Saldo hospodaření v letech 2007-2011
-15000,00
-10000,00
-5000,00
0,00
5000,00
10000,00
15000,00
20000,00
25000,00
30000,00
2007 2008 2009 2010 2011
Rok
Saldohospodaření
(vtisícíchKč)
1 Analýza minulého rozpočtového hospodaření
Iveta Krčová, Vanda Reiblová
Pro zpracování analýzy se vychází ze rozpočtů/závěrečných účtů města pro léta 2007-2011.
1.1 Saldo rozpočtu a financování
Pokud se podíváme na graf č.1, vidíme, že saldo hospodaření má spíše kolísavý charakter.
V minulých pěti letech bylo převážně kladné, s výjimkou roku 2009, kdy díky snížení příjmů
a zároveň i zvýšení výdajů, kleslo do záporných hodnot (tento trend se projevil u více obcí a
byl způsoben především poklesem daňových příjmů). Od roku 2010 ale opět začíná růst a
dostává se na hodnoty odpovídající předchozím letem. Tyto přebytky jsou ale použity
na splácení dluhů (viz. tabulka č.2: Přehled financování). Saldo běžného rozpočtu je ve všech
sledovaných letech kladné a naopak saldo kapitálového rozpočtu je záporné z důvodu
investičních akcí a snižujících se kapitálových příjmů.
Graf č.1: Saldo hospodaření v letech 2007-2011, zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z databází
ARIS a ÚFIS
Graf č.2: Příjmy a výdaje rozpočtu v letech 2007-2011, zdroj: vlastní zpracování na základě údajů
z databází ÁRIS a ÚFIS
Příjmy a výdaje rozpočtu v letech 2007-2011
0,00
50000,00
100000,00
150000,00
200000,00
250000,00
300000,00
350000,00
400000,00
2007 2008 2009 2010 2011
Rok
tisíceKč
Příjmy (po konsolidaci) Výdaje (po konsolidaci)
Jak můžeme vidět z grafu č.2 a přesněji také z následující tabulky, celkové příjmy jednotlivé
roky kolísají kolem 330 milionů Kč. Výraznější odklon je vidět v roce 2010, kdy jsou celkové
příjmy vyšší díky větší částce získané přijatými dotacemi. Menší odklon lze sledovat i v roce
2009, kdy byly celkové příjmy nižší díky poklesu daňových a nedaňových příjmů.
Mírně kolísavý charakter vykazují i celkové výdaje, které se pohybují přibližně v rozmezí
od 300 milionů Kč do 350 milionů Kč. Od roku 2008 do roku 2010 celkové výdaje rostly a
od roku 2011 díky snižujícím se kapitálovým výdajům začínají klesat.
Přehled hospodaření - údaje celkem (v tisících Kč)
2007 2008 2009 2010 2011
Daňové příjmy 116 799,12 127 822,79 110 747,06 116 139,33 112 752,86
Nedaňové příjmy 18 903,90 22 755,84 17 726,42 19 589,11 21 548,28
Kapitálové příjmy 18 315,79 19 064,51 19 383,72 7 607,35 1 585,22
Přijaté dotace (po
konsolidaci)
175 642,86 161 396,11 166 157,09 222 251,92 189 040,99
Celkové příjmy (po
konsolidaci)
329 661,67 331 039,25 314 014,29 365 587,71 324 927,34
Běžné výdaje (po
konsolidaci)
259 547,03 266 011,59 253 121,69 262 208,73 256 019,25
Kapitálové výdaje 55 568,45 38 013,13 72 497,81 88 887,26 44 147,49
Celkové výdaje (po
konsolidaci)
315 115,48 304 024,72 325 619,5 351 095,99 300 166,74
Saldo hospodaření 14 546,19 27 014,53 -11 605,21 14 491,72 24 760,60
Tabulka č.1: Přehled hospodaření města za léta 2007-2011, zdroj: vlastní zpracování na základě údajů
z databází ÁRIS a ÚFIS
Z následující tabulky, poskytující přehled o financování, lze vypozorovat, že XY své
rozpočtové přebytky používá především na splácení dluhů (město se v předchozích letech
poměrně dost zadlužilo, díky různým investičním akcím) a část prostředků si ukládá na běžný
účet. Současně si město s výjimkou roku 2009 bere další úvěry. Deficit v roce 2009 byl kryt
z vlastních zdrojů na bankovním účtě, stejně tak splátky půjčených prostředků. Od
následujícího roku si město ale opět půjčuje. V roce 2011 dochází také k převodu prostředků
mezi jednotlivými účty města.
