Jednotlivé obory kultury 3. Přednáška DSC_0159 Obory kultury • •Muzea a galerie •Literatura a knižní kultura –Veřejné knihovny •Profesionální umění –Audiovizuální produkce vč. filmu v rámci masmédií – – DSC_0159 v USA 40% muzeí vzniklo po r. 1970. Počet muzeí v USA - American Association fo museums https://baylor-ir.tdl.org/baylor-ir/bitstream/handle/2104/4196/joseph_ettle_masters.pdf?sequence=1 Hospoda na mýtince nebo Disneyland? V USA 8300 muzeí, návštěvnost 3 návštěvy na osobu populace Zřizovatelé v USA 40% muzeí zřizováno veřejnými institucemi, 60% soukromníky (nadace milionářů- J.P. Getty trust) 40% muzeí vzniklo po roce 1970) Smyslem muzeí je zachování a zpřístupňování sbírek, publikační a osvětová činnost. Problémem sezónní návštěvnost. Vysoké fixní náklady, nízké mezní náklady na návštěvníka Virtuální muzea - v roce 2001 navštívilo virtuální MOMA v New Yorku více návštěvníků, než byl počet fyzických návštěvníků expozice (2,5 milionu) Klesá rozsah veřejné podpory, hledají sse nové zdroje a doplňkové aktivity - obchody a rfestaurace, kulturní akce, hledají se sponzoři, Problémem, že velká část sbírek nevystavena - tzv. Prado effect - v Pradu jen 10% z celkových sbírek. Německo 1,4, Rakousko - 2 návštěvy, Francie 0,9 návštěvy, Itálie 0,6 návštěvy, Polsko 0,4, Slovensko 0,7, Švýcarsko 2,1, ČR 1,1, UK 1,38 USA 2,6 návštěvy na osobu a rok čr - 1,2 návštěvy na obyvatele (EGMUS statistic Zdroj http://www.egmus.eu/nc/en/statistics/complete_data/ Muzea a galerie •Instituce pro zachovávání, interpretaci, výzkum a vystavování děl minulosti •Ve světě cca cca 55 000 muzeí, v EU • cca 19 000, v USA cca 17 500 •Kritériem úspěšnosti především návštěvnost (od 2,9 návštěvy na obyvatele v Estonsku, po 0,4 návštěvy na obyvatele v Řecku – www.egmus.eu) • • • DSC_0159 Fianncivání - změny v cenách vstupného, cenová diskriminace, předplatné, ... - doplňkové komerční aktivity - prodej předmětů z výstavy (BAuhaus lampička) - 395 EUR Gift Shop může být i internetový V pradu 90% sbírek nevystavených Turistická sezóna Muzeum Bauhausu je v Berlíně, škola vznikla ve Výmaru, pak se stěhovala do dessau a pak se přestěhovala do Berlína, kde ji rozehnali nacisté. bauhausleuchte aus glas Problémy •Vysoké fixní náklady (+ “Prado efekt“) • •Sezónní poptávka • •Růst počtu muzeí a růst důležitosti doplňkových zdrojů financování • • • DSC_0159 Bilbao - 2015 - 1,1 milionu návštěvníků, jen 180.000 z Baskicka - moderní turistická destinace Národní galerie - 2015 - 543 000 návštěvníků Kunsthistorisches Museum - 2015 - 767 000 návštěvníků Česká muzea se zatím do první stovky neprobojovala., potřebovala by alespoň 700 000 (490 000 v době ekonomické krize) Bilbao - 19 galerií v jedné budově - galerijní multiplex - Bilbao specifické - předchozí Gug muzea - New York, Benátky - velmi malá, Bilbaou byla první velká budova. - jednak trvalá expozice sbírek Guggenheima, jednak souběžně probíhající výstavy - 2015 - Jeff Koons , Basquiat (momentálně inzerované tři) - dobrá poloha - Anglie, Francie blízko, navíc u moře) - franchising v kultuře Bilbao efekt - po třech letech byl příjem na daních o 100 mil. Euro vyšší, což pokrylo náklady a ještě něco zbylo. Bilbaou navštíví obvykle kolem 1 milionu návštěvníků, z toho přibližně polovina za zahraničí. Specifické - dobré spojení do Anglie, blízko Francie, u moře. Abu Dhabí - Gugenheim Louvre - samostatný projekt, Abu Dhabí zaplatilo půl miliardy USD za užívání jména Louvre. Staví Jean