Demografie – blok 1
DEMOGRAFICKÉ JEVY A PROCESY, VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI, ZDROJE INFORMACÍ O OBYVATELSTVU,
SČÍTÁNÍ LIDU

•DEMOGRAFICKÉ JEVY A PROCESY
•
•Demografické události (jevy) jsou významné události v lidském životě, které jako hromadné jevy
utvářejí průběh demografické reprodukce
•
•Všechny demografické jevy jsou vázány na lidské jedince a jedná se o takové vztahy lidí, které
vznikají bezprostředně při jejich demografické reprodukci
•
•Nejvýznamnějšími demografickými událostmi jsou narození a úmrtí, ze kterých jsou odvozeny procesy
porodnosti a úmrtnosti
•
•Zvláštním druhem úmrtí jsou potraty, ze kterých se odvozuje potratovost
•

•Ostatní události ovlivňují demografickou reprodukci zprostředkovaně - uzavírání sňatků
(sňatečnost) a jejich rušení (rozvodovost) ovlivňuje porodnost, nemoci (nemocnost) ovlivňují
úmrtnost..
•
•Při studiu reprodukce je však nutné všímat si také těchto událostí, proto jsou demografickými
událostmi i sňatek, rozvod, ovdovění, nemoc a další
•Tyto události se evidují a poté se studují jako hromadné jevy, nikoli tedy jako individuální
události v životě jedince
•
•Demografické události se dále „upraví“ do procesů porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti,
rozvodovosti, potratovosti.. a poté se analyzují a hledají se pravidelnosti a důležité
charakteristiky jejich vývoje
•

•DEMOGRAFICKÉ PROCESY
•
•Demografický proces znamená, že jedinec prožívá změnu svého stavu, událost pro jedince znamená
skutečný přechod z jednoho stavu do druhého, neboli je to uskutečnění procesu
•
•např. úmrtnost - proces, při kterém jedinec přechází ze stavu "žijící" do stavu "zemřelý"; úmrtí -
uskutečnění přechodu ze stavu žijící do stavu zemřelý pro určitého daného jedince
•pozitivnější příklad je stav “svobodný“ a stav “sezdaný“, posléze “rozvedený“…

•Každý z demografických procesů se projevuje demografickou událostí:
•
•Porodnost narozením
•Úmrtnost úmrtím
•Potratovost potratem
•Sňatečnost uzavřením manželství
•Rozvodovost rozvodem
•Migrace stěhováním
•….
•

•Základní podmínkou studia demografických jevů a procesů je získávání demografických informací – ty
se získávají především statistickým popisem
•
•Předpokladem pro zpracování a vyhodnocení demografických jevů a procesů je tedy zajištění kvalitní
datové základny, což vyžaduje:
•   - přesné definování jevu (např. „živě narozené dítě“)
•   - registraci v době nebo bezprostředně po sledované události (např. narození, úmrtí)
•   - zajištění úplnosti dat o daném souboru (např. věk všech obyvatel)
•
•

•HISTORIE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY
•
•V pozadí zájmu o demografickou statistiku (zpočátku zejména vývoj obyvatelstva) stály ryze
praktické důvody
•
•   Jaké to asi byly důvody?

1)
1)Nejprve pouze snaha zjistit výsledný efekt populačního vývoje – počet lidí – zdroj vojenské,
hospodářské a politické síly a moci státu
2)
2)Od starověku podněcovaly zájem o zjištění počtu lidí také obavy z možného přelidnění světa a
nedostatku obživy pro obyvatelstvo
•    (Populační teorie Thomase Malthuse…)

•Odhady počtu obyvatelstva, založené na primitivních a neúplných soupisech osob, byly velmi
nedokonalé až fantastické
•
•I dnes (v době počítačové modelace) je velmi obtížné zpětně odhadovat počet obyvatel ve
staro/středověku – historická retrospektiva je složitá, nemá ověřitelný základ (a co teprve odhady
do budoucna..)
•
•Evropa
•Kolem roku 1000: 25-30 mil. obyvatel
•Kolem roku 1300: 70-100 mil.
•Od poloviny 16. století začíná počet obyvatel rychleji růst (výjimky: Třicetiletá válka, různé
velké epidemie, morové rány a hladomory..)
•Současnost: 745 mil. obyvatel

•DATA O OBYVATELSTVU SVĚTA: ZDROJE
•
•http://www.prb.org/Publications/Datasheets/2017/2017-world-population-data-sheet.aspx
•
•https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/rankorderguide.html
•
•http://data.un.org/Data.aspx?d=POP&f=tableCode%3A22
•
•http://pxweb2.stat.fi/Database/Kansainvalisen_tiedon_tietokanta/databasetree_en.asp
•

•
•
•Který demografický proces se začal sledovat nejdříve? Kde a proč?

•
•John Graunt (1620 - 1674), zakladatel demografie, se zabýval úmrtností jako jednou ze složek
demografické reprodukce
•
•Jako první objevil při studiu úmrtnosti v Londýně určité zákonitosti, platné pro celé soubory
•.. odhalil např. poměr mezi počtem mužů a žen v populaci a stabilní poměr mezi počtem narozených
chlapců a děvčat, stanovil jej poměrem 14:13 ve prospěch chlapců
•
•Své objevy shrnul v knize: Natural and political Observations made upon the Bills of Mortality
(1662); první „bills“ se v Londýně objevily již v polovině 16. století
•
•
•
•
•

•Použil záznamů o úmrtích a částečně křtech ve farnosti poblíž Londýna jako základnu systematické
dedukce o vývoji úmrtnosti; stanovil stacionární poměr narozených chlapců a děvčat, resp. mužů a
žen
•
mgraunt_1105387181

bill-of-mortality-1 Bill_of_Mortality



•William Petty (1623 - 1687) – anglický lékař (epidemiolog), politický ekonom, statistik, demograf
a kartograf…, přednášel na univerzitě
•Nejznámnější dílo: Politická aritmetika (1672)
- začíná pracovat s teorií pravděpodobnosti a „odhadu“, která je schopna předvídat mnohé události
•zabýval se statistickými zákonitostmi populačního vývoje, daleko před
•   Malthusem pozoroval potenciál lidské
•   populace k obtížně
•   kontrolovatelnému růstu

•Edmund Halley (1656 - 1742) - anglický astronom, geofyzik, matematik, meteorolog a demograf
•na konci 17. století zkonstruoval první úmrtnostní tabulky na základě záznamů o úmrtích a porodech
a odhadl předpokládané počty lidí v relativně uzavřené, stacionární populaci podle jednotlivých
věkových skupin za poměrně dlouhé období (84 let)
•(znám především jako „objevitel“
•   komety, resp. předpověděl její
•   pravidelný pohyb a
•   návrat na rok 1758...)

•Johann Sussmilch (1770 - 1767) – německý luteránský duchovní, ovlivněn Grauntovým dílem
•první formuloval "zákonitosti čísel", věnoval se studiu úmrtnosti a statistických zákonitostí
•Jeho největší zásluhou je, že vzbudil široký zájem o nejrůznější stránky demografické reprodukce
•Nejvýznamnější dílo: Božský řád - zkoumal sekundární poměr pohlaví (co to je?), je to boží vůle,
je potřeba mnoho mužů, aby ještě zbyli pro službu bohu..

•Nové zkoumání otázek demografické reprodukce souviselo s rozšířením pramenné základny rokem roku
1700 v Anglii a ve Francii (daňové soupisy, lokální součty obyvatel..)
Postupně se k sledování úmrtnosti přidávaly další jevy/ukazatele – porodnost, sňatečnost,
plodnost…, a různé propočty a analytické ukazatele

•
•Studium populačních otázek na konci 18. a po celé 19. století bylo ovlivněno rostoucím zájmem o
ekonomické, sociální a politické problémy, a to především ve vyspělejší západní Evropě
•
•Během 19. století došlo k největšímu pokroku ve výzkumu procesu úmrtnosti
•Rozšířily se znalosti o podmínkách, které působí na četnost úmrtí a zlepšily se i metody jejich
analýzy
•To vedlo k zavedení měr úmrtnosti podle věku a pohlaví i metody přímé a nepřímé standardizace
•
•Otázky porodnosti byly zatím mnohem méně středem pozornosti a metodicky významné práce v této
oblasti byly spíše výjimkou

•
•Thomas Robert Malthus (1766 - 1834) - pastor anglikánské církve a profesor nových dějin a
ekonomie, „symbol“ všech autorů, kteří se staví nepříznivě k početnímu růstu obyvatelstva
•problematikou demografické reprodukce se hlouběji nezabýval, pouze vyjádřil a formalizoval vztah
mezi růstem úživných prostředků a početním růstem populace a povýšil ho na zákon
•
•Jeho „Populační princip“ (1798) spočívá v tom, že růst obyvatelstva neustále směřuje k převýšení
hranice dané prostředky obživy

•
•Malthus při formulaci svých myšlenek patrně vycházel z empirických dat zkoumajících nárůst
populace ve Spojených státech
•
•Ta se prudce rozvíjela díky velmi početné imigraci z Evropy a také díky posunutí věkové hranice
vstupu do manželství na mnohem nižší úroveň ve srovnání s Evropou
•
•To vše tvořilo v té době dosti extrémní případ dočasně prudce expandující populace žijící ve velmi
příznivých podmínkách

•
•Malthuse vyděsilo, když si spočítal, že populace USA se může zdvojnásobit za pouhých 25 let a na
základě této úvahy sepsal svoji esej
•
•Jako protilék vůči nekontrolovatelnému růstu populace Malthus navrhoval sexuální zdrženlivost…

•Obecně k jeho teorii:
•Populace rostou geometrickou řadou, obživa aritmetickou
•Sociální bída a nezaměstnanost jsou tudíž důsledky příliš rychlého rozmnožování lidí
•Tato zákonitost měla svou historickou platnost, neplatila však již v době, kdy tento zákon
vyslovil!
•
mmalthus_1105394234

•Malthusovy názory se tedy v této době ocitly pod palbou silné kritiky
•
•Už někteří jeho současníci tvrdili, že populační tlak může být problémem v některých místech, ale
bude překonán pokrokem, což se skutečně stalo v průběhu 19.století v Evropě, USA…, a děje se tak
dodnes po celém světě
•
•Např. marxisté neviděli jako příčinu chudoby populační růst, ale kapitalismus
•
•Malthus si rovněž nezískal kladné body prohlášením, že chudí lidé jsou prakticky zbyteční...
•
•
•
•

•Díky Malthusovi se ovšem zvýšil celkový zájem o demografickou reprodukci, je považován za jednoho
ze zakladatelů demografie
•
•Odhalil západoevropský systém plodnosti založený na odložení vstupu do manželství
•
•Také jeho prognóza o tom, že větší bohatství nepovede k dramatickému růstu populace, ale
k navýšení komfortu, se ukázala jako správná
•
•Rovněž myšlenka kontroly porodnosti našla uplatnění, avšak až sto let po sepsání teorie
•

•
•Přes všechny Malthusovy správné postřehy ho však nejvíce proslavil výrok o geometrickém růstu
populací a aritmetickém růstu zdrojů, který se neukázal jako pravdivý
•
•  Co si o tom všem myslíte? Nemůže nastat situace, že se svět ocitne v populační a potravinové
krizi? Nebo už v ní částečně je?

