Demografie – blok 2 DEMOGRAFICKÉ PŘECHODY, STÁRNUTÍ POPULACE, POPULAČNÍ VÝVOJ SVĚTA, PROGNÓZY A PROJEKCE DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD, STÁRNUTÍ POPULACE ANd9GcTrWTkKaK7MfaKSojEA86-mCFgA6Ixci4YeU-Vt6ZxETYDuLZrZ 1338876-img-senior-duchodce •DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD, DEMOGRAFICKÁ REVOLUCE • •Základem prakticky všech změn (i demografických) v posledních třech stoletích je dynamický rozvoj nezemědělských výrobních aktivit • •Po rozvoji řemesel a obchodu následuje rozvoj těžebního a ostatních odvětví průmyslu , který doprovází rozvoj dopravy a služeb • •Procesy průmyslové revoluce, urbanizace, zvýšení produkce potravin a vědecko-technická revoluce jsou spojeny s významnými změnami ve společnosti nejsou izolovanými procesy, ale navazují na sebe a vzájemně se podmiňují • • Stephenson's_Rocket_drawing 1869 kovarna1200 HIG3c6b50_29_kopie 650053_0 • •Součástí těchto změn je i změna reprodukčního chování lidí - demografická revoluce • •Pokrok v zdravotní péči, růst vzdělanosti, změny v postavení žen a dětí, zlepšení životní úrovně a vývoj způsobu myšlení a morálky změnily původní přirozený řád demografické reprodukce • •Tyto faktory umožnily na jedné straně snižování úmrtnosti a na druhé straně (později a postupně) omezování plodnosti • •Demografický přechod (někdy také demografická revoluce či tranzice) je převratným a v historii lidstva ojedinělým procesem změny demografické reprodukce • •Zdeněk Pavlík (nejznámější český žijící demograf): „Demografickou revoluci je možno co nejstručněji charakterizovat jako převratnou a v celé historii lidstva ojedinělou přeměnu charakteru demografické reprodukce, která je ve svém výsledku nejzřetelněji patrná ve změnách v úrovni úmrtnosti, porodnosti a ve věkové struktuře jednotlivých populací.“ • • • •Demografický přechod vzniká na určitém stupni společenského rozvoje a na jiném opět končí • •Charakteristický je pro něj především pokles hrubé míry porodnosti (resp. plodnosti) a hrubé míry úmrtnosti • •Klesá také kojenecká úmrtnost, zvyšuje se naděje dožití, dochází ke stabilizaci populačního růstu • •Koncept demografického přechodu se tedy pokouší zobecnit změny růstu počtu obyvatel v čase • •Termín demografický přechod vystihuje skutečnost, že se jedná o přechodné období demografických procesů, které spojuje periody relativně rovnovážného přirozeného pohybu obyvatelstva • •Proces demografické revoluce začíná zhruba v polovině 18. století ve Francii a Anglii • •Určit počátek i konec tohoto procesu je však velmi obtížné, protože k němu nedochází u celé populace současně, ale postupně u jednotlivých skupin obyvatelstva • •Také jednotlivé země mají svá specifika a neprocházejí procesem demografické revoluce ve stejnou dobu a stejně rychle • • • •Populace Země v 18. století vzrostla o 40 %, obyvatelstvo Evropy se zvětšilo dokonce o 54 % • •Je třeba si populační růst zasadit do kontextu - celý proces proběhl v západní, severní, jižní a části střední Evropy přibližně v letech 1780-1930 • •Bylo to období modernizace a průmyslové revoluce, která odstartovala nejen proces industrializace, ale i urbanizace, sociálních a kulturních změn, růst vzdělanosti.. • •Co však bylo příčinou tohoto nebývalého populačního růstu? Na to se snažili odpovědět demografové, kteří tuto odpověď formulovali do teorií demografického přechodu.. •např. Anglický pastor a ekonom Robert Malthus ve svém „Eseji o principu populace (1789)“ vyjádřil obavy nad růstem populace • • .…považoval ho za neudržitelný a neslučitelný s možnostmi společnosti zajistit zdroje obživy (malthusiánství) • 002093 BMA362d11_profimedia_0014276903 malthus Zdroje: Malthus (1798; předělané vydání z roku 2002) Malthusova teorie zdrojů • •Francouzský demograf Adolphe Landry (1934) hledal vysvětlení v představě fázového vývoje populací • •Podle něj je demografický režim funkcí individuálních materiálních aspirací jedinců (touha po blahobytu a sociální jistotě) a produkčních možností společnosti • •změny v demografické reprodukci jsou odrazem celkového pokroku, zvyšování produktivity ekonomického systému apod., což u předchozích analýz výkladu poklesu úrovně plodnosti většinou chybělo. • •Společnosti se vyvíjí od 1) primitivních, kde je ekonomickými faktory omezována pouze mortalita a populace se snaží maximalizovat svou velikost na(d) úroveň ekonomických možností… • • tulejovi_romove_denik-380 •…až po 2) moderní, vyspělé s vysokou úrovní ekonomické produkce, kde je však velikost populací pod úrovní ekonomických možností, protože egoistická touha po vysoké životní úrovni vede k vědomému omezování porodnosti • Rodina s jedním dítětem a příjmem kolem 30 000 přijde asi o 1000 Kč • • •Nejvlivnější teorii demografického přechodu, které dal i název a která je považována za klasickou, formuloval americký demograf Frank Notestein ve 40. letech 20. století. • •Stejně jako u jiných teorií je opět základem vývoj populace ve třech fázích demografických režimů a podstatou růstu populací je pro Notesteina zejména pokles úmrtnosti způsobený zvyšující se životní úrovní a kontrolou nad nemocemi 1.fáze (před tranzicí) - je charakteristická vysokou úmrtností (ovlivněnou výraznými výkyvy – epidemie, války, hladomory) a vysokou porodností 2. •2. fáze (období tranzice) – je pro něj typická klesající úmrtnost doprovázená také klesající porodností, pokles v míře úmrtnosti obvykle předchází poklesu porodnosti, což vede k populačnímu růstu • •3. fáze (po tranzici) – je demografickým režimem s nízkou úmrtností a nízkou (často i fluktuující) porodností • • •O adekvátnosti klasické teorie první demografické tranzice se začaly v 60. letech 20. století objevovat pochybnosti • •V 80. letech vznikla na základě výzkumu univerzity v Princetonu nová teorie (prvního) demografického přechodu, která vycházela z velmi podrobných analýz dat a odpovídala na otázky, na které původní teorie nebyla schopna odpovědět • •Odlišovala se od klasické teorie ve čtyřech bodech: 1)První odlišností byl sociální a ekonomický kontext, ve kterém tranzice započala •- Klasická teorie předpokládala, že v této fázi musí být země na určitém vývojovém stupni.., ovšem podle empirických dat začal prudký pokles porodnosti v úzkém časovém rozmezí (1880-1910) v různých zemích s různými ekonomickými podmínkami • •2) druhým aspektem bylo fertilitní chování obyvatel -Nová teorie tvrdí, že celková i manželská plodnost byla ještě před tranzicí nižší, než za jakou ji pokládá klasická teorie - •3) Dalším bylo vědomé („umělé“) rozhodování o počtu dětí v rodině • •4) Kulturní vliv na demografické chování lidstva •- Ačkoliv v rámci jednoho regionu mohou existovat rozdílné stupně ekonomického vývoje, lidé se rozhodují o počtu dětí především na základě vzájemných sociokulturních vazeb • • • • •Obvykle se tedy průběh klasického demografického přechodu rozděluje do dvou a více (čtyř) fází demo_trans •http://www.gapminder.org/data/ • •(crude birth rate, crude death rate) •(total population) •První fáze (před tranzicí) • •pro tuto fázi jsou charakteristické vysoká míra porodnosti i vysoká míra úmrtnosti (kolem 40 ‰) • •Moderní medicína není zdaleka rozvinuta, standardy osobní hygieny jsou na velmi nízké úrovni • •Obě míry kolísají podle aktuálních okolností • •Populační růst stagnuje • •V této fázi se dnes už prakticky žádné země nenachází (úmrtnost klesá již i ve střední a východní Africe) • • •Druhá fáze (tranzice) • •Tato fáze se vyznačuje nadále vysokými hodnotami míry porodnosti, ale již výrazným poklesem míry úmrtnosti • •Modernější medicínské techniky a vyšší hygienické standardy vedou ke snižování úmrtnosti, a tedy velkému populačnímu růstu • •V této fázi dnes nalezneme např. některé země subsaharské Afriky (Niger, Tanzanie, DR Kongo a další) či jihozápadní Asie (např. Afghánistán) • •Třetí fáze (tranzice) • •Tato fáze je charakteristická mírnějším poklesem a následným ustálením míry úmrtnosti na nízké úrovni a poměrně prudkým poklesem míry porodnosti • •V důsledku sílící suburbanizace, ekonomického a sociálního tlaku na vícečetnou rodinu se porodnost postupně snižuje, a to téměř až na úroveň úmrtnosti • •Dochází také ke značným migracím, např. z populačně rostoucí Evropy (přelom 19. a 20. století, ale i později) do USA • •Populace stále roste, ale daleko méně než v předcházející fázi • •V této fázi se dnes nacházejí např. některé země Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie a Oceánie • •Druhá a třetí fáze jsou příznačné