Optimální měnové zóny (OCA) Teorie OCA (Optimum Currency Areas) uJe ekonomicky optimální, aby každý stát měl svou měnu? uJe ekonomicky optimální, aby existovala jen jedna měna na světě? uJaká je optimální oblast pro existenci jednotné měny? 2 Pozitiva jednotné měny upeníze, díky tomu, že jsou všeobecně přijímány, ulehčují transakce učím více lidí měnu akceptuje, tím je měna užitečnější učím větší měnová oblast, tím nižší náklady obchodu 3 velikost oblasti užitečnost mezní příjmy a náklady Negativa jednotné měny učím větší oblast, tím větší pravděpodobnost heterogenity podmínek uheterogenita podmínek vyžaduje heterogenitu v monetární politice učím větší měnová oblast, tím nutnější diverzifikace měny 4 velikost oblasti využitelnost mezní příjmy a náklady Optimální velikost měnové oblasti uoptimální velikost měnové zóny nastává, když se MR z eliminace obchodních nákladů rovná MC existence jednotné měnové politiky 5 velikost oblasti využitelnost mezní příjmy a náklady užitečnost optimální velikost Šoky upozitivní šok uzemě je producentem kávy a vzroste světová poptávka po kávě uzemě je exportérem ropy a vzroste světová cena ropy u unegativní šok uzemě je producentem aut, v jiné zemi se objeví nová technologie, díky níž se vyrábí auta bezpečnější se stejnými náklady 6 Negativní šok v nezávislé zemi u¯ světové poptávky po Ex země uzměna preferencí uvznik alternativního produktu v jiné zemi 7 nutnost konkurenceschopnost země flexibilní kurz Þ depreciace fixní kurz (EMU) Þ jinak, např. ¯ mezd Graf vlivu kurzu na výkon urostoucí nabídka uposílení kurzu vede k poklesu nákladů u uklesající poptávka uposílení kurzu vede k zlevnění zahraničního zboží 8 GDP D S E – nominální směnný kurz P, P* – domácí, zahraniční cenová hladina W, W* – domácí, zahraniční výrobní náklady EP/P* = EW/W* – reálný směnný kurz Negativní šok graficky - floating u¯D na D' u 9 GDP D S D' ● ● A B l1 l0 lpředpoklady –floating –(a)nebo pružné P, W GDP1 GDP0 lA → B (¯E → ¯l0 na l1) lrovnováha Negativní šok graficky - fix u¯D na D' u 10 GDP D S D' ● ● A B l1 l0 lpředpoklady –fix –málo pružné P, W GDP2 GDP0 lA → C (zásob, l0) lnerovnováha ÞU ● C GDP1 zásoby l¯W, ¯P (v LR) lC → B (¯W → ¯l0 na l1 ) lrovnováha Negativní šok - závěr unegativní šok způsobí pokles produktu bez ohledu na režim směnného kurzu u upři floatingu (a)nebo pružných cenách a mzdách se ekonomika rychleji ustálí v nové rovnováze → průběh šoku je méně bolestivý u upři fixu a málo pružných cenách a mzdách se ekonomika do své nové rovnováhy dostává pomaleji → průběh šoku je bolestivější 11 Asymetrický šok v monetární unii ušok zasáhne pouze jednu (nebo několik) zemi monetární unie uzemě je producentem hovězího a Evropu postihne BSE u ušok postihne symetricky všechny země unie, ale důsledky jsou asymetrické urůst ceny ropy postihne pozitivně exportéry ropy a negativně importéry 12 Negativní šok v monetární unii unegativní šok 13 všechny země vzájemný kurz se nemění, depreciace kurzu vůči světu depreciace kurzu vůči světu, nutnost změny vzájemného kurzu jedna země analogie fixu u nezávislé