•
•Adolf Lambert Quetelet (1796 - 1874) – belgický demograf a statistik
•zpřesnil statistické zjišťování demografických dat, vypracoval zásady moderních sčítání lidu, ty
poprvé uplatnil při belgickém sčítání lidu v roce 1846 (kdy bylo první moderní sčítání lidu v
českých zemích?)
•v roce 1853 založil Mezinárodní statistický ústav, od roku 1911 má sídlo v Haagu

•Wilhelm Lexis (1837 - 1914) – německý statistik a ekonom, navrhl demografickou síť a koncepčně
připravil konstrukci hrubé a čisté míry reprodukce
•Axel Gustav Sundbärg (1857 - 1917) - švédský demograf, publikoval klasifikaci věkových struktur v
roce 1900

•
•Ve 20. století se v demografii nadále rozvíjely tendence nastoupené v minulosti
•
•Silnou složkou se stává zejména demografická metodologie a na ní navazující demografická analýza
•
•Méně se rozvíjely syntetické studie a demografické teorie
•
•Tento vývoj, nastoupený na přelomu 19. a 20. století, je důsledkem rozšiřující se datové základny,
zkvalitnění dat a zároveň i důsledkem stability vývoje demografických systémů (nebyly velké válečné
konflikty…)

•STATISTICKÉ PRAMENY K VÝVOJI OBYVATELSTVA V ČESKÝCH ZEMÍCH
•
•1. Předstatistické období
•Asi do poloviny 18.století
•Nejstarší - mimodemografické zdroje (antropologické), nepsaná podoba
•Později – soupisy a zápisy za účelem vybírání daní, odvodů k vojsku, zjištění majetku
•16. stol. – v zemi České sečtena města, městečka, zámky, tvrze, vesnice, dvory, ale i hospodáři
•„Berní rolla“ (1654), nejdůležitější pramen pro odhad počtu obyvatelstva po třicetileté válce  -
potřeba získání příjmu pro obnovu a chod země
•(Co je to berní/berně?)
•

110708155000 110708154919



Berni_rula_headings



110716123558



•2. Období soupisů obyvatelstva
•
•Berní rollu je možné považovat za první systematickou demografickou akci v českých zemích
•
•V roce 1748 na ni navázal první rustikální katastr tereziánský (podobně koncipovaný) a následovaly
další (druhý katastr rustikální, dominikální katastr a josefínský katastr)
•
•(Co to je rustikální a dominikální?)
•
•

110708155043



•Od poloviny 18. století jsou dalším a významnějším zdrojem poznání o obyvatelstvu již skutečné
soupisy obyvatelstva (populační soupisy)
•
•První soupis obyvatelstva z roku 1754 za Marie Terezie – konskripční tabulka – obce s údaji o
počtu obyvatelstva podle pohlaví a pěti věkových skupin (0-15, 15-20, 20-40, 40-50, 50+), soupisy
poté označovány také jako konskripce
•

•Jednalo se o výjimečný počin, který proběhl na celém území státu souběžně
•
•Konskripce však byla prováděna „dvojkolejně“, jak církevními, tak politickými úřady
•
•Konskripce měly být prováděny každý rok, ale to bylo i vzhledem k četným externím okolnostem
(válka s Pruskem) nereálné

•
•Byly také dosti nepřesné, odporovaly si, výsledky dalších konskripcí neodpovídaly vývoji a sledu
demografických i dalších událostí
•
•V roce 1770 byly zrušeny církevní konskripce, politické soupisy se začaly provádět ve spolupráci s
vojenskými orgány (Josef II)
•
•
•
•
•
•
•
•Od roku 1807 zajišťovaly konskripce již jen orgány veřejné správy (jedny data), byly každoročně
aktualizovány (až do roku 1826)
•

•3. Období sčítání lidu
•
•První soupis, který byl označen jako sčítání proběhl dle nových nařízení v roce 1830, měl však
neuspokojivé výsledky a v dalším roce byl opakován
•
•Pak probíhaly soupisy každý třetí rok až do roku 1851 (podle starých předpisů josefínské doby)
•
•Mezitím se zdokonalila statistická věda i technika, bylo potřeba doplnit podmínky úplnosti a
správnosti získávaných výsledků
•        výsledek: sčítání bude provedeno jediným orgánem ve státě k jedinému dni (zákon z roku
1857 platící pro celou rakouskou monarchii)
•
•(Proč byly preferovány takové požadavky?)
•

•V roce 1857 tak proběhlo první sčítání vyhovující základním novodobým požadavkům
•
•ALE!!! Za první moderní sčítání lidu v rakouské monarchii se označuje až sčítání k 31.PROSINCI
1869
•
•Ve stejném roce byl vydán zákon, který stanovoval, že sčítání se mají konat v desetiletých
obdobích v letech končících nulou, a to k 31.prosinci roku
•
•Takto proběhla sčítání v letech 1880, 1890, 1900 a 1910
•
•

•
•
•Sčítáno mělo být (a bylo) přítomné obyvatelstvo, v místě, kde se právě nacházelo v „rozhodný
okamžik“ sčítání, tj. k 31.12., což ovšem způsobovalo nemalé problémy
•
•Československá sčítání lidu po 1. světové válce navázala na rakouskou tradici (kontinuita dat,
moderní obsah..) a postupně se zdokonalovala

File:1869 census 1.JPG File:1869 census 2.JPG






•
•Upustilo se od rozhodného okamžiku k 31.12
•
•Další sčítání lidu se tak uskutečnila v letech 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001
(většinou na začátku března nebo prosince)
•(Proč to nejsou roky končící nulou a chybí 1940?)
•
•Ve 20. letech se předpokládalo, že sčítání budou prováděna, podle vzoru z anglosaských zemí, po
pěti letech, ale včas se od toho upustilo
•(Proč asi?)
•

•NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZMĚNY VE SČÍTÁNÍCH LIDU
•
•1921
•Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, a to na základě
„mateřského jazyka“ a nikoliv „obcovací řeči“, jak tomu bylo za Rakouska
•(Co myslíte, proč tato změna?)
•
•1930
•K novým znakům patřily: minulé bydliště sčítaných, pokud osoba nebyla sečtena v obci svého
narození („rodáci“), místo přistěhování do místa, kde byla osoba sčítána a plodnost žen
•

•1950
•Byl uskutečněn také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů („národní sčítání
1950“)
•Poslední sčítání zpracované za tzv. přítomné obyvatelstvo
•Nadlouho poslední sčítání, kdy se zjišťovala příslušnost k církvi
•Nová definice národnosti: „příslušnost k národu s jehož kulturním a pracovním společenstvím je
sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí“
•První oficiální název: „sčítání lidu, domů a bytů“, data o obyvatelstvu a objektech bydlení se
však ještě nepodařilo vzájemně propojit




•1961
•
•Poprvé provedeno za bydlící obyvatelstvo a podle koncepce tzv. cenzových domácností (možnost
zjištění struktury domácností a rodin – důležité!)
•
•Poprvé se zjišťovaly údaje o dojížďce do zaměstnání (velmi důležitý krok nejen pro dopravní
obslužnost!!) mezi okresy i do větších měst
•
•Získaná data za bydlící obyvatelstvo umožnila následně založit a vést roční bilance obyvatelstva
podle řady kritérií
•

•1970
•Poprvé bylo ke zpracování výsledků využito velkokapacitního sálového počítače CDC 3300 (tzv. děrné
štítky)
•
•Poprvé byly výsledky zpracovány za tzv. základní sídelní jednotky - zsj („lokality“ na venkově a
„urbanistické obvody“ ve vybraných městech)
•
•Nové zjišťovací znaky: rómské obyvatelstvo, rodné číslo, státní příslušnost, v rámci dojížďky do
zaměstnání a škol její doba, vzdálenost, frekvence a použitý dopravní prostředek; vybavení
domácností některými předměty dlouhodobého užívání
•

247i2 eniac



xsedivy_historie-26
derne-stitky


•Jen pro zajímavost – děrných štítků bylo použito ke sčítání lidu v USA již v roce 1890! (ale jakým
způsobem?)
•
•Zajišťovala ho dnešní firma IBM, která se tehdy jmenovala Computing Tabulating Recording a
zabývala se výrobou předmětů denní potřeby jako vah, automatických kráječů masa, hodin pro kontrolu
pracovní doby a dalšího vybavení
•
•Poněkud nešťastně se firma IBM „proslavila“ za 2. světové války, kdy se její registrační automaty
IBM (modely Hollerith, ze závodu Dehomag) postupně začaly používat v 78 koncentračních a
vyhlazovacích táborech nacistického Německa

•
•1980
•Za základě výsledků byl založen „centrální registr obyvatelstva“ (samostatný registrační lístek,
předáno správám SNB, dnes již prakticky nefunkční)
•
•Prohloubení dat o plodnosti žen, třídění zsj podle typů a velikostí – jinak žádné významnější
změny
•
•Zpracování výsledků proběhlo na sálovém počítači Cyber 180
•
•Údaje ve formě číselných kódů byly převedeny na magnetické pásky (výsledky tištěné i na
„mikrofiších“)
•

•1991
•Poslední československé sčítání lidu
•
•Znovu zařazena otázka na mateřský jazyk a trvalé bydliště v době narození sčítané osoby
•
•Znovu zařazena otázka na náboženské vyznání
•
•Zjišťovaly se navíc tzv. objekty individuální rekreace (chaty a chalupy a tzv. „vyčleněné“ chalupy
z domovního fondu) – velmi významné pro cestovní ruch!! (bohužel naposledy…)
•
•

•Změnil se způsob zjišťování ekonomické aktivity a společenských skupin
•
•Velmi výrazná změna se týkala klasifikace národností
•(Co to tehdy v reálu znamenalo?)
•
•Výsledky zpracovány ve výpočetním středisku FSÚ opět na počítači Cyber 180; poprvé plně
databázovány v elektronické podobě

800x800_uderne_stredisko ksc_01 MEV407985_vietnam_factory P2P512ed8__MG_8737



•
•2001
•Sčítání proběhlo v souladu s metodickými doporučeními OSN a Eurostatu
•
•Tři formuláře: sčítací list osob, bytový list a domovní list
•
•Nové otázky: druhé nebo další zaměstnání, vybavení domácností počítačem
•
•Vypuštěné otázky: vybavenost domácností mrazničkou, automatickou pračkou a televizorem

•v rámci cestovního ruchu se sledovaly pouze neobydlené byty sloužící k rekreaci
•
•Data pořízena poprvé optickým čtením a zpracována v databázi Oracle
•
•(Jakou „formou“ u nás dlouhodobě sčítání probíhá? Kdo předává a vybírá sčítací formuláře?
•Pamatujete si – asi z vyprávění, zpráv.. - jaké byly při posledních sčítáních problémy a s čím?)
•

•2011
•26.2 – 6.3.: spuštění bezplatného infocentra, roznáška letáků, domluvení termínů
•
•7.3. – 25.3.: sčítací komisaři začínají roznášet formuláře – list sčítací osoby + pro majitele a
uživatele bytu bytový list + pro majitele a správce domů domovní list
•
•25.3. – 26.3.: půlnoc z 25. na 26.3. je rozhodným okamžikem sčítání, informace se do formulářů
vyplňují podle toho, co platí v tuhle chvíli (např. pokud se dítě narodí hodinu po půlnoci, tak se
nezapočte k danému sčítání)
•

•26.3. – 14.4.: odevzdávání vyplněných formulářů
-Osobní odevzdání sčítacímu komisaři
-On-line vyplnění na internetu (novinka)
-Zdarma poštou v obálce s předtištěnou adresou
-
•I při on-line vyplňování na internetu bylo třeba převzít papírový formulář s unikátními kódy
•
•Podle průzkumů asi 1/3 lidí oprávněných se sčítat vyplnila dotazník přes internet

•Sčítací list osob vyplňovali všichni lidé přítomní v „rozhodný okamžik sčítání“ na území České
republiky bez ohledu na to, zda bydleli v bytě, ubytovacím zařízení nebo jiném objektu
•
•Formulář se vyplňoval i za osoby dočasně nepřítomné, pokud v bytě či jiném zařízení fakticky
bydlely a byly členy domácnosti
•
•Za nezletilou (nezpůsobilou) osobu poskytl údaje její zákonný zástupce
•

•Novinky ve sčítání 2011
•
•Přibylo: on-line vyplnění, registrované partnerství, lidé bez domovů, vybavenost domu či bytu
internetem (nikoliv počet připojených počítačů)..
•
•Nezjišťuje se: vybavenost domácností (lednička, televizor, automobil, chata..), příjmy a výdaje
domácností..
•
•Pokuta až 10 tis. při bojkotu
•
•Kolik si myslíte, že celá ta akce stála?