pro tzv. první demografický přechod • •Čtvrtá fáze • •Jedná se o období, v němž se míry porodnosti i úmrtnosti ustálí na nízké úrovni • •úhrnná plodnost se dostává hluboko pod „záchovnou“ hranici prosté reprodukce 2,1 • •V důsledku toho dojde k velikostní stabilizaci populace (stacionární populace) • •Na zachování nízké úrovně porodnosti a malých rodin mají vliv zejména sociální, ekonomické a institucionální faktory • •Země, které se nacházejí v tomto stádiu, resp. jsou již za ním (především vyspělé země západní a severní Evropy), mají ukončen i tzv. druhý demografický přechod (= 4. fáze) demograficka revoluce • •Pátá fáze •V poslední době se také často hovoří o tzv. páté fázi demografické revoluce • •Zda je to ovšem reálná teorie?, která v současnosti skutečně existuje, nebo se jedná pouze o hypotetický model?, který by mohl v budoucnu nastat, již není zcela zřejmé… • •V páté fázi dochází k tomu, čeho se mnozí v budoucnu obávají, což je přirozený úbytek obyvatelstva - lidstvo začíná vymírat • • •Porodnost je velmi nízká a stále klesá, dokonce se poprvé dostává pod úroveň úmrtnosti, která je stále konstantní a dochází k pomalému poklesu počtu obyvatel • •Toto (pokles počtu obyvatel) probíhá zatím pouze v některých (vyspělých) zemích světa (Německo, Pobaltské státy, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Itálie, Portugalsko, Řecko… Japonsko…) • •Demografický přechod se neodehrál v Evropě a dalších zemích ze dne na den • •Podle stupně ekonomického a společenského rozvoje se jednotlivé fáze postupně objevují ve všech zemích světa - demografický přechod tedy probíhá značně diferencovaně • •Méně vyspělé oblasti a země, v nichž byla relativně vysoká úroveň kojenecké úmrtnosti, negramotnosti a nízká úroveň industrializace i urbanizace, následovaly v proměnách svého demografického chování své vyspělejší předchůdkyně v průběhu několika desítek let •Bylo to sice „kalendářně“ později, ale v každém případě mnohem dříve, než se tyto země dostaly na podobnou ekonomickou a sociální vyspělost zemí, v nichž demografický přechod začal • •Průběh přechodu byl také mnohem rychlejší, obecně platí: čím později a v čím méně vyspělých zemích přechod začal, tím také rychleji proběhl (probíhá) či skončil • •Většina relativně vyspělých zemí světa je dnes ve třetí či konečné čtvrté (páté?) fázi demografického přechodu, tzn. že u nich proběhl nebo probíhá druhý demografický přechod • • •Podle toho, jak jsou synchronizovány změny porodnosti a úmrtnosti v průběhu dvou fází prvního demografického přechodu, rozlišují se tři typy: • •Francouzský typ •U tohoto typu dochází k poklesu porodnosti a k zlepšování úrovně úmrtnosti téměř současně v obou fázích revoluce. Důsledkem je relativně malý růst populace. • •Anglický typ •Úmrtnost se zlepšuje v obou fázích, porodnost však v první fázi neklesá, stagnuje, což má za důsledek dosti značný nárůst populace. V druhé fázi pak porodnost rychle klesá. • vlajka_francie_denik-1024 01105l •Japonsko - mexický typ •Dochází ke snižování úmrtnosti v obou fázích, nicméně porodnost v první fázi dokonce stoupá • •Ve druhé fázi porodnost klesá • •U tohoto typu dochází k dosti velkému početnímu růstu populace, který však většinou trvá kratší dobu • •Tento typ je charakteristický pro rozvojové země • •Jedná se o konkrétní příklad obecného pravidla, které říká, že čím později demografická revoluce začíná, tím kratší má průběh • japonska-vlajka mexicka_vlajka • •Termín druhý demografický přechod byl vnesen do demografického a sociologického diskursu v reakci na novou velkou proměnu demografického chování, kterou zaznamenala západní a severní Evropa od druhé poloviny 60. let minulého století • •Protože již jeden demografický přechod v Evropě proběhl, tento nový dostal přídomek „druhý“ image008 •Termín druhý demografický přechod poprvé použili demografové R. Lesthaeghe (Belgie) a D. J. van der Kaa (Nizozemsko) • •Právě van der Kaa (1987) stanovil počátek druhého demografického přechodu na rok 1965 • •Za hlavní demografický rys považoval pokles úhrnné plodnosti z úrovně, která zaručuje alespoň záchovnou (reprodukční) hranici populačního růstu (2,1), na úroveň hluboce pod touto hranicí • dip 001 Model první a druhé demografické tranzice •V pozadí druhé demografické tranzice stojí především posun v hodnotách lidí - narůstající individualismus a důraz na seberealizaci jednotlivce • •Demografické proměny tohoto období mají širší souvislosti, než jen rozhodování o počtu dětí a zda vůbec dítě mít • •Prosazuje se eventualita nesezdaného soužití párů a také posun od modelu uniformní rodiny k pluralitním formám domácností 480 399983 •Modernizační sociální změny (některé již za socialismu) – zejména individualismus jednotlivce - ohrozily fungování „tradiční“ rodiny, jak se ustavila v průběhu 19. století • •Některé „rodinné funkce“ byly také přebírány státem a rodina se stala dočasnou jednotkou – dokud to bylo pro dospělé jedince výhodné • • • • • • S8UduMkgM_TfMiFQ 299361 • •Na konci 60. let k tomu přistoupilo hnutí za emancipaci žen spojené jednak s cíleným vstupem do pracovní sféry, jednak se zákonitým nárokem na větší podíl na rozhodování, což vedlo až ke krizi otcovství (nepotřebného) • emancipace PAR2d1495_TPF_615350 •Rodina přestala sloužit jako „záchranné pouto“ v době ekonomické krize, omezil se její socializační vliv • •Hlavní společenskou rolí rodiny zůstalo plození a výchova dětí • •Za těchto podmínek se zvýšil počet rozvodů i jejich sociální akceptace – také z důvodů individuálních nároků, kterou rodina měla plnit, ale dle rozvádějících neplnila • •Snížil se význam (přes odpor církve) samotné instituce „oficiální“ rodiny – k plození a výchově dětí není potřeba sňatku •Po roce 1990 rostl počet nesezdaných soužití a dětí narozených mimo manželství (zpočátku pouze jako odklad k následnému sňatku) • •Rostl počet málodětných a bezdětných párů – ve většině evropských zemí nedokázala přirozená reprodukce pokrýt populační ztráty úmrtími (částečně vyrovnáváno imigracemi) • •Začaly se objevovat nové typy domácností tvořené partnery stejného pohlaví (zpočátku jich nebylo mnoho) • • • 5b04b0046bd6 homosexualita-1 • •Jako základní společenská jednotka zůstala, resp. posílila své postavení domácnost – vzrostl ovšem počet jejích podob (bytová, hospodařící, censová) • • •V české společnosti se tyto změny (pokud tedy hovoříme o druhé demografické revoluci) projevily časově velmi odlišně • •K vysoké zaměstnanosti žen a nárůstu počtu rozvodů došlo již za komunismu • • (tehdejší Československo mělo ještě s jednou zemí pravděpodobně nejvyšší zaměstnanost žen na světě – kterou?) • • •…. zaměstnanost žen byla chtěná, tlačená „shora“ vlastně už od 50. let • •…. Nárůst rozvodů (nechtěný) fakticky vyvolaný první změnou (zaměstnanost žen), byl způsobený sociální potřebou v 70. letech • img •Sociální funkce rodiny byla chápána veskrze „tradičně“, i když vzhledem k častým rozvodům k tomu měla daleko a rodina tak fungovala spíše „sériově“ (několik manželství za sebou – zejména u mužů) • •Bezdětnost a nesezdanost v reprodukčním věku byly nicméně společensky odsuzovány • •V Československu (jako v jedné z prvních zemí světa) došlo v 60. letech k „legalizaci“ homosexuality (nikoliv však homosexuálních „rodin“; diskriminační opatření proti párům stejného pohlaví přetrvávala) • • •K udržení důsledků tohoto stavu v podobě přirozené reprodukce obyvatelstva úspěšně sloužila od 70. let státní sociální politika • • husakovydeti_2_3757 21d114e7e27f1dce5c8d37ac462f839d •„Druhá část“ přerodu (demografického přechodu) se zrodila až po pádu režimu – došlo k rychlému zvyšování sňatkového věku i věku prvorodiček, nejvýraznější byl nárůst počtu nesezdaných soužití • •Výrazně vzrostl podíl jednočlenných domácností zdaleka již netvořených pouze seniory po úmrtí jednoho z partnerů • • • •Podíl rozvodů zůstal nadále vysoký, jeden z nejvyšších na světě • •Pluralita domácností zahrnuje také registrovaná partnerství homosexuálů legalizovaná v roce 2006 (zatím bez možnosti adopce dětí) • •Společenská akceptace uvedených změn je v české společnosti značná… •…kritika je spojena spíše s okrajovými sociálními skupinami – a to přesto, že většina Čechů stále považuje za ideální tzv. nukleární rodinu se dvěma dětmi… •Posun v hodnotách probíhal především těmito směry: • •Posun od sňatečnosti a manželství k nesezdanému soužití •přestává fungovat závislost mezi sňatky a porody, •dochází k dokončení vnímání dětí jako rodinné pracovní síly, tyto