ROZVOJ VENKOVA Blok č. 3 Obyvatelstvo, bydlení, maloobchod Vývoj počtu světové populace •Rok 0 300 mil. •Rok 1000 310 mil. •Rok 1500 500 mil. •Rok 1750 800 mil. •Rok 1800 980 mil. •Rok 1900 1,6 mld. •Rok 1950 2,5 mld. •Rok 1980 4,4 mld. •Rok 2010 7,3 mld. •Rok 2016 7,4 mld. • • • • •Svět: 54 % urban, 46 % rural •Podíl městské populace •Odhad vývoje populace ve vybraných částech světa •Počet starých lidí poroste i na venkově, bude třeba jim •přizpůsobovat služby, zdravotní péči, vybavenost… Vývoj venkovské populace ČR •- 70. léta – ČR: +5 %, venkov: –7 % obyvatel, •- 80. léta – ČR: stagnace, venkov: –8 % obyvatel, •- 90. léta – ČR: –1 %, venkov: +1 %, •- 2001-2011 – ČR: +2,5 %, venkov: +8 % (města 0 %). - •Stárnutí venkova probíhá oproti obecným trendům v rychlejším tempu – to ale v poslední době ne zcela platí… •Rozdíly mezi příměstským a odlehlým venkovem (vliv polohy v rámci sídelního systému, působení suburbanizace) •Migrace jako hlavní faktor prostorové diferenciace demografického vývoje venkova •Souhrnná čísla za venkovské oblasti v situaci jejich rostoucí diverzity ztrácí reprezentativnost • Kategorie obcí dle míry venkovského charakteru •Vývoj počtu obyvatel, přirozený přírůstek (pro celý venkov záporný), saldo migrace i věková struktura se zhoršují ve směru od venkovských obcí I. kategorie směrem k extrémně venkovským obcím. •Pro venkov jako celek v roce 2011 platí příznivější věková struktura než pro města, •ALE •extrémně venkovské obce jsou stále nejstarší kategorií obcí celé ČR: ¢dětská složka 14,3 % (nižší podíl pouze města s 20 tis. a více obyv.), ¢nejvyšší proporce post-produktivních 18,3 %, ¢nejnižší proporce produktivního obyvatelstva 67,4 %, ¢nejvyšší průměrný věk 42,4 let, ¢nejvyšší index stáří 128,5, ¢nejvyšší index ekonomického zatížení 48,3. Dynamika obyvatelstva dle kategorie venkovských obcí (1991 – 2011) • Věková struktura dle kategorie venkovských obcí (2011) • Vývoj indexu stáří ve vybraných kategoriích obcí (1991-2011) • ¢Vývoj IS měst ČR (1991-2011, 1991=100%): ¢Města celkem = 208 % ¢Města s 20-50 tis. obyv = 240 % Příměstské vs. ostatní venkovské oblasti Změna počtu obyv. (1970-1991, %) Změna počtu obyv. (1991-2001, %) Změna počtu obyv. (2001-2011, %) Změna počtu obyv. (1991-2011, %) Změna počtu obyv. přir. měnou (1991-2011, %) Změna počtu obyv. stěhováním (1991-2011, %) Příměstský v. -13,0 3,1 17,5 21,1 -2,3 23,4 „Ostatní v.“ -14,9 -0,1 4,8 4,7 -3,6 8,3 Vývoj IS (1991-2011, 1991=100 %) Změna podílu věk. skup. 0-14 let (1991-2011) Změna podílu věk. skup. 15-64 let (1991-2011) Změna podílu věk. skup. 65 a více let (1991-2011) Vývoj počtu obsazených pracovních míst (1991-2011, 1991=100 %) Příměstský v. 119,9 -4,1 4,8 -0,7 151,1 „Ostatní v.“ 145,3 -5,7 4,9 0,8 105,7 •Venkov funkčních městských oblastí se dynamicky rozvíjí a zdá se být mnohem soběstačnější než zbylý venkovský prostor à Počet obyvatel (zejména produktivních) i ekonomická aktivita vykazují silně rostoucí tendence. •! Přitom příměstský venkov vykazuje srovnatelnou (pouze nepatrně nižší) míru venkovského charakteru jako ostatní venkov. • •à Poloha v rámci sídelního systému je významnějším faktorem diferenciace demografického vývoje než míra venkovského charakteru. Regionální diferenciace demografického vývoje venkovských oblastí na úrovni obcí •Venkovské oblasti progresivního demografického vývoje → především venkovský prostor v silně urbanizovaných regionech a venkovské zázemí většiny velkých a středních měst. • •Růst počtu obyvatel přirozenou měnou i stěhováním, současně snížení (nebo pouze mírný růst) indexu stáří: –venkovské zázemí Prahy, Hradce Králové a Pardubic, –venkov střední až jižní části Jihočeského kraje, –částečně venkov na Znojemsku, v okolí Jihlavy. – •Růst počtu obyvatel přirozenou měnou i stěhováním, růst indexu stáří: –venkov pohraničí západních Čech, severní Moravy a okresů Trutnov a Svitavy. – – – Regionální diferenciace demografického vývoje venkovských oblastí na úrovni obcí •Venkovské oblasti negativních tendencí demografického vývoje: –vysoký úbytek počtu obyvatel – přirozenou měnou i