1
2. Mikroekonomie evropské
integrace
S a D diagramy
D křivka, MU
◦ zákazník poptává takové Q, kdy p = MU
S křivka, MC
◦ firma nabízí takové Q, kdy p = MC
2
Analýza bohatství
3
D
S
p* p*
12
12
a
b
c
d
mu
mc
1
23
3
1
2
1,2,3 – přebytek spotřebitele
(mu > p*)
1,2,3 – přebytek výrobce
(mc < p*)
q*
q*
Poptávková importní křivka MDH
4
p*
p'
p''
DH
SH
MDH = domácí poptávka
po importu
P*  SH = DH, M = 0 (na MDH, 1)
P'  SH < DH, M = M' (na MDH, 3)
P''  SH < DH, M = M'' (na MDH, 2)
2
1
3
M'M''0Z' C'C''Z''
M' = C' - Z'
M'' = C'' - Z''
Analýza bohatství
5
p*
p'
p'' p''
p'
DH SH
A
B
C
D
C E
MDH
E = B + D
M'M''0Z' C'C''Z''
z p' na p'' 
přebytku spotřebitele doma o A+B+C+D,
přebytku výrobce doma o A,
celkového bohatství domácích subjektů o B+C+D
MDH křivka
křivka mezní užitečnosti z importovaného zboží
◦ rozdíl mezi DH a SH
◦ SH = MCH, DH = MUH
◦ MUH – MUC = čistý mezní zisk
M = nižší domácí výroba = nižší náklady
M = vyšší domácí spotřeba = vyšší užitek
6
2
Trade volume a border price efekt
7
p''
p'
C E
MDH
M'M''0
z p' na p'' 
border price efekt
• ztráta přebytku C
• ztráta vyvolána vyššími import cenami
• M'' * ( p'' - p')
import volume efekt
• ztráta přebytku E
• ztráta vyvolána poklesem import množství
• [(M' – M'') * (p'' – p')]/2
Nabídková importní křivka MSH
8
p*
p'
p''
DF SF
2
1
3
X' X''0Z'C'C'' Z''
X' = Z' - C'
X'' = Z'' - C''
XSF = zahraniční nabídka
exportu (MSH)
P*  SF = DF, X = 0 (na XSF, 1)
P'  SF > DF, X = X' (na XSF, 2)
P''  SF > DF, X = X'' (na XSF, 3)
Analýza bohatství
9
p*
p'
p''
DF
SF
X' X''0Z'C'C'' Z''
XSF (MSH)
B
A DC E D F
F = C + E
z p' na p'' 
přebytku spotřebitele v export zemi o A+B,
přebytku výrobce v export zemi o A+B+C+D+E,
celkového bohatství zahraničních subjektů o C+D+E
MSH křivka
křivka mezního zisku plynoucího z exportu
identická s XSF - zahraniční nabídka exportu
10
MD-MS diagram
11
DH SH
Z Q
MS
MD
import import
CM
pFT
pFT = cena volného obchodu (MD=MS)
p* = cena při restrikci obchodu (DH=SH)
p*
MFN (most favoured nation) analýza
nediskriminační liberalizace obchodu
◦ překážky obchodu odstraňovány pro všechny stejně
nediskriminační protekcionismus
◦ překážky obchodu uvalovány na všechny stejně
12
3
Cenové a množstevní efekty z cel
13
pa
p'
p'-T
T
MD
Xa = Ma
XS=MS MS
MS' = MS + T
1
2pa+T
pFT
pFT
XFT = MFT
T
X' = M'
Ma
M'
MFT
pF pH
XF MH
Výsledné efekty
•  pH z pFT na p'
•  pF z pFT na (p'–T)
•  MH z MFT na M'
•  tržeb domácích výrobců
•  domácí spotřeby
Analýza bohatství při zavedení cel
14
p'
MD
XS=MS
MS
pFT pFT
MFT = XFT
X'
M' = X'
XFT
pF pH
XF MH
pa
pH
XF
p'-T
MD
p'-Tp'-T
p'
pFT
MFT = XFT
M' = X'
B
AA
BB
C CD
D
Zahraničí
-B-D
Doma
soukromá sféra -A-C
stát +A+B
celkem B-C (+,-)
Globálně
zahraničí -B-D
doma B-C
celkem -D-C (-)
MFN cla
dochází k redistribuci bohatství