se naopak stávají významným ekonomickým nákladem, •vytvářejí se ideály málo četné rodiny, kdy na uspokojení citových potřeb rodičů postačují jeden či dva potomci, •hovoří se o krizi klasické křesťanské rodiny. • •Posun od uniformního jednotného modelu rodiny k rozličným typům rodina domácností •zejména pluralistické formy soužití, které netvoří pouze senioři, ale i uvědoměle bezdětné páry, •roste počet jednočlenných domácností zdaleka již netvořených pouze seniory po úmrtí jednoho z partnerů, •roste počet soužití osob stejného pohlaví. • •Změny vztahů a vazeb uvnitř rodiny •posun od éry, v níž bylo dítě středobodem života partnerů, k éře, kdy středobodem života je pár a potom jeho (případné) dítě. • •Změny v používání antikoncepce •přechod od antikoncepce jako prostředku k zabránění nechtěného početí k antikoncepci jako prostředku k racionálnímu plánování a (ne)zakládání rodiny, •velký vliv je připisován jejímu rychlému a masovému rozšíření v kulturně vyspělých zemích mezi mladými lidmi. • •Posun v emancipaci žen •roste význam hnutí za emancipaci žen, spojený jednak s cíleným vstupem žen do pracovní sféry, ale i se zákonitým nárokem na větší podíl při osobním rozhodování, •někdy se hovoří o „krizi otcovství“. • • • •Dalším významným znakem druhého demografického přechodu je trvalé zlepšování naděje dožití v důsledku soustavného růstu životní úrovně • •Tento jev v kombinaci s poklesem porodnosti má za důsledek demografické stárnutí populace • •v pozadí obou demografických zlomů (přechodů) stojí dramatický posun v normách a postojích populací • •Zatímco v pozadí prvního přechodu stojí hodnoty altruismu (nezištnosti), neboť pokles porodnosti byl nesen především ohledy na ženu a děti, •…v pozadí druhého přechodu stojí hodnoty individualismu, který klade důraz na sebenaplnění a seberealizaci jedince • •Samotný druhý demografický přechod byl předmětem sporů mezi odborníky, zda v některých zemích (např. ČR a dalších zemích CEE) skutečně probíhá či nikoliv, zda se nejedná pouze o změny vyvolané událostmi po roce 1989.. Ale asi probíhá, tedy určitě probíhá, resp. téměř proběhl.. • •Prostorové šíření demografického chování • •Nové postoje k demografickému chování, především k plodnosti, se šířily pomocí interpersonálních vztahů napříč společenskými skupinami i regiony • •K akceleraci tohoto šíření obecně napomáhá, pokud nový způsob chování je pro člověka výhodnější a přínosnější • •V rámci druhého demografického přechodu se pak přenos vzorců chování stává mnohem jednodušší díky masovým médiím a možnostem cestování Vývoj hrubé míry sňatečnosti v severní Evropě Vývoj indexu rozvodovosti v severní Evropě Vývoj úhrnné plodnosti v severní Evropě Vývoj úhrnné plodnosti v západní Evropě Vývoj úhrnné plodnosti v jižní Evropě 111127_lucka_graf2_1322438787 Vývoj úhrnné plodnosti ve střední a východní Evropě Odhad vývoje úhrnné plodnosti ve světě od roku 1950 do 2100 Zdroj: UN, World population prospects, 2015 Odhad vývoje HMP a HMÚ ve světě od roku 1950 do 2100 Zdroj: UN, World population prospects, 2015 •Zmíněný pokles plodnosti neprobíhal izolovaně, ale naopak byl spojen s řadou dalších trendů. Po roce 1965 se v evropské populaci začaly projevovat další důležité demografické trendy a změny: •pokles prvosňatečnosti, resp. obecně sňatečnosti, •nárůst rozvodovosti i přes rostoucí podíl nesezdaných soužití, •nárůst průměrného věku při prvním sňatku a prodloužení intervalu mezi sňatkem a narozením prvního dítěte, •nárůst průměrného věku při narození prvního dítěte i průměrného věku matek, •nárůst podílu dětí narozených mimo manželství •Paralelně s novými demografickými trendy docházelo v evropské populaci také ke společenským změnám v podobě: •růstu individualismu a seberealizace, •vyššího vzdělání a karierní orientace, •odkládání sňatků do vyššího věku či zcela nemanželských soužití, •pracovní i osobní emancipace žen, •ambicí cestovat, poznávat nové apod. •DEMOGRAFICKÉ STÁRNUTÍ POPULACE • •Demografické stárnutí společnosti, které od poloviny 20. století postihuje ve větší či menší míře všechny země, se v současnosti stává jedním z celosvětových problémů • •Úzce souvisí s procesem druhého demografického přechodu, resp. snižováním porodnosti i úmrtnosti! a zvyšováním střední délky života • • • •Primárně je stárnutí populace dáno trendem úrovně plodnosti a sekundárně úrovní úmrtnosti • •Průměrné stáří obyvatelstva se začíná zvyšovat když poklesne míra plodnosti – vysoká míra plodnosti je zejména u rozvojových zemí, které mají mladou věkovou strukturu • •Dopad poklesu úmrtnosti je proměnlivý v závislosti na tom, zda se týká mladší nebo starší generace • •Historicky se první pokles úmrtnosti týkal zejména dětí a omlazoval tak populaci – postupně se projevil i u dalších (starších) generací – výrazné stárnutí populace • • •Stárnutí jednotlivce (biologický proces, biologický věk) vs. demografické stárnutí • •Demografické stárnutí se týká celé populace a na rozdíl od biologického může daná populace omládnout zvýšením podílu mladých věkových skupin • •K demografickému stárnutí dochází v důsledku změn v charakteru demografické reprodukce a mění se při něm zastoupení dětské a postreprodukční složky v populaci • Stárnutí jednotlivce •Stárnutí může být vyvoláno dvěma faktory: • •1) Dochází k relativnímu zpomalení růstu mladších věkových skupin, které je většinou výsledkem poklesu úrovně plodnosti a porodnosti •= STÁRNUTÍ V ZÁKLADNĚ VĚKOVÉ PYRAMIDY • •2) Dochází ke zrychlení růstu počtu osob ve starším věku, které je důsledkem rychlejšího snižování měr úmrtnosti ve vyšším věku •To vede k prodlužování naděje dožití a tím k častějšímu dožívání se vyššího a vysokého věku • = STÁRNUTÍ NA VRCHOLU VĚKOVÉ PYRAMIDY • •Podle dlouhodobých prognóz budoucího vývoje celkového počtu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva bude podíl starších osob v populaci stále narůstat • •O starých lidech a jejich zvyšujícím se počtu se v západních společnostech často hovoří jako o sociálním problému, především v souvislosti s důchodovým systémem a s růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči • •Relativní tempo stárnutí populace je ovšem dnes daleko rychlejší v rozvojových zemích než ve vyspělých • •… souvislost s probíhajícím demografickým přechodem, který již ve vyspělých zemích proběhl • …v rozvojových zemích jsou s tím spojeny problémy pro státní politiku, sociální péči, zdravotnictví a celkový hospodářský růst • (proč problémy?) •Definice „stáří“ •střední (zralý) věk = 45 až 59 let •vyšší věk (rané stáří) = 60 až 74 let •stařecký věk (sérum) = 75 až 89 let •dlouhověkost = 90 let a více • •oficiálně uznanou, historicky nejstarší osobou světa byla francouzská občanka Jeanne Louise Calment, která se dožila věku 122 let • •Vědci se domnívají, že z biologického hlediska není možné, aby lidské tělo fungovalo výrazně déle než 130 let a proto se zdá být uvedená hranice předpokládaným limitem lidské dlouhověkosti quote-i-m-interested-in-everthing-but-passionate-about-nothing-jeanne-calment-30078 Citát oficiálně uznané nejstarší osoby na světě Jeanne Louise Calment •Nejstarší státy…obyvatelstvo 60 + •Japonsko 1950: 7,7 % • 1980: 12,9 % • 1990: 17,4 % • 2000: 23,3 % • 2010: 30,5 % • 2050: 44,2 % • •Německo 1950: 14,6 % • 1980: 19,3 % • 1990: 20,4 % • 2000: 23,2 % • 2010: 26,0 % • 2050: 39,5 % • •Nejstarší skupinu obyvatel ve věku nad 80 let tvoří asi 100 mil. osob, z čehož jsou 2/3 ve vyspělých zemích • •Je to nejrychleji rostoucí část populace seniorů • •Do roku 2050 má být počet nejstarších lidí 5krát větší než dnes – tj. asi 4 % světové populace • •Ve vyspělých zemích bude každý jedenáctý člověk starší 80 let •Stárnutí a pohlaví •Z důvodu vyšší úrovně úmrtnosti u mužů než u žen početně převažují ve starším věku ženy nad muži stejné věkové kategorie • •S věkem tato převaha výrazně narůstá • •Zatímco při narození je početní stav mužů větší než početní stav žen, tj. na 100 žen připadá zhruba 106 mužů, ve věkové skupině 60-69 let připadá na 100 mužů asi 120 žen • •ve věkové skupině 70-79 let 160 žen a ve věkové skupině 80 a více let to je 2,5 násobek a více, tj. 250 žen a více na 100 mužů (ovšem značné rozdíly mezi zeměmi) •http://www.gapminder.org/data/ • •Life Expectancy •Jelikož stále více seniorů žije samo, zvyšuje se i riziko sociální izolace, která je předzvěstí sociální exkluze • •Ageismus lze také považovat jako jednu z forem sociálního vyčlenění seniorů ze společnosti (exkluze) a zpravidla bývá důsledkem