Financování - údaje celkem (v tisících Kč)
Položka/rok 2007 2008 2009 2010 2011
8115 - 13 350,49 - 22 971,57 30 107,57 - 22 992,84 1 001,01
8117 - - - - 10 096,76
8118 - - - - -10 096,76
8123 24 523,34 14 875,98 - 27 867,54 10 956,18
8124 - 25 795,93 - 18 919,16 - 18 502,09 - 19 366,42 -36 717,79
8902 76,91 0,17 - 0,38 - Tabulka
č.2: Přehled financování v letech 2007-2011, zdroj: vlastní zpracování na základě údajů
z databází ÁRIS a ÚFIS
Podíl jednotlivých tříd na celkových příjmech
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2007 2008 2009 2010 2011
Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (po konsolidaci)
1.2 Příjmy
Jak lze vidět z grafu č.3 a č.4 nejvýznamnější místo mezi příjmy města XY mají v posledních
pěti letech přijaté dotace (v současné době tvořící 58% celkových příjmů), následované
daňovými příjmy (35%). Vlastní příjmy obce tedy tvoří pouze 42%, což je pod průměrem
českých obcí. Od průměrné obce se XY liší právě i tím, že dotace převyšují daňové příjmy.
Nedaňové a kapitálové příjmy představují spíše menší částky a v čase jsou téměř konstantní
(kapitálové příjmy pozvolna klesají, v současnosti tvoří už jen 0,5% celkových příjmů).
Poměrně konstantní vývoj mají i daňové příjmy, to ale závisí na aktuálním daňovém určení –
po roce 2009, ve kterém po předchozí změně rozpočtového určení daní mírně klesly, už se
drží na podobné úrovni mezi 110 a 116 miliony Kč. Přijaté dotace vykazují větší pohyb po
roce 2010 se zvýšily o více než třetinu a následující rok pak poklesly o cca 15%.
Jednotlivé druhy příjmů budou podrobněji rozebrány v následujícím textu.
Vývoj příjmů dle druhového členění v letech 2007-2011
0,00
50000,00
100000,00
150000,00
200000,00
250000,00
2007 2008 2009 2010 2011
rok
tisíceKč
Daňové příjmy Nedaňové příjmy
Kapitálové příjmy Přijaté dotace (po konsolidaci)
Graf č.3: Vývoj příjmů dle druhového členění v letech 2007-2011, zdroj: vlastní zpracování na základě
údajů z databází ÁRIS a ÚFIS
Graf č.4: Podíl jednotlivých tříd na celkových příjmech, zdroj: vlastní zpracování na základě údajů
z databází ÁRIS a ÚFIS
1.2.1 Daňové příjmy
Největší položkou je DPH, které se na daňových příjmech podílí čtyřiceti procenty.
V roce 2011 se z ní získalo 45,4 milionu Kč, což představuje nárůst o 7% oproti předchozímu
roku (po mírném poklesu všech položek daňových příjmů v roce 2009 příjmy z DPH
pozvolna rostou). Následuje daň z příjmů fyzických osob (24,7 milionu Kč), daň z příjmu
právnických osob (16,9 milionu Kč) a správní a místní poplatky (14,4 milionu Kč). Daň
z příjmu právnických osob placená obcí a daň z nemovitostí představují nejmenší položky
daňových příjmů (8 milionů Kč daň z nemovitostí, daň z příjmu PO-obec: 3,4 milionu Kč). U
daně z příjmů PO placených obcí si je třeba uvědomit, že tato položka se objevuje v rozpočtu
ve stejné částce i jako výdaj.
Daňové příjmy jako takové obec nemůže příliš ovlivnit. Výjimkou může být např. daň
z nemovitosti, daň z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činých (to by platilo
v případě, kdyby obec podporovala podnikatelské aktivity – zde to ale platí spíše naopak –
tato daň v průběhu posledních let klesá, díky stagnujícím podnikatelským aktivitám ve
městě), nebo místní poplatky, které si město může, ale také nemusí zavést.
Mezi místní poplatky vybírané ve XY patří: poplatky za psy, poplatky za komunální odpady,
poplatky za užívání veřejného prostranství a poplatky za provozovaný výherní hrací přístroj.
Nejvíce město vybere za komunální odpady (okolo 5 milionů Kč), následují poplatky za
výherní hrací přístroj (okolo 2 milionů Kč). Za ostatní poplatky se získá pouze zanedbatelná
částka. Město samozřejmě vybírá i správní poplatky, např. poplatky v rámci živnostenského
úřadu, Czech pointu, stavebního úřadu, poplatky týkající se udělování řidičských průkazů,
atd.. Za tyto správní poplatky město získává okolo 8 milionů Kč. Město v roce 2011 vybralo i
poplatky za znečišťování životního prostředí, to ale představovalo zanedbatelnou částku
v řádech tisíců Kč. Kromě toho se zde v menších částkách vybírají i poplatky za odnětí
zemědělské půdy. Celkově místní, správní a ostatní poplatky tvoří 13% daňových příjmů (viz.
graf č.6).
