Projekty ve veřejné správě 1 Evropské fondy, jejich fungování a kontrolní mechanismy v ČR Mgr. Bc. David Póč Katedra veřejné ekonomie Evropská regionální politika a její historický průmět (1)  Klíčovou koncepcí je „solidarita“ „soudržnost“  Realizace efektivní regionální politiky v EU je aktuálně podpořena alokací více než třetiny rozpočtu EU  Důležitá historická data: 1) 1957 Římská smlouva – v její preambuli je formulace, že je třeba „posílit jednotu svých ekonomik a zajistit harmonický rozvoj snižováním rozdílů mezi různými regiony a zmírňováním zaostalosti méně rozvinutých oblastí“ 2) 1958 Založení prvních dvou sektorových fondů - Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) 3) 1975 Vytvoření Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) 4) 1986 Jednotným evropským aktem se vytvářejí podmínky pro skutečnou politiku soudržnosti 5) 1989–1993 Na vrcholné schůzce v Bruselu v únoru 1988 dochází k celkové přestavbě fungování fondů solidarity, nyní nazývaných „strukturálními fondy“ 6) 1992 Ve smlouvě o Evropské unii, která vstoupila v platnost v roce 1993, je soudržnost definována jako jeden z hlavních cílů Unie vedle hospodářské a měnové unie a jednotného trhu Evropská regionální politika a její historický průmět (2) 7) 1994–1999 Na vrcholné schůzce v Edinburghu (prosinec 1992) je rozhodnuto, že na politiku soudržnosti bude přiděleno téměř 200 miliard ECU (v cenách roku 1997), tedy třetina rozpočtu Společenství. Strukturální fondy jsou navíc doplněny o Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR). Na podporu hospodářského a sociálního rozvoje a ochranu životního prostředí v kandidátských zemích střední a východní Evropy je určen Nástroj předsvtupních strukturálních politik (ISPA) a Speciální předsvstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova (SAPARD); ty doplňují program PHARE, který existuje již od roku 1989 8) 2000–2001 Vrcholná schůzka v Lisabonu (březen 2000) schvaluje strategii zaměřenou na zaměstnanost, která má z Unie udělat „do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku založenou na znalostech.“ Následně je tzv. Lisabonská strategie doplněna o koncepci trvale udržitelného rozvoje na summitu v Göteborgu (červen 2001) 9) 2002 Vrcholná schůzka v Kodani (prosinec 2002) končí vyslovením souhlasu s podmínkami pro přijetí deseti nových členských států Unie. 10) 2004 Dne 18. února předkládá Evropská komise svůj návrh reformy politiky soudržnosti na období 2007–2013, nazvaný „Nové partnerství pro soudržnost, konvergenci, konkurenceschopnost, spolupráci“, a 1. května Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko vstupují do Evropské unie. Proč je v EU regionální politika jednou z klíčových priorit?  Rozdíly – značné sociální a ekonomické rozdíly mezi regiony v EU  Solidarita – snaha snížit disproporce mezi regiony a členskými státy Programové období 2014-2020  Dohoda o partnerství  Snížení počtu operačních programů v komparaci s 2007-2013  Celkem 20 programů z nichž je 8 velkých/sektorových  Nahrazení ROPů novým Integrálním regionálním operačním programem IROP  Větší provázanost mezi OP – administrativa, spolufinancování ad. Řídící orgán  Hlavní zásadou při využívání prostředků z rozpočtu EU je přísné oddělení linie řídící, platební a kontrolní  Řídicím orgánem se rozumí orgán zodpovědný za účelné, efektivní a hospodárné řízení a provádění programu v souladu se zásadami řádného finančního řízení.  Např. Operační program Zaměstnanost – Ministerstvo práce a sociálních věcí, OP Doprava – Ministerstvo dopravy, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Hlavní funkce Řídícího orgánu  Obecně každý ŘO odpovídá za zavedení a udržování řídícího a kontrolního systému v souladu s požadavky Evropské komise, příslušných předpisů ES a národní legislativy: zjišťuje zda projekty určené ke spolufinancování z prostředků rozpočtu EU jsou vybírány na základě kritérií relevantních pro daný program zajišťuje existenci systému pro záznam a uchování účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci v rámci programu zajišťuje soulad uskutečňovaných operací s národními pravidly a pravidly ES týkajícími se způsobilosti výdajů, zadávání veřejných zakázek, veřejné podpory, ochrany životního prostředí, rovných příležitostí a zákazu diskriminace zajišťuje, že příjemci a jiné subjekty zapojené do realizace operací vedou účetnictví či daňovou evidenci dle podmínek uvedených v příslušné metodice poskytuje Evropské komisy informace, které ji umožní posouzení velkých projektů  ŘO má právo své rozhodovací pravomoci delegovat na Zprostředkující subjekty (ZS). Nelze však delegovat celkovou odpovědnost za řízení programů.  