McGraw-Hill/Irwin Copyright © 2013 by The McGraw-Hill Companies, Inc. All rights reserved. Kapitola 12 “Now joblessness isn’t just for philosophy majors.” -Kent Brockman Nezaměstnanost Give a brief overview of the presentation. Describe the major focus of the presentation and why it is important. Introduce each of the major topics. To provide a road map for the audience, you can repeat this Overview slide throughout the presentation, highlighting the particular topic you will discuss next. 12-‹#› Co se dnes dozvíte •Základní pojmy a stylizovaná fakta •Druhy nezaměstnanosti •Rovnovážná úroveň nezaměstnanosti •Teorie hledání práce •Dopad podpory v nezaměstnanosti •Hypotéza mezičasové substituce a sektorových změn •Efektivnostní mzdy a implicitní kontrakty •Phillipsova křivka •Nezaměstnanost v Evropě 12-‹#› 2-‹#› •Pracovní síla = zaměstnaní + nezaměstnaní oLF = E + U •Míra pracovní participace oLFPR = LF/P oP = dospělá populace starší 15 let (resp. 16 let) (resp. 15-64 let) •Míra zaměstnanosti oER = E/P •Míra nezaměstnanosti oUR = U/LF Základní pojmy 12-‹#› 2-‹#› Rozdělení populace v ČR 2008 (dospělá populace – starší 15 let) 12-‹#› Důvody ekonomické neaktivity dospělé populace v ČR v roce 2008 v tis. 12-‹#› Nezaměstnanost v USA C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_12_Image_Library\Figure_12-1.jpg 12-‹#› 2-‹#› Nezaměstnanost v ČR 12-‹#› C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_12_Image_Library\Figure_12-2.jpg Míra nezaměstnanosti podle vzdělání, USA 1970-2010 12-‹#› Míra nezaměstnanosti podle vzdělání, ČR 2008 12-‹#› C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce\obrazky a tabulky\Chapter_12_Image_Library\Table_12-1.jpg Nezaměstnanost podle demografických skupin a odvětví, USA 2009 12-‹#› Nezaměstnanost podle důvodů, USA 1967-2010 12-‹#› Trendy v alternativním měření míry nezaměstnanosti, USA 1994-2007 12-‹#› Nezaměstnanost podle doby trvání, USA 1948-2010 12-‹#› Nezaměstnanost v ČR dle délky trvání v tis., 2008 12-‹#› Dlouhodobá nezaměstnanost v ČR jako % celkové nezaměstnanosti 12-‹#› Dlouhodobá nezaměstnanost ve vybraných zemích, 2006 12-‹#› Podíl dlouhodobě nezaměstnaných v zemích OECD, 2010 C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_12_Image_Library\Table_12-3.jpg 12-‹#› Dlouhodobá nezaměstnanost ve vybraných zemích 12-‹#› Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti (v %) 12-‹#› Druhy nezaměstnanosti •Frikční nezaměstnanost •Sezónní nezaměstnanost •Strukturální nezaměstnanost •Cyklická nezaměstnanost 12-‹#› Frikční nezaměstnanost •Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku toho, že firmy i zaměstnanci potřebují určitý čas na to, aby se vzájemně našli, sdělili si informace a domluvili se na podmínkách kontraktu. •I dobře fungující konkurenční ekonomika má určitou úroveň frikční nezaměstnanosti, někteří pracovníci jsou nevyhnutelně ve stavu hledání nového pracovního místa •Frikční nezaměstnanost nepředstavuje pro ekonomiku problém, trvání této nezaměstnanosti je většinou krátkodobé •Vláda může snižovat frikční nezaměstnanost tím, že bude zprostředkovávat pracovníkům informace o volných pracovních místech 12-‹#› Sezónní nezaměstnanost •Vývoj sezónní nezaměstnanosti je dobře predikovatelný •Souvisí s tím, že některé druhy práce se vykonávají pouze v určitých ročních obdobích