země analogie floatingu u nezávislé země Asymetrický šok v monetární unii - předpoklady 14 GDPA GDPB S S D D D' l0 ● A ● A l„A“, „B“ tvoří MU l l„A“ postihne negativní šok l lvůči třetímu světu floating l lmálo pružné P, W l ll0 = E0PA/P* = E0PB/P* –PA, PB – domácí cenové hl. –P* – světová cenová hl. –E – nominální směnný kurz –l – reálný směnný kurz země „A“ země „B“ Asymetrický šok v monetární unii – CB zasahuje ve prospěch A u„A“ ¯D na D' u„B“ beze změn 15 GDP S S D D D' l1 l0 EPA/P* EPB/P* ● B ● A ● A B' ● B'' ● GDP lintervence na l1 l„A“ v rovnováze l„B“ v nerovnováze D > S Þ inflace země „A“ země „B“ převis D > S Asymetrický šok v monetární unii – CB zasahuje ve prospěch B u„A“ ¯D na D' u„B“ beze změn 16 GDP S S D D D' l0 EPA/P* EPB/P* ● A ● A GDP lintervence pro l0 l„B“ v rovnováze l„A“ v nerovnováze S > D' Þ recese země „A“ země „B“ převis S > D A' ● Asymetrický šok v monetární unii – CB nezasahuje u„A“ ¯D na D' u„B“ beze změn 17 GDP GDP S S D D D' l0 EPA/P* EPB/P* D l2 C ● A ● A ● ● ● ● D' C' země „A“ země „B“ lCB neintervenuje l„A“ v nerovnováze S > D' Þ recese l„B“ v nerovnováze D > S Þ inflace ldepreciace na l2 S > D D > S Asymetrický šok v monetární unii – obnovení rovnováhy (LR) 18 GDP GDP S S D D D' l0 EPA/P* EPB/P* D l2 C ● A ● A ● ● ● ● D' C' země „A“ země „B“ l„A“ v nerovnováze S > D' Þ recese l„B“ v nerovnováze D > S Þ inflace S > D D > S l1 l„A“ ¯PA Þ ¯l2 na l1 l„B“ PB Þ l2 na l0 l„A“ v rovnováze l„B“ v rovnováze Asymetrický šok - závěr uasymetrický negativní šok v monetární unii způsobí recesi v zasažené zemi a inflaci v zemi nezasažené u upokud monetární politika zasáhne ve prospěch šokem postižené země, poškodí zemi šokem nezasaženou a naopak učím jsou ceny a mzdy více nepružné, tím déle setrvávají ekonomiky v nerovnováze 19 Kritéria optimální měnové zóny uměnová unie je optimální měnovou zónou, pokud splňuje co nejvíce kritérií definovaných teorií OCA 20 Kritéria optimální měnové zóny uekonomická kritéria 1)mobilita práce (Mundell) 2)diverzifikace výroby a stejnorodost produkce (Kenen) 3)otevřenost (McKinnon) 4) 4) upolitická kritéria 4)fiskální transfery 5)homogenita preferencí 6)solidarita 21 Další kritéria OCA upružnost cen a mezd uobchodní a finanční integrace měnových partnerů. upolitické integrace, zejména nadnárodní měnovou a fiskální politiku. upodobnost v mírách inflace. u 22 1) Mobilita práce (Mundell) 23 GDP GDP S S D D D' l0 EPA/P* EPB/P* l2 země „A“ země „B“ S > D D > S l„A“ recese (¯W) l„B“ inflace (W) lpředpoklad –kapitál je mobilní l„A“ ¯L, ¯K (do „B“) l„B“ L, K (z „A“) l„A“ rovnováha l„B“ rovnováha S' S' l„A“ ¯S na S' l„B“ S na S' upokud dojde při asymetrickém šoku k rychlému přesunu výrobních faktorů ze země postižené recesí do inflační země, je průběh šoku pro obě země méně bolestivý u ÞOCA je oblast, kde se lidé přesouvají za prací jednoduše bez překážek 24 2) Diverzifikace výroby (Kenen) upříčiny asymetrického poptávkového šoku uzměna preferencí ulidé vymění pití piva za pití vína unové technologie uinternet vytlačil faxy u u upříčiny asymetrického nabídkového