selhání některého ze systémů (demokratický, legislativní, trh práce, sociální stát, rodina a pospolitostní systém) • •Po rasismu a pohlavní diskriminaci se stává ageismus nejčastěji diskutovaným tématem, zejména v diskuzi o rovnosti práv a příležitostí p5086200a 369297 •Možné reakce státu na populační stárnutí by se daly shrnout do čtyř základních kroků: •pozdější odchod do penze •snižování dávek v důchodu a penzijní připojištění •zvyšování podílu žen na trhu práce •liberalizace imigračních toků • •Všechna opatření jsou ale velmi citlivá a diskutabilní… • 1156126_stari-muze-byt-mnohem-hezci-nez-si-myslite_image_620x349 Někteří odborníci tvrdí, že dochází k jistému omlazení společnosti, jelikož dnešní senioři jsou zdravější vitálnější, aktivnější, flexibilnější a mobilnější, díky čemuž jsou relativně mladší, než stejně staré osoby dříve Zdravý senior = šťastný senior POPULAČNÍ VÝVOJ SVĚTA svet009-700x500 •VÝVOJ POČTU OBYVATEL ZEMĚ • •Rekonstrukce počtu obyvatel od nejstarších dob jeho vývoje je velmi složitá. Složitost spočívá především v nedostatku spolehlivých informací: •o početnosti a rozmístění populací, •o podmínkách a způsobech jejich života – s určením početnosti populace úzce souvisí např. způsob obstarávání potravy, úroveň výrobních procesů apod. • •Archeologické nálezy jsou vzhledem k časovému rozpětí vývoje a rozsahu vývojových prostorů málo početné •Rekonstrukci komplikuje také proměnlivost geografických podmínek (hlavně klimatických), jež byly v počátečních obdobích vývoje lidských populací významným faktorem •V dosavadním vývoji lidstva žilo na Zemi podle různých odhadů 60 až 100 miliard lidí (za humánní fázi vývoje přitom považujeme období posledního 1 milionu let) •Současné obyvatelstvo tak tvoří pouze 7-10 % všech lidí, kteří kdy obývali Zemi •Rozložení obyvatelstva v jednotlivých obdobích vývoje však bylo krajně asymetrické • •Nerovnoměrnost vývoje ovlivňovaly: •soustavně se opakující katastrofické události (zemětřesení, záplavy, epidemie, hladomory apod.) a války, které brzdily kvantitativní růst populací •stále rostoucí vliv člověka na svůj vlastní vývoj • •Nejstarší odhady počtu obyvatel se týkají období poslední doby ledové (würm, konec nastal 10 000 let př.n.l.) • •V druhé polovině poslední doby ledové žilo na Zemi několik desítek tisíc obyvatel • •Před 20 tisíci lety se počet obyvatel odhaduje na několik set tisíc • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Spreading_homo_sapiens_la.svg/1920px-Spre ading_homo_sapiens_la.svg.png mik_11 pa02 Homo Sapiens vs. člověk neandrtálský? Carte_Neandertaliens •Tyto odhady se opírají o teorie: • •maximálního počtu obyvatel – při jeho odhadu se předpokládá maximální zalidnění prostoru, a to z aspektu přírodního potenciálu, tj. schopnosti uživit obyvatelstvo při určitém způsobu hospodaření • •…zanedbává se přitom rozhodovací schopnost člověka osídlit také prostory, které pro život poskytují nejpříznivější podmínky? • • •minimálního počtu obyvatel – tato teorie respektuje biologicko-genetické požadavky, neboť izolovaná populace pro svou zdravou reprodukci musí čítat minimálně 300–500 jedinců • •Při nižší početnosti se může zvyšovat nemocnost, úmrtnost a populace může postupně vymřít • •Na konci poslední doby ledové se obyvatelstvo živilo převážně lovem a objevovaly se i primitivní formy zemědělství (neolitická revoluce – co to je?) • •Při takovém způsobu hospodaření mohla hustota zalidnění dosahovat 0,5–1 obyv./km2 • •Z celkové rozlohy souše bylo pro život populací vhodných 1-5 %, podle odhadů mohlo na Zemi v té době žít 0,6 až 6,8 milionů obyvatel •Významné změny v rozsahu světové populace souvisí s vývojem v období NEOLITU. V té době se začíná rozvíjet zemědělství, k jehož hlavním formám patří obdělávání půdy (rostlinná výroba) a chov zvířat •Tato tzv. NEOLITICKÁ REVOLUCE, jež se váže na období 10 000 – 3 000 let př.n.l. přináší v důsledku usedlého způsobu života (nové výrobní podmínky a vyšší produktivita práce) výrazný početní růst obyvatelstva (mohla se zvýšit koncentrace obyvatelstva, což vedlo k rozvoji i prvních městských sídel) • •V období 7000 až 4500 let př.n.l. se počet obyvatel dle odhadů zdvojnásobil z 10 na 20 milionů image020 Neolitičtí zemědělci •Neolitická revoluce nejdříve proběhla v těchto oblastech: •údolí Indu •Mezopotámie •Turanská nížina (kde to je?) •údolí Nilu (všechno pouštní oblasti) •v Evropě k těmto územím patří povodí řek Don, Dněpr, Morava, Rýn a přímořské oblasti Francie a jižní Anglie. • •Uznávané odhady udávají pro období: •7500 let př.n.l. 5-20 milionů obyvatel •5000 let př.n.l. přibližně 20 milionů obyvatel •v roce 1000 př.n.l. počet obyvatel Země dosáhl asi 80 milionů satelitní snímky (1989) a (2014) zachycují rychlé vysychání jezera. Rozsáhlé světleji zbarvené plochy v okolí jsou solné pláně na místech vyschlého dna. 1989 2014 Soubor:Neolithic expansion.svg • •Relativně spolehlivější informace o počtu obyvatel světa jsou k dispozici z období existence Římské říše, protože v jednotlivých částech tohoto státního celku byla zorganizována „sčítání lidu“ • •Přebytky potravin Þ osamostatnění řemesel a jejich koncentrace do větších sídel, kde zároveň vzniká vojenská, řídící, ideologická společenská skupina populace Þ předzvěst urbanizačního procesu Þ vznik prvních měst v oblastech nejbohatšího zemědělství • •Z malých měst se postupně stávají na tehdejší dobu velká města •(Znáte některá?) 250px-Plan_of_Babylon_RB Plán starověkého Babylonu a Babylonská věž •Babylon se v době největšího rozkvětu odhaduje na 0,5 mil., Řím v důsledku bohatství na přebytcích v zemědělství mohl dosáhnout až 1,5 mil. obyvatel). Další: Trója, Alexandrie (0,7 mil.), Bagdád, Jeruzalém, Damašek, Athény, Kartágo, Syracusy… • babylon_tower3 VSE1ba822_model_roma 3D model starověkého Říma a současné centrum Říma 300px-Pohled_na_%C5%99%C3%ADm 164ea2221d846a3b2841c333fc3733ba Vývoj obyvatel Říma v tisících • •Začátkem letopočtu byl počet obyvatel Evropy asi 35 milionů, svět zhruba 250 mil. obyvatel • •Odhady pro ostatní světadíly jsou podstatně složitější: • •v Africe jsou k dispozici určité údaje z jejich severních oblastí, avšak rozsáhlá území na jih od Sahary jsou jen málo známá – počet obyvatel se odhaduje asi na 30 milionů • •málo poznatků je charakteristických také pro Ameriku, kde se předpokládá řídké zalidnění čítající asi 10 milionů obyvatel • •rozsáhlé populace již dlouhou dobu existovaly v Asii, k největším patřila čínská (60 milionů) a indická populace (patrně početnější než čínská), kromě nich zde žila řada populací překračujících 1 milion obyvatel; celkový odhad tak v Asii dosahuje 180 milionů obyvatel • •nepříliš početné obyvatelstvo Oceánie se odhaduje na 1 milion osob • • •V následujících stoletích byl růst obyvatelstva poměrně pomalý • •V některých oblastech se dokonce předpokládá i pokles počtu obyvatel v důsledku válek, epidemií, hladu a dalších vlivů (stěhování národů..) – podle odhadů měla Evropa kolem roku 500 přibližně 20 milionů obyvatel • •V prvním tisíciletí (od Kristova narození až do roku 1000) čítala populace světa cca 300 mil. lidí – nedošlo k žádnému čistému růstu populace https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Theodosius_I%27s_empire.png/250px-Theodos ius_I%27s_empire.png Rozdělení Římské říše Theodosiem v roce 395 n.l. Soubor:Mapa stahovania narodov.png Stěhování národů •Pomalé tempo růstu dokazuje i údaj z roku 1650, podle něhož dosáhl počet obyvatel světa 0,5 miliardy (shodný údaj řady autorů, v odhadech se připouští chyba 20-50%) • •Souvisí to s relativně pomalým rozvojem výrobních sil v tomto období, těžiště ekonomické aktivity leželo v nepříliš produktivním zemědělství, zatímco rychlejší rozvoj stimulovaly jenom činnosti jako řemesla, obchod a později hornictví (těžba) • MAPA SVĚTA - zlatý inkoust 17. století plakáty | fotky | obrázky | postery • •Soustavnější, dlouhodobější růst obyvatelstva světa lze pozorovat od počátku 16. století, přičemž jeho tempo postupně vzrůstalo •Růst ovlivnilo mnoho faktorů, k rozhodujícím patří následující: • •1) z demografického hlediska je velmi důležitý rozvoj biologie a lékařských oborů • •tyto vědy rozhodující měrou přispěly k postupnému zvládnutí řady epidemických onemocnění, která způsobovala velmi početné a opakující se ztráty obyvatel • •důležitým výsledkem uplatnění těchto vědeckých poznatků v medicíně bylo postupné snížení vysoké úmrtnosti • •Toho bylo nejdříve dosaženo ve vyspělých evropských zemích, ale postupně