ozemědělství, stavební průmysl, zahradnictví, cestovním ruch, … •Nemusí to ale záviset pouze na počasí oV některých odvětvích se každý rok přichází s novým modelem výrobku, stroje se musí přenastavit na nový model a firma se na určité období “zbavuje” nepotřebných běžných pracovníků oSezónní výkyv daný vánočním běsněním •Podobně jako frikční nezaměstnanost nepředstavuje zásadní problém pro hospodářskou politiku 12-‹#› Strukturální nezaměstnanost •Strukturální nezaměstnanost vzniká pokud existuje nesoulad mezi onabídkou pracovníků a poptávkou po nich. odovednostmi pracovníků a dovednostmi poptávanými firmami. •Strukturální nezaměstnanost je tím nejvíce znepokojujícím typem nezaměstnanosti. oStávající dovednosti pracovníků už nebudou použitelné na pracovním trhu. oTento typ nezaměstnanosti bývá většinou dlouhodobější povahy. •Aktivní politika nezaměstnanosti orekvalifikační kurzy, … 12-‹#› Rezidenční segregace a nezaměstnanost černochů •Černoši tvoří pouze asi 11 % populace USA, nicméně průměrný černoch žije v prostředí, kde 57 % sousedů jsou také černoši. oČernoši často žijí v ghettech, které je mohou geograficky izolovat od pracovních nabídek. C:\Users\Martin\Desktop\Ekonomie práce 2018\obrazky a tabulky\Chapter_12_Image_Library\Table_12-2.jpg 12-‹#› Cyklická nezaměstnanost •Cyklická nezaměstnanost je výsledkem výkyvů hospodářského cyklu •Pokud jde ekonomika do recese, zaměstnavatelé v reakci na nižší tržby omezují zaměstnanost oExistuje přebytek nabídky pracovníků, ale mzdy jsou strnulé a z různých důvodů nemohou klesnout. oodbory, dlouhodobé mzdové kontrakty, minimální mzda, … oTrh práce se potom “nečistí” a vzniká nesoulad mezi nabízeným a poptávaným množstvím => nezaměstnanost •Řešením je stabilizační monetární a fiskální politika, která ovlivňuje agregátní poptávku v ekonomice oexpanze v recesi, restrikce v konjunktuře 12-‹#› USA: Skutečná U, přirozená míra U a cyklická U, 1960–2014 12-‹#› Rovnovážná úroveň nezaměstnanosti •Rovnovážná úroveň nezaměstnanosti závisí na pravděpodobnostech přechodu mezi zaměstnaností, nezaměstnaností a netržním sektorem. •Nechť l značí podíl zaměstnaných E, kteří ztratí svou práci a stanou se nezaměstnanými •Nechť h značí podíl nezaměstnaných U, kteří naleznou práci a stanou se zaměstnanými •V rovnováze platí, že lE = hU, a jelikož pro pracovní sílu LF platí, že LF = E + U, pak •rovnovážná míra nezaměstnanosti UR = U/LF = l/(l + h) • 12-‹#› C:\Martin\Výuka\Ekonomie práce (2016)\obrazky a tabulky\Chapter_12_Image_Library\Figure_12-6.jpg •Rovnovážná úroveň nezaměstnanosti 12-‹#› Dynamické toky na trhu práce v USA Zaměstnaní: 130.0 miliónů Nezaměstnaní: 7.4 miliónů Mimo pracovní sílu: 69.3 miliónů 1.8 miliónů 2.0 miliónů 1.6 miliónů 1.8 miliónů 3.6 miliónů 3.4 miliónů 12-‹#› Přátelé a pracovní nabídky •Různé způsoby hledání práce •Holzer(1988) - výzkum mezi mladými nezaměstnanými v USA o85 % využívá doporučení od příbuzných či přátel o80 % žádá o práci přímo u zaměstnavatele (bez doporučení) o50 % využívá úřady práce a inzeráty v novinách •U doporučení nebo přímé žádosti byla nabídka práce učiněna v 18 % případů •U kontaktu přes úřad práce nebo inzerát byla nabídka práce učiněna v 10 % případů •Kontakt přes doporučení vedl i k častějšímu přijetí pracovní nabídky • 12-‹#› Teorie hledání práce •Pracovníci při zvažování aktuální pracovní nabídky