235230



•DALŠÍ ZDROJE DAT O OBYVATELSTVU V ČR
•
•Jedná se většinou o data demografické povahy:
•
1)Evidence přirozeného pohybu (narození, úmrtí, ale i sňatky, rozvody a potraty – evidují matriky,
soudy a zdravotnická zařízení – data následně zasílány ČSÚ)
2)
2)Evidence stěhování (vnitrostátní/vnitřní a zahraniční/vnější migrace; nejednotná a často se
měnící metodika        obtížnost srovnání)
•
•(Jaký migrační pohyb se u nás dnes prakticky nedá podchytit?)

•3) Populační registr (průběžná registrace obyvatel pod rodným číslem – vybrané záznamy z evidence
přirozeného pohybu a stěhování)
•
•
•4) Zvláštní šetření (většinou „výběrová“ šetření a mikrocensy)
•
•(Co to jsou výběrová šetření a mikrocensy?)
•

•Předností výběrových statistických šetření (mikrocensů) je jejich pohotovost a hospodárnost
•
•Provádějí se jako:
•doplněk sčítání lidu nebo evidence demografických událostí a jsou při nich sledovány jevy, které
není účelné sledovat u všech obyvatel
•náhrada základní dokumentace především  formou mikrocensu, kdy rozsah zjišťovaných znaků může být
větší a levnější než u sčítání lidu
•doplněk speciální evidence, např. výběrová statistika ukončených případů pracovní neschopnosti
•jednorázová šetření, např. šetření populačního klimatu
•

•U nás nejčastěji: výběrová šetření zdravotního stavu a životního stylu, příjmů jedinců či
domácností…, nejznámější a největší je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS – zaměstnanost,
nezaměstnanost, věk, vzdělání, ekonomické postavení…)
•
•Data o obyvatelstvu ČR: zdroj
•
•https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide
•
•https://www.czso.cz/csu/czso/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-ctvrtletni-udaje-3-
ctvrtleti-2016
•
•
•Časopis Demografie (ČR, ale i Evropa a svět..)
•

STRUKTURA
 OBYVATELSTVA


•STRUKTURA OBYVATELSTVA
•PODLE POHLAVÍ A VĚKU (základní demografické struktury obyvatelstva)
•
•Pohlaví obyvatelstva je jednou z charakteristik, která může přispět k typologii populace
•Poměr pohlaví je výsledkem několika spolupůsobících fenoménů:
1)Poměr pohlaví živě narozených dětí (sekundární index maskulinity) (Jak je tomu ve světě a v ČR?)
2)Pohlavně diferencovaná úmrtnost (mužská nadúmrtnost) (Ve kterém věku asi začíná a proč?)
3)Zevní faktory jako jsou druhy migrace, dramatické události (války)..
•

•Poměr pohlaví se vyjadřuje buď jako podíl mužů a žen v populaci (koeficient maskulinity či
feminity, v %) nebo jako počet mužů na 100 (1000) žen (index maskulinity) či obráceně (feminity),
vyjádřený v % nebo promilích
•
•
•
•
•Podíl žen byl v českých zemích vždy „o něco“ vyšší než podíl mužů a pohyboval se mezi 51-54 % (v
roce 2016: 51 %)
•
•

•
•Ve světě jsou rozdíly mezi ekonomicky vyspělými „západními“ zeměmi - většinou ženy převažují nad
muži, např. USA 103/100, GER 104, FRA 106, ČR 106, ale Rusko 116, Ukrajina a Lotyšsko 117 …
•(Proč tak vysoká čísla?)
•
•V islámských zemích (a některých ostrovech) je tomu naopak, počet žen je nižší: např. Záp.Sahara
89/100, S.Arábie 82, Omán 77, ale SAE 49!!
•(Proč tak nízká čísla?)
•

•
•Poměr pohlaví M/Ž (ima - svět) – odhad
1)Při narození: 107/100
•(Arménie 115, Azerbajdžán 114.., Indie 112, Čína 111, Taiwan 109.. Albánie 110..)
1)Do 15let: 106/100
2)15-64 let:102/100
3)65+: 78/100
4)
4)Celá populace: 101/100







Human sex ratio ve světě



mapa303



graf_imaskulinity_1109928181



•Věkové složení obyvatelstva
•Je výsledkem populačního vývoje zhruba 100 let
•Je důležitou biologickou charakteristikou populace
•Věková struktura je podrobně prezentována podle jednotek věku nebo kalendářních let narození nebo
agregovaně podle různých charakteristických věkových skupin (nejčastěji pětileté, ale i jednoleté
věkové skupiny)
•
•Nejčastěji používaným způsobem interpretace věkové struktury obyvatelstva je tzv. věková pyramida
•Vedle věkové struktury umožňuje současně graficky znázornit i strukturu obyvatelstva podle pohlaví
•

•Její podstatou jsou dva spojené grafy, resp. dvojitý histogram početnosti mužů a žen
•
•V levé části grafu jsou údaje pro muže, v pravé části pro ženy
•
•Na vodorovnou osu se nanáší počet obyvatel, na svislou osu jednoleté či pětileté věkové kategorie
•
•V grafickém znázornění věkové pyramidy se zobrazují veškeré nepravidelnosti způsobené jakýmikoliv
událostmi v historii dané populace (války, populační boom, epidemie, hospodářské krize, období
konjunktury, apod.)

•Jednou z dříve užívaných typologií obyvatelstva, jejíž základy jsou přeneseně využívány dodnes je
klasifikace švédského demografa G. Sundbärga (1900), jenž vyslovil zákonitost, vztahující se
k věkové struktuře
•Sundbärg rozdělil obyvatelstvo podle věku na tři základní skupiny – dětskou (0-14 let),
reprodukční (15-49) a postreprodukční (50 a více), jejichž základ je určen tzv. reprodukčním
(rodivým) věkem žen (15–49 let)
•Reprodukční složka tvoří zhruba 50 % členů populace
pyramidy_final

•
•Neplést reprodukční a produktivní věk!!
•
•Podle zastoupené dětské a postreprodukční složky je možné určit tři populační typy:
1)Progresivní typ (s výraznou převahou dětské složky nad postreprodukční – modelově 400:500:100)
2)Stacionární typ (dětská a postreprodukční složka jsou téměř vyrovnány – 265:505:230)
3)Regresivní typ (postreprodukční složka převažuje nad dětskou 200:500:300)
•(Který typ je dnes typický pro vyspělé země, rozvojové země či ČR?)









































































2. DV                                   SO podle věku
Věková skladba obyvatelstva: 1955
                 1955                                           2006

2008






•
•https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/index.html?lang=cz
•
•

•Specifické vlivy projevující se ve věkové struktuře České republiky:
•obecně výrazná převaha žen ve vyšších věkových kategoriích, zhruba od padesátého roku života
(typické pro většinu zemí ekonomicky vyspělého světa)
•snížení počtu narozených v období 1. světové války (1914 – 1918; stále ještě patrný zářez ve
věkové pyramidě),
•snížení počtu narozených v době světové hospodářské krize (1930 – 1935)
•vzestup míry porodnosti již od počátku čtyřicátých let v době nacistické okupace, a zejména po 2.
světové válce
•pokles porodnosti na přelomu padesátých a  šedesátých let – legalizace interrupcí,
•krátké mírné oživení v polovině šedesátých let - pronatalitní opatření,
•pokles porodnosti na konci šedesátých let - společensko-ekonomická krize
•prudký nárůst úrovně porodnosti v první polovině sedmdesátých let - pronatalitní opatření (kohorty
1974 a 1975 jsou početně nejsilnější v celé české populaci),
•hluboký pokles porodnosti od poloviny devadesátých let - reakce na změněnou politickou a
sociálně-ekonomickou situaci v zemi po roce 1989,
•mírný nárůst porodnosti po roce 2000 - silné ročníky (ženy) z poloviny sedmdesátých let se
dostávají do věku, kdy začínají rodit děti - rozšiřuje se základna pyramidy,
•prudší pokles porodnosti od roku 2010 – konec současné populační vlny, dále kolísání porodnosti

•Základní věkové složení obyvatelstva
•Tím se rozumí třídění podle tří velkých věkových skupin, které jsou mezinárodně srovnatelné:
•   0-14 let, 15-64 (59), 65 (60) a více let
•Toto členění se primárně neváže na reprodukční věk a základní typy obyvatelstva, je spojeno s
ekonomickou aktivitou, resp. neaktivitou
•Index stáří
•
•
•Index ekonomického zatížení
•

Svět 2017
Zdroj: 2017 World population data sheet (http://www.prb.org)





Česká republika



http://www.demografie.info/user/img/article/120326_kamca_graf1_1332749389.jpg
0dhad dětské a poproduktivní složky obyvatelstva ČR mezi lety 2009-2065 (v %)


•Rok 1990
• děti do 15 let: 21,0 %, 65+ : 12,6 %
•Rok 2017
•děti do 15 let: 15,7 %, 65 + : 19,2 %
•
•         rokem 2006 byl zahájen trend převahy starší populace nad dětmi a tento se bude nadále
zrychlovat, jak budou hranici 65 let překračovat početně silnější generace narozené v době 2.
světové války a zvláště v prvních letech po ní
•
•Index stáří 2017: 122,2 %
•




indexstari



Výsledek obrázku pro index stáří a průměrný věk obyvatel 2014



•Populační projekce ČSÚ z roku 2004 (střední varianta):
•
•Po zvýšení úhrnné plodnosti až na 1,6 dítěte (reálné maximum bylo 1,5) na jednu ženu a ročním
kladném saldu migrace 25 tis. a více osob začne opětovný úbytek obyvatelstva
•
•Počet narozených poklesne opět pod 90 tis. při stále rostoucím počtu seniorů
•
•Rok 2020: 20 % osob ve věku 65+, 2050: 30 %
•

•
•Průměrný věk obyvatel ČR v roce 2017: 42,2 roku (muži: 40,7; ženy: 43,9) a tento neustále roste
•(Průměrný věk vs. věkový medián a modální věk?)
•
•Aktuálně má nejvyšší průměrný věk Královehradecký a Zlínský kraj (42,9)! Praha je až na 11. místě
(41,9) a již několik let stagnuje…jak to?
•
•Věkový medián 2017: 41,5 roku (nižší než průměrný věk)
•

Průměrný věk obyvatel podle krajů k 31. 12. 2017






Aktuálně má nejvyšší průměrný věk Královehradecký a Zlínský kraj (42,7)!
Praha je až na 5. místě (42,0) a již několik let stagnuje…


Výpočet průměrného věku – prostý či vážený aritmetický průměr






https://www.visualcapitalist.com/animation-rapidly-aging-western-world/europe-median-age/



Další struktury/diferenciace obyvatelstva
•Rodina a domácnost
•Rasová, etnická, národnostní a jazyková diferenciace obyvatelstva
•Diferenciace obyvatelstva podle úrovně vzdělání
•Diferenciace obyvatelstva podle náboženského vyznání
•Ekonomická a sociálně třídní diferenciace obyvatelstva
•
•
•

•
•Lidská rasa - je velká skupina lidí s podobnými, dědičně podmíněnými, antropologickými znaky -
barva pleti, barva a tvar vlasů a očí, tvar lebky,nosů, rtů …-, kterými se jednotlivé rasy od sebe
navzájem odlišují
•
•europoidní (bílá, evropsko-asijská)
•- tvoří asi 50 % světové populace. V důsledků evropské expanze europoidní rasa osídlila všechny
části světa.Nejvíce jsou příslušníci bílé rasy zastoupeni v Evropě, Severní Americe, JZ Asii,
Austrálii, arabské Africe …
•
•
Rasová struktura

•
•mongoloidní (žlutá, asijsko-americká)
•- zastupuje asi 40% lidstva. Nejvíce je zastoupena v Asii ale také např: v Severní Americe, na
Madagaskaru …
•
•ekvatoriální (černá, negroidní, africko-australská) •- tvoří asi 10% světové populace. Domovem
černé rasy je střední a jižní Afrika, dále se s ní setkáváme v Austrálii a Oceánii - Nové Guinei