šoku urůst cen importované suroviny uzemě je producentem nábytku, dřevo importuje a jeho cena stoupne 25 ušok je obvykle způsoben jen jednou komoditou (produktem) Þ při diverzifikované výrobě nejsou šoky intenzivní upři obdobné struktuře výroby všech zemí unie šoky postihnou všechny země analogicky Þ nejedná se pak o asymetrický šok u ÞOCA je oblast se státy s diverzifikovanou produkcí a obdobnou strukturou výroby 26 3) Otevřenost (McKinnon) uzemě „A“ a země „B“ netvoří monetární unii uEA, EB – nomin. směnné kurzy „A“ a „B“ uPA, PB – cenová hladina „A“ a „B“ uEAPA, EBPB – cenové hl. v cizích měnách u u„A“ a „B“ silně obchodují Þ působí zákon jedné ceny EAPA = EBPB u upři změně EA, EB dojde ke změně PA, PB tak, že EAPA = EBPB Þ nomin. kurz není účinným nástrojem HoPo 27 uzákon jedné ceny způsobí mezi otevřenými a vzájemně obchodujícími zeměmi, že směnný kurz není účinným nástrojem MP, vytvoření monetární unie neznamená ztrátu nástroje HoPo u ÞOCA je oblast velmi otevřených zemí se silným vzájemným obchodem 28 4) Fiskální transfery uasymetrický negativní šok způsobí recesi v zasažené zemi a inflaci v zemi nezasažené Þ pošle-li země „B“ finanční transfer zemi „A“ (daňové přerozdělení), sníží inflační tlaky doma a zmírní recesi partnera u ÞOCA je oblast, kde jsou zúčastněné země ochotny si navzájem kompenzovat důsledky asymetrických šoků 29 5) Homogenita preferencí usymetrické šoky nebudou mít asymetrické dopady, pokud všechny zasažené země budou reagovat stejně (např. všechny upřednostní cenovou stabilitu před zaměstnaností) u ÞOCA je oblast, kde jsou zúčastněné země schopny podstoupit široký konsensus v přístupu k řešení šoků 30 6) Solidarita ušoky v monetární unii vyžadují, aby se státy vzdaly svého zájmu ve prospěch zájmu unie, voliči toto umožní, pouze pokud jsou solidární k obyvatelům jiných států unie u ÞOCA je oblast ,kde v případě konfliktu národního zájmu a zájmu unie jsou ztráty vlastních cílů akceptovány ve jménu společně sdíleného osudu 31 Je Evropa OCA? uNaplňuje Evropa kritéria teorie OCA? uMělo ekonomický smysl zřízení monetární unie v Evropě, nepřevyšují náklady přínosy? 32 Asymetrie v Evropě uvyšší OCA index znamená více asymetrických šoků řešených změnou kurzu [1997] 33 13_5 lněkteré země Evropy byly zasaženy asymetrickými šoky častěji než jiné a využívaly k řešení směnný kurz Asymetrie v Evropě (OCA index) 34 lněkteré země Evropy byly zasaženy asymetrickými šoky častěji než jiné a využívaly k řešení směnný kurz Vyšší OCA index znamená více asymetrických šoků řešených změnou kurzu [%,2005] uaspektem asymetrie jsou možné asymetrické efekty monetární politiky uvýzkum hodnotil vliv změny úrokové míry na HDP a cenovou hladinu v jednotlivých zemích, vlivy se mezi zeměmi zřetelně lišily u Þzemě eurozóny byly v minulosti postiženy jak asymetrickými šoky, tak asymetrickou monetární politikou 35 1) Mobilita práce uEvropané jsou oproti USA méně mobilní uodlišnost jazyka ustáty blahobytu (obtížná záměna systémů) u uEvropané se nestěhují ani v rámci své země ustěhování je v Evropě relativně dražší