stěhováním, –výrazné stárnutí populace, –nižší podíl dětské složky populace a produktivního obyvatelstva, –vysoký podíl věkových skupin 65+ a 85+, –vysoké hodnoty indexu stáří a indexu ekonomického zatížení, – •Venkovské oblasti při krajských hranicích, odlehlé od center •↓ •vnitřní periferie (Musil, 1988; Illner, 1988; Havlíček a Chromý, 2001; Marada, 2001) •↓ •dlouhodobá zakořeněnost problému, mimo dosah suburbanizace C:\Users\Ondra\Desktop\Disertace\Mapy\hotove_mapy_obce\obyv_zmena\obyv_zmena_91-10v2.tif • •Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování v programu ArcMap 10.2 • •Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování v programu ArcMap 10.2 C:\Users\Ondra\Desktop\Disertace\Mapy\hotove_mapy_obce\obyv_zmena\PP_91-10.tif • •Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování v programu ArcMap 10.2 C:\Users\Ondra\Desktop\Disertace\Mapy\hotove_mapy_obce\obyv_zmena\SM_91-10.tif • • •Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování v programu ArcMap 10.2 C:\Users\Ondra\Desktop\Disertace\Mapy\hotove_mapy_obce\obyv_zmena\obyv_zmena_91-00v2.tif • C:\Users\Ondra\Desktop\Disertace\Mapy\hotove_mapy_obce\obyv_zmena\obyv_zmena_01-10v2.tif •Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování v programu ArcMap 10.2 • •Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování v programu ArcMap 10.2 C:\Users\Ondra\Desktop\Disertace\Mapy\hotove_mapy_obce\IS\IS_91-11.tif • C:\Users\Ondra\Desktop\Disertace\Mapy\hotove_mapy_obce\IS\IS_11.tif •Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování v programu ArcMap 10.2 • C:\Users\Ondra\Desktop\Disertace\Mapy\hotove_mapy_obce\vek_sk_podil\podil65+_11.tif •Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování v programu ArcMap 10.2 Shrnutí hlavních zjištění •Demografický vývoj venkovských oblastí ČR není prostorově homogenní. Jeho regionální diferenciace významně souvisí s mírou venkovského charakteru obcí a ještě významněji s polohou v rámci systému osídlení. –Vývoj počtu obyvatel, přirozený přírůstek, saldo migrace i věková struktura (nikoli však dynamika růstu indexu stáří) se zhoršují s rostoucí mírou venkovského charakteru obcí; –V „příměstském venkovském prostoru“ se v období 1991-2011 odehrál mnohem výraznější populační růst, spojený s příznivějším vývojem věkové struktury (kontrast - vnitřní periferie); –Suburbanizace nenabyla pouze rezidenční, ale také komerční formy → v zázemí měst došlo k výraznějšímu růstu počtu obsazených pracovních míst; –Tradičně uváděnou tezi, která tvrdí, že venkov trpí vysídlováním a stárnutím (je dokonce obsažena ve SRR ČR na období 2014-2020), je nutné revidovat a věnovat odpovídající pozornost regionální diferenciaci demografického vývoje venkovských oblastí; •Během čtyřiceti let 1961-2001 se počet obyvatelstva České republiky zvýšil o 6,9 %, počet venkovského obyvatelstva klesl o 20,5 %. • •Teprve poslední desetiletí znamenalo uvedený obrat s tím, že úbytek zaznamenaly jen zcela malé obce do 200 obyvatel (-4,1 %), kdežto ve větších venkovských obcích byly zaznamenány všude přírůstky, největší v obcích s 1000-1999 obyvatel (+2,5 %). • •Teprve intercenzální období 1991-2001 znamenalo pro populační vývoj venkova obrat: zatímco celostátní bilance byla záporná (-0,7 % obyvatel), v obcích do 2 tisíc obyvatel se počet trvale bydlících obyvatel zvýšil o 1,1 %. • • •Přírůstky, respektive úbytky obyvatelstva se ve venkovských obcích lišily v úhrnu let 1991-2001 podle toho, šlo-li o přirozenou měnu nebo o stěhování. • •Pokud jde o průměrný roční ukazatel hrubé míry porodnosti, připadalo jak v úhrnu republiky, tak ve venkovských obcích na 1000 obyvatel 8,87 živě narozených dětí. • •Avšak úmrtnost měla ve venkovských obcích hodnotu 11,30 proti 10,54 v úhrnu České republiky, takže roční přirozený úbytek byl v České republice -1,67 obyvatel na 1000 žijících proti -2,43 ve venkovských obcích. • prirozeny_prirustek_ob •Věkové složení je jednou z charakteristik, kterou se venkovské obyvatelstvo značně liší od obyvatelstva městského. Je tomu tak již od počátku demografické statistiky. • •Věková