•Současné rasové složení světadílů je vzhledem k migracím obyvatelstva pestré. Výsledkem těchto
migrací je míšení základních lidských ras a vznik tzv. přechodných ras – míšenců
•
•mulat - kříženec europoidní a ekvatoriální rasy - bělocha a černocha •mestik - kříženec europoidní
rasy a mongoloidní rasy - indiána a bělocha •zambo - kříženec ekvatoriální rasy a mongoloidní rasy
- indiána a černocha •kreol - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy - Španěla a indiána




USA – vývoj rasové struktury















•Struktura obyvatelstva podle národnosti v ČR
•Historické diferenciační vlivy:
•1) Přirozená reprodukce obyvatelstva (průmyslová revoluce, sílící německá menšina)
•2) Vystěhovalectví (postihovalo více průmyslové oblasti s většinovým německým obyvatelstvem)
•3) Definice národnosti odvozovaná za Rakouska-Uherska z tzv. „obcovací řeči“
•
•Data pouze ze sčítání lidu!!
•V roce 1930: česká národnost 7,30 mil.
•                       německá 3,15 mil.
•                       polská 93 tis.
•                       slovenská 44 tis.
•                       ukrajinská a ruská 23 tis.
•                       ……

•Specifikum: „československá“ národnost u sčítání 1921 a 1930
•Vlastní deklarace národnosti v roce 1991, objevila se „moravská“ národnost (1,4 mil. osob, 13,2 %
populace) a slezská národnost (44 tis.)
•Sčítání 2001: česká národnost 90,4 %
•                       moravská 3,7 %
•                       slovenská 1,9 %
•                       polská 0,5 %
•                       německá 0,4 %
•                       ukrajinská, vietnamská 0,2 %
•Z hlediska národnosti je ČR velmi jednotná
•Rómové v roce 1989: 145 tis.
•                          1991: 32 tis.
•                          2001: 11 tis. (realita kolem 250 tis.)
•(Čím je způsoben tento radikální „pokles“?)
•

mapa305



•
•Sčítání 2011
•Česká národnost (64,3 %, tj. 6,7 mil.)
•Moravská (5,0 %, tj. 522 tis.)
•Slovenská (1,4 %, tj. 147 tis.)
•Romská (5 tis. obyvatel…)
•
•Stále více lidí se k národnosti nevyjadřuje, v roce 2011 to bylo 2,6 mil. osob!! (v roce 2001 jen
173 tis.)
•
•Česká republika je pohledu národnosti jedním z nejvíce homogenních států světa!

•Jazyková struktura
•
•Nejvíce obyvatel světa hovoří ???
•
•Prostorově nejrozšířenější
•jazyk světa je ???

Pořadí
Jazyk
Rodilí mluvčí (v mil.)
1.
Čínština
1299
2.
Španělština
442
3.
Angličtina
378
4.
Arabština
315
5.
Hindština
260
6.
Benagli (Bangladéš)
243
7.
Portugalština
223
8.
Ruština
154
9.
Japonština
128
10.
Lahndština (Pákistán)
119
11.
Jávanština
85
12.
Turečtina
79
13.
Korejština
77
14.
Francouzština
77
15.
Němčina
76
Zdroj: Ethnologue (2019). Languages of the World.







•
•
•Jaký je nejpoužívanější jazyk v Evropě (počet rodilých mluvčích)?




Vzdělanost - gramotnost obyvatelstva v %
•Jedním ze základních ukazatelů vzdělanosti je úroveň gramotnosti, tedy schopnost čtení a psaní na
základní úrovni. Z historického pohledu se úroveň gramotnosti začala zvyšovat až v posledních dvou
stoletích
•
•Zatímco okolo roku 1820 pouze 12 % populace bylo schopno číst a psát, v současnosti je poměr
obrácený a přibližně 17 % světové populace (téměř 1,3 miliardy) tak zůstává negramotných
•
•Pro rok 2015 se jednalo o přibližně 780 miliónů negramotných dospělých, z nichž až dvě třetiny
tvořily ženy a tento poměr se od roku 1990 prakticky neměnil
•







400px-UN_Human_Development_Report_2010_1
Index lidského rozvoje ve státech OSN
Index lidského rozvoje (Human development index; hodnoty 0-1):
1. Norsko (0,944), 2. Austrálie, 3. Švýcarsko… 28. ČR (0,861)

•
•Struktura obyvatelstva podle vzdělání v ČR
•
•Zestátnění a zesvětštění škol za Josefa II – významný počin
•
•V roce 1860 chodí do národní školy už 97 % dětí školou povinných (rozdíly mezi pohlavími malé)
•
•V ČR, která má dnes, podobně jako jiné společensky vyspělé země téměř plnou gramotnost, se pro
hodnocení struktury obyvatelstva podle vzdělání využívá vhodnějšího kritéria, a to nejvyššího
dosaženého stupně vzdělání
•

•Rozlišují se kategorie:
•
•základní vzdělání a bez vzdělání (či nedokončené základní vzdělání)
•
•střední vzdělání bez maturity
•
•střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání (VOŠ)
•
•vysokoškolské vzdělání
•
•…velmi obtížné mezinárodní srovnání

Vzdělanost obyvatelstva staršího 15 let v ČR v letech 1950-2018 podle nejvyššího dosaženého stupně
vzdělání
* V roce 2011 bylo nezjištěno vzdělání u 477 tis. osob,
není proto do první kategorie zahrnuto.
** Podle Výběrového šetření pracovních míst (VŠPS)
nejvyšší dosažené vzdělání
1950 (%)
1991 (%)
2001 (%)
2011 (%)
2018** (%)
základní a bez vzdělání (vč. neukončeného a nezjištěného)
84,2
34,5
24,7
*18,0
13,4
střední odborné (bez maturity)
9,8
35,4
38,0
33,0
32,6
úplné střední s maturitou (+VOŠ)
5,1
22,9
28,4
31,2
34,5
vysokoškolské
0,9
7,2
8,9
12,5
19,5
??

•Data pouze ze sčítání lidu!! Počítá se pouze obyvatelstvo starší 15 let; Za kraje a ČR mimo
sčítání lidu odhady z VŠPS..
•
•







•Sčítání 2011
•Výrazně roste počet vysokoškoláků v ČR, v roce 2011 jich bylo sečteno 1,11 mil. oproti 762 tis. v
roce 2001
•
•Roste ovšem také počet osob bez vzdělání, tedy těch, co nikdy nechodili do školy – v roce 2011
jich bylo 42,4 tis., před deseti lety o 5 tis. méně (čím to je?)
•
•Nejvíce lidí s VŠ vzděláním je v Praze (zhruba 23 %), dále v Jihomoravském a Moravskoslezském
kraji
•




•
•
•Nejrozšířenější náboženství
•ve světě jsou?

•Nejrozšířenější náboženství ve světě
1.Křesťanství (2,2 mld.)
-Římskokatolická větev
-Protestantská
-Pravoslavná
•2. Islám (1,6 mld.)
-Sunnité a šíité
•3. Hinduismus (1,1 mld.)
•4. Buddhismus (500 mil.)
•… Judaismus (20 mil. ortodoxních židů)

Map



•
•
•Ve kterých státech kterého kontinentu je obecně nejvíce věřících z celkového počtu obyvatel?

The 20 most religious countries
1.Ethiopia - 99% feel religious
2.Malawi - 99%
3.Niger - 99%
4.Sri Lanka - 99%
5.Yemen - 99%
6.Burundi - 98%
7.Djibouti - 98%
8.Mauritania - 98%
9.Somalia - 98%
10.Afghanistan - 97%
11.Comoros - 97%
12.Egypt - 97%
13.Guinea - 97%
14.Laos - 97%
15.Myanmar - 97%
16.Cambodia - 96%
17.Cameroon - 96%
18.Jordan - 96%
19.Senegal - 96%
20.Chad - 95% (six other countries - Ghana, Mali, Qatar, Republic of the Congo, Rwanda and Zambia -
also returned a result of 95%)

•
•Který stát světa je považován za nejvíce ateistický?





•Struktura obyvatelstva podle náboženství v ČR
•
•Důležitý kulturně-politický znak populace
•V českých zemích měla vždy dominantní postavení římskokatolická církev, podporovaná habsburským
dvorem
•Navenek měly české země na přelomu 19. a 20. století 95 % katolickou většinu
•Za první republiky se uvolnily evangelickým církvím nové prostory, římskokatolická církev si nesla
v českém politickém životě habsburskou diskreditaci
•Největší úspěch však postupně získalo ateistické hnutí

•Sčítání 1921: římskokatolické vyznání 82,0 %
•                    evangelické celkem 4,0 %
•                    československé 5,2 %
•                    izraelské 1,3 %
•                    pravoslavné 0,09 %
•                                        bez vyznání 7,2 %
•Rok 1953 byl potom nadlouho posledním, kdy státní demografická statistika evidovala položku
„náboženství“
•Sčítání 1991: římskokatolické 39,0 %
•                    evangelické celkem 2,5 %
•                    čs. církev husitská 1,7 %
•                                        bez vyznání 40,0 %
•Sčítání 2001: římskokatolické 26,5 %, bez vyznání 58,5 % a proces ateizace českých zemí se stále
prohlubuje

•Sčítání 2011
•
•Možnost neodpovědět na otázku víry využilo 4,7 mil. osob!!
•
•„Dominuje“ stále římskokatolická církev (1,08 mil. osob), dále hluboko za ní je Českobratrská
církev evangelická (52 tis.) a Církev československá husitská (39 tis.)
•
•Více než 700 tis. lidí uvedlo, že věří, ale neuvedlo v co..
•

•
•Struktura obyvatelstva podle
•ekonomické aktivity
•
•Mezi nejdůležitější, ale také nejmladší klasifikace obyvatelstva na základě ekonomických znaků
patří členění podle ekonomické aktivity
•
•Každá země má svoji legislativu – obtížné srovnávání..
•
•V České republice došlo v posledních dvaceti letech k několika změnám ve vymezení souboru
ekonomicky aktivních obyvatel…
•

•V současné době (od sčítání lidu 2001) naše statistika považuje za ekonomicky aktivní osoby:???
•
•

•zaměstnané, zaměstnavatele, samostatně činné osoby (OSVČ)
•pracující důchodce, pracující studenty a učně
•ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů
•osoby ve vazbě nebo výkonu trestu
•nezaměstnané osoby (registrované, dostupné, aktivně si hledající práci)
•
•(tehdy také osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě)
•

•
•Obyvatelstvo ekonomicky neaktivní bývá dále členěno na: ???
•
•
•

•
•osoby nezávislé (nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy),
•
•osoby závislé na živiteli (nepracující žáci, studenti a učni, děti předškolního věku, ženy na
další mateřské dovolené, osoby v domácnosti a ostatní závislé osoby)

•Základním ukazatelem je potom míra ekonomické aktivity (EA), kterou můžeme charakterizovat jako
podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel starších 15 let:
•
•
•
•
•Tento se v mezinárodních srovnáních často nahrazuje úrovní ekonomické aktivity (produktivní věk
místo EA, také může být celá populace místo 15+)
•

•
•
•Míra ekonomické aktivity v populaci 15 + v roce 2018 dle VŠPS byla 60,7 %
•
•Míra ekonomické aktivity v rámci skupiny 15-60letých byla dle VŠPS 80,1 %

•
•
•Jak spočteme míru nezaměstnanosti?
Nezaměstnanost

Nezaměstnanost
•Míra nezaměstnanosti (do 1.1.2013) vyjadřovala podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle
•
•R – míra nezaměstnanosti
•U – počet nezaměstnaných
•L – pracovní síla
•Pracovní sílu získáme jako součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob, resp. osob starších 15 let,
které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané
•

•Nový výpočet míry nezaměstnanosti:
•
•
•
•
•
•Jedná se o „podíl nezaměstnaných osob“, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání
ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve věku 15 – 64 let
•

•Podle ILO jsou za nezaměstnané považovány všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném
období souběžně splňovaly tři podmínky:
1)Nebyly zaměstnané
2)
2)Aktivně hledaly práci – formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu
práce (soukromé zprostředkovatelny), přímo v podnicích využíváním inzerce, podnikáním kroků k
založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence…
3)
3)Byly připraveny k nástupu do práce (dosažitelní uchazeči) - během referenčního týdne byly k
dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve
vlastním podniku
•