s určitým časovým posunem se vědecké, technické a ekonomické inovace dostaly do ostatních zemí světa a způsobily podobné změny populačních procesů (prvek kontroly úmrtnosti) • • •2) v 16. století se v několika evropských zemích (Velká Británie, Francie, Německo, Nizozemí) začínají formovat nové hospodářské a společenské poměry (kapitalismus – rozvoj zemědělství (i příměstského), řemesel, manufakturní výroby, obchodu…, později průmyslu a služeb) • •Ty znamenají novou etapu ekonomického rozvoje a jejich efekty se pozitivně projevují i v ostatních sférách života společnosti • •3) Část vytvořených hodnot je možné vkládat do rozvíjející se vědy a výzkumu (vznik významných univerzit) • •4) ve smyslu snižování úmrtnosti v 18. století působil také růst a přebytky z výroby zemědělských produktů (např. brambory, obilí aj.), což podstatným způsobem zlepšilo úroveň zabezpečení obyvatelstva potravinami a v mnohých zemích to vedlo až k odstranění hrozby masového hladomoru • •5) významným způsobem se uplatnilo i zlepšení sanitárních a hygienických podmínek života obyvatel •Šlo nejen o zlepšení sociální péče, ale zejména o vliv individuální vyspělosti obyvatelstva v oblasti hygieny • Historie dílen • •V důsledku uvedených skutečností nastoupil tzv. DEMOGRAFICKÝ PŘECHOD (zjednodušeně: pokles mortality, za nímž s jistým zpožděním následuje pokles natality => velký početní růst populace) • •V jeho rámci se v mnohých zemích úroveň úmrtnosti (mortality) snížila z původních 40‰ na hodnoty kolem 20‰ • •Zrychlující se tempo růstu počtu obyvatel lze dokumentovat údaji o zkracování časových intervalů, v nichž došlo ke: • •zvýšení počtu obyvatel v řádech (mld.) • •zdvojnásobení počtu obyvatel světa – zatímco v období před začátkem letopočtu tento interval trval 1000 až 3000 roků, do konce 19. století se jeho délka zkrátila na sto let a v současnosti dosahuje pouze kolem 30 až 40 let, což se ovšem zastaví.. • •první miliarda byla překonána poměrně záhy na počátku 19. století (patrně roku 1804) • •druhá miliarda v roce 1927 – délka období 123 let • •třetí miliarda zabrala pouze 33 let a byla tedy dosažena roku 1960 • •čtvrtá miliarda byla dosažena za dalších 14 let v roce 1974 • •pátá miliarda v roce 1987 (13 let) • •šestá miliarda potom za pouhých 12 let v roce 1999 • •sedmá miliarda (2011), tedy také 12 let… (jak bude dlouho trvat další?) •http://www.youtube.com/watch?v=UAIv15fWfHg • •http://www.prb.org/pdf15/2015-world-population-data-sheet_eng.pdf • •http://www.gapminder.org/data/ (total population) • •http://www.gapminder.org/videos/200-years-that-changed-the-world/ • • Vývoj počtu obyvatelstva světa Kdy asi bude další zdvojnásobení? rok počet obyvatel (mil.) období potřebné ke zdvojnásobení populace (roky) 10000 př. n.l. 5 .. 7000 př.n.l. 10 3000 4500 př.n.l. 20 2500 2500 př.n.l. 40 2000 1000 př.n.l. 80 1500 0 160 1000 900 320 900 1700 600 800 1850 1 200 150 1950 2 500 100 1986 5 000 36 2000 6 057 ? 2018 7 621 ? Vývoj počtu obyvatel podle kontinentů v letech 1000-2018 Proč? rok počet obyvatel (mil.) Evropa Asie Afrika Amerika Austrálie a Oceánie Svět 1000 42 170 50 13 1 276 1200 61 203 61 23 1 349 1500 69 253 82 41 1 446 1650 100 330 100 13 2 545 1750 140 479 95 12 2 728 1800 187 602 90 25 2 906 1850 266 749 95 59 2 1 171 1900 401 937 120 144 6 1 608 1950 547 1 402 221 339 13 2 521 1998 738 3 585 749 809 30 5 901 2018 746 4 536 1 284 1 014 41 7 621 Milníky ve vývoji populace světa Realita může být nakonec trochu jiná... •v období let 1650-1900 se počet obyvatelstva světa ztrojnásobil •v období let 1900-2000 se počet obyvatelstva světa dále téměř zečtyřnásobil • •Hodnocení růstu světové populace může znít ještě dramatičtěji: •druhé tisíciletí (1000-2000) bylo svědkem 20ti násobného zvětšení populace, •ještě dramatičtěji může působit konstatování, že za 1900 roků od „Kristova narození“ (mezi lety 0-1900) na světě přibylo 1,3 mld. lidí, zatímco za poslední století (1900-2000) potom 4,4 mld.! •V současné době však již existují důkazy, že míra růstu světové populace dosáhla vrcholu (70., 80. léta 20. století) a pomalu klesá •Hodnocení regionálních rozdílů v tempu růstu světové populace • •Nejmenší růst za 250leté období (1750 – 2000) vykazuje: • •Evropa (447 %): •vliv velkých migrací •ztráty obyvatelstva v důsledku válečných konfliktů •v posledním období také výrazné snížení přirozeného přírůstku obyvatelstva •Přibližně stejné tempo růstu jako celosvětový průměr (746 %) dosáhla: •Afrika (707 %): •Až do konce 19. století stagnace - vliv nedobrovolné migrace černošského obyvatelstva, choroby, primitivní zemědělství •Asie (714 %): •Vzhledem ke světovému tempu rostla nadprůměrně Austrálie (1 500 %) • •Nejvyšší tempo růstu zaznamenala Amerika (severní 15 250 % (velmi nízká prahová hodnota), Latinská 3 150 %) - důvody •migrační přírůstek obyvatelstva •v menší míře i zvýšení přirozeného přírůstku v jižní Americe • •Rovněž i při hodnocení vývoje počtu obyvatel v období samotného 20. století lze pozorovat odlišná růstová tempa, z nichž lze odvodit i některé tendence do budoucnosti (svět = 358 %): • •výrazně pomaleji než populace světa rostla populace Evropy (179 %) • •zhruba srovnatelně se světem rostl počet obyvatel severní Ameriky (372 %) a Asie (379 %) • •rychlejší tempo růstu je charakteristické pro Oceánii a Austrálii (500 %), Afriku (563 %) a hlavně pro Latinskou Ameriku (681 %) •V historickém kontextu lze za hlavní příčiny populačního růstu v obecné rovině považovat: • 1)Změny v majetkových poměrech obyvatelstva •Nejvíce se množily nejchudší vrstvy populace a zvýšení počtu obyvatel způsobilo rozšíření těchto vrstev •V Evropě brzdil populační růst také převod majetku na prvorozeného syna, resp. nutnost zajistit věno pro dcery… • •…v zásadě tedy neplatí, že růst populace je následkem zlepšení sociálních a ekonomických podmínek…, ale např. dnes v Evropě má nejvíce dětí vzdělané a finančně zajištěné obyvatelstvo •2) Zlepšení zdravotních poměrů a hygienických návyků • •Hlavní příčina pro velmi dynamický populační růst rozvojových zemí (jižní a střední Amerika, Asie, Afrika) po 2. světové válce • •V civilizovaných zemích se zdravotnictví a lékařská věda rozvíjely spolu s demografickou revolucí postupně.. •Souvislost s velkým růstem zejména městského/průmyslového obyvatelstva ve 2. polovině 19. století zde je.. • •Po 2. světové válce vzrostl počet obyvatelstva některých rozvojových zemí takovým způsobem, že těmto zemím nastaly značné problémy po stránce hospodářské, sociální a zdravotní, a vznikly vážné obavy z dalšího vývoje • •Přírůstek v těchto zemích je takový, že přes rychlý rozvoj hospodářství klesá produkce na jednoho obyvatele, roste nezaměstnanost, nestačí rychle budované školy, zdravotnická a jiná zařízení • •Přírůstek obyvatel tak vlastně pohlcuje pokrok a působí mnoho potíží •Pro „nepříznivou“ věkovou skladbu je také podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva daleko menší než ve vyspělých zemích, což je další brzdou pokroku (jak nepříznivou?) • •Tyto země pak přes veškeré úsilí hospodářsky a kulturně upadají místo aby se povznesly • •Proto se nyní vlády mnohých rozvojových zemí snaží další přírůstek snížit • •Jako nejlepší prostředek se osvědčuje výchova k plánovanému rodičovství • • • •Dříve existovala všeobecná snaha podporovat populační růst obyvatel u většiny zemí světa • •Čím více obyvatel, tím větší vojsko a moc, více se vybralo na daních.. • •Dnes vyspělé země podporují populační růst, ale příliš se jim to nedaří (až na USA, které ovšem nelze s Evropou či Japonskem srovnávat..) • •Naopak rozvojové země se snaží populační růst tlumit.. •Čína – politika jednoho dítěte • •Důvod: obrovský populační boom a neschopnost komunistické vlády uživit rostoucí obyvatelstvo po 2. světové válce •Oficiální začátek: rok 1982 (6 let po smrti Mao Ce-Tunga) •První generace, které se tato opatření dotkla je dnes v produktivním věku, resp. ve věku zakládání své rodiny •Kontroly a finanční perzekuce (příp. i ztráta zaměstnání) způsobily, že se čínské páry všemožně snažily o to, aby jediné dítě byl chlapec (z kulturního hlediska měl a má vyšší „hodnotu“ než dívka) •Výsledky: •čínských chlapců a mužů do 25 let je o 18 mil. více než děvčat a je realitou, že desítky milionů mužů nikdy nebudou mít partnerku, ženu ani rodinu… A populační nůžky se budou stále více rozevírat.. •Úhrnná plodnost čínských žen je srovnatelná s ČR (1,6) • •Excesy: •Zákon o interrupci z důvodu pohlaví plodu (často se