uzvyky, tradice u uEvropané se stěhují z osobních důvodů, nikoliv za prací 36 37 img072 lnízkou mobilitu Evropanů by mohly nahradit přílivy imigrantů za prací lv Evropě je relativně málo imigrantů (velmi malá část je z jiné země EU) [%,1998] Menší mobilita v rámci Evropy 38 lnízkou mobilitu Evropanů by mohly nahradit přílivy imigrantů za prací lv Evropě je relativně málo imigrantů (velmi malá část je z jiné země EU) [%, 2005] 39 [2013] lSloupec 1 udává počet pracovníků v tisících, kteří pracují mimo svoji zemi (Ne)mobilita Evropanů v rámci své země 40 [%, 2003] Země s největším odlivem pracovní síly v EU 41 udíky imobilitě Evropanů se asymetrický šok projeví v nárůstu nezaměstnanosti u ÞEvropa nenaplňuje Mundellovo kritérium pracovní mobility u 42 2) Diverzifikace a stejnorodost uvyšší index znamená různorodější strukturu produkce oproti Německu [1995] 43 img069 lstruktura produktu zemí je obdobná (výjimka Norsko) 2) Diverzifikace a stejnorodost 44 l lstruktura produktu zemí je obdobná (výjimka Norsko) • vyšší index znamená různorodější strukturu produkce proti Německu nebo zemím Eurozóny (nové členské země) [2011]. uv Evropě má většina zemí diverzifikovaný produkt uzemě, které mají nejvíce nestejnorodý produkt se neúčastní EMU u ÞEvropa naplňuje Kenenovo kritérium diverzifikace a stejnorodosti 45 3) Otevřenost upodíl průměru z exportu a importu na HDP [%, 2002] 46 13_1_A 13_1_B levropské země jsou otevřené ekonomiky lnejvíce otevřené jsou nejmenší ekonomiky 3) Otevřenost 47 l levropské země jsou otevřené ekonomiky lnejvíce otevřené jsou nejmenší ekonomiky • podíl průměru z exportu a importu na HDP [%, 2011] uve většině evropských zemí platí, že změna nominálního kurzu se odrazí ve změně cen, nikoliv konkurenceschopnosti (směnný kurz není účinným nástrojem HoPo) u ÞEvropa naplňuje McKinnonovo kritérium otevřenosti 48 4) Fiskální transfery urozpočet EU je malý (méně než 2 % HDP), z největší části je používán na CAP a strukturální fondy ufondy podporují chudé regiony nezávisle na tom, zda jsou zasaženy negativním šokem či nikoliv a stejně tak CAP u ÞEvropa nenaplňuje kritérium fiskálních transferů 49 5) Homogenita preferencí upreference byly velmi odlišné (cenově stabilní Německo versus inflační Řecko, Itálie) upřipojení se k EMU je doprovázeno závazkem podřídit se společným makroekonomickým preferencím (Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu) u uEvropa sice nenaplňuje kritérium homogenity preferencí, ale přijetí společných institucí k nim významně přispívá 50 6) Solidarita unárodním vládám důvěřovalo 39 % obyvatel, institucím EU pak 46 % obyvatel [2002], jednotlivé státy se velmi liší (viz následující graf) u unelze říci, že by Evropa nesplňovala kritérium solidarity, nelze ani jednoznačně říci, že by ho bezezbytku naplňovala 51 Preference států ohledně rozhodování na úrovni národních vlád / EU 52 Je Evropa OCA? 53 kritérium naplnění mobilita práce NE diverzifikace a stejnorodost ANO otevřenost ANO fiskální transfery NE homogenita preferencí SNAD solidarita ? Interpretace závěrů upouze částečné