McGraw-Hill/Irwin Copyright © 2013 by The McGraw-Hill Companies, Inc. All rights reserved. Kapitola 11 I like work; it fascinates me. I can sit and look at it for hours. -Jerome K. Jerome Politika odměňování Give a brief overview of the presentation. Describe the major focus of the presentation and why it is important. Introduce each of the major topics. To provide a road map for the audience, you can repeat this Overview slide throughout the presentation, highlighting the particular topic you will discuss next. 11-‹#› Úvod •Dosud jsme se bavili o mzdě jako odměně za práci a nezabývali jsme se detaily zaměstnaneckého kontraktu mezi pracovníkem a firmou. •V této přednášce budeme zkoumat různé druhy zaměstnaneckého kontraktu. oJaké jsou výhody a nevýhody různých odměňovacích schémat? oJaká bude self-selekce pracovníků mezi firmy s různými odměňovacími schématy? oJak budou různá odměňovací schémata ovlivňovat produktivitu pracovníků a zisk firmy? oZa jakých okolností bude firma nabízet ten či onen odměňovací systém? 11-‹#› O čem se dnes budeme bavit •Úkolová mzda •Časová mzda •Bonusy, sdílení zisku a týmová spolupráce •Turnaj - soutěž o povýšení •Odměňování manažerů – principal-agent problém •Kontrakt s odloženou kompenzací - postupné zvyšování mzdy •Efektivnostní mzdy • 11-‹#› Základní předpoklady •Firma nabízí takové odměňovací schéma, které vede k nejvyššímu zisku. •Pracovník si vybere takové odměňovací schéma, které vede k nejvyšší úrovni užitku. oKladný užitek ze spotřeby (financované výdělkem) oZáporný užitek z vynaloženého pracovního úsilí 11-‹#› Úkolová mzda •Úkolová mzda znamená, že pracovník je placen na základě výkonu, tj. kolik jednotek produkce vyrobí. •Firmy využívají úkolovou mzdu, pokud je snadné (nenákladné) monitorovat výkon pracovníků. •Tento systém přitahuje nejvíce schopné pracovníky a motivuje k velkému úsilí. • 11-‹#› Časová mzda •Časová mzda znamená, že pracovníkovi je placena fixní částka za časovou jednotku, během které pracuje. oPříkladem může být hodinová mzda. •Časová mzda se používá v případech, kdy je pro firmu nemožné nebo příliš nákladné sledovat přesně výkon jednotlivých pracovníků. 11-‹#› Úkolová a časová mzda v USA •Seiler (1984), Parent (1999) •Průmyslová odvětví v USA se výrazně liší svými odměňovacími schématy. •Výroba cukrovinek, průmyslových chemikálií a opracovaných ocelových výrobků. oPřes 90 procent pracovníků je placeno časovou mzdou. •Výroba obuvi, pánských triček a neopracovaného železa a oceli. oPřes 75 procent pracovníků je placeno úkolovou mzdou. 11-‹#› Úkolová mzda a pracovní úsilí Dolary q* r Produkce qABLE MR MC MCABLE Úkolová mzda je r dolarů, takže mezní příjem pracovníka z vyrobení dodatečné jednotky produkce je roven r. Pracovník má záporný užitek z produkování výrobků, což znázorňuje rostoucí křivka mezních nákladů úsilí. Pracovník si vybere takovou úroveň úsilí, u které se mezní náklad rovná meznímu příjmu, čili q* jednotek. Schopnější pracovníci čelí nižším mezním nákladům a díky tomu produkují více. 11-‹#› Časová mzda a pracovní úsilí 11-‹#› Úsilí a schopnosti pracovníků: úkolová vs časová mzda Užitek Schopnosti Pracovníci s úkolovou mzdou Pracovníci s časovou mzdou Pracovník B Pracovník A x* Při časové mzdě budou všichni pracovníci, bez ohledu na své schopnosti, vynakládat stejné minimální úsilí. Při úkolové mzdě budou schopnější pracovníci produkovat víc (mají nižší mezní náklady úsilí) a budou mít vyšší výdělek a tedy i užitek. Pracovníci s více než x* jednotkami schopností si vyberou práci s úkolovou mzdou a ti méně schopní si vyberou práci s časovou mzdou. 