Konečnou zodpovědnost za implementaci jednotlivých programů nesou ministři, do jejichž působnosti spadá daný program. V případě ROPů je zodpovědnost transponována na jednotlivé předsedy Regionálních rad. Platební a certifikační orgán (PCO)  Platebním a certifikačním orgánem se rozumí orgán zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu EU (resp. ESI fondů) a certifikaci výdajů dle příslušných nařízení k ESIF či dalším fondům.  Hlavní funkce PCO: spravuje prostředky z rozpočtu EU na účtech zřízených u ČNB vypracovává a předkládá žádosti o průběžné a závěrečné platby Evropské komisi pro všechny programy na základě výkazů výdajů předložených ŘO přijímá platby z Evropské komise pro účely certifikace ověřuje řádné fungování řídícího a kontrolního systému na všech úrovních implementace vytváří a aktualizuje metodické dokumenty pro zavádění certifikace výdajů rozpočtu EU a pro finanční toky a kontrolu prostředků z rozpočtu EU vrací neoprávněně vyplacené výdaje, včetně úroků z nich, EVropské komisi, nebylo-li v souladu s pravidly ES rozhodnuto o jejich realokaci v rámci programu, ve kterém k neoprávněnému čerpání prostředků došlo Auditní orgán (AO)  Orgán zodpovědný za zajištění provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému programu a za vykonávání činností v souladu s obecným nařízením k fondům. Funkci AO vykonává aktuálně speciálně zřízený Odbor 52 MF ČR – Auditní orgán.  Hlavní funkce AO: zajišťuje audit připravenosti řídících a kontrolních systémů programů předkládá Evropské komisi nejpozději do 12 měsíců od schválení příslušného programu zprávu posuzující nastavení řídících a kontrolních systémů programu včetně stanoviska k jejich souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů ES předkládá Evropské komisi do 9 měsíců po schválení příslušného programu strategii auditu zahrnující subjekty, které budou audity provádět zajišťuje provádění auditu ve veřejné správě za účelem ověření účinného fungování řídících a kontrolních systémů operačních programů zajišťuje provádění auditu ve veřejné správě na vhodném vzorku operací pro ověření výdajů vykázaných Evropské komisi vydává každoročně pro Evropskou komisi stanovisko k tomu, zda fungování řídícího a kontrolního systému poskytuje přiměřenou záruku, že výkazy výdajů předložené Evropské komisi jsou správné a že související transakce jsou zákonné a řádné  AO nese odpovědnost za zajištění výše uvedených činností s tím, že při zachování vlastní odpovědnosti může vybrané činnosti delegovat na další auditní subjekty.  Je přípustná pouze jedna úroveň pověření k výkonu výše uvedených činností (tj. auditní subjekt nemůže činnostmi pověřit další subjekt), a to na smluvním základě Monitorovací výbor (MV)  ŘO zřizují MV pro každý program nejpozději do 3 měsíců po vydání rozhodnutí Evropské komise o schválení daného programu.  Hlavní funkce MV: do 6 měsíců od schválení programu posuzuje a schvaluje kritéria (navržená ŘO) pro výběr projektů spolufinancovaných v rámci příslušného programu posuzuje a schvaluje kritéria (navržená ŘO) pro výběr projektů spolufinancovaných v rámci příslušného programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování pravidelně posuzuje pokrok dosažený při implementaci programu, zejména s ohledem na dosažení stanovených cílů posuzuje a schvaluje výroční a závěrečnou zprávu o provádění před jejím odesláním Evropské komisi je informován o výroční kontrolní zprávě a o veškerých souvisejících připomínkách vznesených Evropskou komisí po přezkoumání této zprávy navrhuje ŘO úpravy nebo přezkoumání programu, které by mohly přispět k dosažení jeho cílů nebo zlepšit jeho řízení Obecné zásady vedení účetnictví na úrovni příjemců Příjemci jsou povinni vést účetnictví nebo daňovou evidenci v souladu s předpisy ČR. Příjemci, kteří vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jsou povinni vést analytickou evidenci s vazbou ke konkrétnímu projektu.  