ROZVOJ VENKOVA Blok č. 4 Cestovní ruch, vojenské újezdy • • • •Venkovský cestovní ruch Vymezení venkova z hlediska cestovního ruchu •Klasická regionalizace –Venkovský prostor = periferní území – zázemí města => ekonomická a administrativní závislost •Regionalizace cestovního ruchu –Funkčně-prostorová struktura využití území => klasifikace vhodnosti území (katastrů obcí) pro cestovní ruch • •Cestovní ruch by měl být rozvíjen tam, kde k tomu má nejlepší předpoklady • •Přírodní podmínky (přírodní potenciál) jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace (zejména pobytových forem) • •Kde jsou v ČR příznivé přírodní podmínky pro CR na venkově? • Typy venkovského prostoru •Rajonizace cestovního ruchu –Horská krajina –Venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady –Venkovská krajina s průměrnými předpoklady –Venkovská krajina s minimálními předpoklady •Jiné vymezení –Horská venkovská krajina (sídla) –Podhorská krajina (sídla) –Krajina nížinná (sídla v nížinách) • Turisticko-rekreační funkce obcí turisticko- rekreační funkce lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace/ počet trvale bydlících obyvatel v obci x 100 zcela dominantní 201 a více velmi významná 101 - 200 významná 51 – 100 rozvojová 26 – 50 malá 25 a méně •Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu turistických lůžek (stálých) ku počtu trvale bydlících obyvatel (obvykle v procentech). Výhodou tohoto ukazatele je snadná dostupnost dat, •jejich interpretace však vyžaduje přihlédnutí k dalším skutečnostem - např. k míře využití lůžkové kapacity či k formám CR, k sezónnosti v destinaci (velká města s nevýraznou sezónností v protikladu se sezónním využitím horských ubytovacích zařízení). •Do zátěže destinace tak proto bývá započítáno i druhé bydlení a •je potom obdobně vypočtena turisticko-rekreační funkce. • Turisticko-rekreační zatížení území •Tento ukazatel je konstruován jako počet turistických a rekreačních lůžek na km2. Ukazatel částečně také upozorňuje např. na nutnost speciálního režimu využití území v létě a v zimě (zvýšená potřeba zásobování, služeb, řešení dopravy v klidu, aj.). • turisticko- rekreační zatížení území Počet rekreačních a turistických lůžek na km2 zcela dominantní 50,0 a více velmi významná 35,0 – 49,9 významná 20,0 – 34,9 rozvojová 10 – 19,9 malé do 9,9 Venkov – kulturní krajina •Venkovská kultura –Hmotné a nehmotné složky (lidová architektura a zvyky) - •Kulturní krajina –„krajina, kterou ovlivnila/poznamenala činnost člověka“ –vazba kulturní krajiny na kulturu (vzájemný vliv) –atraktivita cestovního ruchu • •Cestovní ruch vyžaduje, aby komunikace společnosti a prostředí (krajinou) byla sociálně a environmentálně přátelská. Výsledkem takové přátelské komunikace je kulturní krajina • •Znaky, které souvisejí s prostředím: •Kapacita krajiny - míra schopnosti konkrétního znaku krajiny přizpůsobit se změnám, bez významných a podstatných změn jejího charakteru •Citlivost krajiny – stabilita znaků charakteru krajiny a vyjádření schopnosti zotavit se z poškození •Tolerance krajiny – míra dopadů na charakter krajiny poškozením určitých znaků krajiny •Zranitelnost krajiny – míra významu znaků definujících charakter krajiny s možností jejich poškození. Vliv možných změn na význam a funkcionalitu krajiny • • •Z těchto znaků se pak odvozuje udržitelnost, tedy schopnost naplňovat stanovené cíle společnosti v určitém prostoru a čase a zároveň mít procesy změn krajiny pod určitou kontrolou (zvládat změny krajiny) • plze Tokaj-unesco1 Tokaj-unesco2 Spanelsko-Aranjuez Svedsko-Jizni_Oland Rakousko-Wachau lva •Kulturní krajiny •v Evropě Venkovský cestovní ruch •druh cestovního ruchu (motivace turisty) •charakteristika –bezprostřední spojení s přírodou, krajinou a venkovským prostorem – zelená turistika –znak udržitelnosti, tj. rozvoj nenarušuje životní prostředí => šetrná forma cestovního ruchu – •Cestovní ruch má znásobovat další služby, které provázejí a doplňují pobyt turisty (telekomunikace, potravinářství, textilní výroba, pojišťovnictví, stavebnictví, zemědělství). •Cestovní ruch je protiváha monotónnosti každodenního pracovního života, zaměřuje se tedy na vše, co je speciální, hodnotné, jedinečné a krásné. – • •Definice –jedna z forem cestovního ruchu, která je zaměřena na aktivity bezprostředně spojené s přírodou, krajinou a venkovským prostorem • •Specifika –Individuální turistika –Vícedenní pobyty –Ubytování v soukromí či v menších hromadných ubytovacích zařízení –Úzká vazba na přírodu a na místní kulturní tradice • •Jádrem cestovního ruchu je konflikt mezi citlivostí krajiny a intenzitou cestovního ruchu •Venkovský cestovní ruch je příkladem environmentálně přátelského přístupu, podílí se na udržitelném hospodaření na půdě, čímž zabraňuje vylidňování venkova • •Analýza potenciálu venkovské turistiky: 1. volba a potenciál místa 2. investiční náročnost varianty 3. možnosti financování varianty 4. environmentální požadavky a dopady • Vývoj venkovského cestovního ruchu •19. a počátek 20. století –horské oblasti – usedlosti lesníků (ubytování, strava, procházky či projížďky po lese) •po 1. světové válce –táboření v přírodě •po 2. světové válce –ČR: chataření a chalupaření – trávení volného času na venkově (mimo město) –Evropa: první náznaky agroturistiky (podhůří) • Český venkov po roce 1989 (strukturální změny) •Významná změna v počtu zaměstnaných v odvětví zemědělství (pokles z 11 % na dnešních cca 3 %) •Likvidace výrobních kapacit necitlivě umisťovaných do regionů minulou plánovací praxí především ve vazbě na volné zdroje pracovních sil •Přirozená likvidace služeb ve vazbě na velikost příjmů místních obyvatel •Výsledek = likvidace pracovních příležitostí •Řešení (v 90. letech 20. století) hledáno v možnostech cestovního ruchu (naplnilo se?, může kapacitně cestovní ruch na venkově zaměstnat obyvatelstvo dříve pracující v zemědělství?) • Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě ČR, 2013 Graf 1 Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě ČR, 2013 [%] Význam odvětví cestovního ruchu v ekonomice •Cestovní ruch předloni stál za produkcí 2,7 % českého HDP (2014) • •Satelitní účet cestovního ruchu • • Satelitní účet cestovního ruchu •Podíl cestovního ruchu na HPH 2016: 2,8 % •Podíl cestovního ruchu na HDP 2016: 2,9 % •(pokles od roku 2003 o 0,6 p.b.) • http://www.hajduch.net/system/files/image/cesko/hospodarstvi/zam-sluzby.jpg Hlavní ekonomické přínosy cestovního ruchu •Přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu •Pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu •Tvoří příjmy státního i místních rozpočtů •Podporuje investiční aktivity •Rozvíjí malé a střední podnikání •Tvoří nové pracovní příležitosti •Rozvíjí meziregionální spolupráci • Druhy cestovního ruchu •dle místa realizace –domácí cestovní –zahraniční cestovní ruch –vnitrostátní cestovní ruch –národní cestovní ruch –světový cestovní ruch •dle vztahu k platební bilanci –a) příjezdový cestovní ruch, –b) tranzitní cestovní ruch, –c) výjezdový cestovní ruch, •dle délky pobytu –a) krátkodobý cestovní ruch, –b) dlouhodobý cestovní ruch, • •dle způsobu zabezpečení –a) organizovaný cestovní ruch, –b) neorganizovaný cestovní ruch, •dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účast –a) volný cestovní ruch (komerční), –b) vázaný cestovní ruch (nekomerční). – •Které z nich jsou vhodné a možné pro venkov? Proč? • Druhy venkovského cestovního ruchu •Agroturistika •Ekoagroturistika •Ekoturistika • •Cykloturistika •Vinařská turistika •Hipoturistika •Druhé bydlení •Vesnická turistika • Agroturistika •Specifická forma venkovského cestovního ruchu •„multifunkční zemědělství“ •Vázanost na zemědělské farmy •Zahrnuje pobyt a stravu na venkovských statcích a možnost účastnit se prací souvisejících se zemědělskou výrobou či chovem zvěře • Ekoagroturistika •Ekologicky zaměřené farmy produkující bioprodukty –mezinárodní standardy – ochranná známka BIO • •Ubytování na farmě, účast na zemědělských pracích, konzumace produktů ekologického zemědělství • Ekoturistika •= putování přírodou a její pozorování •Krajinné a přírodní předpoklady území –Krajinné památkové zóny •Vyznačené trasy –Turistické trasy –Naučné stezky •Jednodenní i vícedenní aktivita •Síť ubytovacích a stravovacích zařízení • znacky_CR Cykloturistika •= aktivní cestování zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavostí –kombinovaná doprava –speciální servisní služby •Cyklotrasa –= místní a účelové komunikace + polní a lesní cesty •Cyklostezka –= komunikace výhradně pro cykloturistiku (pěší turistiku) - zpevněný povrch, mimo silnice • Hipoturistika •= jezdecká venkovská turistika (vyjížďky na koních) –jezdecký servis –ubytování –hiporehabilitace • https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQTlRpWQQL9E1Gw4Ny73Hr_7Ao5A-xw-U8489qgccpnXUV HWWox Vesnická turistika •Specifika vesnické turistiky: –lidová umělecká tvorba –řemesla –folklorní tradice –tradice národnostních skupin –tradiční výroby –regionální gastronomie –doplňkové atraktivity • Chataření a chalupaření • •rekreace (druhé bydlení) •chalupaření spojováno i s možností záchrany neobydlených objektů • https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS0TtaxVnaRzxA8kkUaKN3zFXnxEr42AbTlqSISSzvdNo_ PVBok https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQa_vrf-hRgO4lCA_nSTnRGwB59C1IZLQqF8RLE5YwS-kh 7TUQR5Q https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQOXjT0dsvf2wBK1AqX8AozrATPTu18kXHF_-Y9hq3PTRg InzYf Další možné zážitky spojené s venkovem •exkurze – exluzivita místa či historie (naučné stezky) •outdoorové programy – exkluzivita aktivit (skalní lezení, nordic walking, vodáctví) •pozorování a přímý prožitek v divoké přírodě (bird watching, kurzy přežití v přírodě, lov zvěře a rybaření, houbaření) •kreativní zážitky (team building, kurzy focení, malování v přírodě) •relaxace, wellness, romantika (masáže, koupele, večeře na netradičních místech a netradičními způsoby) •speciální skupiny (školy v přírodě, rodiče s malými dětmi, postižení, skupiny nad 50 let) • •Další příklady zážitkových venkovských aktivit: •řemeslné kurzy, workshopy, dílny •tradiční slavnosti (jarmarky, trhy, masopusty) •technické památky a provozovny (pevnosti, tvrze, vodní nádrže, větrné mlýny, ukázka výroby piva, vína) •lidová architektura •muzea • Co umožňuje venkovská turistika a agroturistika? •Obecně: •Alternativní podnikatelskou činnost laskavou k životnímu prostředí •Vytváření pracovních příležitostí •Stabilizaci venkovského obyvatelstva (zabránění jeho odlivu do městských center za prací) Co umožňuje venkovská turistika a agroturistika ? •Specifické dopady: •Zhodnocení nemovitostí •Další příjem pro zemědělské hospodářství •Zvyšování životní a kulturní úrovně •Zlepšování a rozvoj společenského života •Rozvoj území a péče o krajinu • Čím je venkovská turistika a agroturistika typická? •Malé ubytovací kapacity •Komorní, rodinné prostředí •Doporučení ubytovávat maximálně 10 osob (možnost podání snídaní v rámci volné živnosti - ubytovací služby) •Převažující klientela - rodiny s dětmi •Hospodářský dvůr se zvířaty - farmářská rodina a její specifické zázemí •Vstřícnost k hostům - hosté jako součást rodiny farmáře • Venkovská turistika a agroturistika - příležitost pro uplatnění žen • •Cestovní ruch obecně = služby •Služby = většinou doména žen (v cestovním ruchu převažuje zaměstnanost žen - v průměru 60 %) •Možnost práce doma - nedojíždění za prací •Zhodnocení vlastní nemovitosti •Možnost současně pečovat o rodinu a domácnost • Postavení žen ve venkovské turistice a agroturistice •České zkušenosti z posledních let: •Strach ze samostatného podnikání (obecně = pozůstatky minulého režimu umožňujícího pouze závislou činnost) •Neochota vpustit cizí osoby do vlastního domu •Nedostatek zkušeností s postavením podnikatele, jeho právy a povinnostmi ve vztahu k hostům •Problémy s přístupem k informacím a vzdělávacím aktivitám ve venkovské turistice a agroturistice • Význam venkovského cestovního ruchu - shrnutí •přispívá k obnově a rozvoji venkovského prostoru a zachovává jeho přirozené funkce; •vede k fyzické a funkční obnově vesnice – podporuje kulturní a ekonomické změny; •přispívá k omezení migrace obyvatel venkova do měst; •zvyšuje pracovní příležitosti – stabilizace venkovského obyvatelstva; •přináší do obce potřebný rozvojový kapitál; •podporuje rozvoj malého a středního podnikání; •zajišťuje doplňkové zdroje příjmů nejen pro zemědělce, ale i pro obyvatele venkova; •využívá objektů pro účely cestovního ruchu; •napomáhá k rovnoměrnému rozvoji infrastruktury; •umožňuje vznik pozitivních partnerských vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem • Překážky rozvoje venkovského cestovního ruchu •špatný stav venkovských objektů; •nevhodná struktura materiálně-technické základy (realizační předpoklady); •nedostatečná odborná kvalifikace podnikatelů a pracovníků – nízká kupní síla domácího obyvatelstva; •malé využití zemědělských produktů; •nedostatek možností pro aktivní rekreaci; •nízká kvalita poskytovaných služeb; •chybějící napojení na informační a rezervační systém; •nedostatek finančních zdrojů; •legislativní překážky realizace venkovského cestovního ruchu; •Území nejvíce vhodné a využívané pro venkovský cestovní ruch •– území s různou mírou ochrany ČR • • • •Vojenské újezdy •(jako periferní oblasti) • •Pro vznik vojenských újezdů v České republice byly vybírány oblasti, jež se typicky vyznačovaly a vyznačují periferností (příhraničí/vnější periferie vs. vnitřní periferie) • •Obce nacházející se v jejich zázemí čelí v mnoha případech stagnaci rozvoje území • •VÚ u nás vznikaly již za První republiky a potom po 2. světové válce • •Zatímco v roce 1992 byl počet osob v rezortu Ministerstva obrany ČR více jak 130 000 osob, tak v roce 2014 se jednalo o méně než 29 000 osob – demilitarizace a vznik vojenských brownfields na venkově i ve městech • •K 1. 1. 2016 zanikl VÚ Brdy (které VÚ u nás ještě zanikly po roce 1990?), vzniklo CHKO Brdy (území bylo administrativně rozděleno mezi existující obce) • •K 1. 1. 2016 vzniklo šest nových obcí vyčleněním z vojenských újezdů Boletice, Hradiště a Libavá a další místní části, osady apod. byly přičleněny k již existujícím obcím •Základní charakteristiky vojenských •újezdů a obcí v zázemí (2017) • •Zdroj: Český statistický úřad, statistiky obyvatelstva, ČSÚ (2017) Název obce Počet obyvatelstva v roce 1930 Počet obyvatelstva v roce 1950 Počet obyvatelstva v roce 1961 Celkem Německá národnost (abs.) Německá národnost (%) Ostatní národnosti (abs.) Ostatní národnosti (%) Bražec 687 686 99,9% 1 0,1% 233 0 Doupovské Hradiště 1 905 1 876 98,5% 29 1,5% 374 0 Kozlov 1 081 1 053 97,4% 28 2,6% 0 177 Luboměř pod Strážnou 375 364 97,1% 11 2,9% 0 179 Město Libavá 2 950 2 875 97,5% 75 2,5% 5 063 574 Polná na Šumavě 830 803 96,7% 27 3,3% 222 0 Celkem 7 828 7 657 97,8% 171 2,2% 5 892 930 •Zdroj: Český statistický úřad •Počet obyvatelstva a národnost v nově vzniklých obcích •v historickém kontextu Aspekt života Průměrné hodnocení Variance Podpora zaměstnanosti 3,32 1,17 Možnosti získání