•Dalším důležitým a využívaným ukazatelem z řad měr nezaměstnanosti je míra dlouhodobé
nezaměstnanosti (MDN), která je počítána z počtu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou  v evidenci
úřadu práce déle než 12 měsíců.
•
•Vzorec pro výpočet míry dlouhodobé nezaměstnanosti:
•
•       uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP
•déle než 12 měsíců
•MDN = ------------------------------------*100
•pracovní síla
•

PORODNOST A PLODNOST



•Porodnost (natalita) je jedním z klíčových demografických procesů, spolu s úmrtností představuje
základní složku demografické reprodukce populací
•
•Úroveň porodnosti závisí na plodivosti, což je schopnost muže a ženy rodit děti
•Jejím výsledným efektem, vyjádřeným počtem narozených dětí, je plodnost neboli fertilita
•Úroveň porodnosti je také ovlivněna vnějšími "nebiologickými" faktory jako např. populační
politikou státu, bytovou situací partnerů, uplatněním na trhu práce, hodnotovým systém partnerů,
náboženským vyznáním apod.
•

•
•Při analýze procesu porodnosti se vychází ze statistiky založené na narozených dětech, tzn.
nestuduje se událost porodu, ale narozené děti
•Porody  se tedy dělí na základě počtu narozených dětí na jednočetné a vícečetné
•
•Statistika porodnosti je založena na Hlášení o narození, které obsahuje údaje o  narozeném dítěti,
rodičích a údaje vztahující se k porodu
•Údaje pro toto hlášení jsou na matrice sbírány na základě podkladů zdravotnických zařízení,
matrika dále předává hlášení Českému statistickému úřadu pro další zpracování
•

•
•Narozené děti se rozlišují podle několika faktorů:
•
•dle rodinného stavu matky v době porodu - manželské a nemanželské
•dle projevu, resp. neexistence známek života - živě a mrtvě narozené
•dle věku matky při porodu
•dle pořadí - tzn. kolikaté dítě matky to je
•

•
•Při studiu porodů v manželství se zjišťují porodní intervaly, tj. doba mezi předchozím porodem a
narozením dítěte určitého pořadí (tzv. meziporodní interval)
•
•Plodivost ženy se vztahuje k tzv. reprodukčnímu období, které je vymezeno věkovým rozpětím 15 - 49
let
•
•Demografická statistika se zajímá i o tzv. diferenční plodnost, tj. plodnost různých sociálních
skupin, subpopulací, městského a venkovského obyvatelstva apod.
•
•Úroveň plodnosti se dále zkoumá ve vztahu s ekonomickou situací žen či s jejich úrovní vzdělání
•

•DEFINICE VZTAHUJÍCÍ SE K NAROZENÍ DÍTĚTE/POTRATU
1. V letech 1953-1964 platí v ČR tzv. národní definice (vyhláška 361/1952, směrnice 67/1959)
Porodem se rozumí:
a) ukončení těhotenství, které nastalo po uplynutí 28 týdnů těhotenství, narodilo-li se dítě, které
měří alespoň 35 cm a váží alespoň 1000 g;
•b) ukončení těhotenství, při kterém plod sice nedosahuje některý ze znaků uvedených pod písm. a),
avšak přežije 24 hodiny;
•c) takové ukončení těhotenství po uplynutí 28 týdnů, když plod nedosahuje délku nebo váhu uvedenou
pod písm. a) v důsledku vrozených nebo získaných chorob či vad (anencephalus, macerát), ale u
něhož, pokud by nebylo k chorobám nebo vadám došlo, lze předpokládat podle ostatních klinických
známek, že by se bylo narodilo dítě s délkou a váhou uvedenou pod písm. a).
•

•Chybí-li třeba jen jeden ze znaků uvedených v odst. 1 písm. a) a nejde-li o výjimku uvedenou pod
písm. b) nebo c), jde o potrat. Potratem se rozumí ukončení těhotenství také tehdy, když plod nebyl
nalezen nebo vejce degenerovalo.
Za živě narozené dítě se považuje takové, které samovolně nebo po křísení vdechlo. (Zjištění
samotné akce srdeční u dítěte po porodu nestačí k určení toho, zda se narodilo živé.)
Narozené dítě je tedy plod narozený po 28. týdnu těhotenství, delší než 35 cm a vážící více než
1000 g. Pokud není některá z podmínek splněna, pak se sleduje, zda přežije 24 hodin po porodu.
Pokud ano, jedná se o narození dítěte. Pokud ne, jedná se o potrat.

•
•
•2. Od roku 1965  platila mezinárodní definice WHO (dáno vyhláškou 194/1964 Sb.)…
•
•3. Od roku 1988 je opět platná národní definice (dáno vyhláškou  11/1988 Sb.)
Narozením živého dítěte se rozumí jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě
projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost
a) 500 g a vyšší anebo
b) nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu
Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb
svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena
•

•
•Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod
neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší.
Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž:
•a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud
ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů,
•b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale
nepřežije 24 hodin po porodu,
•c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice

•Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství
provedené podle zvláštních předpisů
Narození živého dítěte tedy nastává v případě, že dojde k úplnému vypuzení nebo vynětí plodu z těla
matčina a plod projevuje známky života a váží 500 g a více, pokud váží méně než 500 g, je
rozhodující, zda přežije 24 hodin po porodu
•Pokud ne, je označen jako potrat
•Pokud dítě nejeví známky života, sleduje se, zda váží více než 1000 g - pak se jedná o narození
mrtvého dítěte, pokud je hmotnost nižší než 1000 g, jedná se o potrat
•

Třetí nejmenší narozené dítě na světě, USA, 200g
Třetí nejmenší narozené dítě na světě opustilo nemocnci





•ZÁKLADNÍ UKAZATELE
•
•Z hlediska reprodukce obyvatelstva má největší význam počet narozených
•
•Podobně jako další charakteristiky je počet narozených ovlivněn rozsahem sledované populace a
velikostí časové jednotky (většinou rok)
•
•Vlivy rozdílných rozsahů souborů jsou eliminovány relativizací (relativní údaje), tedy přepočtem
na střední či celkový stav obyvatelstva

•
•Nejjednodušším ukazatelem úrovně porodnosti je hrubá míra celkové porodnosti (natalita), což je
počet všech narozených na 1000 obyvatel středního stavu:
•
•
•
•
•N - počet všech narozených ve sledovaném období
•

•
•Protože v čitateli můžeme uvažovat pouze se živě narozenými, lze analogicky definovat hrubá míra
živorodnosti, která se častěji označuje jako hrubá míra porodnosti, což je počet živě narozených na
1000 obyvatel středního stavu:
•
•
•
•
•
•Nv - počet živě narozených ve sledovaném období
•

•
•
•Rozdíl hodnot mezi ukazateli hrubé míry celkové porodnosti a živorodnosti není velký, ve vyspělých
zemích dosahuje pouze 0,1 až 0,3 ‰
•
•Hrubá míra celkové porodnosti, resp. hrubá míra porodnosti umožňuje porovnání úrovně porodnosti
populací různých velikostí,  hodnoty jsou však ovlivněny minulým vývojem úmrtnosti, porodnosti a
migrací, které se promítají do věkové struktury

•Ukazatele porodnosti je možno brát za výstižné zhruba do konce 19. století ve vyspělých zemích a
ve 2. polovině 20. století v rozvojových zemích (velké rozdíly)…
•… tedy do doby, kdy lze považovat věkovou strukturu za stálou (populace je vyvážená, dětská složka
převažuje nad postreprodukční, věková pyramida má zvonovitý tvar – je progresivní)
•
•
•
•
•Již po řadu desetiletí jsou hodnoty měr porodnosti více odrazem aktuální věkové struktury či
různých přijatých populačních opatření, než úrovně plodnosti studovaných populací
•

•Hrubá míra celkové porodnosti i hrubá míra živorodnosti jsou považovány za hrubé všeobecné míry,
které nezohledňují vnitřní diference souboru, v němž se reprodukce uskutečňuje (struktura podle
věku a pohlaví, vliv migrací apod.)
•
•Největším nedostatkem hrubých měr je skutečnost, že počty událostí (narození) jsou vztaženy k
celému obyvatelstvu! bez ohledu na to, zda všichni jeho příslušníci mohou mít děti
•
•Používají se proto především  pro mezinárodní srovnání (v mnoha státech jsou to jediné dostupné
ukazatele) a v analýzách mezo a makroprostorů světa
•
•Na úrovni menších územních jednotek je jejich vypovídací schopnost nižší (roste vliv migrací)
•

•Demografická statistika však především zkoumá plodnost, tzn. analyzují se ukazatele, kdy
se narození vztahují k ženám
Pro hlubší analýzu reprodukce obyvatelstva (často pro menší území) je proto vhodné používat
ukazatele plodnosti (fertility)
•Jeho výpočet je založen na porovnání počtu narozených dětí s počtem žen v reprodukčním věku (15 -
49 let)
•Hrubou míra plodnosti (fertilitu) tedy vyjádříme jako počet všech narozených na 1 000 žen v
reprodukčním věku
•
•
•
•F15-49 – počet žen v reprodukčním věku
•

•Obdobně lze definovat také čistou míra plodnosti (fertility), což je počet živě narozených na 1
000 žen v reprodukčním věku.
•
•
•
•Za obecného předpokladu, že ženy v reprodukčním věku tvoří pětinu až třetinu celkového počtu
obyvatel, lze konstatovat, že ukazatel plodnosti je 3 až 5krát vyšší než hrubá míra porodnosti
•
•Pro zpřesnění se používají také ukazatele specifické plodnosti, tj. míry plodnosti pro jednotlivé
věkové kategorie žen (obvykle pětileté )

•
•Jedním z nejdůležitějších ukazatelů je úhrnná plodnost (úp) - součet měr plodnosti podle věku
vyjadřující intenzitu plodnosti dané populace v daném časovém období (obvykle kalendářní rok)
•
•Udává počet dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního období, kdyby se hodnoty
míry plodnosti dle věku neměnily zhruba 35 let  (proč 35 let?)
•
•Úhrnná plodnost měří intenzitu plodnosti ve fiktivní generaci, jejíž řád plodnosti je složen z
reálných měr plodnosti 35 generací
•
•
•

•
•Číslo 35 představuje počet let reprodukčního období ženy, počítáno s věkovým rozpětím 15 - 49 let.
•Jednoduše jde tedy o počet živě narozených dětí připadajících na jednu ženu ve věku 15-49 let
•
•Magickým číslem úhrnné plodnosti je hodnota 2,1, která zajišťuje udržení početního stavu populace
•   (proč 2,1?)
•

•Úhrnná plodnost modelově 2,1 pro obnovu populace:
•
•Rozdílný poměr pohlaví při narození
•Existence úmrtnosti
•Vnější vlivy (biologické, sociokulturní či ekonomické)

•Vývoj úhrnné plodnosti v Evropě
•
•Vývoj úhrnné plodnosti v demograficky vyspělých zemích je od roku 1950 charakteristický
dlouhodobým trendem poklesu z hodnot 2–4 dětí na ženu na zhruba poloviční hodnoty 1,2–2 děti na
ženu
•
•Ve většině vyspělých zemí je na začátku 21. století úroveň plodnosti hodnocena jako nízká, neboť
nedosahuje úrovně dlouhodobě zajišťující prostou reprodukci (2,1)
•

•Pokles úrovně plodnosti nebyl pozvolný
•ve většině zemí západní Evropy nastoupil již v 60. či 70. letech 20. století
•
•v zemích jižní Evropy začal pokles zhruba v 80. letech 20. století
•
•v zemích bývalého východního bloku až v 90. letech 20. století
•
•Čím později pokles nastal, tím byl zpravidla (v transverzálním pohledu) prudší

•
•V zemích západní a severní Evropy došlo po druhé světové válce nejdříve k nárůstu úrovně plodnosti
(tzv. poválečný babyboom)
•
•Ten byl následovaném zhruba od poloviny 70. let 20. století výraznějším poklesem, přičemž v
některých z těchto zemí byl v závěru sledovaného období (začátek 90. let) opět zaznamenán mírnější
vzestup, resp. stagnace

When the baby boomers were actually in diapers, 1945-1955
A staff nurse greets some new arrivals
at the Queen Charlotte Hospital in London, 1945.
Nurses with newborns at a hospital in Paris, 1946.
Participants in a baby show in England. 1950.