Příjemci, kteří nevedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jsou povinni vést, v případě příjmu prostředků z rozpočtu EU, daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, rozšířenou o níže uvedené požadavky, které budou uvedeny v Rozhodnutí o poskytnutí dotace/Rozhodnutí o financování akce/Smlouvě o poskytnutí dotace, a to, že: příslušný doklad musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu ve smyslu § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (s výjimkou bodu f) pro subjekty, které nevedou účetnictví, ale daňovou evidenci); předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně chronologicky vedené způsobem zaručujícím jejich trvalost; při kontrole příjemce poskytne na vyžádání kontrolnímu orgánu daňovou evidenci v plném rozsahu; uskutečněné příjmy a výdaje jsou analyticky vedeny ve vztahu k příslušnému projektu, ke kterému se vážou, tzn. že na dokladech musí být jednoznačně uvedeno, ke kterému projektu se vztahují. Popř. v úvěrové smlouvě při poskytování návratné pomoci z prostředků z rozpočtu EU či jiném písemném právním aktu, na jehož základě jsou poskytovány prostředky na projekty spolufinancované z rozpočtu EU.  Příjemci musí být schopni průkazně všechny operace dokladovat dle relevantních nařízení ES při následných kontrolách a auditech. Princip financování a kontroly finanční podpory  Valná většina finanční podpory je v ČR vyplácena platebními jednotkami ve formě zpětného proplácení nákladů  Metoda zálohového financování  Všechny náklady musí být prokazatelně doloženy příslušnými doklady (více viz. Zákon o účetnictví) a musí spadat do uznatelných nákladů definovaných v konkrétním operačním programu či Iniciativě  Nutnost efektivní kontroly ze strany samotného příjemce a průběžné audity ze strany řídících a platebních orgánů  Význam principu spolufinancování v 2014-2020 Požadavky na příjemce finanční podpory  Hlavním referenčním materiálem je tzv. Příručky/Pravidla  Definuje rozpočtování a finanční řízení, vedení účetnictví, práci s veřejnou podporou, vztahy s projektovými partnery či konkrétní publicitu  Hlavním prvkem je správné dodržování koncepce hospodaření s veřejnými financemi (např. plné respektování Zákona o veřejných zakázkách)  Prvky kontroly jsou implicitně zařazeny i pro příjemce (nutnost sestavování např. Zpráv o realizaci) i ze strany řídícího orgánu (audity, kontrola finančních dokladů a prokazatelnosti výdajů) Rozpočet a finanční řízení  Hlavní pravidlo – žádná změna nesmí narušit charakter a hlavní záměr projektu  Řídící orgán musí být o změně – řízení změn  I přes původně stanovený rozpočet se proplácí náklady skutečné, efektivně vynaložené v rámci projektu  Zákaz příjemce provádět jakékoli transakce s prostředky projektu pokud to přímo nesouvisí s projektem Účetní doklady u jednotlivých příjemců  Specifické vedení účetních dokladů – nutnost členění podle základních skupin dané účetní jednotky  Nutnost archivace většiny dokladů i 10 let po obdržení závěrečné platby projektu  Přesné specifikace týkající se osobních nákladů, cestovních výdajů, nákupu zařízení a vybavení či nákupu služeb  Problematičnost tzv. neuznatelných výdajů – úroky z půjček, vedení běžného účtu, některé daně (např. daň silniční či daň z nemovitostí), výdaje na práce či školení povinné ze zákona Problematika veřejné podpory  Obecně je samozřejmě tato forma podpory v EU zakázána, ale pro tyto programy je zde výjimka Evropské komise – relevantní rozhodnutí např. pro OP RLZ je Rozhodnutí ÚOHS čj.: VP/S 81/04 ze dne 24.4.2004, relevantní právní předpisy EU jsou to Nařízení č.2204/2002 a Nařízení č.68/2001 reflektované v legislativě ČR v podobě Zákona č.59/2000 Sb., o veřejné podpoře  Míra podpory se konkrétně řídí specifickými pravidla podle jednotlivých typů aktivit (školení, investiční akce atd.)  Jasně dané výjimky z veřejné podpory – např. konzultační a poradenské služby mohou být příjemci maximálně do 50% uznatelných nákladů s tím, že podporovaná služba nemá charakter trvalých či pravidelných činností Děkuji za pozornost!