11-‹#› Úsilí a schopnosti pracovníků: úkolová vs časová mzda •Implikace: pracovníci placeni úkolovou mzdou budou ceteris paribus vydělávat víc než pracovníci placeni časovou mzdou oJsou schopnější oVíc se snaží •Empiricky se to pozoruje: oObuvnictví: pracovníci s úkolovou mzdou vydělávají o 13 % více. oOděvnictví: pracovníci s úkolovou mzdou vydělávají o 15 % více. oAutoopravny: pracovníci s úkolovou mzdou vydělávají o 20 % více. oSeiler (1984), Pencavel (1977), Paarsch a Shearer (1999), Baland a kol. (1999) o 11-‹#› Automobilová skla a úkolová mzda •Lazear (AER, 2000): Safelite Glass Corporation – největší výrobce automobilových skel v USA oDo roku 1994 byli pracovníci placeni hodinovou mzdou nesouvisející s výkonem na pracovišti. oBěhem let 1994-1995 zavedla firma úkolovou mzdu (20 dolarů za kus). •Počítačový systém shromažďoval detailní data před i po zavedení úkolové mzdy. oPrůměrný počet skel vzrostl o 20 %. oPřilákalo to schopnější pracovníky – nově najmutí pracovníci byli o 20 % produktivnější než pracovníci najmutí před rokem 1994. oZisk firmy vzrostl. 11-‹#› •Dosavadní výklad: úkolová mzda je výhodná oPřitahuje schopnější pracovníky oPracovníci se víc snaží oMzda je přímo navázaná na výkon oSnižuje se možnost diskriminace oZvyšuje se produktivita ve firmě •Proč se toto odměňovací schéma nepoužívá na trhu práce častěji? Úkolová mzdy - výhody 11-‹#› •Problematické, pokud je množství produkce výsledkem týmového úsilí. oÚkolová mzda může sice být nastavena podle produkce týmu, pak ovšem vzniká problém černého pasažéra. •Pracovníci placení za kus mohou upřednostňovat kvantitu před kvalitou. oKvalita produkce může sice být jedním z faktorů úkolové mzdy, v takovém případě to ovšem zvyšuje náklady na monitorování výkonu. • Nevýhody úkolové mzdy 11-‹#› •U úkolové mzdy mohou příjmy pracovníků významně kolísat, a to i díky faktorům, které pracovník nemůže ovlivnit. oÚkolová mzda u sběru ovoce: výdělek je ovlivněn jak snahou, tak počasím. oPokud jsou pracovníci averzní k riziku, budou více preferovat časovou mzdu, kde jsou “pojištěni” proti těmto výkyvům a mají garantován stálý tok výdělků. oAby v takovém případě firmy přilákaly pracovníky na úkolovou mzdu, musí je za tyto nežádoucí fluktuace kompenzovat vyšší mzdou. oTento kompenzující rozdíl snižuje firmě zisk a vede k tomu, že ceteris paribus méně firem bude nabízet úkolovou mzdu. • Nevýhody úkolové mzdy 11-‹#› •Ratchet efekt (zarážkový efekt) oPředpokládejme, že pracovníci placeni úkolovou mzdou neočekávaně vyrobí víc. oFirma to může interpretovat tak, že práce zřejmě není tak namáhavá jak si mysleli a že pracovníkům platí za kus příliš mnoho. oFirma může úkolovou mzdu snížit a pracovník nyní musí pracovat usilovněji, aby si vydělal tolik co před tím. oObava, aby se neočekávaně vyšší současný výkon nestal normou do budoucna. Snižuje to motivaci zavádět technologická zlepšení. oFirma platící úkolovou mzdu dokáže ratchet efekt eliminovat, pokud se dokáže kredibilně zavázat, že nebude snižovat mzdu. Nevýhody úkolové mzdy 11-‹#› •Carmichael a MacLeod (JLE, 2000): Lincoln Electric – svářečské náčiní a roboti oFirma používá úkolovou mzdu a garantuje zaměstnání všem svým pracovníkům - celkové výdělky mohou v recesi dramaticky klesnout, ale žádný z pracovníků neztratí práci. oPracovníci vydělávají dvojnásobek toho co jinde a firma si to může dovolit, protože má nízké náklady na výrobu. oDůsledek drobných zlepšení ve výrobním procesu pocházejících ze strany zaměstnanců. oFluktuace pracovníků je velmi malá – tato technologická zlepšení neopouští firmu. • Ratchet efekt a úkolová mzda 11-‹#› Bonusy, sdílení zisku a týmová spolupráce •Firmy často využívají k odměňování produktivnějších pracovníků bonusy (odměny, prémie) a ne úkolovou mzdu oBonus je odměna vyplacená nad základní plat a často souvisí s výkonem pracovníka nebo firmy v předcházejícím období. •Pokud jsou odměny navázány na výkon firmy, jedná se v podstatě o formu sdílení zisku. oOproti tomu, kdy je plat přímo navázán na výkon jednotlivce, sdílení zisku může vytvářet problém černého pasažéra. •Blasi, Conte a Kruse (1996): firmy v USA oZavedení programu sdílení zisku zvýšilo produktivitu o 4 - 5 %. 