•K poklesu úrovně úhrnné plodnosti pod hladinu prosté reprodukce došlo na přelomu 60. a 70. let 20.
století v těchto západních zemích: Německo, Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko, Velká
Británie, Finsko, Švédsko, Dánsko, (Kanada, USA)
•
•S určitým zpožděním také pak u dalších západních zemí s výjimkou Irska a Islandu
•
•Relativně prudký a hluboký pokles byl především v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Finsku, Kanadě a
USA
•

•V zemích jižní Evropy došlo k poklesu úrovně plodnosti až během 2. poloviny 70. a 80. let 20.
století, tedy zhruba o 10–15 let později než v ostatních západních zemích
•
•Tento pokles byl v případě Itálie, Španělska a Portugalska poněkud prudší než v některých zemích
ze skupiny západních zemí
•
•Ve Španělsku a Portugalsku (na počátku 2. poloviny 20. století zde teprve dobíhala demografická
revoluce) pokles hodnot úhrnné plodnosti nastoupil v rámci skupiny jihoevropských zemí nejpozději,
naopak v Itálii nejdříve




•
•země střední a východní Evropy zaznamenaly zásadní pokles úrovně plodnosti v 90. letech 20.
století, spuštěný společenskými změnami po pádu socialistických režimů
•
•Bylo to tedy s dalším zpožděním zhruba 10–15 let oproti zemím z jihu Evropy
•
•Skupina těchto zemí není v rychlosti a hloubce poklesu homogenní, v některých zemích došlo k
určitému poklesu už v 80. letech 20. století

•K nejhlubšímu poklesu (pod nebo okolo 50 % oproti období 1960–1964) došlo na přelomu století v
České republice, Slovensku, Slovinsku, Bulharsku, Polsku a Rusku
•
•Pokud však budeme posuzovat hodnotu úhrnné plodnosti, došlo ve všech zemích (kromě Estonska) k
poklesu pětiletého průměru úhrnné plodnosti pod nebo blízko hodnoty 1,3 dítěte na ženu




•Pokles úrovně plodnosti v demograficky vyspělých zemích je ústředním bodem teorie druhého
demografického přechodu (např. Van de Kaa, 1987, Lesthaeghe, 2010)
•
•K dlouhodobému poklesu plodnosti docházelo/došlo ve většině zemí (ne však všech demograficky
vyspělých zemích) během druhé poloviny 20. a na začátku 21. st.
•
•Trend snižování úrovně plodnosti byl nastoupen již         2. demografickou revolucí, hlavní
motivace a způsob poklesu (omezování plodnosti vyššího pořadí) jsou zřejmě také pokračováním tohoto
trendu




Trvalý pokles ve všech regionech (aktuálně s výjimkou Evropy a Austrálie…)



Vývoj a predikce úhrnné plodnosti ve světě






•https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/8/86/Total_Fertility_Rate%2C_1950_-_2100%2C_World_Popula
tion_Prospects_2015%2C_United_Nations.gif
•
•https://www.gapminder.org/data/
•
•
•
•
•

•
•
•Kde byste hledali nejvyšší a nejnižší hodnoty úhrnné plodnosti na světě?
•

•TOP země – úhrnná plodnost (2017)
•Niger 7,3, Čad 6,4, Somálsko 6,4, Dr. Kongo 6,3, Angola 6,2 …, Afghánistán 5,3…,Haiti
2,9…,Argentina 2,3, Brazílie 1,6…,  Irsko 1,9, Švédsko, 1,9, Velká Británie 1,8…, Česká republika
1,6
•
• Hong Kong 1,2; Taiwan 1,2; Singapore 1,2; Jižní Korea 1,2; …,Rumunsko 1,2, Bosna a Hercegovina
1,2, Polsko 1,3, Moldávie 1,3…Portugalsko 1,3, Španělsko 1,3, Itálie 1,3, Řecko 1,3…

•Plodnost v České republice
•Posledních 20 let bylo z hlediska procesu porodnosti a reprodukčních vzorců v české populaci
obdobím velkých, poměrně rychlých a svým dopadem významných proměn
•
•Nejvýrazněji se tato transformace projevila posunem fáze zakládání rodiny do vyššího věku a
poklesem transverzálních ukazatelů charakterizujících úroveň plodnosti na jednu z nejnižších hodnot
•

•
•Naposledy byla úhrnná plodnost vyšší než hodnota udávaná pro zachování prosté reprodukce s ohledem
na tehdejší úmrtnostní poměry v roce 1979, kdy činila 2,29 dítěte na ženu
•
•Pokles hodnoty úhrnné plodnosti nadále pokračoval a v roce 1993 byla úhrnná plodnost 1,67
•

S dalším pořadím dítěte se úhrnná plodnost výrazně snižuje…



Míry plodnosti prvního pořadí žen narozených ve vybraných letech
(generace) v České republice (stav k roku 2008)


•
•Od roku 1995 se po celé jedno desetiletí hodnoty úhrnné plodnosti v České republice pohybovaly pod
hodnotou 1,3, což je hranice vymezující populace s extrémně nízkou plodností – „lowest-low
fertility“
•
•Hranici 1,3 dítěte na jednu ženu překonala úhrnná plodnost až v roce 2006, přičemž hodnotou 1,33
se Česká republika i nadále řadila k zemím s velmi nízkou úrovní plodnosti
•

•
•Vývoj úrovně úhrnné plodnosti v 90. letech procházel podobnými změnami jako absolutní počty
narozených dětí
•
•Pro první polovinu 90. let byl typický prudký pokles intenzit plodnosti a to jak celkové, tak i
plodnosti podle pořadí, a k tomuto poklesu došlo téměř u všech věkových skupin
•
•Následovalo období stagnace úhrnné plodnosti na velice nízké úrovni (nejnižší byla v roce 1999 –
1,13)
•




•Od roku 2000 se hodnota úhrnné plodnosti začala pomalu zvyšovat a v roce 2005 dosáhla hodnoty 1,28
dítěte na ženu a v roce 2010 to bylo už 1,49 dítěte na ženu
•
•Aktuálně (2017) je to 1,69 dítěte na ženu
•
•
•Od počátku 90. let docházelo v České republice k postupnému snižování intenzity plodnosti
v nejmladších věkových skupinách
•
•V letech 2001-2005 došlo k přesunu maximální plodnosti z věkové skupiny 20-24letých do věku 25-29
let
•
•
•
•
•

•od roku 2002 převýšila intenzita plodnosti ve věkové skupině nad 30 let intenzitu plodnosti žen,
kterým ještě nebylo 25 let
•
•Dále poklesl vliv nejmladší věkové skupiny 15-19letých na celkovou úroveň plodnosti (z 13 % v roce
1993 na 5 % v roce 2001 a dále klesal už jen velmi zvolna)
•
•Zatímco v roce 1993 byla maximální plodnost ve věku 22 let, v roce 2005 to bylo ve věku 29 let a
v roce 2010 byla nejvyšší plodnost u 30letých (a na této hodnotě víceméně setrvává)
•
•

Míry plodnosti podle věku ženy ve vybraných letech



Podíl žen podle věku a počtu dětí, 2011 (v %)
Podíl žen podle věku a počtu dětí, 2011 (v %)


Úhrnná plodnost vdaných žen a úhrnná plodnost
mimo manželství se začíná vyrovnávat


•Růst intenzity plodnosti mimo manželství (především u žen dosud neprovdaných) základem růstu
celkové úrovně úhrnné plodnosti jako celku
•
•Úroveň mimomanželské plodnosti byla tedy dána zejména intenzitou plodnosti svobodných žen, neboť
mezi dětmi narozenými mimo manželství převažovaly ty, které se narodily ženám, jež doposud nebyly
vdané
•
•v roce 2010 se na mimomanželské plodnosti podílela plodnost svobodných žen už z 85 %
•

Redukované míry plodnosti podle rodinného stavu a věku



•Rozložení redukovaných měr plodnosti podle věku v manželství a mimo něj doznalo od roku 1993
značných změn
•
•V obou kategoriích došlo ke zvýšení věku maximální plodnosti
•
•Zatímco u manželské plodnosti současně s tím došlo i ke snížení maxima plodnosti, u plodnosti
mimomanželské se toto maximum zvyšovalo a významně se změnil profil podle věku
•

Redukované míry plodnosti svobodných podle věku



•Od roku 1996, kdy se celková úroveň plodnosti svobodných žen začala zvyšovat, vzrůstala maximální
intenzita plodnosti a zároveň se posouvala do vyššího věku (z 20 let v roce 1996, na 22 let v roce
2005 a dále na 27 let v roce 2010)
•
•Kromě posunu maxima do vyššího věku došlo zejména u žen starších 30 let k nárůstu plodnosti, když
v roce 2010 byla plodnost těchto žen více než dvojnásobná ve srovnání s rokem 2005
•

Redukované míry rozvedených podle věku



•Rovněž redukované míry plodnosti rozvedených žen od roku 1993 zaznamenaly posun těžiště plodnosti
do vyššího věku a od roku 1997 též pozvolný vzestup maximální intenzity plodnosti
•
•Zatímco v roce 1993 maximální míry plodnosti dosahovaly rozvedené ženy ve věku 26 let, v roce 2005
připadala nejvyšší hodnota na ženy ve věku 32 let a v roce 2010 měly nejvyšší plodnost mezi
rozvedenými ženami ženy 35leté
•

•
•Při analýze porodnosti se taktéž sleduje průměrný věk matky při porodu a zvláštní pozornost bývá
věnována průměrnému věku matky při prvním porodu
•




•
•Rostoucí intenzita plodnosti ve vyšším věku vedla k růstu průměrného věku matek při narození
dítěte. V roce 1993 byly rodičky v průměru staré 25 let
•
•V 90. letech se průměrný věk matek zvyšoval rychleji ve srovnání s prvními pěti lety nového
tisíciletí
•
•V letech 2006-2010 se průměrný věk matky při porodu zvyšoval i nadále, ale nárůst byl již
pomalejší (29,6 v roce 2010)
•
•Aktuálně (2017) je průměrný věk matek 30,0 roku a již druhým rokem stagnuje

Trendy snižování plodnosti a přesun z mladších věkových skupin do vyššího věku byly v letech
1993-2010 zřejmé u plodnosti všech pořadí
Z hlediska vývoje věkově specifických měr plodnosti došlo, s výjimkou nejmladších věkových skupin,
v posledním desetiletí k výraznému oživení plodnosti především u žen 30letých a starších

•Míra plodnosti prvního pořadí však nadále kulminovala před dosažením třicetileté hranice věku - v
roce 2010 byla nejvyšší plodnost u žen 28letých
•
•Aktuálně (2017) je průměrný věk matky při prvním dítěti 28,2 roku a také již třetím rokem stagnuje
•
•Míry plodnosti druhého pořadí dosáhly maxima u 31letých žen, u třetího pořadí u 33letých žen a u
čtvrtého a vyššího pořadí měly v roce 2010 nejvyšší plodnost ženy 34leté







Počet živě narozených dětí podle věku rodičky,
pořadí a rodinného stavu, 2013 (v tis.)
Počet živě narozených dětí podle věku rodičky,
pořadí a rodinného stavu, 2013 (v tis.)