Nouvell) http://www.economist.com/news/special-report/21591708-if-you-build-it-will-they-come-bilbao-effect Star museums •Existuje Bilbao efekt? • • DSC_0159 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •The Art Newspaper – Visitors Figure 2016 https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/e4/62/10/e4621085ddf196e30fcc25e43aea0a8e.jpg Muzeum Kampa - ke stálé expozici Františka Kupky zapůjčilo soubor Mondrianových obrazů a zasadilo tak stálou expozici do nového kontextu. Proběhla zápůjčka Vasilije Kandinského. Nová muzeologie - exponáty jsou zapojeny do uměle vytvořeného příběhu, což umožní prožití umění zábavnou formou. Nověš např. Muzeum vojenství v Drážďanech od Liebeskinda , kde se klade důraz na utrpení lidí. - Příběhy protéz válečných invalidů. Ovšem je problém ohlídat hranici, kdy se z toho stane show a produkce k rozptýlení, zábavní průmysl. V hlavní roli by ještě stále měly být artefakty. Komentované prohlídky pro školy - před několika málo díly. (National gallery) Nová koncepce výstav - např. GASK Nové pojetí stálé expozice GASK – Galerie Středočeského kraje v jezuitské koleji v Kutné Hoře se zásadně liší od její předchozí podoby, kde se mapovalo postupné historické budování sbírek. Liší se také od tradičního chronologického uspořádání na sebe navazujících (nebo vůči sobě se vymezujících) stylů a „-ismů“. Oproti zmíněným postupům je nová stálá expozice, představující výběr nejlepších děl ze sbírkového fondu GASK, založena na jednotlivých okruzích odpovídajících konkrétnímu úseku citového či myšlenkového rozpoložení člověka, který stojí u zrodu představených děl (například úzkost, osamocení, duchovnost, paměť, kontemplace). Název „Stavy mysli“ znázorňuje cíl více odkrývat „psychické zázemí“ vzniku díla nejen v osobní rovině tvůrce, ale i v rovině společenských a historických reálií. Místo uskupení děl v expozici čistě podle časové či slohové vzájemnosti počítá nová expozice s konfrontováním děl, která mají společný uchopitelný rozměr vnitřního života člověka. Divák tak nebude prožívat expozici jako encyklopedický výklad dějin moderního umění, ale jako „cestu lidské mysli“ napříč širokým spektrem jejích reflexí. Tímto postupem si nová stálá expozice klade za cíl vyzývat diváky k iniciativnějšímu přemýšlení nad obsahem vystavených děl. Druhá část názvu, „Za obrazem“ naznačuje snahu divákům otevřít „skrytý svět“ ležící za každým představeným exponátem ve smyslu umělcovy vnitřní představivosti a jeho (mnohdy problematického) postavení ve společnosti, ve které žil. Koneckonců jde tu o uchopení snad té nejzásadnější otázky: co je to vlastně umělec a co ho vede k výtvarnému projevu v podobě, kterou vidíme? Stálé expozice nejlepších museí - khm ve Vídni, Louvre či Zwinger vystavují trvale a stále stejně svá nejlepší díla - atraktivní hlavně pro turisty. To nejlepší ze sbírek bez ohledu na původ. Tradiční přístup, meditace před uměleckým dílem. Muzeum – Hospoda na mýtince nebo společenské centrum? •Stálé expozice - „conserve and display“ •Krátkodobé výstavy – nový kontext •Nové koncepce výstav • •Aby muzeum mohlo plnit svou úlohu ve společnosti, musí docílit, aby veřejnost chápala jeho účel a uměla využívat služeb, které jí poskytuje: –veřejnost musí muzea umět/chtít navštěvovat –musí umět/být kompetentní pracovat s informacemi, které jí muzeum poskytuje –musí se do muzea umět/chtít vracet •muzeum se musí snažit efektivně poznat potřeby svých klientů/publika DSC_0159 MK – odbor památkové péče •prohlašuje/ruší věci