Vývoj jednotlivých položek daňových příjmů v letech 2007-2011
0,00
5 000,00
10 000,00
15 000,00
20 000,00
25 000,00
30 000,00
35 000,00
40 000,00
45 000,00
50 000,00
2007 2008 2009 2010 2011
rok
tisíceKč
Daň z příjmů FO
Daň z příjmů PO
Daň z příjmů PO za obce
DPH
Daň z nemovitosti
Správní a místní poplatky, ostatní daňové příjmy
Graf č.5: Vývoj jednotlivých položek daňových příjmů v letech 2007-2011, zdroj: vlastní zpracování
na základě údajů ze závěrečných účtů obce
Podíl jednotlivých položek na daňových příjmech
0%
20%
40%
60%
80%
100%
2007 2008 2009 2010 2011
Daň z příjmů FO Daň z příjmů PO
Daň z příjmů PO za obce DPH
Daň z nemovitosti Správní a místní poplatky, ostatní daňové příjmy
Graf č.6: Podíl jednotlivých položek na daňových příjmech, zdroj: vlastní zpracování na základě údajů
ze závěrečných účtů obce
1.2.2 Nedaňové příjmy
Nedaňové příjmy se na celkových příjmech města podílí cca šesti procenty a jsou tedy vyšší
než kapitálové příjmy, ale výrazně nižší než přijaté dotace a daňové příjmy. Veškeré
nedaňové příjmy může město svou činností ovlivnit.
Město disponuje následujícími nedaňovými příjmy: 1
 nájemné bytů i nebytových prostor
 příjmy z pronájmů inženýrských sítí, pozemků, kotelen atd.
 příjmy z úroků
 vratky transferů a daní
 splátky půjček, které obec poskytla za účelem podpory místních podnikatelů a obecně
prospěšných společností a v rámci účasti v dobrovolných svazcích obcí
 pokuty
 dividendy
 odvody od příspěvkových organizací (MŠ a ZŠ Hutník atd.)
 příjmy z vlastní činnosti (např. prodej publikací k 750.výročí města atd.)
 ostatní (např. v roce 2010 se získalo přes milion Kč příjmy za věcná břemena)
Nejvyšší příjmy má město dlouhodobě z nájemného za bytové a nebytové prostory
(každoročně se pohybují přibližně ve výši 7 milionů Kč a v posledních letech pozvolna rostou
díky zvyšování nájmu). Vysoké příjmy má město tradičně i z pokut (každoročně kolem
2 milionů Kč, ale trend je spíše klesající) a úroků. Příjmy z úroků ale vykazují klesající trend.
Výjimkou je rok 2009, kdy vzrostly téměř o třetinu. Nyní se pohybují na úrovni kolem
800 tisíc Kč. Rostoucí trend (nyní na úrovni kolem 1 milionu Kč) vykazují i příjmy týkající se
odpadového hospodářství podnikatelských subjektů.2
1
Údaje ze závěrečných účtů města pro léta 2007-2011
2
Údaje ze závěrečných účtů města pro léta 2007-2011
1.2.3 Kapitálové příjmy
Kapitálové příjmy v současnosti představují pouze 0,5% celkových příjmů města, dříve ale
byl jejich podíl vyšší. V letech 2007-2009 se každý rok na kapitálových příjmech získalo
19 milionů Kč, dnes to je už jen 1,5 milionu. Jedná se především o jednorázové příjmy, které
město svými rozhodnutími ovlivňuje. Město se snaží prodávat majetek, u kterého se mu
nevyplatí s ním samostatně hospodařit, a to především proto, aby získalo potřebné vlastní
zdroje. Ty se využívají na splácení závazků/dluhů z minulých let. Město nemá zpracován plán
prodeje majetku, ale lze předpokládat, že vývoj bude pokračovat v nastolených trendech.
