Sídla,
Typologie venkova
2
Struktura přednášky
 Sídla
 Typologie sídel
 Urbanizace
 Středisková soustava sídel
 Typologie venkova
3
Sídlo
 Sídlem se rozumí seskupení sídelních jednotek
(domů) včetně hospodářských objektů a dopravních
zařízení na určitém vymezeném území.
 Základní centrum lidské aktivity.
 V sídlech se soustřeďuje většina funkcí spojených s
životem člověka.
 Sídlo je místem koncentrace hospodářské činnosti a
ubytování obyvatelstva.
4
Sídlo
 Základní sídelní jednotka
– Část území obce s jednoznačnými územně
technickými a urbanistickými podmínkami
– Spádová území seskupení objektů obytného či
rekreačního charakteru
 Každé obydlené místo včetně přilehlých
(katastrálně příslušných ploch)
5
Sídlo versus obec – je zde rozdíl?
 Obec
– Základní územní samosprávné společenství občanů
– Základní jednotka veřejné správy vymezená hranicí území
obce
– Vystupuje a hospodaří samostatně v mezích samostatné
působnosti
– Může být složena z jednoho či více
 Sídel (základních sídelních jednotek)
 Částí obce (místních částí)
6
Struktura sídla vs. sídelní struktura
 Struktura sídla
– Vnitřní skladba jednotlivého sídla
– Vytváří typ sídla a sídelní strukturu
 Sídelní struktura
– Složení vyššího územního celku (kraje, státu)
 Územní struktura
– rozložení obyvatelstva do jednotlivých územních jednotek
(oblastí) vymezených z určitého hlediska
 Osídlení
– Konverguje k pojmu sídelní struktura
– Zdůrazňuje dynamický (procesuální) aspekt
7
Proces tvorby sídelní struktury
 Demografické pohyby
– Vylidňování
– Vysídlování
– Dosídlování
– Koncentrace obyvatel v důsledku migračních
pohybů
– Přirozená mobilita obyvatel
 Natalita
 Mortalita
8
Ukazatele charakterizující osídlení
 Počet obcí
 Průměrná velikost obce
– Katastr versus počet obyvatel
 Struktura obcí dle velikostních skupin
– Počet obyvatel s trvalým pobytem
 Podíl obcí jednotlivých velikostních kategorií na
celkovém počtu obcí
 Podíl bydlícího obyvatelstva v jednotlivých
velikostních kategoriích obcí na celkovém počtu
obyvatel
9
Kritérium/sídlo Městské Venkovské
Velikost Větší Menší
Stáří Mladší Starší
Rychlost vývoje Dynamičtější Pomalejší
Funkce Převážně
nezemědělského
charakteru
Spíše zemědělské a
návazné na
zemědělství
Homo/heterogenita Heterogenita struktury
obyvatel, využití ploch,
funkcí, stylů žití
Větší homogenita
struktury obyvatel,
využití ploch, funkcí,
stylů žití
Základní typy sídel
10
Vnější versus vnitřní znaky sídla
 Vnější znaky
– Obsahují spíše přírodní, geografické, a dále
urbanisticko-technické parametry
 Vnitřní znaky
– Demografické, ekonomické, sociální, kulturní,
politické faktory
11
Jak odlišit sídla?
 Mezi sídly se literatura spíše věnuje definicím měst.
 Znaky města
– Vnější
 soustředěný půdorys a vytvořené zřetelné, uzavřené jádro,
 větší podíl neobývaných budov,
 různorodá struktura zastavěné plochy (technická infrastruktura, budovy s
různými funkcemi, dopravní tratě, parky, sportoviště)
 funkční diferenciace zastavěné plochy (části obytné, průmyslové,
obchodní, zábavní, atp.).
– Vnitřní
 vysoký stupeň koncentrace obyvatel,
 diferencovaná zaměstnanost dle odvětví,
 různorodost hospodářských činností a městských funkcí,
 vyvinutá středisková funkce města.
