská zábava, ale seriózní sběratelství – některé kartičky jsou velmi drahé •Cena kartičky závisí mimo jiné na výkonech zobrazovaného hráče •Kartička s bílým hráčem stojí o 10 až 13 procent více než kartička se stejně schopným černým hráčem 9-‹#› Nepotismus (protěžování) bělochů v NBA •Price, Wolfers (QJE, 2010) •Každý zápas v NBA pískají 3 rozhodčí •Tabulka ukazuje průměrný počet faulů na jednoho hráče v závislosti na rasovém složení rozhodčích • bílí hráči černí hráči 0 bílých rozhodčí 5.25 4.42 1 bílý rozhodčí 4.99 4.32 2 bílí rozhodčí 4.99 4.34 3 bílí rozhodčí 4.90 4.32 9-‹#› Statistická diskriminace •Ke statistické diskriminaci dochází tehdy, pokud je jednotlivec posuzován i na základě průměrných charakteristik skupiny, ke které patří a nikoli pouze na základě svých osobních charakteristik. •Předpokladem statistické diskriminace jsou nedokonalé informace o produktivitě uchazeče na straně zaměstnavatele •Zaměstnavatel může na základě průměrných výsledků dané skupiny (v porovnání s jinými) zlepšit svou informovanost o očekávaných výsledcích jednotlivce. 9-‹#› Statistická diskriminace •Při statistické diskriminaci zaměstnavatel neuspokojuje preferenci diskriminovat, ale používá určité charakteristiky pracovníka (rasa, pohlaví, věk) jako pomocné ukazatele jeho produktivity práce. •Statistická diskriminace je pro zaměstnavatele racionální. oZaměstnavatel se statistickou diskriminací nijak nepoškozuje - jeho rozhodnutí jsou v průměru správná. oNení proto důvod, aby tento způsob diskriminace na trhu vymizel. •Statistická diskriminace se nevyskytuje jen na trhu práce, ale i na jiných trzích (např. pojištění). 9-‹#› Důkazy o diskriminaci spotřebitelem •Doleac, Stein (2013): Experiment s internetovým prodejem použitých Ipodů •Bílá potetovaná ruka kontroluje pro statistickou diskriminaci 9-‹#› Důkazy o diskriminaci spotřebitelem •Černoši o 13 % méně reakcí a o 17 % méně nabídek •Podobně u bílých potetovaných rukou •Černoši dostali v průměru o 2 – 4 % nižší cenové nabídky •O 17 % méně pravděpodobnější, že druhá strana sdělí své jméno v mailu •O 44 % méně pravděpodobnější akceptování doručení poštou •O 56 % pravděpodobnější vyjádření pochybností ohledně platby na dálku 9-‹#› Experimentální důkazy o diskriminaci •Bertrand, Mullanaithan (AER, 2004) •Rozesílání falešných životopisů na pracovní inzeráty v novinách v Bostonu a Chicagu (5000 zaslaných životopisů na 1300 nabídek, různé varianty) •Životopisy se lišily pouze tím, že jména zněly buď bíle (Emily Walsh, Greg Baker) nebo černě (Lakisha Washington, Jamal Jones) •Bíle znějícím jménům odpověděli na každý 10. inzerát •Černě znějícím jménům odpověděli na každý 15. inzerát 9-‹#› Experimentální důkazy o diskriminaci •Cross (1990) •Rozšíření o falešné pohovory (360 firem, Chicago a San Diego) •2 typy uchazečů – hispánský a bělošský, jinak vše stejné •Bělošský uchazeč měl o 33 % vyšší pravděpodobnost pozvání na pohovor a o 52 % vyšší pravděpodobnost nabídky práce 9-‹#› Měření diskriminace •Jedním možným způsobem měření diskriminace je pomocí rozdílu v průměrných mzdách. •Lepším způsobem je porovnávat mzdy stejně schopných pracovníků. •Oaxacova dekompozice: technika, která dekomponuje mzdový rozdíl na část způsobenou rozdíly ve schopnostech a část, která se dá přisoudit diskriminaci na trhu práce. 9-‹#› Oaxacova dekompozice - formálně 9-‹#› Oaxacova dekompozice - graficky Mzda Výdělková funkce mužů Výdělková funkce žen Roky studia w*F aM aF 9-‹#› C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_09_Image_Library\Table_9-3.jpg •Oaxacova dekompozice – výsledky černoši vs běloši 9-‹#› C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_09_Image_Library\Table_9-5.jpg •Oaxacova dekompozice – výsledky muži vs ženy 9-‹#› Kritika Oaxacovy dekompozice •Velká závislost výsledků na složení kontrolních proměnných, viz předchozí slide •Podle Oaxacovy dekompozice je za diskriminaci považován rozdíl ve mzdách nevysvětlený kontrolními proměnnými •Proč by to mělo měřit zrovna diskriminaci a ne jiné nezahrnuté faktory? 