Sociální inovace (do praxe?) „The real work of social innovation is to fix our broken human systems.“ -Cherryl Heller - Hlavní body přednášky • Pojem INOVACE – Definice – Znaky sociálních inovací – Typologie sociálních inovací – Inovační proces – Financování, podpora sociálních inovací • Sociální ekonomika • Sociální podnikání Přístupy k definování pojmu • Sociální inovace slouží k eliminaci rozdílů ve společnosti, proto je jejich cílem ovlivňovat a korigovat sociální změny. Zahrnují nové metody, služby nebo přístupy k řešení problému než ty současně zavedené a slouží ke zkvalitnění a zlepšení sociálního prostředí (Škrabal 2014, s. 6). Schumpeterova teorie…a následovníci • Inovace především v technické oblasti • Za inovace považoval úplně nové kombinace výrobních faktorů Následovníci: za inovace považovali i relativní změny Drucker (1993): „Inovace jsou specifickým nástrojem podnikatelů, prostředkem, jehož pomocí využívají změn jako příležitostí pro podnikání v odlišné oblasti nebo poskytování odlišných služeb. Mohou být prezentovány jako teoretická disciplína, které se lze naučit a které lze prakticky využívat. Podnikatelé musejí cílevědomě hledat zdroje inovací, to znamená změny a jejich symptomy, které jsou signálem příležitostí k úspěšným inovacím. A musejí znát a umět aplikovat principy úspěšných inovací.“ Oslo manuál (OECD/Eurostat, 2005) • Inovace jako realizace nového nebo postupně zlepšeného produktu /zboží/služby nebo procesu.. • Členění inovací: – Produktové – Procesní – Marketingové – Organizační Další možné členění inovací • Technické/Netechnické (Žižlavský, 2012)) • Tradiční(technické) / sociální (Kadeřábková, 2013)) • Ekologické (ČSU, 2010)) • Výrobkové – netechnické – sociální (Švejda, 2007) • Strategické (Ceses UK, 2016) • = výsledek výzkumné činnosti, výsledek nákupu knowhow nebo licence, výsledek určité podnikatelské aktivity nebo jiná opatření či činnosti (Prnka, 2003) Co je a co není sociální inovace? • Používání pojmu sociální k popisování velmi odlišných věcí: sociální motivace, sociální úmysly, sociální problém, sociální dopady, sociální sektor jako právní kategorie • Druh sociální hodnoty • Společenská hodnota: „vytváření prospěchu nebo redukce společenských nákladů způsoby, které přesahují soukromé zisky a hlavní výhody tržních aktivit“. SI • První odkazy – rok 1960: experimentální průzkumy v sociálních a humanitních vědách • Definice např. Stanford Social Innovation Review, NESTA, OECD LEED (Fórum o sociálních inovacích), Evropská komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, TEPSIE, Social Innovation Generation, • Mulgan (2007): „nové nápady, které fungují“, SI „se týkají nových nápadů, které fungují při plnění sociálních cílů“ SI (Kadeřábková, Saman, 2013) • „sociální inovace (tj. inovace sociální v účelu i prostředcích jejich dosažení) představují ve stávajícím pojetí nové a oproti dostupným alternativám lepší řešení (tj. účinnější, efektivnější, udržitelnější, spravedlivější), která naplňují naléhavé sociální (resp. společenské) potřeby a zároveň vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráce. Sociální inovace mohou zahrnovat nové produkty, procesy, služby, organizační uspořádání, technologie, ideje, regulace, institucionální formy, funkce a role, sociální hnutí a další formy řešení sociálních potřeb“. Základní prvky a společné rysy sociálních inovací Hlavní elementy SI • Novost (neznamená, že SI musí být zcela nová, musí být nová určitým způsobem – v odvětví, regionu, na trhu, na novém poli uživatelů) • Přechod od myšlenky k realizaci (obtížné rozlišit mezi vynálezem a inovací, praktickou aplikací, provádění nápadu) • Sociální potřeba (předmět diskuse, neuspokojení sociální potřeby) • Element efektivity (SI by měla být efektivnější než stávající řešení, měřitelnost ve zlepšení kvality, úrovně uživatelské spokojenosti apod.) • Podpora sociálních kapacit při jednání (proces SI je stejně důležitý jako výsledek – nedostatečně prozkoumáno) + sociální technologie + sociální inovátoři Typologie SI  nové produkty – př. asistenční technologie pro lidi se zdravotním postižením,  nové služby – př. mobilní bankovnictví,  nové procesy – př. průběžné metody zlepšování a crowdsourcing,  nové trhy – př. Fair Trade, time banking  nové platformy – př. nový právní nebo regulační