struktura populace je určována jednak odlišnou přirozenou reprodukcí venkovského a městského obyvatelstva, ale také migrací, která zvláště v etapě ekonomického růstu měst nabývá na stále větší důležitosti tím, že venkovu odnímá obyvatele v produkčním věku a přesouvá je do měst. • •Situaci věkového složení obou megasouborů v detailním třídění podle deseti velikostních skupin obcí a v agregaci čtyř základních velikostních kategorií podle výsledků sčítání 2001 vyjadřuje podrobně předchozí tabulka. • •Věkové složení •Z kumulativního členění obcí zjišťujeme, že při celostátním podílu dětí mladších 15 let ve výši 16,2 % je jejich podíl v úhrnu venkovských obcí do 2000 obyvatel 16,9 % čili o 4,3 % vyšší. • •Z detailního třídění je patrné, že z venkovských obcí - ale také ze všech velikostních skupin obcí vůbec - je nejvyšší podíl dětí v obcích s 1000-1999 trvale bydlících, a to 17,2 %. • •Od této velikostní skupiny obcí se podíl dětské složky plynule snižuje až k minimu 14,2 % ve městech se 100 000 a více obyvateli. • •Obyvatelstvo v produkčním věku 15-59 let představovalo v roce 2001 celostátně 65,4 % populace, ale v úhrnu venkovských obcí pouze 64,0 %. • •Jeho podíl se plynule zvyšoval až do velikostní skupiny obcí s 20 000-49 999 obyvatel (66,5 %), ale v dalších dvou skupinách obcí opět klesal. • •Zvyšování podílu s růstem velikosti obcí je důsledkem stěhování osob v produkčním věku z venkova i větších venkovských obcí a malých venkovských měst do předpokládaných míst s možností většího pracovního uplatnění. • •V posledních letech však míra tohoto uplatnění ve větších městech stále klesá, jak si ověřujeme z analýzy motivů stěhování podle velikostních skupin obcí. • •Seniorský věk •Velmi charakteristický je vývoj podílového ukazatele zastoupení obyvatelstva v produktivním seniorském věku 60 a více let. • •Celostátní podíl 18,4 % těchto obyvatel je poměrně vysoce překračován v nejmenších venkovských obcích; v jejich úhrnu měl v roce 2001 hodnotu 19,1 %. • •Podílový ukazatel se snižuje od nejvyšších hodnot v nejmenších venkovských obcích k minimu ve městech s 20 000-49 999 obyvateli; ve větších městech se pak opět zvyšuje. •Vyšší podíl starého obyvatelstva v obcích městského typu až v typických městech s 10 000 a více obyvateli je výsledkem předešlého vyššího stěhování obyvatel v produkčním věku, kteří pak ve městech zůstávají až do stáří, ale také v důsledku nižší věkově specifické úmrtnosti, která vede ke zvyšování podílu seniorů v městských populacích. • •V nejbližších letech však možno očekávat nepatrné snižování podílu starého obyvatelstva ve městech, protože část starých lidí se vystěhovává na venkov z bytových důvodů, což povede ke zvyšování podílu seniorů v úhrnu venkovských obcích včetně těch nejmenších. • •Města stárnou rychleji •Intenzita stárnutí venkovských populací není v posledním desetiletí tak vysoká, jak by se dala očekávat. • •Proces stárnutí byl zpomalen zejména vyšší úrovní plodnosti početně silných ročníků žen ze 70. let umocněnou odkládáním mateřství do vyššího věku v předchozích letech – tedy vyšším počtem narozených dětí v posledním desetiletí. • •Podíl osob ve věku 65+ je nejvyšší v obcích nad 3000 obyvatel (16,3 %), na venkově není nárůst podílu starších osob zatím tak patrný (viz předchozí tabulka). • • •Na intenzitě nabere proces stárnutí až v následujících desetiletích, kdy tuto věkovou hranici překročí početně silné poválečné ročníky. • •Český statistický úřad zveřejnil v roce 2009 projekci obyvatelstva České republiky do roku 2065, podle které dojde po roce 2010 k výraznému růstu podílu osob starších 65 let, a to až na jednu třetinu populace v roce 2065 (ČSÚ 2009), což ve velké míře zasáhne i venkovské oblasti. • • •Venkovské obce v podstatě reflektují vývoj celého území ČR, rozdíl je ale stále v úrovni těchto ukazatelů a v územním rozložení. • •Lze ale říci, že se rozdíly mezi „městem a venkovem“ pomalu snižují i díky stěhování městského obyvatelstva na venkov a tedy vlivu tzv. nepřímé urbanizace. • •Podíl vysokoškoláků byl v roce 2001 vyšší (nad 9 %) pouze v největších městech. •Míra