11-‹#› Continental Airlines a motivační odměny •Knez a Simester (JLE, 2001) •Během 80-tých let CA jednou z nejhorších aerolinek v USA. o2x musela využít konkurz (úpadkové řízení). Pokud nebyla v konkurzu, neměla zisk. oPoslední v hodnocení aerolinek podle (i) stížností cestujících, (ii) manipulace se zavazadly a (iii) včasnosti příletů. •1994 -1996: nový management schválil motivační program oOdměna 65$ pro každého zaměstnance, pokud se u včasnosti příletů umístí mezi 5 nejlepšími v daném měsíci. oZměna v roce 1996: odměna 65$, pokud se umístí na 2. nebo 3. místě, odměna 100$ pokud se umístí na prvním místě. 11-‹#› Continental Airlines a motivační odměny •Na některých letištích CA zaměstnanci zodpovědní za všechny činnosti (treatment group). •Na některých letištích museli některé činnosti outsourcovat z jiných společností (control group). oNa zaměstnance jiných společností se tento motivační program nevztahoval. •Včasnost příletů se zvýšila, u treatment group o 3.4 procentních bodů více než u control group. •Motivační program se sám zaplatil, a to díky nižším nákladům na přeplánování letů u cestujících, kteří zmeškali spojení. 11-‹#› Turnaj •V některých situacích není odměňování pracovníků založeno na absolutním měřítku produktivity, ale relativním srovnání pracovníků podle žebříčku (turnaje) •Turnaj se používá, pokud je mnohem jednodušší určit relativní pořadí pracovníků než absolutní hodnotu jejich produktivity. •Typickým případem může být odměňování sportovců oSchopnosti hráče na prvním a třetím místě se nemusí moc lišit, přesto vítěz vydělá mnohem víc než ten na třetím místě 11-‹#› Turnaj - soutěž o povýšení •Dalším případem může být odměňování vrcholových manažerů velkých firem. oŘeditel (CEO) vydělává výrazně víc než zástupce ředitele. •Soutěž o povýšení má v těchto firmách charakter turnaje. oMain a kol. (JLE, 1993): 200 velkých firem v USA oPovýšení ze zástupce na ředitele znamená zvýšení platu o 142 % oNedá se tvrdit, že by se tomuto člověku ze dne na den tak moc zvýšila hodnota mezního produktu práce •Pracovníci vynakládají větší úsilí, pokud rozdíl mezi odměnou pro vítěze a pro ostatní je velký. To je ten důvod, proč se turnaje používají. 11-‹#› Turnaj a pracovní úsilí Křivka mezních nákladů udává újmu z dodatečné jednotky úsilí věnované turnaji. Pokud je rozdíl ve výdělku mezi prvním a druhým místem velký, mezní příjem z dodatečné jednotky úsilí je také velký (MRHIGH). Pracovník v takovém případě věnuje turnaji více úsilí. Dolary Úsilí MC MRHIGH Y X MRLOW Fhigh Flow 11-‹#› Turnaje a úsilí: empirie •Lynch (2005): Dostihy - pokud je velký rozdíl mezi odměnou na prvním a druhém místě, pak žokej s šancí na vítězství má v druhé půlce závodu výrazně lepší čas. •Ehrenberg a Bognanno (JPE, 1990): PGA turnaje v golfu - velká část odměny jde prvním místům. oZvýšení celkové odměny o 100 000 dolarů snižuje skóre hráčů o 1.1 úderu. o 11-‹#› Nevýhody turnaje •Hráči se mohou před turnajem domluvit na rozdělení výhry a nemusí se díky tomu tolik snažit orelevantní u sportu, hůře představitelné u CEO •Velký rozdíl v odměnách může vytvářet motivaci sabotovat úsilí dalších pracovníků. oV