naplnění kritérií OCA znamená, že rozhodnutí pro společnou měnu, přinese určité náklady u uOCA teorie ukázala, že nejvýznamnější příčiny nákladů v EMU jsou nepružný pracovní trh a absence fiskálních transferů 54 uani obhájci ani oponenti společné měny nezískali teorií OCA přesvědčivý důkaz Þ EMU je kontroverzní projekt u uani přínosy ani náklady nelze přesně změřit Þ ekonomické aspekty nelze přesně zhodnotit a vytvoření měnové unie je nakonec stejně politickým rozhodnutím 55 Změní se Evropa na OCA? uzemě, které vstoupily do EMU začaly vzájemně více obchodovat (otevřenosti) u us větší obchodní integrací rostla diverzifikace, velké firmy zakládají pobočky v mnoha zemích (diverzifikace a stejnorodosti) 56 uvůle vytvořit systém fiskálních transferů (např. přerozdělování daní ve prospěch sociálních dávek) se založením EMU nevzrostla u uEU přinesla požadavky na minimální sociální standardy, není jisté, zda dojde ke snížení standardů u těch zemí, které je převyšují ( pracovní mobility) nebo dojde pouze ke zvýšení u těch zemí, které je nenaplňují (¯ pracovní mobility) 57 58 59 60 61 62 Politika více než kritéria - zastánci uvytvoření EMU sice přináší náklady a není zcela ekonomicky opodstatněné, ale znamená posílení míru na kontinentu a je zcela politicky opodstatněné a to je důležitější 63 Vládní dluh zemí EZ (% HDP) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 počet let plnění MK Belgie 117,1 113,6 107,8 106,5 103,5 98,7 94,4 92,2 87,9 84 89,6 96,2 96,8 102 104 104 107 0 Německo 60,3 60,9 59,7 58,8 60,3 63,8 65,6 67,8 67,6 65,1 65,9 73,5 83,2 77,9 79,3 77,1 74,7 2 Irsko 53,6 48,5 37,8 35,5 32,1 30,9 29,6 27,4 24,8 25,0 44,4 65,6 96,2 111 122 123 110 11 Řecko 94,5 94,0 103 104 102 97,4 98,6 100 106 105 111 127 142 171 157 175 177 0 Španělsko 64,1 62,3 59,3 55,5 52,5 48,7 46,2 43,0 39,6 36,1 39,8 53,3 60,1 69,2 84,4 92,1 97,7 10 Francie 59,4 58,9 57,3 56,9 58,8 62,9 64,9 66,4 63,7 63,9 67,7 78,3 81,7 85,2 89,6 92,3 95,0 5 Itálie 115 114 109 109 106 104 104 106 107 104 106 116 119 116 123 129 132 0 Kypr 58,6 58,9 58,8 60,7 64,6 68,9 70,2 69,1 64,6 58,3 48,3 58,0 60,8 66,0 79,5 102 108 2 Lucembur. 7,1 6,4 6,2 6,3 6,3 6,1 6,3 6,1 6,7 6,7 13,6 14,6 18,4 19,1 21,9 24,0 23,6 17 Malta 53,4 57,1 55,9 62,1 60,1 69,3 72,4 69,6 64,2 62,0 61,5 67,6 68,0 69,7 67,4 69,2 69,8 0 Nizozemí 65,7 61,1 53,8 50,7 50,5 52,0 52,4 51,8 47,4 45,3 58,2 60,8 62,7 61,3 66,5 68,6 68,8 9 Rakousko 64,8 67,3 66,5 67,3 66,7 65,8 65,2 64,6 62,8 60,7 63,8 69,6 72,3 82,1 81,5 80,9 84,5 1 Portugalsko 50,4 49,6 48,5 51,2 53,8 55,9 57,6 62,8 63,9 68,3 71,6 83,0 93,0 111 126 130 130 7 Slovinsko 26,7 27,9 27,3 27,4 26,7 26,4 23,1 21,9 35,2 38,0 46,5 53,7 70,3 80,9 6 Slovensko 34,5 47,9 50,3 48,9 43,4 42,4 41,5 34,2 30,5 29,6 27,8 35,4 41,0 43,4 52,1 54,6 53,6 6 Finsko 48,4 45,7 43,8 42,5 41,5 44,5 44,4 41,7 39,7 35,2 34,1 43,8 48,4 48,5 52,9 55,8 59,3 16 64 Vládní dluh zemí EZ (% HDP) Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Poznámka: Tučně jsou označeny hodnoty v roce vstupu země do EZ. Rozpočtový deficit zemí EZ ; 