Zabezpečení ve stáří
Důchodové systémy
Mirka Wildmannová
Proč existují veřejné penzijní systémy?
 Shoda: vládní intervence je nutná, bez ní
volný trh nebude schopen zajistit finanční
ochranu ve stáří
 Rozpor: jaký mechanismus pro dosažení
zaopatření ve stáří zvolit?
Jak zacházet s problémem stárnutí?
 Nicholas Baar – jsou rizika, které
společnost nese kolektivně, ne
individuálně
 Sdílení rizika
Důvody vládní intervence
 Zabránit chudobě
 Mnozí pracující bývají krátkozrací
 Ochrana rozvážných členů před parazity
 Snížení nejistoty
Význam tématu
 Klíčové téma v přestavbě
sociálního systému
 Hlavní výdajová položka sociálního
systému
 Ufinancovatelnost systému
Problémové okruhy:
 Demografický vývoj populace
 Úsilí o snížení redistribuce
 Sociální spravedlnost
 Problém spravedlnosti
 Systém založený na privátním nebo
sociálním pojištění?
Východiska pro posouzení možností
financování důchodového
zabezpečení
 Ekonomické hledisko
 Sociální hledisko
 Politické hledisko
Základní typy penzijních plánů
1. Dávkově definované systémy (DB-defined
benefit)
2. Příspěvkově definované systémy (DC-defined
contribution)
3. Hypotetické příspěvkově definované systémy
(NDC) – princip individuálního účtu
Základní typy konstrukce
důchodového systému
1. Bismarckův pojistný systém
2. Beveridgeův (flat-rate) systém
3. Dvousložková konstrukce
4. Pojistný systém se stanoveným minimem
Základní možnosti financování
důchodového zabezpečení
 Ze státního rozpočtu
 Ze SR – zdrojem prostředků jsou příspěvky na
důchodové pojištění
 Z fondu odděleného od SR – žádná kapitálová
rezerva – systém PAYG
 Z fondu, při průběžném financování se vytváří
rezerva
 Fondový či pojišťovací princip (capital reserve)
 Systém povinného spoření
 Zaměstnanecké penzijní pojištění
Nevýhody průběžného systému
 Demografický vývoj
 Negativní dopady na trh práce
 Opomíjí potenciální možnost mít vyšší domácí
úspory
 Vytlačování veřejných a soukromých investic
 Problematika opačné redistribuce
 Netransparentnost a skrytá akumulace dluhu
Výhody průběžného systému
 Umožňuje sociální solidaritu mezi
občany
 Není problém valorizace
 Úspory na režijních nákladech
 Ekonomická rizika nese stát
Výhody fondového financování
 Nepodléhá důsledkům stárnutí
populace
 Pozitivní dopady na finanční trhy
 Vyšší úspory
 Zlepšení fungování na trhu práce
 Snížení rizika tzv. morálního
hazardu
 Dodatečný růst HDP
Nevýhody fondového systému
(problémy přechodu na fondový
systém)
 Fiskální dopad přechodu
 Nedostatek dostatečně fungujících finančních trhů
 Neexistence silných regulačních a dohlížecích
mechanismů
 Vyšší administrativní náklady
 Absence solidarity
 Odstranění všech náhradních dob pojištění
 Problém inflace
 Velký rozdíl mezi počtem členů a aktivních přispivatelů
 Nedostatek informací o penzijních fondech
 Růst míry úspor není dostatečně prokázaný
 Možnost vládního selhání není vyloučena
Eliminace nevýhod
 Legislativní uspořádání
 Kombinace obou metod
financování
Zabezpečované životní situace
 Stáří
 Invalidita
 Ovdovění a osiření
Dávky důchodového pojištění
 Starobní důchod
 Invalidní důchod
 Částečný invalidní důchod
 Vdovský důchod
 Vdovecký důchod
 Sirotčí důchod
Konstrukce důchodu
Dvousložková konstrukce důchodu:
1. Pevná základní výměra
2. Procentní výměra (výše výdělku + doba pojištění)
Parametry pro výpočtový základ:
- rozhodné období
- Vyloučené doby
- Vyměřovací základ
- Všeobecný vyměřovací základ
- Přepočítací koeficient
- Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu
- Roční vyměřovací základ
- Osobní vyměřovací základ
- Výpočtový základ
Možnosti uspořádání systémů
důchodového zabezpečení
Vztah mezi příspěvkem a dávkou
DB (Defined Benefit) DC (Defined Contribution)
Způsob financování
Průběžné DB PAYG NDC
Kapitálové DB FONDY DC FONDY
Metody financování důchodového systému
Průběžné financování Kapitálové financování
Výhody
 stabilita systému (odolnost vůči cyklickému
vývoji ekonomiky)
 nižní náklady na zřízení
 nižní administrativní náklady