vzdělanosti se však v posledním desetiletí výrazně zvýšila. • •Ve snaze uplatnit se na trhu práce je v současné době středoškolské vzdělání s maturitou již nezbytností. • •Stále je však patrné, že na venkově je (s výjimkou zázemí větších měst) míra vzdělanosti nižší, neboť možnost pracovního uplatnění zde v podstatě pro vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo není. • •I když se podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva na venkově zvyšuje, stále v současnosti nedosahuje ani průměru ČR v roce 2001. • •Podíl osob s nejvýše základním vzděláním byl ve všech velikostních kategoriích venkovských obcí v roce 2011 přes 20 % (viz tab. 4 a obr. 4). • •Na základě předběžných výsledků, které byly zveřejněny v omezeném rozsahu, není možné blíže tuto skupinu osob bez analyzovat. • •Ukazatele vzdělanosti bude z definitivních výsledků lepší vztahovat na věkovou kategorii 25+, ve které by již měla mít většina osob vzdělávací proces ukončen. • Podíl rodáků ve venkovských obcích •nejnižší v rychle rostoucích obcích, •nejnižší také v pohraničí (důsledek vysídlování). •Pohraniční dosídlené oblasti mají mladší věkovou strukturu obyvatelstva, nižší podíl rodáků, nižší vzdělanost obyvatelstva, vyšší míru nezaměstnanosti a nižší podíl věřících obyvatel. • •Moravské oblasti mají vyšší stabilitu obyvatelstva s vazbou na své bydliště, nižší počet neobydlených domů, vyšší počet věřících, vyšší plodnost žen, vícečlenné domácnosti a nižší podíl rozvedených • Bydlení na venkově (2001) •rodinných domů (vč. zemědělských usedlostí) bylo v ČR celkem 88 % - venkov 95,8 % (v nejmenších obcích 97,3 % a s velikostí sídla poměr klesá) • •neobydlené domy a byty v ČR 12,3 %, venkov 22 %, přičemž v nejmenších obcích je to 32,8 % a s rostoucí velikostí obce klesá podíl neobydlených bytů, což souvisí i s tím, že neobydlený bytový fond představuje také byty (domy) používané jako rekreační objekty. • •Kromě suburbánních oblastí jsou z výsledků sčítání znatelné i jiné územně specifické oblasti, které přetrvávají již několik desetiletí. • •Postupně se však tyto rozdílnosti stírají. V případě obcí při vnitřních hranicích administrativních celků, v tzv. vnitřních perifériích, se spíše prohlubují. • •Tyto oblasti v současnosti slouží často k rekreačním účelům, o čemž svědčí i velmi vysoký podíl neobydlených domů. Výstavba nových bytových kapacit na venkově •počet bytů na 1 000 obyvatel je v rámci celé ČR 374 na venkově je to 344 a podle údajů ze sčítání z roku 1991 se vybavenost byty zvýšila, • •k intenzivní výstavbě bytů dochází především v zázemí velkých měst (Praha – Benešov, Dobříš; Brno – Kuřim, Šlapanice; Ostrava – Frýdlant nad Ostravicí), • •nejvíce bylo dokončeno bytů v obcích s 2 000 až 4 999 obyvateli (3,04 bytu na 1 000 obyvatel), na venkově je to 2,61 bytu na 1 000 ob. a s růstem velikosti obce roste i počet dokončených bytů. Maloobchod v České republice •Maloobchodní nabídka ke konci 80. let minulého století byla regionálně a strukturně velmi diferencována • •Poslední sčítání maloobchodu (v rámci Sčítání občanské vybavenosti sídel z roku 1987) ukázalo mimo jiné zcela neadekvátní sortimentní strukturu maloobchodu • •Tehdy většinový podíl v maloobchodní síti tvořily prodejny potravin, zatímco ostatní sortiment byl silně potlačen SITUACE NA KONCI 80. LET •Maloobchodní obrat realizovaný v síti čtyř vybraných základních sortimentních skupin prodejen dosahoval téměř 4/5 maloobchodního obratu v zemi (1989) •Zdroj: Z. Szczyrba (2005) •Vysvětlivky: * Prodejny potravin - včetně prodejen smíšeného zboží a prodejen tabáku • OD - obchodní domy, DNS - družstevní nákupní střediska • • •Organizačně a prostorově byl maloobchod v České republice (Československu) řízen na základě tehdejší politické direktivy, která jen omezeně akceptovala reálnou potřebu dostupnosti služeb v území • •Socialistický model řízení odvětví obchodu se vyznačoval neeexistencí soukromého podnikání a determinací fungování obchodních firem • •Typické pro toto období byly velké státní obchodní (Pramen, Prior) a družstevní podniky (Jednota), kterým politická