Ve zmíněných letech 2007-2009 kapitálové příjmy pocházely především z:3
 prodeje bytů a pozemků – nejvyšší podíl ze všech kapitálových příjmů, objevuje se
pravidelně ve všech letech, ale v posledních dvou letech se částky snižují s tím jak
ubývají byty k prodeji; menší částky se v průběhu let získaly i z prodeje rodinných
domů, které město nechalo vystavět
 prodeje plynárenského zařízení – realizoval se v roce 2007, kdy tvořil významnou část
kapitálových příjmů, a v menší míře i v roce 2008, poté byl prodej ukončen
 prodeje členských podílů města v bytových domech – podíly se odprodaly občanům,
realizovalo se v roce 2007 a představovalo spíše menší částku
 prodeje cenných papírů – získaly se z něj spíše menší částky v letech 2009 a 2010
 prodeje objektů společnosti InterCora, která zde postaví bytový dům a obchodní dům
Okay elektro – v roce 2009 představoval více než polovinu kapitálových příjmů,
v roce 2010 už téměř 80% kapitálových příjmů, poté byl prodej ukončen
 prodeje DHIM, HIM – společně s prodejem bytů a pozemků jediný zdroj kapitálových
příjmů v roce 2011, představuje ale spíše menší částku
1.2.4 Přijaté transfery
Přijaté transfery mají v rozpočtu města velmi výrazný podíl – představují nejvyšší část
celkových příjmů (58%). Jak již bylo řečeno výše, vývoj přijatých transferů v čase je spíše
kolísavý, ale v uplynulých pěti letech měly vždy největší podíl na celkových příjmech.
Nejvyšší částka za tyto léta byla získána v roce 2010, kdy přijaté transfery činily
přes 222 milionů Kč (tato částka byla dosažena díky prudkému zvýšení investičních transferů
– viz. tabulka č.3). V současnosti jsou přijaté transfery na úrovni 189 milionů Kč.
Část dotací získává město každý rok automaticky – to jsou tzv. nárokové dotace (hradí se
především část nákladů spojených s výkonem školství, či státní správy). O ostatní dotace
město musí žádat. Dotace jsou samozřejmě provázány s výdaji.
Při pohledu na rozložení mezi investičními a neinvestičními transfery, lze vidět,
že neinvestiční transfery převyšují transfery investiční. V současnosti se investiční transfery
podílejí na celkových přijatých transferech přibližně jednou pětinou, což je méně než v roce
2010, ale více než tomu bývalo v předchozích letech (viz. graf č.7). Investiční transfery jsou
především jednorázové a většinou se čerpají déle než jeden kalendářní/hospodářský rok.
Oproti tomu neivestiční transfery jsou často každoročně se opakujícího se charakteru.
3
Údaje ze závěrečných účtů města pro léta 2007-2011
2007 2008 2009 2010 2011
Investiční transfery 19 849,32 7 142,17 9 098,34 57 860,27 35 689,61
Neinvestiční transfery 155 793,54 154 253,94 157 058,75 164 391,65 153 351,38
Přijaté transfery celkem 175 642,86 161 396,11 166 157,09 222 251,92 189 040,99
Tabulka č.3: Vývoj investičních a neinvestičních transferů v letech 2007-2011, zdroj: vlastní
zpracování na základě údajů ze závěrečných účtů obce
Podíl investičních a neinvestičních transferů na celkových
přijatých transferech
0%
20%
40%
60%
80%
100%
2007 2008 2009 2010 2011
Investiční transfery Neinvestiční transfery
Graf č.7: Podíl investičních a neinvestičních transferů na celkových přijatých transferech v letech
2007-2011, zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ze závěrečných účtů obce
Vývoj investičních transferů
V roce 2007 nejvýznamnější investiční transfery pocházely ze Státního fondu rozvoje bydlení,
další výdaje směřovaly z kraje (a Státního fondu dopravní infrastruktury) na výstavbu
cyklostezky do blízkých Kozojídek, na rozšíření tepelné soustavy atd.. Dotace na výstavbu
cyklostezky pokračovaly i v následujícím roce. V tomto roce šly menší částky např. na
přechody či dětská hřiště. V roce 2009 byly získány dotace na další cyklostezky od Státního
fondu dopravní infrastruktury, na elektroinstalaci v místní základní škole, či na vypracování
územně analytických podkladů (z Integrovaného operačního programu).
V roce 2010, kdy se výrazně zvýšily investiční transfery, patřily mezi nejvýznamnější
investiční příjmy dotace z ROP na revitalizaci Bartolomějského náměstí, kde bude nová
dlažba, parkovací plochy, kašna, zeleň, ale i zrekonstruovaný kostel4
a také dotace z ROP na
výstavbu cyklostezky do Moravského Písku. Tyto projekty jsou hlavním důvodem zvýšení
investičních dotací v tomto roce. Čerpání dotací na tyto projekty pokračuje i v následujícím
roce. Menší částka šla v roce 2010 i na digitalizaci místního kina. V roce 2011 město obdrželo
dotaci ve výši přes 10 milionů Kč (což je částka srovnatelná s částkami na zmíněné projekty
z ROPu v tomto roce) na výstavbu nového přestupího terminálu. Dotace jsou v tomto roce
čerpány i z Integrovaného operačního programu a menší částka jde na dopravní hřiště.