USA je lékařskou komorou omezen počet studentů medicíny. Dostudovaní lékaři pak díky tomu mají velmi vysoké platy. Dostat se na příslušnou VŠ je podobné jako vyhrát v turnaji. oUchazeči o VŠ si často navzájem kontaminují nebo ničí experimenty v laboratořích. •V organizacích, kde pracovníci mohou jednoduše ničit výstup ostatních, přirozeně vzniká rovnostářské odměňování • 11-‹#› Odměny vrcholových manažerů (CEOs): principal-agent problém •Pokud je odděleno vlastnictví firmy od jejího řízení, což je častý případ velkých společností, vzniká principal-agent problém (pán-správce). •Manažer (agent) nemá úplně správnou motivaci konat v zájmu vlastníků firmy (principal). •Možné řešení: navázat plat manažera na výkon/hodnotu firmy. 11-‹#› Odměny vrcholových manažerů (CEOs): principal-agent problém •Jensen a Murphy (1990): existuje pozitivní korelace mezi odměnami CEOs a výkonem firmy, ale je velmi malá. oZvýšení míry výnosu pro akcionáře o 10 procentních bodů zvyšuje plat CEOs pouze o 1 procento. Je tudíž nepravděpodobné, že CEOs mají tu “správnou” motivaci chovat se pouze v zájmu majitelů firem. •Hall a Liebman (1998) – programy akciových opcí výrazně zvyšují velikost korelace mezi platem CEOs a výkonem firmy. •Abowd (1990) – zvýšení citlivosti platu a bonusů manažerů na výkon firmy zvyšuje firmám zisky. • 11-‹#› Odměny vrcholových manažerů (CEOs): principal-agent problém •Navázat plat manažera na hodnotu firmy však může vytvářet i problémy, viz kauza Enron. omachinace s účetnictvím osnaha o krátkodobý zisk opodceňování dlouhodobých rizik • 11-‹#› 11-‹#› Jsou muži více soutěživí? •V USA pouze 2.5 % vrcholových manažerských pozic zaujímají ženy – často se mluví o diskriminaci žen. •Alternativní vysvětlení: Obsazování manažerských pozic má charakter soutěže (turnaje) a ženy jsou méně soutěživé. •Niederle a Vesterlund (QJE, 2007): Experiment v USA oÚkol: sčítat dvouciferná čísla na čas. oNedají se předpokládat systematické rozdíly ve schopnostech mužů a žen. o1. kolo – odměna podle počtu (úkolová mzda). o2. kolo – odměna pouze vítězi (turnaj). o3. kolo – mohli si vybrat úkolovou mzdu nebo turnaj. oTurnaj si vybralo 73 % mužů a pouze 35 % žen. 11-‹#› Kolik stojí vaše duše? •Metodisti - jedna z nejznámějších protestantských církví. o8 mil. členů v USA, mj. G. W. Bush, H. Clintonová •Hartzell a kol. (JLE, 2010) – data o mzdách kazatelů 1961-2003 oKazatel si nevybírá farnost, ani farnost kazatele a kazatelé po pár letech rotují na jinou farnost. oMzda se kazatelům stanovuje pouze na rok dopředu. oÚkolem kazatelů je mimo jiné rozšiřování členů vlastní kongregace. oNový člen kongregace zvýší kazateli roční plat o 15 dolarů. oZtráta člena kongregace sníží kazateli plat o 7 dolarů. oElasticita mezi platem a velikostí kongregace je zhruba 0.2. • 11-‹#› Kontrakt s odloženou kompenzací •Rostoucí věkově-výdělkový profil může vzniknout jako důsledek odložení části výdělku do pozdějších fází životního cyklu, což motivuje pracovníky k většímu úsilí. oSnaha o to, aby se zaměstnanci neflákali a nepodváděli. oPokud by pracovník byl přistižen při špatném chování a následně propuštěn, přijde o větší část celoživotního výdělku než v případě standardního kontraktu. 11-‹#› Indiferentnost pracovníka mezi konstantní mzdou a rostoucím věkově-výdělkovým profilem Výdělky C D B A 0 N t* Roky v zaměstnání VMP Pro jednoduchost předpokládejme konstantní VMP během životního cyklu. Pokud firma dokáže monitorovat úsilí pracovníků, bude jim platit konstantní hodnotu mezního produktu práce (VMP) během jejich životního cyklu. Pokud je obtížné monitorovat úsilí pracovníků, pracovníci se mohou chtít ulejvat. Rostoucí věkově-výdělkový profil (linie AC) odrazuje pracovníky od ulejvání se. Pracovníci dostávají v prvních obdobích méně, než je jejich hodnota mezního produktu a pokud se neulejvají, tato “půjčka” je jim splacena v pozdějších obdobích. 11-‹#› Kontrakt s odloženou kompenzací •Pracovník bude akceptovat tento kontrakt, pokud bude mít jistotu, že po uplynutí t* období nepřijde o práci, aniž by k tomu sám zavdal důvod. •Firma tuto nepsanou domluvu nemusí dodržet. oPokud by to firma dělala systematicky, rozneslo by se to. •Firma se nemusí udržet tak dlouho na trhu. oTyto kontrakty budou nabízet spíše velké zavedené firmy. 11-‹#› Kontrakt s odloženou kompenzací •Kontrakt s odloženou kompenzací implikuje, že kontrakt musí být v určitém okamžiku ukončen, což vysvětluje existenci povinného odchodu do důchodu na pracovním trhu. oOdchod do důchodu nemusí být povinný, ale mohou pro něj existovat silné finanční pobídky. • 11-‹#› Kontrakt s odloženou kompenzací •Vedle teorie lidského kapitálu je to alternativní vysvětlení pro rostoucí věkově-výdělkový profil. oJedná se však o vysvětlení pouze v rámci jednoho zaměstnání. •Vedle specifického školení je to alternativní vysvětlení pro pozorovaná dlouhá “manželství” mezi firmou a zaměstnancem. oPracovník nebude chtít odejít, dokud mu firma nesplatí “půjčku” v podobě odloženého výdělku. oFirma nebude chtít pracovníka propustit, aby si nezkazila reputaci. 11-‹#› Efektivnostní mzdy •Některé firmy mohou chtít platit mzdu vyšší než je rovnovážná mzda na konkurenčním trhu, aby motivovaly pracovní sílu k tomu být produktivnější. •Efektivnostní mzdy vytváří v ekonomice nedobrovolnou nezaměstnanost, viz příští přednáška. •Efektivnostní mzda je stanovena tak, aby elasticita produkce (příjmů) vzhledem ke mzdě byla rovna 1. 11-‹#› Určení efektivnostní mzdy Produkt qe q Z X Y Mzda we 0 w Křivka celkového produktu Křivka celkové produkce ukazuje jakým způsobem závisí objem produkce firmy na mzdě, kterou platí svým zaměstnancům. Efektivnostní mzda je dána bodem X, kde se mezní produkt mzdy (sklon křivky celkového produktu) rovná průměrnému produktu mzdy (sklon linie od počátku). Efektivnostní mzda maximalizuje zisk firmy. 11-‹#› Určení efektivnostní mzdy Produkt qe q Z X Y Mzda we 0 w Křivka celkového produktu Sklon křivky celkového produktu (mezní produkt mzdy): ∆q/∆w. Sklon linie od počátku (průměrný produkt mzdy): q/w. Bod X: (∆q/q)/(∆w/w) = 1 %∆q / %∆w = 1 Bod Y: (∆q/q)/(∆w/w) > 1 %∆q / %∆w > 1 Bod Z: (∆q/q)/(∆w/w) < 1 %∆q / %∆w < 1 11-‹#› Proč existuje pozitivní vztah mezi mzdami a produktivitou práce? •Vyšší mzdy zvyšují náklady ulejvání se. oPředpokladem je nesnadné monitorování výkonu pracovníka. oPokud jsou pracovníci přistiženi při ulejvání, ztráta pracovního místa je bolí víc, protože přijdou o dobře placenou práci. •Lidé, kteří jsou dobře zaplaceni mohou pracovat usilovněji i v případě, že jim nehrozí propuštění za ulejvání se. oZávisí to na tom, jestli pracovníci vnímají ocenění své práce jako spravedlivé (ve vztahu ke mzdě ostatních pracovníků). 11-‹#› Proč existuje pozitivní vztah mezi mzdami a produktivitou práce? •Efektivnostní mzdy snižují fluktuaci pracovníků. oFirmě to snižuje náklady na najmutí a zaškolení pracovníků oZkušení pracovníci také dělají méně chyb než ti nově najmutí. oDíky tomu se firmě zvyšuje zisk. •Firma, která platí efektivnostní mzdy, přitahuje více kvalifikovanou strukturu uchazečů. oNení zaručeno, že si firma správně vybere schopnějšího pracovníka. oPři správném rozhodování u najímání pracovníků bude ovšem mít firma produktivnější zaměstnance. 