nedodržoval) •Směrnice o prenatálním zjišťování pohlaví plodu •Otěhotnět směla pouze vdaná žena starší 20 let •Utajování vícečetných rodin zejména na venkovském jihu země • •V porodnici zůstávaly ženy zpravidla 3 dny, mateřská dovolená trvala ze zákona 30 dní, zaměstnavatel ji mohl prodloužit až na 120 dní • •Jednu hodinu denně z pracovní doby měly matky vyhrazeny na kojení, pokud dítě nedovršilo 10 měsíců • •O děti se tak často celý týden (ale i třeba měsíc při dalekém dojíždění za prací) staraly a stále starají prarodiče, rodiče je prakticky nevidí a jen jim posílají peníze • •Finanční postihy nebyly problémem pro skupinu bohatých Číňanů, sportovců, umělců…, ale i členů strany (asi 100 tis. jich bylo za porušení zákona vyloučeno) • • • •Od roku 2013 byla politika jednoho dítěte zastavena – Čína začala stárnout a ztrácet konkurenční výhodu, jíž je obří pracovní síla a trvalý ekonomický růst • •V Indii žádná populační politika nefunguje a počet obyvatel nekontrolovatelně roste • •v roce 2028 (i dříve) pravděpodobně předběhne v počtu obyvatel Čínu • •Indie má ovšem pouze 1/3 rozlohy Číny, což bude znamenat daleko hlubší sociální dopad.. • •Dali byste dohromady 5 nejlidnatějších zemí světa? • •Jak rychle roste aktuálně populace Číny a Indie za rok? • Nejlidnatější země světa (2018, 2050) USA se z pohledu demografické reprodukce chovají jako rozvojová země… Odhady pro rok 2050 se každoročně poměrně významně mění… stát 2018 stát 2050 Čína 1 394 Indie 1 680 Indie 1 371 Čína 1 344 USA 328 Nigérie 411 Indonésie 265 USA 390 Brazílie 209 Indonésie 320 Pákistán 201 Pákistán 307 Nigérie 196 Brazílie 231 Bangladéš 166 Dem. republika Kongo 216 Rusko 147 Bangladéš 202 Mexiko 131 Etiopie 191 JAK RYCHLE ROSTE AKTUÁLNĚ POPULACE ČÍNY A INDIE ZA ROK? •Čína 9-10 mil., Indie 23-25 mil. – to je velký rozdíl oproti dřívějším rokům – 4-6 mil.; 13-15 mil.; •USA 1-2 mil. (to je méně než tomu v předchozích letech); •Indonésie 4-5 mil. (to je více než v předchozích letech); •Nigérie 4-5 mil. ročně • • • • Nejvyšší míra růstu již byla v Číně i Indii dosažena před několika desítkami let •Rok 2018: • •Přirozený přírůstek světa = 12 ‰ •Afrika: 26 ‰ .. Evropa: 0 ‰ • •Úhrnná plodnost světa = 2,4 dítěte •Afrika: 4,6 … Evropa: 1,6 • • •Populační hodiny 2016 • •Rok, svět -Narozených: 147 mil. -Zemřelých: 57 mil. -Přirozený přírůstek: 90 mil. za rok - •Den, svět -Narozených: 403 tis. -Zemřelých: 157 tis. -Přirozený přírůstek: 246 tis. za den - •Minuta, svět: •Narozených: 280 •Zemřelých: 109 •Přirozený přírůstek: 169 dětí za minutu • - Největší aglomerace světa (2014) •Ve světě je 28 megaměst (dnes možná už i více) s 10 a více mil. obyvateli (aglomerace i s příměstskými oblastmi) • •Tokio (38 mil.) •Dillí (25 mil.) •Šanghaj (23 mil.) •Mexico city, Bombaj, Sao Paulo (21 mil.) •Ósaka (20 mil.) •Peking (19 mil.) •Káhira (18,5 mil.) •New York-Newark (18 mil.) • •… Londýn, Paříž, Moskva (12 – 16 mil.) • Největší aglomerace světa •Dnes žije v městských oblastech asi 55 % populace světa, v roce 2050 to budou zhruba 2/3 všech obyvatel •Nejrychleji rostou v posledních letech města v Asii a Africe, v Evropě je tento vývoj velmi pozvolný •Nejvíce lidí se v příštích desetiletích bude stěhovat do měst v Číně, Indii a Nigérii • •V roce 1950 žilo ve městech jen asi 750 mil. obyv., dnes jsou to 4 miliardy – vážné problémy s infrastrukturou, zaměstnaností, dopravou, pitnou vodou, energiemi, vzděláváním, zdravotní péčí… •http://www.worldometers.info/cz/ • • Soubor:Lagos Island.jpg ???? PROGNÓZY A PROJEKCE OBYVATELSTVA, ČAS V DEMOGRAFII, EKONOMICKÝ VÝZNAM POPULAČNÍ ODHADY, PROJEKCE A PROGNÓZY •Populačními odhady v širokém slova smyslu jsou chápány veškeré odhady počtu obyvatel a jeho struktur do budoucnosti i do minulosti.., •..tj. ty které nejsou přímým výsledkem statistického šetření • •Patří sem nejen odhady celkového počtu obyvatel, ale také jeho pohlavní, věkové, národnostní struktury, resp. odhady velikosti různých ekonomických a sociálních skupin •..(zejména počty ekonomicky aktivních obyvatel, dětí, důchodců) •Z časového hlediska lze populační odhady uvažovat do minulosti, kdy obvykle jde o intercenzální odhady pomocí interpolace…, • •nebo do budoucnosti, kdy se počítají demografické projekce, většinou extrapolací současných populačních trendů – to je ovšem méně spolehlivé.. • •Co je to interpolace a extrapolace? • •Pod pojmem demografická projekce se obvykle rozumí souhrn výpočtů, jimiž se odhaduje další vývoj populace do budoucna • •Jsou založeny na třech základních demografických ukazatelích: plodnosti, úmrtnosti a migraci • •Projekce mohou, ale také nemusí sloužit pouze k předpovědím budoucího populačního vývoje – někdy může být jejich smyslem analýza současného stavu populační reprodukce • • • • •Populační projekce, které se snaží poskytnout pokud možno nejspolehlivější předpověď budoucího demografického vývoje se také někdy označují jako populační prognózy • •Terminologie však není zcela jednoznačná, termíny projekce a prognóza se mohou často zaměňovat, resp. lze také mezi ně dát rovnítko (viz např. Projekce OSN) • •Spolehlivost populační prognózy je téměř výhradně závislá na správnosti předpokladů budoucího vývoje reprodukce, což je však jeden z nejobtížnějších úkolů demografické analýzy •Intercensální odhady jsou veškeré odhady počtu obyvatel a jeho struktur mezi sčítáními lidu •V praxi se nejčastěji omezují na odhad celkového počtu obyvatel a jeho věkového složení • •Přesnost prognózy v průměru klesá s narůstajícím časovým horizontem od vzniku prognózy, neboť rostoucí časová vzdálenost směrem do budoucnosti poskytuje větší prostor pro vznik nepředvídaných událostí a faktorů, jež odchýlí populační růst od predikovaného trendu DRUHY POPULAČNÍCH PROJEKCÍ • •Populační projekce můžeme dělit 1) podle stupně regionální podrobnosti na: •celosvětové •celostátní (republikové) •regionální – pro územní jednotky niţšího řádu (např. okresy, města) •za města • • •2) Podle období, na jaké jsou vypočteny: •krátkodobé (do 10 let) •střednědobé (10 - 25 let) •dlouhodobé (25 a více let, tj. více než doba jedné generace = strategické plánování) • •3) Podle použité metody výpočtu: •formální extrapolace celkového počtu obyvatel doplněná odhadem věkové struktury •komponentní metoda (také demografická) bez uvažování migrace •komponentní metoda s uvažováním budoucí migrace •Projekce založené na extrapolaci • •Jednoduché, od intercenzálních odhadů, založených na interpolaci, se liší výrazněji jen volbou analytické funkce • •Většinou se používá různých exponenciálních funkcí, např. -geometrická progrese -jednoduchá exponenciála •Komponentní metoda populačních projekcí • •Vhodná pro krátkodobé a střednědobé projekce (do 20 – 25 let) a pro relativně homogenní populace (stát, kraje), za které jsou údaje o řádu vymírání a rození, eventuelně o migračních proudech • •Jejím základem jsou separátní odhady dílčích složek (komponent) populačního přírůstku (zemřelých, narozených, případně migrantů) podle věkové struktury obyvatelstva • •Je založena na principu časového posouvání jednoletých nebo pětiletých věkových skupin, tj. jejich redukováním o počty zemřelých (odděleně pro muže a ženy) podle stanovených měr úmrtnosti podle věku a doplňováním o počty narozených podle předpokládaných intenzit plodnosti •Zpracování projekce lze rozdělit do několika základních kroků: •1) analýza současné úrovně reprodukčních procesů • •2) formulace hypotéz předpokladů budoucího vývoje dílčích složek reprodukce z interpolace minulého vývoje (nejdůležitější část) • •3) stanovení vstupních parametrů těchto složek a způsobu jejich určení • •4) určení počtu variant vývoje úrovně plodnosti a úmrtnosti (jednu nebo více variant, např. nízká, střední, vysoká) •Pro sestavení populačních projekcí komponentní metodou je potřeba mít: • •věkovou strukturu k výchozímu okamžiku projekce odděleně pro obě pohlaví • •řád vymírání, vyjádřený úmrtnostní tabulkou • •řád rození, vyjádřený mírami plodnosti podle věku Populační projekce ve světě • •Populační divize OSN (Population Division United Nations; http://www.un.org/esa/population) publikovala v roce 2003 projekci obyvatelstva světa, která má na rozdíl od dlouhodobé projekce předchozí, podstatně delší časový horizont - až do roku 2300 • •Nutno ovšem konstatovat, že výsledky na takto dlouhý časový horizont je třeba brát s velkou rezervou, za nejvíce pravděpodobné mohou být brány výsledky do roku 2050 • •Projekce vychází ze zjištění, že populační růst