Poslední dva roky se, jak je vidět z předchozího textu, začalo více uplatňovat čerpání dotací
4
http://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/napsali-o-nas/monitoring-medii-2010/veseli-nove-namesti-kostel-i-
kasna
Podíl jednotlivých tříd na celkových výdajích
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2007 2008 2009 2010 2011
Běžné výdaje (po konsolidaci) Kapitálové výdaje
z EU oproti předchozím letem, kdy šly peníze především z národních zdrojů (státní rozpočet,
státní fondy, kraj).
Neinvestiční transfery jsou získávány především na školství, kulturu (poměrně vysoké částky
jdou pravidelně např. do knihovny, nárazově např. na různé filmové či hudební akce), aktivity
týkající se sociální oblasti (např. ministerstvo práce a sociálních věcí vyplácí prostředky na
sociální dávky, příspěvky na péči apod. – tyto příjmy představují nejvyšší část neinvestičních
transferů), výkon státní správy (druhá nejvyšší část neinvestičních transferů), lesní
hospodářství atd..
1.3 Výdaje
Nejvýznamější položkou výdajů města jsou běžné výdaje. V současnosti tvoří 85% celkových
výdajů a vykazují s výjimkou roků 2009 a 2010, kdy se realizovaly větší investiční akce,
mírně rostoucí trend – viz. graf č.9. Běžné výdaje si udržují poměrně konstantní vývoj, co se
týče peněžních částek. Tyto výdaje se v čase často opakují. Kapitálové výdaje, představující
zbývajících 15%, střídavě klesají i rostou v závislosti na realizovaných investičních akcích.
Vývoj výdajů dle druhového členění v letech 2007-2011
0,00
50000,00
100000,00
150000,00
200000,00
250000,00
300000,00
2007 2008 2009 2010 2011
rok
tisíceKč
Běžné výdaje (po konsolidaci) Kapitálové výdaje
Graf č.8: Vývoj výdajů dle druhového členění v letech 2007-2011, zdroj: vlastní zpracování na
základě údajů z databází ÁRIS a ÚFIS
Graf č.9: Podíl jednotlivých tříd na celkových výdajích, zdroj: vlastní zpracování na základě údajů
z databází ÁRIS a ÚFIS
1.3.1 Běžné výdaje
Největší podíl na běžných výdajích mají:5
 sociální dávky (oddíl 41)
Na tuto oblast jde ve všech letech nejvyšší část běžných výdajů. Projevuje se zde
rostoucí trend, s výjimkou posledního roku, kdy tyto výdaje mírně poklesly a pohybují
se na úrovni cca 120 milionů Kč. Sociální dávky byly zmíněny již v části práce
týkající se přijatých transferů, vzhledem k tomu, že se k nim vážou – sem směřující
částky jsou tedy zároveň příjmy i výdaji.
 státní správa a samospráva (oddíl 61)
V každém roce jde do této oblasti částka cca 56 milionů Kč. Tyto výdaje se také vážou
na přijaté transfery.
 finanční záležitosti (oddíly 63, 36, 61 a 64)
Jedná se především o placené úroky z úvěrů a půjček, daně placené městem, finanční
vypořádání atd. V posledních pěti letech se každý rok pohybovaly na úrovni přibližně
12 milionů Kč. Výjimkou je loňský rok 2011, kdy klesly na cca 8 milionů Kč, zejména
díky tomu, že některé závazky již byly splaceny a ubyla tak část úroků.
 náklady na školství (oddíly č. 31 a v menším množství i 32)
V každém roce sem jde částka okolo 10 milionů Kč. Výjimkou je rok 2007, ve kterém
do této oblasti směřovala o polovinu vyšší částka – to bylo způsobeno výměnou oken
na místní základní škole. Některé náklady do této oblasti se vážou na přijaté transfery.
 náklady na kulturu (oddíl č. 33)
Částky směřující do této oblasti se v posledních pěti letech pohybují s většími či
menšími odklony kolem 10 milionů Kč. Nejvíce peněz sem šlo v roce 2008
(11,9 milionu Kč), kdy se zvýšila částka vydávaná na úpravu zámeckého parku.
Největší částky jsou dávány na městské kulturní centrum (kino, knihovna). V roce
2007 šlo poměrně dost peněz i na regeraci městské památkové zóny. Náklady na
kulturu se také částečně vážou na přijaté transfery.
 náklady na bydlení a komunální služby (oddíl 36)
Do této oblasti každý rok směřuje částka kolem 11 milionů Kč. Do roku 2009
vykazovaly výdaje na tuto oblast mírně rostoucí trend, od roku 2010 pak mírně klesají.