vlastního bydlení 2,90 1,88 Zajištění souladu rozvoje obce s aktivitami VÚ 2,82 0,95 Údržba a rozvoj silniční infrastruktury v obci 2,82 1,16 Zajištění osobní bezpečnosti a prevence kriminality 2,78 1,09 Rozvoj rekreační a volnočasové infrastruktury 2,72 1,40 Zajištění ochrany občanů před přírodními extrémy 2,60 0,91 Zajištění služeb pro seniory 2,58 1,29 Rozvoj mezi-obecní spolupráce 2,53 0,80 Dopravní obslužnost a dostupnost obce 2,50 1,09 Rozvoj kulturního a společenského života 2,47 1,16 Údržba a rozvoj vodovodní a kanalizační sítě 2,41 1,19 Nabídka maloobchodu a služeb 2,39 1,35 Vyřizování úředních záležitostí 2,33 1,07 Informovanost občanů o dění v obci 2,18 1,10 Zajištění služeb pro rodiny s dětmi 2,17 1,04 Třídění a svoz komunálních odpadů 1,99 0,98 •Zdroj: vlastní šetření •Pozn. Aktuální stav dílčích témat či problémů byl hodnocen na 5-ti bodové škále ( •1= rozhodně dobrý, 2= spíše dobrý, 3= ani dobrý, ani špatný, 4= spíše špatný, 5= rozhodně špatný). •Hodnocení dílčích aspektů života v obcích v zázemí VÚ • • •Nejvyšší míra vnímání problémů je v obcích v okolí VÚ Hradiště, následují VÚ Boletice a VÚ Brdy •Statisticky významně nižší je potom index vnímání problémů v obcích v rámci VÚ Březina a VÚ Libavá • •Dá se říci, že tyto výsledky reflektují regionální socioekonomické rozdíly v rámci České republiky, respektive dlouhodobé problémy strukturálně postižených regionů a ekonomicky znevýhodněných periferních oblastí •Vnímání problémů také statisticky významně roste s věkem a vyšším dosaženým vzděláním • •Více je pociťují podnikatelé, resp. osoby samostatně výdělečně činné a také nezaměstnaní, oproti zaměstnancům, důchodcům a ženám na mateřské dovolené, nejméně potom vnímají problémy studenti • •Zjednodušeně se dá říci, že aktuální hlavní problémy života v obcích v zázemí vojenských újezdů (viz následující tabulka) se zásadně neliší od dlouhodobých problémů v českých obcích obecně, • •…zejména pak v těch nejvíce periferních oblastech, vnitřních či příhraničních VÚ Nejdůležitější dílčí aspekty života Boletice Podpora zaměstnanosti, dopravní dostupnost, vlastní bydlení, služby pro rodiny s dětmi, prevence kriminality Březina Silniční infrastruktura, rekreační a volnočasová infrastruktura, podpora zaměstnanosti, rozvoj společenského života Hradiště Silniční infrastruktura, rekreační a volnočasová infrastruktura, podpora zaměstnanosti, prevence kriminality Libavá Silniční infrastruktura, rekreační a volnočasová infrastruktura, podpora zaměstnanosti, prevence kriminality Brdy Silniční infrastruktura, podpora zaměstnanosti, prevence kriminality •Zdroj: vlastní šetření •Problematické nejdůležitější dílčí aspekty života v obcích •v zázemí konkrétních VÚ •(více než 10 % odpovědí) • Dopad VÚ na život v obci Míra (%) souhlasu Průměr Variance Přispěl svými omezeními k zachování nedotčené přírody 48 3,62 1,46 Omezuje volný pohyb a volnočasové aktivity obyvatel v okolí 43 3,25 1,71 Obtěžuje obyvatele hlukem (z vojenské techniky, střelnic) 32 2,88 1,57 Vytvářel pracovní příležitosti pro místní obyvatele 21 2,79 1,26 Přesuny vojenské techniky ničí komunikace a ovzduší 20 2,62 1,35 Znečištění životního prostředí (chemikálie, pohonné látky) 19 2,76 1,26 Obavy z rozvoje obce (nejistota o budoucím využití VÚ) 17 2,76 1,18 Zhoršení dopravního spojení a dostupnosti obce 16 2,41 1,33 Pomohl k lepší nabídce materiálů (palivo, stavební materiál) 15 2,70 1,06 Způsobuje napětí a stres obyvatel (obavy z havárie, výbuchů) 14 2,49 2,01 Omezuje a komplikuje rozvoj obce 12 2,38 1,23 Přispěl ke snazší dostupnosti bydlení 11 2,45 1,10 Přispěl k větší nabídce obchodů a služeb 10 2,39 1,12 •Vnímání pozitivních a negativních dopadů •vojenských újezdů na život v obcích • •Zdroj: vlastní šetření VÚ Aktivita VÚ Pozitivní dopad Boletice Vznik cyklostezky Rozvoj cestovního ruchu Zpřístupnění části prostoru Zkrácení vzdálenosti Zákaz vstupu Zachování přírody Březina Možnost samovýroby dřeva Ekologické palivo Zpřístupnění části prostoru Možnost sběru lesních plodů Vytvoření pracovních příležitostí Snížení nezaměstnanosti Hradiště Zpřístupnění části prostoru Rozvoj cestovního ruchu Vznik cyklostezky Rozvoj cestovního ruchu Dětské dny Kulturní přínos pro děti i dospělé Libavá Akce Bílý kámen Možnost navštívit celý újezd, cestovní ruch, kulturní obohacení Přednášky o práci Zvýšení zaměstnanosti Zákaz vstupu Zachování přírody Brdy Zákaz vstupu Zachování přírody Ukončení vojenské činnosti Rozvoj obchodu a služeb Zpřístupnění části prostoru Zkrácení vzdáleností, rozvoj cestovního ruchu •Zdroj: vlastní šetření •Nejčastější aktivity v konkrétních VÚ a jejich •pozitivní dopady na obce a obyvatele v zázemí • VÚ Aktivita VÚ Negativní dopad Boletice Cvičení domácí i zahraniční armády Hluk, otřesy Zákaz vstupu Omezení volného pohybu Prodej lesů Úbytek pracovních míst Březina Zákaz vstupu Omezení volného pohybu Vojenská cvičení Hluk Rozšíření vojenského újezdu Zákaz vstupu Hradiště Kácení lesů Úbytek zeleně Vojenská cvičení Hluk Zákaz vstupu Omezení volného pohybu Libavá Vojenská cvičení Hluk Kácení lesů Úbytek zeleně Zákaz vstupu Omezení volného pohybu Brdy Vojenská cvičení Hluk Proměna VÚ na chráněnou krajinnou oblast Omezení průjezdu motorových vozidel Uvolnění prostoru Příliš mnoho turistů •Zdroj: vlastní šetření •Nejčastější aktivity v konkrétních VÚ a jejich negativní •dopady na obce a obyvatele v zázemí • VÚ Scénář budoucího vývoje Důvody a předpoklady Boletice Výraznější územní redukce a demilitarizace Prostorové prolínání s CHKO Šumava a oblastí NATURA 2000, blízkost Národního parku Šumava, silné vazby okolí na cestovní ruch a druhé bydlení, dlouhodobá menší využitelnost Březina Zachovat vojenský prostor v současném vymezení Vazba na blízkou vojenskou instituci – Univerzitu obrany (Brno, Vyškov), menší rozloha, ekonomická rentabilita využitelnosti, méně významné negativní dopady na okolní obce Hradiště Dílčí územní redukce a demilitarizace, větší část VÚ zachovat Oblast s velkými strukturálními problémy (průmysl), vysoká nezaměstnanost, silná romská komunita, příhraniční periferie – územní redukce a demilitarizace nebude mít žádoucí ekonomický efekt Libavá Výraznější územní redukce a demilitarizace, menší část VÚ zachovat Třetina území již demilitarizována, silné negativní postoje místních obyvatel k intenzitě vojenských cvičení, vysoká nezaměstnanost Brdy Zrušen k 1. 1. 2016 Velmi malá část VÚ využívána pro vojenská cvičení, atraktivní lokalita pro investory a developery v blízkosti hl. města Prahy, velmi pravděpodobný rozvoj bydlení, druhého bydlení, podnikání a cestovního ruchu •Shrnutí možných scénářů budoucího vývoje vojenských újezdů •Zdroj: vlastní šetření • •Je nezbytné si uvědomit, že transformace tak rozsáhlých území s sebou ponese různá úskalí v podobě vytvoření odpovídajícího finančního rámce, administrativního rozdělení území a zajištění, aby zvolené strategie byly správné a naplnily vytčené cíle • •Lze předpokládat, že k dalším významným územním redukcím a demilitarizaci nedojde v řádu několika let, spíše to bude otázka dlouhodobější koncepce • • •V budoucnu bude nutné komunikovat jak s představiteli místních samospráv a krajů, tak vojenských institucí (Ministerstvo obrany ČR, Vojenské lesy a statky – státní podnik apod.) i samotné vlády ČR • •Přihlédnout bude třeba také k členství a povinnostem České republiky vůči NATO, proto budou politická rozhodování a legislativní opatření na národní úrovni jedněmi z těch zásadních • D:\vukoz\TACR_Vojenske_ujezdy\landuse\Brezina\Brezina_1991-1995_A3.jpg