 možnost uplatnění redistribuce
 menší citlivost na demografický vývoj
 pozitivní vliv na trh práce
 pozitivní vliv na kapitálové trhy
Rizika
 riziko demografické
 riziko rodinné
 riziko politické
 riziko negativních dopadů na trh práce
 riziko nadměrné redistribuce
 riziko vytlačování veřejných a soukromých
investic
 riziko netransparentnosti, a tak skryté
akumulace penzijního dluhu
 problematika zabezpečení nízkopříjmových
skupin
 integrace starších pracujících do systému
 bezpečnost soukromých penzijních fondů
 neodhadnutelná míra inflace a úrokové míry
(riziko kapitálového trhu)
 vysoké náklady na zřízení
 vysoké administrativní náklady
Výdaje na důchodové dávky
Věková hranice rozhodná pro přiznání nároku
na dávku starobního důchodu platná v roce
2011
Důchodový věk
Muž 65 let
Žena
65 let, vychovala-li žádné či jedno dítě
64 let, vychovala-li dvě děti
63 let, vychovala-li tři děti
62 let, vychovala-li čtyři a více dětí
Přehled aktivních penzijních fondů na trhu
Název penzijního fondu Datum vzniku
1. AEGON Penzijní fond, a.s. 15. 06. 2007
2. Allianz penzijní fond, a.s. 31. 08. 1997
3. AXA penzijní fond a.s. 24. 11. 1994
4. ČSOB Penzijní fond Progres, a.s., člen skupiny ČSOB 14. 02. 1995
5. ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s., člen skupiny ČSOB 26. 10. 1994
6. Generali penzijní fond a.s. 20. 09. 1995
7. ING Penzijní fond, a.s. 31. 01. 1995
8. Penzijní fond České pojišťovny, a.s. 19. 09. 1994
9. Penzijní fond České spořitelny, a.s. 24. 08. 1994
10. Penzijní fond Komerční banky, a.s. 27. 07. 1994
Vývoj počtu účastníků penzijního
připojištění (2000-2010)
2000 2001 2002 2003 2004 2005
Penzijní připojištění 2 372 117 2 534 436 2 621 881 2 739 556 2 963 730 3 279 727
Nová penzijní připojištění 595 396 407 797 347 428 372 060 435 705 544 289
Penzijní připojištění s příspěvky
zaměstnavatele
416 421 567 745 650 209 727 992 801 627 927 930
2006 2007 2008 2009 2010
Penzijní připojištění 3 593 645 3 936 357 4 207 236 4 394 522 4 527 774
Nová penzijní připojištění 558 629 586 310 590 490 524 867 495 516
Penzijní připojištění s příspěvky
zaměstnavatele
1 028 850 1 129 618 1 222 639 1 261 525 1 284 736
Vývoj výše příspěvků účastníků a výše
státních příspěvků (2000-2010)
2000 2001 2002 2003 2004 2005
Příspěvky účastníků1) (mld. Kč) 9,084 10,040 10,957 11,770 13,146 15,335
Průměrná měsíční úložka účastníka (Kč) 326,17 340,27 354,02 383,69 396,84 407,90
Státní příspěvky za dané období (mld. Kč) 2,470 2,658 2,770 2,930 3,222 3,683
Průměrný měsíční státní příspěvek (Kč) 88,98 90,24 89,83 96,02 97,73 98,65
2006 2007 2008 2009 2010
Příspěvky účastníků1) (mld. Kč) 17,607 20,211 21,887 22,955 23,218
Průměrná měsíční úložka účastníka (Kč) 430,75 449,67 450,53 443,91 439,55
Státní příspěvky za dané období (mld. Kč) 4,162 4,651 5,088 5,347 5,510
Průměrný měsíční státní příspěvek (Kč) 102,19 103,85 104,87 105,18 105,00
Struktura portfolia jednotlivých penzijních
fondů k 31.12.2010
Název penzijního fondu
Portfolio (% celkových spravovaných aktiv)
Dluhopisy
a pokladniční
poukázk
y
Akcie
a podílové
listy
Nemovitosti
Finanční
majet
ek
Ostatní
investi
ce
Celkový objem
zahraničních
investic
AEGON Penzijní fond, a.s. 77,49 0,00 0,00 10,82 11,69 15,49
Allianz penzijní fond, a.s. 93,19 1,16 0,00 3,72 1,93 1,16
AXA penzijní fond a.s. 79,94 6,88 5,12 4,71 3,36 27,21
ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. 91,53 2,10 0,05 2,52 3,80 3,18
ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. 92,23 2,80 0,00 2,33 2,64 4,76
Generali penzijní fond a.s. 87,46 5,29 0,28 3,50 3,47 27,19
ING Penzijní fond, a.s. 89,05 0,00 0,00 8,64 2,31 0,02
Penzijní fond České pojišťovny, a.s. 89,32 6,25 0,00 2,45 1,97 23,64
Penzijní fond České spořitelny, a.s. 65,90 9,12 0,00 23,76 1,22 6,72
Penzijní fond Komerční banky, a.s. 90,97 0,00 0,00 6,09 2,93 0,00
CELKEM 84,53 4,48 0,80 7,63 2,56 12,16
Vývoj průměrného reálného zhodnocení
prostředků účastníků penzijního připojištění v
daném roce (2000-2010)