Jedná se zejména o výdaje na správu a údržbu bytů a nebytových prostor, na veřejné
osvětlení, pohřebnictví apod.. V roce 2010 se v rámci společnosnosti VESBYT,
ve které má město 100% podíl (společnost zabývající se správou a údržbou
nemovitostí), realizovaly poměrně velké výdaje na opravy zejména mateřské školy,
nebytových prostor, ale i bytů atd.. Tyto výdaje pokračují i v následujícím roce.
 náklady na ochranu životního prostředí (oddíl 37)
V každém roce jde do této oblasti částka okolo 16 milionů Kč. Od roku 2010 výdaje
sem velmi mírně narůstají na 17 milionů Kč. Největší částky směřují každoročně
na odpadové hospodářství, údržbu zeleně a očistu města.
Pokud se podíváme na běžné výdaje na základě odvětvového členění, tak nejvyšší podíl má
skupina 4 (sociální věci a politika zaměstnanosti
Obce mohou realizovat úspory na běžných výdajích díky omezení administrativního aparátu
či přísnější kontrole hospodaření svých příspěvkových organizací a poskytovatelů veřejných
služeb. Růst výdajů spojený s rozhodnutími centrální vlády, údržbou majetku a povinností
poskytovat základní služby stanovené zákonem ale ovlivnit nemůžou.
5
Údaje ze závěrečných účtů města pro léta 2007-2011
Vývoj běžných výdajů podle odvětvového členění
0,00
20 000,00
40 000,00
60 000,00
80 000,00
100 000,00
120 000,00
140 000,00
2007 2008 2009 2010 2011
rok
tisíceKč
Součet za skupinu 1 - Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
Součet za skupinu 2 - Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
Součet za skupinu 3 - Služby pro obyvatelstvo
Součet za skupinu 4 - Sociální věci a politika zaměstnanosti
Součet za skupinu 5 - Bezpečnost státu a právní ochrana
Součet za skupinu 6 - Všeobecná veřejná správa a služby
Graf č.10: Vývoj běžných výdajů podle odvětvového členění v letech 2007-2011, zdroj: vlastní
zpracování na základě údajů ze závěrečných účtů obce
1.3.2 Kapitálové výdaje
Jak již bylo řečeno, kapitálové výdaje mají narozdíl od běžných výdajů kolísavý vývoj
v závilosti na realizovaných investičních akcích. S výjimkou let 2009 a 2010, kdy se
realizovaly investiční akce většího rozsahu (v části práce o přijatých transferech již zmíněná
revitalizace Bartolomějského náměstí a výstavba několika cyklostezek) se pohybovaly na
úrovni 40-50 milionů. Ve zmíněných letech 2009 a 2010 to bylo nejprve 72 milionů Kč a
následně 88 milionů Kč.
Na tyto investice byly přijaty dotace, které ale nepokrývají úplně celou částku nákladů
(kapitálové výdaje jsou propojeny s přijatými transfery i v předchozích letech v jiných,
menších investicích). V roce 2011 se na tyto akce čerpají další dotace, ale výdaje jsou již
v zanedbatelných částkách – dotace z EU se totiž získávají zpětně. V roce 2011 k nim přibyla
dotace na výstavbu nového přestupního terminálu (přičemž investice do ní budou dobíhat
ještě v následujícím roce), ale výdaje spojené s touto investicí se realizovaly již v roce 2010
(opět platí, že se jedná o dotace z EU, které se získávají zpětně).
Největší podíl na kapitálových výdajích mají:6
 Náklady na bydlení a komunální služby – Tyto náklady mají od roku 2007, kdy byly
ze zkoumaných pěti let nejvyšší, klesající charakter. Ve zmíněném roce 2007 se
výdaje na tuto oblast realizovaly v částce 29,4 milionu Kč a šly z více než 80%
6
Údaje ze závěrečných účtů města pro léta 2007-2011
Vývoj kapitálových výdajů podle odvětvového členění
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
70000
80000
2007 2008 2009 2010 2011
rok
tisíceKč
Součet za skupinu 1 - Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
Součet za skupinu 2 - Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
Součet za skupinu 3 - Služby pro obyvatelstvo
Součet za skupinu 4 - Sociální věci a politika zaměstnanosti
Součet za skupinu 5 - Bezpečnost státu a právní ochrana
Součet za skupinu 6 - Všeobecná veřejná správa a služby
do bytového domu Hutník (jednalo se o výdaje na krytí skluzů z minulého roku),
v řádech několika milionů se pohybují ještě výdaje na projektovou dokumentaci
města. Nyní výdaje do této oblasti činí necelé 3 miliony Kč.