rozvojových zemí, způsobený vysokou plodností, se zpomalil, a předpokládá, že se bude zpomalovat i nadále • •Přiblíží se tak situaci v dnešních vyspělých zemích, u nichž projekce naopak předpokládá překonání současné nízké plodnosti • •Jak u vyspělých, tak i rozvojových zemí se předpokládá růst naděje dožití (rychlejší u zemí rozvojových, vyspělé země si však zachovají určitý náskok) • •Výsledky jednotlivých variant: • •Podle nízké varianty (úhrnná plodnost se ustálí na hladině 1,85) dosáhne světové obyvatelstvo do roku 2050 maxima 7,4 mld., pak bude následovat hluboký pokles na 3,2 miliardy v roce 2200 a na 2,3 mld. v roce 2300. • •Podle střední varianty (úhrnná plodnost se ustálí na hladině 2,1) světové obyvatelstvo nadále poroste až do přelomu 21. a 22. století, kdy překročí 9 mld. Po mírném úbytku se pak na tuto hranici znovu vrátí roku 2300. V roce 2050 bude mít svět 8,9 mld. obyvatel. • •Podle vysoké varianty (úhrnná plodnost se ustálí na hladině 2,35) bude počet obyvatel světa rychle narůstat. V roce 2050 dosáhne svět 10,6 mld. obyvatel, do roku 2200 už 21,2 mld. a do roku 2300 dokonce 36,4 mld. obyvatel dem_projekce2 Projekce obyvatelstva OSN do roku 2050 • •Výsledky projekce OSN za jednotlivé země (kontinenty i svět) mohou být chápány pouze jako orientační, což se týká i výsledků za Českou republiku • •…projekce totiž nezohledňuje velmi komplikovaný odhad migrace (netýká se celého světa) • •Při střední variantě, která by měla být nejpravděpodobnější, by Česká republika v roce 2050 dosáhla 8,55 milionů obyvatel, tzn. pokles o dva miliony! • •Do roku 2100 by podle této varianty následoval pokles počtu obyvatel na 6,65 milionů, do roku by 2300 naopak nárůst na 7,48 milionů obyvatel • •Podle nízké varianty by měla v roce 2050 mít Česká republika 7,81 milionů obyvatel, podle vysoké varianty 9,37 milionů obyvatel • • •Výsledky dlouhodobé projekce OSN za Českou republiku však nejsou a ani nemohou být rovnocennou variantou našich domácích projekcí a prognóz • •… ty jsou schopny daleko citlivěji reagovat na konkrétní podmínky a specifika naší republiky (ale stejně většinou nevychází..) • •Odhady World Population Data Sheet (2018) • •Evropa se stane historicky prvním kontinentem, kde se v dlouhodobém vývoji sníží počet obyvatel (vyjma válečných excesů), zejména díky velmi nízké plodnosti žen ve střední a východní Evropě (dnes 746 mil. a 728 mil. v roce 2050) •Otázkou je, co udělá migrace.. • •Asie bude růst pomaleji než Afrika, ale do roku 2050 zde stejně přibude 1 mld. obyvatel (ze 4,54 dnes na 5,32 mld., největší vliv bude mít populační vývoj v Číně a Indii) • • •Afrika zaznamená nejrychlejší a největší populační růst (z 1,29 na 2,47 mld.) • •Relativně nejpomalejší růst do roku 2050 je očekáván v Latinské Americe (z 650 na 776 mil.), zejména vzhledem ke snížení plodnosti žen velkých států jako Mexiko a Brazílie • •V Severní Americe bude populační vývoj záviset na úhrnné plodnosti žen zejména v USA a silné migraci, především Hispánců, očekává se populační růst (z 365 na 445 mil.) • •Populace Oceánie by měla díky vysoké úhrnné plodnosti a migraci vzrůst ze současných 41 mil. na 59 mil. obyvatel do roku 2050, růst bude i Austrálie a Nový Zéland • • • •Kdy se v České republice/českých zemích poprvé objevily pokusy o projekci obyvatelstva? Historie populačních projekcí na území ČR •První projekce z území ČR pocházejí z roku 1937. Byly založeny na hypotézách vycházejících z konstantní úrovně úmrtnosti a modifikovány pouze o snižování úrovně kojenecké úmrtnosti (plodnost se zatím neuvažovala). • •Souvislá řada oficiálních populačních projekcí byla sestavována úředními statistickými orgány od počátku 50. let, jejich výsledky však byly publikovány až po roce 1958 •Byly zpracovány komponentní metodou, většinou bez detailnějšího územního členění (tedy za ČR) •Výchozími údaji byly zpravidla výsledky SLDB a tyto projekce pak byly v intercenzálních obdobích revidovány •Po roce 1990 se spektrum populačních prognóz značně rozšířilo • •Častěji než v dřívějších obdobích byly sestavovány prognózy i jinými autory než pracovníky statistických orgánů (např. katedry demografie PřF UK, VŠE, Terplanu) • •Příčinou byly významné změny dosavadních trendů reprodukce obyvatelstva • •Od roku 1993 měl ČSÚ záměr vydávat projekce za ČR v dvouletých intervalech (publikovány byly v r. 1993, 1995, 1997, 1999, 2003 (kvůli sčítání lidu a 2009) a do úrovně okresů v čtyřletých intervalech (1993 a 1997) •V ČR existují celkem tři prognostická pracoviště: • 1)Český statistický úřad (ČSÚ), který je nositelem více než padesátileté tradice oficiálního populačního prognózování u nás 2)katedra demografie Přírodovědecké • fakulty Univerzity Karlovy v Praze •3) Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze •Projekce 1993 •Byla vypočtena komponentní metodou podle jednotek věku v jednoletém kroku projekce za každý okres ČR a Prahu • •Výsledky za ČR byly součtem okresních projekcí • •Nebyl uvažován vliv migrace, protože při jejím odhadu nešlo vycházet z předchozích trendů a vývoj byl prakticky nepředvídatelný • •Autoři předpokládali během celého prognózovaného období 1991-2020 konstantní úroveň úhrnné plodnosti 1,89 dítěte na jednu ženu a jen mírné prodloužení naděje dožití do roku 1995 u mužů na 68,7 let a u žen na 76,6 let • •Uvedené hodnoty se tedy se skutečností naprosto rozcházely.. •Projekce 2009 •Poslední projekce na území ČR •Důvodem byl skutečný demografický vývoj České republiky, na rozdíl od prognózovaného • a dlouhý časový interval od vzniku předchozí projekce (6 let) •Do celkového počtu obyvatel byli kromě občanů ČR a cizinců s trvalým pobytem započteni i cizinci s přechodným (EU) nebo dlouhodobým pobytem (třetí země) •Horizontem projekce je 2065 a je uvažována migrace •Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) •Základními vstupními údaji nové projekce (Projekce 2013) jsou počty obyvatel České republiky podle pohlaví a jednotek věku k 1. 1. 2013 (práh projekce), které navazují na výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011. •Oproti předchozí projekci je v Projekci 2013 prodlouženo projektované období o dalších 35 let na rok 2100. •Projekce zachycuje úplnou historii prakticky všech dnes žijících generací. •Projekce je zpracována v tradičních třech variantách (nízké, střední a vysoké), komponentní metodou podle jednotek věku v jednoletém kroku. •Střední varianta je považována jako nejpravděpodobnější, nicméně výsledky je třeba interpretovat spíše ve smyslu vymezení očekávaného vývoje danými krajními variantami. • V horizontu projekce 1. 1. 2101 bude počet obyvatel České republiky o 13-42 % nižší než na prahu projekce. Ze současných 10,52 mil. to znamená pokles na 6,1-9,1 mil. Nejvýraznější úbytky jsou očekávány v období 2050-2080. •Stárnutí populace je dobře zřetelné i z vývoje ukazatele průměrného věku obyvatel České republiky. •Ten na prahu projekce činil 41,3 let, v následujících pěti desetiletích podle všech variant výrazně poroste. •Na konci století by se měl průměrný věk obyvatele České republiky pohybovat na úrovni 50 let. • •ČAS V DEMOGRAFII, DEMOGRAFICKÁ SÍŤ • •Čas je základním rozměrem existence lidských populací a jejich reprodukce • •Rozlišuje se: 1)kalendářní čas (objektivní) 2)Čas vztahující se k věku jedince či jinak pojímané doby trvání •Demografická síť je pravoúhlý, příp. jiný souřadný systém, kde se na jednu osu (v pravoúhlém systému na osu „y“) vynáší věk nebo dobu uplynulou od předchozí události • •V případě dožití se, úmrtí a řady dalších událostí je onou předcházející událostí obvykle narození, při rozvodu uzavření jemu předcházejícího sňatku.. • •Na osu „x“ se pak nejčastěji vynáší kalendářní čas • Demografická síť (Lexisův diagram) a dvojí pohled na realitu v demografii •Takto uspořádaný časový prostor umožňuje sledovat životní pouť každého jedince, příslušníka dané populace • •Lidská existence v něm má podobu plynule se prodlužující polopřímky nazývané čára nebo linie života • •Tato polopřímka se změní v úsečku při výstupu z pole pozorování, tedy z populační skupiny nebo celé populace. K výstupu může dojít úmrtím, vystěhováním, ale také např. uzavřením sňatku, pokud se sleduje populace svobodných.. • • •Předmětem zájmu demografie se pak stává frekvence demografických událostí (na linii života) jednoho druhu u souboru osob tvořících sledovanou populaci, ve zvolených časových rámcích.. • • (např. úmrtí osob v daném věku v příslušném kalendářním roce). • • •Další významnou ryze časovou demografickou dimenzí je generace (kohorta), která je určena příslušnou počáteční událostí, přesnou dobou trvání a určitým kalendářním obdobím • •(Co si představíte pod pojmem generace?) • • • •V nejčastějším a nejjednodušším případě se hovoří o generaci narozených ve stejném období, obvykle v průběhu jednoho kalendářního roku • •(viz obrázek) - pozorování ve směru čar života, tedy ve směru jednotlivých generací se nazývá generačním (longitudinálním, podélným) pohledem, …na rozdíl od častějšího, ale méně dokonalého pohledu průřezového (transverzálního) • •Rozdíl • •1) V generačním pohledu existuje pomyslná rovnováha a přirozená proporcionalita mezi během kalendářního času a věku… • •2) u přístupu průřezového je jediným a rozhodujícím kritériem čas kalendářní • •Ve druhém případě (průřezovém) se tedy pozorování odvíjí pouze ve směru věku, napříč jednotlivými generacemi, které se tak směšují..