celkový efekt na domácí ekonomiku nejistý
◦ závisí na sklonu MD, MS
◦ závisí na velikosti T
celkový globální efekt vždy negativní
15
Typy protekcionismu
DCR (domestically captured rent) bariéry
◦ renta pro domácí ekonomiku
◦ cla, kvóty vlastní-li licenci domácí importní firma
FCR (foreign captured rent) bariéry
◦ renta pro zahraniční ekonomiku
◦ kvóty vlastní-li licenci zahraniční exportní firma
frikční bariéry
◦ nevytváří rentu
◦ certifikace, zdravotní limity, byrokratické překážky
16
DCR bariéry
17
p'
MS
pFT
MFT
euro
MH
MD
p'-T
M'
A
B
C
D
cla
- rentu A+B obdrží vláda
kvóta
- rentu A+B obdrží vlastník licence (domácí
importér)
FCR bariéry
18
p'
MS
pFT
MFT
euro
MH
MD
p'-T
M'
A
B
C
D
kvóta
- rentu A+B obdrží vlastník licence (zahraniční
exportér)
4
Preferenční diskriminace
PTA (Preferential Trade Arrangement )
diskriminační liberalizace obchodu
◦ překážky obchodu odstraňovány pouze určitým zemím
diskriminační protekcionismus
◦ překážky obchodu uvalovány s výjimkou určitých zemí
20
PTA diagram, MFN cla
21
p'-T MD
XSP
MS
MSMFN
pFT pFT
pF
pH
p'-T
XSR
pFT
T
pF
X'R
XR XPX'P
M'
M'= XP + XR
p'
p'-T
RoW export partner export domácí import
Partner (P)Ne-partner (RoW) Doma (H)
volný obchod: pFT, XR, XP, M
MFN cla: p' (H), p'-T(RoW, P), X'R, X'P, M'
PTA diagram, z MFN na PTA cla
22
MD
XSP
MS
MSMFNpF
pH
p'-T
XSR
pF
X'R X''PX'P
M'
p'
X(RoW) X(P) M(H)
Partner (P)Ne-partner (RoW) Doma (H)
MSPTA
T
p'' p''
p''-T
T
X''R M''
p z p' na p''
M z M' na M''
p z p'-T na p''
X z X'P na X''P
p z p'-T na p''-T
X z X'R na X''R
Efekty tvorby obchodu a přesunu obchodu
Tvorba obchodu (trade creation)
◦ růst importu z M' na M''
◦  množství nakupovaného za nižší MC (P) oproti vyšším MC (H)   bohatství
Přesun obchodu (trade diversion / supply switching)
◦ pokles exportu u RoW z X'R na X''R ( X (P) na úkor X (RoW))
◦  množství nakupovaného za vyšší MC (P) oproti nižším MC (RoW)   bohatství
23
Tradecreation+ tradediversionv ES
24
5
Analýza bohatství - PTA
25
MD
XSP
MS
pF pH
p'-T
XSR
pF
X'R X''PX'P M'
p'
X(RoW) X(P) M(H)
Partner (P)Ne-partner (RoW) Doma (H)
p'' p''
p''-T
X''R M''
p'-T p'-T
p''-T
X''R
E D C
A
B
(+)price efekt
(+)volume efekt
 + D
(-) price efekt
(-) volume efekt
 - E
(+) volume efekt - o A
(-) price efekt -  o C
(+) price efekt -  o B
 +A+B-C
o Do E
Analýza celní unie (CU)
26
Doma
(H)
Partner
(P)
Ostatní
RoW
zboží 1
zboží 2
● FTA uvnitř zóny
● společný vnější celní sazebník
● předpoklady analýzy
▬ země H, P tvoří CU
▬ země RoW stojí vně
▬ původně H, P, RoW MFN cla na všechny
importy
Analýza bohatství - CU
27
MD
XSP
MS
pF pH
p'-T
XSR
pF
X'R X''PX'P M'
p'
X(RoW) X(P) M(H)
zboží 2 pro H
zboží 1 pro Pzboží 1&2 pro RoW
p'' p''
p''-T
X''R M''
p'-T p'-T
p''-T
X''R
E D C
A
B
zboží 1 pro H
zboží 2 pro P
import trh: +A+B-C