9-‹#› Kritika Oaxacovy dekompozice •Problematické měření úrovně vzdělání pomocí let studia oPřestože segregační zákony v USA již neplatí, jednotlivé školy se výrazně liší rasovou strukturou žáků oPokud se školy pro bílé kvalitativně liší od těch pro černé, pak stejný počet let studia neznamená stejnou úroveň vzdělání oŠkoly pro černé mají horší poměr žáků na učitele a nabízí nižší platy oRozdíl v úrovni škol určitě nebude diskriminací na trhu práce, ale dá se to možná považovat za určitou formu diskriminace ze strany systému o Co přesně potom měří Oaxacova dekompozice? •I přesto je to nejpoužívanější metoda měření diskriminace, zejména u soudních přelíčení o 9-‹#› Aplikace: Determinanty poměru mezd mezi bělochy a černochy •V posledních letech se pozoruje rostoucí trend ve mzdách černochů, hlavně u mužů. •Dal by se přisoudit zvyšující se kvalitě a kvantitě vzdělání černochů ve školách. •Také vládní programy, jako například program pozitivní diskriminace, mohly pozitivně ovlivnit mzdy černochů. •Člověk by ale měl být velmi opatrný s touto interpretací!!! 9-‹#› Trend v poměru výdělků mezi černochy a bělochy, 1967-2009 9-‹#› Míra pracovní participace mužů podle rasy, 1955-2009 9-‹#› Pokles míry pracovní participace černochů a průměrná mzda černochů Frekvence Mzda w~1 w~2 w-1 w-2 9-‹#› Důkazy o diskriminaci - různé stupně tmavé •Goldsmith, Hamilton, Darity (AER, 2006), Hersch (AER, 2006) •Černoši nejsou homogenní skupinou, existují mezi nimi rozdíly v tmavosti pleti •Průměrná hodinová mzda oBěloch 15.94 dolarů oLehce tmavý černoch 14.42 dolarů oStředně tmavý černoch 13.23 dolarů oSilně tmavý černoch 11.72 •Mzdové rozdíly přetrvaly i když se kontrolovalo pro různé společensko-ekonomické charakteristiky pracovníků 9-‹#› Důkazy o diskriminaci – reakce na konflikty •Conzen (1980) •Před WW1 sídlila v USA velká německy mluvící komunita •V reakci na WW1 zhruba polovina států USA omezila nebo zakázala německy psané instrukce (např. u výrobků, …) •Počet publikací v němčině klesl z 554 v roce 1910 na 234 v roce 1920 9-‹#› Důkazy o diskriminaci – reakce na konflikty •Kaushal, Kaestner, Reimers (2007) •Po útoku na WTC 11. září 2001 oZvýšené množství trestných činů namířených proti muslimům a Arabům o488 oficiálních stížností Arabů a muslimů na diskriminaci v zaměstnání, 301 z nich se týkalo vyhazovu oKrátkodobý pokles výdělků muslimů a Arabů o 10 % oVýdělky poklesly všem, bez ohledu na jejich vzdělání nebo zemi původu oOd roku 2005 se ten pokles snížil 9-‹#› Diskriminace v symfonických orchestrech •Dříve: konkurz, kde bylo hráče vidět i slyšet •Výsledek: oMéně než 10 % členů orchestrů byly ženy • •Nyní: konkurz, kde je hráče slyšet, ale není ho vidět •Výsledek: oPravděpodobnost, že žena projde přes úvodní kola konkurzu se zvýšila o 50 % oV 90-tých letech byl podíl žen ve velkých orchestrech již přes 20 % • 9-‹#› Aplikace: Determinanty poměru mezd mezi muži a ženami C:\Martin\Škola\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_09_Image_Library\Table_9-6.jpg 9-‹#› •Profesní segregace – diskriminační vysvětlení rozdílů v procentuálním zastoupení žen v různých povoláních. •Podle této teorie jsou ženy úmyslně vytlačovány do povolání s nízkým výnosem ze vzdělání. •Rozdíl v procentuálním zastoupení se dá ovšem vysvětlit i jinak. oRozdílné druhy schopností oRozdíly v úrovni lidského kapitálu •Aplikace: Determinanty poměru mezd mezi muži a ženami 9-‹#› •Lidský kapitál je výnosnější čím déle z něj člověk může pobírat výnosy. •Ženy častěji odchází z pracovního trhu, např. kvůli dětem oKratší doba na pobírání výnosů z lidského kapitálu oLidský kapitál může během nepřítomnosti na pracovním trhu depreciovat oObojí motivuje k menším investicím do lidského kapitálu •Ženám se nejlépe daří v povoláních, kde jejich schopnosti nedepreciují během doby, kterou tráví mimo pracovní trh. •Aplikace: Determinanty poměru mezd mezi muži a ženami 9-‹#› Trend v podílu výdělků mezi ženami a muži, 1960-2009 9-‹#› Diskriminace v Číně •Oproti rozvinutým zemím je v Číně legální, aby firmy odhalily své diskriminující preference v inzerátech. ověk, pohlaví, výška, dostatečná atraktivita, ... •Kuhn a Shen (QJE, 2013) zkoumali pracovní nabídky v Číně během několika týdnů mezi roky 2008 – 2010. oPřes 1 milión inzerátů • procenta pracovních inzerátů preferují ženy bez preferencí preferují muže všechny 5.0 89.5 5.5 SŠ nebo méně 11.3 76.6 12.0 nedokončená VŠ 5.9 89.2 4.9 VŠ 2.1 93.8 4.2