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Počet let plnění MK Belgie -0,9 -0,6 0 0,4 -0,1 -0,1 -0,3 -2,7 0,1 -0,3 -1,3 -5,9 -4,1 -4,1 -4,1 -2,9 -3,2 12 Německo -2,2 -1,5 1,3 -2,8 -3,7 -4 -3,8 -3,3 -1,6 0,3 0,1 -3,0 -3,3 -0,9 0,1 0,1 0,7 12 Irsko 2,4 2,7 4,7 0,9 -0,4 0,4 1,4 1,6 2,9 0,1 -7,3 -14,3 -32,4 -12,7 -8,1 -5,8 -4,1 10 Řecko -3,7 -4,5 -4,8 -5,6 -7,5 -5,2 -5,7 -6,4 -9,8 -15,4 -10,5 -10,2 -8,7 -12,3 -3,5 0 Španělsko -3,2 -1,4 -1 -0,6 -0,5 -0,2 -0,3 1 2 1,9 -4,2 -11,1 -9,2 -9,4 -10,3 -6,8 -5,8 9 Francie -2,6 -1,8 -1,5 -1,5 -3,1 -4,1 -3,6 -2,9 -2,3 -2,7 -3,3 -7,5 -7,0 -5,1 -4,8 -4,1 -4,0 7 Itálie -2,8 -1,7 -0,8 -3,1 -2,9 -3,5 -3,5 -4,3 -3,3 -1,5 -2,7 -5,6 -4,6 -3,5 -3,0 -2,9 -3,0 9 Kypr 0,9 -6,0 -5,3 -5,8 -5,8 -4,9 -8,8 1 Lucembur. 3,4 3,4 6 6,1 2,1 0,5 -1,1 0 1,4 3,7 3,0 -0,9 -0,7 0,4 0,1 0,9 0,6 17 Malta -4,5 -3,7 -3,6 -2,6 -3,6 -2,6 -2,1 3 Nizozemí -0,9 0,4 2 -0,2 -2,1 -3,1 -1,7 -0,3 0,5 0,2 0,6 -5,5 -5,4 -4,3 -4,0 -2,3 -2,3 12 Rakousko -2,4 -2,3 -1,7 0 -0,7 -1,4 -4,4 -1,6 -1,6 -0,9 -0,9 -4,1 -4,6 -2,6 -2,2 -1,3 -2,4 14 Portugalsko -3,4 -2,8 -2,9 -4,3 -2,8 -2,9 -3,4 -5,9 -4,1 -3,1 -3,5 -10,1 -9,1 -7,4 -5,6 -4,8 -4,5 6 Slovinsko -0,1 -1,9 -6,0 -5,6 -6,6 -4,0 -14,9 -4,9 2 Slovensko -8,0 -7,9 -4,1 -4,2 -2,6 -2,9 2 Finsko 1,6 1,6 6,9 5 4,1 2,6 2,4 2,8 4 5,2 4,2 -2,6 -2,5 -1,0 -2,1 -2,5 -3,2 16 65 Saldo rozpočtu zemí EZ (% HDP) Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Inflační kritérium po vstupu do EZ země počet měsíců plnění kritéria počet měsíců s dostupnými daty % doby plnění kritéria Belgie 127 151 84,11 Německo 151 151 100,00 Dánsko 136 151 90,07 Irsko 69 151 45,7 Řecko 11 127 8,66 Španělsko 53 151 35,1 Francie 144 151 95,36 Italie 130 151 86,09 Lucembursko 87 151 57,62 Nizozemí 118 151 78,15 Rakousko 149 151 98,68 Portugalsko 74 151 49,01 Finsko 130 151 86,09 Švédsko 137 151 90,73 Velká Británie 125 151 82,12 66 : Plnění inflačního kritéria zeměmi EU15 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Poznámka: Začátek analyzované časové řady se liší dle dostupnosti dat, řada končí 07/2011. Politika více než kritéria - odpůrci uEMU je politickým krokem k federální Evropě, jehož náklady nesou členské státy, dojde k tomu, že stále více lidí bude k ní sdílet negativní postoj a bude požadovat návrat k národním státům, ekonomická nestabilita vyústí v nestabilitu politickou 67 68 Dvou-rychlostní Evropa uurčité země zůstaly vně hlavní proud integrace u (při založení EMU) Členové EMU Nečlenové EMU l SRN, Itálie, Francie, Benelux, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Finsko, Rakousko (vstup 1999) l l Řecko (vstup 2001) l l Slovinsko (2007), Kypr (2008), Malta (2008), SR (2009), Estonsko (2011), Litva (2015), Lotyšsko (2014), l Velká Británie, Dánsko, Švédsko l l ČR, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko 69 Země vně systému uVelká Británie, Dánsko – klausule, že se nemusí monetární unie účastnit u uŠvédsko ušvédská legislativa nesplňuje požadavky týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace do Eurosystému uzáměrně není zapojeno v ERM II = neplní Maastrichtská