direktiva určovala prostor pro podnikání • •Od roku 1952 se tak družstva začala soustřeďovat na podnikání na venkově, prodejnám státního obchodu byla zase určena města rok prodejny celkem stálé prodejny z toho potravi-nářské smíšené nepotravi- nářské obchodní domy a nákupní střediska Samoob-sluhy 1953 63 842 61 846 25 513 18 675 10 885 71 - 1955 64 059 60 749 24 931 19 505 10 746 101 66 1960 55 150 53 845 22 688 20 024 9 374 77 3 720 1970 50 182 49 375 18 844 15 694 8 987 273 7 250 1980 45 934 45 507 16 177 15 349 8 522 609 8 571 1989 43 781 43 382 14 870 14 745 8 429 815 9 228 •Struktura vybraných stálých prodejen •v České republice v letech 1953-1989 •Zdroj: Starzyczná, Steiner (2000); Jindra (2009). • • • • • 2jednota-50db35d859d6c jednota_logo_denik-380 jednoota IMG_6236_A BOR35ce8e_A060224_TOM_JIHLAVA_2N_N photo •Na rozdíl od vývoje v západní Evropě lokalizace prodejen nerespektovala rozmístění koupěschopné poptávky, díky čemuž docházelo k přetěžování maloobchodní sítě v centrech většiny měst • •Naproti tomu v periferních sídlištních souborech mnoha měst byly kapacity prodejních ploch nedostatečné • •Velmi často s tímto obecně neutěšeným stavem kontrastovala nelogická výstavba prodejních kapacit v menších městech a venkovských sídlech •Investice do rozvoje maloobchodní sítě i ukazatele plošného nebo obslužného standardu byly v Československu, ve srovnání se západními zeměmi, na poloviční úrovni • •Nekompatibilní ve srovnání se zeměmi západní Evropy byla i sortimentní struktura • •Nedostatky v maloobchodní vybavenosti byly vzhledem k reálné poptávce více pozorovatelné u měst než na venkově • •kapacitně i kvalitativně (sortimentně) byla poddimenzována zejména Praha, ale i brněnská a ostravská aglomerace, Plzeňsko a celé střední Čechy • •Relativně dobře byla v Čechách vybavena obslužná střediska severočeské regionální aglomerace, severozápadních a jižních Čech a jádra východočeské sídelní regionální aglomerace (Hradec Králové a Pardubice) plosny_stand_1987 REGIONÁLNÍ STRUKTURA PLOŠNÉHO STANDARDU V ROCE 1987 •Zdroj: Sčítání občanské vybavenosti sídel, 1987 TRANSFORMAČNÍ ZMĚNY PO ROCE 1989 •Vývoj v odvětví maloobchodu po roce 1989 byl v nových společensko-ekonomických podmínkách velmi dynamický a během více než dvaceti let procházel několika etapami • •Z hlediska změn základních rysů geografické struktury českého maloobchodu lze proces transformace odvětví rozdělit celkem do tří, resp. čtyř etap: • •Etapa atomizace: (1990 - 1995) •Etapa internacionalizace: (1996 - 2005) •Etapa konsolidace (2006 - současnost) •Etapa diverzifikace (2013/14 - ??) Etapa atomizace •Privatizační proces tuzemského maloobchodu byl z velké části založen na modelu tzv. malé privatizace, která umožnila privatizovat do soukromých rukou tisíce prodejen dříve státních podniků (Pramen) • •Pouze pro část velkých státních podniků (např. Prior) existoval jiný model privatizace - prodej na základě privatizačního projektu nebo formou kupónové privatizace • •Výsledkem byla rozsáhlá atomizace maloobchodu a vznik širokého spektra podnikatelských struktur v odvětví, které velmi aktivně začaly vyplňovat deficity maloobchodní sítě • •Vedle toho vznikaly tisíce nových prodejen a obchodních podniků vlivem liberalizace české ekonomiky, převážně na bázi domácího kapitálu a formou rodinných podniků •Retail Census 99 ukázal, že počet maloobchodních prodejen provozovaných na území České republiky se v roce 1998 oproti roku 1989 zvýšil více než dvojnásobně, a to z 41 na téměř 96 tisíc • •Nejvýraznější kvantitativní změna během sledovaného transformačního období proběhla u nepotravinářského typu prodejen (více než čtyřnásobný růst) • •Dále klesla efektivita provozování prodejen ve venkovském prostoru, a to na úkor měst, která naopak začala posilovat své pozice v maloobchodním systému •Zatímco prodejní plocha v roce 1989 činila přes 3,5 mil. m2, v roce 1998 to již bylo více než 7,1 mil m2 • •Přepočteno na počet obyvatel, vzrostl plošný standard z 331 na téměř 700 m2 • •ve třech regionech byla zjištěna nadprůměrná (Středočeský, Jihočeský a Plzeňský