a jejich soubory za kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny •poskytuje dotace na podporu záchranných archeologických výzkumů, zajišťuje finanční podporu a hodnocení projektů v účelově a institucionálně zaměřeném výzkumu a vývoji v památkové péči. •Odbor má 3 oddělení: –oddělení ochrany kulturních památek, –oddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území – ekonomicko-právní oddělení. DSC_0159 http://img24.rajce.idnes.cz/d2403/14/14023/14023178_f8b63af3dd762b49582115f8802c593a/images/DSC_068 0.jpg?ver=2 http://img24.rajce.idnes.cz/d2403/14/14023/14023178_f8b63af3dd762b49582115f8802c593a/images/DSC_067 9.jpg?ver=2 Kolik lidí a s jakým demografickým a psychologickým profilem muzeum navštěvuje, jaké faktory je přiměly muzeum navštívit, jakou výstavu si nejvíce užili atd. Pokud např. členové ruší členství, potřebuji vědět, proč tomu tak je. Nelíbil se výstavní program, nebo nebyli spokojeni s programem muzea? Výzkumy jsou lepší, když jsou pravidelné a průběžné studie návštěvnosti - mapovací a časovací studiem které zkoumají prohlídky jednotlivých částí výstavy a čas strávený na výstavě, vs výzkum návštěvníků - chování návštěvníků, postoj k zařízení muzea, zaměstnnacům Na malých výstavách mají lidé tendenci strávit více času, popisky čtou jen výjimečně, navštíví méně než polovinu výstavních elementů. Dají se lépe navrhnout prostory a jednotlivé elementy výstavy Klient •odkud čerpáme informace o uživatelích/návštěvnících/klientech? –skladba návštěvníků z prodaných vstupenek (pokud je odstupňované vstupné) – –sociologické průzkumy – zdroj informací pro tvorbu marketingové strategie, podrobné zmapování cílových skupin – –Časové a mapovací studie (např. pouze jedna třetina lidí navštívila celou výstavu, většina navštívila polovinu výstavy, asi 20% prošlo bez zastavení). – (více např. Seller, B. Paying Attention: Visitors and Museum Exhibitions) • DSC_0159 Ve světě navštěvovány více výšepříjmovými a lépe vzdělanými vrstvami V USA polovina návštěvníků ve Smithonians byla mezi 26 a 48 roky První výzkum Pierre Bourdie v 60. letech - výzkum uěmleckého muzea - zjistil , že pro vyšší vrstvy. V ařadě dalších výzkumů po celém světě se prokázala trvalá tedence - návštěvník muzea je vzdlanější, má vyšší příjmy, vyšší sociální status, ženy mírně převládají nad muži, Charakteristické znaky návštěvníků muzeí (Slovensko, r. 2001) •Identifikace charakteristických znaků lidí, kteří muzea navštěvují • •více žen než mužů (ale není rozhodující převaha) •51% lidí do 29 let, nejpočetnější skupina 20-29 let; •ve věku 30-49 let další největší skupina – 33% •muzea navštěvují zejména mladí lidé a lidé ve středním věku •zejména lidé se středním a vysokoškolským vzděláním •zejména studenti a zaměstnanci •Plné vstupné do muzeí platí třetina osob, třetina snížené a třetina chodí zadarmo (31%). • DSC_0159 Smithonian museum, Washington DSC_0159 • Bostonské staré Muzeum krásných umění Dvě otázky Jak uspořádat prostor? Jak udržet pozornost? giftshop, kavárna v olovině trasy - Uffizzi Něco si osvojili supermarkety - nejdražší zboží ve výši očí, levné dole (ohýbání, špatný přístup Nečastěji nakupované zboží po celé ploše - aby to člověk musel probloudit celé. Bonbonyy u pokladen - giftshop Benjamin Gilman, 1916, ´muzejní únava´ (Gilman, B. 1916. “Museum Fatigue”. The Scientific Monthly 2 (1). American Association for the Advancement of Science: 62–74) DSC_0159 • Fig. 2. Hauteur des vitrines : évaluation par le conservateur