kritéria u u10 nových zemí – všechny země se musely zavázat ke splnění Maastrichtských kritérií a ke směřování do EMU 70 Systém centrálního bankovnictví uEvropský systém centrálních bank (ESCB) uEvropská centrální banka (ECB) unárodní centrální banky všech zemí EU (NCBs) u uEurozóna uEvropská centrální banka (ECB) unárodní centrální banky pouze těch zemí EU, které se účastní EMU uprovádí monetární politiku EMU 71 Orgány evropského centrálního bankovnictví uRada guvernérů ESCB (Governing Council) uVýkonný výbor (Executive Board) uGenerální rada (General Council) 72 Systém centrálního bankovnictví 14_3_figure 73 Rada guvernérů uurčuje měnovou politiku, přijímá rozhodnutí týkající se střednědobých měnových cílů, klíčových úrokových sazeb a vytváření měnových rezerv u uzasedá dvakrát měsíčně, na prvním jednání v měsíci rozhoduje o měnových záležitostech u utvoří ji členové Výkonného výboru a guvernéři NCBs členských zemí EMU (+ prezident Rady EU a komisař bez hlasu) u ukaždý člen disponuje jedním hlasem (akcionářská práva váženým hlasem) u urozhodnutí přijímá většinovým hlasováním 74 Výkonný výbor uřídí ECB, provádí měnovou politiku v souladu s obecnými zásadami a rozhodnutími Rady guvernérů, odpovídá za přípravu zasedání Rady guvernérů u utvoří ji 6 členů u učlenové jmenováni hlavami států členských zemí EMU po konzultaci s Evropským parlamentem a s Radou guvernérů ESCB u učlenové nesmějí reprezentovat jednotlivé státy 75 Generální rada upojítko mezi členy a nečleny EMU v rámci EU, vydává rozhodnutí, doporučení a názory, ale fakticky nedisponuje žádnými výraznými pravomocemi u uzasedá čtyřikrát ročně u utvoří ji guvernéři centrálních bank všech členských zemí EU u + prezident a viceprezident ECB 76 Cíl Eurozóny uPrimárním cílem ESCB je udržování cenové stability. Bez toho, aby byl dotčen hlavní cíl cenové stability, podporuje ESCB obecnou hospodářskou politiku Společenství a přispívá tak k dosažení cílů Společenství, jak jsou uvedeny v článku 2. (→Amsterodamská smlouva) u u(článek 105, Smlouva o EU) u u 77 Problémy definice cíle ucenovou stabilitu si ESCB vydefinoval jako inflaci okolo 2% p.a. ve střednědobém horizontu uco je to střednědobý horizont? uHICP u u... ESCB podporuje obecnou hospodářskou politiku Společenství udává ESCB relativní volnost, ale politicky zavazuje 78 Nástroje ECB upřímé ovlivnění krátkodobé úrokové míry uSR úroková míra je spjata s hotovostí, CB kontroluje nabídku hotovosti, proto kontroluje také SR úrokovou míru u unepřímé ovlivnění dlouhodobé úrokové míry uCB dokáže přímo ovlivnit SR úrokovou míru a inflaci, ta má vliv na směnný kurz, ale také na trh cenných papírů a tyto pak ovlivňují LR úrokovou míru 79 EONIA (European Over Night Index Average) uklíčová úroková míra (klíčový nástroj) Eurosystému u uEONIA je kontrolována dvěmi cestami uhorní a dolní mez pro EONIA tvoří marginální zápůjční a depozitní facilita uprostřednictvím aukcí je poskytována likvidita bankovnímu systému, aukční úroková míra je vodítkem pro EONIA 80 umarginální zápůjční facilita uumožňuje bankám vypůjčit si