11-‹#› Evidence o efektivnostních mzdách •Krueger (QJE, 1991): Fast-foodové řetězce v USA - některé provozovny jsou franšízy, některé jsou vlastněné příslušnou společností. o15 % restaurací Burger King a 25 % restaurací McDonald jsou vlastněné přímo společností. oU lokální franšízy může být jednodušší monitorovat pracovníky. oPracovníci v provozovnách vlastněných společností vydělávají o 9 % víc než pracovníci v lokálních franšízách. 11-‹#› Evidence o efektivnostních mzdách •Cappeli a Chauvin (QJE, 1991): Velké průmyslové firmy v USA oPokud firma platí vyšší mzdy, méně pracovníků je propuštěno z disciplinárních důvodů. oNárůst mzdy o 10 procent snižuje míru propuštění z disciplinárních důvodů o zhruba 5 procent. 11-‹#› Henry Ford a efektivnostní mzdy •Raff a Summers (JLE, 1987) •1908 – 1913: Ford Motor Company najela na pásovou výrobu •14 000 pracovníků, 250 000 aut ročně a firma platila tržní mzdu •nudná práce sestávající se z opakování jednoduchých úkonů •výpadek pracovníka v pracovním řetězci silně ovlivňuje objem produkce •roční fluktuace pracovníků 370 % •denní míra absentérismu – 10 % • 11-‹#› Henry Ford a efektivnostní mzdy •1914: Ford zkrátil pracovní dobu z 9 hodin na 8 a zvýšil denní mzdu z 2.34 dolaru na 5 dolarů •Okamžitě víc jak 10 000 lidí stálo ve frontě na tuto práci. •Fluktuace pracovníků klesla na 16 %. •Míra absentérismu se snížila na 2.5 %. •Produktivita práce se zvýšila o 40 - 70 %. •Zisk firmy se zvýšil o 20 %. o 11-‹#› Efektivnostní mzdy a meziodvětvové mzdové rozdíly •Velké meziodvětvové rozdíly ve mzdách. •Standardní vysvětlení se opírá o teorii lidského kapitálu a kompenzující mzdové rozdíly. •Alternativní vysvětlení pomocí efektivnostních mezd oV sektorech, kde jsou malé náklady monitorování pracovníků a malé náklady fluktuace pracovníků, firmy platí relativně nižší rovnovážné konkurenční mzdy oV sektorech, kde jsou velké náklady monitorování pracovníků nebo velké náklady fluktuace pracovníků, firmy platí relativně vyšší efektivnostní mzdy • • 11-‹#› 11-‹#› Efektivnostní mzdy a meziodvětvové mzdové rozdíly •Efektivnostní mzdy mohou proto vytvářet duální trh práce •Primární sektor: vysoké mzdy, dobré pracovní podmínky, stabilita zaměstnání, velká šance na povýšení,… •Sekundární sektor: nízké mzdy, špatné pracovní podmínky, nestabilita zaměstnání, malé šance na povýšení,… •Příčinou jsou efektivnostní mzdy, které zabraňují procesu vyrovnávání mezi oběma sektory 11-‹#› Dluhopisová (bonding) kritika teorie efektivnostních mezd •Různé druhy odměňovacích schémat motivují pracovníky neulejvat se. oTurnaj, kontrakt s odloženou kompenzací, úkolová mzda, atd. oVšechny jsou kompatibilní s konkurenční rovnováhou trhu práce. •Efektivnostní mzdy také motivují neulejvat se oFirma, která je bude platit, bude mít příliš mnoho uchazečů. oNenastává konkurenční rovnováha, vytváří se nedobrovolná nezaměstnanost a duální trh práce. oTady ten příběh ale končit nemusí. 11-‹#› Dluhopisová (bonding) kritika teorie efektivnostních mezd •Uchazeči mají motivaci kredibilně slíbit neulejvání, mohou firmě nabídnout něco jako dluhopis. •Pokud je firma vyhodí kvůli ulejvání, firma si nechá dluhopis. •Pokud vše v pořádku, firma zaměstnanci při odchodu do důchodu vrátí dluhopis + úroky. •Pracovníci sice zřídka emitují dluhopisy, nicméně kontrakt s odloženou kompenzací plní tu stejnou roli. • 11-‹#› Dluhopisová (bonding) kritika teorie efektivnostních mezd •Důsledkem by měl být vyrovnávací proces na duálním trhu práce a odstranění nedobrovolné nezaměstnanosti => model efektivnostních mezd by se v dlouhém období měl sám od sebe zhroutit. •Ohledně teorie efektivnostních mezd a dluhopisové (bonding) kritiky neexistuje mezi ekonomy shoda. •