Index přitažlivosti - podíl lidí, kteří se před exponátem zastavili, k celkovému počtu návštěvníků Index rychlsti prohlídky - celková velikost výstavy v metrech ku čsu strávenému - malé výstavy 35 m2/min. velké výstavní rpostory 60 m2/min. Index svědomitého návštěvníka - kolik návštěvníků se zastaví alespoň před polovinou eyxponátů Pro audit obnov stálých expozic, DSC_0159 • Židle od Marie Jetelové před Muzeem Kampa, sleněná pyramida na nádvoří Louvru. světové výstavy - Crystal Palace, Eiffelova věž. Bilbao - velký pes BITGOOD, Stephen. Visitor Orientatition and Circulation: Some General Principles. Visitor Behaviour, 1992, ročník 7, číslo 3, s. 1516. • DSC_0159 • Lidé mají tendence přibližovat se k významným památkám, velkým objektům, zvukům, pohyblivým exponátům nebo zvířatům. Toho mohou využít tvůrci výstav, pokud chtějí přilákat návštěvníky nebo ovlivnit jejich směr prohlídky. • • Návštěvníci vcházejí do prostor, kde se shromažďují lidé, dokud tento prostor není příliš přeplněn (což by mělo za následek opačný efekt). • • Pokud jsou v místnostech otevřené dveře, návštěvníci mají pokušení opouštět prostory dříve, než si prohlédnou všechny předměty. • • Lidé mají silné tendence pohybovat se po stejných podlahových krytinách (koberce, dřevo, apod.), dokud je pomocí orientačních značek nenasměrujeme jinam. • • Návštěvníci chodí často po výstavních prostorách rovně, dokud je něco nepřinutí tento směr změnit. Štěně - Jef Koons - Bilbao - součást trvalé expozice Eiffelova věž - vstup do areálu Světové výstavy při příležitosti 100 výročí Franc . revoluce - orientační bod, měla vydržet jen 20 let • https://www.bluffton.edu/homepages/facstaff/sullivanm/spain/bilbao/koonspuppy/0016.jpg https://heavyeditorial.files.wordpress.com/2015/03/3404131.jpg?quality=65&strip=all&strip=all Muzea a galerie •Období let 1998-2003 – velké změny. K těm nejdůležitějším patří: –přijetí zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, –rozsáhlé změny majetkové i organizační spojené s reformou veřejné správy • • • • DSC_0159 Sankce - pokuty - za porušení vývozu až 10 milionů, když se nevede správně evidence, až 1 mil. Kč Sbírka se musí trvale nacházet na území ČR a mít nejméně 5 předmětů Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy •ukládá základní povinnosti vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy, tedy zejména muzeím a galeriím, ve vztahu k uchovávání a správě sbírek muzejní povahy. • •Navazuje na oborovou legislativu existující od roku 1960, ale povinnosti vlastníků a správců sbírek stanoví konkrétně a závazně a umožňuje vymáhání jejich dodržování. • •Centrální evidence sbírek (CES) - informační systém přístupný veřejnosti. DSC_0159 Muzea a galerie půjčují svoje předměty, mohou si vynutit zápůjčku z partnerské galerie. /Národní galerie chce po franfurtské galerii reciproční zápůjčku na vástavu Albrechta Altdorfera ZÁKON 122/2000 Do centrální evidence ministerstvo zapíše sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek. Sbírky ostatních vlastníků se do centrální evidence zapíší, jestliže o tom rozhodne ministerstvo na základě žádosti vlastníka sbírky. (3) Ministerstvo zapíše do centrální evidence pouze sbírku, která se trvale nachází na území České republiky a která obsahuje nejméně 5 sbírkových předmětů. posuzování souboru předmětů si ministerstvo vyžádá stanovisko Rady pro centrální evidenci sbírek ( Sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty zapsané v centrální evidenci lze