rámec,  nové organizační formy – př. zájmové komunity a  nové business modely – př. sociální frančízing nebo just-in-time modely aplikované na sociální výzvy. • Široká veřejnost se může zapojit do řešení nějakého problému a přednést své návrhy. • Timebanking is a kind of money. Give one hour of service to another, and receive one time credit. For one person to earn a time credit, however, someone else has to agree to give it. Timebanking happens when a network or circle of members have agreed that they will give and receive credits for services that other members provide. Those networks are called “timebanks.” (http://timebanks.org/what-is-timebanking/) • Inovační proces Inovační proces = inovační spirála • Fáze podnětů a inspirací • Návrhy, nápady • Prototypizace a piloty • Realizace a udržení • Upcalling • Systémové změny Financování a právní forma • Crowdfunding: není byrokraticky náročná kromě vykázání a zdanění příjmů ze sbírky • Partnerství v komerčním světě (strategie CSR) • Založení sociálního podniku • Granty • dotace • členské příspěvky, dary, veřejné sbírky Cena Sozial Marie • Unruhe Privatstiftung: „sociální inovace předkládají řešení naléhavých společenských výzev. Dávají prostor novým přístupům, inovačním odpovědím a ukazují nové cesty. Reagují na nové sociální otázky nebo řeší již známý problémovými způsoby. Inovace může být iniciována samotnou společenskou skupinou, které se problém týká a která je vždy uživatelem a zároveň spolutvůrcem projektu. Sociální inovace tak vytvářejí trvale udržitelná řešení, která jsou příkladem i inspirací pro ostatní.“ (http://www.sozialmarie.org/cena_sozialmarie) Sociální ekonomika • 1980: Charta sociální ekonomiky • Definice SE: „skupina organizací, které nepatří k veřejnému sektoru, jsou demokratické a mají zvláštní režim přerozdělování zisků pro účely svého dalšího rozvoje a zlepšování služeb pro své členy a společnost.“ (Dohnalová a kol., 2012). Hodnoty a vlastnosti SE  priorita jednotlivce a sociálního cíle nad kapitálem,  demokratický přístup a kontrola organizace ze strany členů,  kombinace zájmů jednotlivých členů, uživatelů i společnosti,  uplatňování zásady solidarity a odpovědnosti,  reinvestice pozitivního přebytku k provádění cílů udržitelného rozvoje a sloužící společnému zájmu členů nebo v zájmu organizace.  princip dobrovolného a otevřeného členství v organizaci, • autonomní řízení a nezávislost na veřejné moci (Social Economy Europe, 2016) SE (zdroj: The Open Book of Social Innovation, 2010) SE je zdrojem SI, vyznačuje se následující rysy:  „Intenzivní využívání distribuovaných sítí pro udržení a řízení vztahů pomocí širokopásmových, mobilních a jiných komunikačních prostředků.  Bourající hranice mezi výrobou a spotřebou.  Důraz na spolupráci a na opakované interakce, péči a údržbu spíše než na jednorázovou spotřebu.  Výrazná role hodnot a misí.“ Praha – 2002 – světová konference o SE  Pražská deklarace: „přestože neexistuje žádná přesná právní definice sociální ekonomiky, je možné shodnout se na třech konstatováních: 1. SE není založena na kapitálu, ale na participativní demokracii 2. cílem SE není zisk, ale vzájemná solidarita 3. SE může významnou měrou přispívat k začleňování znevýhodněných osob do společnosti“ Sociální podnikání  Itálie – 80. léta – sociální družstva = reakce na nedostatečnou pracovní nabídku pro některé skupiny obyvatelstva  1980: založena Charta sociální ekonomiky - myšlenka trojího prospěchu: ekonomická stránka podnikání, životní prostředí a společenský kapitál  2003 – Cena za nejlepší sociální podnik: britský podnik Pack IT Group: balení, expedice zboží, zaměstnává lidi s poruchami učení, neslyšící, drogově závislí (firma se vyvinula z NO závislé na dotacích) Iniciativa pro sociální podnikání  Od roku 2011 priorita Evropské komise (sociální podnikání jako klíčový prvek evropského sociálního modelu – úspěch strategie Evropa 2020)  Témata: Zlepšit přístup sociálních podniků Zlepšit viditelnost sociálního podnikání Zlepšit právní prostředí pro sociální podnikání Sociální podnikání  Christine K. Volkmann: Social Entrepreneurship and Social Business (2012): nejednotná definice soc. podnikání  Sociálním podnikem se rozumí podnik, kde jsou zaměstnaní lidé z cílových skupin (zdravotně postižení, v předdůchodovém věku, migranti, matky po