kraj), ve dvou regionech výrazně podprůměrná úroveň plošného standardu (Zlínský a Moravskoslezský kraj) • •Tyto rozdíly byly determinovány především počínajícím vývojem velkoplošné maloobchodní sítě, která v roce 1998 byla teprve ve své iniciační etapě plosny_stand_1998 REGIONÁLNÍ STRUKTURA PLOŠNÉHO STANDARDU V ROCE 1998 •Zdroj: Retail Census 99, ČSÚ 1999 Etapa internacionalizace •Zvýšená expanze zahraničních velkoplošných maloobchodních řetězců na český trh započala až ve 2. polovině 90. let • •Do té doby se na českém trhu prosazovaly jen některé zahraniční firmy (např. belgický Delhaize, nizozemský Ahold či německá Billa) • •Působil zde i americký řetězec K-mart, jehož přítomnost byla výsledkem privatizace šesti obchodních domů Prior (v Praze, Brně, Liberci, Plzni, Pardubicích a Hradci Králové) •Aktivity tohoto řetězce na českém trhu skončily již v roce 1996, kdy K-mart prodal své obchodní domy britskému řetězci Tesco. • •Pozice zahraničních řetězců na českém trhu byla od začátku dominantní, bez větší konkurence ze strany tuzemských firem • •České firmy trpěly řadou kapitálových a profesních nedostatků (nedostatek kapitálu, nižší profesionalita řízení nebo absence zkušeností), které jim bránily rozvíjet podnikání v segmentu velkoplošného maloobchodu, a proto byly nuceny ustoupit z trhu •Postupně se český maloobchod vyvinul ve vysoce konkurenční odvětví a ne všechny maloobchodní řetězce na něm později zůstaly… • •Carrefour Tesco (2006) •Julius Meinl Ahold (2006) • •Charakteristickým rysem této etapy transformace maloobchodu v České republice je dále rostoucí koncentrace odvětví, kterou charakterizuje růst podílu prodejů realizovaných největšími firmami • • •Zatímco v 90. letech bylo možno spatřit mezi největšími obchodními společnostmi také některé domácí firmy (Interkontakt Group nebo Pronto Plus), již řadu let je situace zcela odlišná… • •…Přední pozice v žebříčku TOP 10 patří výhradně zahraničním subjektům • •Tržní podíly ve prospěch mezinárodních obchodních společností rostou i díky tomu, že převzaly do svých aktivit funkci velkoobchodu, čímž také získaly výhodnou pozici vůči dodavatelům zboží Etapa konsolidace •V posledních asi deseti letech dochází ke konsolidaci maloobchodního trhu, který charakterizuje menší dynamika růstu největších obchodních firem a jejich současné posilování pozic na trhu • •Vliv na to měly i odchody některých velkých maloobchodních řetězců z České republiky počínaje rokem 2006 • •Český maloobchodní trh je odborníky řazen mezi vysoce konkurenční a nasycené trhy, a tak udržet se na něm je i pro velké mezinárodní společnosti značně obtížné • •Součástí konsolidační etapy tak patrně v blízké budoucnosti budou další odchody větších firem z trhu • •Získáním jejich tržních pozic ještě více posílí koncentrační tendence v odvětví a posílení některých velkých firem (Interspar, Tesco?) 2012-04-17_21-27-40_Kaufland-logo_z-Kauflandcz b59 •?????? 1193819194_albert_logo d04dbfb-79785-tesco-658x900-fit •………………………………………………………………………………………….. ukazatel 1998 2009* Změna abs. Index 2009/1998 počet prodejen 95 852 108 000 12 148 1,13 prodejní plocha v m2 7 165 946 11 000 000 3 834 054 1,54 počet pracovníků** 278 396 357 792 79 396 1,29 plošný standard v m2 697 1 080 383 1,55 obslužný standard 37 29 -8 0,78 •Změny v českém maloobchodu v letech 1998-2009 •Zdroj: Analýza stavu maloobchodní sítě na území ČR, ČSÚ (2000); •Cimler, Šípek (2009); Eurostat (2014); vlastní úpravy. Etapa diverzifikace •Jedná se o pravděpodobně novou začínající etapu, která je v tuzemské literatuře zachycena jen výjimečně • •Nástup etapy diverzifikace je spojen s dalším zpomalováním koncentrace maloobchodní struktury provázené novou lokalizační strategií obchodů s menší prodejní plochou, v souvislosti s rostoucí oblibou farmářských trhů, menších specializovaných maloobchodních jednotek či nových konceptů nadnárodních řetězců (např. Tesco Expres) v centru města • •Maloplošný segment maloobchodní struktury byl v průběhu internacionalizační a konsolidační fáze silně redukován, protože nemohl konkurovat novým, moderním, prostorným, sortimentně