vyvážet z území České republiky pouze z důvodů vystavování, veřejného předvádění vzhledu, popřípadě funkce, preparace, konzervování, restaurování nebo vědeckého zkoumání, a to na dobu určitou a na základě povolení ministerstva. Info o vývozech - výroční zpráva Ministerstva kultury. •V CES bylo v r. 2017 zapsáno 404 sbírek, strukturovaných na cca 2 670 oborových částí („podsbírek“), obsahujících přes 65 milionů sbírkových předmětů, podle nichž lze tyto předměty identifikovat ve sbírkové evidenci vlastníků a správců. •CES je průběžně aktualizována. •Zákon také umožňuje mezinárodní výměnu kulturních hodnot, jíž je zejména vystavování sbírkových předmětů v zahraničí. –V roce 2014 to bylo 110 povolení k vývozu sbírkových předmětů, týkaly se 3 270 sbírkových předmětů v hodnotě 5 mld. Kč. DSC_0159 Muzeum Litoměřice - 2013 - při inventarizaci postrádají 1713 sbírkových předmětů. Reforma VS v muzejnictví •zasáhla do organizační struktury českého muzejnictví, •přinesla razantní změny majetkové. –Až do roku 2001 všechna větší muzea a všechny galerie (muzea výtvarného umění) státní a také většina obecních muzeí spravovala státní sbírky. – Počínaje rokem 2001 a následně pak v roce 2003 přešlo více než 90 sbírkově velmi bohatých muzeí a galerií do majetku a působnosti krajů. DSC_0159 ČR – dle zřizovatele (2015) DSC_0159 Ministerstvo kultury 20 3,3% Jiné ministerstvo 6 1,0% Kraj 97 16,1% Město nebo obec 272 45,1% Církev či náboženská společnost 9 1,5% Památkový ústav 8 1,3% Vysoká škola 9 1,5% Nevládní nezisková organizace 71 11,8% Podnikatelský subjekt 57 9,5% Soukromá osoba 42 7,0% Jiný zřizovatel 12 2,0% Celkem 603 100,0% Zdroj: Asociace muzeí a galerií V r. 2006 to bylo 565 • Centrum pro informační technologie v muzejnictví (CITeM) při Moravském zemském muzeu; • Centrum pro prezentaci kulturního dědictví při Národním muzeu; • Centrum nových strategií muzejní prezentace při Moravské galerii v Brně; • Metodické centrum konzervace při Technickém muzeu v Brně; • Metodické centrum muzejní pedagogiky při Moravském zemském muzeu; • Metodické centrum pro muzea v přírodě při Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm; • Metodické centrum pro muzea výtvarného umění při Národní galerii v Praze; • Metodické centrum knižní kultury při Památníku národního písemnictví; Koncepce rozvoje muzejnictví •Významným nástrojem prosazování Kulturní politiky státu v oblasti péče o movité kulturní dědictví. • •Síť metodických center •Posílení akvizic •Zlepšen péče o sbírky muzejní povahy •Podpora dobrovolnictví, donátorství a kulturního turismu • • •Návštěvnost muzeí a galerií mírně narůstá, osciluje mezi 11 a 12 miliony návštěvníků ročně. •Soběstačnost muzeí a galerií ve správě obcí a krajů se pohybuje kolem 18%. DSC_0159 • DSC_0159 Podpora rozvoje oblasti muzeí a galerií •naplňování programu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (ISO) – účelové dotace na vybavení objektů, v nichž jsou uloženy předměty movitého kulturního dědictví, elektrickými zabezpečovacími systémy, mechanickými zábranami a systémy ochrany klimatu •Evidence a dokumentace •výkupy předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu. –přístup správci všech sbírek muzejní povahy ve vlastnictví České republiky, krajů a obcí, zapsaných v CES. •dotace na ochranu proti nepříznivým vlivům prostředí, konkrétně dotace na vybavování restaurátorských, konzervátorských a preparátorských pracovišť •dotace na vybavování depozitářů a expozic a dotace na náročné