 Náklady na dopravu – Nejvyšší výdaje na dopravu se uskutečnily v letech 2009 a
2010, v souvislosti s již několikrát zmíněnými investicemi do Bartolomějského
náměstí (mimo jiné nový povrch silnice atd.) a cyklostezek. V roce 2009 výdaje na
dopravu činily 49,2 milionu Kč, v roce 2010 dokonce 70 milionů Kč, což
představovalo téměř 80% celkových kapitálových výdajů. V ostatních letech se
naproti tomu pohybovaly pouze v rozmezí 9-14 milionů Kč (v roce 2007 šla nejvyšší
část na autobusové nádraží a na cyklostezky, jejichž výstavba zasáhla i do
následujícího roku, ve kterém pak tvořila nejvyšší část výdajů na dopravu; v roce 2011
výdaje šly především na již zmíněný přestupní terminál).
 Náklady na sport a tělovýchovu – Výdaje do této oblasti byly nejvyšší v roce 2008
(13,5 milionu Kč), přičemž 90% těchto výdajů směřovalo do úprav koupaliště. Jednalo
se o výdaje na krytí skluzu z minulých let – koupaliště se začalo opravovat již v roce
2006. V roce 2007 byly výdaje na tento účel taktéž nejvyšší ze všech výdajů na sport a
tělovýchovu, i když se jednalo o 11 milionů nižší částku. V roce 2009 výdaje do této
oblasti poklesly na cca 1 milion Kč, ale následující rok opět výrazněji vzrostly
(nejvýznamější podíl měly výdaje na umělý trávník na místním fotbalovém hřišti a
další rekonstrukce koupaliště) a na úrovni kolem 6 milionů Kč se držely i v roce 2011,
kdy pokračovala rekonstrukce koupaliště.
 Náklady na kulturu – Nejvyšší výdaje do této oblasti se uskutečnily v roce 2009,
kdy činily přibližně 14 milionů Kč. Do té doby a i po tomto roce ale vykazují klesající
trend. V roce 2008 byly výdaje velmi nízké, nedosahovaly ani půl milionu Kč.
Ve zmíněném roce 2009 nejvyšší část výdajů do této oblasti tvořila výstavba nového
kulturního domu (necelých 12 milionů Kč). Tato výstavba pokračovala i
v následujícím roce, ale výdaje už byly nižší (přes 2 miliony Kč). Téměř stejná částka
byla v tomto roce směřována i na digitalizaci kina. V roce 2011 výdaje na kulturu činí
cca 2 miliony Kč.
Graf č.11: Vývoj kapitálových výdajů podle odvětvového členění v letech 2007-2011, zdroj: vlastní
zpracování na základě údajů ze závěrečných účtů obce
Z grafu č.11, který zobrazuje kapitálové výdaje v závislosti na odvětvovém členění, vidíme,
že největší částky jsou dávány na skupinu 2 (Průmyslový a ostatní odvětví hospodářství) a
skupinu 3 (Služby pro obyvatelstvo), přičemž výdaje na služby pro obyvatelstvo mají klesající
charakter a výdaje na skupinu 2 střídavě rostou a klesají (nejvyšší nárůst v již zmíněných
letech 2009 a 2010). Všechny ostatní skupiny představují pouze malé částky.
Co se týče plánů do budoucna, tak v roce 2012 se počítá s investicí do výstavby obchodního
domu Kaufland.
1.4 Odhady plnění rozpočtu
Co se týče odhadů plnění rozpočtu, tak obec své příjmy a výdaje spíše podhodnocuje –
skutečné plnění rozpočtu bývá vyšší než schválený rozpočet. Velmi výrazně to lze vidět
u odhadů přijatých transferů, které jsou každoročně v rozpočtu mnohonásobně menší než je
pak skutečnost (plnění v procentech v letech 2008-2009 dosahovalo přes 400%). Výjimku
tvoří kapitálové výdaje které jsou v posledních pěti letech v rozpočtu vždy nadhodnocené a
skutečnost pak bývá menší.
Jak jsou jednotlivé třídy nadhodnoceny či podhodnoceny lze vidět z následující tabulky, která
ukazuje procento plnění rozpočtu. Zajímavý je rok 2011, kdy byly kapitálové příjmy
plánovány ve výrazně větší výši, než tomu pak bylo ve skutečnosti (plnění rozpočtu bylo
jen 3%). Důvodem bylo očekávání příjmů za turistické centrum, které se ale nerealizovaly.