kompletním a mediálně prezentovaným obchodům nadnárodních řetězců • •V současné době se však začíná ukazovat tendence, kdy při vhodné prostorové lokalizaci v místech koncentrace chodců (přestupní místa, zastávky MHD) a poměrně úzce zvoleném sortimentu denní spotřeby, lze velkoplošným a plnosortimentním jednotkám konkurovat především v technologicky nepodmíněné dostupnosti a časové úspornosti •Ústup určitých sortimentních skupin z vnitřních částí města se udál již v průběhu minulých období • •Jako typické příklady lze uvést nábytek, zahradní techniku, stavebniny, částečně elektro a „průmyslové zboží“ a další…, ….rozdělování maloobchodního sortimentu na "vnitroměstský" a "suburbánní" (tedy další forma diverzifikace), typicky dle průměrné doby jeho spotřeb, bude pravděpodobně pokračovat i nadále • • •Snadno se tak může stát, a již se i částečně děje, že sortiment s delší životností a většími nároky na prodejní plochu nebude možné ve vnitřním městě zakoupit • •Uvedená skutečnost může do budoucna představovat problém především u méně mobilních skupin obyvatel, resp. u skupin bez přístupu k určitým dopravním technologiím (senioři, zdravotně znevýhodnění, svobodné matky atp.). • •Je nutné ve výzkumech postihnout nejen nabídkovou, ale i poptávkovou stránku, tedy identifikovat způsoby a formy nákupů ve známé maloobchodní síti a načrtnout obrysy jednotlivých socio-ekonomických, resp. socio-technologických skupin, včetně jejich typických vzorců nakupování UTVÁŘENÍ SÍŤOVÉ STRUKTURY V ČESKÉM MALOOBCHODĚ •Bez ohledu na provozně-organizační strukturu maloobchodu z dob před rokem 1990 (regionální sítě typu Pramen, Jednota..),… •… první náznaky utváření nových síťových struktur uvnitř českého maloobchodu na tržním principu byly k vidění již v první vývojové etapě transformace – atomizace • •Vlastní transformace síťové struktury českého maloobchodu však skutečně započala až s rozvojem jednotlivých velkoformátových prodejních konceptů • •Skutečný rozvoj nových velkoformátových prodejních konceptů nastal až v 2. vývojové etapě (internacionalizace), kdy do ČR přicházely postupně největší potravinářské i nepotravinářské nadnárodní maloobchodní koncerny • •Vytvořily se charakteristické sítě velkoplošných provozních jednotek, které postupně začaly dominovat trhu •Charakteristickým rysem vývoje na českém trhu byla časová posloupnost procesu rozvoje jednotlivých velkoformátových prodejních konceptů • •Šlo o vývoj, během něhož byly českou spotřebitelskou populací postupně kladně přijímány prakticky všechny moderní velkoplošné prodejny • •Rozvoj maloobchodní sítě v České republice byl založen na budování moderní sítě s širokým spektrem velkoprodejen a lze ho rozložit do jednotlivých subfází… •1. subfáze: dynamický rozvoj v síti supermarketů, 1995 → • •2. subfáze: dynamický rozvoj v síti diskontů, 1997 → • •3. subfáze: dynamický rozvoj v síti hypermarketů, 1998 → • •4. subfáze: dynamický rozvoj v síti nákupních center, 2000 → •Síťování v linii HYPERMARKETŮ představuje jeden z nejviditelnějších rysů transformace českého maloobchodu • •Hypermarkety se staly rozhodujícím fenoménem dynamiky změn v českém maloobchodě… •vzhledem ke své regionální dimenzi v územní struktuře a maloobchodní gravitaci představují páteř maloobchodní sítě v ČR • •Jak vyplývá z novějších údajů společnosti Incoma GfK (Hypermarket 2015), preference tohoto formátu u českých spotřebitelů dosahuje již zhruba 48 % u pravidelně nakupujících domácností (potraviny a drogerie), v roce 2000 to bylo jen 25 % • •Ve stručném srovnání – supermarkety zastavily pokles obliby a dostaly se na 17 % podíl, diskonty v posledních letech ztrácejí (asi 24 %), malé prodejny mají preferenci zhruba 10 % domácností • efc3fc343a6780765adf1ad0f746_base_optimal •TOP 30 obchodníků (s převahou rychloobrátkového zboží) podle tržeb, mld. Kč •V roce 2015 bylo na území České republiky asi 320 hypermarketů, (obtížněji ověřitelné aktuální údaje..), • …což by z hlediska kupní síly mohlo znamenat dostatečné pokrytí (supermarketů bylo přes 1 300) • •S počtem 33 hypermarketů na 1 milion obyvatel