berou v potaz náklady a přínosy dalšího hledání •Přínos hledání: Pokud bude pracovník dál hledat, je šance, že najde lepší pracovní nabídku •Náklad hledání: Pokud bude pracovník dál hledat, bude mít nějaké explicitní náklady tohoto hledání plus náklady příležitosti ve výši ušlého příjmu • • • • 12-‹#› Rozložení mzdových nabídek $5 $8 $22 $25 Frekvence Mzda Rozložení mzdových nabídek udává rozložení frekvencí potenciálních pracovních nabídek. Tento pracovník může získat práci se mzdou mezi 5 a 25 dolary za hodinu. 12-‹#› Určení požadované (rezervační) mzdy $5 $25 Aktuální mzdová nabídka Dolary w~ MC MR $10 $20 0 Křivka mezního příjmu udává přínos z dalšího hledání. Je klesající, protože čím lepší je aktuální mzdová nabídka, tím méně člověk může získat dalším hledání. Křivka mezního nákladu udává náklady dalšího hledání. Je rostoucí, protože čím lepší je aktuální mzdová nabídka, tím větší jsou náklady příležitosti dalšího hledání. Požadovaná (rezervační) mzda pak vyrovnává mezní přínos a mezní náklad dalšího hledání. 12-‹#› Teorie hledání práce •Požadovaná (rezervační) mzda činí pracovníka indiferentního mezi pokračováním ve hledání práce a přijmutím aktuální mzdové nabídky. •Zvýšení přínosů hledání zvyšuje požadovanou (rezervační) mzdu a prodlužuje dobu trvání nezaměstnanosti. •Zvýšení nákladů hledání snižuje požadovanou (rezervační) mzdu a zkracuje dobu trvání nezaměstnanosti. 12-‹#› Diskontní míra, podpora v nezaměstnanosti a rezervační mzda Aktuální mzdová nabídka Dolary w~0 w~0 w~1 w~1 MC MR0 MR1 Aktuální mzdová nabídka MC0 MC1 MR (a) Zvýšení diskontní míry (b) Zvýšení podpory v nezaměstnanosti Dolary 12-‹#› Podpora v nezaměstnanosti •Výše podpory v nezaměstnanosti může záviset na předchozích příjmech (udává se náhradový poměr) a často bývá výplata této podpory časově omezená. •Podpora v nezaměstnanosti prodlužuje dobu trvání nezaměstnanosti oBurtless (1990), Atkinson a Micklewright (1991) oZvýšení náhradového poměru o 25 % prodlužuje dobu hledání práce o 15 až 25 %. 12-‹#› Pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti bor23208_1211.eps V souvislosti s podporou v nezaměstnanosti se pozoruje sniping efekt při hledání práce (Katz a Meyer, 1990). 12-‹#› Podpora v nezaměstnanosti •Podpora v nezaměstnanosti přispívá k lepšímu spárování firem a pracovníků a vede následně k vyšším mzdám. oEhrenberg a Oaxaca (1976) oZvýšení náhradového poměru o 10 % zvyšuje následnou mzdu o 7 % u mužů a o 1.5 % u žen. •Podpora v nezaměstnanosti zvyšuje pravděpodobnost dočasného propuštění z práce. • 12-‹#› Podpora v nezaměstnanosti •Experiment v USA oWoodbury a Spiegelman (1987), Meyer (1995) oPodpora v nezaměstnanosti standardně trvá 26 týdnů (control group). oNěkterým pracovníkům byl nabídnut bonus za rychlé nalezení práce (treatment group). oIllinois: pokud najdou práci do 11 týdnů, dostanou bonus 500 dolarů (4-týdenní podpora) oPennsylvania: pokud najdou práci do 6 týdnů, dostanou bonus ve výši 6-týdenní podpory oOproti kontrolní skupině se průměrná doba trvání nezaměstnanosti snížila o týden, bez negativního efektu na následnou mzdu! • 12-‹#› Hypotéza mezičasové substituce •Velké změny v nabídce práce během BC mohou být výsledkem dobrovolného rozhodnutí pracovníků užívat si více volného času v době recese, kdy je volný čas relativně levnější. •Předpoklady: reálná mzda je procyklická a nabídka práce reaguje na pohyby reálné mzdy oObtížné určit pohyby reálné mzdy, protože se během BC mění skladba zaměstnanců – recese postihuje více nízkopříjmové skupiny oSoučasné studie, které zohledňují tento kompoziční bias, dochází k tomu, že reálná mzda je mírně procyklická během BC oPokud by tato hypotéza o dobrovolné nezaměstnanosti měla vysvětlit výkyvy v nezaměstnanosti během BC, elasticita nabídky práce by musela být 10 krát větší než konsenzuální odhad. 