•
•Konečná plodnost
•
•= Průměrný počet skutečně (živě) narozených dětí, připadající na jednu ženu narozenou v určitém
roce za celé její reprodukční období
•
•Jde např. o konečnou plodnost generace žen 1938 (žen narozených v roce 1938) atd.
•

•Za ženy ve věku 49 let a mladší, jejichž reprodukční období ještě neskončilo, se ukazatel "konečná
plodnost generace" nepoužívá
•
•Pro který ročník (generaci) může být aktuálně vypočtena reálná konečná plodnost?
•
•V praxi však mohou být míry plodnosti mladších žen odhadnuty na základě měr zaznamenaných u
předchozích generací, bez čekání, až generace dosáhne konce reprodukčního období
•

•Rozdíl mezi úhrnnou a konečnou plodností
•
•Úhrnná plodnost – vyjadřuje součet specifických měr plodnosti podle věku (obvykle v kalendářním
roce), a vyjadřuje tedy intenzitu plodnosti celé populace
•Její hodnota popisuje průměrný počet dětí narozených jedné ženě během jejího života za
předpokladu, že by se obecná míra plodnosti podle věku během reprodukčního období ženy neměnila a
neexistovala by úmrtnost žen (průřezový přístup)
•
•
•Konečná plodnost – vyjadřuje součet měr plodnosti jedné generace (kohorty) žen dané rokem
narození, tedy žen se zjištěným počtem dětí a ukončenou reprodukcí; je to mnohem stabilnější
ukazatel než úhrnná plodnost, změny nejsou tak velké

Úhrnná a konečná plodnost v ČR



Rozdíl mezi konečnou plodností generace 1917–1921 a 1965
byl cca 0,2 dítěte na jednu ženu


•Na základě úhrnné plodnosti se dále konstruuje tzv. hrubá míra reprodukce (hmr) - je to součet měr
plodnosti vynásobený podílem děvčat při narození (u nás se používá koeficient 0,485, což vychází z
dlouhodobějšího průměru - na 100 děvčat se rodí 106 chlapců)
•
•Hrubá míra reprodukce představuje průměrný počet živě narozených dívek jedné ženě za předpokladu,
že by po celou dobu zůstala zachována úroveň plodnosti žen a za předpokladu neexistence úmrtnosti v
reprodukčním období

•Dalším ukazatelem je čistá míra reprodukce, jež udává - kolik děvčat, jež se narodí jedné ženě v
reprodukčním období, se dožije věku matky v době porodu (jinými slovy říká, kolik matek bude
v příští generaci)
•
•Výklad čisté míry reprodukce (čmr) se odvozuje od hodnoty 1:
–čmr > 1 - jedná se o rozšířenou reprodukci
–čmr = 1 - je zabezpečena alespoň prostá reprodukce populace
–čmr < 1 - dochází k zúžené reprodukci
•

•Česká republika
•
•Hrubá míra reprodukce (čistá míra)
•1974: 1,20 (1,17)
•1989: 0,92 (0,90)
•1999: 0,55 (0,55)
•2005: 0,62 (0,62)
•2010: 0,73 (0,72)
•2015: 0,76 (0,76)

Česká republika
Narození 2017: 114,8 tis.














ÚMRTNOST I



•Úmrtnost (mortalita) je druhou rozhodující složkou přirozeného pohybu obyvatel
•
•Úmrtí se historicky stalo první událostí, o kterou se demografie začala zajímat •Nezajímala se
ovšem o individuální zvláštnosti každého úmrtí, ale o úmrtí jako hromadný jev, tedy o proces
vymírání určité populace
•
•Počátky studia úmrtnosti jsou spojeny se jménem zakladatele demografie J. Graunta a s jeho
nejdůležitějším spisem z roku 1662 (Natural and Political Observations mentioned in a following
Index, and made upon the Bills of Mortality), jež svým významem tehdy přesáhl hranice vlastní
demografie
•

•
•Úmrtnost jako druhá stránka reprodukce populací je pro jejich život neméně významná jako stránka
první – proces rození
•
•Umožňuje střídání generací a usnadňuje adaptaci druhu měnícím se životním podmínkám
•
•Je nutno ji považovat za věc zcela přirozenou a nutnou
•
•Společným zájmem studia demografie, medicíny, antropologie, geografie obyvatelstva či biologie je
potom proces lidského stárnutí a délka lidského života




•
•
•Nejjednodušším ukazatelem intenzity úmrtnosti je hrubá míra úmrtnosti, která vyjadřuje počet
zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu
•
•
•
•M - počet zemřelých ve sledovaném období
•Význam tohoto ukazatele spočívá v schopnosti charakterizovat všeobecnou úroveň úmrtnosti
•K jeho největším nedostatkům patří neschopnost vyjádřit diferencovanost procesu úmrtnosti pro
jednotlivé kategorie obyvatel a vzhledem ke statistické povaze ukazatele se při jeho použití do
jisté míry ztrácí také prostorová diferencovanost
•
•
ZÁKLADNÍ UKAZATELE, PROSTOROVÉ ROZLOŽENÍ A ROZDÍLY PODLE POHLAVÍ A VĚKU

•Jeho význam tak spočívá především v mezinárodním měřítku, kde vzhledem k nedostatku detailnějších
informací u mnoha populací (některé africké a asijské země mají registraci úmrtnosti stále
založenou na odhadech) plní nenahraditelnou úlohu při porovnávání úrovní úmrtnosti
•
•Charakteristickým rysem vývoje úmrtnosti ve světových (globálních) rozměrech je její klesající
tendence.
•
•Za posledních více než šest desetiletí se úmrtnost snížila na méně než polovinu výchozích hodnot
•V první polovině 50. let dosahovala téměř 20 ‰, v 60. letech kolem 15 ‰, v 80. letech již pouze 10
‰
•Od přelomu století se udržuje na hodnotě 9 ‰, resp. i 8 ‰
•
•Je to v zásadě důsledek lepší zdravotní a sociální péče a růstu celkové životní úrovně
obyvatelstva
•

•Ve snaze lépe vyjádřit vnitřní rozdíly úmrtnosti v určité populaci se používá ukazatel specifické
úmrtnosti
•
•Nejčastěji se specifické úmrtnosti konstruují pro výpočet úmrtnosti obyvatelstva podle věku a
podle pohlaví
•
•Specifická úmrtnost podle věku se NEvyznačuje stále rostoucím trendem, jak by bylo možné očekávat:
•
–vyšší hodnoty lze pozorovat v nejmladších věkových kategoriích (především děti do jednoho roku –
tzv. kojenecká úmrtnost)
–pro následující věkové kategorie jsou charakteristické minimální hodnoty
–opětovný nárůst specifických úmrtností probíhá až ve věkových kategoriích od třiceti let u žen a
od  čtyřiceti let u mužů

‰
- Křivka specifické úmrtnosti podle věkových skupin obyvatelstva má
v grafickém vyjádření charakteristické „U-rozložení“
- Specifická úmrtnost podle věku se počítá většinou jen pro věkové skupiny,
nejčastěji pětileté, přičemž pouze první rok života se uvádí odděleně
graf_umrtnost1_1109236996




•
•Z hlediska specifické úmrtnosti podle pohlaví je v české populaci zřetelná vyšší úroveň mužské
úmrtnosti, která se projevuje ve všech věkových kategoriích – tento jev se označuje jako tzv.
mužská nadúmrtnost
•
•Nadúmrtnost mužů je typická pro většinu vyspělých zemí světa, resp. pro země s nízkou intenzitou
úmrtnosti
•
•Mezi jednotlivými populacemi jsou však výrazné rozdíly a zejména u zemí s vyšší úrovní úmrtnosti
je možné v některých věkových skupinách nalézt nadúmrtnost žen
•
•    (už víme, kde..)

Projev mužské nadúmrtnosti u indexu maskulinity
graf_imaskulinity_1109928181


•Mimořádná pozornost je v rámci mortality přisuzována úmrtnosti nejmladších skupin obyvatelstva,
která bývá obvykle vyšší než v následujících věkových kategoriích. Vyvíjí se úsilí o poznání jejich
příčin a snahy o její snížení. Statisticky se vykazuje především:
•
•dětská úmrtnost (do 5 let věku),
•
•kojenecká úmrtnost (do jednoho roku dítěte),
•
•novorozenecká úmrtnost (0-27 dní),
•případně i úmrtnost pro menší intervaly počátečního období života (např. úmrtnost prvního dne
života, časná novorozenecká úmrtnost – 0-6 dní, atd.).

•V praxi se pro vystižení úmrtnosti nejmladších věkových skupin používá především kvocient
kojenecké úmrtnosti, který je definován jako počet zemřelých ve stáří do jednoho roku na 1000 živě
narozených téhož kalendářního roku:
•
•
•
•D0 – počet zemřelých do 1 roku života (v dokončeném věku 0) ve sledovaném období
•Podobně se vypočte novorozenecká úmrtnost:
•
•
•
•D0-27 – počet zemřelých v průběhu prvních 0-27 dní
•

•Nejčastěji se z praktických důvodů používá kvocient kojenecké úmrtnosti
•
•Ukazatel je k dispozici i v mezinárodním měřítku a zpravidla se považuje za jeden z ukazatelů,
jenž vystihuje životní úrovně dané země – ukazatel zprostředkovaně hovoří o kvalitě a výši životní
úrovně, zdravotnické a sociální péči, kulturní úrovni, apod.
IM_slider1_413571_7

•
•Který kontinent má nejnižší a který nejvyšší hrubou míru úmrtnosti a kvocient kojenecké úmrtnosti?
A proč?

území
hrubá míra úmrtnosti (‰)
kojenecká úmrtnost (‰)
střední délka života při narození (roky)
podíl starších 65 let na populaci (%)
celkem
muži
ženy
Afrika
14
86
53
52
54
3
Asie
7
48
68
67
70
6
Evropa
11
6
75
71
79
16
Latinská Amerika
6
24
73
70
76
6
Severní Amerika
8
6
78
75
81
12
Oceánie
7
27
75
73
78
10
     Austrálie
6
5
    81
    79
    83
13
Svět
9
52
68
66
70
7
Zdroj: 2007 World population data sheet (http://www.prb.org).
Svět - základní charakteristiky úmrtnosti
a související charakteristiky v roce 2006

Svět - základní charakteristiky úmrtnosti
a související charakteristiky v roce 2018
Zdroj: 2018 World population data sheet (http://www.prb.org).

•
•Z tabulek a hodnot je zřejmé, že Afrika už pár let není kontinentem s nejvyšší úmrtností, stala se
jím Evropa (proč?)
•
•Na druhé straně žebříčku kontinentů je Latinská (jižní) Amerika s dlouhodobě velmi nízkou
úmrtností
•     (proč?)
•
•Kojenecká úmrtnost je a bude nejvyšší v Africe (i když se hodnoty výrazně snižují), nejnižší v
Evropě, resp. Austrálii

explainingprogress_infantmortality50s2000s-roser



2000px-2012_Infant_mortality_rate_per_1000_live_births,_under-5,_world_map



34-1



health-infant-mortality-rate-per-1000-live-births-oecd-2011



1436975260_52-cr-zdravi-kojenci



2196388_orig



•
•
•
•Proč je na tom Česká republika
•v mezinárodním srovnání tak dobře?

•Kojenecká úmrtnost v České republice
•
•Jestliže na přelomu 19. a 20. století umíralo před dosažením prvních narozenin asi 240 - 250 dětí
z každého tisíce živě narozených dětí (kú 240 ‰), •…v 50. letech dosahovala kojenecká úmrtnost 25 -
47 ‰, v roce 1987 to bylo 12,1 ‰, což byla ve srovnání s ekonomicky vyspělými zeměmi hodnota vysoká
•
•V roce 2001 dosáhl kvocient kojenecké úmrtnosti ještě nedávno poměrně obtížně představitelné
hodnoty 4,0 ‰ v průměru za obě pohlaví (u chlapců bývá asi o 1-1,5 ‰ vyšší než u děvčat) a v roce
2007 se ČR s hodnotou 3,3 ‰ zařadila mezi prvních deset států světa

•
•Aktuálně (2017): 2,7 ‰, což je po 15 letech negativní zvýšení o dvě desetiny promile (nejnižší
byla v roce 2014: 2,4 ‰); (novorozenecká úmrtnost 1,7 ‰)
•
•Velmi nízké hodnoty všech uvedených ukazatelů svědčí především o vysoké kvalitě prenatální a
novorozenecké lékařské péče v ČR
•
•Česká republika je na druhém místě na světě (za Japonskem) v počtu preventivních návštěv dětských
lékařů… (důvod?)