se ČR řadí do TOP 3 v pořadí Evropských zemí a s aktuálním tempem růstu lze očekávat v nejbližších letech posun i na pozici nejvyšší • •Šetření Hypermarket 2015 také poukazuje na skutečnost, že ve vzdálenosti do 20 km od některého z hypermarketů žije již 90 % české populace • • •Samozřejmě existují v dostupnosti hypermarketů poměrně velké regionální rozdíly, sever a východ republiky je, vzhledem k sídelní struktuře, pokryt daleko silněji než západ a jih • •Je zřejmé, že tzv. „bílých míst na mapě“ už příliš mnoho není a i ta budou postupně ubývat… •…Hypermarkety začínají pronikat i do malých měst velikosti 10-20 tis obyvatel picture ÚZEMÍ VYMEZENÁ 20 KM VZDÁLENOSTÍ OD NĚKTERÉHO Z HYPERMARKETŮ (2010) •Zdroj: Hypermarket 2015 •Hypermarkety začaly být v další fází svého vývoje (4. subfáze) integrovány do funkční struktury nákupních center • •Systém fungování nákupního centra je z velké části založen na přítomnosti hypermarketu (nejčastěji velkého hypermarketu, tj. více než 5 tisíc m2 prodejní plochy), který plní funkci tzv. kotvy nebo magnetu (primární cíl pro nakupující) • •V tomto směru je značná část z realizovaných hypermarketů součástí některého z nákupních center TESCO Expanze sítě hypermarketů Tesco Expanze sítě diskontů Penny Market Lidl Expanze sítě diskontů Lidl •Za předchůdce nákupních center lze s určitou nadsázkou považovat obchodní domy, které znamenaly skutečnou změnu ve způsobu nakupování • •Obchodní dům byl poprvé otevřený pro všechny společenské vrstvy, zákazníci nebyli nuceni koupit konkrétní zboží, měli volnost pohybu a výběru, mohli zboží vrátit a novinkou byla také donáška do domu a občasné slevy • •Obchodní domy a pozdější obchodní či nákupní centra znamenaly obrat od nákupů z „nutnosti“ k nákupům pro zábavu • •Lidé se mohli začít odlišovat, zvýraznila se jejich osobní identita a začaly být uspokojovány více než pouze základní lidské potřeby • •Nákupní centra •Díky snaze techniků, architektů a developerů neustále posouvat pokrok kupředu, nabral vývoj nákupních center rychlý spád… •…téměř každé nákupní centrum překonávalo nějakou inovací to předešlé • •v 80. a 90. letech byla v západní či severní Evropě preferována většinou centra o střední velikosti prodejní plochy v rozmezí 20 – 40 tis. m2. • •Vývoj pokračoval v 90. letech zejména modernizací či rozšiřováním již postavených center a také transformací… •.. zábavní parky a možnosti využití volného času, restaurace, multikina apod. se staly nutným standardem, výjimkou již nebylo etážové parkování • • •Zatímco v ekonomicky vyspělých zemích byly spíše vyplňovány mezery na trhu ve spojení s šíří nabízených aktivit mimo obchod a nebyl kladen důraz na pouhý růst pronajímatelné plochy…, •…v tranzitivních zemích střední a v posledních letech i východní Evropy, nastal téměř nekontrolovatelný boom • •V České republice i dalších postsocialistických zemích se nákupní centra etablovala až ve 2. polovině 90. let a jejich skutečný rozmach nastal až v minulém desetiletí, tedy s více než čtyřicetiletým odstupem za ekonomicky vyspělou Evropou • •Rozvoj nákupních center je do značné míry podmíněn stabilním politickým prostředím hostitelského trhu, což byla Česká republika schopna nabídnout až zhruba 10 let po pádu komunismu • •Dynamika vstupu a šíření tohoto nového prodejního konceptu však byla o poznání rychlejší než v USA nebo západní Evropě… •…důvodem byla především tehdejší výrazná podvybavenost prodejními plochami, ale i počáteční vstřícnost zejména vůči zahraničním investorům • •Prvním moderním nákupním centrem v České republice se stalo Centrum Černý Most v Praze, které bylo otevřeno v roce 1997…. v dalším roce byly uvedeny do provozu např. nákupní centra Průhonice, Borská Pole v Plzni či Avion Shopping Park v Brně • • Regionální rozmístění nákupních center je nerovnoměrné a je primárně odrazem hierarchického postavení měst v sídelním systému Lokalizace nákupních center v České republice k roku 2012 NC_cz •Brněnská aglomerace a nákupní spád Podíl vyjíždějících do Brna Spádovost k městům Spádovost k OC na okraji Typologie1 Zázemí - Globus_Olympia