12-‹#› Hypotéza sektorových změn •Hypotéza sektorových změn tvrdí, že strukturální nezaměstnanost vzniká díky tomu, že schopnosti pracovníků nejsou jednoduše přenositelné mezi sektory ekonomiky. •Pracovníci, kteří ztratili práci v upadajícím sektoru, se musí přeškolit, aby mohli najít práci v expandujícím sektoru. •Vysvětlení dlouhodobé nezaměstnanosti. 12-‹#› Strukturální změny v USA 12-‹#› Efektivnostní mzdy a nezaměstnanost (opakování) •Efektivnostní mzda vzniká, pokud je obtížné monitorovat úsilí (produkci) pracovníků. • •Efektivnostní mzda vyšší než rovnovážná vytváří nedobrovolnou nezaměstnanost. 12-‹#› Určení efektivnostní mzdy Mzda Zaměstnanost S NS G Q F P D E* ENS w* wNS Pokud ulejvání není problémem (nedochází k němu, protože firmy dokáží monitorovat pracovní úsilí), trh se vyčistí při mzdě w*, kde nabídka S protíná poptávku D. Pokud je monitorování nákladné, hrozba nezaměstnanosti dokáže odradit zaměstnance od ulejvání. Pokud je nezaměstnanost vysoká (bod F), firmy dokáží zajistit, aby se pracovníci neulejvali pomocí relativně nižší mzdy. Pokud je nezaměstnanost nízká (bod G), firmy musí platit relativně vyšší mzdy, aby zajistili, že se pracovníci nebudou ulejvat. 12-‹#› Určení efektivnostní mzdy Mzda Zaměstnanost S NS G Q F P D E* ENS w* wNS Efektivnostní mzda wNS je dána průsečíkem neulejvající se nabídkové křivky (NS) a poptávkové křivky. Neexistuje žádná tržní síla, která by snižovala mzdu směrem ke konkurenční mzdě w*. Efektivnostní mzda wNS zaručuje, že ENS pracovníků se neulejvá. Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost ve výši (E* - ENS ) pracovníků, kteří by při této mzdě rádi pracovali, ale nemohou najít práci. Firmy tyto pracovníky ovšem nechtějí najmout, protože plná zaměstnanost při mzdě w* motivuje pracovníky k ulejvání. 12-‹#› Dopad recese na efektivnostní mzdy w* wNS Mzda Zaměstnanost NS D0 D1 E* E1 w* E0 0 0 wNS S Pokles poptávky po produkci posune křivku poptávky po práci z D0 na D1. Konkurenční mzda klesá z w*0 na w*. Pokud firma platí efektivnostní mzdu, pokles poptávky snižuje také efektivnostní mzdu, ale o méně než v případě konkureční mzdy. Nezaměstnanost v takovém případě roste z (E*-E0) na (E*-E1). 12-‹#› Mzdová křivka - vztah mezi úrovní mezd a nezaměstnaností mezi regiony Míra nezaměstnanosti Mzda B A Geografický region B kde se nabízí vysoké mzdy bude mít také nízkou míru nezaměstnanosti. Modely efektivnostních mezd pomáhají vysvětlit tento jev: firmy v regionech s vysokou nezaměstnaností nemusí nabízet vysoké mzdy, aby odradili své pracovníky od ulejvání se. 12-‹#› Implicitní kontrakty •Teorie implicitních kontraktů tvrdí, že pracovníci preferují zaměstnanecký kontrakt, kde je mzda relativně stabilní během hospodářského cyklu, a to i v případě, že to způsobuje pokles odpracovaných hodin v recesi. •Předpoklad: pracovníci jsou averzní k riziku (mzdovým výkyvům) a firma jim v podstatě nabízí “pojištění” proti těmto výkyvům •Firma díky tomu dokáže přitáhnout rizikově averzní pracovníky při nižších průměrných mzdách, než v případě volatilních mezd •Vytváří to nezaměstnanost dobrovolné povahy 12-‹#› Phillipsova křivka •Klesající Phillipsova křivka existuje pouze v krátkém období. •V dlouhém období neexistuje žádná zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností. 