12
Rozlišovací hlediska městských sídel
 Velikost
 Poloha
– Lineární, šachovnicový a další půdorys
 Vznik
– Spontánní versus cílený
 Funkce
– Obchodní, průmyslové, správní, univerzitní, lázeňské (oproti
obytné a zemědělské na venkově)
 Charakter zástavby
– Vícepatrové domy a jejich podíl
 Struktura ekonomiky
– Podíl pracovníků v odvětvích
13
Venkovská sídla
 3 velikostní kategorie
– Samota
– Víska (osada)
 Seskupení 4 až 5 usedlostí
 V některých zemích až 20
– Vesnice (ves)
 Škola, kostel, hospoda…
14
Venkovská sídla
 Základní typologie dle způsobu hospodaření
– rozdělení pozemků na menší či větší části:
– Venkovská sídla rozptýlená (samotové osídlení)převažuje
v Severní Americe, Jižní Americe,
Austrálii. Výjimky: Jihoafrická Republika,
Skandinávie, Bretaňský poloostrov.
– Venkovská sídla skupinová (skupinové osídlení)převaha
v Evropě, Africe, Asii. Řada výjímek:
např. atlantské pobřeží USA.
15
Urbanizace
 Urbanizace (nebo-li poměšťování) je proces
formování a rozvoje městského způsobu života, růst
úlohy měst ve vývoji společnosti, pronikání
městských prvků do prostorů celého osídlení.
 Nejcharakterističtějším znakem je vysoká
koncentrace obyvatelstva do měst a jejich okolí.
 Roste příliv obyvatel z venkova do měst, zvyšuje se
kyvadlový pohyb obyvatel z venkova a malých měst
do měst velkých za prací, kulturou, vzděláním atd.
16
Ukazatel urbanizace
 Podíl obyvatel žijících ve městech
 Svět
– 47,5 %
 ČR
– 74,6 %
17
Fáze urbanizace v Evropě
 Klasická urbanizace
– Koncentrace pracovních příležitostí a obyvatelstva
– 1750 – 1900
– Růst jádra, růst aglomerace
 Suburbanizace
– Stěhování z městských center na předměstí nebo příměstí
– 1900 – (západní Evropa)
– Růst okraje města, růst aglomerace
18
Fáze urbanizace v Evropě
 Desurbanizace
– Stěhování městského obyvatelstva z větších částí celého
města
– Od 1970
– Populační pokles v jádru, pokles aglomerace
 Reurbanizace
– Návrat do vnitřních měst
– Metropolitní města
– Podíl populace jádra se zvyšuje, pokles aglomerace
19
Negativní důsledky suburbanizace
 Růst obyvatel v předměstích a satelitních městech z
centra
 Úpadek nebo stagnace populace v centru
 Transformace okrajového venkovského osídlení
 Rozvolňování zástavby města
 Rozvoj dopravní infrastruktury
 Suburbie (satelity)
– Nejsou městem – pouze obytná funkce
– Nejsou venkovem – neexistuje venkovní veřejný prostor
20
Historie a vývoj osídlení v Českých
zemích
 13. století
– Přemyslovská kolonizace a zakládání měst
 17. století
– Třicetiletá válka  zánik třetiny sídel
 18. století
– Intenzivní stavební činnost a zakládání nových vesnic
 19. století
– Industrializace a urbanizace
21
Vývoj osídlení - 20. století
 1. pol. 20. století
– Koncentrace obyvatel – města nad 20 tis. obyv.
– Preference kolektivních domů
– Přesun části průmyslových kapacit na Slovensko
 Rané poválečné období
– Přesuny obyvatel – pohraničí
– Vysídlení mnoha oblasti (i po dosídlení pokles o 55 %)
– Zvýšená migrace obyvatel
– Zvýšená kriminalita
 50. léta
– Kolektivizace venkovských sídel
22
Vývoj osídlení - 20. století
 60. léta
– Přiblížení venkova městu
– Architektonické a urbanistické postupy
 Kulturní domy, nákupní střediska, panelové bytovky
 Rozvoj individuální rekreace (chataření, chalupaření)
 70. - 80. léta
– Zpomalení růstu velkoměst
– Prosazení intenzivnějšího využití rekreačních objektů
– Střediskové uspořádání (zánik mnoha obcí)
 90. léta a později
– Suburbanizace - tlak developerů
– Zhoršení veřejné dopravy – především dopravní obslužnosti
malých obcí.