restaurování, konzervaci a preparaci sbírkových předmětů, –přístup vlastníci, resp. správci, všech sbírek muzejní povahy zapsaných v CES. DSC_0159 Knižní trhy historickou součástí kulturního průmyslu – Benátky, Nizozemí – i dnes 5% HDP, Z rejstříku ISBN nelze vyškrtávat Počet knižních titulů na milion obyvatel - u nás 1509 titulů, v Německu 1156, ve Francii 1008 v roce 2013. Jsme jedni z prvních na světě. Z 24 velkých nakladatelů je 11 vysokých škol. Zbytečný zákon - nic v něm není, jen co má být uvedeno v knize - rok vydání, ISBN, autor, ..., pokuty, když to tam není (50 000) a povinnost výtisku. Literatura a knižní kultura •Základním právním předpisem, který přímým způsobem upravuje vydavatelskou činnost, je –zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, –vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích (ve znění vyhlášky č. 156/2003 Sb.). – •Celkový počet vydavatelů –Registrováno 4 875 subjektů (2010), z uvedeného počtu však soustavněji vydává asi polovina. V roce 2015 vydalo alespoň jednu knihu 2 587subjektů, 242 vydavatelů vydá ročně 11 – 100 titulů, – –více než 100 titulů pak vydává, jestliže pomineme vydavatelství vysokých škol, jen 24 vydavatelských subjektů (2015). – –Obrat knižního trhu (2015) cca 7,5 mld. Kč DSC_0159 Grantové okruhy 1.Podpora vydávání české literatury (jednoletý a víceletý grant) umělecká díla původní české literatury a literatur národnostních menšin v tištěné podobě i v podobě textově obrazové / komiksy díla literární vědy a souvisejících oborů 2.Podpora vydávání debutů české literatury (jednoletý grant) 3.Podpora vydávání překladové literatury (jednoletý a víceletý grant) překlady umělecké literatury překlady děl literární vědy a souvisejících oborů 4.Podpora vydávání literární děl s velmi náročnou ediční a redakční přípravou vydávání sebraných spisů, především jejich kritických vydání a náročných edicí (i víceletý grant) 5.Podpora vydávání původní české ilustrované literatury pro děti a mládež (jednoletý i dvouletý grant) MK - oddělení literatury a knihoven •Jeho legislativní a správní činnost zahrnuje oblast vzniku literárního díla, jeho publikování, šíření a jeho propagaci jako součásti státní kulturní prezentace. • •Podpora státu v oblasti literatury a knižní kultury •Podpora vydávání nekomerčních děl české literatury, děl lit. vědy a kritiky –9,9 mil. Kč (2016) •podpora vydávání literárních sborníků a periodik, (3,6 mil. Kč) •Podpora ostatních literárních projektů - 7 mil. Kč •Podpora překladu české literatury – 5,5 mil. Kč • DSC_0159 Brožur je kolem 3 tisíc Statistiky Národní knihovny •Struktura naší knižní produkce v posledních letech zásadně nemění: –Počet vydávaných knih (včetně brožur) dlouhodobě mírně roste (2004 – 15.749; 2008 – 18.520; 2013 – 17 876, 2015 – 18.282) Roční obrat knižního trhu cca 7 mld. Kč –Převažují knihy v češtině (2004 - 84 %; 2015 – 87,3%). –V cizojazyčné produkci knih českých nakladatelů výrazně dominuje angličtina, dále pak němčina a ruština. – –Poměr překladů k původní české literatuře zůstává již po několik let na stejné úrovni, překlady tvoří zhruba jednu třetinu celkové české knižní produkce. –Podíl beletrie na celkové knižní produkci ČR činí v posledních letech něco kolem 28 %, což odpovídá průměrnému trendu většiny ostatních evropských literatur. –Přestože u vydávání dětské literatury naopak pokračuje setrvalý trend nárůstu počtu vydávaných titulů, zůstává podíl této knižní produkce oproti celku zhruba 4 %. DSC_0159 „K