12-‹#› Míra nezaměstnanosti Míra inflace 3 4 B A Krátkodobá Phillipsova křivka popisuje negativní korelaci mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Křivka implikuje, že ekonomika krátkodobě čelí volbě mezi inflací a nezaměstnaností. •Krátkodobá Phillipsova křivka 12-‹#› Inflace a nezaměstnanost v USA, 1961-2005 bor23208_1217.eps 12-‹#› Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka 3 5 0 A B 7 Krátkodobá PC Dlouhodobá PC Míra inflace Míra nezaměstnanosti C 12-‹#› Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka •Ekonomika je na začátku v bodě A (na předchozím grafu); není žádná inflace a míra nezaměstnanosti je 5 procent. •Pokud monetární politika zvýší míru inflace na 7 procent, hledači práce začnou najednou nacházet hodně pracovních příležitostí, které budou v souladu s jejich rezervační mzdou a míra nezaměstnanosti krátkodobě klesne, čímž se ekonomika posune do bodu B. 12-‹#› •Během času pracovníci zjistí, že míra inflace je vyšší a přizpůsobí svou rezervační mzdu směrem nahoru, čímž se ekonomika dostane do bodu C. •V dlouhém období je míra nezaměstnanosti stále 5 procent, ale nyní je míra inflace vyšší. •V dlouhém období neexistuje žádná zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností. •Krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka 12-‹#› Nezaměstnanost v západní Evropě, 1960-2010 12-‹#› Procento nezaměstnaných, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců Country 1990 2006 2009 Belgium 68.7 56.6 44.2 Denmark 29.9 20.4 9.1 Germany 46.8 57.2 45.5 France 38.0 44.0 34.7 Ireland 66.0 34.3 29.0 Italy 69.8 52.9 44.4 Netherlands 49.3 45.2 24.8 Spain 54.0 29.5 30.2 United Kingdom 34.4 22.1 24.6 United States 5.5 10.0 16.3 12-‹#› Nezaměstnanost v Evropě •Kombinace… o ovysokých podpor v nezaměstnanosti oochrany pracovních míst omzdových rigidit… • • …je pravděpodobně zodpovědná za vysokou nezaměstnanost pozorovanou v Evropě od 80-tých a 90-tých let. 12-‹#› Štědrost podpor v nezaměstnanosti 12-‹#› Ochrana zaměstnanců ze strany státu v mezinárodním srovnání 12-‹#› H:\_Z\EC_2012_05_26_Employee_protection_index.png 12-‹#› Daňové zatížení práce •Rozdíl mezi celkovými mzdovými náklady a vyplácenou mzdou (Nickell, 1997) •Francie: 63.8 % •Německo: 53 % •Itálie: 62.9 % •USA: 43.8 % 12-‹#› Procento pracovníků, na které se vztahuje kolektivní vyjednávání 12-‹#› Nezaměstnanost v Evropě •Technologický pokrok a globalizace posunují poptávku po práci od nekvalifikované ke kvalifikované pracovní síle. •Data naznačují, že existuje trade-off mezi příjmovou nerovností a nezaměstnaností •Důsledek v USA: Zvýšení mzdového diferenciálu mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky => vyšší příjmová nerovnost. •Důsledek v Evropě: Vyšší nezaměstnanost v důsledku vysokých sociálních dávek pro nezaměstnané, ochrany pracovních míst, vyššího zdanění práce a silného vlivu odborů.