Sociální služby – obecné determinanty Mirka Wildmannová Spotřeba služeb sociální péče  Výsledek změny zdravotního stavu pacienta - klienta  Jednosměrnost ve směru zdravotní stav – implikace spotřeby sociálních služeb Ekonomická charakteristika sociálních služeb  Ekonomický vzácný statek s nenulovou cenou produkce  Lze klasifikovat podle ekonomického kriteria při spotřebě  Smíšený veřejný statek  Může dojít k tzv. efektu přetížení  Někdy lze zařadit ke statkům soukromým – poskytování služby „na míru“ – klient hradí z vlastních zdrojů Obecné rozdělení statků dle institucionálního kriteria  Čisté tržní statky (služby na čistě privátní bázi)  Nečisté tržní statky (home care)  Netržní statky (domovy pro seniory) Rozdělení výdajů na sociální služby  Výdaje soukromé  Výdaje veřejné Výdaje soukromé  předpoklad: pravidelné racionální rozhodování člověka na základě racionální úvahy – základ alokace na individuálních preferencích  Autonomní rozhodnutí jedince závisí na jeho rozpočtovém omezení Výdaje veřejné  Součástí koncepce státu blahobytu  Realizovány na základě principů a postupů veřejné ekonomie  V konceptu veřejných investic modelově poskytovány „bez poplatku v momentu spotřeby“  Diferencovány dle konkrétního systému financování odvětví Výdaje: veřejné x soukromé  Otázka politických a ideologických preferencí  Přístupy ekonomických analýz  Výsledná varianta: otázka stromu priorit  Rozdíl: mechanismus stanovení kvality financované služby (alokace soukromých prostředků je podmíněna ochotou obou stran k uskutečnění transakce) Mikroekonomické vlastnosti sociálních služeb  Komplement spotřeby zdravotní péče  Chyba: sociální služby se stanou substitutem zdravotní péče  Pozitivní externalita: u služeb sociální prevence  Benefit sociální služby je spojen s užitkem konkrétního klienta Experience good (statek zkušenosti, důvěry)  Charakter poznáme až v okamžiku spotřeby (např. forma důvěry klienta ve svého sociálního pracovníka) Specifikum sociálních služeb  Integrálně se dotýká osobnosti poptávajícího (nelze kompenzovat újmu vzniklou nekvalitní nebo neadekvátní aplikací sociálních služeb)  Nejsou statkem, který by člověk volil – na spotřebu je často odkázán  Okruh poptávajících je užší, míra závislosti na službě vyšší  Substitutovatelnost nulová nebo nežádoucí Specifikum sociálních služeb  Informační asymetrie (poskytovatel má informační převahu nad klientem)  „cream-skimming“ – preference zdravějších a bonitnějších klientů  Ignorace trhu – neatraktivnost a mediální nevděčnost některých typů služeb Sociální služby v tržním selhání  Nemusí být splněna podmínka suverenity spotřebitele  Existence informační asymetrie  Existence externalit, zejm. u sociální prevence  Poptávka po soc. službách může být indukována nabídkou  Faktor nejistoty na trhu sociálních služeb  Při existenci čistě tržní alokace nemusí dojít k produkci dostatečného objemu adekvátně strukturovaných soc. služeb Potřeba sociálních služeb  Služby jsou řízeny a taženy potřebou svých klientů  Lidé, kteří služby potřebují, ale nepoptávají je – absence zlepšení jejich životního standardu a zdravotního stavu Hodnocení efektivnosti sociálních služeb (Wistow 2005)  Změna v kvalitě života nebo úrovni „blahobytu“ klienta může být výsledkem dlouholetého vývoje  Efektivní sociální péče se může projevit jako zpomalení negativního trendu  Hodnocení efektivnosti v sociální péč i je částečně subjektivní Produkční proces – jedna ze složek  Proces koordinačně-integrační  Proces politický  Učící se proces Trendy ovlivňující potřebu a poptávku po sociálních službách  Demografický vývoj  Situace ve zdravotnictví Poskytovatelé sociálních služeb  Soukromí ziskoví poskytovatelé  Veřejní „hierarchičtí“ poskytovatelé  Třetí (občanský neziskový sektor): naplňuje cíle tzv. sociální ekonomiky Důvody pro vznik NNO v oblasti sociálních služeb  Některé problémy poskytování a alokace soc. služeb čistý tržní mechanismus neřeší  Sociální podnik „za svoji činnost určité úlevy“ + subvence + pozici ve společnosti  Podpora zaměstnanosti a boj proti sociálnímu vyloučení  Fundraising a prokazování účelnosti existence může být efektivnější než příspěvková forma  Větší dynamika a „business culture“  Zřizování kapacit je v určitých případech kapitálově náročná Podniky sociálních služeb (Krtková, 2005) „Podniky sociální ekonomie jsou především družstva, asociace a nadace. Jsou to organizace, které mají primárně sociální cíl: tyto neziskové organizace však působí kromě oblasti sociálních služeb i v různých oblastech komerčního sektoru“ Trojúhelník udržitelného rozvoje sociálních služeb v pojetí EU  Dostupnost  Zlepšení kvality  Finanční udržitelnost Kriteria pro sociální služby (Zelená kniha)  Universální služba  Kontinuita  Kvalita služby  Cenová dostupnost  Ochrana uživatele a spotřebitele Charakteristiky soc.služeb pro země EU  Fungují na principu solidarity  Reakce na různé potřeby, garance základních lidských práv  Neziskový charakter  Participace dobrovolníků, komunity a občanské společnosti  Ukotveno v místní tradici  Asymetrický vztah mezi poskytovatelem a příjemcem Zelená kniha – současné trendy v oblasti sociálních služeb  Zavádění metod, hodnocení kvality, participace uživatelů  Decentralizace sociálních služeb na místní nebo regionální úroveň  Stát = regulátor služeb, rozhodčí ve regulované konkurenci, efektivní organizace sociálních služeb  Využití forem PPP !?