přes noc likviditu u ECB (přesněji u NCBs) za odpovídající úrokovou míru utvoří horní mez pro EONIA u udepozitní facilita uumožňuje bankám svou nadbytečnou likviditu uložit přes noc u ECB (přesněji u NCBs) za odpovídající úrokovou míru utvoří dolní mez pro EONIA lrepo aukce −ECB poskytuje likviditu bankovnímu systému −aukční úroková míra slouží jako přesné vodítko pro EONIA 81 Vývoj úrokové míry ECB 14_4_figure_B 82 Depozitní facilita ECB 83 Je strategie Eurozóny specifická? umnoho zemí přijalo strategii přímého cílování inflace (např. ČR, UK, Polsko, Maďarsko, Švédsko) u uESCB přímé cílování formálně odmítá (Bundesbanka necílovala) u ustrategie ESCB je formálně odlišná od ostatních členů EU, ale fakticky nikoliv 84 Nezávislost ECB uvysoký stupeň personální nezávislosti (?) učlenové Výkonného výboru ECB i NCBs jsou jmenováni alespoň na 5 let uodvolání pouze kvůli zneužití úřední moci nebo kvůli nezpůsobilosti u uvysoký stupeň politické nezávislosti (?) uECB i NCBs nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny ze strany exekutivy národních států ani EU u 85 Nezávislost ECB uúplná nezávislost při volbě a užití nástrojů u uurčitá nezávislost při stanovování cíle (?) ucíl je definován Smlouvou o EU široce, Eurosystém má dostatek prostoru pro vlastní rozhodování u uvysoký stupeň finanční nezávislosti uvlastní rozpočet, nezávislý na rozpočtu EU uúčetnictví podléhá auditu externích nezávislých auditorů 86 Odpovědnost ECB uje kontrolována Evropským parlamentem uroční zpráva (i Komisi a Radě !) učlenové Výkonného výboru ECB vypovídají pod přísahou před parlamentní komisí pro hospodářské a měnové otázky u unení kontrolována veřejností (transparentnost) unení poskytována detailní zpráva ze zasedání Rady guvernérů 87 14_3_table 88 Novela mechanizmu hlasování v Radě guvernérů (2003) uCelkový max. počet hlasů = 21 u6 členů Výkonného výboru = 6 hlasů uzbylí členové Rady guvernérů = 15 hlasů dohromady u uRozdělení guvernérů do 3 skupin s různou frekvencí hlasování u5/6 podíl země na HDP Eurozóny, 1/6 podíl země na bilanční sumě finančních institucí Eurozóny u uSystém 15 – 21 členů Eurozóny: u1. skupina: 5 guvernérů = 4 hlasy (80% síla člena) u2. skupina: zbytek guvernérů = 11 hlasů u uSystém 22 a víc členů Eurozóny: u1. skupina: 5 guvernérů = 4 hlasy (80% síla člena) u2. skupina: 50% všech guvernérů = 8 hlasů (57% při 27 členech) u3. skupina: zbytek guvernérů = 3 hlasy (38% při 27 členech) 89 Problém 16 – 18 členů u16 členů – 1. skupina 80% 2. skupina 100% u17 členů – 1. skupina 80% 2. skupina 92% u18 členů – 1. skupina 80% 2. skupina 85% u19 členů – 1. skupina 80% 2. skupina 79% u u→ Rada guvernérů může rozhodnutím 2/3 většiny pozdržet platnost novely do přijetí 19. člena. u u u u u 90 Kritika uNetransparentní systém uOpuštění principu 1 člen = 1 hlas uNárůst časové náročnosti rozhodování uSpojení síly ekonomiky se sílou hlasu = národní zájmy uOvlivnění přijímání nových členů uPolitické spekulace 91 První roky Eurozóny 14_8_figureB u uEMU vedla ke konvergenci jak inflace tak růstu 92 Postupná divergence inflace