Střediskovost a suburbanizace
23
24
25
26
Současná sídelní struktura ČR
 Hustá síť sídel
 Regionální rozdíly v hustotě sídel (nevýznamné)
 Diferenciace venkov vs. město
 Slabé zastoupení velkých měst
 Nejvíce urbanizované regiony (Severočeský,
Moravskoslezský, Praha)
 Podprůměrně urbanizované (Východočeský,
Jihočeský, Střední Čechy)
27
Poměr malých obcí v ČR
Tabulka č. 3/1: Struktura sídlení soustavy podle velikostních kategorií
Počet obcí Počet obyvatel
Velikostní kategorie v % v %
do 199 1 661 26,54 205 095 2,00
200 - 499 2 041 32,61 663 416 6,48
500 - 999 1 280 20,45 893 592 8,73
1 000 - 1 499 436 6,97 530 982 5,19
1 500 - 1 999 216 3,45 372 775 3,64
celkem venkov 5 634 90,03 2 665 860 26,06
2 000 - 4 999 363 5,80 1 118 510 10,93
5 000 - 9 999 130 2,08 898 301 8,78
10 000 - 19 999 68 1,09 965 102 9,43
20 000 - 49 999 41 0,66 1 220 039 11,93
50 000 - 99 999 17 0,27 1 232 360 12,05
100 000 a více 4 0,06 960 782 9,39
Praha 1 0,02 1 169 106 11,43
celkem "města" 624 9,97 7 564 200 73,94
Celkem ČR 6 258 100,00 10 230 060 100,00
ZDROJ: SLBD 2001 (ČSÚ), VLASTNÍ VÝPOČTY
28
Současné osídlení ČR
 počet obcí se ustálil
 ve srovnání s Evropou velmi nízký průměrný
počet obyvatel na jednu obec (cca 1 700)
29
30
Typologie venkova ve světě
 Velkostatkářské evropské zemědělství
– Maďarsko, Velká Británie, jižní Itálie, Španělsko
 Malovýrobní evropský venkov
– Západní a střední Evropa
 Intenzivní malovýrobní venkov
– JV Asie
 Venkov v nově kolonizovaných zemích
– USA
 Tradiční venkov tropů a subtropů
– Latinská Amerika, Afrika, Blízký východ
 Venkov řídce osídlených oblastí
– Asie, Kanada, severní Austrálie, severní Afrika
31
Typologie venkova v ČR (1998)
 Suburbánní zóna
– Obytná zóna
– Nákupní zóny
 Venkov v bohatých zemědělských oblastech
– Polabí, dolní Poohří, Moravské úvaly, JV Morava
– Stabilní zemědělská výroba
 Bohaté sudety
– SZ a SV Čech, vyjma Podkrušnohoří
– Industrializace – lehký průmysl
32
Typologie venkova v ČR (1998)
 Chudé Sudety
– JZ a JV Čech a Jižní Morava
 Vnitřní periferie
– Tradiční český venkov
– Velké množství malých sídel
 Moravsko-slovenské pomezí
– Postupný pomalý přechod k periferii
33
Typologie venkova v ČR (1998)
34
Typologie venkova podle rozvojového
potenciálu (Perlín a kol., 2010)
 Rozvojový venkov
– suburbánní zázemí velkých měst
– nejvyšší migrační saldo, nejvyšší podíl nově postavených domů a
další faktory, které jsou typické pro zázemí velkých měst
 Nerozvojový sousedský venkov
– hospodářsky slabé venkovské mikroregiony, které jsou také
označovány jako vnitřní periferie
 Moravské periferie
– charakteristický záporným migračním saldem, vysokou míru
nezaměstnanosti a nižšími hodnotami indexu vzdělanosti
 Vybavený moravský venkov
– vykazuje vysokou míru vybavenosti obcí, je zde velmi vysoká
intenzita veřejné dopravy a s tím spojená vysoká míra vyjížďky do
zaměstnání
35
Typologie venkova podle rozvojového
potenciálu (Perlín a kol., 2010)
 Problémový rekreační venkov
– turisticky atraktivní venkovskou oblast s vysokým zastoupením
objektů druhého bydlení
 Intenzivní rekreační oblasti
– vysoká míra intenzity rekreace měřené prostřednictvím turistickorekreační
funkce.,s intenzitou rekreace souvisí nízký podíl trvale
obydlených domů
 Strukturálně postižený průmyslový venkov
– rozvojový potenciál je zde spojován s relativně dobrou polohou v
blízkosti velkých měst
 Neprofilovaný venkov
– převážně nerůstové, populačně malé obce s podprůměrnou
občanskou vybaveností
36
Typologie venkova podle rozvojového
potenciálu (Perlín a kol., 2010)