Plnění v procentech 2007 2008 2009 2010 2011
Daňové příjmy 105 98 93 104 97
Nedaňové příjmy 103 110 97 98 95
Kapitálové příjmy 143 98 103 94 3
Přijaté transfery 352 409 400 289 333
Příjmy celkem 243 252 253 219 200
Běžné výdaje 260 269 284 255 260
Kapitálové výdaje 63 51 75 75 35
Výdaje celkem 112 224 228 202 187
Tabulka č.4: Procento plnění rozpočtu dle jednotlivých tříd v letech 2007-2011, zdroj: vlastní
zpracování na základě údajů z databází ÁRIS a ÚFIS
Odhady týkající se financování v letech 2007 a 2008 přibližně odpovídají skutečnosti
(s výjimkou nakládání s prostředky na účtě, které byly v obou letech nadhodnoceny).
V roce 2009 byly splátky půjčených prostředků v rozpočtu mírně podhodnoceny a nakládání
s prostředky na účtě bylo naopak o téměř polovinu nadhodnoceno. V roce 2010 a 2011 bylo
financování v rozpočtu výrazně nadhodnoceno (obec nesplatila takovou částku, jako si
naplánovala a vzala si menší půjčku, než jakou měla v plánu; to samé platí v roce 2011 i pro
nakládání s penězi na účtě). 7
7
Vychází z údajů v databázích ARIS a ÚFIS
1.5 Dluh obce
Město své aktivity financuje jak z vlastních zdrojů, tak z velké části i z cizích zdrojů.
Co se týče krátkodobých závazků, ty u XY v čase kolísají, ale v posledním roce mírně
vzrostly, přičemž jejich výše činí 35,3 milionu Kč (jsou to např. závazky vůči účastníkům
sdružení, zaměstnancům, dodavatelům, daně atd.). Pro naše hodnocení jsou ale důležitější
dlouhodobé závazky, které jsou u XY jsou představovány úvěry. Dlouhodobé závazky
vykazují s výjimkou roku 2010 (kdy byly realizovány již několikrát zmíněné investiční akce)
klesající charakter. V současnosti dlouhodobé závazky činí přes 84 milionů Kč. Nové úvěry a
půjčky si město bere téměř každý rok, ale jak již bylo řečeno, celková výše půjčených
prostředků v čase klesá.
Cizí zdroje 2007 2008 2009 2010 2011
Dlouhodobé
závazky 120 510 813 117 038 900 101 303 000 109 941 122 84 175 511
Krátkodobé
závazky 31 501 511 31 111 679 41 071 948 34 831 000 35 258 494
Tabulka č.5: Cizí zdroje v letech 2007-2011, zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z rozvahy
města za jednotlivé roky
Současná výše dluhu je již zmíněných 84 042 502,84 Kč, což představuje oproti předchozímu
roku pokles o téměř 27 milionů Kč.8
Do budoucna zbývá splatit ještě 81,5 milionu Kč (většina
úvěrů má splatnost do roku 2017).9
Město je tedy poměrně dost zadlužené a splácení se
v minulosti často řešilo také novými půjčkami, což nelze hodnotit pozitivně, protože jsou
s tím spojeny další úroky. Město své závazky ale poctivě splácí a tudíž se celkový dluh
nenavyšuje, nýbrž klesá. Kromě úvěrů se na dluhu v zanedbatelné míře podílí i leasing
na automobil. Co se týče úroků, ty v roce 2011 činily 1,8 milionu Kč (viz. tabulka č.6).
Ukazatel dluhové služby nám říká kolik prostředků musí obec vynaložit na splátky svých
závazků a kolik a kolik prostředků zbude na běžný provozní chod. U města Veselí
nad Moravou výše dluhové služby k 31.12. 2011 činí 24,3%, což je ještě únosné.10
Tabulka č.6 Ukazatel dluhové služby, zdroj: Závěrečný účet města XY za rok 2011
8
Monitoring hospodaření obce (součást Závěrečného účtu města za rok 2011)
9
http://www.xyxy.cz/zadluzenost-2006-2017-odsouhlasene-splatky-06-2006-i-ks-zavazku-informace-dle-106/d-
189467/query=zadlu%C5%BEenost&p1=5835
10
Závěrečný účet města za rok 2011
Tabulka č.7 Monitoring hospodaření obce, převzato ze Závěrečného účtu města XY za rok 2011
1.6 Fondy obce
V současnosti jsou zřízeny následující fondy: Sociální fond, Fond rezerv a rozvoje, Fond
rozvoje bydlení II (tento fond slouží na opravy po povodních), Fond rozvoje bydlení III
(slouží na opravy a modernizace bytů a rodinných domů), Fond rozvoje bydlení IV (opět
slouží na opravy a modernizace bytů a rodinných domů). Nejvíce peněz je v současnosti
soustředěno ve fondu rezerv a rozvoje s vyšším úrokem (přes 21 milionů Kč). 11
Prostředky
z běžného jsou převáděny na samostatné účty fondů.
11
Příloha účetní závěrky Města XY za rok 2011, strana 14-15