rodičovské dovolené, dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci atd.) (Hunčová, 2007 Sociální podnik – 4 kriteria  Min. 40% zaměstnanců z cílové skupiny  Snaha o co největší zapojení zaměstnanců do procesu rozhodování  Min. 51% zisku reinvestováno do dalšího rozvoje podniku  Orientace na lokální komunitu a využívání místních zdrojů (České sociální podnikání, 2015)  1980: založena Charta sociální ekonomiky - myšlenka trojího prospěchu: ekonomická stránka podnikání, životní prostředí a společenský kapitál Sociální podnikání Sociální prospěch - Provozování aktivity prospívající společnosti či specifické skupině (znevýhodněných ) lidí - Participace zaměstnanců a členů na strategickém směřování podniku - Případný zisk používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplnění veřejně prospěšných cílů Ekonomický prospěch - Vykonávání soustavné ekonomické aktivity, - Nezávislost v manažerském rozhodování a řízení na externích zakladatelích nebo zřizovatelích, - Alespoň minimální podíl tržeb z prodeje výrobků a služeb na celkových výnosech a jeho dynamika tržeb, - Schopnost zvládat ekonomická rizika, - Trend směrem k placené práci Environmentální a místní prospěch - Přednostní uspokojení potřeb místní komunity, - Využívání přednostně místních zdrojů, - Uspokojování přednostně místní poptávky (nepovinné) - Zohledňování environmentálních aspektů výroby i spotřeby, - Spolupráce sociálního podniku s důležitými místními aktéry, - Inovativní přístupy a řešení (není povinné) Integrační sociální podnik  Definice pro sociální podnik + + zaměstnává a sociálně začleňuje osoby sociálně či zdravotně znevýhodněné na trhu práce (více jak 30% ze zaměstnanců) + provádí prokazatelné aktivity směřující k dalšímu uplatnění těchto osob na trhu práce či sociální integraci a psychosociální podporu Formy sociálního podniku  OSVČ  Obchodní korporace (veřejná obchodní společnost, s.r.o., a.s., evropská společnost, evropské zájmové sdružení, družstva)  NNO (spolky, ústavy, nadace, nadační fondy, o.p.s.)  Evidované právnické osoby založené církví nebo náboženskou společností  Majetková účast obce v SP není omezena, podnik s majetkovou účastí obce může požádat o status, pokud obec vlastní méně jak 50% Možné zdroje financování SPod.  Vlastní prostředky  Granty  Půjčky a úvěry  Příspěvky ze zákona o zaměstnanosti  Jiné zdroje (sponzorství, dárcovství) Správce agendy sociálního podnikání MPSV  Rozhoduje o přiznání a odnětí statusu SP  Vede seznam SP, provádí kontrolu, ukládá sankce  Zpracovávat strategii rozvoje SE, podpora SE  Poradní orgán Rady vlády pro rozvoj sociálního podnikání Sociální podniky v číslech  Zaměstnávají v EU 14,5 mil. osob, což je 6,5% EAO  Francie: 222 800 organizací a podniků – zaměstnávají 2,3 mil. osob, což je 13,8% pracovních míst v neveřejném sektoru  VB: 70 tis. SP, zaměstnávají 1 mil. lidí, 18,5 bilion liber do SR Klíčoví hráči na trhu SPod  Veřejná správa o MPSV o MPO o MMR o Kraje a obce o Nezaměstnanost, veřejné rozpočty a sociální ekonomika  EU  Neziskový sektor  Podnikatelský sektor  Vysoké školy a vzdělávací systém  Finanční instituce  Široká veřejnost  Znevýhodněné skupiny obyvatel Přehled zemí s legislativou sociálního podnikání Země Rok přijetí zákona Název zákona Finsko 2003 Zákon o sociálních podnicích Litva 2004 Zákon o sociálních podnicích Itálie 2005 Zákon o sociálních podnicích Polsko 2006 Zákon o sociálních družstvech Belgie 2008 Regionální dekret o sociální ekonomice Španělsko 2011 Zákon o sociální ekonomice Řecko 2011 Zákon o sociální ekonomice a sociálních podnicích Slovinsko 2011 Zákon o sociálních podnicích Portugalsko 2013 Zákon o sociální ekonomice Francie 2014 Zákon o sociální a solidární ekonomice Co je nutno diskutovat…  Mezirezortní problematika: hlavním aktérem je veřejná správa (problém státu – zařazení pod resort: MPSV – společenská odpovědnost, MMR – místní prospěšnost, MPO – ekonomická prospěšnost)  Diskuse na Radě vlády pro NNO a v Agentuře pro sociální začleňování  Inovativní řešení při selhání trhu  Chybějící legislativa Další problémy…  Nedostatečná znalost pojmů: SE, solidární ekonomika, sociální podnik, sociální podnikání  Proč by podnik měl být sociálním, pokud to není „pozitivní signál“?  Čím se má odlišovat od ostatních, když veřejnost nemá představu o sociální ekonomice?