obecnému prospěchu lidí vědy“ – jak sám napsal - otevřel vatikánskou knihovnu už v roce 1451 papež Mikuláš V., humanista vlastním jménem Tommaso Parentucelli. Fondy přístupné původně jen členům papežské kurie, tak jsou už více než 560 let dostupné čtenářům z venku. Dodnes do Vatikánské knihovny přijíždějí pracovat badatelé z celého světa, právě ti také novou publikaci nejvíce ocení. Jak totiž výstižně napsal prefekt Vatikánské knihovny, nejde sice o labyrint, ale rozhodně o složité „město“, kde je nutné poznat jednotlivé „čtvrti“ a pak nejrůznější „rodiny“, jež ho obývají. Průvodce tedy charakterizuje každý fond či sbírku, sleduje jejich dějiny, popisuje jejich rozsah a naznačuje obsah, uvádí v jakých katalozích jsou zahrnuty a odkazuje na eventuální literaturu, tomu kterému fondu věnovanou. Jedním slovem – poskytuje badateli všechny přístupové klíče, vysvětluje prefekt Vatikánské knihovny pro nedělní přílohu italského deníku Sole 24 ore. Vatikánská apoštolská knihovna, jak zní celý její název, uchovává zhruba 180 tisíc rukopisných svazků a dalších milión šest set tisíc tištěných knih, z toho 8 600 inkunábulí. Kromě toho má ve svých sbírkách 300 tisíc mincí a medailí, 150 tisíc starých tisků, kreseb a matricí. Dnes nejdéle fungující veřejná knihovna pro veřejnost. Povinný výtisk pro knihovnu z knih tištěných na území Benátska - 1603 Povinné výtisky - Národní knihovna 2, MZK 1, Věd. knihovna v Olomouci 1regionální výtik - vydavatelé v daném regionu dané Krajské knihovně. Veřejné knihovny •1451 – vatikánská knihovna •1603 – povinné výtisky • •komplexní legislativní úprava oblasti knihovnictví, zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), a příslušných prováděcích předpisů: –vyhláška č. 88/2002 Sb., k provedení knihovního zákona, –nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla na poskytování dotací na podporu knihoven. –novelizace zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, včetně prováděcího předpisu –zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon), jež určuje vydavateli povinnost bezplatně odevzdat z každého vydání periodického tisku stanovený počet exemplářů vybraným knihovnám. Veřejné knihovny •3 knihovny zřizuje MK ČR (Národní knihovna ČR, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, MZK v Brně) •Kraje zřizují Krajské knihovny •Valnou většinu knihoven zřizují obce • •Knihovny zřízené dle zákona č. 257/2001 Sb., jsou zapsány v evidenci knihoven. •Databáze evidence je veřejně přístupným informačním systémem dostupným na webových stránkách MK. • •Příjem = Příjem z poplatků + příspěvek zřizovatele –Poplatky u nás roční předplatné (ojediněle na knihu) •Z behaviorálního hlediska se jedná o model “fitness“ –Poptávka se neřídí výší poplatku, ale velikostí a kvalitou knihovního fondu (více Locher, L. "Public Library Fees in Germany,„ Journal of Cultural Economics, roč. 29, pages 313-324 ) – –KJM – soběstačnost cca 10% • DSC_0159 Fialová linie - počet návštěvníků knihoven - stále více služeb, kvůli kterým není potřeba registrace. Ti, kteří využili internet v knihovnách, zúčastnili se kulturní nebo vzdělávací akce, nebo využili on-line služeb. Zdroj: Statistika kultury, 2015 • • • • • • příjem z korunových poplatků velmi malý - 11 milionů cca 3% celkových příjmů oproti oproti příjmům z obch. využití filmu, z příjmů podle aut. zákona a z podílu na výnosech celkem 200 milionů a transfery z veř. rozpočtů 227 milionů. Rozvoj a distribuce filmů), cca 115. mil EUR ročně