(generace osob v určitém věku, svobodných, rozvedených, přistěhovalých apod.) • •…(druhý případ – průřezový -je v demografii stále ještě častější – důvodem je oficiální demografická statistika sledující téměř výhradně průřezové údaje – kalendářní roky). • •Kritika • •Nevýhodou průřezového pohledu je to, že ve větší či menší míře směšuje demografické chování různých generací, tedy skupin lidí s různou životní zkušeností, která demografické chování významně ovlivňuje • •Příslušníci každé konkrétní generace totiž prožívají jednotlivé historické události v životě dané společnosti přibližně ve stejné fázi životního cyklu, což jejich následující chování většinou významně ovlivní ve stejném směru •Význam správného vnímání časové dimenze v demografii lze doložit na příkladu určení pravděpodobné délky života jedince (střední délka života, naděje dožití) • •Střední délka života je důležitým ukazatelem, k němuž se váže otázka trvalé udržitelnosti řady systémů bezprostředně napojených na veřejné rozpočty (důchodový systém, sociální služby, zdravotnictví)… • •Je zde spojitost i s finančními bilancemi komerčních organizací (životní pojištění, důchodové připojištění) • • •Výpočet střední délky života pro penzijní fondy vychází dle požadavků Ministerstva financí ČR z úmrtnostních tabulek publikovaných každoročně ČSÚ • •tyto tabulky jsou ovšem průřezové a zachycují úroveň úmrtnosti v příslušném kalendářním roce, ve fiktivní generaci tvořené osobami narozenými v uplynulých přibližně sto letech a nikoliv v konkrétní skutečné generaci v daném roce narozených mužů nebo žen v ČR • •Hlavním problémem je reálně postupně se prodlužující průměrný věk a naděje dožití budoucích generací se kterým průřezové tabulky nepočítají • •V době, kdy dynamicky klesá úmrtnost a roste naděje dožití může podle odborníků činit konečný rozdíl v naději dožití při narození podle úmrtnostních tabulek za rok např. 2010 a pro generaci narozených v roce 2010 (generační tabulky) 10 - 15 let • •Generační tabulky jsou tedy daleko reálnější - vstupuje do nich prognóza vývoje úmrtnosti (ovšem velmi obtížně se počítají..) • •Důsledky přehlédnutí této skutečnosti při plánování a přijímání strategických rozhodnutí mohou být pro fungování sociálních a zdravotních systémů a komerčních organizací (životní pojištění a důchodové připojištění) velmi závažné • Rozdíl mezi úrovní úmrtnosti v daném roce (stav) a v dané generaci (prognóza) Význam pro ekonomickou praxi •Závažnost výsledků populačních prognóz je zcela signifikantní • •Přes značné rozpory mezi prognózovaným stavem (především co se týče porodnosti) a realitou (což se u dřívějších prognóz jasně projevilo) a nemožností korektně podchytit migrační aktivity… •.. jsou detailnější prognózy za menší územní celky (města, regiony i státy) velmi důležité pro územně plánovací praxi •V řadě oblastí (školství, zdravotnictví, sociální péče a další) je potřebné sledovat budoucí populační vývoj a dopředu na něj reagovat • •Dopady nepříznivého populačního vývoje (zejména stárnutí populace) mají a budou mít stále větší vliv na celou ekonomiku státu • •Prognózy vycházejí z vědeckého poznání reality a jejího dosavadního vývoje, samy o sobě však poznatkem nejsou •V době jejich vzniku je totiž nelze ověřit žádnými vědeckými postupy • •Přesto demografické prognózy patří mezi velmi žádané výstupy demografického výzkumu • •Uplatnění nacházejí v mnohých oblastech rozhodovací praxe, zejména tam, kde se rozhodnutí dotýká celé populace nebo její podstatné části (populačních skupin) •„DŮCHODCI V PRAXI“ • •V rámci „důchodové reformy“ se od roku 2010 zásadně změnil vztah důchodce – zaměstnavatel •Zaměstnavatel již nesmí přihlížet ke skutečnosti, že jeho zaměstnanec pobírá penzi.. •.. Je možné pobírat polovinu starobního důchodu a zároveň vykonávat soustavnou výdělečnou činnost •Důchod se potom navyšuje každých 180 kalendářních dnů výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu • •Než se zákon změnil, mohl mít důchodce pouze smlouvu na dobu určitou a pouze na rok •V současné době tedy lidé mohou pokračovat v práci i po překročení důchodového věku na dobu neurčitou • •.. A to je samozřejmě komplikace pro řadu zaměstnavatelů, většina firem by vrácení smluv pro důchodce na dobu určitou uvítala •V případě spokojenosti by se smlouvy jednoduše prodloužily.. • • •Jaké tedy hledají zaměstnavatelé řešení? •Co myslíte? •Jsou firmy, které motivují své zaměstnance k odchodu do důchodu svými interními pravidly, zejména ovšem finanční odměnou.. • •Např. Pražská energetika nabízí za podepsání dohody o odchodu do důchodu 50-100 tis. Kč dopředu a po skutečném odchodu dalších 140-300 tisíc Kč • •Je zřejmé, že řada takto „motivovaných“ lidí do důchodu opravdu odejde, ale firmy pláčou.. •Je otázkou, kde hledat hranici „etického problému“ a ekonomicko-sociálních aspektů, když stát vyplácí stovky milionů nezaměstnaným a desítky tisíc absolventů jsou bez práce nebo ji jen velmi obtížně shánějí.. • •Na druhé straně jsou zde zkušenosti ze zahraničí, že tzv. „vytlačovací efekt“, kdy staří zabírají místa mladým, je buď nulový nebo minimální (ve specifických pozicích).. • •Z různých studií vyplývá, že z 10 míst opuštěných důchodci se 7-8 zruší, žádní nezaměstnaní ani absolventi na ně neusednou • • •Udržet starší lidi v zaměstnání je de facto pro stát nakonec výhodné.. •.. Důchody jsou relativně nízké, další příjem pomáhá důchodce udržet nad hranicí chudoby a navíc státu odvádějí zdravotní a sociální pojištění • •Nehledě na to, že při výkonu zaměstnání zůstává většinou člověk déle aktivní i v dalším životě • • •Co si o tom myslíte? • •Ve které oblasti myslíte, že je s důchodci a jejich neochotou odcházet do důchodu největší problém? Pomineme-li soukromé firmy.. • •Ve školství.. • •Zde existuje poměrně velká skupina důchodců a nelze je jen tak poslat pryč •Pobírají zároveň důchod i nejvyšší tabulkový plat (praxe), takže odchází jen málokdo • •někteří staří rutinéři jsou výborní, ale řada z nich není schopná využívat nové metody ve výuce, nemají výukovou dynamiku.. • •Mladí absolventi-učitelé zase často nemají zkušenosti, neumí pracovat s dětmi, musí se všechno učit za pochodu.. •…Ale asi by měli nastoupit do práce a nebýt nezaměstnaní na úkor důchodců •Pokud by ředitel školy na odchod staršího učitele tlačil, mohl by být obviněn z diskriminace • •Jakékoliv znevýhodnění kvůli věku je podle zákona nepřípustné.. • .. diskrimace kvůli stáří se ovšem velmi špatně dokazuje, zvláště u firem (vydá se prohlášení, že firma snižuje počet pracovníků, ruší se dané místo a je to nepřezkoumatelné..) • •Podle České školní inspekce bylo na základních školách loni 4,5 % důchodců (10-12 tisíc) •Jiná je situace na vysokých školách, kde bývá (v ČR zatím striktně ne) omezena hranice věku pro učitele (65 let) – nemohou zároveň pracovat a pobírat důchod.. •.. Ale např. mnoho zahraničních akademiků pracuje dál, protože je to baví, důchod jim pokryje předchozí plat • •Jakpak je tomu u nás?? • • •V ČR lze zaměstnance jednostranně propustit jen v případech: - -Ztráta zdravotní nebo odborné způsobilosti -Porušení pracovní kázně -Organizační důvody (zrušení pracovního místa) - - •Nicméně.. V Evropě existují omezení pro pracující důchodce • •V Německu nebo Chorvatsku! Mohou penzisté pracovat jen tehdy, pokud je jejich plat nižší než 300 eur měsíčně •Ve Španělsku si musí vybrat, zda odejdou z práce nebo dostanou je poloviční nebo i čtvrtinový důchod • •V ČR se dalších úprav pravděpodobně také dočkáme, i když to zatím naše současná vláda neplánuje..