Česká republika



kum95



Nejnižší hodnoty nejsou v největších městech, kde bychom
čekali nejlepší lékařskou péči…











•
•Podobně jako hrubá míra úmrtnosti vykazuje klesající tendenci ve světě také kojenecká úmrtnost, a
to daleko výrazněji vzhledem k původním velmi vysokým hodnotám
•
•  Svět
•Hrubá míra úmrtnosti 2006:  9 ‰
•Hrubá míra úmrtnosti 2018:  7 ‰
•
•Kojenecká úmrtnost 2006:  52 ‰
•Kojenecká úmrtnost 2018:  31 ‰

STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA
•Schopnost charakterizovat úroveň úmrtnosti má i ukazatel střední délky života
•
•Střední délka života - ukazatel vycházející z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje počet let, která v
průměru ještě prožije osoba ve věku x
•
•Jedná se o ukazatel hypotetický, vycházející z předpokladu zachování stávajících úmrtnostních
poměrů, vyjadřuje úmrtnostní situaci v daném roce
•
•Nejčastěji se udává střední délka života ve věku 0, tedy při narození (ale může být sledována také
v jakémkoliv jiném věku), odděleně za obě pohlaví

•
•Nejčastěji se tedy setkáváme s termínem střední délka života novorozence, což je průměrný počet
let, kterého by se dožil novorozenec při zachování současné úmrtnosti
•
•Pro střední délku života se používá i termín očekávaná délka života nebo naděje dožití
•
•Naděje dožití patří mezi jeden z mezinárodně sledovaných ukazatelů a podobně jako kojenecká
úmrtnost je ukazatelem vyjadřujícím ekonomickou a společenskou vyspělost státu
•

•
•Kde bychom hledali nejvyšší a nejnižší naději dožití? Kontinenty, státy? A proč?





•V celém světě se začíná také projevovat proces stárnutí populace, zvyšuje se střední délka života
a roste počet a podíl osob ve věku nad 65 let
•
•Prudký růst naděje dožití byl ve světě zaznamenán až v období posledních 100-150 let, přičemž
hlavní nárůsty se týkaly především vyspělých zemí
•
•Svět
•Střední délka života 2006:  68 let (ženy 70, muži 66)
•Střední délka života 2017:  72 let (ženy 74, muži 70)
•

Městské státy: San Marino, 87, Hong-Kong 84, Singapore 83, Macao 83..



Comparison in life expectancy between 1962 and 2004.



Global_LifeExpectancy_bothsexes_2012












•K naději dožití je potřeba uvést ještě jednu poznámku – charakteristické jsou poměrně velké
rozdíly v její výši pro muže a ženy.
•Ve vyspělých zemích je to všeobecný jev, rozdíl tvoří 5-10 roků v prospěch ženské části populace
(nejvíce v Evropě – kolem 8 let)
•
•V posledních letech se však tento rozdíl začíná vyrovnávat, a to především zlepšenými úmrtnostními
poměry u mužské části populace
•
•Na druhé straně v některých zemích (jižní Afrika, jižní Asie) se v souvislosti s nižší ekonomickou
vyspělostí, náboženskými a dalšími tradicemi, ale i dalšími vlivy (virus HIV) můžeme setkat s vyšší
nadějí dožití u mužů

•
•Mezi roky 1990-2017 vzrostla naděje dožití v ČR:
•
1) u mužů při narození o 8,4 roku na 76,0 let
2) u žen při narození o 6,4 roku na 81,8 let
•(průměr: 78,8)
•
•              rozdíl mezi pohlavími se snižuje!
•
•(Jak si stojíme ve srovnání s vyspělým světem?)
•

Vývoj střední délky života v České republice
2a81b282-a8a4-46e7-8e3e-7cff2c6b17da?version=1





Výsledek obrázku pro nad&ecaron;je do&zcaron;ití p&rcaron;i narození



Výsledek obrázku pro nad&ecaron;je do&zcaron;ití p&rcaron;i narození






ÚMRTNOSTNÍ TABULKY
•Specifickou metodou užívanou k charakteristice řádu vymírání určité populace jsou úmrtnostní
tabulky
•Jako kvantitativně přesné vystižení řádu vymírání jsou zatím nejdokonalejším nástrojem hlubší
analýzy úmrtnosti
•
•Vycházejí z ukazatele pravděpodobnost úmrtí v jednotlivých věkových kategoriích, kde se počet
zemřelých vztahuje nikoliv ke střednímu stavu obyvatel, ale k počátečnímu počtu osob vystavených
riziku úmrtí (tzn. nejčastěji k začátku roku)
•
•Na základě tohoto ukazatele lze přejít od reálné populace k fiktivní tabulkové populaci, která
vychází ze zaokrouhleného počtu narozených (např. 100 000)

•
•Aplikací reálných pravděpodobností úmrtí na tabulkovou populaci dostáváme prostřednictvím
specifických výpočtů tabulkové počty žijících, zemřelých a zároveň získáváme hlavní výstup
úmrtnostní tabulky - střední délku života (naději dožití), •….definovanou jako průměrný počet let,
které zbývá osobě ve věku x ještě prožít
•
•Nejčastěji se tento ukazatel uvádí ve věku 0 let a je označován jako střední délka života při
narození
•

tab2_1107698858



Dx = počet zemřelých obyvatel ve věku x z dané populace
a daného pohlaví
VSTUPNÍ DATA:
Px = střední stav populace ve věku x
https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/download.pl?objekt=40907

•Další ukazatelé:
•qx = pravděpodobnost úmrtí, která je odvozena ze specifických měr úmrtnosti mx
•qx udává, s jakou pravděpodobností se osoba dožívající se přesného věku x let v daném období
nedožije věku  x + 1 let, tedy že zemře před dosažením věku x + 1 let
•Tato pravděpodobnost se počítá jako:
•
•
•kde mx značí poměr celkového počet zemřelých z jednotlivých generací ke střednímu stavu populace
•Tento poměr se nazývá specifická míra úmrtnosti:
•
•
•Vynásobíme-li specifickou míru úmrtnosti 1000 krát, dostaneme počet zemřelých na 1000 obyvatel
•

•Doplňkem pravděpodobnosti úmrtí x-letého jedince qx je pravděpodobnost dožití ve věku x
•
•Tato pravděpodobnost se označuje jako px a udává, s jakou pravděpodobností se osoba dožívající se
přesného věku x let v daném období dožije věku x + 1 let
•
•Pravděpodobnost dožití ve věku x se počítá jako:
•
•
•Musí proto platit následující rovnost:

•Dalším ukazatelem úmrtnostních tabulek je tabulkový počet dožívajících, který se označuje jako lx
•
•Tabulkový počet dožívajících je. hypotetický počet osob, které se dožijí věku x let ze 100 000
živě narozených
•
•Tabulkový počet dožívajících se vypočítá jako:
•
•
•…, kde kořen tohoto rekurentního vzorce je roven:
•

•Tabulkový počet zemřelých, který se označuje dx, vyjadřuje hypotetický počet zemřelých osob v
dokončeném věku x let •počítá se jako rozdíl dvou po sobě jdoucích tabulkových počtů dožívajících
lx a lx+1:
•
•Tabulkový počet žijících, který se označuje jako Lx je hypotetický průměrný počet žijících v
dokončeném věku x let •Počítá se jako průměr ze dvou po sobě jdoucích tabulkových počtů
dožívajících (kromě věku 0) •Jedná se o tzv. celkový počet “člověkoroků”, které osoby ve věku x let
do věku x+1 let prožijí:
•
•
•

•
•Ukazatel Tx, tzv. pomocný ukazatel, udává, kolik let života má tabulková generace v daném věku x
ještě před sebou:
•
•
•Tento ukazatel se spočítá jako kumulace počtu žijících osob od nejvyššího věku v tabulce (104 let)
až po námi zjišťovaný věk
•
•
•

•Poslední a nejdůležitější z ukazatelů (de facto „výsledek“ úmrtnostních tabulek) je tzv. naděje
dožití  neboli střední délka života ex
•
•Ta udává průměrný počet let, který má osoba právě x-letá naději dožít se při zachování řádu
úmrtnosti za sledované období
•
•Střední délka života se spočítá jako:
•

•
•
•Pro odstranění náhodných výkyvů pravděpodobností úmrtí qx jsou tyto  pravděpodobnosti od věku 4
let vyrovnávány pomocí vztahu:
•
•
•

•DRUHY ÚMRTNOSTNÍCH TABULEK
•
•1) Okamžikové (průřezové, běžné) úmrtnostní tabulky (nejvíce používané)
•
•Jsou založeny na hypotetickém sledování současně narozených osob
•
•Na tuto hypotetickou populaci se aplikují pravděpodobnosti úmrtí podle věku dané populace
•
•Metoda výpočtu je založena na datech o souborech zemřelých v jednom nebo několika po sobě
následujících kalendářních letech a žijících v těchto letech,
•…, kombinují se tedy údaje ze sčítání lidu a evidence přirozené měny
•
•
•

•2) Generační (kohortní) úmrtnostní tabulky (kvůli velké časové náročnosti na zpracování prakticky
dnes nepoužívané)
•
•Představují záznam skutečného průběhu života konkrétní populace současně narozených jedinců od
narození až do smrti posledního z nich
•
•Konstrukce takovéto tabulky je velice obtížná, předpokládá sledování populace v průběhu dlouhé
doby (populace se zmenšuje vymíráním i migrací)
•
•Využívají se např. v lékařství – pacienti se sledují od nasazení léčby či vzniku nemoci, v
zoologii (sledují se mikroby, hmyz, zvířata..)
•
•

•
•Úplné úmrtnostní tabulky
•V úplných úmrtnostních tabulkách pracujeme s věkovými intervaly o délce jednoho roku
•
•Zkrácené úmrtnostní tabulky
•Ve zkrácených úmrtnostních tabulkách se vyskytují věkové intervaly delší než jeden rok (zpravidla
5 let: 0 – 4 roky, 5 – 9 let, 10 – 14 let,...atd. )
•
•Úplné úmrtnostní tabulky poskytují mnohem přesnější informaci o závislosti úmrtnosti na věku
•

•
•Ukazatel „Délka života ve zdraví“ (Healthy Life Years, HLY)
•
•Vstupními daty, která jsou k výpočtu ukazatele potřeba, jsou:
-počty obyvatel podle pohlaví a věku,
-počty zemřelých podle pohlaví a věku nezbytné k výpočtu úmrtnostní tabulky, -dále pak informace o
prevalenci charakteristiky zdraví dle pohlaví a věkových skupin.
-
•Prevalence = počet existujících nemocí či zdravotních problémů ve vybrané populaci k určitému datu










•V roce 2016 byl počet let zdravého života při narození v zemích EU odhadován na 64,2 roku u žen a
63,5 roku u mužů.
•
•Následující obrázek dokládá, že rozdíl mezi státem s nejvyšší hodnotou délky života ve zdraví –
Švédskem, a s nejnižší - Lotyšskem, je u mužů i žen řádově celých 20 let.
•
•Vyšší než průměrnou hodnotou za EU se ze zemí bývalého východního bloku mohly prezentovat
bulharské a polské ženy a bulharští muži.
•
•Poměrně zarážející bylo nelichotivé postavení vyspělého Finska ve spodní části pomyslného
žebříčku.

•
•Očekávaná délka života ve zdraví při narození vyjádřená procentuálním podílem z naděje dožití při
narození bývá obvykle vyšší u mužů (z řady sociodemografických důvodů), což platí pro všechny státy
EU.
•
•Pro ilustraci – pokud naděje dožití při narození činí obvykle ve prospěch žen 5-7 roků, tak
v případě očekávané délky života ve zdraví při narození činí tento rozdíl ve prospěch žen pouze 2-3
roky.
•

•
•
•V české republice v roce 2009 dosahovala délka života ve zdraví ve věku 65 let:
•
-8 let u mužů (tj. 53 % naděje dožití v tomto věku),
-a 8,4 roku u žen (tj. 45 % naděje dožití v tomto věku).













Na druhou stranu – chceme být úplně jako Švédsko?