distribuce, festivaly, přístup na trh, European cinemas Roční rozpočet 25 milionů EUR, podpora vzniku evropského audiovizuálního průmyslu Podpora filmu v ČR •Fond kinematografie (příjmy z výnosů reklam komerčních televizí, z obchodního využití filmů dle autorského zákona, z podílu na výnosech podpořených projektů, splátky poskytnutých výpomocí, příjmy z 1% ceny lístku) • •Mezinárodní fond EUROIMAGES ( původně zřízen na podporu koprodukcí alespoň dvou členských států a distribuce v evropských zemích) • •Program Kreativní Evropa - MEDIA (pro zvyšování konkurenceschopnosti a oběhu evr. děl na mezinárodním trhu) DSC_0159 •Odborná organizace státní památkové péče –Národní památkový úřad DSC_0159 Skutečné příjmy Fondu kinematografie (do r. 2013 FPPRČK) Skutečné příjmy Fondu kinematografie (mil. Kč) • • • http://www.borovan.cz/wp-content/uploads/fond-2.jpg DSC_0159 Dina, dcera jasnovidky Film vypráví příběh dospívající dívky Diny, která zdědila proti své vůli nadpřirozené schopnosti své matky - jasnovidky. Lidé, kteří pohlédnou do jejích očí, jakoby se dívali do zrcadla své vlastní duše, odhalí jim vše, za co se cítí provinile. Matka Diny se dostane do zajetí vládce Dunarka a její dcera musí najít způsob, jak ji osvobodit. Zaplete se přitom do nebezpečného boje o moc a především o svůj vlastní život. Scénář filmu vznikl na základě čtyř knižních fantasy bestsellerů The Shamer Chronicles dánské autorky Lene Kaaberbolové. de facto DPH alespoň 70 minut film, nebo 40 minut díl seriálu náklady nad určitou hranici - alespoň 15 milionů u filmu jdoucího do kin či do televize, 2 miliony u dokumentu a 8 milionů u epizody seriálu. NOVELA - nevyčerpané prostředkyx pobídek se nebudou vracet, ale převedou se do nového roku. Žádat bude možné kdykoliv během roku, tři měsíce před zahájením natáčení - doteď se žádalo rok předem, některé porjekty jen napůl, pak se nerealiovaly, ale zavazely v systému. Maďarsko je největší konkurent. Díky agresivní podpoře se tam točí drtivá většina amerických velkofilmů, vznikla tam kvůli tomu tři nová studia s více než dvaceti ateliéry. V Česku je podle filmařů systém pro zahraniční investory stále jen těžko pochopitelný a nepředvídatelný. Stát vkládá peníze do fondu, investor se registruje, točí, audituje, vykazuje a nakonec se mu vrátí až pětina nákladů. Předem však nikdo s jistotou neví, kolik peněz ve fondu bude, zda a kolik na investora vyjde. Prakticky totožné pobídky ve Velké Británii http://www.britishfilmcommission.org.uk/film-production/uk-film-tax-relief/ Program podpory českého filmového průmyslu •V okolních zemích existují pobídky pro zahraniční filmaře • •V ČR od roku 2009 zavedeny také -investor bude moci žádat o vrácení až 20% utracených nákladů, které investoval do českých služeb a zboží • •http://www.fondkinematografie.cz/ , kulturní test, DSC_0159 Filharmonie • • DSC_0159 Divadla DSC_0159 -Nejčastěji příspěvková organizace města 48,2% rozpočtu z obcí, 29,5 % z tržeb, 18,7% ze státního rozpočtu, 2,6% z kraje (2014) • MK – odbor památkové péče •prohlašuje/ruší věci a jejich soubory za kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny •poskytuje dotace na podporu záchranných archeologických výzkumů, zajišťuje finanční podporu a hodnocení projektů v účelově a institucionálně zaměřeném výzkumu a vývoji v památkové péči. •Odbor má 3 oddělení: –oddělení ochrany kulturních památek, –oddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území – ekonomicko-právní oddělení. DSC_0159