export trh: +D
import trh: +A+B-C
export trh: +D
import trh: beze změn
export trh: -E(P)-E(H)
Analýza bohatství - CU
28
XS
D1
C2
B
MD
D2
p''
p'
p'-T
p'-T
p''-T
p''
X''RX''PX'P X'P M'
C1
A
X M
euro
euro
ztráta C1 (zb.1) = zisk D1 (zb.2)
čistý efekt (H): +A+B+D2-C2
Efekty CU
CU je pro H zemi přínosnější než jednostranné snížení cel pro partnera
◦ +A+B-C (jednostranné snížení cel)
◦ +A+B+D2-C2 (CU)
CU je pro RoW zemi horší než jednostranné snížení cel H země pro P zemi
◦ -E (jednostranného snížení cel)
◦ -E-E (CU)
29
Sekundární efekty CU
RoW bylo donuceno k  X
M zůstalo beze změn
Krátké období: obchodní deficit
je pravděpodobná depreciaci měny
 p X
 p M
 dlouhé období: bilance obchodu se vyrovná
30
6
Frikční liberalizace
cenový efekt a efekt objemu (price + volume effect)
◦ analogické preferenční liberalizaci
◦ celkově oba efekty vždy pozitivní
efekty bohatství
◦ analogické preferenční liberalizaci
◦ navíc není přítomna ztráta celního výnosu
31
Analýza bohatství – frikční liberalizace
32
XS
D
MD
p''
p'
p'-T
p'-T
p''-T
p''
X''RX''PX'P X'P M'
F
A
X M
euro
euro
čistý efekt (H): +A+F+D
CU x FTA
1957 se země v Římské smlouvě zavázaly k vytvoření CU (v rámci EEC)
1960 se jiné země zavázaly k vytvoření FTA (v rámci EFTA)
33
Přesun obchodu
cla mezi zeměmi navzájem odstraněna
cla vůči třetím zemím různá
celní spekulace (dovážet přes zemi s nejnižšími cly) = trade deflection
způsoby eliminace celních spekulací
vytvoření CU
rules of origin
34
Pravidla původu (Rules of origin)
pravidla bezcelního obchodu v rámci FTA
bez cla se obchodují výrobky vyrobeny na území FTA
◦ problémem je určení místa výroby (např. počítač ve Švýcarsku sestaven z asijských
komponent)
zboží je klasifikováno a podle ní se pak obchoduje s nebo bez cel
◦ problémem je obcházení klasifikací (např. monitory podléhají clům, v sestavě jsou
již kancelářskou technikou a exportují se bezcelně)
35
Problémy pravidel původu
dodatečný náklad
◦ zboží se upravuje (přebaly, sestavy), aby bylo v bezcelní kategorii
◦ někdy náklady tak vysoké, že firmy raději platí cla i u domovských
výrobků
skrytý protekcionismus
◦ v podmínkách často zohledňováni největší hráči a to tak, aby v kategorii
bezcelní byli jediní
36
7
Problémy CU
nutný určitý stupeň politické integrace
problém vytvoření společného celního sazebníku
◦ velká zemědělská cla (Francie – ochrana zemědělců, UK – vysoké ceny
potravin)
 většina obchodních uskupení setrvává v režimu FTA
37
Pravidla WTO
nediskriminace v obchodní politice
◦ cla uvalována v režimu MFN
výjimky pro FTA a CU
◦ cla musí být mezi členskými zeměmi odstraněna aspoň u 80%
obchodu
◦ odstranění cel musí být do 10ti let
◦ cla společného sazebníku nesmí být obecně větší než před jeho
zavedením
38
Cla v EU
39
Cla v EU
40